PORUCHY SPÁNKU U DÌTÍ A DOROSTU

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PORUCHY SPÁNKU U DÌTÍ A DOROSTU"

Transkript

1 Rubrika pøináší uèební texty urèené celoživotnímu vzdì lá vá ní lékařù. Je pøipravována redakcí ve spolupráci a s garancí Èeské neuropsychofarmakologické spoleènosti (akreditace ÈLK è. 0011/16/2001). Cí lem je po skyt nout lékaøské veøejnosti uce le ný pohled na vybrané psy chi at ric ké pro blé my z hle dis ka nej no vìj šího vý vo je oboru a umožnit zpìt no va zeb ní vy hod no ce ní di dak tic ké úèin nos ti textu for mou tes tù. Vì øí me, že tato ko re spon denè ní forma ce lo ži vot ní ho vzdì lá vá ní lékařù bude pro vìt ši nu zá jem cù o kontinuální vzdì lá vá ní v psy chi at rii užiteèným pomocníkem. prim. MUDr. Ivan Tùma, CSc. PORUCHY SPÁNKU U DÌTÍ A DOROSTU SLEEP DISORDERS IN CHILDREN AND ADOLESCENTS PETRA UHLÍKOVÁ Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN Praha SOUHRN Poruchy spánku u dìtí a dorostu jsou pomìrnì èasté, vyskytují se u 30 % dìtí a dospívajících. Pøedpokladem úspìšné léèby je podrobná diagnostika, urèení pøíèiny poruchy spánku a spolupráce rodiny dítìte. V léèbì poruch spánku u dìtí a dorostu preferujeme nefarmakologické postupy. Klíèová slova: poruchy spánku, dìtská a dorostová psychiatrie SUMMARY Sleep disorders in children and adolescents are relatively frequent with prevalence of about 30 %. A thorough diagnosis with a determination of cause of insomnia as well as family cooperation are necessary for a succesful treatment. Nonpharmacological approach is preferred for the treament of sleep disorders in children and adolescents. Key words: sleep disorders, child and adolescent psychiatry Uhlíková P. Poruchy spánku u dìtí a dorostu. Psychiatrie 2010; 14(2): Význam spánku a jeho poruch Kvalitní spánek je nutný pro každodenní regeneraci schopností mozku provádìt kognitivní èinnost a øídit fungování celého organizmu. Z tohoto hlediska je nejdùležitìjší spánek NREM. Spánek má význam pro synaptickou plasticitu, endokrinní øízení a imunitní kompetenci organizmu. Chronická spánková deprivace bývá spojována s vyšším výskytem kardiálních pøíhod, kratším dožitím a výskytem obezity. Podle výzkumù se poruchy spánku u dìtí a dorostu vyskytují u 30 %, podle nìkterých prací dokonce u 50 % dìtí a jejich výskyt stoupá (Owens, 2005; Pøíhodová, 2006). Dùsledkem poruch spánku u dìtí mohou být poruchy chování, hyperaktivita, neklid, poruchy nálady. Zhoršují se kognitivní funkce, fungování pamìti, schopnosti abstrakce, soustøedìní, reakèní èas, schopnost rozhodování, plánování a øešení. 36 % dìtí s poruchami spánku má zároveò emoèní nebo behaviorální problémy a naopak 15 % dìtí s poruchami chování má poruchy spánku, lze najít i souvislost mezi urèitou poruchou spánku a konkrétními projevy emoèních poruch nebo poruch chování (Smejde et al., 2001). Studie z r popisuje u poruch spánku v èasném vìku stoupající riziko vzniku poruchy chování, úzkostné poruchy nebo poruchy nálady v adolescenci (Gregory et al., 2002). Ospalé dìti se projevují jako podráždìné, neklidné, impulzivní, nìkdy naopak plaètivé, lítostivé, emoènì labilní, úzkostné. Nìkdy mùže být prvním signálem poruchy spánku zhoršení školního prospìchu. Dùsledkem poruchy spánku u dítìte je v neposlední øadì také sekundární spánková deprivace rodièù (Pøíhodová, 2006). 91

2 Tabulka 1: Doba spánku v závislosti na vìku. Věk Spánek celkem (hod.) Vývoj spánku Od raného vìku lze u dìtí odlišit nìkolik základních behaviorálních stavù, jejichž výskyt vykazuje urèitou pravidelnost. Rozlišujeme tøi stavy bdìní a tøi stavy spánku: aktivní bdìní, bdìní bez zamìøené pozornosti, fòukání a pláè, klidný spánek, který odpovídá NREM spánku, aktivní spánek (odpovídá REM spánku) a spánek nediferencovaný, pøechodný. K diferencování jednotlivých period klidu a aktivity dochází v posledním trimestru gravidity. Odhad optimální doby spánku u dospìlých je 7 8,5 hodin dennì, u dìtí se doba spánku vyvíjí s vìkem (tab. 1). Zkrácení i prodloužení doby spánku je spojeno s vyšší morbiditou a mortalitou (Kripke et al., 2002). Donošený novorozenec bdí asi 6 hodin dennì, bdìní trvá maximálnì nìkolik desítek minut. Do konce tøetího mìsíce se ustálí 2 4hodinový cyklus pøíjmu potravy, který urèuje støídání spánku a bdìní. Po tøetím mìsíci života se diferencuje diurnální rytmus spánku a bdìní s maximem spánku mezi 0,00 5,00 hodinou ranní. Velký význam na utvoøení denního rytmu má výchovný vliv, pøedevším pravidelné uspokojování potøeb dítìte a odlišení denního a noèního rytmu. Vìtšina kojencù nespí kontinuálnì a bìhem noci se opakovanì budí. Pokud dítì po probuzení pláèe, mùže to vést k stížnostem rodièù na poruchy spánku, které jsou však fyziologickým projevem. V novorozeneckém vìku pøevládá aktivní spánek (40 %) nad pasivním (25 % doby spánku), u kojence se pomìr typù spánku pøevrací. Po 6. mìsíci vìku tvoøí klidný spánek asi 60 % doby spánku. V dìtství se doba spánku postupnì zkracuje, denní spánek vìtšina dìtí opouští pøed nástupem školní docházky. Potøeba spánku se zvyšuje v období zvýšené zátìže, typicky v dobì dospívání a adolescence, kdy je souèasnì s prodloužením doby spánku tendence k cirkadiánnímu posunu usínání do pozdních noèních hodin. Typický NREM spánek má vrchol v adolescenci, kdy tvoøí % doby spánku, s vìkem jeho množství klesá. Schopnost dlouhého spánku ustupuje po 30. roce života (Hort, 2008; Nevšímalová a Šonka, 2007). Klasifikace poruch spánku Spánek denní (hod.) 1 týden měsíc měsíců měsíců roky roky let let let let 8 0 V mezinárodní klasifikaci nemocí MKN 10 jsou poruchy spánku zaøazeny do kategorie F50-F59 Behaviorální PSYCHIATRIE ROÈNÍK ÈÍS LO 2 syndromy spojené s fyziologickými poruchami a somatickými faktory. Skupina F51 Neorganické poruchy spánku, zahrnuje dyssomnie, u nichž se pøevládající porucha týká množství, kvality nebo èasování spánku (neorganická nespavost, neorganická hypersomnie, neorganické poruchy rytmu spánek-bdìní) a parasomnie, které jsou charakterizovány jako abnormální epizodické události, ke kterým dochází bìhem spánku (somnambulismus, noèní dìsy a noèní mùry). U všech poruch z této skupiny je vyluèujícím kritériem pøítomnost organické pøíèiny poruchy spánku (WHO, 2006). Podle mezinárodní klasifikace poruch spánku z roku 2005 (ICSD-2) se poruchy spánku dìlí na 7 základních skupin: insomnie, hypersomnie, poruchy dýchání ve spánku, poruchy cirkadiální rytmicky, parasomnie, abnormní pohyby bìhem spánku, izolované pøíznaky/normální varianty (AASD, 2005). Pro bìžnou klinickou praxi se dìlí poruchy spánku na tøi základní okruhy: poruchy spojené s nedostateènì dlouhým nebo nekvalitním spánkem (porucha spánku z nauèených asociací, syndrom noèního ujídání, obstrukèní spánková apnoe, syndrom neklidných nohou, poruchy cirkadiánního rytmu), hypersomnie (narkolepsie), parasomnie (somnambulismus, noèní dìsy, noèní enuréza). Diagnostická kritéria F51.0 Neorganická insomnie Obtížné usínání, èasté probouzení nebo špatná kvalita spánku. Porucha spánku nejménì 3 týdnì po dobu alespoò jednoho mìsíce. Pacient se pøíliš zabývá nespavostí a pøíliš se stará o její dùsledky v noci i ve dne. Neuspokojivé množství a kvalita spánku vyvolávají buï znaènou tíseò, nebo narušují fungování jak sociální, tak profesionální. F51.1 Neorganická hypersomnie Nadmìrná ospalost ve dne nebo záchvaty spánku, které neodpovídají adekvátnímu množství spánku, a/nebo prodloužený pøechod k plnì bdìlému stavu pøi probouzení (spánková opilost). Vyskytuje se dennì víc než jeden mìsíc nebo se opakuje kratší dobu a vyvolává znaènou tíseò, nebo narušuje sociální nebo profesní fungování. Nepøítomnost pøidružených pøíznakù narkolepsie (kataplexie, spánková obrna, hypnagogické halucinace) nebo klinických známek spánkové apnoe (noèní zástava dechu, typické obèasné zachrápání). Nepøítomnost jakékoli neurologické nebo jiné somatické poruchy, u níž mùže být ospalost symptomatická. F51.2 Neorganické poruchy rytmu spánek-bdìní Vzorec spánek bdìní je desynchronizován ve srovnání s žádoucím rytmem, tak jak je považován v dané spoleènosti za normální a sdílen vìtšinou lidí ve stejném kulturálním prostøedí. Jedinec trpí insomnií bìhem hlavní spánkové fáze a hypersomnií bìhem fáze bdìlosti, témìø dennì po dobu aspoò jednoho mìsíce nebo opakovanì po kratší období. Neuspokojivá kvantita, kvalita nebo èasování spánku zpùsobuje znaènou tíseò, narušuje sociální nebo profesní fungování. 92

3 F 51.3 Somnambulismus (námìsíènictví) Opakované epizody vstávání z postele bìhem spánku a procházení se, pøicházející obvykle v první tøetinì spánku. Bìhem epizody má postižený bezvýrazný strnulý oblièej, relativnì nereaguje na snahu ostatních ovlivnit tuto událost nebo komunikovat s ním, mùže být s obtížemi probuzen. Po probuzení má na epizodu amnézii. Do nìkolika minut po probuzení z epizody se neprojevuje žádné zhoršení aktivity nebo chování, z poèátku mùže být krátkodobì zmaten a dezorientován. Nepøítomnost organické duševní nebo somatické poruchy. F51.4 Noèní dìsy Opakované epizody probuzení ze spánku s panickým køikem, které jsou charakterizované masivní úzkostí, neklidem, vegetativní hyperaktivitou. Trvají 1 10 minut a vznikají v první tøetinì spánku. Pacient zdánlivì nereaguje na snahy okolí ovlivnit noèní dìs, témìø vždy následuje nìkolikaminutová dezorientace a stereotypní pohyby. Vzpomínka na událost je omezená. Nepøítomnost somatické poruchy. F51.5 Noèní mùry (úzkostné sny) Probuzení ze spánku s živou vzpomínkou na dìsivé sny, obvykle bìhem druhé poloviny spánku. Po probuzení se jedinec orientuje. Zážitek snu a narušení spánku vyvolává znaènou tíseò. Epidemiologie poruch spánku Chronickou nespavostí trpí % populace, poruchami dýchání ve spánku je ohroženo 4 7 % mužù ve vìku mezi lety a 2 % žen téhož vìku, nadmìrná denní spavost se objevuje až u 5 % populace. Poruchy denního rytmu spánku a bdìní jsou pøítomny až u 7 % mladistvých a u znaèné èásti dospìlých pracujících na smìny. Poruchy noèních probouzecích mechanismù (parasomnie) postihují až 17 % dìtí a pøibližnì 3 4 % dospìlé populace. Ojedinìlé epizody somnambulismu se vyskytují až u 30 % dìtí, pøi postižení jednoho rodièe je pravdìpodobnost výskytu u dítìte 45 %, pøi výskytu somnambulismu u obou rodièù je pravdìpodobnost výskytu u dítìte až 60 %. Nejèastìjší je výskyt noèních mùr, až u 75 % dìtí ve vìku 6 10 let a 2 8 % dospìlých, nejménì èastý je výskyt noèních dìsù, 1 6,5 % dìtí mezi rokem a 2 % dospìlých. Nejèastìjší poruchou spojenou s abnormními pohyby ve spánku je syndrom neklidných nohou, který je pøítomný u 5 15 % populace, jeho výskyt je èastìjší u žen a stoupá s jejich vìkem. Primární noèní enuréza se vyskytuje u 10 % dìtí v 6 letech, u 5 % v 10 letech a v 1 2 % v 18 letech vìku. Symptomy poruch spánku u dìtí a dorostu Pøíznaky poruch spánku u dìtí a dorostu jsou ovlivòovány vývojem jedince a jejich význam je nutné chápat v kontextu vývojového období. Øada pøíznakù, které bychom v dospìlosti považovali za patologii, mohou v urèitém vývojovém období spadat do širší normy. Bìžné, vìku pøimìøené chování pak mùže okolí dítìte nesprávnì chápat jako chorobný pøíznak a nevhodným reagováním posilovat jeho pøetrvávání. V prvním roce života pøevládá aktivující REM spánek, jehož projevem mùže být èasté probouzení kojence. Pláè dítìte, které nìkdy po probuzení prožívá vìku adekvátní separaèní úzkost, mùže v peèující osobì vyvolat obavy a ty posilují úzkostnou reakci dítìte. V pøedškolním vìku pøibývají hluboká stádia NREM spánku a pøi jejich pøechodu do REM spánku se mohou projevit èasté noèní mùry, které s vìkem ustupují. V adolescenci je fyziologická zvýšená potøeba spánku s posunem doby usínání do pozdìjších hodin. Vyšetøení poruch spánku u dìtí a dorostu Vyšetøení dítìte s poruchou spánku by mìl provést v prvé øadì pediatr, základem vyšetøení jsou anamnestické údaje: problémy pøi usínání, zvýšená denní spavost, noèní probouzení, abnormní noèní stavy (vstávání, chození, mluvení, emoèní projevy, vegetativní doprovod), pravidelnost spánku, dýchání ve spánku (chrápání, zástavy dechu) a další okolnosti, které mají ke spánku vztah, jako napø. podmínky, za kterých dítì usíná, doba ulehnutí, doba usnutí, èinnost pøed spaním, hluk v okolí spícího dítìte, denní jídelní a pitný režim, pøíjem nápojù s kofeinem, u adolescentù konzumace stimulujících energetických nápojù a návykových látek atd. Vhodné je využít spánkový deník, který si rodièe dítìte nebo sám dospívající vede alespoò dva týdny. K dalším významným anamnestickým údajùm patøí informace o dobì trvání problémù, o vlivu na ostatní aktivity dítìte, zda porucha kolísá nebo je trvalá, v jakých situacích se zvýrazòuje, jaký je vliv problému na rodièe a další blízké osoby, jaké jsou pøedstavy rodiny o normálním spánku dítìte a jakou mají pøedstavu o øešení problému. Podrobnìjší vyšetøení provádí neurologická pracovištì, k nejèastìji používaným metodám patøí aktigrafie a polysomnografie. Její souèástí je videomonitoring, záznam EEG, EMG svalù brady, elektrookulogram, registrace dýchacích parametrù, transkutánní symetrie, EKG a EMG svalù bérce (Pøíhodová, 2006). Poruchy spánku u dìtí a dorostu v praxi dìtského psychiatra V novorozeneckém vìku se se skuteènými poruchami spánku setkáváme výjimeènì, nejèastìji s tímto problémem pøichází úzkostní rodièe nebo rodièe, kteøí mají zkreslené pøedstavy o potøebách a fyziologických projevech dítìte v pøíslušném období vývoje. Užiteènou terapeutickou intervencí je v tìchto pøípadech edukace rodiny a úprava režimu. Vždy je ale nutné dítì podrobnì vyšetøit a vylouèit organickou pøíèinu obtíží. V kojeneckém vìku je nejèastìjší insomnií porucha z nauèených asociací pøi usínání, dítì je zvyklé usínat pøi krmení, v náruèi rodièe, pøi houpání. K dalším èastým pøíèinám poruch spánku mùže patøit temperament dítìte, poruchy výživy, nevhodná spánková hygiena, emoèní klima v rodinì nebo nedostatky ve vytvoøení vazby dítìte a peèující osoby. V dobì objevení první dentice se mùže pøechodnì vyskytnout bruxismus. Jde o krátkodobou poruchu, která nebývá dùvodem k terapeutické intervenci a postaèí edukace rodièù. V pøedškolním vìku je spánek relativnì stabilní a nespavost nebývá èastá. Objevuje se porucha usínání a udržení spánku, jejíž pøíènou je porucha režimu. Projevuje se prodlouženou dobou usínání, dítì vyžaduje pøítomnost rodièe nepøimìøenì dlouho a èasto se po jeho odchodu probouzí. U syndromu 93

4 noèního ujídání (upíjení) dítì vyžaduje pøi noèním probuzení z nauèeného pocitu hladu nadmìrné množství tekutiny (nad 350 ml). Asi 3 % pøedškolních dìtí postihují noèní dìsy. Projevují se obvykle do tøí hodin po usnutí úzkostným køikem a probuzením dítìte, provázeným tachykardií, zrychleným dýcháním, dítì bývá zpocené, nelze je uklidnit ani probudit a po probuzení má zhoršenou orientaci, po uklidnìní usne a na pøíhodu si ráno nepamatuje. Výskyt noèních dìsù je nepøedvídatelný, mùže jej podpoøit únava, stres, silné emoèní prožitky. V pøedškolním a mladším školním vìku se pomìrnì èasto vyskytuje somnambulismus. Podobnì jako noèní dìsy se objevuje do tøí hodin po usnutí, dítì odchází z lùžka, pohyby jsou nekoordinované, necílené. Pro léèbu obou poruch je obvykle dostaèující pouèení rodièù a zajištìní bezpeèného prostøedí pro dítì. U % dìtí mezi tøetím a šestým rokem se objevují noèní mùry. Jejich výskyt ovlivòují traumatizující události, proto jsou v léèbì upøednostòovány psychoterapeutické postupy. Až u 50 % dìtí se objevuje somnilokvie (mluvení ze spánku). Idiopatická forma je považována za fyziologický projev, porucha však mùže provázet skuteèné poruchy spánku, posttraumatickou stresovou poruchu nebo epilepsii, a pokud je spojena s pohybovou aktivitou, mìla by být polysomnograficky vyšetøena. K poruchám pøedškolního a školního vìku patøí obstrukèní spánkový apnoický syndrom, který se vyskytuje u 1 2 % dìtí. Hlavními pøíznaky jsou chrápání, apnoické pauzy, opakované probuzení v dùsledku aktivace pøi apnoické pauze, které vede k deprivaci spánku. Èastou pøíèinou jsou adenoidní vegetace nebo zvìtšení tonzil, ménì èastou výraznìjší obezita dítìte. K potvrzení diagnózy je nutné polysomnografické vyšetøení ve spánkové laboratoøi. V tomto vìku se mohou zaèít projevovat pøíznaky narkolepsie: denní ospalost a ataky spánku, kataplexie, hypnagogické halucinace, spánková paralýza na zaèátku spánku. Podezøení by mìlo být dùvodem k podrobnému vyšetøení. Léèba je individuální, obvykle se využívá kombinace režimové a farmakologické terapie, která je v kompetenci dìtského neurologa. Typickou poruchou pøedškolního a školního vìku je noèní enuréza, podle klasifikace MKN-10 je øazena mezi jiné poruchy chování a emocí zaèínající obvykle v dìtství a adolescenci (F98.0 neorganická enuréza), podle klasifikace ICSD-2 je øazena mezi parasomnie (noèní enuréza). V této klasifikaci je definovaná jako opakované pomoèování bìhem spánku po 5. roce vìku èastìji než dvakrát týdnì. Pøi primární noèní enuréze nebyl suchý interval delší než šest mìsícù. Sekundární noèní enuréza vzniká po suchém intervalu delším než šest mìsícù a trvá nejménì tøi mìsíce. Dìti s primární noèní enurézou mají vyšší práh probuzení, menší funkèní kapacitu moèového mìchýøe, nìkdy se u nich objevují spontánní kontrakce detruzoru moèového mìchýøe, u èásti dìtí nedochází bìhem noci k vzestupu hladin adiuretinu a následnému poklesu množství moèi. Èastìji vzniká tato porucha u dìtí se spánkovou apnoí. Sekundární enurézu zpùsobují organické a psychické pøíèiny. Mezi rokem vìku se vyskytuje bruxismus s typickými projevy a dùsledky: stereotypními pohyby úst, zatínáním a skøípáním zubù bìhem spánku, poškozením chrupu a mandibulárního kloubu. V dospívání se velmi èasto rozvíjí syndrom zpoždìné fáze spánku, který je poruchou cirkadiánního spánkového rytmu. Až v 7 % bývá sdružen s psychiatrickými poruchami (ADHD, poruchy nálady). Spoleèným podkladem psychiatrických poruch a zpoždìné fáze spánku mùže být pravdìpodobnì porucha genù biologických hodin (Pøíhodová et al., 2009). Starší teorie uvádí jako pøíèinu poruchy cirkadiánního rytmu PSYCHIATRIE ROÈNÍK ÈÍS LO 2 v dospívání nedostateènou spánkovou hygienu, kdy dospívající v rozporu s fyziologicky zvýšenou potøebou spánku hromadí bìhem pracovního týdne spánkový dluh, který dospává o víkendu. K narušení vnitøního èasování významnì pøispívá i páteèní èi sobotní absence noèního spánku u adolescentù, kteøí se úèastní celonoèních hudebních a taneèních akcí, spojených s konzumací energetických nápojù a stimulancií. Dùsledkem je velmi èasto porucha spánku, která se projevuje neschopností usnout v pøimìøenou dobu, pozdním usínáním, èasto až v èasných ranních hodinách, neschopností ráno vstát, denní únavou, nadmìrnou denní spavostí a poruchou soustøedìní. V léèbì je metodou volby úprava spánkového režimu, dodržování zásad spánkové hygieny a obnovení nastavení vnitøního èasování. Léèba je obvykle dlouhodobá, úprava doby uléhání a vstávaní musí být postupná a dodržování režimu by mìlo být dùsledné, což adolescentùm narušuje spoleèenský i profesní život. Pokud nejsou ochotni upravit svùj denní a noèní režim a dlouhodobì jej dodržovat, bývá farmakoterapie neúèinná. Dochází k rozvoji chronické spánkové deprivace se všemi dùsledky, pøedevším negativním ovlivnìním èinnosti mozku (Horne, 1988). V poslední dobì jsou popisovány pøíznivé výsledky léèby poruch cirkadiánního rytmu melatoninem. Poruchy spánku spojené s jiným onemocnìním Z psychiatrických onemocnìní se poruchy spánku nejèastìji vyskytují u psychotických, afektivních a návykových poruch. Pøíznaky tìchto poruch u dìtí nebývají vždy typické a porucha spánku mùže být prvním signálem nemoci. U psychotických poruch je èastá spánková inverze, která v dospívání v dobì fyziologické zmìny spánkového rytmu mùže uniknout pozornosti. U dìtských depresí nebývá èasné probouzení, typické pro afektivní poruchy dospìlého vìku, ale jsou èasté poruchy usínání, obtížné ranní probouzení a hypersomnie. U neurotických poruch dìtského vìku dominují nespecifické somatické pøíznaky, provázené poruchami spánku. Potíže s usínáním a neklidný spánek provází hyperkinetické poruchy, dùsledky insomnie u dìtí mohou naopak imitovat hyperkinetický syndrom. Spánkové poruchy se èasto vyskytují u somatických a neurologických onemocnìní: epilepsie, gastroezofageálního reflexu, degenerativních poruch, spánkové apnoe, syndromu neklidných nohou a u všech onemocnìní, která se projevují bolestí nebo pocity dyskomfortu, napøíklad svìdìním u kožních a parazitárních onemocnìní, které se akcentuje v teple po ulehnutí do lùžka. Terapie poruch spánku u dìtí a dorostu První podmínkou správné terapie dìtských spánkových poruch je rozpoznání pøíèiny poruchy spánku. Pokud vylouèíme organickou pøíèinu a možnost léèby primární poruchy, je metodou volby úprava režimu dítìte za spolupráce rodiny a blízkého okolí. Významný je pøístup rodièù k poruše spánku a volba takové strategie chování, která neposiluje u dítìte nežádoucí projevy. U dìtí pøedškolního vìku je dùležitý pøístup peèující osoby pøi ukládání dítìte ke spánku a nácvik samostatného usínání, které mùže v dítìti vyvolávat separaèní úzkost. Nadmìrná a nepøimìøenì dlouho trvající úzkost dítìte mùže být dùsledkem nesprávnì vytvoøené vazby s blízkou osobou, ale také pøenesením úzkosti z nadmìrnì peèujícího okolí. V léèbì je dùležitá edukace rodiny a jejich motivace ke 94

5 zmìnì stavu, který nespavost dítìte udržuje. Nejvhodnìjší jsou psychoterapeutické postupy, které vychází z kognitivnì behaviorální terapie a zamìøují se na zmìnu konkrétního chování dítìte i jeho okolí. Nezbytnou souèástí terapie je edukace rodièù i pacienta, zamìøená zejména na zkreslené pøedstavy rodièù o kvalitì a prùbìhu spánku u dítìte. Velký význam má také dodržování pravidel spánkové hygieny: dostateèná, ale pøimìøená denní aktivita, denní pitný a jídelní režim, u starších dìtí a adolescentù omezení kofeinu a dalších aktivujících látek v pozdním odpoledni a pøed usnutím, omezení velkých emoèních prožitkù pøed spaním, vèetnì poèítaèových her a televizních poøadù. Po uložení do vlastního lùžka by si dítì nemìlo hrát ani se dívat na televizi. Místnost pro spaní by mìla být vyvìtraná, tichá, pokud dítì trvá na osvìtlení, mìlo by být tlumené. Usínání napomáhají navodit veèerní rituály, které by nemìly být nièím rušeny. Dítì by mìlo mít jistotu, že rodiè je nablízku pro pøípad potøeby. Pøi noèním probuzení by mìl rodiè klidnì zjistit, co dítì potøebuje, a vyhovìt mu v nezbytnì nutné míøe nedávat jíst, pøi pocitu žíznì dát napít malé množství neslazené tekutiny, nezaèínat hru ani rozhovor, který nesmìøuje k opìtovnému klidnému uložení dítìte do lùžka. Farmakologické postupy v léèbì poruch spánku u dìtí používáme zøídka (Hort, 2008; Hrdlièka, 2008). Podle studií jsou nejužívanìjšími léky pro léèbu poruch spánku v USA ve vìku do 18 let antihistaminika, na druhém místì jsou alfa-2 adrenergní agonisté a melatonin, následují tricyklická antidepresiva, ostatní antidepresiva (trazodon), benzodiazepiny (klonazepam), rostlinné preparáty, málo èastá jsou sedativní hypnotika (chloralhydrát) a atypická neuroleptika (risperidon) a nejménì používané jsou barbituráty a neuroleptika první generace (haloperidol)(schnoes et al., 2006). V naší praxi vycházející z doporuèených indikací jsou nejèastìji používaná antihistaminika, promethazin v dávce 12,5 25 mg na noc lze použít i pro dìti pøedškolního vìku. Druhou schválenou skupinou lékù jsou tricyklická antidepresiva, pro vysoké riziko nežádoucích úèinkù, zejména kardiotoxicity a anticholinergních úèinkù se v praxi v souèasné dobì využívají pøedevším pro léèbu enurézy. Pro léèbu nespavosti lze podávat amitriptylin od 12 let v dávce 25 mg na noc, dosulepin v dávce mg na noc. Clomipramin má schválené indikace pro léèbu enurézy od 5 let vìku. Modernìjší antidepresiva mají omezené indikace a vìtšina z nich není urèena pro léèbu dìtí do 18 let, výjimkou je tianeptin, schválený pro dìti od 15 let a fluoxetin pro dìti od 8 let pro léèbu deprese, sertralin a fluvoxamin pro léèbu obsedantnì kompulzivní poruchy. Paroxetin není doporuèeno podávat do 18 let vìku. Nejvìtší úèinek na poruchy spánku má mianserin v dávce mg/veèer, jeho podávání je indikováno u dlouhodobých nespavostí spojených s depresí (Hrdlièka, 2008). Použití lékù ze skupiny SSRI, SNRI pro léèbu nespavosti v dìtském vìku by mìlo být výjimeèné a pokud je nutné, mìlo by vycházet ze znalosti farmakokinetiky a farmakodynamiky dìtského a dorostového vìku. Nìkteré práce doporuèují jejich využití u parasomnií k redukci hloubky spánku (Remschmidt et al., 2008). U psychických poruch provázených neklidem, agresivitou, poruchami chování lze k úpravì spánkového režimu využít nízké veèerní dávky neuroleptik, nejèastìji podáváme risperidon v dávce do 1 mg na noc, byly publikovány kazuistiky popisující dobrý efekt quetiapinu u adolescentù s poruchami chování. Novinkou v léèbì poruch spánku je podávání melatoninu, pøirozeného hormonu produkovaného epifýzou. Zatím není dostatek studií, které by vedly ke schválení jeho podávání dìtem do 18 let, ale studie popisují velmi dobrý efekt u adolescentù s poruchou cirkadiánního rytmu, u dìtí zejména s vývojovými poruchami zlepšuje usínání. Jsou známé pozitivní zkušenosti u dìtí s mentální retardací, poruchami autistického spektra, hyperkinetickými poruchami (ADHD) a epilepsií (Bedz et al., 2010; Coppola et al., 2004, Gregory et al., 2002; Miano et al., 2010). Nevýhodou podávání melatoninu je pomìrnì vysoká cena, kterou stejnì jako u dalších hypnotik nehradí zdravotní pojišśovny, a nutnost dlouhodobého podávání, po kterém ale efekt pøetrvává týdny až mìsíce. Nejvìtší výhodou je skuteènost, že se nejedná o látku návykovou. Závìr Poruchy spánku u dìtí a dospívajících pøedstavují heterogenní skupinu s rùznou závažností, prùbìhem a prognózou. Vždy je nutné podrobné vyšetøení dítìte zamìøené zejména na vylouèení organické pøíèiny poruchy spánku nebo rozvíjejícího se psychiatrického onemocnìní. V léèbì poruch spánku u dìtí a dospívajících preferujeme psychoterapeutické postupy zamìøené na úpravu režimu a dodržování zásad spánkové hygieny. Farmakologické intervence lze využít krátkodobì nebo v pøípadech poruchy spánku, která provází jiné závažné onemocnìní, jehož projevy nebo dùsledky sekundárnì narušují spánek. LITERATURA MUDr. Petra Uhlíková Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN Centrum dorostové a vývojové psychiatrie Ke Karlovu Praha 2 Do redakce došlo: K publikaci pøijato: American Academy of Sleep Disorders. International classification of sleep disorders, 2nd ed.: Diagnostic and coding manual. Westchester, Illinois, American Academy of Sleep Disorders Bedz LM, Scates AC. Melatonin treatment for insomnia in pediatric patients with attention-deficit/hyperactivity disorder. Ann Pharmacother Jan: 44(1): Coppola G, Iervolino G, Mastrosimone M, La Torre G, Ruiu F, Pascotto A. Melatonin in wake-sleep disorder in children, adolescents and young adults with mental retardation with or without epilepsy: a double-blind, cross-over, placebo-controlled trial. Brain Dev Sep:26(6): Gregory AM, O Connor TG. Sleep Problems in Childhood: A Longitudinal Study of Developmental Change and Association With Behavioral Problems. J Am Acad Child Adolesc Psychiatry, 2002;41(8): Horne JA. Why we sleep the fiction of sleep in humans and other mamals. Oxford: Oxford university press, Hort V. Poruchy spánku. In Hort et al.: Dìtská a adolescentní psychiatrie, Portál, str , kap Hrdlièka M. Terapie v dìtské a dorostové psychiatrii. In Hort et al: Dìtská a adolescentní psychiatrie, Portál, 2008, str , kap Hypnotika. 95

6 PSYCHIATRIE ROÈNÍK ÈÍS LO 2 Kripke DF, Garfinkel L, Wingard DL, Klauber MR, Marler MR. Mortality associated with sleep duration and insomnia. Arch Gen Psychiatry 2002;99: Miano S, Ferri R. Epidemiology and management of insomnia in children with autistic spectrum disorders. Paediatr Drugs Apr 1:12(2): MKN-10. revize. Duševní poruchy a poruchy chování. WHO. PCP, s. Nevšímalová S, Šonka K. Poruchy spánku a bdìní. Galen, s. Owens J. Epidemiology of sleep disorders during childhood. In Sheldon SH, Ferber R, Kryger MH. Principles and practice of pediatric sleep medicine. Elsevier Saunders 2005: Pøíhodová I, Kemlink D, Nevšímalová S. Zpoždìná fáze spánku a psychiatrické poruchy. XV. Opaøanské dny, souhrn pøednášek, Opaøany, :9. Remschmidt H et al. Kinder-und Jugendpsychiatrie. Thieme, Stuttgard, 2008: Schnoes CJ., Kuhn BR, Workman EF, Ellis CR: Pediatric prescribing practices for clonidine and other pharmacologic agents for children with sleep disturbance. Clin Pediatr. 2006:45: Smejde H, Broman JE, Hetta J. Associations between disturbed sleep and bhaviour difficulties in 635 children agend six to eight years: a study based on parents perceptions. European Child and Adolescent Psychiatry. 2001;10:1-9. Pøíhodová I. Poruchy spánku v pediatrické praxi. Pediatrie pro praxi 2006;5:

7 TEST 1. Poruchy spánku se u dìtí a dorostu vyskytují: a) v 1 5 % b) v % c) v % d) v 60 70% 2. V novorozeneckém vìku tvoøí aktivní (REM) spánek: a) 25 % doby spánku b) 30 % doby spánku c) 40 % doby spánku d) 60 % doby spánku 3. Mezi parasomnie nepatøí: a) narkolepsie b) somnambulismus c) noèní dìsy d) noèní mùry 4. Pøi výskytu somnambulismu u obou rodièù je pravdìpodobnost výskytu u dítìte: a) 30 % b) 45 % c) 50 % d) 60 % 5. Primární noèní enuréza se u desetiletých dìtí vyskytuje v: a) 1 2 % b) 5 % c) 10 % d) 15 % 6. Nejèastìjší insomnií v kojeneckém vìku je: a) porucha z nauèených asociací b) bruxismus c) noèní dìsy d) nadváha 7. Dìti trpící primární noèní enurézou mají: a) nižší práh probouzení b) vyšší práh probouzení c) vìtší funkèní kapacitu moèového mìchýøe d) noèní pokles hladin adiuretinu 8. Pro insomnii pøi depresi v dìtském vìku je charakteristické: a) èasné ranní probouzení b) obtížné ranní probouzení c) rychlé usínání d) spánková apnoe 9. Nejèastìji užívaná farmaka pøi léèbì poruch spánku u dìtí jsou: a) nebenzodiazepinová hypnotika b) benzodiazepinová anxiolytika c) antidepresiva d) antihistaminika 10. Paroxetin je ve vìku 8 18 let: a) Registrovaný pouze pro léèbu obsedantnì kompulzivní poruchy b) není doporuèený c) registrovaný pro léèbu deprese d) registrovaný pro léèbu noèní enurézy Odpovìdi na testové otázky mohou ètenáøi zasílat s oznaèením CME test na adresu: Psychiatrická klinika FN, Hradec Králové, faxem nebo em: bryknarovam@lfhk.cuni.cz do Pøi minimálnì 80 % správných odpovìdí bude respondentùm zasláno potvrzení o získání kreditu v rámci projektu celoživotního vzdìlávání. SPRÁVNÉ ODPOVÌDI Z ÈÍSLA 1/2010: 1b, 2c, 3c, 4a, 5a, 6b, 7d, 8d 97

Délka nočního spánku a jeho kvalita se výrazně podílí na zdravotním stavu obyvatel i kvalitě jejich života.

Délka nočního spánku a jeho kvalita se výrazně podílí na zdravotním stavu obyvatel i kvalitě jejich života. Březen 1 Spánek je nezbytný nejen pro regeneraci duševních a fyzických sil, pro vytváření paměťových stop a tedy pro kognitivní funkce, ale i pro celou řadu metabolických pochodů. Kvalita nočního spánku

Více

Světový den spánku a poruchy biologických rytmů

Světový den spánku a poruchy biologických rytmů Světový den spánku a poruchy biologických rytmů Soňa Nevšímalová Neurologická klinika 1. LF UK a VFN Podpořeno společností sanofi-aventis, s. r. o. SACS.CHC.18.02.0208 Tisková konference, 6. března 2018

Více

Obsah. Summary... 11 Úvod... 12

Obsah. Summary... 11 Úvod... 12 Obsah Summary... 11 Úvod... 12 1 Spánek a bdění... 15 1.1 Biologické rytmy... 15 1.2 Cirkadiánní rytmy... 16 1.2.1 Historie výzkumu cirkadiánních rytmů... 16 1.2.2 Regulace cirkadiánních rytmů... 18 1.2.2.1

Více

Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek

Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Psychiatrická léčebna Bohnice Akutní gerontopsychiatrické odd. pav.32 vedoucí lékař e-mail:tomas.turek@plbohnice.cz Historie Starý zákon- popis mánie a deprese- Král

Více

Poruchy spánku. I. Příhodová Neurologická kl. 1. LF UK a VFN

Poruchy spánku. I. Příhodová Neurologická kl. 1. LF UK a VFN Poruchy spánku I. Příhodová Neurologická kl. 1. LF UK a VFN Definice spánku Periodicky se opakující stav klidu s minimální pohybovou aktivitou v typické poloze, s omezenou reaktivitou na zevní podněty

Více

PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA. MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha

PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA. MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha Parkinsonova nemoc = primárně neurologické onemocnění doprovodné psychiatrické příznaky deprese psychiatrické

Více

Poruchy spánku ve stáří

Poruchy spánku ve stáří Poruchy spánku ve stáří Obecné charakteristiky charakter spánku se ve stáří mění senioři zapojení do komunity spí lépe spánek zhoršuje zármutek, osamocení, úzkost, potraumatické stavy starší lidé chodí

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

DOPORUČENÉ POSTUPY PSYCHIATRICKÉ PÉČE 2018

DOPORUČENÉ POSTUPY PSYCHIATRICKÉ PÉČE 2018 Chronická insomnie u dětí viz odkaz č. 1 viz odkaz č. 2 Diagnostika - anamnéza - spánkový deník - somatické vyšetření - ( aktigrafie ) viz odkaz č. 3 Diferenciální diagnostika / komorbidity Věk kojenci

Více

Doc. MUDr. Aleš Bartoš, PhD. AD Centrum, Národní ústav duševního zdraví &Neurologická klinika, UK 3. LF a FNKV, Praha

Doc. MUDr. Aleš Bartoš, PhD. AD Centrum, Národní ústav duševního zdraví &Neurologická klinika, UK 3. LF a FNKV, Praha Doc. MUDr. Aleš Bartoš, PhD AD Centrum, Národní ústav duševního zdraví &Neurologická klinika, UK 3. LF a FNKV, Praha Obsah sdělení monitorování stadií spánku (především EEG nálezy) spánek a paměť změny

Více

Spánek u kriticky nemocných Vliv farmak

Spánek u kriticky nemocných Vliv farmak Spánek u kriticky nemocných Vliv farmak Renata Černá Pařízková Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové Fakultní nemocnice

Více

DOPORUČENÉ POSTUPY PSYCHIATRICKÉ PÉČE 2018

DOPORUČENÉ POSTUPY PSYCHIATRICKÉ PÉČE 2018 Autoři: Karel Šonka, Kateřina Espa-Červená Garant: Karel Šonka Oponent: Martin Anders Komentář k algoritmu Odkaz č. 1 Spánková hygiena - soubor základních životosprávných opatření k usnadnění spánku (1,2,

Více

Saturace potřeb v oblasti odpočinku a spánku. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové

Saturace potřeb v oblasti odpočinku a spánku. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové Saturace potřeb v oblasti odpočinku a spánku Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové OP v péči o odpočinek a spánek 1. Charakteristika odpočinku a spánku 2. Odpočinek a spánek v ošetřovatelském procesu

Více

Od opia k melatoninu aneb Práce s nespavým pacientem

Od opia k melatoninu aneb Práce s nespavým pacientem Soubor pøednášek ze semináøe Od opia k melatoninu aneb Práce s nespavým pacientem Semináøe se konají na 14 místech ÈR v období únor duben 2009 1. Péèe o pacienta s nespavostí Diagnostika a nefarmakologická

Více

PREVENCE PØENOSU plísòových onemocnìní

PREVENCE PØENOSU plísòových onemocnìní PREVENCE PØENOSU plísòových onemocnìní kùže a bradavic v areálech Každý èlovìk prožije bìhem svého života mnoho situací a událostí, v nichž se v souvislosti s ménì èi více závažnými prohrami, zklamáními

Více

Prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc.

Prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc. Prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc. 1 Nespavost je buď jen symptom a nebo samostatná nemoc. Příčiny nespavosti jsou velmi různé, ale základní a nejčastější diagnoza u dospělých je primární (psychofyziologická)

Více

Pøehled úèinnosti intervencí protidrogové léèby v Evropì 6 7 9 10 11 ê á 13 1 Úèinnost, efektivita a nákladová efektivita Tabulka 1: Definice úèinnosti, efektivity a nákladové efektivity 15 1 16 2

Více

Chirurgická a konzervativní léčba OSAS pohled ORL lékaře

Chirurgická a konzervativní léčba OSAS pohled ORL lékaře Chirurgická a konzervativní léčba OSAS pohled ORL lékaře MUDr. Miloš Kotulek Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Pardubická nemocnice Obecný úvod - Multidisciplinární obor - Na diagnostice

Více

Psychofarmaka a gravidita. MUDr. Zdeňka Vyhnánková

Psychofarmaka a gravidita. MUDr. Zdeňka Vyhnánková Psychofarmaka a gravidita MUDr. Zdeňka Vyhnánková ZÁKLADNÍ PRAVIDLA PRO FARMAKOTERAPII V TĚHOTENSTVÍ nemoc většinou znamená větší riziko než léčba indikace by měla být podložená a ne alibistická většina

Více

Ronchopatie a syndrom spánkové apnoe Organizace péče a základní vyšetřovací algoritmus

Ronchopatie a syndrom spánkové apnoe Organizace péče a základní vyšetřovací algoritmus MEZINÁRODNÍ CENTRUM KLINICKÉHO VÝZKUMU TVOŘÍME BUDOUCNOST MEDICÍNY Ronchopatie a syndrom spánkové apnoe Organizace péče a základní vyšetřovací algoritmus Gál B., Urbánková P., Hanák J., Sádovská K. 8.2.2019

Více

Case management se zotavujícími se uživateli návykových látek 6 7 1 1/1 O koordinaci a navigaci 9 1 1/2 Navigace pøíruèkou 10 1 11 2 2/1 Case management a jeho rùznorodé chápání 13 2 14 2 Hlavním cílem

Více

Infantilní autismus. prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc.

Infantilní autismus. prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc. Infantilní autismus prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc. Infantilní autismus Základní příznak: neschopnost vstřícných mimických projevů, vyhýbání se očnímu kontaktu, poruchy sociální komunikace, bizardní chování

Více

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Podle údajů ÚZIS (2004) bylo v r. 2003 v psychiatrických léčebnách a odděleních nemocnic uskutečněno celkem 4 636 hospitalizací

Více

Mezinárodní klasifikace poruch spánku ICSD-3, 2014 Karel Šonka

Mezinárodní klasifikace poruch spánku ICSD-3, 2014 Karel Šonka Mezinárodní klasifikace poruch spánku ICSD-3, 2014 Karel Šonka Centrum pro poruchy spánku a bdění Neurologická klinika 1. LF UK a VFN Praha Historie 1979 American Sleep Disorders Association s Diagnostic

Více

Poruchy spánku a jeho léčba. L. Závěšická, K. Espa -Červená, M. Brunovský, M. Matoušek

Poruchy spánku a jeho léčba. L. Závěšická, K. Espa -Červená, M. Brunovský, M. Matoušek Poruchy spánku a jeho léčba L. Závěšická, K. Espa -Červená, M. Brunovský, M. Matoušek Polysomnografické vyšetření: stav bdělosti EEG + EOG + EMG synchronizovaný spánek, pomalovlnný spánek, non REM spánek

Více

Obezita v evropském kontextu. Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu

Obezita v evropském kontextu. Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu Obezita v evropském kontextu Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu OBEZITA CELOSVĚTOVÁ EPIDEMIE NA PŘELOMU TISÍCILETÍ 312 milionů lidí na světě je obézních a 1,3 miliardy lidí

Více

Hypnotika Benzodiazepiny

Hypnotika Benzodiazepiny Hypnotika Benzodiazepiny Sedace: mírný stupeň útlumu funkce CNS zklidnění pacienta (motorické i psychické), bez navození spánku Hypnóza: navozený stav více či méně podobný fyziologickému spánku (Hypno)-sedativní

Více

Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 2018 5 Obsah 7 1 Preambule 9 10 11 2 Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 2018 12 3 Základní východiska 13 4 Pøístupy k øešení

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

ČÁST B NEJVÝZNAMNĚJŠÍ DUŠEVNÍ PORUCHY (epidemiologie, etiopatogeneze, klinické příznaky, pomocná vyšetření, průběh a prognóza, obecné zásady léčby)

ČÁST B NEJVÝZNAMNĚJŠÍ DUŠEVNÍ PORUCHY (epidemiologie, etiopatogeneze, klinické příznaky, pomocná vyšetření, průběh a prognóza, obecné zásady léčby) OTÁZKY ČÁST A HISTORIE A ORGANIZACE PSYCHIATRICKÉ PÉČE, BIOPSYCHOSOCIÁLNÍ PODKLADY DUŠEVNÍCH PORUCH, PSYCHOPATOLOGIE, VYŠETŘOVACÍ METODY A VÝZKUM V PSYCHIATRII, PRÁVNÍ PROBLEMATIKA Historie psychiatrie

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Spánek v prostředí intenzivní péče. Přednášející: Michal Pospíšil Spoluautor: Adriana Polanská

Spánek v prostředí intenzivní péče. Přednášející: Michal Pospíšil Spoluautor: Adriana Polanská Spánek v prostředí intenzivní péče Přednášející: Michal Pospíšil Spoluautor: Adriana Polanská Úvod Existuje mnoho studií poukazujících na rizika spojená s nedostatkem spánku u zdravotníků. Jen málo se

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

GENvia, s.r.o. ZÁKLADNÍ VYUÈENA STØEDNÍ S MATURITOU VOŠ

GENvia, s.r.o. ZÁKLADNÍ VYUÈENA STØEDNÍ S MATURITOU VOŠ DOTAZNÍK KE GENETICKÉMU VYŠETØENÍ (pro ženy) ŽENA OSOBNÍ DATA KLIENTKY PØÍJMENÍ DATUM NAROZENÍ RODNÉ ÈÍSLO TELEFON (MOBIL) ADRESA UKONÈENÉ ŠKOLNÍ VZDÌLÁNÍ ZAMÌSTNÁNÍ NÁRODNOST DATUM SÒATKU JMÉNO MÍSTO

Více

PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ

PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ Poruchy autistického spektra Všepronikající hrubá neurovývojová porucha mozku PAS (autistic spektrum disorder ASD) 1979 Lorna Wing a Judith Gould Výskyt

Více

Úzkost u seniorů. Stres, úzkost a nespavost ve stáří. Úzkost a poruchy chování ve stáří. Sborník přednášek z Jarního sympozia 2011

Úzkost u seniorů. Stres, úzkost a nespavost ve stáří. Úzkost a poruchy chování ve stáří. Sborník přednášek z Jarního sympozia 2011 Úzkost u seniorů Stres, úzkost a nespavost ve stáří MUDr. Petr Hrubeš Hradec Králové Úzkost a poruchy chování ve stáří MUDr. Vanda Franková Dobřany Sborník přednášek z Jarního sympozia 2011 Moderní trendy

Více

Centrum pro poruchy spánku a bdění

Centrum pro poruchy spánku a bdění Centrum pro poruchy spánku a bdění Prof. MUDr. Karel Šonka, Dr.Sc. Vedoucí lékař Tým lékařů MUDr. Tereza Vorlová Compiled Sep 17, 2018 2:54:54 PM by Document Globe 1 Doc. MUDr. Iva Příhodová, PhD. MUDr.

Více

(tišt ná verze) (elektronická verze ve formátu PDF)

(tišt ná verze) (elektronická verze ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-6672-0 Grada Publishing, a.s. 2011 (tištná verze) (elektronická verze ve formátu PDF) Graf 2.1 Nárùst výskytu demence v Evropì na konci minulého století (Podle: Murray. The global

Více

Afektivní poruchy. MUDr. Helena Reguli

Afektivní poruchy. MUDr. Helena Reguli Afektivní poruchy MUDr. Helena Reguli Afektivní poruchy Poruchy nálady Hippokrates (400 př.n.l.) použil termín mánie a melancholie Kahlbaum cyklothymie 1882 Kraepelin maniodepresivita 1899: periodický

Více

Poruchy psychického vývoje

Poruchy psychického vývoje Poruchy psychického vývoje Vymezení Psychický vývoj - proces vzniku zákonitých změn psychických procesů v rámci diferenciace a integrace celé osobnosti Poruchy psychického vývoje = poruchy vývoje psychických

Více

PŘÍLOHA III ZMĚNY PŘÍSLUŠNÝCH BODŮ SOUHRNU ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU A PŘÍBALOVÉ INFORMACE. Poznámka:

PŘÍLOHA III ZMĚNY PŘÍSLUŠNÝCH BODŮ SOUHRNU ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU A PŘÍBALOVÉ INFORMACE. Poznámka: PŘÍLOHA III ZMĚNY PŘÍSLUŠNÝCH BODŮ SOUHRNU ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU A PŘÍBALOVÉ INFORMACE Poznámka: Změny v souhrnu údajů o přípravku a příbalové informaci možná bude následně třeba nechat (v případě potřeby

Více

Psychopatologie dětského věku. J.Koutek Dětská psychiatrická klinika FN Motol

Psychopatologie dětského věku. J.Koutek Dětská psychiatrická klinika FN Motol Psychopatologie dětského věku J.Koutek Dětská psychiatrická klinika FN Motol Organizace dětské psychiatrie Nástavbový obor na psychiatrii dospělých, dříve též na pediatrii, otázka jak do budoucna dětské

Více

DELIRANTNÍ STAV U TRAUMATICKÝCH PACIENTŮ

DELIRANTNÍ STAV U TRAUMATICKÝCH PACIENTŮ Helena Ondrášková Iveta Zimová Petra Minarčíková Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice Brno Lékařská fakulta Masarykovy Univerzity Brno DELIRANTNÍ STAV U TRAUMATICKÝCH

Více

Poruchy spánku u pacientů v intenzivní péči...

Poruchy spánku u pacientů v intenzivní péči... Poruchy spánku u pacientů v intenzivní péči... Vladimír Černý Klinika anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny Fakulta zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně, Masarykova nemocnice Ústí

Více

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie. Dětský klinický psycholog

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie. Dětský klinický psycholog Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie Dětský klinický psycholog I. Psychologická diagnostika dětí a dospívajících 1. Psychologická vývojová diagnostika

Více

DIAGNOSTIKA ZÁCHVATŮ A EPILEPSIÍ. Petr Marusič

DIAGNOSTIKA ZÁCHVATŮ A EPILEPSIÍ. Petr Marusič DIAGNOSTIKA ZÁCHVATŮ A EPILEPSIÍ Petr Marusič Základní teze Ne všechny záchvaty jsou záchvaty epileptické Ne všechny epileptické záchvaty znamenají epilepsii Ne vždy musí být pro stanovení diagnózy záchvaty

Více

1. Vymezení normality a abnormality 13

1. Vymezení normality a abnormality 13 Úvod 11 1. Vymezení normality a abnormality 13 1.1 Druhy norem 15 Statistická norma 15 Sociokulturní norma 17 Funkční pojetí normality 19 Zdraví jako norma 20 M ediální norma 21 Ontogenetická norma 21

Více

NESPAVOST A JINÉ PORUCHY SPÁNKU Pro nelékařské zdravotnické obory

NESPAVOST A JINÉ PORUCHY SPÁNKU Pro nelékařské zdravotnické obory NESPAVOST A JINÉ PORUCHY SPÁNKU Pro nelékařské zdravotnické obory Vedoucí autorského kolektivu: MUDr. Claudia Borzová, Neurologicko-psychiatrická ambulance a poradna pro poruchy spánku a kognitivní poruchy,

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz doc. MUDr., CSc. a kolektiv HYPERKINETICKÁ PORUCHA A PORUCHY CHOVÁNÍ Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386

Více

PŘEHLED PORUCH SPÁNKU MORÁŇ

PŘEHLED PORUCH SPÁNKU MORÁŇ PŘEHLED PORUCH SPÁNKU KLASIFIKACE PORUCH SPÁNKU ICSD2 AASM 2005 INSOMNIE (akutní, psychofyziologická, paradoxní, při psychických nemocech, idiopatická, ze špané hygieny, v dětství, poléková, sekundární

Více

Poruchy spánku na ICU

Poruchy spánku na ICU Poruchy spánku na ICU Vladimír Černý Centrum pro výzkum a vývoj Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Fakultní nemocnice

Více

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz PaedDr. et Mgr. Hana Žáèková, PaedDr. Drahomíra Jucovièová NEKLIDNÉ A NESOUSTØEDÌNÉ DÍTÌ ve škole a v rodinì Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu

Více

Úzkostné poruchy. PSY 442 Speciální psychiatrie. MUDr. Jan Roubal

Úzkostné poruchy. PSY 442 Speciální psychiatrie. MUDr. Jan Roubal Úzkostné poruchy PSY 442 Speciální psychiatrie MUDr. Jan Roubal F40 F49 Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní poruchy F40 Fobické úzkostné poruchy F41 Jiné úzkostné poruchy F42 Obsedantně-kompulzivní

Více

PRIMÁRNÍ PORUCHY SPÁNKU

PRIMÁRNÍ PORUCHY SPÁNKU PRIMÁRNÍ PORUCHY SPÁNKU MUDr. Claudia Borzová Psychiatrické centrum Praha Problémy života jsou příčinou primárních poruch spánku. Některé nozologické jednotky čtyř velkých skupin spánkových poruch patří

Více

Poruchy spánku a bdění přehled základních jednotek, dif. dg. a terap. postupy u insomnie. Zvýšená denní spavost příčiny, dif. dg. a terapie.

Poruchy spánku a bdění přehled základních jednotek, dif. dg. a terap. postupy u insomnie. Zvýšená denní spavost příčiny, dif. dg. a terapie. Poruchy spánku a bdění přehled základních jednotek, dif. dg. a terap. postupy u insomnie. Zvýšená denní spavost příčiny, dif. dg. a terapie. K. Šonka Neurologická klinika 1. LF UK a VFN Praha Poruchy spánku

Více

Deprese u seniorů. Pohled geriatra na depresi u seniorů. Léčba deprese ve stáří zdroj uspokojení i frustrace lékaře

Deprese u seniorů. Pohled geriatra na depresi u seniorů. Léčba deprese ve stáří zdroj uspokojení i frustrace lékaře Deprese u seniorů Pohled geriatra na depresi u seniorů Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. Praha Léčba deprese ve stáří zdroj uspokojení i frustrace lékaře Prim. MUDr. Richard Krombholz Praha Sborník přednášek

Více

Okruhy otázek k atestační zkoušce pro obor specializačního vzdělávání Ošetřovatelská péče o duševní zdraví

Okruhy otázek k atestační zkoušce pro obor specializačního vzdělávání Ošetřovatelská péče o duševní zdraví Okruhy otázek k atestační zkoušce pro obor specializačního vzdělávání Ošetřovatelská péče o duševní zdraví I. PSYCHIATRIE 1. Dětská a dorostová psychiatrie. Pedopsychiatrické vyšetření. Nejčastější příčiny

Více

NEKLIDNÉ A NESOUSTØEDÌNÉ DÍTÌ ve škole a v rodinì

NEKLIDNÉ A NESOUSTØEDÌNÉ DÍTÌ ve škole a v rodinì PaedDr. et Mgr. Hana Žáèková, PaedDr. Drahomíra Jucovièová NEKLIDNÉ A NESOUSTØEDÌNÉ DÍTÌ ve škole a v rodinì Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386 401, fax: +420

Více

5. MENTÁLNÍ RETARDACE

5. MENTÁLNÍ RETARDACE 5. MENTÁLNÍ RETARDACE Mentální retardace celkové snížení intelektových schopností, které vznikají průběhu vývoje. Podle doby vzniku intelektového defektu rozlišujeme oligofrenii a demenci. Oligofrenie

Více

Povinné lékaøské prohlídky

Povinné lékaøské prohlídky Povinné lékaøské prohlídky Èeský volejbalový svaz reagoval na platné zákony Èeské republiky a od nové sezóny, která zaèala 1.7.2015, vstoupil v platnost upravený Soutìžní øád volejbalu. V èlánku 12 tohoto

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

Léčba ASV. S. Dostálová, H. Machová, J. Marková, R. Fajgarová, A. Cernusco, M. Pretl

Léčba ASV. S. Dostálová, H. Machová, J. Marková, R. Fajgarová, A. Cernusco, M. Pretl Léčba ASV S. Dostálová, H. Machová, J. Marková, R. Fajgarová, A. Cernusco, M. Pretl Inspamed, neurologická ambulance a spánková poradna a Institut spánkové medicíny, Praha Kdy můžeme ASV s výhodou použít?

Více

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU Příloha č. 2 k rozhodnutí o změně registrace sp. zn. sukls30500/2010 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Zolsana 10 mg SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Zolpidemi tartras 10 mg v jedné potahované

Více

VYUŽITÍ TERMOVIZE U PACIENTÙ S REVMATOIDNÍ ARTRITIDOU

VYUŽITÍ TERMOVIZE U PACIENTÙ S REVMATOIDNÍ ARTRITIDOU VYUŽITÍ TERMOVIZE U PACIENTÙ S REVMATOIDNÍ ARTRITIDOU Z. Horáková Èeské vysoké uèení technické v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství Abstrakt Práce se zabývá termovizním mìøením pacientù, kteøí

Více

Racionální terapie depresivních a úzkostných poruch - postřehy a novinky

Racionální terapie depresivních a úzkostných poruch - postřehy a novinky Racionální terapie depresivních a úzkostných poruch - postřehy a novinky MUDr. Martin Anders PhD. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN Praha TOP ten diseases worldwide and in the EU according to DALYS

Více

Jsem ohrožen(a) žloutenkou typu B?

Jsem ohrožen(a) žloutenkou typu B? Jsem ohrožen(a) žloutenkou typu B? Co je to? Žloutenka (hepatitida) typu B je virus, který infikuje játra, a mùže vést k závažnému onemocnìní jater. Játra jsou dùležitým orgánem a obstarávají rozklad potravy

Více

Zuzana Hummelová I. neurologicka klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně

Zuzana Hummelová I. neurologicka klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně NEUROPSYCHOLOGICKÉ ASPEKTY PARKINSONOVY NEMOCI KOGNITIVNÍ PORUCHY A DEMENCE XIII 13.-14.10.201614.10.2016 Zuzana Hummelová I. neurologicka klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně Parkinsonova nemoc základní

Více

ZDRAVÝ SPÁNEK Ing. Vladimír Jelínek

ZDRAVÝ SPÁNEK Ing. Vladimír Jelínek ZDRAVÝ SPÁNEK Ing. Vladimír Jelínek ZDRAVÝ SPÁNEK Spánek byl po celá tisíciletí považován za pasivní jev blízký bezesné smrti. Shakespeare ve svém Hamletovi považuje smrt za sestru spánku 2 ZDRAVÝ SPÁNEK

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Ukázka knihy z internetového knihkupectví Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Studie vznikla v rámci grantu Pojetí psychické odolnosti srovnávací studie reg. è. IAA700250701 Grantové agentury AVÈR. PhDr. Iva Šolcová, Ph.D.

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 1 6 5 U k á z k a k n i h

Více

3.3.2 Základní pojmy a teorie Kódování Principy, znaky a využití genetických algoritmù Expertní systémy

3.3.2 Základní pojmy a teorie Kódování Principy, znaky a využití genetických algoritmù Expertní systémy OBSAH 1 STRUÈNÁ HISTORIE UMÌLÉ INTELIGENCE... 9 2 DIAGNOSTIKA ELEKTRICKÝCH STROJÙ... 13 2.1 Rozdìlení diagnostických metod... 14 2.2 Pøehled používaných diagnostických metod... 16 2.2.1 Diagnostické metody

Více

ZÁCHVATY, INSOMNIE, NEKLID, SPASTICITA

ZÁCHVATY, INSOMNIE, NEKLID, SPASTICITA ZÁCHVATY, INSOMNIE, NEKLID, SPASTICITA MUDr. Katalin Štěrbová Dětská neurologická klinika Fakultní nemocnice v Motole Praha Záchvaty na konci života Při epilepsii v rámci základního neurologického onemocnění

Více

Až dvěma pětinám lidí s depresí nezabírají antidepresiva, u dalších sice léky pomohou některé příznaky nemoci zmírnit, ale například potíže se

Až dvěma pětinám lidí s depresí nezabírají antidepresiva, u dalších sice léky pomohou některé příznaky nemoci zmírnit, ale například potíže se Duben 1 Až dvěma pětinám lidí s depresí nezabírají antidepresiva, u dalších sice léky pomohou některé příznaky nemoci zmírnit, ale například potíže se spánkem přetrvávají. Čeští lékaři a sestry se proto

Více

PŘÍČINY NEORGANICKÝCH PORUCH SPÁNKU

PŘÍČINY NEORGANICKÝCH PORUCH SPÁNKU PŘÍČINY NEORGANICKÝCH PORUCH SPÁNKU MUDr. Claudia Borzová Psychiatrické centrum Praha Život cyklicky alternuje bdění a spánek. Problémy života jsou příčinou primárních poruch spánku. Některé nozologické

Více

Markéta Bodzašová FN Brno KARIM

Markéta Bodzašová FN Brno KARIM Markéta Bodzašová FN Brno KARIM Analgosedace jako nezbytná součást péče o kriticky nemocného Cíle outcome pacienta Změna přístupu v hloubce analgosedace a volbě medikace Spojena s problematikou deliria

Více

Vzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE V PSYCHIATRII

Vzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE V PSYCHIATRII Vzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE V PSYCHIATRII 1 Cíl specializačního vzdělávání... Vstupní podmínky a průběh specializačního vzdělávání... Učební plán....1 Učební

Více

DOPORUČENÝ POSTUP U DĚTSKÝCH PACIENTŮ S PORUCHAMI DÝCHÁNÍ VE SPÁNKU

DOPORUČENÝ POSTUP U DĚTSKÝCH PACIENTŮ S PORUCHAMI DÝCHÁNÍ VE SPÁNKU DOPORUČENÝ POSTUP U DĚTSKÝCH PACIENTŮ S PORUCHAMI DÝCHÁNÍ VE SPÁNKU Ondrová M. 1, Kraus J. 2, Plzák J. 3, Lánský M. 4, Hrdlička A. 5 1. Klinika dětské otorinolaryngologie LF MU a FN Brno 2. ORL oddělení

Více

Problematika a prevence posttraumatické stresové poruchy

Problematika a prevence posttraumatické stresové poruchy Problematika a prevence posttraumatické stresové poruchy Posttraumatic Stress Disorder PTSD Bc. Jana Filipová, KARIM FNO PhDr. Jana Haluzíková, Ph.D., Ústav ošetřovatelství, Slezská univerzita v Opavě

Více

Okruhy otázek ke zkoušce z předmětu Lékařská psychologie a psychosomatika

Okruhy otázek ke zkoušce z předmětu Lékařská psychologie a psychosomatika Okruhy otázek ke zkoušce z předmětu Lékařská psychologie a psychosomatika Základní zdroje informací ke zkoušce 1) Přednášky 2) Ayers, S., de Visser, R. (2015). Psychologie v medicíně. Praha: Grada. - kapitoly:

Více

Èinnost nadace. Organizace regionálních setkání onkologù, klinických semináøù a doškolovacích kurzù pro mladé onkology

Èinnost nadace. Organizace regionálních setkání onkologù, klinických semináøù a doškolovacích kurzù pro mladé onkology Èinnost nadace Organizace regionálních setkání onkologù, klinických semináøù a doškolovacích kurzù pro mladé onkology Spolupráce s èeskými a zahranièními onkologickými centry vèetnì studijních pobytù Zabezpeèení

Více

Epilepsie a epileptické záchvaty. Petr Marusič, Martin Tomášek, Hana Krijtová Centrum pro epilepsie Motol Neurologická klinika 2.

Epilepsie a epileptické záchvaty. Petr Marusič, Martin Tomášek, Hana Krijtová Centrum pro epilepsie Motol Neurologická klinika 2. Epilepsie a epileptické záchvaty Petr Marusič, Martin Tomášek, Hana Krijtová Centrum pro epilepsie Motol Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol Epilepsie Jedno z nejčastějších onemocnění CNS Prevalence:

Více

Analýza cílové skupiny služby podporované vzdělávání

Analýza cílové skupiny služby podporované vzdělávání Analýza cílové skupiny služby podporované vzdělávání Bc. Eva Holoubková Úvod 1. Základní údaje o cílové skupině 2. Statistické údaje o mladých lidech s psychiatrickými poruchami v ČR 3. Statistické údaje

Více

Triton. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Triton. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Triton Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Raboch, Pavlovský, Janotová Psychiatrie minimum pro praxi U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w.

Více

Edukační materiál. Strattera (atomoxetin) Informace pro lékaře týkající se posouzení a monitorování kardiovaskulárních rizik u přípravku Strattera

Edukační materiál. Strattera (atomoxetin) Informace pro lékaře týkající se posouzení a monitorování kardiovaskulárních rizik u přípravku Strattera Edukační materiál Strattera (atomoxetin) Informace pro lékaře týkající se posouzení a monitorování kardiovaskulárních rizik u přípravku Strattera Přípravek Strattera je indikován k léčbě hyperkinetické

Více

Je rutinní vážení těhotných zbytečností či ještě stále prvním krokem k prevenci těhotenských komplikací?

Je rutinní vážení těhotných zbytečností či ještě stále prvním krokem k prevenci těhotenských komplikací? Je rutinní vážení těhotných zbytečností či ještě stále prvním krokem k prevenci těhotenských komplikací? Tereza Šmrhová-Kovács, Gynpraxe Tábor Pavel Calda, Centrum fetální medicíny 1.LF UK a VFN Praha

Více

BlendingApproaches.doc. Pave Zídek, technický øeditel Kontis, Doug Foster, Vice President Click2Learn

BlendingApproaches.doc. Pave Zídek, technický øeditel Kontis, Doug Foster, Vice President Click2Learn Oznaèení dokumentu Autor Verze 1.0 Nadpis BlendingApproaches.doc Pave Zídek, technický øeditel Kontis, Doug Foster, Vice President Click2Learn Mixování tradièního pøístupu s novými technikami pro zvýšení

Více

Ilustrace na titulní stranì: 9. stránka kalendáøe roku 2010, úèelové publikace vydané pro Lundbeck Èeská republika s.r.o. v nakladatelství Galén.

Ilustrace na titulní stranì: 9. stránka kalendáøe roku 2010, úèelové publikace vydané pro Lundbeck Èeská republika s.r.o. v nakladatelství Galén. Ilustrace na titulní stranì: 9. stránka kalendáøe roku 2010, úèelové publikace vydané pro Lundbeck Èeská republika s.r.o. v nakladatelství Galén. POØÁDÁ: ÈESKÁ NEUROPSYCHOFARMAKOLOGICKÁ SPOLEÈNOST o.s.

Více

Symptomatická terapie ALS Stanislav Voháňka Neurologická klinika FN Brno

Symptomatická terapie ALS Stanislav Voháňka Neurologická klinika FN Brno Symptomatická terapie ALS Stanislav Voháňka Neurologická klinika FN Brno Východiska: ALS je nezvratně progredující, v současné době nevyléčitelné onemocnění vedoucí k ztrátě: Hybnosti Schopnosti přijímat

Více

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Příčiny vzniku duševní poruchy tělesné (vrozené genetika, prenatální

Více

Úvodní slovo pøedsedy

Úvodní slovo pøedsedy Výroèní zpráva Obèanské sdružení K srdci klíè Úvodní slovo pøedsedy Vážení pøátelé, kolegové, ètenáøi této výroèní zprávy Dokument, který právì držíte v rukou, popisuje události, které ovlivnily èinnost

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Klinická psychologie. Klinický psycholog

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Klinická psychologie. Klinický psycholog Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Klinická psychologie Klinický psycholog 1. Duševní poruchy v dětství a adolescenci. 2. Neurotické poruchy v dětství. 3. Poruchy spánku u

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH PRACOVNÌPRÁVNÍ VZTAHY V ODVÌTVÍ OBCHODU

PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH PRACOVNÌPRÁVNÍ VZTAHY V ODVÌTVÍ OBCHODU PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH PRACOVNÌPRÁVNÍ VZTAHY V ODVÌTVÍ OBCHODU Manuál byl vytvoøen v rámci projektu CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvìtvích. Realizátorem

Více

Poruchy příjmu potravy. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Poruchy příjmu potravy. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Poruchy příjmu potravy Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Psychogenní poruchy příjmu potravy Onemocnění, pro která je charakteristická porucha myšlení a jednání ve vztahu k jídlu a vlastnímu vzhledu

Více

PORUCHY SPÁNKU REZISTENTNÍ FORMY

PORUCHY SPÁNKU REZISTENTNÍ FORMY UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA BIOLOGICKÝCH A LÉKAŘSKÝCH VĚD D I P L O M O V Á P R Á C E PORUCHY SPÁNKU REZISTENTNÍ FORMY Vedoucí diplomové práce: Doc. RNDr.

Více

EU Legal Update EVROPSKÝ SYSTÉM OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ. Èervenec 2003 VYBRANÉ OKRUHY OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ

EU Legal Update EVROPSKÝ SYSTÉM OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ. Èervenec 2003 VYBRANÉ OKRUHY OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ Èervenec 2003 David Emr david.emr@wl.ey.cz Weinhold Legal, v.o.s. Charles Square Center Karlovo námìstí 0 20 00 Praha 2 Èeská republika Tel.: (420) 225 335 333 Fax: (420) 225 335 444 Weinhold Legal, v.o.s.

Více

ALZHEIMEROVA CHOROBA. Markéta Vojtová

ALZHEIMEROVA CHOROBA. Markéta Vojtová ALZHEIMEROVA CHOROBA Markéta Vojtová Co je to Alzheimerova choroba 1 Chronické progresivní onemocnění mozku degenerativní zánět neuronů naprostá závislost jedince na okolí 1907 Alois Alzheimer německý

Více