2. SLUNCE. Čas ke studiu: 2 hodiny. Cíl Po prostudování tohoto odstavce budete umět. Výklad
|
|
- Květoslava Hrušková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 2. SLUNCE Čas ke studiu: 2 hodiny Cíl Po prostudování tohoto odstavce budete umět specifikovat základní informace o Slunci, jeho stavbu vznik a vývoj popsat funkci systému jaderné fůze a porovnat jej s pochody na Slunci implementovat nabyté znalosti k základnímu posouzení vyuţití slunečního záření pro generování energie Výklad Dnes se často hovoří o trvale udrţitelném rozvoji. Má-li být zachován, nesmí k dalšímu technickému pokroku docházet na úkor zvyšování výroby a spotřeby energie z neobnovitelných zdrojů (ropa, uhlí, zemní plyn), které kromě toho, ţe se postupně vyčerpávají, také neúměrně zatěţují ţivotní prostředí zplodinami hoření. Vţdyť obsah CO 2 v atmosféře vzrůstá o 0,4 [%] ročně a skleníkový efekt je asi hlavním důvodem probíhajících klimatických změn spojených s četnými nebezpečími. Tepelná elektrárna s výkonem 1000 [MW] zamoří atmosféru cca [kg] CO 2 ročně a to nemluvíme o dalších plynech jako např. SO 2. Sluneční záření je nejdůleţitější obnovitelný a přitom naprosto čistý zdroj energie, proto se problematice vyuţití solární energie věnuje tak velká pozornost. Zvláště státy s rozvinutým průmyslem ale s minimem vlastních zdrojů energie podporují výzkum v této oblasti značnými finančními částkami. Asi nejmarkantnější je tato situace v Japonsku. Slunce je přeci hlavní zdroj energie dopadající na Zemi. Na naši planetu trvale dopadá záření o výkonu zhruba [W] 10 x 8,117 = P jen s mírnými výkyvy v závislosti na aktivitě Slunce a roční době, coţ je o dva řády více, neţ jaký výkon se na celé Zemi vyrábí. Musíme mít ale na zřeteli, ţe z dopadající energie se muţe vyuţít jen nepatrná část. Pod pojmem energetika nesmíme vidět pouze velké elektrárenské bloky s výkony řádově [MW] 100 P, ale musíme vidět i drobné alternativní zdroje s výkony řádově jednotek aţ desítek kw. Není to ale pouze energetická krize, co nás nutí hledat alternativní zdroje energie, ať uţ podle místních podmínek solární, větrné či vodní. V České republice to sice zatím není tak markantní, většího vyuţití se solární energii dostává pochopitelně v místech, kde je vetší průměrná intenzita slunečního záření. Ale na světě je mnoho odlehlých míst s dostatkem slunečního svitu, kam by nebylo ekonomické budovat dálková vedení elektrifikační sítě. Zdroj vodní energie zde nemusí být, vítr muţe být slabý a naftový či benzínový generátor vyţaduje neustálé doplňování zásob paliva. Malá solární zařízení mají navíc jednu velkou přednost a tou je jejich mobilita. Tu vyuţijí především mobilní expedice. Na kosmických stanicích na dráhách blízkých Slunci ani jiný zdroj energie neţli fotovoltaické solární panely nepřichází v úvahu. 1
2 2.1 Základní informace o Slunci Slunce je běţnou hvězdou, jakých jsou v Galaxii řádově miliardy, nicméně pro obyvatele Země je hvězdou ţivotně důleţitou. Slunce má tvar koule o poloměru km a hmotnost 1, kg. Viditelný povrch má teplotu 5780 stupňů Kelvina. V důsledku teto vysoké teploty vyzařuje kaţdý čtvereční metr povrchu do prostoru kj za sekundu, celkový zářivý výkon Slunce činí 3, Wattu. Ze Země se Slunce jeví jako kotouč o přibliţném průměru 32 minut a zaujímá tak zhruba jednu stotisícinu cele oblohy. Planeta Země zachytí pouhou dvoumiliardtinu výkonu Slunce, coţ vsak zcela stačí k udrţeni ţivota na Zemi. Převáţná část slunečního záření je vyzařována v oboru viditelného zářeni (tj. od 390 nm do 760 nm) s maximem v 550 nm. Slunce je sloţeno z vodíku a helia s malou příměsí těţších prvku. V povrchových vrstvách připadá na 1000 atomu vodíku asi 85 atomu helia, jeden atom uhlíku, dusíku či kyslíku a pouze 0,1 atomu těţších prvku. Přibliţně vyjádřeno v hmotnostních procentech: 73 % H, 25 % He a kolem 2 % ostatních prvku. Poloměr 6, m Hmotnost 1, kg Celkový zářivý výkon 3, W Efektivní povrchová teplota 5780 K Siderická otočka (vůči hvězdám) 25,4 dni = 2, s Synodická otočka (vůči Zemi) 27,3 dni = 2, s Střední vzdálenost od Země (1AU) 1, m Střední zdánlivý poloměr 15' 59,6'' Sluneční konstanta (hustota toku energie ve vzdálenosti 1AU) 1360 W/m Stavba Slunce Slunce je koule ţhavých ionizovaných plynu udrţovaných pohromadě gravitaci. Nitro slunce není přístupno přímému pozorováni, studujeme je proto nepřímo z projevu sluneční činnosti za pomoci fyzikálních modelu. Z nich vyplývá, ze hustota i teplota slunečního materiálu rostou směrem ke středu, kde nabývají své největší hodnoty. Hustota látky v jádru slunce je kg/metr krychlový (tj. 150 tun na metr krychlový) přičemţ průměrná hustota Slunce je kg na metr krychlový. Centrální teplota dosahuje 15 milionu stupňů Kelvina, průměrná teplota Slunce je zhruba poloviční. Diky své vysoké teplotě je ve Slunci většina atomu ionizována. Zdrojem energie Slunce jsou termojaderné reakce, které probíhají v jádře, kde je teplota nejvyšší. Energeticky nejvýznamnější jsou ty reakce, při nichţ se čtyři jádra vodíku postupně sloučí v jedno jádro helia. Ve Slunci se kaţdou sekundu přemění 600 milionu tun vodíku na helium, přičemţ se uvolni energie J. Termonukleární "hoření" v nitru Slunce probíhá relativně pomalu: proton čeká na úspěšnou sráţku s druhým protonem, při které se vytvoří jádro deuteria (rezkého vodíku), v průměru 10 miliard let. Nitro Slunce tak připomíná dokonale řízený termonukleární reaktor pracující po léta v reţimu velmi blízkém k úplnému vyhasnuti. Za celou dobu svého ţivota (tj. 4,7 miliardy let) Slunce vyčerpalo jen 5 % svých zásob vodíku. Teplo vznikající v centrálních oblastech se na povrch přenáší zájmena zářením, v chladnějších podpovrchových vrstvách pak konvekci. 2
3 Konvektivní vrstva, která dosahuje aţ k povrchu, je zřejmě zodpovědná za projevy sluneční činnosti a existenci vnějších časti sluneční atmosféry. Termojaderná reakce na Slunci a na hvězdách Společným principem uvolňováni energie ve Slunci, hvězdách, ve vodíkové bombě i v termojaderném reaktoru je slučováni jader lehkých prvku na těţší jádra. Jádra, která se spojuji, mají v sumě větší hmotnost neţ sumární hmotnost výsledného jádra a dalších vznikajících částic. Tento rozdíl v hmotnosti je podle známého Einsteinova vzorce E = mc2 ekvivalentní energii, která se při teto reakci uvolni ve formě kinetické energie vzniklého jádra či dalších vzniklých částic (elektronu, pozitronu, fotonu). Na obrázku je jako příklad takové slučovací reakce uvedeno sloučeni jádra těţkého vodíku (deuteria) s jádrem supertěţkého vodíku (tritia) na jádro helia a volny neutron, unášející převáţnou část energie. Spojeni jader brání odpudivé elektrické sily jejich kladných nábojů. Aby se jádra sloučila musí se vůči sobe pohybovat velkou rychlosti, která jim umoţni přiblíţit se přes odpudivé sily na velice malou vzdálenost, na niţ jiţ převládají přitaţlivé jaderné sily. Tak velkou rychlost a tudíţ i energii mohou jádra získat v urychlovací částic. Existuje vsak i druha moţnost jak "rozhýbat" jádra. Víme přece, ze se vzrustajici teplotou roste i rychlost neuspořádaného pohybu částic hmoty. Energii potřebné ke sloučeni jader odpovídají teploty mnoha miliard stupňů. Ukazuje se vsak, ze diky tak zvanému rychlostnímu rozloţení částic postačí teploty "jen" několika desítek či set milionu stupňů. Takové teploty jsou dosahovány v centrálních oblastech hvězd a tedy i našeho Slunce. A protoţe ke slučovacím reakcím dochází působením tepla, mluvíme v takovém pripade o termojaderných reakcích. Pro objasněni zářeni našeho Slunce i ostatních hvězd předloţili v roce 1938 H. A. Bethe a K. F. von Weizsacker dva cyklické jaderné procesy, které se nazývají proton - protonový a uhlíko - dusíkový. Schéma prvního cyklu můţe byt představeno následujícím řetězcem reakci: 2 ( p + p --> d + e + + neutrino ), 2 ( d + p --> 3 He + gamma ), 3 He + 3 He --> 4 He + 2p, který sumárně vede k přetvořeni protonu v jádro helia s vydělením velkého mnoţství energie: 6p --> 4 He + 2p + 2e neutrino + 2 gamma + 26 MeV. Kde p značí proton, e + pozitron ad značí deuteron (jádro těţkého vodíku). Energie 1 MeV je rovna 1, Joulu. 3
4 S nejmenší pravděpodobností probíhá prvá reakce a je tedy z uvedených tri reakci nejpomalejší s poločasem T = 1, Presto, ze se v jedné reakci uvolňuje velké mnoţství energie, je měrná uvolněna energie velice malá, pouze 0,2 mj na kg za sekundu, coţ je menší neţ měrná energie uvolňovaná lidským organizmem. Avšak diky kolosální hmotnosti Slunce, jez je rovna kg, vyzařuje Slunce obrovské mnoţství energie, které je ekvivalentní ztrátě hmotnosti rovné 4,3 milionů tun za sekundu. Uhlíkovo-dusíkový cyklus probíhá v řetězci šesti jaderných reakci, v nichţ jádro Uhlíku je katalyzátorem: 12 C + p --> 13 N + gamma; 13 N --> 13 C + e + + neutrino; 13 C + p --> 14 N + gamma; 14 N + p --> 15 O + gamma; 15 O --> 15 N + e + + neutrino; 15 N + p --> 12 C + 4 He, 4p --> 4 He + 2 neutrina + 2 e gamma + 26 MeV. Výsledek obou cyklu je v podstatě totoţný, ale uhlíko-dusíkový cyklus má podstatně menši charakteristicky poločas T = let, který je určen pravděpodobnosti čtvrté reakce cyklu. Který z uvedených řetězců ve hvězdě převláda, závisí na její hmotnosti. Při hmotnosti menši neţ 1,7 hmotnosti našeho Slunce, a tedy i v našem Slunci, je hlavním proton - protonový řetězec. Potvrzeni o tom, ze zdrojem našeho Slunce jsou uvedené termojaderné reakce by mel byt tok vznikajících neutrin. Ten se vsak při dosavadních experimentálních moţnostech nepodařilo prokázat. V dalším vývoji hvězdy při nejím smršťováni, a tím i vzrůstající centrální teplotě, se postupně uplatňují další termojaderné reakce jako je slučovaní tri jader helia na jádro uhlíku nebo čtyř jader helia na jádro kyslíku, dále sloučeni jádra kyslíku s jádrem helia na neon. Slučováním jader uhlíku vzniká sodík nebo hořčík nebo neon, slučováním jader kyslíku jádra křemíku, fosforu nebo siry atd. Cela posloupnost termojaderných reakci vede postupně ke vzniku stabilních jader aţ po jádra skupiny ţeleza. Kromě uvedených reakci existuji i další reakce vodíku či jeho izotopu deuteria a tritia (viz přiklad uvedeny výše na obrázku), které přicházejí do úvahy k energetickému vyuţiti v pozemských podmínkách v tak zvaných termojaderných reaktorech nebo ve vodíkové bombě. Termojaderné reaktory Energetické problémy lidstva můţe v budoucnu vyřešit zvládnuti nového typu jaderné energetiky, zaloţeného ne na štěpeni těţkých jader, ale naopak na slučovaní jader Lehkých na jádra těţších prvku podobné, jak se tomu děje v termojaderných reakcích na Slunci a hvězdách. Vytvoření reaktoru na tomto principu by poskytlo zdroj téměř nevyčerpatelné energie, který by byl z ekologického hlediska podstatně únosnější neţ současná jaderná energetika. Pro energetické vyuţití v pozemských podmínkách přicházejí do úvahy následující jaderné reakce izotopu vodíku: 4
5 2 D + 3 T --> 4 He (3,52 MeV) + n (14,06 MeV), 2 D + 2 D --> 3 T (1,01 MeV) + p (3,03 MeV), 2 D + 2 D --> 3 He (0,82 MeV) + n (2,45 MeV), 3 He + 2 D --> 4 He (3,67 MeV) + p (14,67 MeV). Zde D je jádro těţkého izotopu vodíku (deuteria), T jádro supertěţkého izotopu vodíku (tritia), p je proton, n neutron a hodnoty v závorkách udávají energie daných částic. Energie 1 MeV je rovna 1, Joulu. Nejsnadněji realizovatelná je první reakce (DT), jez má přijatelný účinný průřez jiţ při energiích radu desítek kev, tedy teplotách kolem 200 milionu stupňů. Tritium je vsak materiál, který se musí umele vyrábět v jaderných procesech a je radioaktivní. Energie se kromě toho uvolňuje převáţně ve formě energetických neutronu. Presto je tato reakce povaţována za jediný reálny proces pro termojaderné reaktory první generace. Termojaderný proces tedy můţe být realizován jen za velmi vysokých teplot, kdy se kaţdá hmota vyskytuje ve formě plazmatu, čtvrtého skupenství hmoty, kde jsou od atomu odtrţeny elektronové obaly. Plazma se tedy skládá z kladně nabitých jader a záporných elektronu. K realizaci termojaderného procesu v reaktoru vsak nestačí pouze zahřát plazma na potřebnou teplotu 200 milionu stupňů, je třeba toto plazma oddělit, izolovat od okolního prostředí, jako jsou stěny reaktoru. A to nejen z důvodu, ţe by stěny nevydrţely kontakt s takto horkým plazmatem, ale i proto, aby byly omezeny na minimum energetické ztráty z plazmatu. Aby totiţ byl reaktor skutečně zdrojem energie, musí termojaderné reakce proběhnout v takovém mnoţství, aby uvolněna energie byla větší neţ energie, která byla spotřebována k jeho vytvoření, zahřátí a udrţováni na termojaderné teplotě. Tato podmínka je nazývána Lawsonovým kriteriem a zjednodušeně ji lze formulovat takto: součin hustoty částic v plazmatu na doby existence plazmatu t musí být větší neţ jista kritická veličina K: n.t > K. Veličina K závisí na teplotě, účinnosti přeměny energie a typu reakce a pro reálný systém s DT reakci leţí v intervalu aţ s/m 3. Jiţ padesát let se vědci snaţí v řadě zemí a na mnoha experimentálních zarozeních realizovat princip termojaderného reaktoru. Byla studována cela řada principu a systémů vytvořeni a udrţení plazmatu, ve kterých by bylo dosazeno Lawsonova kriteria. To je moţno splnit celou řadou součinů v intervalu krajních extremních případů: superhusté plazma s hustotou desettisíckrát větší neţ je hustota pěvných látek, kde stačí doba existence plazmatu menší neţ miliardtina sekundy aţ po tak zvané kvazistacionární systémy s hustotou řádově částic v krychlovém metru s energetickou dobou udrţení plazmatu radu sekundy. První extrém je realizován v tak zvaných mikrovýbuších, kdy je miniaturní terčík z termojaderného paliva komprimován a ohříván mohutnými pulsy laserového zářeni nebo elektronových či iontových svazku. Reakce by měly proběhnout v dostatečném mnoţství dříve, neţ se plazma výbuchem rozlétne do prostoru. Jde tedy v podstatě o miniaturní vodíkovou bombu. V ostatních systémech, kde se předpokládá delší doba existence plazmatu, je vyuţíváno vlastnosti plazmatu, zejména toho, ţe na nabité částice působí magnetické pole. Nabité částice se totiţ napřič magnetických siločar nepohybuji volně, ale obíhají kolem 5
6 nich po kruţnicích. Je tedy moţné plazma pomoci externích nebo interních magnetických poli izolovat od stěn a sníţit tok častíc na steny. Byly studovány impulsní systémy vyuţívající vnitrních magnetických poli, tak zvané pince - výboje samovolně se stahující působením magnetického pole vytvářeného elektrickým proudem protékajícím plazmatem. Z hlediska technické realizace je však lákavé a ţádoucí mít stacionární nebo alespoň kvazistacionární systém. Nejintenzivněji byly zkoumány magnetické zrcadlové nádoby, stalaratory a tokamaky. V posledních patnácti letech se ukázal systém tokamak jako nejperspektivnější. Plazma je v něm drţeno v toroidální nádobě kombinaci magnetického pole vytvářeného magnetickými cívkami a magnetického pole vytvářeného proudem protékajícím plazmatem. Tento systém je zkoumán ve všech vyspělých státech (např. USA - zařízení TFTR, Dublet a další, Francie - TOR SUPRA, Rusko - T-10, T-15, Japonsko - JT-60). Také v CR je prováděn výzkum na malém tokamaku pod názvem CASTOR. Avšak největším zařízením tohoto typu je zařízení mezinárodního společenství EUROATOM nazývané JET (Joint European Torus) v Culhamu ve Velké Britanii. Schéma tohoto zařízené je uvedeno na úvodním obrázku. Vakuová prstencová (toroidální) komora o malém průměru 3,5-4,5 m a velkém průměru 6 m, v niţ je vytvářeno plazma, má objem 200 kubických metru. K vytvoření a ohřátí plazmatu protékajícím proudem je třeba výkon 2 MW. Další ohřev je realizován některými tak zvanými dodatečnými ohřevy buď pomoci vysokofrekvenčních poli nebo svazky neutrálních atomu o výkonu několika desítek MW. V tomto zařazení byla v nedávné době prokázána fyzikální uskutečnitelnost termojaderného reaktoru. Bylo docíleno dostatečného toku termojaderných neutronu z deutero-tritiové reakce. Ve všech předchozích výzkumech bylo pracováno pouze s normálním vodíkem nebo s deuteriem, aby nebylo zařízení kontaminováno radioaktivním tritiem. Překáţkou na cestě k uskutečněni termojaderného reaktoru jsou četné nestability a turbulence vznikající v plazmatu, jimţ je ve stávajících zařízeních věnována největší pozornost. Jiţ několik let pracuje mezinárodní skupina vědců na projektu zkušebního termojaderného reaktoru ITER na principu tokamaku. Prstencová komora tohoto reaktoru by měla velký průměr 16 m a jeho termojaderný výkon by měl dosáhnout 1,5 GW. Očekávané náklady na jeho vestavbu jsou vsak kolosální - 10 miliard $. O jeho stavbě jiţ bylo rozhodnuto a bude stát ve Francii. Atmosféra slunce Atmosféra je ta část Slunce, odkud k nám přichází sluneční záření. Nejvíce (99 %) ho vysílá nejspodnější vrstva, zvaná fotosféra, která pro nás představuje onen "povrch" Slunce. V jejím světle rozloţeném do spektra pozorujeme na jasném (emisním) pozadí mnoţství temných (absorpčních) spektrálních čar příslušejících zejména kovům, někdy i jednoduchým molekulám. Povrch Slunce není stejnorodý, ale vykazuje zrnitou strukturu - granulaci. Nejsvětlejší body jsou zřejmé vrcholky konvektivních proudu, o několik set stupňů teplejší neţ sousední povrch. Nad fotosférou leţí chromosféra, jeţ je řídčí a teplejší neţ fotosféra, k záření Slunce však přispívá jen 0,1 %. Lze ji sledovat pomoci tzv. koronografu, které napodobuji zatmění Slunce, nebo přístroji se speciálními filtry. Vnější část sluneční atmosféry - řídká a velmi horká (aţ 1 milion stupňů Kelvina) korona - je nestabilní, rozpíná se a v oblasti Země přechází v tzv. sluneční vítr. Sluneční vítr je trvalým 6
7 proudem ionizovaných částic, o hustotě řadově desítek milionu iontu na metr krychlový, vanoucí od Slunce rychlosti kolem 500 km/s. Sluneční činnost Sluneční činnost je souhrnný název pro radu nestálých jevu, které můţeme pozorovat v atmosféře Slunce. Nejznámější jsou sluneční skvrny - oblasti niţší teploty (4 200 K) ve fotosféře, kruhovitého nebo nepravidelného tvaru. Průměr skvrn se pohybuje od několika set kilometru aţ po km. Skvrny mohou na slunečním povrchu existovat několik hodin, dni výjimečně přetrvávají i několik měsíců. Jejich jádro - umbra - je obklopeno polostínem - penumbrou. Chromosférické erupce jsou náhlá zjasnění trvající řádově minuty. Erupce jsou zdrojem krátkovlnného, optického, radiového i kosmického záření a proudu nabitých částic. Protuberance jsou poměrné hustá a chladna oblaka podpíraná v koroně silným magnetickým polem. Na okraji Slunce jsou pozorovatelné jako jasné útvary nad chromosférou, promítají-li se na sluneční kotouč, mají charakter temných vláken, zvaných téţ filamenty. Projevy sluneční aktivity jsou obvykle vázány na tzv. aktivní oblasti - oblasti se zvýšeným magnetickým polem, jejichţ ţivotní doba činí dny aţ měsíce. Vznik aktivní oblasti je doprovázen vytvořením fakulového a flokulového pole (zjasnění ve fotosféře a chromosféře), ve kterém se později můţe objevit a rozvinout skupina slunečních skvrn. V období maxima rozvoje skvrn vznikají téţ chromosférické erupce a protuberance. Po zániku skvrn zůstává flokulové pole a klidně protuberance. Po čase zmizí i tyto jevy a na miste aktivní oblasti pozorujeme jiţ jen klidnou sluneční atmosféru. Sluneční činnost se periodicky mění, a to nejvýrazněji v jedenáctileté periodě, existuje téţ dvaadvacetiletý cyklus a s největší pravděpodobností i cykly delších period. Některé druhy sluneční činnosti se výrazně projevuji na Zemi: např. ultrafialové a rentgenové záření působí na ionosféru, proudy nabitých částic ovlivňují zemské magnetické pole. Nepřímo se můţe zvýšení sluneční činnosti projevit i v biosféře, např. zrychlením růstu dřevin či zhoršením průběhu některých onemocnění. Vznik a vývoj Slunce Slunce je hvězdou spektrální třídy G2 V o absolutní magnitudě +4,84. Leţí takřka v rovině Galaxie, 9 kpc od jejího středu. Ve srovnání s hvězdami v okolí je spise nadprůměrně hmotnou hvězdou (jen 7 % hvězd v okolí Slunce je hmotnějších). Slunce vzniklo před 4,7 miliardami let z oblaku mezihvězdné látky; bezprostředním popudem k počátečnímu zhrouceni oblaku byl zřejmě výbuch blízké supernovy. Po přibliţně 50 milionech let se Slunce smrštilo natolik, ze v jeho nitru začaly probíhat termonukleární reakce, při nichţ se mění vodík na helium. Slunce tak nastoupilo nejdelší etapu svého ţivota - etapu hvězdy hlavní posloupnosti, ve které stráví 85 % svého ţivota - 9 miliard let. Na počátku teto fáze bylo Slunce menší neţ dnes (přibliţně o 10 %) a také méně zářilo (zhruba o 30 %). Na konci fáze hvězdy hlavní posloupnosti dosáhne poloměr Slunce 1,4 násobku a jeho výkon se oproti dnešku zdvojnásobí. Další vývoj Slunce bude rychlý - po vyčerpání zásob vodíku v centru se zapálí vodík v tenké vrstvičce obalující vyhořelé heliové jádro. Vnitřek hvězdy se smrští, zatímco vnější vrstvy se rozepnou - Slunce se stane červeným obrem o poloměru desetkrát aţ stokrát větším, neţ je dnešní. Později se v heliovém jádru zapálí reakce, při nichţ se jádra 7
8 helia spojuji v jádra uhlíku a kyslíku. Z řiďounkého obalu s prudkými konvektivními pohyby bude do prostoru prostřednictvím slunečního větru vyvrhováno veliké mnoţství látky. Nakonec se odvane cely obal a zůstane jen uhlíko-kyslíkové jádro o hmotnosti 0,6 hmotnosti současného Slunce, obalené tenkou vodíkovou atmosférou. Ţhavý zbytek hvězdy zbaveny přisunu čerstvého jaderného materiálu začne postupně chladnout - stane se degenerovaným bílým trpaslíkem a konečně chladným černým trpaslíkem bez zdrojů energie. Otázky 1. Specifikujte základní informace o Slunci. 2. Specifikujte stavbu Slunce a jeho postavení ve sluneční soustavě 3. Specifikujte principy termojaderné reakce na Slunci 4. Specifikujte principy termojaderné reakce a zařízení zkoumaných na Zemi 5. Specifikujte procesy probíhající ve Slunci 6. Specifikujte procesy související se vznikem a vývojem Slunce. Další zdroje
Slunce zdroj energie pro Zemi
Slunce zdroj energie pro Zemi Josef Trna, Vladimír Štefl Zavřete oči a otočte tvář ke Slunci. Co na tváři cítíte? Cítíme zvýšení teploty pokožky. Dochází totiž k přenosu tepla tepelným zářením ze Slunce
Vícevysokoteplotního plazmatu na tokamaku GOLEM
Měření základních parametů vysokoteplotního plazmatu na tokamaku GOLEM J. Krbec 1 1 České vysoké učení technické v Praze Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská U3V Fyzika přátelsky / Aplikované přírodní
VíceVY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce
VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce SLUNCE Slunce je sice obyčejná hvězda, podobná těm, které vidíme na noční obloze, ale pro nás je velmi důležitá. Bez ní by naše Země byla tmavá a studená a žádný život by
VíceHvězdy se rodí z mezihvězdné látky gravitačním smrštěním. Vlastní gravitací je mezihvězdný oblak stažen do poměrně malého a hustého objektu
Hvězdy se rodí z mezihvězdné látky gravitačním smrštěním. Vlastní gravitací je mezihvězdný oblak stažen do poměrně malého a hustého objektu kulovitého tvaru. Tento objekt je nazýván protohvězda. V nitru
VíceSLUNCE. 5. lekce Bára Gregorová a Ondrej Kamenský
SLUNCE 5. lekce Bára Gregorová a Ondrej Kamenský Slunce zblízka Vřící povrch probublávajícího plazmatu granulace to plazma čtvrté skupenství hmoty, směska elektricky nabitých částic Pozorujeme různé jevy
VíceSložení hvězdy. Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ
Hvězdy zblízka Složení hvězdy Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ Plazma zcela nebo částečně ionizovaný plyn,
VíceMonitorovací indikátor: 06.43.10 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů Akce: Přednáška, KA 5 Číslo přednášky: 19
Název projektu: Automatizace výrobních procesů ve strojírenství a řemeslech Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.30/01.0038 Příjemce: SPŠ strojnická a SOŠ profesora Švejcara Plzeň Monitorovací indikátor: 06.43.10
VíceChemické složení vesmíru
Společně pro výzkum, rozvoj a inovace - CZ/FMP.17A/0436 Chemické složení vesmíru Jak sledujeme chemické složení ve vesmíru? Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Mendelova univerzita v Brně,
VíceIdentifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK
Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK Škola, adresa Autor ZŠ Smetanova 1509, Přelouč Mgr. Ladislav Hejný Období tvorby VM Červen 2012 Ročník 9. Předmět Fyzika Hvězdy Název,
VíceÚvod do fyziky plazmatu
Úvod do fyziky plazmatu Lenka Zajíčková, Ústav fyz. elektroniky Doporučená literatura: J. A. Bittencourt, Fundamentals of Plasma Physics, 2003 (3. vydání) ISBN 85-900100-3-1 Navazující a související přednášky:
VíceVY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY
VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY Hvězdy Vývoj hvězd Konec hvězd- 1. možnost Konec hvězd- 2. možnost Konec hvězd- 3. možnost Supernova závěr Hvězdy Vznik hvězd Vše začalo už strašně dávno, kdy byl vesmír
VíceO původu prvků ve vesmíru
O původu prvků ve vesmíru prof. Mgr. Jiří Krtička, Ph.D. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Masarykova univerzita, Brno Odkud pochází látka kolem nás? Odkud pochází látka kolem nás? Z čeho je svět kolem
VíceVlastnosti atomových jader Radioaktivita. Jaderné reakce. Jaderná energetika
Jaderná fyzika Vlastnosti atomových jader Radioaktivita Jaderné reakce Jaderná energetika Vlastnosti atomových jader tomové jádro rozměry jsou řádově 1-15 m - složeno z protonů a neutronů Platí: X - soustředí
VíceRADIOAKTIVITA KAP. 13 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE. Typy radioaktivního záření
KAP. 3 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE sklo barvené uranem RADIOAKTIVITA =SCHOPNOST NĚKTERÝCH ATOMOVÝCH JADER VYSÍLAT ZÁŘENÍ přírodní nuklidy STABILNÍ NKLIDY RADIONKLIDY = projevují se PŘIROZENO RADIOAKTIVITO
VíceObnovitelné zdroje energie Budovy a energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 Solární energie 2 1
VíceB. Hvězdy s větší hmotností spalují termojaderné palivo pomaleji,
HVĚZDY 1. Většina hvězd se při pozorování v průběhu noci pohybuje od A. Západu k východu, B. Východu k západu, C. Severu k jihu, D. Jihu k severu. 2. Ve většině hvězd se energie uvolňuje A. Prudkou rotací
VíceJak se vyvíjejí hvězdy?
Jak se vyvíjejí hvězdy? tlak a teplota normální plyny degenerované plyny osud Slunce fáze červeného obra oblast horizontálního ramena oblast asymptotického ramena obrů planetární mlhovina bílý trpaslík
VíceEnergetické zdroje budoucnosti
Energetické zdroje budoucnosti Energie a společnost Jakýkoliv živý organismus potřebuje dodávku energie (potrava) Lidská společnost dále potřebuje značné množství energie k zabezpečení svých aktivit Doprava
VíceAstrofyzika. 1. Sluneční soustava. Slunce. Sluneční atmosféra. Slunce 17.6.2013. Slunce planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny
1. Sluneční soustava Astrofyzika aneb fyzika hvězd a vesmíru planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny je dominantním tělesem ve Sluneční soustavě koule o poloměru 1392000 km, s průměrnou hustotou
VíceZÁŘENÍ V ASTROFYZICE
ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE Plazmový vesmír Uvádí se, že 99 % veškeré hmoty ve vesmíru je v plazmovém skupenství (hvězdy, mlhoviny, ) I na Zemi se vyskytuje plazma, např. v podobě blesků, polárních září Ve sluneční
VíceVESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná
VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY první hvězdy
VíceFyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK
Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 Fyzika atomu - model atomu struktura elektronového obalu atomu z hlediska energie atomu - stavba atomového jádra; základní nukleony
Více4.4.6 Jádro atomu. Předpoklady: Pomůcky:
4.4.6 Jádro atomu Předpoklady: 040404 Pomůcky: Jádro je stotisíckrát menší než vlastní atom (víme z Rutherfordova experimentu), soustřeďuje téměř celou hmotnost atomu). Skládá se z: protonů: kladné částice,
VíceProč studovat hvězdy? 9. 1 Úvod 11 1.1 Energetické úvahy 11 1.2 Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů... 13 1.3 Model našeho Slunce 15
Proč studovat hvězdy? 9 1 Úvod 11 1.1 Energetické úvahy 11 1.2 Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů.... 13 1.3 Model našeho Slunce 15 2 Záření a spektrum 21 2.1 Elektromagnetické záření
VíceRadioaktivita,radioaktivní rozpad
Radioaktivita,radioaktivní rozpad = samovolná přeměna jader nestabilních nuklidů na jiná jádra, za současného vyzáření neviditelného radioaktivního záření Výskyt v přírodě v přírodě se vyskytuje 264 stabilních
VícePlazmové metody. Co je to plazma? Jak se uplatňuj. ují plazmové metody v technice?
Plazmové metody Co je to plazma? Jak se uplatňuj ují plazmové metody v technice? Co je to plazma? Plazma je látkové skupenství hmoty, ČTVRTÉ skupenství a vykazuje určité specifické vlastnosti. (správně
VíceSlunce - otázky a odpovědi
Slunce - otázky a odpovědi Vladimír Štefl, Josef Trna Zavřete oči a otočte tvář ke Slunci. Co na tváři cítíte? Cítíme zvýšení teploty pokožky. Dochází totiž k přenosu tepla tepelným zářením ze Slunce na
VícePOKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE II
POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE II FOTOELEKTRICKÝ JEV VNĚJŠÍ FOTOELEKTRICKÝ JEV na intenzitě záření závisí jen množství uvolněných elektronů, ale nikoliv energie jednotlivých elektronů energie elektronů
VíceVY_52_INOVACE_VK64. Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen červen 2013 Ročník, pro který je VM určen
VY_52_INOVACE_VK64 Jméno autora výukového materiálu Věra Keselicová Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen červen 2013 Ročník, pro který je VM určen Vzdělávací oblast, obor, okruh, téma Anotace 8. ročník
VíceAtomové jádro, elektronový obal
Atomové jádro, elektronový obal 1 / 9 Atomové jádro Atomové jádro je tvořeno protony a neutrony Prvek je látka skládající se z atomů se stejným počtem protonů Nuklid je systém tvořený prvky se stejným
VíceJADERNÁ ENERGIE. Jaderné reakce, které slouží k uvolňování jaderné energie, jsou jaderná syntéza a jaderné štěpení.
JADERNÁ ENERGIE Jaderné reakce, které slouží k uvolňování jaderné energie, jsou jaderná syntéza a jaderné štěpení.. Jaderná syntéza (termonukleární reakce): Je děj, při němž složením dvou lehkých jader
VíceSluneční soustava je součástí galaxie známé také pod názvem Mléčná dráha. Planety ve sluneční soustavě obíhají po eliptických drahách kolem Slunce.
Sluneční soustava je součástí galaxie známé také pod názvem Mléčná dráha. Planety ve sluneční soustavě obíhají po eliptických drahách kolem Slunce. Zhruba 99,866 % celkové hmotnosti sluneční soustavy tvoří
Více8.1 Elektronový obal atomu
8.1 Elektronový obal atomu 8.1 Celkový náboj elektronů v elektricky neutrálním atomu je 2,08 10 18 C. Který je to prvek? 8.2 Dánský fyzik N. Bohr vypracoval teorii atomu, podle níž se elektron v atomu
VíceChemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou
Chemie Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou JÁDRO ATOMU A RADIOAKTIVITA VY_32_INOVACE_03_3_03_CH Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Atomové jádro je vnitřní
VíceVšechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.
VESMÍR Model velkého třesku předpovídá, že vesmír vznikl explozí před asi 15 miliardami let. To, co dnes pozorujeme, bylo na začátku koncentrováno ve velmi malém objemu, naplněném hmotou o vysoké hustotě
VíceVY_32_INOVACE_FY.17 JADERNÁ ENERGIE
VY_32_INOVACE_FY.17 JADERNÁ ENERGIE Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Jaderná energie je energie, která existuje
VíceENERGIE a její přeměny
Ing. Radim Janalík, CSc. VŠB TU Ostrava katedra energetiky Využití energetických zdrojů ENERGIE a její přeměny ENERGIE : co to vlastně je? Fyzikové ze 17.století definovali energii jako schopnost konat
VíceTest vlastnosti látek a periodická tabulka
DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-2-08 Téma: Test vlastnosti látek a periodická tabulka Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý Mgr. Josef Kormaník TEST Test vlastnosti
VíceRelativistická dynamika
Relativistická dynamika 1. Jaké napětí urychlí elektron na rychlost světla podle klasické fyziky? Jakou rychlost získá při tomto napětí elektron ve skutečnosti? [256 kv, 2,236.10 8 m.s -1 ] 2. Vypočtěte
VíceIng. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113
Sluneční energie, fotovoltaický jev Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113 1 Osnova přednášky Slunce jako zdroj energie Vlastnosti slunečního
VíceRozměr a složení atomových jader
Rozměr a složení atomových jader Poloměr atomového jádra: R=R 0 A1 /3 R0 = 1,2 x 10 15 m Cesta do hlubin hmoty Složení atomových jader: protony + neutrony = nukleony mp = 1,672622.10 27 kg mn = 1,6749272.10
VíceKroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA
Kroužek pro přírodovědecké talenty - 2018 I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA Sluneční soustava - Proč Sluneční soustava? - Co to je - obecně? - Z čeho se skládá? Sluneční soustava inventura: 1. Slunce jediná
VíceMgr. Jan Ptáčník. Astronomie. Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka
Mgr. Jan Ptáčník Astronomie Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka Astronomie Jevy za hranicemi atmosféry Země Astrofyzika Astrologie Historie Thalés z Milétu: Země je placka Ptolemaios: Geocentrismus
VíceFYZIKA MIKROSVĚTA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník
FYZIKA MIKROSVĚTA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník Mikrosvět Svět o rozměrech 10-9 až 10-18 m. Mikrosvět není zmenšeným makrosvětem! Chování v mikrosvětě popisuje kvantová
VíceLátkové množství n poznámky 6.A GVN
Látkové množství n poznámky 6.A GVN 10. září 2007 charakterizuje látky z hlediska počtu částic (molekul, atomů, iontů), které tato látka obsahuje je-li v tělese z homogenní látky N částic, pak látkové
VíceČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE
ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE Sluneční soustava Vzdálenosti ve vesmíru Imaginární let fotonovou raketou Planety, planetky Planeta (oběžnice) ve sluneční soustavě je takové těleso,
VíceAstronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou.
Astronomie Je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry. Zvláště tedy výzkumem vesmírných těles, jejich soustav, různých dějů ve vesmíru i vesmírem jako celkem. Astronom, česky hvězdář,
VíceATOMOVÁ FYZIKA JADERNÁ FYZIKA
ATOMOVÁ FYZIKA JADERNÁ FYZIKA 12. JADERNÁ FYZIKA, STAVBA A VLASTNOSTI ATOMOVÉHO JÁDRA Autor: Ing. Eva Jančová DESS SOŠ a SOU spol. s r. o. JADERNÁ FYZIKA zabývá strukturou a přeměnami atomového jádra.
VíceDUSÍK NITROGENIUM 14,0067 3,1. Doplňte:
Doplňte: Protonové číslo: Relativní atomová hmotnost: Elektronegativita: Značka prvku: Latinský název prvku: Český název prvku: Nukleonové číslo: Prvek je chemická látka tvořena z atomů o stejném... čísle.
VíceEnergetika se zabývá získáváním, přeměnou a distribucí všech forem energie. Energii nevytváříme, pouze transformujeme z jedné formy na druhou.
VŠB TU Ostrava Energetika se zabývá získáváním, přeměnou a distribucí všech forem energie. Energii nevytváříme, pouze transformujeme z jedné formy na druhou. VŠB TU Ostrava 2 VŠB TU Ostrava 3 Dle zdroje:
VícePlazmové metody. Základní vlastnosti a parametry plazmatu
Plazmové metody Základní vlastnosti a parametry plazmatu Atom je základní částice běžné hmoty. Částice, kterou již chemickými prostředky dále nelze dělit a která definuje vlastnosti daného chemického prvku.
Více2. ATOM. Dualismus částic: - elektron se chová jako hmotná částice, ale také jako vlnění
Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Kikusska94 2. ATOM HISTORIE NÁZORŮ NA STAVBU ATOMU - Leukippos (490 420 př. n. l.) - Demokritos (460 340 př. n. l.) - látka je tvořená atomy, které se dále nedělí (atomos
Více29. Atomové jádro a jaderné reakce
9. tomové jádro a jaderné reakce tomové jádro je složeno z nukleonů, což jsou protony (p + ) a neutrony (n o ). Průměry atomových jader jsou řádově -5 m. Poznámka: Poloměr atomového jádra je dán vztahem:
VíceAstronomie Sluneční soustavy II. Slunce. Jan Ebr Olomouc, 19. 4. 2012
Astronomie Sluneční soustavy II. Slunce Jan Ebr Olomouc, 19. 4. 2012 Literatura - Slunce je hvězda stelární astrofyzika! - (Vanýsek, V.: Základy astronomie a astrofyziky) - Z. Mikulášek, J. Krtička: Základy
VíceVÍTR MEZI HVĚZDAMI Daniela Korčáková kor@sunstel.asu.cas.cz Astronomický ústav AV ČR horké hvězdy hvězdy podobné Slunci chladné hvězdy co se stane, když vítr potká vítr? co způsobil vítr? HORKÉ HVĚZDY
VíceAtmosféra, znečištění vzduchu, hašení
Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací. Obsahuje přibližně 78 % dusíku a 21 % kyslíku, se stopovým množstvím
VíceSluneční soustava OTEVŘÍT. Konec
Sluneční soustava OTEVŘÍT Konec Sluneční soustava Slunce Merkur Venuše Země Mars Jupiter Saturn Uran Neptun Pluto Zpět Slunce Slunce vzniklo asi před 4,6 miliardami let a bude svítit ještě přibližně 7
VíceSluneční skvrny od A do Z. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov
Sluneční skvrny od A do Z Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Sluneční skvrny historie Příležitostná pozorování velkých skvrn pouhým okem První pozorování dalekohledem: 1610 Thomas Harriot
VíceR10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika
Fyzika pro střední školy II 84 R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A R10.1 Fotovoltaika Sluneční záření je spojeno s přenosem značné energie na povrch Země. Její velikost je dána sluneční neboli solární
VíceŽelezné lijáky, ohnivé smrště. Zdeněk Mikulášek
Železné lijáky, ohnivé smrště Zdeněk Mikulášek Hnědí trpaslíci - nejdivočejší hvězdy ve vesmíru Zdeněk Mikulášek Historie 1963 Shiv Kumar: jak by asi vypadala tělesa s hmotnostmi mezi hvězdami a planetami
VíceJaderná fúze. Jednotka pro globální spotřebu energie 1Q = 1.05 10 21 J 2000 Q ročně (malá hustota) Σ 1850 1950 - Σ 1950 2050 -
Jaderná fúze Problém energie Jednotka pro globální spotřebu energie 1Q = 1.05 10 21 J Slunce zem Světová spotřeba energie 2000 Q ročně (malá hustota) Zásoby uhlí ~100 Q, zásoby ropy do 1850 0.004 Q/rok
VíceJádro se skládá z kladně nabitých protonů a neutrálních neutronů -> nukleony
Otázka: Atom a molekula Předmět: Chemie Přidal(a): Dituse Atom = základní stavební částice všech látek Skládá se ze 2 částí: o Kladně nabité jádro o Záporně nabitý elektronový obal Jádro se skládá z kladně
VíceFYZIKA ATOMOVÉHO JÁDRA
FYZIKA ATOMOVÉHO JÁDRA Je to nejstarší obor fyziky Stručně jaderná nebo nukleární fyzika Zabývá se strukturou jader, jadernými ději a jejich využití v praxi JÁDRO ATOMU Tvoří centrální část atomu o poloměru
VíceMarch 01, IAM SMART F9.notebook : : : :51. nemění. perihélium afélium elipsa. Pohyby Země.
Newtonovy zákony 1.Síla působící ve směru pohybu tělesa nemění zmenšuje Sada interaktivních materiálů pro 9. ročník Fyzika CZ.1.07/1.1.16/02.0079 jeho rychlost. 2. Síla působící proti směru pohybu tělesa
VíceATOMOVÉ JÁDRO A JEHO STRUKTURA. Aleš Lacina Přírodovědecká fakulta MU, Brno
ATOMOVÉ JÁDRO A JEHO STRUKTURA Aleš Lacina Přírodovědecká fakulta MU, Brno "Poněvadž a-částice... procházejí atomem, pečlivé studium odchylek "těchto střel" od původního směru může poskytnout představu
VíceZáklady elektrotechniky - úvod
Elektrotechnika se zabývá výrobou, rozvodem a spotřebou elektrické energie včetně zařízení k těmto účelům používaným, dále sdělovacími a informačními technologiemi. Elektrotechnika je úzce spjata s matematikou
VíceVývoj Slunce v minulosti a budoucnosti
Vývoj Slunce v minulosti a budoucnosti Vjačeslav Sochora Astronomický ústva UK 9.5.2008 Obsah Úvod. Standartní model. Standartní model se započtením ztráty hmoty. Minulost a budoucnost Slunce. Reference.
VíceVznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143. Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková
Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková Teorie Kosmologie - věda zabývající se vznikem a vývojem vesmírem. Vznik vesmírů je vysvětlován v bájích každé starobylé
VíceZa hranice současné fyziky
Za hranice současné fyziky Zásadní změny na počátku 20. století Kvantová teorie (Max Planck, 1900) teorie malého a lehkého Teorie relativity (Albert Einstein) teorie rychlého (speciální relativita) Teorie
VícePříklady Kosmické záření
Příklady Kosmické záření Kosmické částice 1. Jakou kinetickou energii získá proton při pádu z nekonečné výšky na Zem? Poloměr Zeměje R Z =637810 3 maklidováenergieprotonuje m p c 2 =938.3MeV. 2. Kosmickékvantum
VíceVY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II.
VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Galaxie Mléčná dráha je galaxie, v níž se nachází
VíceOpakování: shrnutí základních poznatků o struktuře atomu
11. Polovodiče Polovodiče jsou krystalické nebo amorfní látky, jejichž elektrická vodivost leží mezi elektrickou vodivostí kovů a izolantů a závisí na teplotě nebo dopadajícím optickém záření. Elektrické
VíceStavba atomu. Created with novapdf Printer (www.novapdf.com). Please register to remove this message.
Stavba atomu Atom je v chemii základní stavební částice, jeho průměr je přibližně 10-10 m. Je složen z jádra a obalu. Atomové jádro obsahuje protony p + (kladný náboj) a neutrony n 0 (neutrální částice).
VíceLehký topný olej. 0 t CO 2 /MWh výhřevnosti paliva. 1,17 t CO 2 /MWh elektřiny
Druh paliva Hnědé uhlí Černé uhlí Těžký topný olej Lehký topný olej Zemní plyn Biomasa Elektřina Emisní faktor 0,36 t CO 2 /MWh výhřevnosti paliva 0,33 t CO 2 /MWh výhřevnosti paliva 0,27 t CO 2 /MWh výhřevnosti
VíceSložení látek a chemická vazba Číslo variace: 1
Složení látek a chemická vazba Číslo variace: 1 Zkoušecí kartičku si PODEPIŠ a zapiš na ni ČÍSLO VARIACE TESTU (číslo v pravém horním rohu). Odpovědi zapiš na zkoušecí kartičku, do testu prosím nepiš.
VíceSvět a poptávka po energii
Svět a poptávka po energii Lidé potřebují více energie a potřebují čistší energii Celosvětová spotřeba energie poroste, a to hlavně ze dvou příčin: Přibývá lidí, a některé chudé země bohatnou. Příklady
VíceAplikace jaderné fyziky (několik příkladů)
Aplikace jaderné fyziky (několik příkladů) Pavel Cejnar Ústav částicové a jaderné fyziky MFF UK pavel.cejnar@mff.cuni.cz Příklad I Datování Galileiho rukopisů Galileo Galilei (1564 1642) Všechny vázané
VícePRINCIP TERMOJADERNÉ FÚZE
PRINCIP TERMOJADERNÉ FÚZE Jaderná fúze je jaderná reakce, při které se spojením jader atomů lehkých prvků vytvoří nové, těžší jádro jiného prvku. NEUTRON DEUTERIUM ENERGIE HELIUM TRITIUM Deuterium (těžký
VíceVesmír laboratoř extrémních teplot(?)
Vesmír laboratoř extrémních teplot(?) Zdeněk Mikulášek niverzita třetího věku, PřF Masarykova univerzita Brno 1. 3. 2018 Úvodem Teplota jedno z nejfrekventovanějších slov náš každodenní život se točí kolem
VíceAtomové jádro Elektronový obal elektron (e) záporně proton (p) kladně neutron (n) elektroneutrální
STAVBA ATOMU Výukový materiál pro základní školy (prezentace). Zpracováno v rámci projektu Snížení rizik ohrožení zdraví člověka a životního prostředí podporou výuky chemie na ZŠ. Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.16/02.0018
VíceÚvod do fyziky plazmatu
Úvod do fyziky plazmatu Plazma Velmi často se o plazmatu mluví jako o čtvrtém skupenství hmoty Název plazma pro ionizovaný plyn poprvé použil Irwing Langmuir (1881 1957) v roce 1928, protože mu chováním
VícePřednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno
Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno 1 Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno Struktura
VíceTermonukleární fúze Autoři: Matěj Oliva, Valeriyj Šlovikov, Matouš Verner Datum: Místo: Temešvár Jarní škola mladých autorů
Termonukleární fúze Autoři: Matěj Oliva, Valeriyj Šlovikov, Matouš Verner Datum: 2015-03-26 Místo: Temešvár Jarní škola mladých autorů E-mail: Matej.Oliva@gybot.cz, valera15@seznam.cz, verner.m.cz@gmail.com
VíceFúzní horská dráha Experiment: Zkuste s kamarádem fúzovat jádra (zmagnetizovaná kuličková
Točna Točnu roztočte a položte na ní míček. Pozorujte, jak bude míček opisovat malé kroužky. Nyní lehce plochu nakloňte a dívejte se, kterým směrem se bude míček pohybovat. Jakým směrem jste si myslili,
VíceJ i h l a v a Základy ekologie
S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 16. Skleníkový jev a globální oteplování Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284
VíceDomácí úlohy ke kolokviu z předmětu Panorama fyziky II Tomáš Krajča, , Jaro 2008
Domácí úlohy ke kolokviu z předmětu Panorama fyziky II Tomáš Krajča, 255676, Jaro 2008 Úloha 1: Jaká je vzdálenost sousedních atomů v hexagonální struktuře grafenové roviny? Kolik atomů je v jedné rovině
VíceTeplota jedna ze základních jednotek soustavy SI, vyjadřována je v Kelvinech (značka K) další používané stupnice: Celsiova, Fahrenheitova
1 Rozložení, distribuce tepla Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty je to stavová veličina, charakterizující termodynamickou rovnováhu systému. Teplo vyjadřuje kinetickou energii částic. Teplota
VíceGymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY. Jméno a příjmení: Martin Kovařík. David Šubrt. Třída: 5.
Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Jméno a příjmení: Martin Kovařík David Šubrt Třída: 5.O Datum: 3. 10. 2015 i Planety sluneční soustavy 1. Planety obecně
VíceKroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA
Kroužek pro přírodovědecké talenty - 2018 I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA Sluneční soustava - Proč Sluneční soustava? - Co to je - obecně? - Z čeho se skládá? Sluneční soustava inventura: 1. Slunce jediná
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 5 Číslo projektu: CZ..07/.5.00/34.040 Číslo šablony: 7 Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek: Atom
VíceOdhalená tajemství slunečních skvrn
Odhalená tajemství slunečních skvrn Michal Řepík info@michalrepik.cz www.michalrepik.cz Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy 23. 11. 2015 Obsah Slunce jako hvězda Struktura slunečního nitra a atmosféry
VíceZáklady spektroskopie a její využití v astronomii
Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Základy spektroskopie a její využití v astronomii Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Světlo x záření Jak vypadá spektrum?
VíceDOUTNAVÝ VÝBOJ. Další technologie využívající doutnavý výboj
DOUTNAVÝ VÝBOJ Další technologie využívající doutnavý výboj Plazma doutnavého výboje je využíváno v technologiích depozice povlaků nebo modifikace povrchů. Jedná se zejména o : - depozici povlaků magnetronovým
Více1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) JET 11) ITER
Term ojaderná fúze V rámci projektu Fyzikou a chemií k technice vytvořil prezentaci za GKS Marek Kovář (kovar.ma@seznam.cz). Modifikace a šíření dokumentu podléhá licenci GNU (www.gnu.org). 1) Nový zdroj
VíceVnitřní energie, práce a teplo
Vnitřní energie, práce a teplo Zákon zachování mechanické energie V izolované soustavě těles je v každém okamžiku úhrnná mechanická energie stálá. Mění se navzájem jen potenciální energie E p a kinetická
Více9. Astrofyzika. 9.4 Pod jakým úhlem vidí průměr Země pozorovatel na Měsíci? Vzdálenost Měsíce od Země je 384 000 km.
9. Astrofyzika 9.1 Uvažujme hvězdu, která je ve vzdálenosti 4 parseky od sluneční soustavy. Určete: a) jaká je vzdálenost této hvězdy vyjádřená v kilometrech, b) dobu, za kterou dospěje světlo z této hvězdy
VíceEnergie,výkon, příkon účinnost, práce. V trojfázové soustavě
Energie,výkon, příkon účinnost, práce V trojfázové soustavě Energie nevzniká ani se neztrácí, jen se mění z jedné na druhou Energie je nejdůležitější vlastnost hmoty a záření Jednotlivé druhy energie:
VíceSLUNEČNÍ ZÁŘENÍ JAKO ZDROJ ENERGIE
Libor Lenţa Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Regionální energetické centrum, o. p. s. Valašské Meziříčí Workshop Slnko v našich sluţbách 5. - 7. 4. 2013 Oščadnica SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ JAKO ZDROJ ENERGIE POZNÁMKY
VíceVY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY
VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Planety Terestrické planety Velké planety Planety sluneční soustavy a jejich rozdělení do skupin Podle fyzikálních vlastností se planety sluneční soustavy
Více