Z PRAHY PROTI TITOVI! Jugoslávská prosovětská emigrace v Československu

Transkript

1 Ediční řada Varia

2

3 Z PRAHY PROTI TITOVI! Jugoslávská prosovětská emigrace v Československu Ondřej Vojtěchovský filozofická fakulta univerzity karlovy, 2012 VARIA V

4 KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Vojtěchovský, Ondřej Z Prahy proti Titovi! : jugoslávská prosovětská emigrace v Československu / Ondřej Vojtěchovský. Vyd. 1. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, s. (Varia ; sv. 5) Anglické resumé ISBN (=1:497.1) * * :32 * : * * (497.1) * (437) Jugoslávci Československo komunisté Jugoslávie politická emigrace Jugoslávie politická opozice Jugoslávie exilová politická činnost Jugoslávie monografie 325 Mezinárodní migrace, exil, kolonizace [15] Recenzovali prof. PhDr. Jan Rychlík, DrSc. PhDr. Miroslav Tejchman, DrSc. Ondřej Vojtěchovský, 2012 Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2012 Foto na frontispisu a na s. 672 ČTK, 2012 Za obsah a jazykovou správnost odpovídá autor Všechna práva vyhrazena ISBN

5 Obsah Předmluva 7 Úvod 9 Jugoslávci v Československu a Rezoluce Informačního byra 31 Teodor Balk a Lenka Reinerová 47 Američani a další 62 Úloha KSČ 78 Klub jugoslávských novinářů 85 Akce učni 90 Země zaslíbená 110 Nova Borba 121 Govori Prag 137 Život v nových podmínkách 144 První potíže 150 Milunićův případ 157 Triumvirát 195 Nový muž z Francie 226 Ve stínu budapešťského procesu 244 Krize ve skupině 266

6 Balkova kniha 285 V osidlech StB? 321 Údobí mírného vývoje 349 Po dvou kolejích 368 Koordinační středisko 386 Ve víru velké čistky 416 Ve znamení velkého procesu 436 Ztráta perspektiv 506 Útěky do Sovětského svazu 545 Od ukončení činnosti vstříc novým nadějím 569 Závěr 607 Resumé / Summary / Rezime 622 Prameny a literatura 631 Přílohy 648 Obrazová příloha 659 Jmenný rejstřík 686

7 Předmluva Tato kniha je výsledkem mého téměř desetiletého výzkumu problematiky jugoslávské protititovské emigrace v Československu. S emigranty jsem strávil bezpočet hodin nad stránkami archivních dokumentů, v rozmluvách s pamětníky a pochopitelně ve svých úvahách nad jejich osudy i ideály, které se snažili naplňovat. I díky nim jsem postupně dospíval k plastičtějšímu a v mnohém rozporuplném pohledu na dějiny komunismu, Československa, Jugoslávie i dějiny 20. století vůbec. Epocha, v níž tito emigranti žili, pominula, jejich jazyk a myšlenkové obzory patří do již uzavřeného diskurzu. Přesto se dnes ukazuje, že mnohé problémy, které aktéři této knihy vnímali jako palčivé a které se snažili řešit, jsou stále aktuální. Kniha je zkrácenou verzí dizertace, na níž jsem v letech pracoval na Ústavu světových dějin FF UK pod vedením doc. PhDr. Jana Pelikána, CSc. Jsem vděčný za pečlivé a důsledné vedení této práce i za jeho obrovskou trpělivost. Děkuji také všem účastníkům doktorského balkanistického semináře Elišce Mlynárikové, Ondřeji Houskovi, Dominice Prejdové, Lukáši Babkovi, Ondřeji Žílovi, Uroši Lazarevićovi, Jiřímu Nedvědovi a Danielu Slavíkovi. Oceňuji, že věnovali mnoho času, aby průběžně přečetli velkou část této objemné práce. Vždy jsem přijímal s povděkem jejich kritické komentáře, které mi v mnoha ohledech velice pomohly. Můj dík patří také oponentům: prof. PhDr. Janu Rychlíkovi, DrSc. a PhDr. Miroslavu Tejchmanovi, DrSc. Jejich cenné připomínky jsem se snažil do této knihy zapracovat. Za mnohé odborné podněty a upozornění na důležité prameny či literaturu děkuji také svým kolegům a přátelům. Mezi těmi, kteří mne svými úvahami, názory a postřehy upozornili na důležité souvislosti a inspirovali k jejich promýšlení, bych chtěl zmínit zejména Vítězslava Sommera, Petra Cajthamla, Igora Tchoukarina, Tomáše Chrobáka a Boruta Klabjana. K řadě významných dokumentů a jiných pramenů jsem se dostal díky Milanu Soviljovi, Slobodanu Selinićovi, Janu Mervartovi, Jiřímu Nedvědovi, Milanu Bártovi a Tomáši Bursíkovi. Prvním dvěma z nich jsem také vděčný za všestrannou pomoc, kterou mi poskytovali během mých badatelských pobytů v Bělehradu nebo při dohledání různých informací v tamních institucích. Velice si rovněž cením mimořádně vstřícného přístupu, kterého se mi dostalo v archivech v Praze i v Bělehradu. Mezi mnohými bych zde vzpomenul alespoň Dalibora Státníka, který byl v době mého výzkumu vedoucím bada- předmluva 7

8 telny Archivu ministerstva vnitra ČR, a Nadu Pantelićovou z Archivu Muzea dějin Jugoslávie. Jejich ochota dalece přesahovala běžnou archivní praxi. Rád bych poděkoval rovněž Janě Lončarové, manželce jednoho z bývalých protititovských emigrantů a aktérů této knihy. Velice ochotně se seznamovala s mými texty a pomohla mi upřesnit řadu informací. Mimoto jsem jejím prostřednictvím mohl navázat kontakt s několika dalšími bývalými emigranty a s jejich blízkými a vyslechnout tak osobní výpověď účastníků dějů, o nichž jsem se jinak dozvídal převážně z archivních dokumentů. Protože jsem v letech byl rovněž zaměstnán v Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, kde mi bylo umožněno, abych téma začlenil také do své pracovní náplně, usnadnil se mi tak přístup k mnohým, jinak těžko dostupným dokumentům. Tato okolnost se mimořádným způsobem odrazila na heuristické fázi mého výzkumu. V této souvislosti bych proto rád poděkoval zejména Janu Kalousovi, tehdy vedoucímu oddělení dokumentace tohoto úřadu. Během přípravy svého dizertačního projektu jsem se v roce 2006 stal asistentem Ústavu světových dějin FF UK. Práce v akademickém prostředí i možnost využívat svého výzkumu ve výuce mi poskytly ideální podmínky pro napsání práce. Za svěřenou důvěru a rovněž trpělivost proto děkuji řediteli Ústavu světových dějin FF UK doc. PhDr. Martinu Kováři, Ph.D. a vedoucí semináře obecných a komparativních dějin prof. PhDr. Ludě Klusákové, CSc. Práce vznikala a nakonec mohla také vyjít díky podpoře filozofické fakulty. Finanční podporu a příspěvek na vydání mi poskytl výzkumný záměr MŠMT č. MSM České země uprostřed Evropy v minulosti a dnes (III.C.3 České země a jihoslovanský prostor ve 20. století. Paralely inspirace mýty interakce). Nicméně vydání knihy by nebylo možné bez velkorysé podpory ze strany děkana doc. PhDr. Michala Stehlíka, Ph.D. Záměr dizertační práci vydat rovněž podpořil proděkan pro vědu prof. PhDr. Ivan Šedivý, CSc. Na závěr bych rád vyjádřil vděčnost své rodině, svým rodičům a především své ženě Štěpánce. Její podpora mne provázela po celou dobu, kdy jsem pracoval na této knize. Musím zvlášť zmínit také své prarodiče Milenu a Miloše Vojtěchovské, kteří mne ostatně kdysi k zájmu o jihoslovanské prostředí přivedli. Celou práci pozorně přečetli a z pohledu pamětníků mi v obecné rovině poskytovali velice hodnotné čtenářské reakce. Některé kapitoly této knihy jsou upravenými verzemi tří dříve publikovaných článků. Jedná se o úvodní kapitoly, které vycházejí z rozsáhlé studie vydané ve Slovanských historických studiích (2003), dále o kapitolu věnovanou Antonu Rupnikovi, kterou uveřejnil slovinský časopis Acta Histriae (2010), a závěrečnou kapitolu publikovanou v Českém časopise historickém (2012). Ondřej Vojtěchovský V Praze, dne 17. února z prahy proti titovi!