Předvídat budoucnost je vždy velmi složité a riskantní

Transkript

1 Výhledy do budoucna

2 Předvídat budoucnost je vždy velmi složité a riskantní Je nasnadě, že se nevyplňují katastrofické předpovědi z 60. a 70. let 20. století, které byly založeny na pesimistických předpokladech o čerpání zdrojů a rostoucí erozi, o exponenciálně se zvyšujícím znečištění, o rostoucích nákladech na rozšiřování orné půdy apod

3 Tlak na růst výnosů S rostoucí životní úrovní v rozvinutých zemích a s rostoucí lidskou populací ve většině rozvojových zemích V rozvíjejících se zemích bude silný tlak na zavádění industriálních technologií Nejrůznější tlaky na využití půdy, ať již urbanizační, zemědělské nebo rekreační apod., mohou však vyústit také v to, že se budou střídat oblasti intenzivního pěstování s oblastmi intenzivní ochrany prostředí

4 Méně intenzivní zemědělské systémy v rozvinutých zemích budou silné tlaky na zavádění takových forem zemědělství, které méně znečišťují prostředí, zachovávají zdroje, méně využívají neobnovitelné zdroje a více chrání přírodu Lze totiž očekávat, že bude překonána celá řada společenských a ekonomických omezení, bránících zavádění racionálních zemědělských systémů Tato omezení dnes spočívají zejména v tom, že se staví nereálně vysoké výnosové cíle, a tím se podporuje neefektivní a zbytečná spotřeba hnojiv a pesticidů, jakož i neudržitelné způsoby využití krajiny a vodních zdrojů Lze očekávat, že uvolnění těchto tlaků povede k širokému zájmu o méně intenzivní farmářské systémy Ve vyspělých zemích se pravděpodobně bude zemědělství méně zabývat pěstováním rostlin a chovem zvířat, a více kultivací celé krajiny

5 Méně intenzivní zemědělské systémy Nejrůznější jména: zemědělství nízkých vstupů, přírodní, biologické, trvale udržitelné, organické, alternativní, ekologické Všechny alternativy hledají systém, který by: snížil využití nebezpečných druhů dodatků, využil synergické interakce, adaptoval zemědělské systémy k místním podmínkám optimalizoval využití zdrojů K těmto cílům se nezávisle a různými cestami blíží jak konvenční tak alternativní zemědělské systémy Rozdíly mezi konvenčním a alternativním zemědělstvím jsou spíše v kvantitě než kvalitě a vzájemné srovnávání je velmi silně závislé na hodnotovém žebříčku, na schopnostech managementu a na tom, zda v centru zájmu je farmář, společnost jako celek, a nebo příští generace

6 Mnoho rysů dnešního zemědělství pravděpodobně zůstane beze změn spoléhání se na velmi úzký okruh základních plodin a hospodářských zvířat intenzivní a efektivní (tj. cílené a precizní) využívání stále účinnějších dodatků

7 Nové druhy dodatků regulátory vývinu plodin (zatím hlavně v zahradnictví) řízení klíčení, růstovou formu, odnožování, čas kvetení, nasazování plodů a semen, alokaci uhlíkových zdrojů, stárnutí, zrání a také kvalitu produktů. (Doposud byla většina těchto rysů plodin modifikována převážně šlechtěním) růstové látky přerušující dormanci semen by se daly výhodně využít pro řešení problémů s plevely, které vzcházejí ze semenné banky pokud by byly současně k dispozici spolehlivé dlouhodobé předpovědi počasí, pak by bylo možné vyhnout se mrazovým poškozením, periodám sucha apod., protože plodiny by byly jemně "laděny" na okamžitý a očekávaný průběh počasí

8 Nové druhy dodatků Hnojiva aplikační formy s řízeným uvolňováním účinných látek Některé plodiny by se pomocí genetických manipulací například mohly upravit tak, aby neodpovídaly na dodatky dusíku snížením jeho fixace patrně nelze očekávat, že by větší část spotřeby hnojiv mohlo nahradit využití hnojiv živočišného původu velké transportní a aplikační náklady, veliké ztráty živin před, během a po aplikaci, zvyšování sklizňové variability, znečišťování prostředí

9 Odrůdy s geneticky založenou rezistencí na specifické herbicidy, choroby či škůdce geneticky upravené plodiny rezistentní na herbicidy bude výhodné používat zejména tam, kde největší problém tvoří plevelům příbuzné druhy rostliny problémem ale může být únik genů rezistence do těchto plevelů podobně budou patrně upravováni pro použití proti škůdcům i predátoři a parazitoidi

10 Perspektivy zavádění nových plodin Závislost na základních plodinách (pšenice, rýže, kukuřice) bude patrně narůstat a tyto plodiny se budou šířit do dalších prostředí Zavádění nových plodin se bude patrně týkat hlavně ovoce a zeleniny

11 Perspektivy zavádění nových plodin Rostoucí závislost lidstva na stále menším počtu základních plodin se urychluje asi od 15. století v důsledku zámořských plaveb a souvisí s úspěšným převáděním plodin z jedné geografické oblasti do druhé K poklesu diverzity agroekosystémů také přispělo zavedení dusíkatých hnojiv, které mělo za následek celosvětové snížení množství pěstovaných leguminóz, které předtím zajišťovaly dusík pro následné plodiny Od té doby roste zastoupení především pšenice a kukuřice

12 Perspektivy zavádění nových plodin potravinové plodiny jsou nahrazovány komerčními dokonce i tam, kde je nedostatek potravin Celosvětově klesá proporce energie, kterou lidstvo získává z luštěnin, kořenových plodin a ořechů; naopak, roste poměr energie pocházející z cukru a živočišných produktů

13 Perspektivy zavádění nových plodin Výrazně roste také podíl potravin využívaných jako krmivo, přičemž nárůst využití potravin jako krmiv pro zvířata je působen tím, že zatím neumíme v globálním měřítku vyprodukovat dostatek píce, který by zajistil zvyšující se potřebu po živočišných produktech Zatímco v 60. letech činila krmiva ještě asi jen čtvrtinu celkové produkce obilovin, v 80. letech tento podíl stoupl k polovině a nyní již přesahuje polovinu celkové produkce obilovin Je ale velký rozdíl mezi vyspělými a rozvíjejícími se zeměmi; podíl zkrmovaných obilovin je ve vyspělých zemích podstatně větší než v rozvojových

14 Perspektivy zavádění nových plodin Argumenty uváděné k rozšíření spektra výběr kulturních plodin je malý To je sice pravda, ale na druhou stranu tyto plodiny zahrnují desetitisíce odrůd současné základní plodiny vyžadují nákladné úpravy prostředí kvůli své úzké adaptaci není úplně správný, protože naopak některé odrůdy těchto plodin vykazují vysokou míru adaptability současné plodiny vyžadují vysoké vstupy dodatků není vždy pravdivé, protože celá řada odrůd základních plodin dá vysoký výnos i v podmínkách nízkých vstupů

15 Perspektivy zavádění nových plodin Nové plodiny se pravděpodobně stanou spíše zdrojem nových produktů, jako jsou průmyslové sloučeniny, farmaceutické prekurzory, biopolymery, látky pro kosmetický průmysl, sladidla apod. stejně pravděpodobné ovšem je, že technikami genetického inženýrství bude tyto látky schopna produkovat celá řada již dnes pěstovaných plodin

16 Perspektivy zavádění nových plodin Energetické plodiny na dnešní energetickou spotřebu lidstva by nestačila ani celková produkce suchozemské biomasy zdá se proto, že za dnešních podmínek je často environmentálně přijatelnější využívat neobnovitelné zdroje než rozšířit produkci energetických plodin (za cenu eroze, ztráty živin, záboru další půdy, šíření invazních rostlin) Nahradit jejich část obnovitelnými zdroji z rostlinné biomasy je však jistě žádoucí (růst koncentrace CO 2 v důsledku spalování fosilních paliv)

17 Trend zvětšování zemědělských celků vedle zvětšování integrace s firmami agrobyznysu, se zpracovatelským průmyslem, distribucí a prodejem (podobně jako pokračuje zvětšování a globalizace průmyslových firem) S tím bude růst potřeba informovanějšího a zkušenějšího managementu farmy Zemědělská práce se bude stále více měnit z manuální na mozkovou, protože kombinovat mnoho dodatků s proměnlivostí počasí a požadavky trhu bude vyžadovat vysoké vzdělání a umění farmářů

18 Růst informačních technologií Bude pokračovat rozšiřování výpočetní techniky, včetně využítí metod GPS a GIS pro precizní farmaření (např. podle přesných dat o půdním prostředí, výskytu chorob a škůdců apod.) Pomocí GPS navigace budou přesně lokalizovány jednotlivé operace, jako např. dávkování agrochemikálií Celé řízení farem se bude více opírat o počítačové modely, pro které budou k dispozici informace z nejrůznějších čidel a dálkového sledování, a rovněž dlouhodobé předpovědi počasí (které se budou muset podstatně zpřesnit) S vyšší efektivitou využití dodatků tak půjde ruku v ruce menší negativní vliv na životní prostředí Informace se stanou významnějším vstupem než stroje, hnojiva, nové odrůdy nebo fosilní paliva

19 Budoucí výzvy rostoucí koncentrace atmosférického CO 2 globální změny klimatu krize související s konečnými zásobami ropy posunutí agroekosystémů do sukcesně zralejších stádií?

20 Potravinová bezpečnost

21 Potravinová bezpečnost Vymezení zabezpečení přístupu k dostatečnému množství vhodné potravy k uhrazení energie a živin potřebných k zachování aktivního a zdravého života, a to pro všechny lidi (daného regionu, státu, lidstva) v jakémkoli čase

22 Tři faktory rozhodující o potravinové bezpečnosti 1. Celkový počet obyvatel země 2. Rozsah ploch agroekosystémů (včetně podílu ploch moří věnovaných marikulturám a limitům výlovu volných vod 3. Produktivita kulturních plodin, hospodářských zvířat a akvakultur

23 Počet obyvatel Země

24 Růst lidské populace: od roku nula do současnosti

25 Růst lidské populace: předpověď budoucnosti

26 Růst lidské populace: dva nevyhnutelné budoucí důsledky Neudržitelná věková struktura? Vysoká natalita a velká mortalita Nízká natalita a nízká mortalita Hybný moment populačního růstu Stabilní věková struktura nebude hned zítra

27 Růst lidské populace: globální nosná kapacita?