Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta

Transkript

1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Diplomová práce Hodnocení vybraného souboru rezistentů jabloní vůči strupovitosti Vedoucí práce: prof. Ing. Vojtěch Řezníček, CSc. Vypracovala: Anna Konečná Brno 2007

2

3 1

4 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Hodnocení vybraného souboru rezistentů jabloní vůči strupovitosti vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně. Dne. podpis diplomanta. 2

5 Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucímu své diplomové práce, prof. Ing. Vojtěchu Řezníčkovi, CSc. za odborné vedení a poskytnuté rady při zpracování práce, a kolektivu spolužáků za pomoc při provádění experimentu a sběru potřebných dat. Dále bych ráda poděkovala své rodině za podporu a trpělivost v době zpracování mé práce. 3

6 ABSTRAKT Diplomová práce je zaměřena na sledování výskytu houbových chorob u jabloní. Vychází z pokusu provedeného v letech , v němž bylo sledováno 42 novošlechtění jabloní pocházejících z VŠÚO Holovousy, s.r.o. a založených na pokusné parcele v areálu MZLU v Brně. Hodnocen byl stupeň odolnosti k houbovým chorobám (ke strupovitosti jabloně a padlí jabloňovému), výše sklizně, průměrná hmotnost plodů, senzorická kvalita plodů, náročnost řezových prací a tvorba květních pupenů. Ve sledovaném souboru novošlechtění byly zjištěny významné odchylky v náchylnosti či odolnosti k houbovým chorobám. Celkem 4 novošlechtění byla vyhodnocena jako plně rezistentní, byly to genotypy HL 735, HL 1907, HL 2043 a HL Úplná rezistence k padlí jabloňovému nebyla stanovena u žádného ze sledovaných novošlechtění. V průměru obou sledovaných let se nejlépe projevila novošlechění HL 735, HL 67/83 a odrůda RUCLÍVA. Nejvyšším stupněm odolnosti ke strupovitosti jabloně i k padlí jabloně se vyznačovala novošlechtění HL 735, HL 1907, HL 1908, HL 668A, HL 2280, HL 718, HL 1956, HL 2137, HL 974, HL 592, RUCLÍVA. V roce 2005 bvylo 17 novošlechtění hodnoceno jako zcela rezistentní podle strupovitosti na plodech, v roce 2006 to bylo 22 novošlechtění. Po oba sledované roky bylo 13 zcela rezistentních novošlechtění. Jsou to tyto: HL 121, HL 158, HL 783, RUCLÍVA, HL 657, HL 668A, HL 735, HL 920, HL 1907, HL 2137, HL 2149, HL 2208, HL Průměrně za celé sledované období dala největší sklizeň novošlechtění: HL 1908, HL 2043, HL 137, HL 121. Vysokou senzorickou kvalitou se vyznačovaly v roce 2005 plody novošlechtění: HL 1711, PRODUKTA a GOLIRA, v roce 2006 to pak byla novošlechtení HL 137, HL 130, HL 135. Nejnižší náročnost na řezové práce vykázala za sledované období novošlechtění HL 67/83, GOLIRA, HL 591. Za oba sledované roky měla nejlepší tvorbu květních pupenů novošlechtění HL 135, HL 121, HL 137. Klíčová slova: jabloň, odolnost, náchylnost, strupovitost, padlí, hmotnost plodu, senzorické hodnocení 4

7 ABSTRACT Diploma work is focused on monitoring of the fungal disease occurrence at the apple trees. It results from the experiment caried out in , when 42 apple genotypes originated in RBIP Holovousy and established in experimental area of MUAF in Brno was monitored. The degree of desease resistance was evaluated (to apple scab and to powdery mildew), further on yields, mean fruit weight, sensoric quality of fruits, demand of cut-away works and degree of blooming. Significant deviations in the desease disposition or resistance were ascertained in the monitored genetypes selection. Altogether 4 genotypes were evaluated as fully resistant to apple scab, i.e. genotypes HL 735, HL 1907, HL 2043 and HL The full resistance to powdery mildew hasn t been set in case of any of monitored genotypes. The best genotypes as the average values for both monitored years were HL 735, HL 67/83 and variety RUCLÍVA. The selections HL 735, HL 1907, HL 1908, HL 668A, HL 2280, HL 718, HL 1956, HL 2137, HL 974, HL 592, RUCLÍVA showed to have the highest level of the resistance both to apple scab and powdery mildew. 17 genotypes in 2005 and 22 genotypes in 2006 were evaluated as fully resistant according to appple scab on the fruits. 13 genotypes were fully resistant in both monitored years, i.e. following genotypes: HL 121, HL 158, HL 783, RUCLÍVA, HL 657, HL 668A, HL 735, HL 920, HL 1907, HL 2137, HL 2149, HL 2208, HL The selections HL 1908, HL 2043, HL 137, HL 121 showed the highest yilds. The selections HL 1711, PRODUKTA and GOLIRA in 2005 and HL 137, HL 130, HL135 in 2006 reached the best sensoric evaluation. The selections HL 67/83, GOLIRA, HL 591 showed the lowest demand of cut-away works. Selections HL 135, HL 121 and HL 137 had the best degree of blooming. All results concern both monitored years. Key words: apple, resistance, disposition, scab, powdery mildew, fruit weight, sensoric evaluation. 5

8 OBSAH Str. Abstract 5 1. ÚVOD 7 2. CÍL PRÁCE 9 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED Podmínky šíření houbového onemocnění Ochrana proti strupovitosti jabloně Další choroby jabloní Šlechtění jabloní Šlechtění jabloní na rezistenci proti strupovitosti v České republice Hlavní šlechtitelská pracoviště v ČR MATERIÁL A METODY Charakteristika výsadby genotypů, kontrolní odrůdy, podnože Půdní a klimatické podmínky (Agrochemický rozbor, srážky, teploty) Metodika ošetřování pokusů Metodika, postup hodnocení, hodnocení růstových a sklizňových hodnot Metoda zhodnocení DOSAŽENÉ VÝSLEDKY DISKUZE ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 53 PŘÍLOHY 56 Tabulková část 57 Grafická část 71 Obrazová část 78 6

9 1. ÚVOD Jablka jsou z celosvětového hlediska velmi významný ovocný druh. Díky nenáročným požadavkům je lze na rozdíl od jiných ovocných druhů pěstovat ve většině klimatických oblastí s významnou produkcí na všech kontinentech zeměkoule. Tvoří 12% celosvětové produkce ovoce a jsou po banánech, hroznech a pomerančích čtvrtým nejvýznamnějším ovocným druhem (LUDVÍK, 2007) V České republice je v současné době evidováno hektarů intenzivních sadů. Výsadby jádrovin tvoří 52 % osázených ploch, převážně jabloní (50 %, tj ha) (KLEMŠOVÁ, 2007). České ovocnářství se nyní potýká s mnoha problémy. Je to především nedostatek investičních prostředků, a to i přesto, že existuje možnost využití dotací na obnovu sadů a finanční podpora v systému integrované produkce ovoce. Tuzemským pěstitelům jabloní způsobuje jednoznačně největší škody strupovitost vyvolaná vřeckatou houbou Venturia inaequalis, Cke. Wint. Podle názoru odborníků má v současné době tato choroba v České republice za následek průměrné roční ztráty na produkci jablek kolem t (toto množství v současných cenách odpovídá asi 500 mil. Kč) a další ztráty v důsledku snížení tržní kvality plodů nejméně ve výši 700 mil. Kč. Kromě toho pěstitelé na zabezpečení chemické ochrany svých sadů a zahrad proti této chorobě v našem státě vynakládají ročně v průměru přibližně 190 mil Kč a spotřebovávají nejméně 80 t různých fungicidů. Pro zajištění spolehlivé ochrany proti strupovitosti je nutno v závislosti na klimatických i pěstitelských podmínkách dané lokality a podle průběhu počasí v kritických jarních měsících aplikovat obvykle 5 12 správně termínovaných a vhodně vybraných chemických postřiků. Největší riziko silného výskytu strupovitosti je v zahuštěných výsadbách nízkých tvarů založených v monokultuře citlivých odrůd (BLAŽEK et al., 2005). V dnešní době se pěstitelům jabloní naskýtá možnost produkce tzv. biojablek. Ačkoliv mnozí spotřebitelé by rádi preferovali jablka pocházející z biologické produkce, nejsou příliš ochotni slevit z požadavků na jejich vzhledové vlastnosti. Upuštění od chemického způsobu ochrany proti škodlivým činitelům není v intenzivním ovocnářství, zvláště pak v produkci jablek, nikterak snadné. Největší ohrožení kvality působí výskyt strupovitosti. Proto je v produkci biojablek kladen největší důraz na výběr rezistentních odrůd proti této chorobě. Počítá se s tím, že s rozvojem bioprodukce 7

10 v Evropě bude významně klesat i cena jablek. Proto se hledají další možnosti snižování pěstitelských nákladů, kdy významnou roli hrají právě rezistentní odrůdy, které nevyžadují nákladnou ochranu a přitom si uchovávají trhem akceptovatelné požadavky. V zahraničí se v posledních letech řada šlechtitelských programů zaměřených na jabloně zabývá spojením odolnosti proti strupovitosti s odolností proti dalším chorobám, především proti padlí. Tento šlechtitelský problém je řešen i ve VŠÚO Holovousy. V návaznosti na dosavadní stav selekce se tato práce zabývá hodnocením holovouských novošlechtění jabloní, jejich odolnosti ke strupovitosti s přihlédnutím na náchylnost nebo odolnost k padlí jabloňovému. 8

11 2. CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce bylo zhodnocení vybraného souboru genotypů (novošlechtění) získaných z VŠÚO Holouvousy s.r.o. U pokusného materiálu byl sledován a hodnocen výskyt dvou nejzávažnějších chorob jabloní - strupovitosti a padlí. Současně byly hodnoceny růstové znaky (náročnost řezu, tvorba květních pupenů), sklizňové údaje (hmotnost a počet plodů). Po krátkodobém skladování bylo přistoupeno k organoleptickému hodnocení plodů. 9

12 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED Strupovitost jabloně je v našich podmínkách nejzávažnějším onemocněním jabloní. Původcem choroby je houba Venturia inaequalis (Cooke) Winter, konidiové stadium Spilocaea pomi (Fries) (BLAŽEK et al., 1998, LÁNSKÝ, 1998), ve starší literatuře uváděna také podle konidiální formy Fusicladium dentriticum (BLAŽEK et al., 2005). Choroba byla poprvé popsána v první polovině 19. století Friesem ze Švédska, později se objevují práce z Ameriky, Německa a dalších zemí (BAUDYŠ et al., 1962). I u nás je velmi rozšířená a běžná, zvláště ve vlhkých letech. Taxonomické zařazení houby Venturia inaequalis Cke. Wint. dle ROSYPALA (1992) je Říše: rostliny (Plantae), Podříše: nižší rostliny (Thallobionta), Skupina: houby (Fungi), Oddělení: vlastní houby (Eumycota), Třída: houby vřeckaté (Ascomycetes), Řád: Pseudosphaeriales, Rod: Venturia, Druh: Venturia inaequalis, Anamorfa: Spilocea pomi. Houba je fakultativní parazit, jehož konidiové stadium napadá živé části rostlin a vřeckaté stádium se vyvíjí jako saprofyt na odumřelých rostlinných částech (ACKERMANN, 1992). Pro svoje rozšíření do všech oblastí pěstování jabloní se stala vhodným objektem četných studií, které se zaměřily nejen na biologii a epidemiologii této houby, krátkodobou prognózu a signalizaci, ale stala se vhodným objektem i pro genetická studia. Tato houba způsobuje onemocnění jabloní známé jako strupovitost jabloně. Hostiteli jsou jabloň domácí (Malus domestica Borkh.), jabloň lesní (Malus sylvestris L. Mill.) a další druhy rodu Malus (ACKERMANN, 1992), dále Pyrus, Sorbus, Pyracantha, Cotoneaster, Crataegus, ale také Viburnum (VAVERKA, 1995). 3.1 Podmínky šíření houbového onemocnění Houba přezimuje ve formě plodniček (pseudoperithecií) ve spadaných listech. Začátkem vegetace ve vřeckách dozrávají dvoubuněčné výtrusy (askospory), které jsou zdrojem primárních jarních infekcí. Dozrávání askospor je ovlivněno teplotou a koreluje s obdobím rašení jabloní. K uvolňování askospor z vřecek dochází během dešťových 10

13 srážek. Při navlhčení vřecko nabobtná a na vrcholu praskne. Výtrusy jsou pak z vřecka vymrštěny do vzduchu a větrem roznášeny do okolí. Po dopadu na vlhký list spory vyklíčí, prorostou listovou pokožkou a způsobí tak primární infekce. Nebezpečí vzniku primárních infekcí končí po úplném rozkladu loňských listů, což bývá v našich podmínkách přibližně koncem června. Po uplynutí inkubační doby se objevují na listech nebo plodech slabé skvrny, které mají zpočátku olivově zelenou barvu, později tmavnou a jejich sametově šedočerný povrch je tvořen konidiofory s konidiemi. Konidie jsou jednobuněčné letní výtrusy, mají kyjovitý tvar a působí sekundární infekce. Jsou splavovány vodou na spodnější listy a nešíří se na větší vzdálenosti. Konidie se na strupovitých skvrnách vytvářejí nepřetržitě až do konce vegetace. Životní cyklus houby je znázorněn na obr. 1. Askospory i konidie potřebují k vyklíčení dostatek vody. Zvýšená vzdušná vlhkost k infekci nestačí. Pro vznik infekce strupovitosti je současně nezbytná i určitá doba, po kterou trvá ovlhčení listů, a délka této doby je závislá na teplotě (Kolektiv autorů VŠÚO Holovousy, 2006). Obr. 1. Životní cyklus houby Venturia inaequalis (BLAŽEK, 2001) 11

14 Patogen napadá zejména listy a plody, méně často květy a výjimečně i letorosty (HLUCHÝ et al., 1997). U odrůd náchylných ke strupovitosti může infekce přecházet na mladé větévky, jejich pokožka je pak silně zdrsnělá. Silně napadené listy i mladé plůdky předčasně opadávají. Starší plody bývají deformované. Pozdní infekce se projeví drobnými tečkami na plodech. Strupovité popraskané skvrny bývají vstupní branou pro další houby, které působí hnilobu plodů (např. moniliová hniloba) (ŠTĚPÁNEK, 2005). ACKERMANN (1992) uvádí, že při časném a silném poškození listů je nepříznivě ovlivněna diferenciace květů a podstatně snížena násada plodů v následujícím roce. Opakovaně silně napadené stromy jsou oslabeny, dávají malé úrody a mohou být poškozeny nepříznivými povětrnostními vlivy či škodlivými organismy. Symptomy se objevují nejdříve na horní, pak na spodní straně listových čepelí. Napadení listů je nápadnější až po odkvětu. Silně napadené listy často již v červenci opadávají. Z listů se houba šíří na květy a mladé plody. Na květech a mladých plodech, podobně jako na listech, se tvoří okrouhlé nebo nepravidelné olivově šedé až šedočerné skvrny. Nestejnoměrným růstem zdravých a postižených pletiv vznikají hluboké trhliny vyplněné korkovým pletivem. Největší skvrny jsou na plodech infikovaných v raných fázích vývoje. Při silném napadení mladé plody předčasně opadávají. Při infekci již vyvinutých plodů se tvoří většinou drobnější skvrny pravidelného tvaru. Pokožka se již neodchlipuje ani nekorkovatí. Skvrny jsou ve shlucích a deformují plody. Napadené plody intenzivněji dýchají, scvrkávají se, čímž se výrazně snižuje jejich skladovatelnost (PIÁKOVÁ, 2003) Ochrana proti strupovitosti jabloně Ochrana proti houbovým onemocněním spočívá hlavně: v preventivních opatřeních, která omezují vhodnost podmínek pro šíření onemocnění; v kurativním způsobu ochrany, tj. cílenými zásahy fungicidy; v širším uplatnění odolných odrůd genetická ochrana.. 12

15 Preventivní metoda spočívá v aplikaci kontaktních fungicidů v pravidelných intervalech od začátku rašení pupenů až do první dekády června. Při tomto způsobu ochrany by měl být povrch listů a plodů neustále pokryt fungicidem, který zabrání infekci. Protože dochází ke smývání fungicidů deštěm a k nárůstu listové plochy, musí být fungicidy aplikovány v krátkých časových intervalech. Reziduální účinnost kontaktních fungicidů se pohybuje v rozmezí 7 10 dní, a proto se za vhodných podmínek pro šíření choroby doporučují 7 10 denní intervaly mezi postřiky. Při ustáleném suchém počasí porost neošetřujeme a ošetříme jej až před předpokládanou změnou počasí. Pokud přijde neočekávaný déšť v závěru intervalu nebo po ukončení preventivního působení použitého fungicidu, ošetříme porost kurativně (ACKERMANN, 1997, HLUCHÝ et al., 1997). Větší dešťové srážky (nad 20 mm) smyjí fungicidní film a aplikace přípravku se musí v co nejkratším termínu opakovat (ŠTĚPÁNEK, 2005). Při kurativním způsobu ochrany musíme mít k dispozici spolehlivou signalizační techniku, která změří délku ovlhčení listů a teplotu během tohoto ovlhčení, případně i zpracuje naměřené údaje a stanoví vznik infekce. Dále je třeba mít výkonnou aplikační techniku, se kterou ošetříme výsadby během kurativní doby fungicidu a dostatek fungicidů s dlouhým kurativním účinkem, na které není vytvořena rezistence houby. Dostatečně dlouhou kurativní účinnost měly fungicidy ze skupiny triazolů (např. Punch 10 EW, Score 250 EC, Topas 100 EC apod.), u kterých byl v posledních letech zaznamenáván na různých lokalitách silný pokles účinnosti spojovaný s nástupem rezistence houby k těmto přípravkům. Z tohoto důvodů se od triazolových fungicidů i kurativních zásahů v ochraně proti strupovitosti upouští. Velkým přínosem v ochraně proti strupovitosti jabloně bylo zavedení strobilurinů (Discus, Zato 50 WG), do systémů ochrany. Tyto přípravky je doporučeno používat v období nejsilnějšího infekčního tlaku, tj. v poslední dekádě dubna a dalších dvou dekádách v květnu. Pro zabránění brzkého vzniku rezistence houby k těmto látkám se doporučuje ošetřovat maximálně 3x za vegetaci. Doporučuje se kombinovat strobiluriny s kontaktními fungicidy, např. captanem nebo dithianonem, které by mělo rovněž oddálit možnost rezistence. I v podmínkách České republiky bylo nalezeno několik lokalit, kde byla potvrzena rezistence houby ke strobilurinovým fungicidům. V případě použití 13

16 strobilurinových (i triazolových) fungicidů k ochraně proti strupovitosti jabloní bude nezbytné dle ŠTĚPÁNKA (2005) dodržet následující zásady: nepoužívat samostatné aplikace strobilurinových (triazolových) fungicidů; kombinovat je s kontaktními fungicidy (captan, dithianon, mancozeb, thiram, tolylfluanid apod.); používat plné dávky strobilurinů (triazolů) ve směsi; nepoužívat blokové aplikace stejných látek (skupin); v případně podezření poklesu účinnosti těchto fungicidů směrovat jejich aplikace mimo období nejsilnějšího tlaku houby; v případě potvrzení rezistence bude nutné vyřazení strobilurinového přípravku ze systému ochrany na několik let. Pro úspěšné zvládnutí ochrany je nejdůležitější podchytit začátek vegetace, kdy je nejsilnější infekční tlak. Součástí preventivních ochranných opatření je také likvidace spadlých napadených listů, na nichž houba přezimuje (HLUCHÝ et al., 1997), případně omezení zdroje infekce podzimním postřikem močovinou nebo vybranými fungicidy. Chemické zásahy ve vegetaci je nutno volit z hlediska ochrany životního prostředí a možných vedlejších účinků uváženě a použít v minimální nutné míře. Dále je nutno dbát na vhodný výběr lokality, správný řez (vzdušná koruna) a přiměřené hnojení. Faktory které mohou zvýšit napadení mohou být totiž i nadbytek dusíku, malý spon a hustá koruna, nebo i blízkost lesa a vodních ploch (KAZDA et. al, 2001). Preventivní a kurativní ochranná opatření jsou doplněna genetickou ochranou, která je v současné době hlavním světovým trendem v ochraně rostlin. Genetická ochrana (rezistentní šlechtění) je založená na přirozené odolnosti pěstovaných odrůd. V současné době se stává u řady plodin základem jejich integrované ochrany. Pěstování odrůd s geneticky determinovanou rezistencí k chorobám umožňuje podstatně redukovat ochranu chemickou, což je velmi příznivé jak z hlediska ekonomického, tak z hlediska ochrany životního prostředí (BEDNÁŘ, 2003). Zcela rezistentní (imunní) odrůdy nevytvářejí žádné sporulující skvrny na listech nebo plodech ani po umělých infekcích směsným inokulátorem složeným z virulentních domácích patotypů Venturia inaequalis aplikovaných v řízených laboratorních podmínkách, které jsou optimální pro tyto infekce. Naproti tomu plně rezistentní odrůdy 14

17 tyto skvrny nevytvářejí, nebo jen velmi omezeně v podmínkách běžných výsadeb, avšak po umělých infekcích mohou mít určité příznaky napadení (BLAŽEK et al., 2005). Většina rezistentních odrůd je nositelem rezistence proti strupovitosti založené na faktoru Vf získaném od botanického druhu Malus floribunda (klon č. 821), který byl již v roce 1944 identifikován a označen Dr. Houghem jako gen velkého účinku. Až do 90. let byl gen Vf celosvětově považován za zcela odolný proti všem pěti dříve známým rasám houby Venturia inaequalis. V západní Evropě se však již objevily rasy Venturia inaequalis (rasy 6 a 7), které rezistenci založenou na tomto genu překonávají. Důkazy o nebezpečí překonání rezistence podmíněné monogenním základem naznačují nutnost hledání nových směrů ve šlechtitelských programech, založených na identifikaci zdrojů. Kromě genu Vf je ve šlechtitelských programech jako zdroje odolnosti proti strupovitosti využíváno několika dalších genů, avšak úroveň plodových znaků u těchto materiálů nebyla až na několik výjimek zatím přijatelná pro vyšlechtění dostatečně kvalitních odrůd (BLAŽEK et al., 2005). 3.3 Další choroby jabloní Padlí jabloňové bylo po řadu let považováno za méně významného patogena. V posledních letech vlivem suššího a teplejšího průběhu jara a léta došlo k jeho významnému výskytu a zvýšené škodlivosti, která si vyžádala intenzivní fungicidní ochranu (ACKERMANN, 2001). Původcem onemocnění je vřeckatá houba Podosphaera leucotricha (Ell. et Ebeny. /Salm./), konidiové stadium Oidium farinosum (Cooke) (BLAŽEK et al., 1998, LÁNSKÝ, 1998, 2002). Hostitelskou rostlinou je především jabloň domácí (Malus domestica Borkh.) a další druhy rodu Malus, hrušeň obecná (Pyrus communis L.) a další druhy rodu Pyrus. U jabloní jsou výrazné rozdíly v náchylnosti odrůd (HLUCHÝ et al., 1997). U hrušní choroba nezpůsobuje vážnější poškození (PIÁKOVÁ, 2003). 15

18 Obr. 2. Životní cyklus houby Podosphaera leucotricha (BLAŽEK, 2001) Patogen přezimuje převážně ve formě mycelia (podhoubí) v pupenech (viz obr. 2). K infekci květních pupenů dochází od dubna až do června. Zdrojem infekce je mycelium nebo konidie, které do pupenu vrůstají otevřeným apikálním otvorem (ACKERMANN, 2001). Na napadených výhonech mycelium nepřetrvává. Kleistotécia (plodnice) se tvoří jen ojediněle a většinou v našich podmínkách nevyzrávají (PIÁKOVÁ, 2003). V období 1 2 týdny před květem se vytváří na konidioforech eliptické konidie zdroj sekundární infekce. Konidie jsou roznášeny větrem. Maximální množství konidií se uvolní v průběhu měsíce května a června. Konidie klíčí v rozmezí teplot 6 30 C, optimální teplota je C, optimální vlhkost vzduchu % (ACKERMANN, 2001). 16

19 Výrazné symptomy se objevují již na počátku rašení. Padlí jabloňové je příznačné bělavými moučnatými povlaky na letorostech, listech, květech a mladých plodech. Povlaky jsou tvořeny myceliem (podhoubím), na němž se na konidioforech diferencují konidie. V důsledku poškození a odumírání povrchových buněk se postižené části zbarvují šedozeleně, dochází k redukci růstu a deformacím až zasychání letorostů i listů. Moučnatý povlak mycelia je na obou stranách listů. Napadené květy jsou morfologicky pozměněny, korunní i kališní lístky jsou ztlustlé, korunní lístky zelenavé, tyčinky srůstají, pyl neklíčí, květy zasychají a opadávají. Na napadených plodech se projevuje nápadná síťovitá rzivost, která je patrná až do sklizně. Při sekundární infekci vyvinutých listů vznikají světle zelené neohraničené skvrny, obvykle jen s nenápadným porostem podhoubí. Dochází k mírným deformacím listů (HLUCHÝ et al., 1997). Na rozdíl od konidií Spilocea pomi konidie Oidium farinosum neklíčí ve vodním prostředí a navíc deště často poškozují mycelium. Chladné a vlhké počasí téměř zastavuje šíření patogena (ACKERMANN, 2001). Moniliová hniloba (Monilinia fructigena) způsobuje onemocnění jabloní známé jako monilióza. Za příznivých podmínek pro šíření může zejména u náchylných odrůd poškodit a zničit převážnou část sklizně. Napadené plody jsou zcela znehodnoceny. Houba napadá především plody, méně často větévky a výjimečně i květy. Na plodech vynikají hnědé skvrny, dužnina hnědne a postupně celý plod hnije. Na hnědých plochách se tvoří typické sametové polštářky, povlaky svazků konidioforů, uspořádané do soustředných kruhů. K infekcím plodů dochází zejména po poranění (HLUCHÝ et al., 1997). Moniliová hniloba je důležitou chorobou především pro drobné pěstitele a pěstitele biologického ovoce, kteří neprovádějí chemickou ochranu. Největší škody způsobuje zejména ve vlhčích oblastech, v rizikových uzavřených lokalitách a v sousedství zanedbaných zahrad (BLAŽEK et al., 2005). 1997). Ve skládkách způsobuje houba černou nebo hnědou hnilobu (HLUCHÝ et al., 17

20 3.4 Šlechtění jabloní Šlechtění jabloní na rezistenci proti strupovitosti v České republice Šlechtění na rezistenci proti strupovitosti se stalo u jabloní v druhé polovině 20. století prakticky celosvětovým šlechtitelským programem. První zcela rezistentní odrůda - Prima byla získána v USA v r Od tohoto roku se počet rezistentních odrůd jabloní stále zvyšuje. Např. v r již bylo ve světě evidováno nejméně 100 odrůd tohoto typu. Šlechtitelé se zároveň snaží zlepšit u těchto odrůd kvalitu plodů a další významné hospodářské vlastnosti včetně odolnosti proti padlí, bakteriální spále a fyziologickým poruchám. V USA byl rozpracován nejvýznamnější program šlechtění jabloní rezistentních proti strupovitosti ve 40. letech minulého století profesorem L. F. Houghem. Do tohoto programu byl postupně zapojen větší počet spolupracovníků - specialistů a během dalších 30 let se na něm podílely 3 univerzity: Purdue, Rutgers a Illinois (počateční písmena těchto pracovišť dala název tomuto programu PRI). Tento rozsáhlý kooperační program byl založen na použití genu velkého účinku Vf, podmiňujícího rezistenci proti strupovitosti, který byl nalezen u botanického druhu jabloně Malus floribunda (klon 821). Získání prvních hospodářsky přijatelných odrůd z tohoto materiálu však vyžadovalo 5 generací zpětného křížení. Na výsledky tohoto programu navázala v 60. a 70. letech další šlechtitelská pracoviště v Evropě i jinde ve světě. V České republice (Československu) se začalo se šlechtěním jabloní odolných proti chorobám ve Výzkumném ústavu ovocnářském v Holovousích již koncem 50. let. Jako zdroj odolnosti byly použity staré odrůdy ( Hedvábné pozděkvěté, Krátkostopka královská, Panenské české a řada dalších). Ukázalo se však, že vyšlechtění kvalitních odrůd s použitím těchto materiálů bude vyžadovat nejméně několik generací zpětného křížení. Od r spolupracoval Výzkumný ústav ovocnářský v Holovousích na tomto úkolu rovněž s prof. L. F. Houghem, který mu poskytl řadu rozpracovaných materiálů ve formě hybridních semen zahrnujících rezistenci podmíněnou genem Vf. Začátkem 90. let byly z tohoto programu vyselektovány první odrůdy. Kromě toho zde nadále pokračovalo šlechtění jabloní na odolnost proti chorobám zahrnující polygenní zdroje od některých starších odrůd, např. Antonovky. Také z tohoto materiálu bylo 18

21 vyšlechtěno několik kvalitních odrůd, které jsou dostatečně odolné nejen proti strupovitosti, avšak často i proti padlí. Vedle vlastních novošlechtění jsou v Holovousích již od začátku 70. let postupně zkoušeny všechny nové perspektivní odrůdy odolné proti strupovitosti získané ze zahraničí. Tyto odrůdy zde byly nejdříve hodnoceny při studiu světových sortimentů, později v rámci studia genofondu jabloní (BLAŽEK, PAPRŠTEIN, 1997) Hlavní šlechtitelská pracoviště v ČR: Začátky šlechtění jabloní na profesionální úrovni v ČR je možno klást do období let , kdy zahájilo tento proces několik výzkumných institucí a šlechtitelských stanic. Především to byl nově založený specializovaný Výzkumný ústav ovocnářský v Holovousích a od r Šlechtitelská stanice v Těchobuzicích. V r byla ve Střížovicích u Turnova založena stanice Ústavu experimentální botaniky v Praze, která se později specializovala pouze na šlechtění jabloní (BLAŽEK, 2000a). V tab. 1 je uveden vývoj nejdůležitějších šlechtitelských stanic na území dnešní České republiky (BLAŽEK, 2000a). Šlechtitelská pracoviště v ČR Původní název VŠÚO Holovousy ŠS Těchobuzice Současný název Šlechtitelé VŠÚO Holovousy s.r.o. J. Vondráček J. Blažek Sempra Litoměřice s.r.o. A. Dvořák J. Bouma Tab 1. ÚEB Praha pracoviště Střížovice ÚEB Praha - Výzkumná stanice Střížovice J. Tupý O. Louda Začátek šlechtění Začátek šlechtění na odolnost (rezistenci) 1956 polyg Va 1974 Vf 1976 Vr 1972 Vf 1987 polyg Vf Šlechtitelský cíl Získání rezistence a tolerance odrůd vůči chorobám, kvalita plodů Zlepšení kvality plodů a zvýšení produkce Zlepšení kvality plodů, rezistence vůči strupovitosti a padlí 19

22 Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o. (původní název VŠÚO Holovousy) Historie Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského začíná reorganizací Ovocnicko vinařského ústavu v Praze a Ovocnického ústavu v Průhonicích v roce V této době byla jednotlivá zahradnická odvětví rozdělena do samostatných ústavů. Výzkumný ústav ovocnářský byl umístěn do historické budovy zámku v Holovousích, v malé obci ve východních Čechách, která se nachází mezi Jičínem a Hradcem Králové. Zpočátku byl ústav řízen Ministerstvem zemědělstvím ČSR, později Československou akademií zemědělských věd a od roku 1977 byl přičleněn k hospodářské organizaci Sempra Praha. Dne byla na základě dosavadního Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského založena nová společnost s ručením omezeným pod názvem Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o. Majoritním podílníkem (51%) nové společnosti je Sempra Praha a.s. Zbývající podíl má 6 výzkumných pracovníků ústavu. Ústav je organizačně členěn na ředitelství, oddělení ekonomiky a služeb, oddělení technologií, oddělení ochrany, oddělení genetiky a šlechtění a oddělení genofondů. Hlavním předmětem činnosti této nové organizaci je nadále vědecko - výzkumná a šlechtitelská činnost v oblasti ovocnářství. Mezi další aktivity patří poradenská a vzdělávací činnost, publikační činnost a vydávání neperiodických tiskovin, diagnostická a zkušební činnost v ochraně rostlin, znalecká činnost v oboru zemědělském, obchodní a obecná zemědělská činnost, která zahrnuje rovněž výrobu školkařských výpěstků. Výzkumná činnost ústavu se prakticky týká všech ovocných plodin, které se pěstují na území České republiky jako tržní kultury ( 2007). Cíl šlechtění byl zpočátku podle BLAŽKA (1992, 1995) stanoven poněkud nešťastně, a to zlepšit kvalitu osvědčených krajových odrůd (např. Panenské české, Holovouské malinové apod.). S použitím těchto výchozích materiálů nelze získat kvalitní odrůdy dříve než ve 3. generaci zpětného křížení. 20

23 Naštěstí se následně ústav zapojil do programu šlechtění na rezistenci vůči chorobám a začátkem 90. let byly v rámci tohoto programu vyšlechtěny první perspektivní odrůdy jabloní. Kromě donorů Vf byly postupně do programu šlechtění zahrnuty polygenní zdroje rezistence, a to i id některých starších odrůd včetně Antonovky (BLAŽEK, PAPRŠTEIN, 1993). Součástí nového trendu šlechtění se stal nejen rozvouj nových metod ochrany, avšak stále častěji se hovoří o integraci všech pěstitelstitelských faktorů tak, aby bylo dosaženo celkového zlepšení kvality a posílení zdravotní nezávadnosti produkovaného ovoce (BLAŽEK, 2001). V současnosti je program šlechtění zaměřen na tvorbu nových genotypů s vyšší odolností proti chorobám a na zvyšování stability této odolnosti. Jsou vyhledávány nové donory odolnosti proti chorobám. U vybraného souboru odrůd a novošlechtění je ověřována stabilita odolnosti vůči domácím patogenům Venturia inaequalis Cke. Wint. ve vazbě na různé klimatické podmínky a způsoby pěstování. Dalším cílem je vytvořit pomocí kombinačního křížení nové genotypy jabloní, které budou zahrnovat dva různé systémy odolnosti proti strupovitosti nebo kombinovat tuto odolnost vůči chorobám a na přítomnosti některých dalších důležitých znaků. Značný důraz je kladen na vyhodnocování dobré skladovatelnosti plodů. Perspektivní genotypy jsou vybírány pomocí moderních metod selekce (BLAŽEK, PIŠŤÁKOVÁ, 2006). Sempra Litoměřice s.r.o. (původní název ŠS Těchobuzice) Stanice byla založena v roce Svou činností navázala na ovocnářskou tradici zdejší německé firmy Neumann, ve které po roce 1945 pokračovalo "Severočeské družstvo školkařů". Z počátku byla stanice součástí ŠSP Doksany. V roce 1962 se stala hlavní specializovanou šlechtitelskou stanicí ovocnářskou s celostátní působností, od roku 1977 náležela k VŠÚO Holovousy. Svým šlechtěním se stanice zařadila mezi naše nejúspěšnější ovocnářská šlechtitelská pracoviště. Mimo úspěšné novošlechtění jádrovin peckovin a podnoží pro jádroviny, ve kterém bylo kromě konvenčních metod používáno i mutační a explantátové šlechtění, produkovala stanice výchozí množitelský materiál, rouby, podnože a školkařské výpěstky. 21

24 Významná byla činnost stanice i na úseku testování ovocných dřevin na virózy a mykoplazmózy, jejich uzdravování a udržování bezvirózních materiálů v přírodním izolátu v Jelči. Po privatizaci je stanice součástí a.s. SEMPRA PRAHA. V důsledku vyrovnání restitučních nároků došlo k redukci půdní výměry stanice a k odevzdání původních administrativních budov. Vedení stanice a ekonomický úsek byly přemístěny do Litoměřic. V roce 1997 byla založena společnost s ručením omezeným. Hlavními cíli stanice je v současné době novošlechtění a udržovací šlechtění ovocných plodin, výroba školkařských výpěstků a polní výroba ( 2007). Výzkumná stanice Střížovice (ÚEB Praha) Činnost stanice je zaměřena na šlechtění rezistenních odrůd jabloně k chorobám, zejména ke strupovitosti (Venturia inaequalis) a k padlí jabloňovému (Podosphaera leucotricha). Program šlechtění byl na stanici zahájen v roce 1966 a využívá genetické zdroje rezistence ke strupovitosti typu Vf z planého druhu Malus floribunda a vybrané odrůdy s polygenní tolerancí ke strupovitosti a k padlí. Odrůdy vyšlechtěné v rámci tohoto programu jsou právně chráněny šlechtitelským osvědčením v České republice ( Ametyst, Aneta, Biogolden, Goldstar, Hana, Karmína, Lena, Lipno, Lotos, Otava, Rosana, Vanda, Vicktoria ), Švýcarsku ( Ametyst, Mira, Nela, Opal, Orion, Otava, Rajka, Rubinola, Topaz ) a v Evropské unii ( Ametyst, Goldstar, Lena, Opal, Orion, Otava, Rajka, Red Topaz, Rubinola, Svatava, Topaz, Vanda ) a rostlinovým patentem v USA ( Luna, Opal ). Další odrůdy jsou v řízení k právní ochraně v Evropské unii ( Heliodor, Luna, Sirius ) a v USA ( Orion, Red Topaz, Sirius ). Současný výzkum je zaměřen na další zlepšování hospodářských vlastností rezistetních odrůd a na posílení rezistence ke strupovitosti kombinací rezistence Vf s tolerancí na polygenním základě. Pro usnadnění tohoto záměru jsou vytvářeny genetické zdroje homozygotní v genetickém faktoru Vf identifikované pomocí molekulárních markerů. Na stanici jsou rovněž šlechtěny odrůdy rezistentní k chorobám s kompaktním sloupovitým růstem s využitím odrůd odvozených z mutace "Wijcik" odrůdy McIntosh. Právně chráněná je odrůda Sonet 22

25 v České republice a několik odrůd bylo přihlášeno k právní ochraně v Evropské unii (např. Cactus, Rhapsodie, Rondo, Sonate, UEB 3727/4, UEB 3812/2 ). Práce stanice využívá výsledků Laboratoře interakce rostlin a patogenů ( 2007). V současném době se dle VONDRÁČKA (2000) šlechtitelské stanice v České republice zaměřují hlavně na tyto cíle šlechtění jabloní: 1. Výnos plodů z 1 hektaru: Za optimálních podmínek, docílený ve SOZ v době plné plodnosti nejméně 30 tun. Podíl výběru a I. třídy jakosti 80 %. 2. Jakost a charakter plodů: Velikost střední až velké, vyrovnané. Tvar kulatý až oválný. Slupka hladká, středně silná. Dužnina vzhledné barvy, aromatická, jemná, polotuhá, šťavnatá. Velmi dobrá skladovatelnost. 3. Vlastnosti stabilizující výnos: Odolnost květů proti jarním mrazíkům. Pravidelná plodnost. Odolnost proti normovaným chorobám. Odolnost proti otlačení. 4. Ostatní vlastnosti: Rychlý vstup do plodnosti. Vhodnost pro mechanizaci pěstování a sklizeň. 23

26 4. MATERIÁL A METODY 4.1 Charakteristika výsadby genotypů, kontrolní odrůdy, podnoží Charakteristika výsadby Pokus byl založen na jaře roku 2000 (I. a II. řada) a 2001 (III. A IV. řada). Výsadbový materiál byl dvouletý, naštěpovaný na podnoži J-OH-A (I. a II. řada) a M 9 (III. A IV. řada). Celkem se jednalo o 42 novošlechtění. Stromky byly vysázeny na pokusnou plochu v areálu MZLU v Brně ve sponu 2,0 x 0,6 m, od každého novošlechtění tři opakování. Po výsadbě byly stromky vyvázány k opěrným dřevěným kůlům. Společně s výsadbovým materiálem byly vysázeny kontrolní varianty náchylné odrůdy Golden Delicious, umístěné příměrovým způsobem mezi jednotlivé genotypy. Genotyp HL 67/83 Charakteristika vybraného souboru genotypů Původ Kříženec odrůdy Šampion x (HL 2 x HL 57 ( Oldenburgovo x Mc Intosh ) Zdroj rezistence polygenní HL 121 kříženec odrůd Zvonkové x Nabella polygenní HL 130 kříženec odrůd Lord Lambourne x Spartan polygenní HL 135 kříženec odrůd Lord Lambourne x Spartan polygenní HL 137 kříženec odrůd Lord Lambourne x Spartan polygenní HL 141 Kříženec odrůd Starkrimson Delicious x James Grieve polygenní HL 158 kříženec odrůd Clivia x Rubín polygenní HL 166B kříženec odrůd Clivia x Rubín polygenní HL 186A kříženec odrůd Jonadel x Rubín polygenní HL 547A kříženec odrůd Quinte x Mio polygenní HL 665 kříženec odrůdy Spartan x HL A 28/39 ( Antonovka v.s.) VA HL 783 kříženec odrůd Rubín x Priscilla Vf HL 820 kříženec amerických hybridů NJ 55 x Coop 17 Vf HL 1004 kříženec odrůd Goldspur x Zvonkové polygenní HL 1196 kříženec odrůdy Trent x hybrid A 33/74 ( Hedvábné pozděkvěté x Krátkostopka královská ) HL 1711 kříženec odrůd Idared x Discovery polygenní GOLIRA kříženec hybridů Purdue x Purdue Vf Vf 24

27 PRODUKTA kříženec hybridu HL A 28/39 ( Antonovka v.s.) x odrůda Goldspur RUCLÍVA kříženec odrůd Clivia x Rubín Vf HL 591 kříženec hybridu HL 938 ( Goldspur x Dukát ) x odrůda Prima Vf HL 592 kříženec hybridu HL 938 ( Goldspur x Dukát ) x odrůda Prima Vf HL 612A HL 657 kříženec hybridů HL 1347 (( Hedvábné pozdní x Krátkostopka královská ) x Can ) x HL 97 ( Bancroft x Starking ) Kříženec hybridů HL 1347 (( Hedvábné pozdní x Krátkostopka královská ) x Can ) x HL 97 ( Bancroft x Starking ) HL 659 kříženec odrůd Florina x Liberty Vf HL 668A HL 718 HL 735 Kříženec hybridů HL 1347 (( Hedvábné pozdní x Krátkostopka královská ) x Can ) x HL 97 ( Bancroft x Starking ) Kříženec hybridů HL 1347 (( Hedvábné pozdní x Krátkostopka královská ) x Can ) x HL 97 ( Bancroft x Starking ) Kříženec hybridů HL 1347 (( Hedvábné pozdní x Krátkostopka královská ) x Can ) x HL 97 ( Bancroft x Starking ) VA Vr, polygenní Vr, polygenní Vr, polygenní Vr, polygenní Vr, polygenní HL 764 kříženec odrůd Idared x Dukát polygenní HL 782 kříženec odrůd Rubín x Priscilla polygenní HL 920 HL 958 HL 974 Kříženec hybridů HL ( Britemac x Prima ) HL 128A ( Mc Intosh mut.) Kříženec hybridů HL ( Britemac x Prima ) HL 128A ( Mc Intosh mut.) Kříženec hybridu HL 902 ( Starking Delicious x Goldspur ) x odrůda Priam HL 1047 kříženec odrůdy Britemac x hybrid DIR 101T 192 Vf HL 1907 kříženec odrůd Melrose x Prima Vf HL 1908 kříženec odrůd Melrose x Prima Vf HL 1956 HL 2043 HL 2137 HL 2149 HL 2208 HL 2218A HL 2280 Kříženec hybridu HL 254 ( Starkrimson Delicious x Coxova reneta ) x odrůda Prima Kříženec odrůdy Mc Free x hybrid 1181 ( Hagloe Crab x Viktorie raná ) Kříženec hybridů HL 223 ( Starkrimson Delicious x Zvonkové ) x 24 TRS 19 T - 2 TE Kříženec hybridů HL 223 ( Starkrimson Delicious x Zvonkové ) x 24 TRS 19 T - 2 TE Kříženec hybridů HL 223 ( Starkrimson Delicious x Zvonkové ) x 26 TRS 29 T Kříženec hybridů HL 223 ( Starkrimson Delicious x Zvonkové ) x 26 TRS 29 T - 26 TE Kříženec hybridů HL 222 ( Starkrimson Delicious x Zvonkové ) x 24 TRS 19 T 2 TE 92 Vf Vf Vf Vf polygenní Vf Vf Vf Vf Vf 25

28 Plán výsadby Rok výsadby: 2000 Rok výsadby: 2001 Podnož: J-OH-A Podnož: M9 1. řada 2. řada 3. řada 4. řada HL 67/83 3 stromy HL 547A 3 stromy HL stromy HL stromy HL stromy HL stromy HL stromy HL stromy HL stromy HL stromy HL 612A 3 stromy HL stromy Kontrola 1 strom Kontrola 1 strom Kontrola 1 strom HL stromy HL stromy HL stromy HL stromy HL stromy HL stromy HL stromy HL stromy HL stromy HL stromy HL stromy HL 668A 3 stromy Kontrola 1 strom Kontrola 1 strom Kontrola 1 strom Kontrola 1 strom HL stromy HL stromy HL stromy HL stromy HL stromy HL 166B 3 stromy GOLIRA 3 stromy HL stromy HL stromy HL 186A 3 stromy PRODUKTA 3 stromy HL stromy HL stromy Kontrola 1 strom RUCLÍVA 3 stromy Kontrola 1 strom HL 2218A 2 stromy HL stromy HL stromy HL stromy Kontrola 1 strom 26

29 Kontrolní odrůda Golden Delicious Původně se jedná o náhodný semenáč objevený roku 1890 ve státě West Virginia v USA. Jedná se o zimní odrůdu, která byla zařazena do listiny povolených odrůd v roce 1959, do skupiny tržních odrůd. Vyznačuje se středně bujným až bujným růstem. Plodnost je raná, vysoká, se sklonem ke střídání. Plod je středně velký, kulovitý až vysoce kuželovitý, mírně žebernatý. Základní barva je zelenožlutá, na sluneční straně s narůžovělým až oranžovým líčkem. Slupka je středně silná, suchá a citlivá na otlaky. Dužnina je nažloutlá, pevná, šťavnatá, navinule sladká, velmi dobrá. Sklízí se ve druhé polovině října, konzumní zralost v listopadu. Při dobrých skladovacích podmínkách vydrží do dubna. Tato odrůda je velmi náročná na stanoviště. Vyžaduje kvalitní půdy a je doporučována do teplejších poloh. Nevhodné jsou pro ni studené, přemokřené půdy a uzavřené chladné polohy, kde může silně trpět houbovými chorobami. Odrůda je středně náchylná k padlí a velmi náchylná ke strupovitosti. Je citlivá i na některé chemické přípravky, které mohou vyvolat rzivost plodů (BLAŽEK, 2001, BLAŽEK et al., 1998, ČEPIČKA et al., 1998, 1999, DVOŘÁK et al., 1976). Podnož J-OH-A (M 9 x Croncelské ) Podnož byla vyšlechtěna na ŠS Těchobuzice, její šlechtění bylo ukončeno v Olomouci Holicích. Vyznačuje se dobrou regenerací po řezu, hodí se mechanizovanou sklizeň oddělků lépe než podnož M 9. Její kořeny nejsou tak křehké jako u podnože M 9. Nevýhodou je větší tvorba předčasného obrostu, což stěžuje úpravu podnoží před školkováním. Další nevýhodou je poměrně snadné podrůstání z kořenového krčku. Je o 5 10 % vzrůstnější v počátku růstového období, v pozdějším období se růstové vlastnosti shodují s podnoží M 9 (VACHŮN, 1999). Na podnoži J-OH-A byla naroubována zkoušená novošlechtění v řadách 1 a 2. 27

30 Podnož M 9 (žluté metské janče) Dnes je nejrozšířenější používanou podnoží u nás i v zahraničí. Vhodná je zejména pro zakládání intenzivních hustých výsadeb zákrsků a štíhlých vřeten. V České republice udržováno několik klonů této odrůdy. Podnož oslabuje růst naštěpovaných odrůd o % ve srovnání s jabloňovým semenáčem. Řadíme ji tedy do skupiny slabě rostoucích podnoží. Intenzita růstu je ovlivněna i výškou štěpování. Při výšce 0,3 až 0,4 m nad kořenovým krčkem je intenzita růstu ještě nižší. Kořenový systém je křehký a mělce rozložený. Stromky vyžadují po výsadbě oporu. Podnož je vhodná do úrodných humózních půd s dobrým fyzikálně chemickým stavem. Je citlivá k půdní asfyxii, kterou trpí i na vzdušných půdách dobrého fyzikálního stavu při používání těžké mechanizace (utužení pojezdy). Vyznačuje se citlivostí k boulovitosti kořenů (Agrobacterium tumefaciens), bílé hnilobě kořenů (Phytophtora cactorum), bakteriální spále růžovitých (Erwinia amylovora) a vlnatce krvavé (Eriosoma lanigerum). Odrůdy naštěpované na podnoži M 9 plodí brzy, pravidelně a hojně. Předností je schopnost udržet plody i z hůře opylených květů. Plody mají vyšší hmotnost i vyšší obsah vitamínu C. Negativní vlastností je snížení skladovatelnosti plodů a snížená životnost výsadeb (do 12ti až 15ti let). Další nevýhodou je kratší dormance, stromky mohou v silných mrazech v předjaří namrzat (PIÁKOVÁ, 2003). Na podnoži M 9 byla naroubována zkoušená novošlechtění v řadách 3 a Půdní a klimatické podmínky (Agrochemický rozbor, srážky, teploty) Na základě materiálů komplexního průzkumu půd KPP (Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd, Brno, Lidická č. 25/27) jsou půdy nacházející se v areálu MZLU v Brně podle taxonomického klasifikačního systému půd České republiky (NĚMEČEK et al. 2001) řazeny do půdního typu: kambizem arenická. 28

31 Výměnná půdní reakce, obsah přístupných živin v půdě (P, K, Ca, Mg), byly stanoveny podle Jednotných pracovních postupů ÚKZÚZ (ZBÍRAL, HONSA, MALÝ, 1997) v laboratořích Ústavu agrochemie a výživy rostlin MZLU v Brně. Výsledky agrochemického rozboru půdy z roku 2002 byly následující: ph KCl = 6,70, P = 277,6 mg.kg -1, K = 457,8 mg.kg -1, Ca = 2584 mg.kg -1, Mg = 155,6 mg.kg -1. Výměnná půdní reakce byla neutrální. Na základě výsledků analýzy půd metodou podle Mehlicha III byl obsah přístupného fosforu podle kritérií hodnocení zásoby živin v půdě (HLUŠEK, RICHTER, RYANT, 2002) zjištěn jako velmi vysoký, obsah draslíku vysoký, obsah vápníku dobrý a obsah hořčíku vyhovující. Podle kritérií hodnocení poměru draslíku a hořčíku v zemědělských půdách (TRÁVNÍK et al., 1999) je poměr 2,9 hodnocen jako vyhovující, kdy je doporučováno opatrné hnojení draslíkem. Ve sledovaných letech byly zjištěny hodnoty průměrných teplot a srážek u Českého hydrometeorologického ústavu v Brně. Souhrnně jsou uvedeny v následujících tabulkách a znázorněny na obr. 3 a 4. BM-Tuřany 2005 Měsíc Průměrná teplota ( C) Srážky (mm) I. 0,2 23,60 II. -2,2 47,50 III. 2,1 12,10 IV. 10,9 64,70 V. 14,8 97,20 VI. 17,5 58,50 VII. 19,1 92,60 VIII. 17,5 85,40 IX. 15,5 21,00 X. 9,6 3,60 XI. 2,6 24,10 XII. -1,2 33,80 rok 8,9 564,10 BM-Tuřany 2006 Měsíc Průměrná teplota ( C) Srážky (mm) I. -6,3 26,90 II. -2,9 39,50 III. 1,2 65,40 IV. 10,3 56,80 V. 13,9 79,10 VI. 18,3 70,10 VII. 22,7 74,10 VIII. 16,3 144,50 IX. 16,5 25,70 X. 11,0 13,80 XI. 6,1 14,80 XII. 1,9 19,00 rok 9,1 629,70 29

32 Klimatogram - rok ,00 25,0 100,00 20,0 Srážky (mm) 80,00 60,00 40,00 15,0 10,0 5,0 Teplota ( C) 20,00 0,0 0,00 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Měsíc -5,0 srážky(mm) prům.t( C) Obr. 3. Klimatogram pro rok 2005 Klimatogram - rok 2006 Srážky (mm) 160,00 140,00 120,00 100,00 80,00 60,00 40,00 20,00 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0-5,0 Teplota ( C) 0,00 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Měsíc -10,0 srážky(mm) prům.t( C) Obr. 4. Klimatogram pro rok

33 4.3 Metodika ošetřování pokusů Řezové práce ve sledovaných letech V jarním období ve 2. polovině dubna bylo přistoupeno k řezovým pracem mající charakter udržovacího řezu. Zahušťující výhony, partie svisle rostoucí byly odstraněny v místě větevního kroužku. Rovněž polokosterní větve výrazně zasahující do meziřadí byly zkráceny. Závěr řezu spočíval v jednotné úpravě výšky stromů na 2,20 m sesazením na nižší partie. Tak bylo postupováno při každoročním řezu s respektováním charakteru růstu hodnocených genotypů či odrůd. Odstraněné partie, výhony byly hodnoceny počtem a jejich hmotností. Ošetřování meziřadí Pokus byl založen pěstitelským systémem: zatravněné meziřadí s kultivovaným příkmenným pásem. Meziřadí bylo pravidelně koseno, příkmenný pás udržován v bezplevelném stavu mělkou mechanickou kultivací. Závlaha K závlaze bylo použito kapkového zavlažovacího systému NADIR. Rozvod vody byl zajištěn z hlavního řádu kovovou trubkou, na níž po redukci průtoku na 0,1 MPa (redukční ventil) byly napojeny tenkostěnné polyethylenové trubice, a to vždy po jedné do řady. Trubice měly zabudovány kapkovače ve vzdálenosti 0,25 m. Zavlažovací systém byl využíván během celé vegetace od poloviny dubna do příchodu prvních podzimních mrazíků v daném roce. Výživa a hnojení během vegetace V obou sledovaných letech bylo přistoupeno k doplnění živin, jednak dodáním hnojiva Cererit Z ve dvou časových termínech, na počátku rašení (1. termín) a v období po červnovém opadu plodů (2. termín). Stanovená dávka pro oba termíny byla 35 kg. m -2. Ve 2. polovině května byla použita listová výživa přípravkem Vegaflor (0,4 %). Uvedené způsoby hnojení byly téměř shodné v obou sledovaných letech. 31

34 Ochrana vůči chorobám a škůdcům Fungicidní ochrana nebyla ve výsadbě ve sledovaných letech 2005, 2006 v žádném z hodnocených řádků prováděna. Ochrana vůči přezimujícím škůdcům a květopasu jabloňovému byla realizována každoročně ve fenologické fázi myšího ouška přípravkem Oleoekol (1%). Ochrana vůči pilatce jablečné byla uskutečněna ve stadiu dokvétání přípravkem Zolone EC (0,2%). Ochrana vůči obaleči jablečnému byla prováděna na základě signalizace výskytu přípravkem Zolone EC (0,2%) (vůči první generaci škůdce), Calypso 480 SC (0,02%) (vůči druhé generaci škůdce). Ochrana vůči mšici jabloňové byla v roce 2005 prováděna dvakrát přípravkem Pirimor 25 WG (0,15%), v roce 2006 třikrát shodným přípravkem Pirimor 25 WG (0,15%). 4.4 Metodika, postup hodnocení, hodnocení růstových a sklizňových hodnot V pokusu byly sledovány a hodnoceny: 1) Hodnocení výskytu houbových chorob (strupovitost jabloně, padlí jabloně) a) Hodnocení strupovitosti na listech;. b) Hodnocení padlí na listech; c) Poškození plodů strupovitostí. 2) Růstové hodnoty: a) Náročnost řezových prací; b) Tvorba květních pupenů; c) Hodnocení růstových vlastností genotypů a odrůd 3) Sklizňové hodnoty: 32

35 a) Průměrná hmotnost plodu; b) Hmotnost sklizně (kg. strom -1 ). 4) Organoleptické hodnocení. 1. Hodnocení výskytu houbových chorob 1. a) Hodnocení strupovitosti na listech Strupovitost jabloně hodnotíme ve dvou termínech (červenec, při sklizni) podle níže uvedené klasifikační devítibodové stupnice. 1 2 Tabulka: Klasifikace odrůd jabloní podle citlivosti nebo odolnosti ke Bodová hodnota velmi silné napadení Silné až velmi silné napadení strupovitosti (BLAŽEK, 1992) Hodnocení výskytu strupovitosti jabloně na listech Charakteristika napadení listů velmi silně náchylné - většina listů napadena velmi silně (počet skvrn nad 4 mm více jak 20) nebo převážná část plochy čepele listu napadena, listy opadávají silně náchylné - část listů napadena (do 50 %) velmi silně (nad 20 skvrn) nebo většina listů slabě (počet skvrn nad 10) 3 Silné napadení náchylné silné napadení listů, malá část listů (do 10 %) napadena velmi silně nebo část listů (10-50 %) silně (nad 10 skvrn) 4 střední až silné napadení méně náchylné - silnější napadení listů (nad 10 skvrn) jen do 10 %, podíl listů méně napadených (pod 10 skvrn) do 40 % 5 střední napadení částečně odolné - v průměru slabší napadení listů (4-10 skvrn) do 10 %, slabé napadení v průměru pod 4 skvrny do 40 % listů 6 slabé až střední napadení středně odolné - pouhé slabé napadení listů (v průměru 1-3 skvrny) do 10 % nebo jen jednotlivé skvrny na listech pod 4 mm do 30 % 7 slabé napadení odolné - jen u malé části listů do 10 %, jednotlivé menší skvrny pod 4 mm (sporulující) 8 velmi slabé napadení ojedinělé napadení - nepravidelné chlorotické nebo nekrotické leze bez sporulace 9 Bez napadení bez napadení - sporulující skvrny se nevyskytují 33

36 1. b) Hodnocení padlí na listech Padlí jabloňové bylo hodnoceno průběžně podle počtu napadených větví v době od začátku květu do srpna podle devítibodové klasifikační stupnice. Tabulka: Bonitační stupnice intenzity napadení padlím jabloně (BLAŽEK, 1999) Bodová hodnota Hodnocení výskytu padlí jabloně Charakteristika napadení letorostů, listů, květních a listových růžic, četnost napadení 1 velmi silná náchylnost velmi silné napadení - velmi silný povlak téměř na všech růstových partiích, % 2 Silná náchylnost silné napadení na většině letorostů a listů - souvislý pokryv, % 3 střední až silná náchylnost střední až silné napadení - povlak souvisle pokrývá vrcholy letorostů, listové a květní partie, % 4 střední náchylnost střední napadení - velmi silný povlak na nižším počtu letorostů nebo souvislý povlak na malé ploše listů, % 5 6 střední až slabá náchylnost slabá až střední náchylnost středně slabé napadení - napadení se vyskytuje ve vrcholových partiích, listy jsou ojediněle napadeny, % slabé napadení - nesouvislý povlak jen na ojedinělých letorostech a listech, % 7 slabá náchylnost velmi slabé napadení - ojedinělé poškození prorůstajících mladých letorostů, 4-9 % 8 velmi slabá náchylnost ojedinělé napadení pouze se vzácně vyskytují sporulující skvrny, 1-3 % 9 rezistentní bez napadení - sporulující skvrny se nevyskytují, 0% 1. c) Poškození plodů strupovitostí Napadení plodů bylo hodnoceno při sklizni jako procentická plocha lézí pokrývajících povrch plodu. Pro vyjádření stupně napadení bylo odebráno 50 plodů, které byly jednotlivě hodnoceny a porovnána celková plocha plodu k ploše lézí pokrývajících jeden plod. 34

37 2. Růstové hodnoty 2. a) Náročnost řezových prací Po jarních řezových pracích byly větve z jednotlivých stromů zváženy a spočítány. U jednotlivých genotypů byla určena průměrná hmotnost a průměrný počet větví na strom. 2. b) Tvorba květních pupenů Tvorba květních pupenů byla hodnocena subjektivně dle stupnice: Stupeň kvetení Tvorba květů 1 bez tvorby květů 2 ojedinělé květy 3 velmi málá 4 malá 5 střední 6 středně velká 7 velká 8 bohatá 9 velmi bohatá 2. c) Hodnocení růstových vlastností genotypů a odrůd Během vegetace bylo provedeno hodnocení růstových vlastností jednotlivých genotypů a odrůd. Souhrnné výsledky jsou uvedeny v následující tabulce 35

38 Růstové vlastnosti genotypů a odrůd I. řada Růst Tvar Větvení Charakter plodných výhonů Letorosty Listy HL 67/83 HL 121 HL 130 HL 135 slabý až střední středně silný až silný střední až středně silný silný široce pyramidální široce rozložitý, pyramidální široce rozložitý, pyramidální široce rozložitý, pyramidální četné, kratší přírůstky bohaté, ve všech partiích koruny bohaté, ve všech partiích koruny bohaté, ve všech partiích koruny na jednotlivých partiích výskyt krátkých plodných útvarů kratší až střední, bohaté obrůstání uvnitř koruny krátké, ve všech partiích koruny středně dlouhé, bohatě rozvětvené na kosterních větvích krátké, silné, krátká inernodia středně dlouhé, krátká internodia, bohatě rozvětvané dlouhé, tenké, rozvětvené na koncích kosterních větví dlohé, tenké, vystouplé pupeny Člunkovitě prohnuté, ostře pilovité protáhlé, jemně zoubkované, kožovité člunkovitě prohnuté, tuhé, hladké široké, hrubě pilovité, kožovité, lesklé HL 137 středně silný až silný široce pyramidální husté i uvnitř koruny krátké až středně douhé, bohaté obrůstání středně dlouhé, poměrně silné velké, hrubě pilovité, člunkovitě prohnuté HL 141 středně silný až silný široce pyramidální poměrně husté i uvnitř koruny krátké až středně dlouhé, na kosterních větvích poměrně tenké, dlouhé, dobře rozvětvené protáhlé, pilovité, tuhé, kožovité HL 158 slabý až střední široce pyramidální početné, uvnitř i na koncích kosterních větví krátké až středně dlouhé, ve všech partiích koruny středně dlouhé, prohnuté, vystouplé pupeny široké, velké, hrubě pilovité, kožovité HL 166B velmi silný úzce pyramidální střední, na koncích kosterních větví krátké, méně četné, na koncích kosterních větví dlouhé, silné, vystouplé pupeny velké, široce kožovité HL 186A velmi silný úzce pyramidální střední, značné rozvětvení kosterních větví na koncích kosterních větví, sklon k vyholování značně dlouhé, silné, dlouhá internodia protáhlé, středně velké, hladké 36

39 II. řada Růst Tvar Větvení Charakter plodných výhonů Letorosty Listy HL 547A HL 665 silný střední až středně silný široce rozložitý, pyramidální široce pyramidální bohaté, ve všech partiích koruny bohaté, ve všech partiích koruny střední až dlouhé, poměrně tenké střední až dlouhé, na kosterních i polokosterních větvích dlouhé, slabé střední, dlouhé velké, jemně polivité, hladké, kožovité velké, člunkovitě prohnuté, jemně pilovité HL 783 střední až středně silný úzce pyramidální bohaté, v horních partiích stromu slabé, dlouhé, převislé tenké, dlouhé, početné prohnuté, ostře pilovité, hladké HL 820 střední až středně silný široce pyramidální bohaté, ve všech partiích koruny krátké až střední, bohatá tvorba listových růžic středně dlouhé, silné protáhlé, mírně zvlněné, kožovité HL 1004 slabý až střední úzce pyramidální řídké, pouze na koncích kosterních větví krátké střední až kratší, silné, krátká internodia velké, jemně polivité, tuhé, kožovité HL 1196 slabý až střední úzce pyramidální řídké, pouze na koncích kosterních větví střední, poměrně slabé, na okrajích kosterních větví dlouhé, slabé velké, prohnuté, hrubě pilovité HL 1711 střední až středně silný široce pyramidální bohaté, poměrně četné, ve všech partiích koruny střední až slabé, výskyt na kosterních i polokosterních větvích sředně dlouhé, slabší široké, jemně pilovité, kožovité GOLIRA slabý až střední kompaktní, hustý bohaté, ve všech partiích koruny krátké, značný výskyt listových růžic krátké, středně silné protáhlé, mírně zvlněné, hladké PRODUKTA RUCLÍVA slabý až střední slabý až střední úzce pyramidální úzce pyramidální řídké, pouze na koncích kosterních větví střední, na koncích kosterních i polokosterních větví krátké, vyskytují se na kosterních větvích slabé, rozvětvené, s výskytem květních pupenů krátké, středně silné s vystouplými pupeny krátké, tenké, méně časté protáhlé, ostře pilovité, hladké protáhlé, středně velké, pilovité, hladké 37

40 III. řada Růst Tvar Větvení Charakter plodných výhonů Letorosty Listy HL 591 slabý až střední úzce pyramidální husté, na koncích kosterních větví středně dlouhé, častý výskyt na okrajích koruny slabé, středně dlouhé protéhlé, hladké, jemné HL 592 HL 612A HL 657 HL 659 HL 668A HL 718 HL 735 HL 764 HL 782 HL 920 silný slabý až střední slabý až střední slabý až střední střední až středně silný slabý až střední středně silný až silný střední až středně silný střední až středně silný středně silný až silný široce pyramidální úzce pyramidální široce rozložitý, pyramidální široce pyramidální široce pyramidální široce pyramidální široce pyramidální široce pyramidální široce pyramidální široce rozložitý, pyramidální řídké, pouze na koncích kosterních větví řídké, pouze na koncích kosterních větví střední, řídké, na koncích kosterních větví řídké, pouze na koncích kosterních větví střední, řídké, na koncích kosterních větví poměrně husté početné, ve všech partiích koruny početné, značná tvorba převislých výhonů poměrně četné, na okraji koruny bohaté, ve všech partiích koruny slabé, středně dlouhé, jejich výskyt na konci kosterních větví slabé, krátké plodné útvary na koncích kosterních větví slabé, krátké plodné útvary na koncích kosterních větví krátké, středně dlouhé, řídce se vyskytující v koruně krátké až středně dlouhé, řídce se vyskytující v koruně slabé, středně dlouhé, jejich výskyt na konci kosterních větví krátké, ve všech partiích koruny, dobře obrůstají kosterní větve krátké, na kosterních větvích, typicky slabé kratké, značný výskyt střední až dlouhé, ve všech částech koruny početné, střední, tenké, zahušťující dlouhé, slabé dlouhé, slabé slabé, středně dlouhé střední, na koncích kosterních větví středně dlouhé, poměrně silné střední, silné, zahušťující tenké, dlouhé, na koncích kosterních větví střední, tenké, na koncích kosterních větví dlouhé, silné na koncích korunních větví široké, zvlněné, jemně pilovité široké, hrubě pilovité, zvlněné protéhlé, hladké, ostře pilovité široké, hladké okraje, lesklé protáhlé, hrubě pilovité, hladké protáhlé, jemně pilovité, hladké středně velké, ostře pilovité, mírně zvlněné protáhlé, ostře pilovité kožovité protáhlé, jemně pilovité, hladké středně velké, ostře pilovité, kožovité, hladké 38

41 VI. řada Růst Tvar Větvení HL 958 HL 974 HL 1047 HL 1907 HL 1908 střední až středně silný slabý až střední slabý až střední středně silný až silný střední až středně silný HL 1956 velmi silný HL 2043 HL 2137 HL 2149 HL 2208 HL 2218A HL 2280 slabý až střední středně silný až silný slabý až střední slabý až střední velmi silný slabý až střední široce pyramidální úzce pyramidální široce pyramidální široce pyramidální široce pyramidální široce pyramidální široce pyramidální široce pyramidální, rozvětvený široce pyramidální široce pyramidální široce rozložitý, pyramidální široce rozložitý, pyramidální střední, ve všech partiích koruny velmi řídké, pouze na koncích kosterních větví řídké, pouze na koncích kosterních větví početné, ve všech částech koruny střední, sklon k vyholování početné, ve všech částech koruny řídké, pouze na koncích kosterních větví početné, značný výskyt převislých výhonů řídké, pouze na koncích kosterních větví bohaté, ve všech partiích koruny řídké, silné větve řídké, na koncích kosterních větví Charakter plodných výhonů středně dlouhé i uvnitř koruny krátké, méně časté krátké, značný výskyt listových růžic střední až dlouhé, ve všech částech koruny středně dlouhé, na koncích kosterních větví střední až dlouhé, na okrajích korunních větví krátké, spíše převislé, sklon k vyholování střední, dobré obrůstání uvnitř koruny krátké, značný výskyt listových růžic krátké, dobré obrůstání kosterních větví dlouhé, na koncích kosterních větví slabé, krátké, méně časté Letorosty středně dlouhé, na koncích kosterních větví tenké, krátké krátké, tenké, na koncích kosterních větví dlouhé, středně silné, početné středně dlouhé, slabé, na okrajích koruny dlouhé, středně silné, početné tenké, středně dlouhé až dlouhé středně dlouhé až dlouhé, značně početné krátké až střední poměrně tenké krátké, tenké, na koncích kosterních větví douhé, silné, rozvětvení na koncích kosterních větví slabé, krátké, spíše převislé Listy velké, protáhlé, ostře pilovité protáhlé, jemně pilovité, hladké protáhlé, jemně pilovité, hladké protáhlé, jemně pilovité, hladké, zvlněné protáhlé, jemně pilovité, hladké, lesklé protáhlé, jemně pilovité, hladké prohnuté, hrubě pilovité, hladké, lesklé velké, prohnuté, hladké protáhlé, mírně zvlněné, kožovité střední, jemně pilovité, protáhlé střední, pilovité, hladké malé, protáhlé, jemně pilovité 39

42 3. Sklizňové hodnoty 3. a) Průměrná hmotnost plodu Průměrná hmotnost plodu byla určena po sklizni vážením a sečtením plodů z jednotlivých stromů od daných genotypů. 3. b) Hmotnost sklizně (kg. strom -1 ) Při sklizni byly zváženy všechny plody z jednotlivých stromů od každého genotypu zvlášť a počet plodů byl následně zprůměrován na jeden strom. 4. Organoleptické hodnocení Sklízené plody odebrané vzorky byly jednotlivě skladovány ve skladovacím prostoru ústavu šlechtění a množení zahradnických rostlin MZLU v Brně. Sklad je vybaven klimatizací typu System Split Carrier 38 GLN 42 VHB. Teplota během skladování byla udržována na 5 C a relativní vlhkost vzduchu se pohybovala mezi %. Jablka byla takto skladována od sklizně do stanovených termínů organoleptického hodnocení. s.r.o.: Pro hodnocení jsme použili následující kvalifikační stupnici z VŠÚO Holovousy Vzhled plodu Hodnotíme na základě celkového estetického dojmu, kterým na nás plody působí. V úvahu bereme zejména velikost, tvar, vybarvení i tvarovou vyrovnanost plodů. 1 plody nevyhovující ani tvarem ani vybarvením, ani velikostí - odpudivý 2 mezistupeň 3 nepěkný 4 mezistupeň 5 průměrný, nezaujme 6 mezistupeň 7 pěkný 8 mezistupeň 40

43 9 optimální velikost ( g), vynikající tvar a vybarvení, lákavý, krásný Vůně plodu 1 velmi silná, nepříjemná 2 silná, nepříjemná 3 slabá, nepříjemná 4 zcela neznatelná 5 slabá, nevýrazná 6 slabá, příjemná 7 silnější, příjemná 8 silná, příjemná 9 velmi silná, příjemná Charakter slupky Hodnotíme dle dojmu tloušťky a pevnosti. 1 velmi silná a pevná, při jídle silně vadí 2 mezistupeň 3 silná, při jídle vadí 4 mezistupeň 5 střední, znatelná, ale nevadí 6 mezistupeň 7 tenká, téměř neznatelná 8 mezistupeň 9 velmi tenká a křehká, při jídle neznatelná Konzistence dužniny Hodnotíme na základě dojmu pevnosti, soudržnosti a zrnitosti. 1 zcela nevyhovující, tuhá, hrubozrnná, řídká 2 velmi nevhodná 3 méně vhodná, drsná nebo částečně moučnatá 4 podprůměrná 5 průměrná, střední 6 nadprůměrná 7 velmi dobrá, kvalitní 8 vynikající 9 ideální, jemná, křehká, velmi šťavnatá 41

44 Šťavnatost dužniny Hodnotíme podle subjektivního dojmu. 1 suchá 2 mezistupeň 3 málo šťavnatá 4 mezistupeň 5 středně šťavnatá 6 mezistupeň 7 silněji šťavnatá 8 mezistupeň 9 velmi silně šťavnatá Chuť podle kyselosti a sladkosti dužniny 1 kyselá 2 slabě kyselá 3 navinulá až kyselá 4 slaběji navinulá 5 sladce navinulá 6 navinule sladká 7 nasládlá 8 sladká 9 velmi sladká Chuť podle celkového dojmu 1 velmi špatná 2 špatná, podřadná, fádní 3 podřadná 4 horší 5 střední 6 mezistupeň 7 dobrá, aromatická nebo renetovitá 8 mezistupeň 9 vynikající, lahodná 42

45 4.5 Metoda zhodnocení Z experimentu byly získány soubory dat, které se vyznačují velkým množstvím sledovaných prvků (genotypů) s malou četností výskytu (u každého genotypu jsou získány jen tři srovnatelné hodnoty). Jednotlivé hodnoty jsou navíc získány při odlišných vnějších podmínkách. Takové soubory dat nejsou dostačující, aby pro jejich hodnocení bylo možno využít statistickou analýzu (max. 3 prvky pro jeden genotyp). V tomto případě lze stanovit střední hodnotu, dále lze provést porovnání hodnot a vyvozovat slovní závěry. Pro hodnocení dat byl použit softwarový produkt Microsoft Excel. Výsledky jsou uvedeny v tabelované formě srovnávající jednotlivé vlastnosti. V příloze jsou pak uvedeny ve formě grafů. 43

46 5. DOSAŽENÉ VÝSLEDKY Hodnocení výskytu strupovitosti na listech Oba sledované roky 2005 i 2006 poskytly hned na svém počátku vhodné podmínky pro růst a vývoj houbového onemocnění strupovitosti jabloně. Rok 2006 vzhledem k většímu množství srážek poskytl lepší podmínky pro šíření onemocnění a Poškození strupovitostí je proto větší. V roce 2005 značné množství genotypů projevilo úplnou rezistenci k danému onemocnění, nejvyšším stupněm byla ohodnocena novošlechtění: HL 592, HL 659, HL 668A, HL 735, HL 783, HL 974, HL 1907, HL 1908, HL 1956, HL 2043, HL 2137, HL 2280 (9,00). Náchylnost naopak projevila novošlechtění HL 1196 silná náchylnost (3,33) a HL 547A (5,33). Kontrolní odrůda Golden Delicious byla ohodnocena stupněm střední až silné napadení (3,80). V roce 2006, který byl považován za rok se silnějším infekčním tlakem, byla zhodnocena jako plně rezistentní tato novošlechtění: HL 735, HL 1907, HL 2043 a HL 2280 (9,00). Jako nejvíce náchylné se opět projevilo novošlechtění HL 1196 silná náchylnost (2,67), dále HL 1711 (5,00), HL 1047, HL 158, HL 141, HL 130 (5,33). Kontrola se v tomto roce projevila jako silně náchylná (2,70). Za oba hodnocené roky 2005, 2006 se nejlépe projevila novošlechtění: 735, HL 1907, HL 2043 a HL 2280 (9,00). Nejhůře pak novošlechtění HL 1196 (3,00). Hodnocení napadení listů (letorostů) strupovitostí je uvedeno v příloze 1, tab. 1. Hodnocení výskytu padlí na listech Pro šíření padlí jabloňového byly oba sledované roky také vhodné podmínky. Již na jaře došlo k velkému poškození rašících listů a květních poupat. V roce 2005 bylo největší napadení sledováno v polovině května, v roce 2006 až na přelomu měsíců květen červen. Úplná rezistence k padlí jabloňovému nebyla stanovena u žádného ze sledovaných novošlechtění. Hodnocení napadení listů (letorostů) padlím jabloně je uvedeno v příloze 1, tab. 2. Největší odolnost vykázala v roce 2005 novošlechtění HL 67/83 (8,33), RUCLÍVA (8,00) a HL 735 (8,00). Oproti tomu nejvíce náchylná byla novošlechtění HL 820 (3,67), HL 612A, HL 1711, HL 186A (4,67). 44

47 V roce 2006 byla nejlépe zhodnocena novošlechtění RUCLÍVA (8,33), HL 735 (7,67), HL 718, HL 1908, HL 1956 (7,33). Jako nejvíce náchylná byla hodnocena novošlechtění HL 820 (3,33), HL 186A (4,00), HL612A, HL1196, GOLIRA (4,33). V průměru obou sledovaných let vyšla jako nejlepší novošlechtění RUCLÍVA (8,17), HL 735 (7,83) A HL 67/83 (7,67) a jako nejhorší novošlechtění HL 820 (3,50), HL 186A (4,33) a HL 612A (4,50). Srovnání napadení listů (letorostů ) strupovitostí a padlím Srovnání všech novošlechtění v hodnocení odolnosti proti oběma sledovaným chorobám je vidět v příloze 1, tab. 3. Novošlechtění, jejichž průměrná bonitace obou chorob byla na úrovní 7 a vyšší, jsou v tabulce zvýrazněna. Jsou to HL 735, HL 1907, HL 1908, HL 668A, HL 2280, HL 718, HL 1956, HL 2137, HL 974, RUCLÍVA, HL 121. Tato novošlechtění jsou též vyznačena v příloze 1, tab. 4 (Hodnocení napadení plodů strupovitostí). Hodnocení poškození plodů strupovitostí Po sklizni plodů v jednotlivých sledovaných letech 2005, 2006 bylo provedeno stanovení poškození plodů strupovitostí, a to bodovým ohodnocením a také procentem poškozených plodů strupovitostí. Hodnocení napadení plodů strupovitostí je uvedeno v příloze 1, tab. 4. V roce 2005 bylo 17 novošlechtění hodnoceno jako zcela rezistentní podle strupovitosti na plodech, 3 novošlechtění nebyla hodnocena vzhledem k tomu, že neměla žádnou násadu plodů. V roce 2006 bylo hodnoceno jako zcela rezistentní 22 novošlechtění. V obou sledovaných letech bylo hodnoceno jako zcela rezistentní 13 novošlechtění. Jsou to tyto: HL 121, HL 158, HL 783, RUCLÍVA, HL 657, HL 668A, HL 735, HL 920, HL 1907, HL 2137, HL 2149, HL 2208, HL Procenticky byla v roce 2005 nejvíce poškozena novošlechtění HL 547A 23,04 %, HL 2218A 20,38 %, HL ,38 % poškozených plodů. V roce 2006 byla procenticky nejvíce poškozena novošlechtění HL ,41 %, HL ,41 %, HL 67/83 29,73 % poškozených plodů. 45

48 Průměrně pak byla nejvíce poškozena novošlechtění HL ,35 % a HL ,83 %. Hodnocení náročnosti řezových prací Ve sledovaném souboru novošlechtění byly zjištěny rozdílné hodnoty náročnosti na provedení řezových prací v jarním období roku 2005, Údaje o průměrném počtu odřezaných partií na strom a průměrné hmotnosti odřezaného větvoví na strom jsou zaznamenány v příloze 1, tab. 5. Nejvyšší průměrná hmotnost odřezaných partií v roce 2005 byla zjištěna u novošlechtění HL ,33 g, HL ,00 g a HL 186A 1296,67 g. Nejnižší hmotností se vyznačovala novošlechtění HL ,00 g, HL ,33 g a HL ,33 g. V roce 2006 nejvyšší průměrnou hmotnost odřezaných partií vykázala novošlechtění HL 547A 1153,33 g, HL ,33 g a HL ,67 g. Nejnižší hmotností se vyznačovala novošlechtění HL ,00 g, GOLIRA 100,00 g a RUCLÍVA 126,67 g. Nejvyšší průměrný počet odřezaných výhonů na strom vykázala v roce 2005 novošlechtění HL ,00 ks, HL ,33 ks, HL ,67 ks a HL ,67 ks. Nejnižší počet vykázala novošlechtění HL 67/83 5,33 ks, HL 592 6,00 ks a HL 121 6,00 ks. V roce 2006 vykazovala nejvyšší počet odřezaných výhonů novošlechtění HL 547A 50,33 ks, HL ,67 ks, HL ,33 ks a HL ,33 ks. Nejnižší počet naopak vykázala novošlechtění HL 67/83 6,00 ks, HL ,67 ks a GOLIRA 9,00 ks. Nejnižší náročnost na řezové práce vykázala za sledované období novošlechtění HL 67/83 5,67, GOLIRA 9,17 a HL 591 9,33 odřezaných větví. Nejvyšší pak HL 547A 35,00 a HL ,33 odřezaných větví. 46

49 Hodnocení tvorby květních pupenů Hodnocení tvorby květních pupenů bylo provedeno u jednotlivých stromů v květnu roku 2005, 2006 bodovým odhadem dle dané stupnice. Hodnocení je zaznamenáno v příloze 1, tab. 6. V jarním období roku 2005 byla průměrná tvorba květů u sledovaných novošlechtění velmi malá. Nejlépe byla hodnocena novošlechtění HL 820 bohatá až velmi bohatá tvorba květů (8,67), HL 1004 bohatá tvorba květů (8,00) a HL 135 velká tvorba květů (7,00). Bez tvorby květů nebo s ojedinělými květy byla novošlechtění HL 2043 (1,00), HL 612A, HL 659, HL 665, HL 668A, HL 1907, HL 1908 (1,33). Na jaře roku 2006 byla průměrná tvorba květů u sledovaných novošlechtění střední až středně velká. Nejlépe byla hodnocena novošlechtění HL 657, HL 668A, HL 1047, HL 2043, HL 2208, HL 2280 bohatá až velmi bohatá tvorba květů (8,67). Bez tvorby květů nebo s ojedinělými květy byla novošlechtění HL 820 (1,33), HL 612A, HL 186A, HL 166B (2,33). Za oba sledované roky měla nejlepší tvorbu květů novošlechtění HL 135 velká až bohatá tvorba květů (7,67), HL 121 velká tvorba květů (7,00), HL 137 středně velká až velká tvorba květů (6,67). Hodnocení průměrné hmotnosti plodu Po sklizni v jednotlivých sledovaných letech 2005, 2006 bylo provedeno zvážení plodů od jednotlivých stromů a stanoven jejich počet. Následně byly stanovena průměrná hmotnost plodu jednotlivých novošlechtění. Průměrná hmotnost plodů v roce 2006 je nižší oproti roku 2005 vzhledem k vyšší jarní násadě květů v roce Plodů bylo tedy více a byly menší. V roce 2005 dosáhla nejlepších výsledků novošlechtění HL g, HL ,96 g, HL ,48 g. Nejmenší hmotnost plodů naopak vykázala novošlechtění HL ,35 g, HL ,76 g, HL ,85 g. Novošlechtění HL 659, HL 1908 a HL 2043 zůstala neohodnocena, protože v tomto roce neměla žádné plody. V roce 2006 byla největší průměrná hmotnost plodu stanovena u novošlechtění HL 2218A 181,75 g, HL ,64 g, HL ,24 g. Nejmenší průměrnou 47

50 hmotnost plodu měla novošlechtění HL ,03 g, HL 547A 60,34 g, HL ,21 g. Za oba sledované roky se nejlépe projevila novošlechtění HL ,89 g, HL ,20 g, HL ,14 g, odrůda PRODUKTA - 156,22 g, HL 186A 154,15 g. Hodnocení průměrné hmotnosti plodu je uvedeno v příloze 1, tab. 9. Hodnocení hmotnosti sklizně Hodnoty průměrné hmotnosti sklizně (kg. strom -1 ) ve sledovaných letech 2005, 2006 jsou uvedeny v příloze 1, tab. 7. Rok 2005 se vyznačoval nižší násadou plodů. Nejvyšší hmotnost plodů byla stanovena u novošlechtění HL ,283 kg. strom -1, HL 820 4,724 kg. strom -1 a PRODUKTA 3,878 kg. strom -1. Nejnižší hmotnost naopak vykázalo novošlechtění HL 783 0,099 kg. strom -1 a žádnou sklizeň nedala novošlechtění HL 659, HL 1908 a HL Rok 2006 byl pro tvorbu plodů příznivější, nejvyšší hmotnost plodů byla stanovena u novošlechtění HL ,379 kg. strom -1, HL ,802 kg. strom -1 a HL ,657 kg. strom -1. Nejnižší hmotnost byla u novošlechtění HL 2218A 0,629 kg. strom -1, HL 783 0,633 kg. strom -1 a HL 186A 1,019 kg. strom -1. Nejvyšší počet plodů byl v roce 2005 stanoven u novošlechtění HL ,67 plodů, HL ,33 plodů a HL ,50 plodů, žádné plody nebyly u novošlechtění HL 659, HL 1908 a HL V roce 2006 byl nejvyšší počet plodů stanoven u novošlechtění HL ,33 plodů, HL 2218A 208,50 plodů a HL ,00 plodů. Nejnižší počet byl stanoven u novošlechtění HL ,62 plodů, HL 820 7,00 plodů a HL 186A 7,67 plodů. Průměrně ze celé sledované období dala největší sklizeň novošlechtění HL ,379 kg. strom -1, HL ,846 kg. strom -1, HL 137 6,516 kg. strom -1, HL 121 6,411 kg. strom -1 a podle počtu plodů to byla novošlechtění HL ,67 plodů, HL 2218A 110,00 plodů, HL ,17 plodů, HL ,58 plodů. 48

51 Za oba sledované roky dosáhly nejvyššího kumulativního výnosu (přes 10 kg) tato novošlechtění HL 135, HL 137, HL 718, HL 1908, HL 2208, HL 2218A, HL 2280 (Příloha 1, tab. 9). Porovnání tvorby květních pupenů a počtu plodů Porovnání tvorby květních pupenů a počtu plodů je zobrazeno v příloze 1, tab. 8 a v grafech v příloze 2, graf 5, 6. Organoleptické hodnocení plodů Na podzim a v zimě roku 2005, 2006 se uskutečnily na Ústavu šlechtění a množení zahradnických rostlin v Brně degustace plodů. Senzorické hodnocení plodů proběhlo ve dvouletém opakování. Výsledky degustace jsou zobrazeny v příloze 1, tab Vysokou senzorickou kvalitou se vyznačovaly v roce 2005 plody novošlechtění HL 1711, PRODUKTA a GOLIRA, v roce 2006 to byla novošlechtění HL 137, HL 130, HL135. Nejhorší kvalitu podle hodnotitelů měla v roce 2005 novošlechtění HL 612A, HL 668A, HL 665, v roce 2006 HL 1956, HL

52 6. DISKUZE Hodnocení odolnosti odrůd jabloní k chorobám je náročnou záležitostí, protože výskyt dané choroby závisí na povětrnostních podmínkách roku, intenzitě zdrojů infekce, přítomnosti různých ras patogena, na růstové kondici stromů, pěstitelském tvaru, způsobu agrotechniky a řadě interakcí výše uvedených faktorů (BLAŽEK, 1992). Cílem této práce bylo zhodnotit 42 novošlechtění jabloní pocházejících z VŠÚO Holovousy s.r.o. K hodnocení vybraných novošlechtění došlo v letech 2005, 2006, které se velmi lišily průběhem počasí, což je třeba brát v úvahu při posuzování odlišnosti výsledku v jednotlivých letech. Ve sledovaných letech byly velmi vhodné podmínky pro šíření houbových onemocnění, zvláště strupovitosti jabloně. Ve sledovaném souboru novošlechtění byly zjištěny odchylky v náchylnosti či odolnosti k houbovým chorobám. Celkem 4 novošlechtění byla vyhodnocena jako plně rezistentní ke strupovitosti jabloně (na plodech i na listech). Byly to genotypy HL 735, HL 1907, HL 2043 a HL Strupovitost na plodech nebyla stanovena ani u těchto dalších novošlechtění: HL 121, HL 158, HL 783, HL 657, HL 668A, HL 920, HL 2137, HL 2149, HL 2208 a odrůda RUCLÍVA. Tyto výsledky se shodují s prací PIÁKOVÉ (2003) u novošlechtění HL 783, HL 657, HL 668A, HL 735, HL 920, HL 1907, HL 2043, HL 2137, HL 2149, HL 2208 a HL I některá ostatní novošlechtění uvádí jako plně rezistentní (HL 591, HL 592, HL 659, HL 718, HL 764, HL 782, HL 985, HL 974, HL 1047, HL 1908, HL 1956, HL 2218A), dále jako polně rezistentní (stupeň 8), či tolerantní (stupeň 6-7) pro napadení listů, napadení plodů u těchto novošlechtění nezaznamenala. Dle práce BOČKA (2005) vykazovala plnou rezistenci ke strupovitosti novošlechtění HL 665, HL 591, HL 592, HL 657, HL 659, HL 974, HL 1907, HL 1908, HL 1956, HL 2043, HL 2137, HL 2280 a HL 783. Zajímavé je zjištění náchylnosti ke strupovitosti u novošlechtění HL 1196, HL 1047, u kterých byl předpokládán zdroj rezistence Vf. Zde bylo dosaženo podobných výsledků jako v práci BOČKA (2005). Dle BLAŽKA a PAPRŠTEINA (1997) bylo novošlechtění HL 1196 hodnoceno jako rezistentní ke strupovitosti. Dalšími náchylnými novošlechtěními byly HL 141, HL 547A, HL 130, HL 158, HL 1711 s polygenním zdrojem rezistence. 50

53 Úplná rezistence k padlí jabloňovému nebyla stanovena u žádného ze sledovaných novošlechtění. V průměru obou sledovaných let se nejlépe (stupeň 7 a vyšší) projevila novošlechtění HL 67/83, HL 121, HL 141, HL 668A, HL 718, HL 735, HL 1907, HL 1908, HL 1956, HL 2137 a odrůda RUCLÍVA. V práci BOČKA (2005) jsou takto ohodnocena novošlechtění HL 141, HL 591, HL 735, HL 974, HL 1907, HL 1908 a HL V práci PIÁKOVÉ (2003) jsem našla rozpor v tom, že novošlechtění HL 591, HL 657, HL 668A, HL 718, HL 735, HL 764, HL 974, HL 1908, HL 2043, HL 2218A A HL 2280 zhodnotila autorka jako zcela bez napadení. Naopak novošlechtění HL 67/83 a HL 1907 ohodnotila střední citlivostí k padlí (stupeň 4 5). Za oba sledované roky dosáhly nejvyššího kumulativního výnosu (přes 10 kg) tato novošlechtění HL 135, HL 137, HL 718, HL 1908, HL 2208, HL 2218A, HL Při srovnání s prací BOČKA (2005) byly dosaženy podobné výsledky u uvedených novošlechtění. Za oba sledované roky se nejlépe projevila novošlechtění HL 1907, HL 1196, HL 958, odrůda PRODUKTA, HL 186A. U PIÁKOVÉ (2003) jsou plody s nejvyšší průměrnou hmotností u novošlechtění HL 186A a HL Vysokou senzorickou kvalitou se vyznačovaly v roce 2005 plody novošlechtění HL 1711, PRODUKTA a GOLIRA, v roce 2006 to pak byla novošlechtění HL 137, HL 130, HL135. Dle práce PIÁKOVÉ (2003) vynikaly svými chuťovými vlastnostmi plody odrůd GOLIRA, PRODUKTA a RUCLÍVA a novošlechtění HL 135, HL 166B a HL

54 7. ZÁVĚR V letech byl v návaznosti na předcházející roky hodnocen pokus, v němž bylo sledováno 42 novošlechtění jabloní pocházejících z VŠÚO Holovousy s.r.o. Pokusy byly založeny na pokusné parcele v areálu MZLU v Brně. Hodnocen byl stupeň odolnosti k houbovým chorobám (k strupovitosti jabloně a k padlí jabloňovému), výše sklizně, průměrná hmotnost plodů, senzorická kvalita plodů, náročnost řezových prací a stupeň násady květů. Na základě pozorování a hodnocení jednotlivých údajů lze vyvodit následující závěry: 1. Ve sledovaném souboru novošlechtění byly zjištěny odchylky v náchylnosti či odolnosti k houbovým chorobám. Celkem 4 novošlechtění byla vyhodnocena jako plně polně rezistentní ke strupovitosti jabloně. Byly to genotypy HL 735, HL 1907, HL 2043 a HL 2280 (9,00). Neobvyklou náchylnost naopak projevilo novošlechtění HL 1196 silná náchylnost (3,00). 2. Úplná rezistence k padlí jabloňovému nebyla stanovena u žádného ze sledovaných novošlechtění. V průměru obou sledovaných let se nejlépe projevila novošlechtění RUCLÍVA (8,17), HL 735 (7,83) A HL 67/83 (7,67) a jako nejhorší novošlechtění HL 820 (3,50), HL 186A (4,33) a HL 612A (4,50). 3. Nejvyšším stupněm odolnosti k strupovitosti jabloně i padlí jabloně se vyznačovala novošlechtění HL 735, HL 1907, HL 1908, HL 668A, HL 2280, HL 718, HL 1956, HL 2137, HL 974, HL 592 a odrůda RUCLÍVA. 4. V roce 2005 bylo 17 novošlechtění hodnoceno jako zcela rezistentní podle strupovitosti na plodech, v roce 2006 to bylo 22 novošlechtění. Po oba dva sledované roky bylo 13 zcela rezistentních novošlechtění. Jsou to tyto: HL 121, HL 158, HL 783, HL 657, HL 668A, HL 735, HL 920, HL 1907, HL 2137, HL 2149, HL 2208, HL 2280 a odrůda RUCLÍVA. 5. Ve sledovaném souboru novošlechtění byly zjištěny rozdílné hodnoty náročnosti na provedení řezových prací v jarním období roku 2005, Nejnižší náročnost na řezové práce vykázala za sledované období novošlechtění HL 67/83 5,67, GOLIRA 9,17 a HL 591 9,33 odřezaných větví. 52

55 6. Hodnocení tvorby květních pupenů bylo provedeno u jednotlivých stromů v květnu roku 2005, 2006 bodovým odhadem dle dané stupnice. Za oba sledované roky měla nejlepší tvorbu květů novošlechtění HL 135 velká až bohatá tvorba květů (7,67), HL 121 velká tvorba květů (7,00), HL 137 středně velká až velká tvorba květů (6,67). 7. V průměrné hmotnosti plodu se za oba sledované roky nejlépe projevila novošlechtění HL ,89 g, HL ,20 g, HL ,14 g, odrůda PRODUKTA - 156,22 g, HL 186A 154,15 g. 8. Průměrně ze celé sledované období dala největší sklizeň novošlechtění HL ,379 kg. strom-1, HL ,846 kg. strom-1, HL 137 6,516 kg. strom-1, HL 121 6,411 kg. strom-1 a podle počtu plodů to byla novošlechtění HL ,67 plodů, HL 2218A 110,00 plodů, HL ,17 plodů, HL ,58 plodů. Za oba sledované roky dosáhly nejvyššího kumulativního výnosu (přes 10 kg) tato novošlechtění HL 135, HL 137, HL 718, HL 1908, HL 2208, HL 2218A, HL Vysokou senzorickou kvalitou se vyznačovaly v roce 2005 plody novošlechtění HL 1711, PRODUKTA a GOLIRA, v roce 2006 to pak byla novošlechtění HL 137, HL 130, HL

56 8. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ACKERMANN, P. Jak zajistit úspěšnou ochranu proti strupovitosti jabloně? Rostlinolékař, 1992, č. 1, s ISSN ACKERMANN, P. Zásady efektivní ochrany proti strupovitosti jabloně. Agro-ochrana a výživa rostlin, 1997, č. 5, s ISSN X. ACKERMANN, P.(2001): Padlí jabloňové opět ohrožuje výsadby jabloní. Rostlinolékař, 2001, č. 3, s ISSN BAUDYŠ, E. et al. Zemědělská fytopatologie. Díl IV. choroby ovocných stromů. Praha: ČAZV, 1962, s BEDNÁŘ, J. Genetická determinace a rezistence vůči strupovitosti Venturia inaequalis Cke. Wint. In Modernizace výukového procesu u předmětů ovocné, okrasné školkařtví a ovocnářství. Sborník přednášek. Lednice na Moravě listopadu 2003, s ISBN: BLAŽEK, J. Novošlechtění ovocných plodin v ČSFR. Záhradnictvo, Bratislava (Slovensko): nakladatelství Príroda,1992, č. 17 (5), s ISSN BLAŽEK, J. Novošlechtění ovocných plodin v ČSFR. Záhradnictvo, Bratislava (Slovensko): nakladatelství Príroda,1992, č. 17 (6), s ISSN BLAŽEK, J., PAPRŠTEIN, F. Charakteristika genotypů jabloní s nejvyššími stupni odolnosti proti strupovitosti soustředěnými ve VŠÚO v Holovousích. Vědecké práce ovocnářské, Holovousy, 1997, č. 15, s BLAŽEK, J. Organoleptické hodnocení pozdně skladovatelných jablek. Informace pro zahradnictví, 1998, č. 9, s ISSN BLAŽEK, J. Výběr genotypů jabloní s komplexní odolností proti strupovitosti a padlí. Vědecké práce ovocnářské, Holovousy, 1999, č. 16, s ISBN BLAŽEK, J. Hlavní směry šlechtění jabloní v ČR. Sborník referátů Šlechtění a výzkum okrasných a ovocných rostlin ve XX. Století v ČR A SR. Brno: MZLU, 2000, s ISBN BLAŽEK, J. Pěstujeme jabloně. Praha: Nakladatelství Brázda s.r.o., 2001, s ISBN BLAŽEK, J. et al. Metodika intenzifikace starších výsadeb jabloní. Holovousy, VŠÚO, s. ISBN BLAŽEK, J., PIŠŤÁKOVÁ, I. Šlechtitelský výzkum u jádrovin. [on line] Holovousy: VŠÚO, Oddělení genetiky a šlechtění, [cit ]. Dostupné na internetu: < 54

57 BOČEK, S., ŘEZNÍČEK, V. Výsledky hodnocení vybraných genotypů jabloní z VŠÚO Holovousy v podmínkách jižní Moravy. Vědecké práce ovocnářské, Holovousy, 2005, č. 19, s ČEPIČKA, J. et al. Popis odrůd hlavních ovocných druhů a jejich pěstitelské technologie. Holovousy: Ovocnářská unie ČR, s. ČEPIČKA, J. et al. Popis odrůd hlavních ovocných druhů a jejich pěstitelské technologie. Holovousy: Ovocnářská unie ČR, s. DVOŘÁK, A., VONDRÁČEK, J., KOHOUT, K., BLAŽEK, J. Jablka. Praha: Academie, nakladatelství České akademie věd, s. HLUCHÝ, M., ACKERMANN, P., ZACHARDA, M., JETMAROVÁ, E., VANĚK, G. Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné. Brno: Biocont Laboratory s.r.o., 1997, s ISBN HLUŠEK, J., RICHTER, R., RYANT, P. Výživa a hnojení zahradních plodin. Praha: Redakce odborných časopisů, KAZDA, J., JINDRA, Z., KABÍČEK, J., PROKINOVÁ, E., RYŠÁNEK, P., STEJSKAL, V. Choroby a škůdci polních plodin, ovoce a zeleniny. Druhé doplněné vydání. Praha: Farmář Zemědělec, ISBN KLEMŠOVÁ, Z. Aktuální stav intenzivních sadů v ČR, Zahradnictví, 2007, č. 1. ISSN Kolektiv autorů VŠÚO Holovousy. Strupovitost jabloně. [on line]. Holovousy: VŠÚO, [cit ]. Dostupné na internetu: < LÁNSKÝ, M. Ochrana proti nejdůležitějším houbovým chorobám jabloní a višní. Agro ochrana a výživa rostlin, 1998, č. 5, s ISSN X. LÁNSKÝ, M. Strupovitost jabloní nejvážnější choroba pěstovaného ovoce. In Rostlinolékař, 1999, č. 4, s ISSN LÁNSKÝ, M. Padlí jabloně. In Agro ochrana a výživa rostlin, 2002, č. 4, s ISSN X. LUDVÍK, M. Trendy světové produkce jablek, In Zahradnictví, 2007, č. 3, s , ISSN NĚMEČEK, J. et al. Taxonomický klasifikační systém půd České Republiky. Praha: ČZU, 2001, 78 s. ISBN PIÁKOVÁ, Z. Hodnocení souboru genotypů a odrůd jabloní vyselektovaných na odolnost vůči strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis /Cke./Wint.), sledování vegetativních a generativních znaků a výskytu dalších chorob a škůdců. [Disertační práce]. Lednice: MZLU v Brně, s. 55

58 ROSYPAL, S. et al. Fylogeneze, systém a biologie organizmů. Praha: SNP, SEMPRA Praha, prezentace základních informací. [on line]. Dostupné na internetu: < ŠTĚPÁNEK, P. Fungicidy v jabloních a hrušních. [on line]. In Agromanual.cz ISSN Dostupné na internetu: < TRÁVNÍK, K. et al. (1999): Pracovní postupy pro agrochemická zkoušení zemědělských půd v České republice v období 1999 až Brno: ÚKZÚZ, Odbor agrochemie, půdy a výživy rostlin, s. ISBN X. VACHŮN, Z.: Ovocnictví, podnože ovocných dřevin. Brno: ES MZLU, 1999, s. 16. ISBN VAVERKA, S. (1995): Zemědělská fytopatologie. [Skripta] Brno: MZLU, 1995, s VONDRÁČEK, J. Dosažené výsledky ve šlechtitelském výzkumu ovocných plodin. In: Sborník referátů Šlechtění a výzkum okrasných a ovocných rostlin ve XX. Století v ČR a SR. Brno: MZLU, 20. ledna 2000, s ISBN VŠÚO Holovousy, prezentace základních informací. [on line]. Dostupné na internetu: < Výzkumná stanice Střížovice, prezentace základních informací. [on line]. Dostupné na internetu: < a_stanice_strizovice.htm> ZBÍRAL, J., HONSA, I., MALÝ, S. Jednotné pracovní postupy ÚKZÚZ. Analýza půd III. Brno: ÚKZÚZ, s. 56

59 PŘÍLOHY 57

60 Seznam tabulkové části: Příloha 1. Tabulková část Tab. 1. Napadení listů (letorostů) strupovitostí Tab. 2. Napadení listů (letorostů) padlím Tab. 3. Srovnání napadení listů (výhonů) strupovitostí a padlím jabloně Tab. 4. Napadení plodů strupovitostí Tab. 5. Hodnocení náročnosti řezových prací Tab. 6. Tvorba květních pupenů Tab. 7. Hodnocení hmotnosti sklizně (kg. strom -1 ) Tab. 8. Srovnání tvorby květních pupenů a počtu plodů Tab 9. Výnosy (kg. strom -1 ) a průměrné hmotnosti plodu (g) Tab. 10. Výsledky organoleptického hodnocení plodů v roce 2005 Tab. 11. Seřazení novošlechtění podle výsledků organoleptického hodnocení plodů v roce 2005 Tab. 12. Výsledky organoleptického hodnocení plodů v roce 2006 Tab. 13. Seřazení novošlechtění podle výsledků organoleptického hodnocení plodů v roce

61 Tab. 1 Napadení listů (letorostů) strupovitostí Genotyp Dosažené body Průměr I. řada HL 67/83 6,67 6,00 6,33 HL 121 7,33 6,67 7,00 HL 130 5,67 5,33 5,50 HL 135 7,33 7,00 7,17 HL 137 7,00 6,33 6,67 HL 141 5,67 5,33 5,50 HL 158 5,67 5,33 5,50 HL 166B 7,00 6,33 6,67 HL 186A 6,67 6,33 6,50 II. řada HL 547A 5,33 5,67 5,50 HL 665 8,67 8,33 8,50 HL 783 9,00 8,33 8,67 HL 820 8,67 8,67 8,67 HL ,67 5,67 6,17 HL ,33 2,67 3,00 HL ,00 5,00 5,50 GOLIRA 8,67 8,00 8,33 PRODUKTA 7,67 7,00 7,33 RUCLÍVA 8,67 8,00 8,33 III. řada HL 591 8,67 8,33 8,50 HL 592 9,00 8,67 8,83 HL 612A 8,67 8,33 8,50 HL 657 8,67 8,33 8,50 HL 659 9,00 8,67 8,83 HL 668A 9,00 8,67 8,83 HL 718 8,67 8,67 8,67 HL 735 9,00 9,00 9,00 HL 764 6,33 5,67 6,00 HL 782 7,33 6,67 7,00 HL 920 8,00 7,67 7,83 IV. řada HL 958 8,67 8,67 8,67 HL 974 9,00 8,67 8,83 HL ,67 5,33 5,50 HL ,00 9,00 9,00 HL ,00 8,67 8,83 HL ,00 8,67 8,83 HL ,00 9,00 9,00 HL ,00 8,67 8,83 HL ,67 8,67 8,67 HL ,67 8,67 8,67 HL 2218A 8,67 8,67 8,67 HL ,00 9,00 9,00 K 3,80 2,70 3,25 59

62 Tab. 2. Napadení listů (letorostů) padlím Genotyp Dosažené body Průměr I. řada HL 67/83 8,33 7,00 7,67 HL 121 7,67 6,67 7,17 HL 130 5,67 5,33 5,50 HL 135 6,67 5,67 6,17 HL 137 7,00 6,33 6,67 HL 141 7,33 6,67 7,00 HL 158 5,33 5,00 5,17 HL 166B 6,67 6,67 6,67 HL 186A 4,67 4,00 4,33 II. řada HL 547A 6,67 6,33 6,50 HL 665 5,67 5,33 5,50 HL 783 5,67 5,33 5,50 HL 820 3,67 3,33 3,50 HL ,67 6,00 6,33 HL ,00 4,33 4,67 HL ,67 5,33 5,00 GOLIRA 5,33 4,33 4,83 PRODUKTA 6,67 6,33 6,50 RUCLÍVA 8,00 8,33 8,17 III. řada HL 591 7,33 6,33 6,83 HL 592 6,67 6,33 6,50 HL 612A 4,67 4,33 4,50 HL 657 7,33 6,00 6,67 HL 659 6,33 6,33 6,33 HL 668A 7,67 6,67 7,17 HL 718 7,67 7,33 7,50 HL 735 8,00 7,67 7,83 HL 764 5,67 5,67 5,67 HL 782 6,33 5,67 6,00 HL 920 6,33 6,33 6,33 IV. řada HL 958 6,33 6,00 6,17 HL 974 7,33 6,67 7,00 HL ,00 5,33 5,67 HL ,67 7,00 7,33 HL ,67 7,33 7,50 HL ,33 7,33 7,33 HL ,33 6,00 6,17 HL ,67 7,00 7,33 HL ,67 6,33 6,50 HL ,67 6,00 6,33 HL 2218A 5,67 4,67 5,17 HL ,33 6,67 7,00 K 5,80 5,10 5,45 60

63 Tab. 3. Srovnání napadení listů (letorostů) strupovitostí a padlím jabloně Genotyp Strupovitost Padlí Celkové Průměr pořadí Průměr pořadí pořadí HL 735 9,00 1 7,83 2 1,5 HL ,00 2 7, HL ,83 9 7, HL 668A 8,83 7 7, ,5 HL ,00 4 7, ,5 HL 718 8, , HL , , HL , , HL 974 8,83 8 7, RUCLÍVA 8, , ,5 HL 592 8,83 5 6, ,5 HL 659 8,83 6 6, HL ,00 3 6, ,5 HL 591 8, , HL 67/83 6, , HL 121 7, , ,5 HL , , ,5 HL 657 8, , ,5 HL , , HL 958 8, , PRODUKTA 7, , ,5 HL 137 6, , HL 166B 6, , HL 783 8, , HL 141 5, , HL 920 7, , HL 665 8, , HL 135 7, , ,5 HL 2218A 8, , HL 820 8, , HL , , HL 547A 5, , ,5 HL 782 7, , GOLIRA 8, , HL 612A 8, , HL 764 6, , ,5 HL 130 5, , HL , , HL 186A 6, , HL 158 5, , ,5 K 3, , ,5 HL , , HL , , ,5 61

64 Tab. 4. Napadení plodů strupovitostí Napadení plodů Genotyp Strupovitost (1-9) Strupovitost (%) Průměr Průměr I. řada HL 67/ ,00 9,26 29,73 19,50 HL ,00 0,00 0,00 0,00 HL ,50 6,22 11,05 8,64 HL ,00 6,70 4,83 5,77 HL ,50 3,35 2,05 2,70 HL ,50 3,24 40,41 21,83 HL ,00 0,00 0,00 0,00 HL 166B 8 9 8,50 1,08 0,00 0,54 HL 186A 7 8 7,50 15,64 22,72 19,18 II. řada HL 547A 7 7 7,00 23,04 11,62 17,33 HL ,00 8,93 0,00 4,47 HL ,00 0,00 0,00 0,00 HL ,00 10,32 0,00 5,16 HL ,50 0,00 2,82 1,41 HL ,50 19,28 35,41 27,35 HL ,00 5,91 3,34 4,63 GOLIRA 9 8 8,50 0,00 6,91 3,46 PRODUKTA 9 8 8,50 0,00 2,24 1,12 RUCLÍVA 9 9 9,00 0,00 0,00 0,00 III. řada HL ,50 17,82 0,00 8,91 HL ,00 5,96 7,35 6,66 HL 612A 7 8 7,50 3,42 2,70 3,06 HL ,00 0,00 0,00 0,00 HL ,00-0,00 0,00 HL 668A 9 9 9,00 0,00 0,00 0,00 HL ,50 10,16 0,00 5,08 HL ,00 0,00 0,00 0,00 HL ,00 0,00 28,30 14,15 HL ,00 4,35 18,22 11,29 HL ,00 0,00 0,00 0,00 IV. řada HL ,00 9,12 3,47 6,30 HL ,00 15,44 2,81 9,13 HL ,00 0,00 7,34 3,67 HL ,00 0,00 0,00 0,00 HL ,00-0,00 0,00 HL ,50 0,00 0,00 0,00 HL ,00-0,00 0,00 HL ,00 0,00 0,00 0,00 HL ,00 0,00 0,00 0,00 HL ,00 0,00 0,00 0,00 HL 2218A 7 8 7,50 20,38 2,02 11,20 HL ,00 0,00 0,00 0,00 K 5,71 6,00 5,90 44,07 48,06 46,04 62

65 Tab. 5. Hodnocení náročnosti řezových prací Genotyp Hmotnost větví (g) Průměr Počet větví (ks) Hmotnost větví (g) Počet větví (ks) Hmotnost větví (g) Počet větví (ks) I. řada HL 67/83 186,67 5,33 136,67 6,00 161,67 5,67 HL ,00 6,00 725,00 23,00 682,50 14,50 HL ,33 12,00 543,33 19,33 678,33 15,67 HL ,00 11,67 493,33 29,00 606,67 20,33 HL ,00 13,00 340,00 24,67 545,00 18,83 HL ,00 16,00 506,67 26,00 543,33 21,00 HL ,67 12,00 346,67 19,00 491,67 15,50 HL 166B 776,67 15,67 540,00 30,33 658,33 23,00 HL 186A 1296,67 20,33 883,33 40, ,00 30,50 II. řada HL 547A 1250,00 19, ,33 50, ,67 35,00 HL ,33 24,00 620,00 28, ,67 26,17 HL ,00 20, ,33 34, ,67 27,00 HL ,00 12,33 690,00 49,67 905,00 31,00 HL ,67 11,67 143,33 19,33 595,00 15,50 HL ,67 14,00 413,33 29,33 660,00 21,67 HL ,33 15,00 536,67 42,33 840,00 28,67 GOLIRA 800,00 9,33 100,00 9,00 450,00 9,17 PRODUKTA 1270,00 12,33 280,00 21,67 775,00 17,00 RUCLÍVA 616,67 7,67 126,67 18,67 371,67 13,17 III. řada HL ,33 7,00 256,67 11,67 215,00 9,33 HL ,67 6,00 543,33 26,33 395,00 16,17 HL 612A 220,00 6,67 453,33 31,33 336,67 19,00 HL ,67 8,00 723,33 35,33 495,00 21,67 HL ,00 6,50 400,00 29,50 297,50 18,00 HL 668A 173,33 12,33 230,00 26,33 201,67 19,33 HL ,33 13,33 166,67 18,67 190,00 16,00 HL ,00 13,00 336,67 28,00 283,33 20,50 HL ,00 15,00 416,67 21,67 423,33 18,33 HL ,33 14,67 213,33 17,00 223,33 15,83 HL ,33 16,00 563,33 30,00 423,33 23,00 IV. řada HL ,33 12,33 240,00 20,33 196,67 16,33 HL ,00 14,33 183,33 14,00 161,67 14,17 HL ,33 16,33 70,00 7,67 111,67 12,00 HL ,00 21,67 600,00 22,00 435,00 21,83 HL ,00 16,00 580,00 20,67 390,00 18,33 HL ,67 22, ,67 42,33 681,67 32,33 HL ,00 13,67 333,33 13,00 246,67 13,33 HL ,67 21,67 546,67 32,67 501,67 27,17 HL ,00 19,33 293,33 22,67 281,67 21,00 HL ,33 16,33 170,00 15,33 211,67 15,83 HL 2218A 320,00 19,00 875,00 34,00 597,50 26,50 HL ,00 13,67 323,33 20,33 241,67 17,00 K 563,00 11,40 289,00 19,60 426,00 15,50 63

66 Tab. 6. Tvorba květních pupenů Genotyp Dosažené body Průměr I. řada HL 67/83 4,33 4,33 4,33 HL 121 5,50 8,50 7,00 HL 130 4,33 7,00 5,67 HL 135 7,00 8,33 7,67 HL 137 5,67 7,67 6,67 HL 141 2,67 5,67 4,17 HL 158 2,00 8,33 5,17 HL 166B 4,33 2,33 3,33 HL 186A 3,00 2,33 2,67 II. řada HL 547A 2,33 7,00 4,67 HL 665 1,33 3,33 2,33 HL 783 1,67 3,33 2,50 HL 820 8,67 1,33 5,00 HL ,00 3,33 5,67 HL ,00 4,33 4,17 HL ,33 6,00 4,67 GOLIRA 3,00 6,33 4,67 PRODUKTA 2,67 4,33 3,50 RUCLÍVA 1,67 4,00 2,83 III. řada HL 591 2,67 5,33 4,00 HL 592 2,33 4,00 3,17 HL 612A 1,33 2,33 1,83 HL 657 1,67 8,67 5,17 HL 659 1,50 7,00 4,25 HL 668A 1,33 8,67 5,00 HL 718 3,67 5,33 4,50 HL 735 2,00 7,33 4,67 HL 764 2,00 4,67 3,33 HL 782 2,67 6,33 4,50 HL 920 2,00 6,00 4,00 IV. řada HL 958 3,33 5,33 4,33 HL 974 3,00 6,67 4,83 HL ,67 8,67 5,17 HL ,33 5,67 3,50 HL ,33 8,00 4,67 HL ,67 5,00 4,33 HL ,00 8,67 4,83 HL ,00 4,00 4,00 HL ,67 7,33 5,50 HL ,67 8,67 5,67 HL 2218A 4,50 4,50 4,50 HL ,00 8,67 5,33 K 2,20 7,80 5,00 64

67 Tab. 7. Hodnocení hmotnosti sklizně (kg. strom -1 ) Průměr Genotyp Hmotnost Hmotnost Hmotnost Počet Počet plodů v kg. plodů v kg. plodů v kg. strom -1 plodů strom -1 plodů strom -1 Počet plodů I. řada HL 67/83 2,187 15,67 2,126 23,00 2,157 19,33 HL 121 3,415 18,50 9, ,50 6,411 63,00 HL 130 1,864 11,67 3,814 34,33 2,839 23,00 HL 135 3,106 16,00 9,290 89,67 6,198 52,83 HL 137 3,429 20,33 9,602 88,67 6,516 54,50 HL 141 1,576 11,00 6,652 86,00 4,114 48,50 HL 158 1,339 9,00 6,862 71,67 4,101 40,33 HL 166B 1,760 17,33 2,573 27,00 2,166 22,17 HL 186A 3,459 20,67 1,019 7,67 2,239 14,17 II. řada HL 547A 1,740 20,33 2,635 29,00 2,187 24,67 HL 665 0,961 8,00 3,349 11,33 2,155 9,67 HL 783 0,099 1,00 0,633 25,00 0,366 13,00 HL 820 4,724 47,33 1,382 7,00 3,053 27,17 HL ,283 69,67 3,354 52,33 4,819 61,00 HL ,578 7,00 4,032 47,67 2,805 27,33 HL ,861 13,67 7,335 78,33 4,598 46,00 GOLIRA 2,029 15,00 3,930 47,67 2,979 31,33 PRODUKTA 3,878 24,00 8,398 42,33 6,138 33,17 RUCLÍVA 0,974 8,00 2,362 29,00 1,668 18,50 III. řada HL 591 1,589 8,00 6, ,33 4,108 54,17 HL 592 0,911 6,33 6,893 22,67 3,902 14,50 HL 612A 0,571 4,00 3,426 66,00 1,999 35,00 HL 657 0,371 3,00 7,612 75,33 3,991 39,17 HL ,847 83,00 5,847 83,00 HL 668A 0,770 6,00 7,310 98,33 4,040 52,17 HL 718 3,399 31,50 6, ,67 5,005 72,58 HL 735 0,666 6,67 8,675 61,00 4,671 33,83 HL 764 0,404 3,50 3,180 30,33 1,792 16,92 HL 782 0,921 7,67 5,589 70,67 3,255 39,17 HL 920 1,009 7,33 4,673 16,00 2,841 11,67 IV. řada HL 958 1,689 10,67 6,248 88,67 3,969 49,67 HL 974 0,626 8,67 5,501 76,00 3,064 42,33 HL ,182 1,00 6,119 79,67 3,150 40,33 HL ,305 1,00 8, ,33 4, ,67 HL ,379 65,33 15,379 65,33 HL ,547 6,00 3,555 44,33 2,051 25,17 HL ,846 43,67 8,846 43,67 HL ,378 13,67 3, ,67 2,672 78,17 HL ,299 13,33 9, ,00 5,233 86,17 HL ,900 7,00 9,802 2,67 5,351 4,83 HL 2218A 1,318 11,50 0, ,50 0, ,00 HL ,283 12,50 9, ,67 5,970 80,58 K 0,800 6,43 4,755 54,10 2,777 30,26 65

68 Tab. 8. Srovnání tvorby květních pupenů a počtu plodů Genotyp Počet Počet Stupeň kvetení Stupeň kvetení plodů plodů HL 67/83 4,33 15,67 4,33 23,00 HL 121 5,50 18,50 8,50 107,50 HL 130 4,33 11,67 7,00 34,33 HL 135 7,00 16,00 8,33 89,67 HL 137 5,67 20,33 7,67 88,67 HL 141 2,67 11,00 5,67 86,00 HL 158 2,00 9,00 8,33 71,67 HL 166B 4,33 17,33 2,33 27,00 HL 186A 3,00 20,67 2,33 7,67 HL 547A 2,33 20,33 7,00 29,00 HL 665 1,33 8,00 3,33 11,33 HL 783 1,67 1,00 3,33 25,00 HL 820 8,67 47,33 1,33 7,00 HL ,00 69,67 3,33 52,33 HL ,00 7,00 4,33 47,67 HL ,33 13,67 6,00 78,33 GOLIRA 3,00 15,00 6,33 47,67 PRODUKTA 2,67 24,00 4,33 42,33 RUCLÍVA 1,67 8,00 4,00 29,00 HL 591 2,67 8,00 5,33 100,33 HL 592 2,33 6,33 4,00 22,67 HL 612A 1,33 4,00 2,33 66,00 HL 657 1,67 3,00 8,67 75,33 HL 659 1,50 7,00 83,00 HL 668A 1,33 6,00 8,67 98,33 HL 718 3,67 31,50 5,33 113,67 HL 735 2,00 6,67 7,33 61,00 HL 764 2,00 3,50 4,67 30,33 HL 782 2,67 7,67 6,33 70,67 HL 920 2,00 7,33 6,00 16,00 HL 958 3,33 10,67 5,33 88,67 HL 974 3,00 8,67 6,67 76,00 HL ,67 1,00 8,67 79,67 HL ,33 1,00 5,67 252,33 HL ,33 8,00 65,33 HL ,67 6,00 5,00 44,33 HL ,00 8,67 43,67 HL ,00 13,67 4,00 142,67 HL ,67 13,33 7,33 159,00 HL ,67 7,00 8,67 2,67 HL 2218A 4,50 11,50 1,50 208,50 HL ,00 2,50 8,67 148,67 K 2,20 6,43 7,80 54,10 66

69 Tab 9. Výnosy (kg. strom -1 ) a průměrné hmotnosti plodu (g) Genotyp Výnos (kg. strom -1 ) Průměrná hmotnost plodu (g) Σ Průměr I. řada HL 67/83 2,187 2,126 4, ,90 95,74 117,82 HL 121 3,415 9,407 12, ,63 87,38 136,00 HL 130 1,864 3,814 5, ,81 106,71 133,26 HL 135 3,106 9,290 12, ,13 101,40 147,76 HL 137 3,429 9,602 13, ,16 110,28 139,72 HL 141 1,576 6,652 8, ,38 78,59 110,99 HL 158 1,339 6,862 8, ,24 96,13 123,18 HL 166B 1,760 2,573 4, ,66 95,31 101,98 HL 186A 3,459 1,019 4, ,36 146,95 154,15 II. řada HL 547A 1,740 2,635 4,375 89,86 60,34 75,10 HL 665 0,961 3,349 4, ,75 175,64 147,19 HL 783 0,099 0,633 0,732 99,00 92,78 95,89 HL 820 4,724 1,382 6,107 99,82 120,53 110,17 HL ,283 3,354 9,637 88,35 85,64 87,00 HL ,578 4,032 5, ,96 148,43 187,20 HL ,861 7,335 9, ,75 130,11 131,43 GOLIRA 2,029 3,930 5, ,05 80,92 107,98 PRODUKTA 3,878 8,398 12, ,46 143,97 156,22 RUCLÍVA 0,974 2,362 3, ,68 92,23 107,96 III. řada HL 591 1,589 6,626 8, ,48 90,98 143,73 HL 592 0,911 6,893 7, ,50 88,73 122,61 HL 612A 0,571 3,426 3, ,75 91,73 117,24 HL 657 0,371 7,612 7, ,67 91,85 107,76 HL 659-5,847 5, ,28 - HL 668A 0,770 7,310 8, ,27 78,57 103,92 HL 718 3,399 6,611 10, ,83 77,38 92,60 HL 735 0,666 8,675 9, ,57 75,01 87,79 HL 764 0,404 3,180 3, ,71 105,89 109,80 HL 782 0,921 5,589 6, ,18 101,10 108,64 HL 920 1,009 4,673 5, ,47 141,60 145,53 IV. řada HL 958 1,689 6,248 7, ,03 169,24 163,14 HL 974 0,626 5,501 6,127 88,76 63,95 76,35 HL ,182 6,119 6, ,50 80,97 131,23 HL ,305 8,449 8, ,00 108,77 206,89 HL ,379 15,379-61,21 - HL ,547 3,555 4,102 89,85 59,03 74,44 HL ,846 8, ,93 - HL ,378 3,966 5, ,80 89,98 95,89 HL ,299 9,167 10,466 96,29 62,72 79,50 HL ,900 9,802 10, ,69 61,55 86,62 HL 2218A 1,318 0,629 1, ,00 181,75 148,37 HL ,283 9,657 11, ,19 63,62 107,40 K 0,800 4,755 5, ,78 88,31 113,04 67

70 Tab. 10 Výsledky degustace plodů v roce 2005 Název odrůdy Vzhled plodu Vůně plodu Charakter slupky Konzistence dužniny Šťavnatost dužniny Chuť podle kyselosti a sladkosti dužniny Chuť podle celkového dojmu Součet HL 67/83 4,58 5,08 4,00 5,25 4,75 4,83 4,42 32,91 HL HL 130 6,58 5,42 3,92 4,33 4,33 3,75 4,67 33,00 HL 135 5,33 4,92 4,33 4,92 4,50 4,50 4,33 32,83 HL 137 5,92 5,08 4,17 4,83 4,00 5,25 4,83 34,09 HL 141 4,33 5,83 4,58 5,25 4,50 5,50 5,67 35,66 HL HL 166B 4,17 5,17 4,83 5,00 3,83 4,33 4,08 31,42 HL 186A 5,33 5,75 4,67 5,17 4,75 5,42 5,08 36,16 HL 547A HL 665 3,92 6,17 6,17 4,00 3,58 1,83 2,58 28,25 HL HL HL ,83 4,92 5,17 5,42 4,67 5,08 5,42 35,50 HL ,25 6,42 5,42 5,33 4,92 4,33 5,33 36,00 HL ,25 5,92 5,75 5,50 5,08 5,75 6,58 39,83 GOLIRA 6,92 5,33 6,75 4,92 4,25 5,00 4,75 37,92 PRODUKTA 7,33 6,00 4,75 5,75 5,67 4,67 5,58 39,75 RUCLÍVA HL 591 6,33 5,33 4,83 5,08 5,17 2,75 4,00 33,50 HL 592 6,25 5,00 5,17 4,58 4,25 3,67 3,67 32,58 HL 612A 5,00 4,08 6,50 3,67 3,92 1,33 2,42 26,92 HL HL HL 668A 4,67 4,50 5,17 4,08 3,67 2,17 2,83 27,09 HL 718 5,42 4,58 6,58 4,92 4,67 4,42 4,50 35,09 HL HL HL 782 3,25 4,83 6,00 4,67 4,67 4,83 5,50 33,75 HL 920 4,83 5,58 4,67 5,08 4,75 4,17 4,50 33,58 HL 958 5,92 4,75 3,50 4,58 3,58 5,33 4,92 32,59 HL 974 5,08 5,33 4,92 5,25 4,50 4,50 5,25 34,83 HL HL HL HL HL HL ,17 4,75 5,50 4,92 4,33 5,58 5,67 35,92 HL ,42 4,92 4,75 5,00 4,33 2,75 4,25 29,42 HL ,67 4,92 4,42 4,42 3,50 4,33 4,42 30,68 HL 2218A 3,92 5,08 6,83 4,00 4,50 2,00 4,17 30,50 HL Golden Del. 6,25 6,33 4,75 5,83 5,08 6,50 7,00 41,74 68

71 Tab. 11 Seřazení novošlechtění podle výsledků degustace v roce 2005 Pořadí Název odrůdy Součet 1 GOLDEN DEL. 41,74 2 HL ,83 3 PRODUKTA 39,75 4 GOLIRA 37,92 5 HL 186A 36,16 6 HL ,00 7 HL ,92 8 HL ,66 9 HL ,50 10 HL ,09 11 HL ,83 12 HL ,09 13 HL ,75 14 HL ,58 15 HL ,50 16 HL ,00 17 HL 67/83 32,91 18 HL ,83 19 HL ,59 20 HL ,58 21 HL 166B 31,42 22 HL ,68 23 HL 2218A 30,50 24 HL ,42 25 HL ,25 26 HL 668A 27,09 27 HL 612A 26,92 69

72 Název odrůdy Tab. 12 Výsledky degustace plodů v roce 2006 Vzhled plodu Vůně plodu Charakter slupky Konzistence dužniny Šťavnatost dužniny Chuť podle kyselosti a sladkosti dužniny Chuť podle celkového dojmu Součet HL 67/83 5,00 4,78 5,56 5,11 4,89 4,22 4,22 33,78 HL HL 130 7,39 6,22 6,22 6,33 5,89 5,78 7,00 44,83 HL 135 7,89 5,78 6,22 5,78 5,67 5,89 7,56 44,78 HL 137 8,11 5,89 5,67 6,22 6,22 5,33 8,00 45,44 HL 141 3,72 5,11 4,78 5,11 5,17 4,67 4,44 33,00 HL 158 7,22 6,33 5,67 5,56 6,56 5,67 6,67 43,67 HL 166B 5,83 5,00 5,44 5,00 4,44 5,00 5,44 36,17 HL 186A 6,11 5,56 4,78 5,22 5,33 4,28 4,56 35,83 HL 547A HL 665 7,22 6,33 4,11 4,00 4,33 2,17 4,56 32,72 HL HL 820 5,75 4,75 6,25 6,75 6,75 4,00 7,25 41,50 HL ,33 4,78 5,56 6,00 6,00 3,67 5,78 37,11 HL ,56 5,78 5,00 5,00 4,56 5,89 5,89 36,67 HL ,22 5,67 4,67 5,56 5,78 4,89 6,33 39,11 GOLIRA 5,67 4,44 2,33 4,00 3,78 3,44 2,67 26,33 PRODUKTA 7,56 6,00 5,11 5,22 6,00 3,22 6,11 39,22 RUCLÍVA 6,72 4,89 4,11 6,00 6,67 4,78 6,94 40,11 HL 591 7,00 6,33 5,44 4,17 5,44 4,11 4,56 37,06 HL 592 6,78 6,00 5,67 5,33 4,67 4,44 6,33 39,22 HL 612A 6,11 4,78 4,11 4,89 4,89 3,06 4,89 32,72 HL 657 5,56 4,28 4,56 3,89 4,67 2,67 2,39 28,00 HL 659 5,11 6,11 4,67 4,33 4,33 6,11 4,89 35,56 HL 668A 6,78 5,28 5,89 3,11 2,89 3,67 3,61 31,22 HL 918 5,89 4,33 4,00 5,00 6,33 2,78 4,22 32,56 HL 735 4,89 4,56 3,39 4,11 4,67 3,28 4,44 29,33 HL 764 7,67 6,44 5,44 6,33 5,78 4,06 6,50 42,22 HL 782 5,94 4,89 5,11 5,56 5,44 4,78 5,11 36,83 HL 920 7,33 5,67 7,22 5,56 5,89 5,11 6,67 43,44 HL 958 7,22 5,11 7,00 5,89 5,78 4,89 7,11 43,00 HL 974 5,39 5,33 3,89 4,44 4,78 4,78 4,67 33,28 HL ,22 5,78 4,67 4,89 6,33 5,78 6,22 39,89 HL ,89 5,67 5,50 4,67 6,33 5,00 5,33 39,39 HL ,00 4,78 4,44 4,78 5,00 5,44 5,00 35,44 HL ,44 3,89 5,67 3,78 4,44 2,67 2,78 26,67 HL ,44 6,78 5,33 5,67 6,56 4,89 5,56 42,22 HL ,33 5,11 4,44 4,33 4,44 5,56 5,44 35,67 HL ,11 5,11 4,67 5,56 5,56 3,89 5,44 36,33 HL ,00 4,67 4,06 4,67 4,33 4,39 4,67 33,78 HL 2218A 6,56 5,00 3,67 5,22 6,00 2,44 5,56 34,44 HL ,17 5,33 6,33 5,44 5,00 6,33 5,72 40,33 Golden Del. 4,33 5,11 4,78 5,67 5,22 6,00 5,56 36,67 70

73 Tab. 13 Seřazení novošlechtění podle výsledků degustace v roce 2006 Pořadí Název odrůdy Součet 1 HL ,44 2 HL ,83 3 HL ,78 4 HL ,67 5 HL ,44 6 HL , HL , HL ,22 9 HL ,50 10 HL ,33 11 RUCLÍVA 40,11 12 HL ,89 13 HL ,39 14 HL ,22 15 PRODUKTA 39,22 16 HL ,11 17 HL ,11 18 HL ,06 19 HL , HL , GOLDEN DEL. 36,67 22 HL ,33 23 HL 166B 36,17 24 HL 186A 35,83 25 HL ,67 26 HL ,56 27 HL ,44 28 HL 2218A 34, HL 67/83 33, HL ,78 31 HL ,28 32 HL , HL 612A 32, HL ,72 35 HL ,56 36 HL 668A 31,22 37 HL ,33 38 HL ,00 39 HL ,67 40 GOLIRA 26,33 71

74 Příloha 2. Grafická část Seznam grafické části: Graf 1. Hodnocení sklizně v roce 2005 Graf 2. Hodnocení sklizně v roce 2006 Graf 3. Rozdíly mezi znaky při senzorickém hodnocení jablek v roce 2005 Graf 4. Rozdíly mezi znaky při senzorickém hodnocení jablek v roce 2006 Graf 5. Porovnání stupně kvetení a počtu plodů v roce 2005 Graf 6. Porovnání stupně kvetení a počtu plodů v roce

75 7,000 Graf 1. Hodnocení sklizně v roce 2005 Průměrná hmotnost plodů v kg. strom -1 6,000 5,000 4,000 3,000 2,000 1,000 0,000 Genotyp HL 67/83 HL 121 HL 130 HL 135 HL 137 HL 141 HL 158 HL 166B HL 186A HL 547A HL 665 HL 783 HL 820 HL 1004 HL 1196 HL 1711 GOLIRA PRODUKTA RUCLÍVA HL 591 HL 592 HL 612A HL 657 HL 659 HL 668A HL 718 HL 735 HL 764 HL 782 HL 920 HL 958 HL 974 HL 1047 HL 1907 HL 1908 HL 1956 HL 2043 HL 2137 HL 2149 HL 2208 HL 2218A HL 2280 K 73

76 Graf 2. Hodnocení sklizně v roce 2006 Průměrná hmotnost plodů v kg. strom -1 18,000 16,000 14,000 12,000 10,000 8,000 6,000 4,000 2,000 0,000 Genotyp HL 67/83 HL 121 HL 130 HL 135 HL 137 HL 141 HL 158 HL 166B HL 186A HL 547A HL 665 HL 783 HL 820 HL 1004 HL 1196 HL 1711 GOLIRA PRODUKTA RUCLÍVA HL 591 HL 592 HL 612A HL 657 HL 659 HL 668A HL 718 HL 735 HL 764 HL 782 HL 920 HL 958 HL 974 HL 1047 HL 1907 HL 1908 HL 1956 HL 2043 HL 2137 HL 2149 HL 2208 HL 2218A HL 2280 K 74

77 Graf 3. Rozdíly mezi znaky při senzorickém hodnocení jablek v roce 2005 Vzhled plodu 8,00 Chuť podle celkového dojmu Chuť podle kyselosti a sladkosti dužniny 6,00 4,00 2,00 0,00 Vůně plodu Charakter slupky Šťavnatost dužniny Konzistence dužniny PRODUKTA HL 1196 HL 2218A GOLDEN DEL. 75

78 Graf 4. Rozdíly mezi znaky při senzorickém hodnocení jablek v roce 2006 Vzhled plodu 10,00 Chuť podle celkového dojmu Chuť podle kyselosti a sladkosti dužniny 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 Vůně plodu Charakter slupky Šťavnatost dužniny Konzistence dužniny HL 137 HL 820 HL 920 HL 2043 HL

79 K 10,00 9,00 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 Graf 5. Porovnání stupně kvetení a počtu plodů v roce 2005 HL 158 HL 166B HL 186A HL 547A HL 665 HL 783 HL 820 HL 1004 HL 1196 HL 1711 GOLIRA PRODUKTA RUCLÍVA HL 591 HL 592 HL 612A HL 657 HL 659 HL 668A HL 718 HL 735 HL 764 HL 782 HL 920 HL 958 HL 974 HL 1047 HL 1907 HL 1908 HL 1956 HL 2043 HL 2137 HL 2149 HL 2208 HL 2218A HL 2280 Genotypy 80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 HL 137 HL 141 HL 130 HL 135 HL 67/83 HL 121 Stupeň kvetení Průměrný počet plodů (ks. strom -1 ) Počet plodů Stupeň kvetení 77

80 10,00 9,00 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 Graf 6. Porovnání stupně kvetení a počtu plodů v roce 2006 HL 135 HL 137 HL 141 HL 158 HL 166B HL 186A HL 547A HL 665 HL 783 HL 820 HL 1004 HL 1196 HL 1711 GOLIRA PRODUKTA RUCLÍVA HL 591 HL 592 HL 612A HL 657 HL 659 HL 668A HL 718 HL 735 HL 764 HL 782 HL 920 HL 958 HL 974 HL 1047 HL 1907 HL 1908 HL 1956 HL 2043 HL 2137 HL 2149 HL 2208 HL 2218A HL 2280 K Genotyp 300,00 250,00 200,00 150,00 100,00 50,00 0,00 HL 67/83 HL 121 HL 130 Stupeň kvetení Průměrný počet plodů (ks. strom- 1) Počet plodů Stupeň kvetení 78

81 Seznam obrazové části: Obr. 1. HL 67/83 Obr. 2. HL 121 Obr. 3. HL 130 Obr. 4. HL 135 Obr. 5. HL 137 Obr. 6. HL 141 Obr. 7. HL 158 Obr. 8. HL 166B Obr. 9. HL 186A Obr. 10. HL 547A Obr. 11. HL 665 Obr. 12. HL 820 Obr. 13. HL 1004 Obr. 14. HL 1196 Obr. 15. HL 1711 Obr. 16. GOLIRA Obr. 17. PRODUKTA Obr. 18. RUCLÍVA Obr. 19. HL 591 Obr. 20. HL 592 Obr. 21. HL 612A Obr. 22. HL 657 Obr. 23. HL 659 Obr. 24. HL 668A Obr. 25. HL 718 Obr. 26. HL 735 Obr. 27. HL 764 Obr. 28. HL 782 Obr. 29. HL 920 Obr. 30. HL 958 Obr. 31. HL 974 Obr. 32. HL 1047 Obr. 33. HL 1907 Obr. 34. HL 1908 Obr. 35. HL 1956 Obr. 36. HL 2043 Obr. 37. HL 2137 Obr. 38. HL 2149 Obr. 39. HL 2208 Obr. 40. HL 2218A Obr. 41. HL 2280 Obr. 42. HL KONTROLA Golden Delicious Příloha 3. Obrazová část 79

82 Obr. 1. HL 67/83 Obr 3. HL 130 Obr. 2. HL 121 Obr. 4. HL

83 Obr. 5. HL 137 Obr. 7. HL 158 Obr. 6. HL 141 Obr. 8. HL 166B 81

84 Obr. 9. HL 186A Obr. 11. HL 665 Obr. 10. HL 547A Obr. 12. HL

85 Obr. 13. HL 1004 Obr. 15. HL 1711 Obr. 14. HL 1196 Obr. 16. GOLIRA 83

86 Obr. 17. PRODUKTA Obr. 19. HL 591 Obr. 18. RUCLÍVA Obr. 20. HL

87 Obr. 21. HL 612A Obr. 23. HL 659 Obr. 22. HL 657 Obr. 24. HL 668A 85

88 Obr. 25. HL 718 Obr. 27. HL 764 Obr. 26. HL 735 Obr. 28. HL

89 Obr. 29. HL 920 Obr. 31. HL 974 Obr. 30. HL 958 Obr. 32. HL

90 Obr. 33. HL 1907 Obr. 35. HL 1956 Obr. 34. HL 1908 Obr. 36. HL

91 Obr. 37. HL 2137 Obr. 39. HL 2208 Obr. 38. HL 2149 Obr. 40. HL 2218A 89