EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO ZDRAVÍ A BEZPEČNOST POTRAVIN

Transkript

1 Ref. Ares(2017) /10/2017 EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO ZDRAVÍ A BEZPEČNOST POTRAVIN Audity a analýzy v oblasti zdraví a potravin GŘ(SANTE) ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O AUDITU, KTERÝ PROBĚHL V ČESKÉ REPUBLICE VE DNECH 15. AŽ 19. KVĚTNA 2017 ZA ÚČELEM HODNOCENÍ SYSTÉMU ZAVEDENÉHO ZA ÚČELEM PROVÁDĚNÍ ČL. 4 ODST. 6 NAŘÍZENÍ (ES) Č. 882/2004 (VNITROSTÁTNÍ SYSTÉM AUDITU) V reakci na informace poskytnuté příslušným orgánem byly opraveny veškeré věcné chyby zjištěné v návrhu zprávy. Veškerá vyjasnění jsou uvedena v podobě poznámky pod čarou.

2 Shrnutí Tato zpráva popisuje výsledek auditu provedeného Generálním ředitelstvím pro zdraví a bezpečnost potravin Evropské komise v České republice ve dnech 15. až 19. května Cílem auditu bylo zhodnotit systém zavedený za účelem provedení čl. 4 odst. 6 (o auditech příslušných orgánů) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat. Rozsah auditu zahrnoval postupy zavedené za účelem provedení čl. 4 odst. 6 Státní veterinární správou (SVS), Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí (SZPI) a Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ), příslušnými ústředními orgány (PÚO), které odpovídají za většinu úředních kontrol spadajících do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 882/2004. Zpráva dospěla k závěru, že všechny PÚO, na něž se audit vztahoval, zavedly opatření auditu zaměřená na splnění požadavků norem Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) na systém řízení kvality a také s přihlédnutím k čl. 4 odst. 6 nařízení (ES) č. 882/2004. Přístup neustálého zlepšování je součástí auditních činností, které jsou součástí klíčového informačního a měřicího nástroje systémů řízení kvality. Organizační struktury všech PÚO zajišťují nezávislost procesu auditu. Všechny PÚO prokázaly, že zaměstnanci pracující na auditu jsou kompetentní a jsou průběžně informováni o svých povinnostech týkajících se auditu. Byla zavedena přiměřená opatření k zajištění systematického auditu dodržování plánovaných opatření. Vhodností opatření se pravidelně zabývají audity prováděné všemi PÚO. Účinné provádění plánovaných opatření je všemi PÚO řešeno v menší míře a spíše ojediněle. Dopad auditních činností je patrný u všech PÚO, zvláště v případě SZPI a v menší míře také u SVS a ÚKZÚZ, a to vzhledem k omezenému počtu nedodržení zjištěných v posledních letech. Všechny PÚO zavedly opatření zajišťující vnitřní průhlednost a některé zavedly omezená opatření zajišťující vnější průhlednost. Výsledky auditu přispívají ke zlepšení systémů úředních kontrol, ale jejich dopad je snižován: nedostatkem programů auditu založených na rizicích (v rozporu s cíli nařízení (ES) č. 882/2004). Příslušný proces není dobře zdokumentovaný či průhledný a postrádá jasné stanovení priorit na základě rizik. Výsledkem jsou tak programy auditu, které nepokrývají příslušné činnosti úředních kontrol náležitě na základě rizik. Kromě toho je také nedostatečná koordinace programů auditu různých orgánů faktorem, který ovlivňuje přiměřenost pokrytí relevantních oblastí, v nichž je příslušný více než jeden PÚO, nedostatečnými opatřeními pro nezávislé přezkoumání procesu auditu (v rozporu s čl. 4 odst. 6 nařízení (ES) č. 882/2004). Pokud jde o podávání zpráv o auditu: cíle a kritéria auditu, skutečně posuzované činnosti a výsledky tohoto posouzení nejsou vždy II

3 jasně popsány, opodstatnění a metodika některých zjištění a závěrů týkajících se posuzování shody, účinnosti úředních kontrol a vhodnosti plánovaných opatření nejsou výslovně uvedeny. Jsou zavedena opatření pro zajištění přezkumu výsledků auditu za účelem zjištění potenciálních celosystémových problémů a příležitostí ke zlepšení systémů úředních kontrol (to je jedna ze silných stránek systémů auditu). Pokud jde o identifikaci a šíření osvědčených postupů při úředních kontrolách, provádí se ad hoc, což znamená, že neexistuje formalizovaný proces, který by identifikaci a šíření systematicky prováděl. V případě nedostatků vyžadujících přijetí opatření jsou následná opatření dostatečně účinná. Zpráva obsahuje doporučení pro PÚO k řešení zjištěných nedostatků. III

4 Obsah 1 Úvod Cíle a oblast působnosti Právní základ Souvislosti Předchozí audity GŘ SANTE Souvislosti: čl. 4 odst. 6 nařízení (EU) č. 882/ Metodika Zjištění a závěry Příslušné orgány Právní požadavky Zjištění Odpovědnost za provádění úředních kontrol Odpovědnost za audit úředních kontrol Opatření týkající se auditu Nezávislost Právní požadavky Zjištění Nezávislé přezkoumání Právní požadavky Zjištění Odborná způsobilost auditorů Právní požadavky Zjištění Vypracování programu auditů Právní požadavky Zjištění Provádění auditu Právní požadavky Zjištění Opatření přijatá na základě doporučení vyplývajících z auditu Právní požadavky Zjištění...21 IV

5 5.2.7 Průhlednost Právní požadavky Zjištění Problémy ohlášené příslušnými orgány Celkové závěry Závěrečná schůzka Doporučení...25 V

6 ZKRATKY A DEFINICE POUŽITÉ V TÉTO ZPRÁVĚ Zkratka ZŠZBP PO SZPI ČPI PÚO ÚKZÚZ GŘ SANTE EU ÚSKVBL ISO MZe VVPK MZ Síť NKS PPP RASFF SVS TSE Vysvětlení zlepšení školení pro zvýšení bezpečnosti potravin příslušný orgán / příslušné orgány Státní zemědělská a potravinářská inspekce Česká plemenářská inspekce příslušný ústřední orgán Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Generální ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin Evropské komise Evropská unie Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv Mezinárodní organizace pro normalizaci Ministerstvo zemědělství víceletý vnitrostátní plán kontrol Ministerstvo zdravotnictví síť národních odborníků členských států v oblasti národních kontrolních systémů přípravky na ochranu rostlin systém včasné výměny informací pro potraviny a krmiva Státní veterinární správa přenosná spongiformní encefalopatie VI

7 1 ÚVOD Tento audit probíhal v České republice ve dnech 15. až 19. května Auditorský tým tvořili dva auditoři Generálního ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin Evropské komise (GŘ SANTE) a jeden národní odborný pracovník z jiného členského státu. Dne 15. května se uskutečnila úvodní schůze s příslušnými ústředními orgány (PÚO), na které se vztahuje audit: Ministerstvem zemědělství (MZe), Ministerstvem zdravotnictví (MZ), Státní veterinární správou (SVS), Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí (SZPI), Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ), Ústavem pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL) a Českou plemenářskou inspekcí (ČPI). Na této schůzce auditorský tým potvrdil cíle a itinerář auditu a obdržel další informace, jež byly zapotřebí pro úspěšné provedení auditu. 2 CÍLE A OBLAST PŮSOBNOSTI Cílem auditu bylo vyhodnotit systém či systémy zavedené k provedení čl. 4 odst. 6 (o auditech příslušných orgánů) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat 1 (dále jen nařízení (ES) č. 882/2004 ). Rozsah auditu byl omezen na postupy, které k provedení čl. 4 odst. 6 zavedly PÚO odpovědné za většinu úředních kontrol spadajících do působnosti nařízení (ES) č. 882/2004, tj. SVS, SZPI a ÚKZÚZ. Kritéria použitá pro hodnocení jsou stanovena v čl. 4 odst. 6 nařízení (ES) č. 882/2004: Příslušné orgány provádějí interní audity nebo si nechávají provést externí audity a na základě jejich výsledků přijmou vhodná opatření s cílem zajistit dosahování cílů tohoto nařízení. Tyto audity podléhají nezávislému přezkoumání a provádějí se průhledným způsobem. Kromě toho auditorský tým ve vhodných případech zohlednil rozhodnutí Komise 2006/677/ES o vydání pokynů, kterými se stanoví kritéria pro provádění auditů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat 2 (dále jen rozhodnutí Komise 2006/677/ES ). Ve vhodných případech byly uvedeny odkazy na referenční dokumenty sítě, které vytvořila 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat, Úř. věst. L 165, , s , opraveno a opětovně zveřejněno v Úř. věst. L 191, , s /677/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 29. září 2006 o vydání pokynů, kterými se stanoví kritéria pro provádění auditů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat. Úř. věst. L 278, , s

8 síť národních odborníků členských států v oblasti národních kontrolních systémů (dále jen síť NKS ), přičemž se uznává, že nepředstavují auditní standardy a nejsou právně závazné. 3 PRÁVNÍ ZÁKLAD Audit byl proveden podle obecných ustanovení právních předpisů EU, a zejména článku 45 nařízení (ES) č. 882/2004. Úplné odkazy na právní předpisy EU jsou uvedeny v příloze 1. Právní akty citované v této zprávě odkazují příslušně na poslední platné znění. 4 SOUVISLOSTI 4.1 PŘEDCHOZÍ AUDITY GŘ SANTE Podrobné informace o struktuře a organizaci příslušných orgánů ČR naleznete v profilu České republiky na adrese: GŘ SANTE provedlo v České republice řadu kontrol a auditů, z nichž zprávy naleznete na adrese: Ačkoli téma současného auditu nebylo konkrétním cílem žádného z předchozích auditů, bylo zohledněno v rámci četných odvětvových auditů provedených od roku V době zpracování této zprávy neexistovala v souvislosti s uplatňováním čl. 4 odst. 6 pro Českou republiku žádná otevřená doporučení. 4.2 SOUVISLOSTI: ČL. 4 ODST. 6 NAŘÍZENÍ (EU) Č. 882/2004 Požadavky stanovené v čl. 4 odst. 6 nařízení (ES) č. 882/2004: Příslušné orgány provádějí interní audity nebo si nechávají provést externí audity a na základě jejich výsledků přijmou vhodná opatření s cílem zajistit dosahování cílů tohoto nařízení. Tyto audity podléhají nezávislému přezkoumání a provádějí se průhledným způsobem. by měly být vykládány společně s definicí stanovenou v čl. 2 odst. 6 stejného nařízení: auditem se rozumí systematické a nezávislé šetření, které má za cíl zjistit, zda jsou činnosti a s nimi spojené výsledky v souladu s plánovanými opatřeními, zda jsou tato opatření účinně prováděna a zda jsou vhodná pro dosažení cílů. Další pokyny k určitým aspektům požadavku a definice jsou uvedeny v rozhodnutí Komise 2006/677/ES. Zejména pokyny uvedené v příloze tohoto rozhodnutí poskytují informace o aspektech, které je třeba vzít v úvahu při zajišťování systematického, průhledného a nezávislého procesu auditu a jeho nezávislého přezkoumání. Kromě toho jsou poskytnuty 2

9 hlavní zásady týkající se souladu s plánovanými opatřeními, účinným prováděním opatření a jejich vhodnosti k dosažení cílů. Jsou poskytnuty rovněž pokyny v souvislosti s podáváním zpráv o auditu, opatřeními přijatými na základě auditu, přezkoumáním auditu a šířením osvědčených postupů, zdroji a odbornou způsobilostí auditorů. Jak je uvedeno v bodech odůvodnění rozhodnutí: Tyto pokyny nejsou závazné, ale poskytují členským státům užitečný návod k provádění nařízení (ES) č. 882/2004. Síť NKS je síť pracovníků (auditorů) příslušných orgánů členských států odpovědných za provádění auditů systémů úředních kontrol, jak je stanoveno v čl. 4 odst. 6 nařízení (ES) č. 882/2004. Síť se pravidelně schází pod vedením a za podpory GŘ SANTE za účelem výměny zkušeností s prováděním vnitrostátních systémů auditu v oblasti úředních kontrolních činností. Během těchto výměn, diskusí, seminářů atd. jsou sítí identifikovány a schváleny osvědčené zásady a postupy. Aby tato síť, která pracuje v rámci plenárních zasedání a podskupin a za podpory GŘ SANTE, umožnila šíření informací, konsoliduje dohodnuté zásady a osvědčené postupy týkající se konkrétních témat a vypracovává referenční dokumenty sítě. V době do tohoto auditu v České republice vytvořila síť NKS tyto referenční dokumenty sítě: Plánování auditů systémů úředních kontrol založené na rizicích, únor 2014, verze 1, Nezávislost a nezávislé přezkoumání, únor 2014, verze 1, Audit účinnosti systémů úředních kontrol, únor 2014, verze 1, Důkazy auditu, říjen 2015, verze 1, Analýza základních příčin, listopad 2016, verze 1. Tyto dokumenty mohou být použity jako referenční dokumenty, nepředstavují však auditní standardy a nejsou právně závazné. Dokument sítě o plánování auditů systémů úředních kontrol založeném na rizicích objasňuje shodu odborných auditorů, pokud jde o cíle čl. 4 odst. 6: Hlavní cíle auditů, jak jsou stanoveny v čl. 4 odst. 6, jsou: Prověřit: soulad PO s obecnými a zvláštními požadavky na kontroly stanovenými právními předpisy týkajícími se krmiv a potravin a přepisy týkajícími se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, soulad úředních kontrol s plánovanými opatřeními na vnitrostátní úrovni, které mohou zahrnovat: kontrolní plány jakéhokoli druhu (víceletý vnitrostátní plán kontrol (VVPK), obchodní, provozní, kontrolní, monitorovací plán apod.) za účelem splnění zákonných požadavků, politiky, strategie, postupy, pokyny. 3

10 Vyhodnotit: vhodnost plánovaných opatření k dosažení cílů nařízení (ES) č. 882/2004, účinnost a soudržnost provádění plánovaných opatření, tj. schopnost dosáhnout plánovaných výsledků, zda jsou donucovací opatření účinná, přiměřená a odrazující. Identifikovat: oblasti kontrolních a řídicích systémů PO, které je třeba zlepšit. Audity mohou také hrát podpůrnou roli při identifikaci a analýze rizik. Dokument sítě o auditu účinnosti systémů úředních kontrol objasňuje společné porozumění odborných auditorů, pokud jde o cíle nařízení (ES) č. 882/2004: V návaznosti na definici účinnosti musí být stanoveny cíle nařízení (ES) č. 882/2004 a měly by být použity jako kritéria auditu. V rámci tohoto dokumentu a za účelem pomoci při auditu účinnosti v souladu s čl. 4 odst. 6 jsou za cíle nařízení (ES) č. 882/2004 považovány nejen: zajištění vysoké úrovně kvality úředních kontrol (na základě 14. bodu odůvodnění) při ověřování dodržování zákonných požadavků (na základě 6. bodu odůvodnění a článku 1). Toto zajištění obnáší uplatnění cyklu naplánuj proveď ověř jednej (plan do check act, PDCA). Kvalita zahrnuje: jednotnost kontrol a rozhodnutí (na základě 12. a 14. bodu odůvodnění), 4

11 stálost kontrol (na základě 14. bodu odůvodnění), účinné cílení kontrol na základě rizik (čl. 3 odst. 1), spolehlivé zjištění případů nedodržení, uvedení zjištěného nedodržení do souladu (články 54 a 55). 4.3 METODIKA Proces hodnocení současného auditu GŘ SANTE spočíval v: počáteční studijní fázi, ve které byly shromážděny a analyzovány příslušné informace, které již mělo GŘ SANTE k dispozici. To zahrnovalo český VVKP a související výroční zprávy, profil země pro Českou republiku a zprávy z odvětvových auditů, přezkoumání určité dokumentace, kterou poskytly SVS, SZPI a ÚKZÚZ před provedením auditu, a setkání se službou odpovědnou za provádění auditů podle čl. 4 odst. 6. Auditorský tým GŘ SANTE vyhodnotil zavedená opatření a ověřil jejich uplatňování prostřednictvím přezkoumání řady různých důkazů včetně dokumentace vývoje programu auditu a jeho provádění. Sledování výkonnosti jednotlivých auditorů během auditů nebylo zahrnuto do působnosti, neboť se auditorský tým GŘ SANTE domníval, že účinnost jednotlivých auditů může být lépe posouzena auditory odvětvových oddělení GŘ SANTE v rámci příslušných odvětvových auditů. Hodnocení se zaměřilo zejména na ty prvky, které auditorský tým považoval za nezbytné pro zajištění toho, aby auditní orgány mohly poskytnout spolehlivé výsledky auditu s přiměřeným pokrytím úředních kontrol za účelem zajištění splnění cílů nařízení (ES) č. 882/2004: odpovědnost za provádění čl. 4 odst. 6, status a hierarchické vztahy auditorských orgánů a oddělení, opatření pro zajištění nezávislého přezkoumání, postupy pro výběr auditorů a řízení odborné způsobilosti auditorů, postupy pro vypracování programů auditu, se zvláštním důrazem na to, jak je zajištěno přiměřené pokrytí oblasti auditu a rizika, plánování, vedení a podávání zpráv o auditech včetně přístupu k auditu vhodnosti opatření zavedených pro úřední kontroly k dosažení cílů nařízení, opatření přijatá na základě doporučení vyplývajících z auditu, včetně zavedeného systému nápravných opatření v případech zjištění problémů během činností auditu, a jakým způsobem a do jaké míry je zajištěna průhlednost. Auditorský tým kromě toho shromáždil informace o konkrétních problémech, kterým PO čelí při provádění čl. 4 odst. 6. 5

12 5 ZJIŠTĚNÍ A ZÁVĚRY 5.1 PŘÍSLUŠNÉ ORGÁNY Právní požadavky Ustanovení čl. 4 odst. 6 nařízení (ES) č. 882/2004 uvádí, že příslušné orgány provádějí interní audity nebo si nechávají provést externí audity Ustanovení čl. 2 odst. 6 uvedeného nařízení stanoví, že auditem se rozumí systematické a nezávislé šetření, které má za cíl zjistit, zda jsou činnosti a s nimi spojené výsledky v souladu s plánovanými opatřeními, zda jsou tato opatření účinně prováděna a zda jsou vhodná pro dosažení cílů Zjištění Odpovědnost za provádění úředních kontrol 1. Podrobné informace o rozdělení všech příslušných kompetencí mezi všechny zúčastněné příslušné orgány naleznete v profilu země pro Českou republiku na adrese: 2. MZe a MZ slouží jako PÚO pro koordinaci funkcí orgánů souvisejících s bezpečností potravin. MZe má hlavní úlohu při provádění úředních kontrol v odvětví zemědělství, pokud jde o bezpečnost potravin a krmiv, zdraví a dobré životní podmínky zvířat a zdraví rostlin, a přijímá veterinární a fytosanitární právní předpisy a právní předpisy spojené s výrobou a označováním potravinářských výrobků. 3. MZ je PÚO odpovědný za politiku a přijímání dalších právních předpisů týkajících se potravin. Ty zahrnují potraviny pro zvláštní dietní užití, rezidua pesticidů a materiál určený pro styk s potravinami. 4. Tento audit se týkal PÚO odpovědných za většinu úředních kontrol spadajících do působnosti nařízení (ES) č. 882/2004, tj. SVS, SZPI a ÚKZÚZ: a. SVS je PÚO odpovědný za provádění úředních kontrol týkajících se zdraví zvířat, potravinářských výrobků živočišného původu, kontrol dovozu živých zvířat a produktů živočišného původu, přenosných spongiformních encefalopatií (TSE), vedlejších produktů živočišného původu, reziduí veterinárních léčiv a dobrých životních podmínek zvířat. b. SZPI je PÚO odpovědný za provádění úředních kontrol potravinářských výrobků rostlinného původu. Kromě toho provádí kontroly potravinářských výrobků živočišného původu v potravinářském a maloobchodním odvětví s výjimkou maloobchodních úseků v prostorách, kde se zpracovávají suroviny živočišného původu (např. maso, mléko, ryby, drůbež nebo vejce), za které je odpovědná SVS. 6

13 Od roku 2015 spolu s MZ kontroluje subjekty působící v odvětví veřejného stravování. c. ÚKZÚZ je PÚO odpovědný za provádění úředních kontrol v celém krmivovém řetězci a rovněž za uvádění na trh a používání přípravků na ochranu rostlin. Kromě toho provádí úřední kontroly týkající se dovozu a přepravy rostlin a rostlinných produktů Odpovědnost za audit úředních kontrol 5. SVS, SZPI a ÚKZÚZ zavedly v rámci svých organizací opatření pro provádění auditu v souladu s čl. 4 odst. 6 nařízení (ES) č. 882/2004. Tato opatření zahrnují audity týkající se zavedení systémů úředních kontrol a provádění úředních kontrol v souvislosti s nařízením (ES) č. 882/2004. Kromě toho mají všechny tři PÚO systémy řízení kvality certifikované podle ISO 9001 a v rámci certifikačního systému provádějí audity svého systému řízení kvality. 6. Neexistují žádná opatření pro koordinaci, která by zajistila bezproblémový proces auditu napříč příslušnými orgány. Auditorský tým zaznamenal dva případy související s nedostatečnou koordinací: Závěry a. SZPI, jakožto národní kontaktní místo pro systém včasné výměny informací pro potraviny a krmiva (RASFF), plánovala audit činností souvisejících se systémem RASFF. PÚO nezvážily význam takového auditu pro SVS, ačkoli rozsah úředních kontrol spadajících do odpovědnosti SVS s sebou nese významné činnosti související se systémem RASFF. b. Přestože jak MZ, tak SZPI jsou PÚO odpovědnými za úřední kontroly v odvětví veřejného stravování, neexistuje koordinace programů auditu zahrnujících tuto oblast kontroly. 7. PÚO zavedly systémy auditu, jejichž cílem je dosažení cílů čl. 4 odst. 6 nařízení (ES) č. 882/2004. Povinnosti týkající se provádění auditů úředních kontrol byly jasně přiděleny, což zajistilo řádné fungování systémů auditu, avšak nedostatečná koordinace programů auditu má negativní vliv na přiměřené pokrytí příslušných oblastí, v nichž je kompetentní více než jeden PÚO. 7

14 5.2 OPATŘENÍ TÝKAJÍCÍ SE AUDITU Nezávislost Právní požadavky Ustanovení čl. 2 odst. 6 nařízení (ES) č. 882/2004 definuje audit jako systematické a nezávislé šetření, které má za cíl zjistit, zda jsou činnosti a s nimi spojené výsledky v souladu s plánovanými opatřeními, zda jsou tato opatření účinně prováděna a zda jsou vhodná pro dosažení cílů. Oddíl 5.3 přílohy rozhodnutí 2006/677/ES poskytuje členským státům další pokyny týkající se nezávislosti včetně toho, že: Auditorské orgány by neměly podléhat žádným obchodním, finančním, hierarchickým, politickým či jiným tlakům, které by mohly ovlivnit jejich rozhodování nebo výsledek procesu auditu. Systém auditu, auditorský orgán a auditoři by měli být nezávislí na činnosti, která je předmětem auditu, být nestranní a nepodléhat střetu zájmů. Auditoři by neměli provádět audit oblastí nebo činností, za které nesou přímou odpovědnost. Všechny příslušné orgány by měly zavést ochranná opatření, aby zajistily dostatečné oddělení odpovědnosti a ručení za audity a kontrolní činnosti, jako je řízení úředních kontrolních systémů nebo dohled nad nimi. Kromě toho poskytuje referenční dokument sítě NKS o nezávislosti a nezávislém přezkoumání členským státům další pokyny týkající se ohrožení nezávislosti a opatření ke zmírnění rizika Zjištění 8. Pokyny k auditu všech PÚO poskytují základ a jasný odkaz na nezávislost auditorské funkce a auditorů. V případě všech tří PÚO zajišťuje organizační struktura a umístění jejich auditorské funkce, jež jsou přímo jmenovány vrcholovým vedením a podávají zprávy tomuto vedení, nezávislost auditorských procesů. 9. Auditorský tým zaznamenal, že PÚO nezavedly dostatečně formalizovaná opatření, která by pokryla veškerá ohrožení nezávislosti auditorského personálu včetně odborných pracovníků, pokud by vznikla potřeba jejich zapojení do auditu. Neexistují žádná jasně stanovená kritéria a opatření ke zmírnění rizik, která by zajistila zohlednění všech ohrožení nezávislosti procesu auditu a auditorů (např. riziko obeznámenosti, osobní zájem, nedostatek odborné způsobilosti) PÚO uvedly, že ačkoli v postupech auditu neexistují žádné podrobné odkazy na tuto záležitost, věnují při výběru auditorů a odborníků provádějících audit zvláštní pozornost 3 Ve své odpovědi na návrh zprávy o auditu uvedla SVS plánovaná/provedená opatření zaměřená na řešení tohoto nedostatku. V kontextu aktualizace pokynů k auditu SVS byl aktualizován etický kodex interních auditorů a odborných pracovníků, stejně jako prohlášení o neexistenci střetu zájmů. 8

15 Závěry tomu, aby zajistily, že vybrané osoby mají jistý stupeň nezávislosti na kontrolovaném orgánu. Kromě toho se v auditech zpravidla využívají odborníci z jiných regionů či oblastí činností než těch, ve kterých pracují. 11. Obecně platí, že opatření zavedená PÚO zajišťují nezávislost funkce a procesu auditu a do jisté míry i jednotlivých auditorů, aby byla zajištěna důvěryhodnost a spolehlivost výsledků auditu Nezávislé přezkoumání Právní požadavky Ustanovení čl. 4 odst. 6 nařízení (ES) č. 882/2004 stanoví, že audity podléhají nezávislému přezkoumání. Oddíl 5.4 přílohy rozhodnutí 2006/677/ES poskytuje členským státům další pokyny týkající se nezávislého přezkoumání procesu auditu : Aby bylo možno kontrolovat, zda proces auditu plní stanovené cíle, měl by podléhat přezkoumání nezávislou osobou či subjektem. Tato nezávislá osoba či subjekt by měly mít dostatečné pravomoci, zkušenosti a zdroje k účinnému provedení tohoto úkolu. Přístupy k nezávislému přezkoumání se mohou lišit v závislosti na činnosti nebo příslušném orgánu. Pokud byl pro účely nezávislého přezkoumání procesu auditu zřízen subjekt nebo výbor, měla by být členem takového subjektu nebo výboru jedna nebo více nezávislých osob. Tyto nezávislé osoby by měly mít přístup k procesu auditu a být zmocněny se do něj plně zapojit. Je třeba přijmout opatření k nápravě jakýchkoli nedostatků zjištěných v procesu auditu nezávislou osobou nebo subjektem Zjištění 12. PÚO popsaly případy externích hodnocení (ročních dozorových auditů) prováděných certifikačními orgány ISO v rámci certifikačních režimů v souvislosti s normou ISO 9001:2015. Auditorský tým zjistil, že tato hodnocení pokrývají funkce interního auditu v kontextu příslušných požadavků normy ISO. 13. V procesu auditu (v doposud provedeném externím posouzení) není věnována zvláštní pozornost tomu, aby bylo zaručeno, že proces bude schopen zajistit objektivní výsledky a splnit své povinnosti podle nařízení (ES) č. 882/2004 (např. neexistuje posouzení plánování založeného na rizicích a nezávislosti procesu auditu a auditorů či stanovisko k účinnosti procesu apod.). Auditorský tým má za to, že PÚO nezavedly dostatečná opatření ke splnění požadavků čl. 4 odst. 6 nařízení (ES) č. 882/2004, pokud jde o nezávislé přezkoumání procesu auditu. 9

16 Závěry 14. Všechny PÚO mají zavedená opatření pro zajištění nezávislého přezkoumání jejich systémů řízení kvality prostřednictvím probíhajících externích auditů certifikace ISO. Tato opatření však dostatečně nepokrývají procesy auditu, což je v rozporu s požadavky čl. 4 odst. 6 nařízení (ES) č. 882/ Odborná způsobilost auditorů Právní požadavky Ustanovení čl. 2 odst. 6 a čl. 4 odst. 6 nařízení (ES) č. 882/2004 nestanoví zvláštní požadavky týkající se odborné způsobilosti auditorů. Článek 6 téhož nařízení vyžaduje, aby pracovníci provádějící úřední kontroly byli v oblasti své odborné působnosti řádně vyškoleni, aby mohli plnit své povinnosti odborně a aby se v oblasti své odborné působnosti dále vzdělávali a podle potřeby se účastnili pravidelného doškolování. Oddíl 6.6 přílohy rozhodnutí Komise 2006/677 poskytuje pokyny týkající se odborné způsobilosti auditorů: Odborná způsobilost auditorů a výběrová kritéria by měla být definována v rámci následujících bodů: obecné znalosti a dovednosti zásady, postupy a techniky provádění auditu; řídící/organizační schopnosti, zvláštní odborné znalosti a dovednosti, osobní předpoklady, kvalifikace, pracovní zkušenosti, odborná příprava auditora a praktické zkušenosti. Je velmi důležité zavést mechanismus s cílem zajistit, aby auditoři byli jednotní a udržovali si odbornou způsobilost. Požadovaná odborná způsobilost se bude lišit v závislosti na oblasti, ve které je v rámci kontrolních systémů nebo systémů dohledu audit prováděn. Pokud jde o technické odborné znalosti a dovednosti požadované auditory, je rovněž třeba zvážit požadavky na školení pracovníků provádějících úřední kontroly (kapitola 1 přílohy II nařízení (ES) č. 882/2004) Zjištění 15. V oddělení interního auditu a kontroly SVS v současné době pracují čtyři auditoři. Jedná se o pracovníky, kteří v oddělení interního auditu a kontroly pracují na plný úvazek a 10

17 věnují přibližně 50 % svého času činnostem interního auditu, jež se týkají úředních kontrol v souvislosti s nařízením (ES) č. 882/2004. Tento PÚO uvedl, že nedávno byli přijati dva veterinární lékaři s cílem zvýšit počet auditorů a přinést do funkce auditu základní odborné znalosti z oblasti veterinární péče, neboť v předchozích letech nebyli do tohoto oddělení zařazeni žádní veterinární lékaři. Auditorský tým přezkoumal zprávy o auditu z roku 2016 a zjistil, že v auditech týkajících se úředních kontrol v oblasti zdraví zvířat nebyly zahrnuty odborné posudky z veterinární oblasti pokrývající technické záležitosti. Tyto audity nezjistily žádný nesoulad. 16. V SVS se noví pracovníci účastní školení o interním auditu a řízení kvality. Jedná se o dvoudenní školení, které poskytuje ISO certifikační orgán. Noví auditoři se účastní auditů jako druzí auditoři po dobu minimálně 12 měsíců, po které jsou ohodnoceni (vedoucím oddělení auditu) prostřednictvím odborné zkoušky auditorských dovedností a pohovoru, v němž jsou ověřovány jejich měkké dovednosti. SVS uvedla, že všichni pracovníci včetně auditorů jsou jednou ročně posuzováni za účelem ověření jejich odborné způsobilosti a průběžně se vzdělávají v oblasti svých činností na odpovídajících školeních. Ta zahrnují účast na seminářích programu Zlepšení školení pro zvýšení bezpečnosti potravin o auditu, které organizuje Evropská komise. 17. SZPI provádí interní audity s využitím svých vlastních zaměstnanců (25 interních auditorů na částečný úvazek) vyškolených v oblasti auditu certifikačním orgánem. SZPI vybírá pracovníky, kteří se stanou auditory, z různých organizačních úrovní, aby byly zajištěny potřebné odborné znalosti a požadovaná nezávislost. Podle postupu interního auditu mohou být pracovníci zaměstnáni jako interní auditoři, pokud v organizaci pracují alespoň jeden rok a obdrželi kladné hodnocení. Auditoři musí mít určité osobní vlastnosti (např. integritu, schopnost reagovat), obecné znalosti a dovednosti, znalosti a dovednosti v oblasti auditu, technické znalosti (procesy a produkty z dané oblasti) a dostatečné pracovní zkušenosti, které dokládají dosažení dobrých výsledků při práci. SZPI připravuje každoroční vzdělávací plán (kurzy auditorských postupů, komunikační dovednosti pro auditory apod.) za účelem průběžného vzdělávání auditorů a zachování jejich odborné způsobilosti v oblasti interního auditu. Auditoři se rovněž účastní seminářů programu Zlepšení školení pro zvýšení bezpečnosti potravin o auditu a dalších tématech. 18. Oddělení auditu ÚKZÚZ zaměstnává pět auditorů na plný úvazek. Základním požadavkem při náboru auditorů je to, aby byl pracovník státním zaměstnancem a měl akademické vzdělání na úrovni vysokoškolského vzdělání (nejlépe zaměřené na vědu, ekonomiku, zemědělství a lesnictví). Kromě toho by pracovník měl mít řidičský průkaz a musí mít dobré dovednosti v oblasti komunikace a organizace času. Aby byli pracovníci auditu průběžně vzděláváni v požadovaných oblastech odborné způsobilosti, poskytuje ÚKZÚZ systém školení pro začínající i zkušené zaměstnance. Noví zaměstnanci se účastní adaptačního programu (formalizovaného vnitřními postupy ÚKZÚZ): o právních předpisech týkajících se činností ÚKZÚZ, o vnitřních předpisech a postupech ÚKZÚZ a mentorského programu, který není formalizován, ale v praxi se udržuje, trvá přibližně 6 až 8 měsíců a je ukončen tak, že nový pracovník vede audit pod 11

18 dohledem vedoucího auditora. Pokud jde o průběžnou odbornou přípravu auditorů, jedná se o školení programu Zlepšení školení pro zvýšení bezpečnosti potravin (analýza rizik a kritické kontrolní body, audit), moduly elektronického učení poskytované Evropskou komisí, školení a konference, které organizuje buď ÚKZÚZ, jiné instituce nebo organizace soukromého sektoru (školení certifikačních orgánů o normě ISO 19011). 19. Auditorský tým zjistil, že interní auditoři, se kterými se setkal během auditu, prokázali dostatečnou úroveň odborných znalostí v oblasti auditu, pokud jde o znalosti zásad a postupů auditu. 20. Auditorský tým zjistil, že ačkoliv existuje řada činností zajišťujících systematické učení v rámci auditorských oddělení, nedochází k šíření informací (dokumentů s pokyny atd.), které se vytvářejí v rámci sítě NKS. To znamená, že PÚO, které neobdrží příslušné dokumenty, nemohou získat technické pokyny týkající se aspektů auditu dohodnuté mezi členskými státy EU, aby podle nich utvářely svoji strategii a metodiku auditu. 21. Pokyny k auditu všech tří PÚO popisují možnost zapojení dalších odborných zaměstnanců v případě potřeby. SVS využila odborných pracovníků pouze omezeně 4 (u 4 auditů z 23 v roce 2016) kvůli obtížím při získávání zaměstnanců, neboť většina pracovníků je příliš zaneprázdněna, aby se mohla zapojit do auditů. SZPI využila ve své auditní činnosti odborníky a pracovníci ÚKZÚZ uvedli, že odborníky využívají ojediněle. Závěry 22. Všechny tři PÚO zavedly účinná opatření, aby zajistily, že auditoři budou mít dostatečnou odbornou způsobilost k plnění svých povinností a že ji budou moci udržovat a dále rozvíjet. 23. V případě potřeby je možné vhodným způsobem využít další odborné pracovníky. Omezené možnosti získávání externích odborných pracovníků (v případě SVS) snižují schopnost funkce auditu identifikovat a řádně posuzovat technické záležitosti a základní příčiny existujících nedostatků při provádění úředních kontrol, a to zejména v obzvláště odborných oblastech úředních kontrol Vypracování programu auditů Právní požadavky Ustanovení čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 882/2004 stanoví, že: 4 Ve své odpovědi na návrh zprávy o auditu SVS uvedla, že došlo k aktualizaci seznamu odborných pracovníků pro provádění auditů systémů úředních kontrol, aby se zvýšila četnost využívání odborníků. Zápis odborných pracovníků na tento seznam je dobrovolný. Pokud souhlasí se svým zahrnutím na seznam veterinárních lékařů odborných pracovníků, vyjadřují tím souhlas a ochotu účastnit se provádění auditů. 12

19 Členské státy zajistí, aby úřední kontroly byly prováděny pravidelně, na základě rizik a s přiměřenou četností, aby bylo dosaženo cílů tohoto nařízení. Definice uvedená v čl. 2 odst. 6 mimo jiné stanoví, že audity by měly být systematické. Oddíl 5.1 přílohy rozhodnutí 2006/677/ES poskytuje členským státům další pokyny týkající se systematického přístupu včetně toho, že: K plánování, provádění, následným opatřením a k řízení auditu by mělo být přistupováno systematicky. Za tímto účelem by proces auditu měl: být výsledkem transparentního procesu plánování, který určí priority založené na hodnocení rizika v souladu s odpovědností příslušného orgánu podle nařízení (ES) č. 882/2004, být součástí programu auditu, který zaručuje odpovídající provedení auditu všech oblastí činnosti a všech příslušných orgánů v rámci odvětví, na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 882/2004, a to s četností založenou na hodnocení rizika, nejméně však jednou za pět let, být založen na doložených postupech auditu a záznamech, aby byla zajištěna jednotnost auditorů a prokázáno, že je postupováno systematicky. Kromě toho: Jestliže je v rámci členského státu naplánován více než jeden program auditu, mělo by se postupovat tak, aby se zajistilo, že tyto programy jsou účinně koordinovány za účelem zajištění hladkého procesu auditu napříč příslušnými orgány. Program nebo programy auditu by se měly týkat všech relevantních úrovní v hierarchii příslušného orgánu Zjištění 24. SVS má program auditu, který pokrývá pětileté období a který se dělí na roční programy auditu. Obecně je každá oblastní správní jednotka auditována jednou za tři roky. SVS provádí audity v souladu s plánem auditu, který je rozdělen do jednotlivých oblastí činností takto: a. zdraví a dobré životní podmínky zvířat; b. hygiena a bezpečnost potravin živočišného původu; c. dovoz a vývoz zvířat a produktů živočišného původu a d. veterinární léčivé přípravky. Hlavní oblasti jsou rozděleny do dílčích oblastí: například oblast zdraví a dobrých životních podmínek zvířat sestává ze zdraví zvířat, identifikace a pohybu, TSE a dobrých životních podmínek zvířat. Podobný přístup se uplatňuje i u ostatních hlavních oblastí, které jsou rozděleny do dvou až čtyř dílčích oblastí. Pětiletý program auditu ( ) je zaměřen na pokrytí všech dílčích oblastí s určitou četností (alespoň jednou) a v různých (předem určených) regionálních jednotkách. Kromě profesních oblastí se audity zaměřují také na horizontální procesy (tj. na organizaci a řízení, řízení lidských zdrojů, postupy přenosu informací). Auditní činnosti zahrnují každoroční posouzení požadavků na systém řízení kvality podle normy ISO

20 25. SVS stanovuje priority auditu na základě návrhů vedení, právních požadavků, výsledků analýz a hodnocení rizik v oblastech úředních kontrol a zjištění a výsledků předchozích auditů. Každý program auditu může být odpovědným orgánem v průběhu provozního řízení upraven na základě nově vznikajících potřeb. 26. Auditorský tým zjistil, že SVS při vypracovávání programu auditu řádně nevymezila všechny relevantní oblasti auditu (oblasti auditu nejsou dostatečně podrobné, např. je jako oblast auditu stanoveno zdraví zvířat, které by však mohlo být dále rozděleno na různé druhy zvířat, činnosti, nákazy apod.) a že proces rozvoje programu auditu není dobře zdokumentován, pokud jde o stanovení priorit na základě rizik (není zřejmé, zda byly zohledněny všechny relevantní oblasti a na jakém základě bylo rozhodnuto o výběru témat auditu). 27. V roce 2017 zahájila SVS tvorbu nástroje pro definici oblastí auditu, třídění jejich rizik a následně výběr auditů založených na stanovení priorit na základě rizik. Tento nástroj je vyvíjen za účelem vytvoření mapy všech relevantních činností úředních kontrol a rozhodovacího nástroje pro vhodné cílení auditů a účinné pokrytí všech významných oblastí v přiměřené lhůtě. 28. Vedení SZPI schvaluje program interních auditů na určité období (obvykle od září daného roku do června příštího roku). Program je vypracován po přezkoumání systému řízení kvality vedením. Interní audity jsou prováděny během celého roku na všech inspektorátech SZPI. Převážná většina interních auditů se zaměřuje na procesy úředních kontrol a auditů systému řízení kvality podle požadavků normy ISO Hlavní auditované oblasti jsou: potraviny rostlinného původu (výroba pro uvádění na trh a dovoz), potraviny živočišného původu (maloobchodní prodej balených potravin) a činnosti související se systémem RASFF. Mezi zahrnuté oblasti patří bezpečnost potravin, hygiena potravin, padělání potravin, elektronické obchodování a reklama. Kromě odborných oblastí se audity zabývají také horizontálními procesy (např. organizací a vedením, řízením lidských zdrojů, důsledností při provádění úředních kontrol). 29. Oblasti auditu v auditorském systému SZPI se od roku 2011 rozšiřují a do programu výročního auditu byla přidána nová témata auditu. Tato témata zahrnují výběr mikrobiologických vzorků, sledovatelnost, geneticky modifikované organismy v potravinách, plánování úředních kontrol založené na rizicích apod. Auditorský tým zjistil, že neexistují žádné důkazy o tom, jak jsou určována nová témata, a že neexistuje přehled o oblastech, které je třeba zohlednit v programu auditu. Kromě toho neexistují žádné důkazy o tom, že vývoj programu auditu zohlednil všechny významné oblasti, a není zřejmé, jak to vede ke stanovení priorit založených na rizicích a účinnému pokrytí všech oblastí v přiměřeném časovém rámci. 30. Podle auditorské směrnice ÚKZÚZ je program auditu připraven na základě: analýzy rizik a hodnocení v auditovaných oblastech, návrhů ředitele ústavu, ředitelů odborů, zjištění a opatření provedených interních a externích auditů, organizačních změn, 14

21 aktuálního stavu činností profesní kontroly. Ředitel ústavu může v případě potřeby rozhodnout o zařazení auditu, který nebyl zahrnut do programu auditu. 31. Hlavní auditované procesy v ÚKZÚZ jsou: úřední kontroly krmiv, hnojiv a přípravků na ochranu rostlin (kontrola správních postupů, proces úředních kontrol v regionech), monitorování půdy, kontrola ochrany rostlin, monitorování škodlivých organismů, testování odrůd a osiva, oblasti péče o zdraví rostlin, metodika, systém řízení kvality, ekonomické postupy. Auditorské týmy provádějí zhruba 15 interních auditů ročně, přičemž dva až čtyři audity jsou zaměřeny na úřední kontroly krmiv. 32. Auditorský tým zjistil, že ÚKZÚZ dostatečně neurčil oblasti, které je třeba zahrnout do činností auditu. Kromě toho přesto, že plánovaná opatření odkazují na plánování programů auditu založené na rizicích, ÚKZÚZ nemohl prokázat, že programy auditu vyplývaly ze stanovení priorit na základě rizik. 33. Auditorský tým zjistil, že ve všech třech PÚO se opatření týkající se auditu vztahují na auditované služby na ústřední úrovni buď tím, že je zahrnují do plánu auditu, nebo že řeší nedostatky, které jsou zjištěny během auditů a které se většinou týkají plánovaných opatření a organizace úředních kontrol, za které jsou obvykle odpovědné PÚO. Závěry 34. Všechny tři PÚO vypracovaly a zavedly postupy pro sestavování ročních a víceletých programů auditu. Tyto procesy nejsou dostatečně zdokumentovány, a PÚO tedy nemohou prokázat, že byly zohledněny všechny významné oblasti, že bylo dosaženo přiměřeného pokrytí v přiměřeném časovém rámci a že jsou programy auditu výsledkem stanovení priorit na základě rizik. 35. Programy auditu zahrnují všechny příslušné úrovně hierarchií příslušných orgánů (včetně ústřední úrovně), což znamená, že systémy auditu mohou zajistit, že cíle nařízení (ES) č. 882/2004 jsou v tomto ohledu splněny Provádění auditu Právní požadavky Ustanovení čl. 2 odst. 6 nařízení (ES) č. 882/2004 uvádí, že auditem se rozumí systematické a nezávislé šetření, které má za cíl zjistit, zda jsou činnosti a s nimi spojené výsledky v souladu s plánovanými opatřeními, zda jsou tato opatření účinně prováděna a zda jsou vhodná pro dosažení cílů. Oddíl 5.1 přílohy rozhodnutí 2006/677/ES poskytuje členským státům další pokyny týkající se systematického přístupu včetně toho, že: K plánování, provádění, následným opatřením a k řízení auditu by mělo být přistupováno systematicky. Za tímto účelem by proces auditu měl: 15

22 být založen na doložených postupech auditu a záznamech, aby byla zajištěna jednotnost auditorů a prokázáno, že je postupováno systematicky, obsahovat postupy pro vyhotovení závěrů auditu, včetně zjištění důkazů souladu nebo nesouladu, a postupy pro přípravu, schválení a šíření zpráv o auditu, zahrnovat postupy pro přezkoumání výsledků auditu, aby bylo možné v rámci celého systému určit silné a slabé stránky kontrolního systému, šířit osvědčené postupy a zajistit monitorování nápravných a preventivních opatření, být monitorován a přezkoumáván, aby se zajistilo, že jsou splněny cíle programu auditu a zjištěny možnosti zlepšení. Oddíl 6.1 přílohy rozhodnutí Komise 2006/677/ES poskytuje pokyny týkající se provádění auditu: Aby byly dodrženy požadavky podle čl. 4 odst. 6 nařízení (ES) č. 882/2004, měl by se systém auditu týkat následujících tří bodů uvedených v čl. 2 odst. 6: a) Ověření souladu s plánovanými opatřeními za účelem poskytnutí záruk, že úřední kontroly jsou prováděny určeným způsobem a že všechny instrukce a pokyny vydané pro zaměstnance, kteří kontroly provádějí, jsou dodržovány. To lze z velké míry provést přezkoumáním dokumentu, je však třeba provádět i ověření na místě. Ke splnění tohoto cíle auditu bude auditorský tým potřebovat dobré obecné znalosti a dovednosti v oblasti auditu. b) Ověření účinného provádění plánovaných opatření. Za účelem posouzení účinnosti, tedy rozsahu, v jakém byly plánované výsledky dosaženy, je součástí procesu i operační provedení na místě. To by mělo zahrnovat posouzení kvality a jednotnosti kontrol, jakož i auditorské činnosti na místě. Ke splnění tohoto cíle auditu musí auditorský tým mít odpovídající odborné znalosti. c) Sytém auditu by měl rovněž posoudit, zda jsou plánovaná opatření vhodná k dosažení cílů nařízení (ES) č. 882/2004, a zejména jednotného integrovaného víceletého vnitrostátního plánu kontrol. To by mělo zahrnovat posouzení vhodnosti úředních kontrol, s ohledem například na jejich četnost a použité metody, zohlednění struktury výrobního řetězce nebo řetězců a výrobních postupů a objemu. Ke splnění tohoto cíle auditu by auditorský tým měl mít detailní znalosti a vědomosti v oblasti systému auditu a odpovídající technickou podporu. Aby se určilo, zda jsou plánovaná opatření vhodná k dosažení cílů uvedených v písmenu c), mělo by být přihlédnuto k následujícím skutečnostem: Kritéria auditu by měla obsahovat strategické cíle vycházející z nařízení (ES) č. 178/2002 a (ES) č. 882/2004 (včetně jednotného integrovaného víceletého vnitrostátního plánu kontrol) a z vnitrostátních právních předpisů. Audity by se měly soustředit především na kontrolní opatření vztahující se na kritické body pro kontrolu výrobního řetězce nebo řetězců. Důraz by měl být kladen na posouzení toho, zda jsou plánovaná opatření schopná vytvořit dostatečné záruky a) bezpečnosti konečného produktu nebo produktů a b) souladu s jinými požadavky právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a s pravidly o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat. Aby toho bylo dosaženo, měly by audity přesahovat pokud možno i správní hranice. 16

23 Referenční dokumenty sítě NKS o auditu účinnosti systémů úředních kontrol (únor 2014, verze 1) poskytují členským státům dodatečné pokyny k tomu, jak lze hodnotit účinnost provádění a vhodnost úředních kontrol k dosažení cílů Zjištění Dokumentované postupy 36. Všechny tři PÚO zavedly systém řízení kvality, který je certifikován podle normy ISO 9001:2015. Oblast certifikace zahrnuje organizaci a provádění úředních kontrol. Auditní činnosti jsou organizovány v souladu s požadavky normy ISO pro interní audit, ale obsahují také požadavky nařízení (ES) č. 882/2004. Dokumentované systémy zahrnují soubor pokynů, kontrolních seznamů a formulářů (např. šablony zpráv, formuláře nápravných opatření atd.). 37. Auditorský tým zjistil, že pouze opatření SVS týkající se auditu formálně odkazují na rozhodnutí 2006/677/ES, ale že všechny PÚO do svých postupů zahrnují část koncepcí rozvinutých v rozhodnutí, což je patrné také v rozsahu jejich auditních činností. Auditorský tým zjistil, že systémy auditu procházejí vývojem, pokud jde o reflexi rozhodnutí a příslušných referenčních dokumentů sítě. 38. Auditorský tým zjistil, že systémy řízení kvality všech PÚO jsou základem standardizovaných a integrovaných činností v každé organizaci. Funkce auditu díky tomu účinně zahrnují širší rozsah činností, například úřední kontroly, požadavky ISO, finanční záležitosti atd. Všechny PÚO vycházejí při auditech z auditorského přístupu založeného na procesech, což poskytuje základ pro důkladné posouzení výkonu auditovaných služeb oproti stanoveným cílům pro každý proces. 39. Směrnice SVS o auditu stanoví komplexní soubor cílů auditu, které přesahují pouhý soulad s právními předpisy a postupy. Mezi tyto cíle patří: a. ověření souladu s právními předpisy EU a vnitrostátními právními předpisy a s plánovanými opatřeními SVS; b. posouzení účinnosti a vhodnosti opatření a úředních kontrol (aby byly účinné a funkční); c. identifikace příležitostí ke zlepšení a preventivních opatření. 40. Postup interního auditu SZPI stanoví cíle auditních činností, které mají monitorovat procesy s cílem ověřit: a. jejich soulad s legislativními požadavky a plánovanými opatřeními; b. jejich účinné provádění. Kromě toho by audity měly směřovat k identifikaci příležitostí ke zlepšení a preventivních opatření, která by mohla zvýšit výkonnost procesů. 17

24 41. Cíle auditu ÚKZÚZ jsou popsány ve směrnici o auditu, která odkazuje na ověřování: a. dodržování zákonů, předpisů a vnitřních předpisů; b. vhodnosti úředních kontrol a specializovaných procesů; c. účinnosti, efektivity a vhodnosti zavedeného systému; d. informací pro zlepšení systémů a preventivních opatření. 42. V souladu se svými auditorskými postupy uplatňují PÚO různé techniky pro provádění auditu. Patří k nim použití dotazníku před provedením auditu, ověření dokumentovaných postupů a záznamů o úředních kontrolách, rozhovory, návštěvy na místě (u provozovatelů potravinářských podniků, maloobchodů atd.) a stínové kontroly. 43. Auditorský tým zjistil, že zatímco všechny PÚO odkazují na posouzení vhodnosti plánovaných opatření a ověření účinného provádění úředních kontrol, v postupech auditu není popsána žádná metodika k ošetření koncepcí vhodnosti a účinnosti. Žádný z orgánů nezohlednil při přípravě svých pokynů k auditu pokyny týkající se auditu účinnosti systémů úředních kontrol přijaté sítí NKS. Kromě toho neexistuje jasný popis ohrožení nezávislosti a příslušných opatření ke zmírnění rizika (zjištění 9) Soulad s plánovanými opatřeními 44. Auditorský tým zkontroloval vzorek zpráv z auditu a potvrdil, že se většinou zabývají otázkami souvisejícími s dodržováním. 45. Auditorský tým zjistil, že audity zahrnují přístup založený na rizicích. Znamená to, že se auditoři zaměřují na výběr oblastí, činností či prvků úředních kontrol, které mohou představovat významné riziko, a navíc ve většině auditů existuje ověření, zda se skutečně jedná o úřední kontroly založené na rizicích. Auditorský tým zjistil, že přístup k auditu založený na rizicích je v auditních činnostech přiměřeně uplatňován, a to přesto, že nebyl podrobně popsán v postupech auditu Ověření účinného provádění plánovaných opatření a jejich vhodnost k dosažení cílů 46. PÚO pravidelně hodnotí, zda jsou opatření pro úřední kontroly vhodná. V některých projednávaných příkladech se posouzení během interního auditu neomezilo pouze na otázky související s dodržováním, ale posuzovala se také vhodnost zdokumentovaných postupů. Auditorský tým zjistil, že v přezkoumávaných případech PÚO dostatečně posoudily významné záležitosti týkající se vhodnosti opatření. 47. Auditorský tým zjistil, že v několika případech existují zjištění a doporučení týkající se vhodnosti postupů a plánovaných opatření obecně. V těchto případech nejsou doporučení závazná, ale jsou předkládána jako návrhy na zlepšení, což auditované službě dává více flexibility k posouzení problému a k rozhodnutí, zda je třeba připravit akční plán a poskytnout jej oddělení pro audit. 48. Auditorský tým posoudil postupy auditu a řadu zpráv o auditu všech PÚO a zjistil, že ověření účinného provádění kontrol byla příležitostně zahrnuta do auditních činností a 18