Zbytka. dendrochronologická analýza. Přírodní rezervace. Mgr. Alžběta Čejková. zpracovala: v Českých Budějovicích
|
|
- Luděk Staněk
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Výzkumná zpráva o dendrochronologické analýze Přírodní rezervace Zbytka dendrochronologická analýza zpracovala: Mgr. Alžběta Čejková v Českých Budějovicích Výzkumná zpráva o dendrochronologické analýze
2 Obsah: 1. Úvod 2 2. Zpracovaný materiál 2 3. Metody dendrochronologického zpracování 3 4. Výsledky Sestavení chronologie Analýzy Růstové charakteristiky a trendy Významné roky Vliv klimatických podmínek Vliv spodní hladiny vody ve vrtu Lt Závěr Literatura 15 1
3 1. Úvod Dendrochronologie je mezioborová metoda, která se zabývá vlivem faktorů prostředí na tvorbu letokruhů a nachází uplatnění v mnoha vědních oborech, např. lesnictví, ekologii, geobotanice, archeobotanice, historii, klimatologii apod. Na základě letokruhových řad je možné některé z těchto faktorů prostředí zpětně identifikovat a objasnit tak některé ekologické aspekty v historii stanoviště. Cílem dendrochronologické studie bylo zjistit vliv a míru ovlivnění růstu stromů v lokalitě přírodní rezervace Zbytka: a) klimatickými podmínkami b) výškou hladiny spodní vody závislé na odběru podzemních vod z pramenišť Litá a Mokré, která zásobují obyvatele v oblasti pitnou vodou. Jmenovitě: sestavit stanovištní chronologii dubu zhodnotit růstové charakteristiky stromů provést analýzu významných let a náhlých růstových změn detekovat vztah mezi šířkovým přírůstem a klimatickými podmínkami určit vztah mezi šířkovým přírůstem a hladinou spodní vody ve vrtu Lt5 2. Zpracovaný materiál Pro účely dendrochronologické analýzy bylo 20.října 2008 na lokalitě přírodní rezervace Zbytka odebrány vrty z celkem 10 dubů. Odebrané stromy rostly v místech bez patrné dlouhodobé stagnace povrchové vody. Jednalo se o vzrostlé statné jedince bez známek poškození kmene a koruny a bez patrného houbového napadení. Z každého stromu byly ve výčetní výšce (DBH = 130 cm nad zemí) odebrány dva proti sobě jdoucí vrty kolmo ke kmeni. Dodaná klimatická data zahrnovala řady průměrných denních teplot ze stanice Hradec Králové a denní úhrny srážek ze stanice České Meziříčí od roku Dále byly k dispozici data o hladině spodní vody ve vrtu Lt5 od konce roku 1968 do poloviny roku 2005 s několika mezerami v nejsilnějším období čerpání vody na lokalitě
4 3. Metody dendrochronologického zpracování Pro vlastní dendrochronologickou analýzu bylo použito standardních metod popsaných mj.: Cook et Kairiukstis 1990, Schweingruber a) Měření šířek letokruhů bylo provedeno pomocí měřící lavice TIMETABLE s odčítacím zařízením PARSER v1.3 (SCIEM). Data byla zaznamenávána v programu PAST32 (Knibbe 2003). Šířky letokruhů byly změřeny s přesností na 0,01 mm. b) Letokruhové křivky jednotlivých stromů byly navzájem porovnány. Míra podobnosti mezi jednotlivými letokruhovými sériemi byla ověřena pomocí korelačního koeficientu a koeficientu shody (GI). Korelační koeficient je počítán z transformovaných dat porovnávaného a referenčního vzorku. Pro transformaci naměřených hodnot byly použity dva způsoby: a) Baillie / Pilcher transformace (Baillie et Pilcher 1973) a b) transformace dle Hollsteina (Hollstein 1980). Výsledky korelačního koeficientu byly testovány upraveným Studentovým t-testem, který byl posuzován na hladině významnosti p < 0,0005. Koeficient shody GI je procentuální vyjádření shodného sklonu křivky posuzovaného a referenčního vzorku. Výsledky byly vyhodnoceny pomocí t-testu na hladině významnosti p < 0,0005 (Knibbe 2003). Kritériem pro zařazení letokruhové série jednoho vzorku do průměrné chronologie byla hodnota korelačního koeficientu větší než 10 a hodnota koeficientu shody větší než 75%. c) Ze synchronních křivek byla vytvořena průměrná stanovištní chronologie. V programu Arstan (Cook et Holmes 1986) byla provedena dvoustupňová detrendace (odstranění věkového trendu) dat a odstraněna autokorelace (závislost určité časové hodnoty v řadě na hodnotách předchozích). d) Rozdíly tloušťkového přírůstu mezi 40letými obdobími před ( ) a po ( ) začátku čerpání spodní vody byly hodnoceny pomocí dvou výběrového t-testu. Rozdíly tloušťkového přírůstu mezi obdobími s různou intenzitou odběru vody ( , , ) byly testovány jednocestnou analýzou variance. e) Z naměřených šířek letokruhů byla provedena analýza náhlých růstových změn, tzn. významných let. Tímto termínem je definován rok, ve kterém se v dané populaci stromů synchronně vyskytuje extrémně úzký nebo naopak široký letokruh (Schweingruber et al. 1990). Analýza významných let byla provedena podle metodiky Croppera (Cropper 1979, dále např. Schweingruber et al. 1990, Meyer 1999). Tato metoda spočívá v postupu, kdy od naměřené hodnoty šířky letokruhu je odečten klouzavý průměr pro pět sousedních členů letokruhové řady, dělený směrodatnou odchylkou těchto pěti členů. Dosažené hodnoty jsou převedeny na výskyt významných let v případech, kdy jsou větší než + 1 (pozitivní významný rok), respektive menší než - 1 (negativní významný rok). Projevem významného roku byla stanovena hranice nejméně 50% (hodnota 0,5 v grafu) výskytu významného roku z celkového počtu letokruhových řad (20 řad z 10 stromů). d) K analýze vztahu mezi tloušťkovým přírůstem a klimatickými parametry byla použita residuální chronologie a průměrné měsíčními teploty vzduchu spolu s měsíčními úhrny srážek za období Pro vyhodnocení vztahu byl zvolen přístup korelační analýzy a analýzy odpovědi (upravené mnohonásobné regrese): jmenovitě boostrap correlation a boostrap response funkce, dále boostrap moving correlation a boostrap moving response funkce (Cook et Kairiukstis 1990, Fritts 1976) v programu DENDROCLIM (Biondi et Waikul 2004). Postupná korelace a analýza odpovědi (boostrap moving correlation/response funkce) zjišťuje časovou stabilitu klimatických signálů. Vzhledem k dostupné délce klimatických prediktorů byly analýzy rozděleny do dvou částí po šesti měsících (duben září) zahrnující období tloušťkového přírůstu v daném roce a šest měsíců předcházející tomuto období (říjen předchozího roku březen daného roku). Růst stromů je často ovlivněn podmínkami předcházející období tloušťkového přírůstu (např. Drápela et Zach 1995). Délka klimatických řad zároveň zkrátila délku postupného okna pro výpočet postupné korelace a analýzy odpovědi, výsledky analýz tak pokrývají pouze období posledních 16 let ( ). e) K analýze vztahu mezi tloušťkovým přírůstem a spodní hladinou vody byla použita residuální chronologie a dodané průměrné měsíčními hodnoty spodní hladiny vody včetně ročního průměru za období od konce roku 1968 do poloviny roku Pro vyhodnocení vztahu byl zvolen přístup regresní analýzy. 3
5 4. Výsledky 4.1 Sestavení chronologie Průměrnou stanovištní chronologii bylo možno vytvořit ze všech 20 odebraných vrtů, jejichž roční tloušťkové přírůsty byly vzájemně dostatečně korelovány a splňovaly parametry testovacích kritérií (viz kapitola 3 b). Jednotlivé stromy mezi sebou nejeví výraznější růstové anomálie (Obr. 1). U velké části stromů nebylo při odběru dosaženu středu stromu (zjištění věku stromů nebylo účelem studie), což se odráží v různé délce vzorků let z pravděpodobně věkem relativně blízkých stromů. Obr. 1: Průběh letokruhového přírůstu odebraných stromů a jejich průměrná stanovištní chronologie (černě). 4.2 Analýzy Analýzy na základě stanovištní chronologie byly prováděny od roku , respektive na posledních 40 letech chronologie , kdy byly k dispozici klimatická data (od r. 1969) a výška vodní hladiny z vrtu Lt5 (vrt v těsné blízkosti rezervace). 0d roku byl 1978 zahájen postupný odběr vody z využitelných jímacích objektů silně ovlivňující hydrologický režim rezervace (Uhlík 2006). 4
6 4.2.1 Růstové charakteristiky a trendy Průměrný tloušťkový přírůst stromů pro období byl 2,1 mm (v rozmezí 1,4 2,6 mm). Pro období před začátkem čerpání vody byl průměrný tloušťkový přírůst stromů 2,4 mm (v rozmezí 1,5 3,5 mm). Od roku po začátku odběrů vody z lokality byl průměrný tloušťkový přírůst stromů 1,9 mm (v rozmezí 1,15 2,8 mm). Reálný tloušťkový přírůst se mezi obdobími a samozřejmě liší průkazně (p<0,01, t=4,887, Obr. 2a). Tato odlišnost je dána věkovým trendem (přirozený pokles šířky letokruhů se zvyšujícím se věkem stromu). Vzhledem k tomu, že pro standardizovanou chronologii s odstraněným věkovým trendem a odstraněnou autokorelací jsou průměrné indexované šířky letokruhů za tyto dvě období neprůkazné (p=0,968, t=0,041, Obr. 2b), nelze vztahovat snížení reálného průměrného tloušťkového přírůstu odebraných stromů primárně ke změnám hydrologického režimu lokality. a b 2,7 Box & Whisker Plot 1,08 Box & Whisker Plot 2,6 1,06 2,5 1,04 2,4 1,02 2,3 1,00 2,2 0,98 2,1 0,96 2,0 1,9 0,94 1,8 1, Mean ±SE ±1,96*SE 0,92 0, Mean ±SE ±1,96*SE Obr. 2: a Rozdíly reálných průměrných šířek letokruhů mezi obdobími a b Rozdíly indexovaných průměrných šířek letokruhů mezi obdobími a Průběh růstového trendu po odstranění vlivu věku je znázorněna na Obr. 3. Křivka průměrné chronologie jeví relativně odlišné růstové trendy mezi 40letými obdobími před a po zahájení odběrů vody. V prvním období je zejména nápadný prudký růstový pokles na přelomu 30. a 40. let, vrcholící absolutním minimem v roce V druhém období, po zahájení odběrů, křivka již nezaznamenala tak výrazný pokles, ale jsou na ní patrné četnější fluktuace. S nástupem měření spodní hladiny vody se objevuje mírná růstová deprese, která se láme koncem 70. let se začátkem čerpání vody a přechází v téměř pravidelnou fluktuaci s maximy vždy na začátku desetiletí. 5
7 Obr. 3: Standardizovaná průměrná stanovištní chronologie udává indexované šířky letokruhů (šedě) pro přehlednost proložené vyhlazením indexovaných šířek letokruhů metodou Lowess (černě). Rozdíly v průměrné šířce letokruhů byly analyzovány podrobněji pro druhé období ( ) charakteristické četnějšími růstovými fluktuacemi, které by do jisté míry mohly odrážet změny v hladině podzemní vody na lokalitě. Hodnoty průměrných indexovaných šířek letokruhů byly rozděleny do období na základě rozdílné intenzity čerpání podzemní vody: začátek odběrů, největší míra odběrů, snížení množství odebírané vody (viz. Uhlík 2006). Indexované průměrné šířky letokruhů se mezi sebou v rámci třech období opět nelišily (analýza variance p = 0,99, F = 0,006). Z Obr. 4 je patrné, že došlo v období největší intenzity čerpání vody pouze k zanedbatelnému navýšení průměrného tloušťkového přírůstu. 1,20 1,15 1,10 Box Plot (sirky83_92_08.sta 4v*50c) Obr. 4: Rozdíly indexovaných průměrných šířek letokruhů mezi obdobími , , ,05 res 1,00 0,95 0,90 0,85 0, rok Mean ±SE ±SD 6
8 4.2.2 Významné roky Na lokalitě bylo zjištěno za období celkem 17 významných let s extrémním úzkým, respektive širokým, přírůstem konkrétně sedm pozitivních a deset negativních (Obr.5a,b). Přičemž výskyt významných roků se výrazně liší pro období před a po začátku odběrů spodní vody. Mezi lety je charakteristický četným výskytem let s extrémně malým přírůstem, celkem sedm negativních významných let (1942, 1947, 1948, 1952, 1956, 1959, 1967) s průměrnou intenzitou projevu 0,71. Naopak pozitivní významné roky byly pouze dva (1949, 1965) s průměrnou intenzitou projevu 0,68 (Obr. 5a). Mezi lety je patrný zcela opačný trend. Počet extrémně úzkých přírůstů klesl na tři (1974, 1996, 2005) a zároveň klesla i průměrná intenzita projevu na 0,63. Počet let s extrémně širokým přírůstem vzrostl na pět (1969, 1979, 1982, 1994, 2001), intenzita projevu byla srovnatelná s předchozím obdobím 0,69 (Obr. 5b). a b Obr. 5: Intenzita projevu negativních a pozitivních významných roků pro rezervaci Zbytka; za významný rok je považován synchronní výskyt extrémního přírůstu nejméně u 50% odebraných stromů (tzn. hodnota 0,5 respektive -0,5 v obrázku). 7
9 Nejsilnější a především negativní významné roky detekované pro tuto lokalitu korespondují z velké části s významnými roky zjištěnými pro ČR (obvykle u smrkových porostů např. Kroupová 2002, Čejková 2006) a pro Polsko (dubové porosty Cedro 2007), kdy extrémní průběh klimatických podmínek v daném roce způsobil tyto nápadné růstové výkyvy. Období maximálních odběrů bylo bez extrémních náhlých růstových výkyvů. Obvykle zjišťované silné negativní roky 1992 a 1984, se projevily pouze se slabší intenzitou Vliv klimatických podmínek Ke zjištění reakce tloušťkového přírůstu na klimatické faktory byla použita analýza významných let a testována korelace respektive mnohonásobná regrese šířek letokruhů s průběhem teplot a srážek v daném roce. Statistické srovnávání časových řad tloušťkových přírůstů s časovými řadami klimatických faktorů nám umožní zjistit, jaký je průměrný vliv sledovaných klimatických parametrů na přírůst stromů v dlouhodobějším měřítku. Analýza významných let nám umožňuje podchycení extrémních jevů vyskytujících se nepravidelně a s nízkou frekvencí, které mají samozřejmě také podstatný vliv na růst stromů, ale nemusely se v korelační analýze statisticky významně projevit (Kienast et al. 1987). Dendroklimatologická analýza byla provedena s reziduální stanovištní chronologií. Ke korelacím byla použita teplotní a srážková řada za období ( ). Stanovištní chronologie je průkazně korelována (hladina významnosti p < 0,05) s klimatickými podmínkami (Obr.6). Konkrétně byla zaznamenána ve vegetační sezóně pozitivní korelace tloušťkového přírůstu s vysokými teplotami v květnu, červenci a září a zároveň negativní korelace s vysokými červencovými srážkami. Pro období předcházejí tloušťkovému přírůstu jeví duby negativní korelaci s vysokými únorovými teplotami a srážkami spolu s pozitivní reakcí na vysoké srážky v říjnu předchozího roku a vysoké teploty v březnu (Obr.6). r 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0-0,1-0,2-0,3-0,4-0,5 px pxi pxii I II III IV V VI VII VIII IX teploty srážky měsíc Obr. 6: Vynesené průkazné korelační koeficienty (r osa y) pro residuální chronologii se srážkami a teplotami pro období předcházející tloušťkovému přírůstu od října předchozího roku do března stávajícího roku a pro období tloušťkového přírůstu od dubna do září stávajícího roku v letech
10 Obr. 7 znázorňuje relativní časovou stabilitu klimatických signálů od roku 1992 ovlivňujících šířkový přírůst. Z výsledků je patrné že korelace mezi růstem a klimatickými podmínkami se projevuje silněji (Obr. 7a) než růstová odpověď k těmto podmínkám (Obr. 7b). a b IX S VIII S VII S VI S V S IV S III S II S I S XII S XI S X S IX T VIII T VII T VI T V T IV T III T II T I T pxii T pxi T px T IX S 0,4-0,6 VIII S 0,2-0,4 VII S VI S 0-0,2 V S IV S III S II S I S XII S XI S X S IX T VIII T VII T VI T V T IV T III T II T I T pxii T pxi T px T -0,2-0 -0,4--0,2-0,6--0,4 Obr. 7: Vynesené průkazné hodnoty korelačních (a) a regresních (b) koeficientů postupných analýz hodnotících časovou stabilitu klimatického signálu pro residuální chronologii se srážkami (S) a teplotami (T) pro období předcházející tloušťkovému přírůstu od října předchozího roku (px) do března (III) stávajícího roku a pro období tloušťkového přírůstu od dubna (IV) do září (IX) stávajícího roku v letech p měsíce předchozího roku před vegetační sezónou. Z korelační analýzy vyplývá značná závislost dubů na průběhu teplot ve vegetační sezóně (Obr. 8) i v předcházejících šesti měsících. Obvykle je růst dubů spojován s limitujícím faktorem srážek v průběhu vegetační sezóny a vysoká teplota se projevuje jako přídavný faktor prohlubující vodní deficit stanoviště (např. Cedro 2007, Lebourgeois et al. 2004). Tyto závěry jsou dány jinými typy stanovišť subxerotermního až xerotermního charakteru. Lesní porosty rezervace Zbytka rostou na vodou dostatečně zásobených stanovištích a proto vysoké teploty v jarním a letním období působí pozitivně na šířkový přírůst. 9
11 Obr. 8: Vynesená pozitivní korelace mezi průměrnými teplotami březen září a šířkou letokruhu. Obdobný vzorec vlivu klimatických podmínek během vegetační sezóny se výrazně promítá i u významných let. Negativní významné roky jsou způsobeny souhrou dvou faktorů. Především jsou vyvolány nadprůměrnými úhrny srážek až o 100 mm vyššími než je běžné a zároveň obvykle nižšími teplotami v průběhu vegetační sezóny (Tab. 1.). Tab. 1: Charakteristické významné roky s extrémním poklesem nebo naopak nárůstem šířky letokruhu a intenzita jejich projevu v populaci jsou vysvětleny pomocí rozdílů teplot a úhrnů srážek zprůměrňovaných za vegetační sezónu tloušťkového přírůstu (duben-září) daného roku oproti dlouhodobému průměru. Hodnoty v závorkách představují dlouhodobé průměry průměrnou měsíční teplotu a průměrný úhrn srážek od dubna do září za období významný rok negativní intenzita teploty (15,3 C) rozdíl od průměru srážky (359,4mm) ,70-1,1 61, ,65-0,3 75, ,55-0,2 103,5 pozitivní ,80 0,0-45, ,65-0,7-19, ,85 0,3-110, ,50 1,2-57, ,65 0,7-8,1 Růst především jarní části dřeva s velkými cévami u dubů je ovlivněn klimatickými podmínkami podzimu předchozího roku, dále se v ročním tloušťkovém přírůstu promítá vliv zimních teplot a šířka letokruhu v předchozím roce (např. Cedro 2007, Lebourgeois et al. 2004, Nola 1996, Drápela 1995), což se potvrzuje i na lokalitě Zbytka (Obr. 6, 7). 10
12 Tento jev má ekofyziologické vysvětlitelní, zásobní látky z předchozího roku (nejvyšší koncentrace sacharidů a škrobů nastává na podzim) jsou přerozděleny mezi jednotlivé orgány v jarním období před vlastním rašením pupenů. Toto funkční sezónní přerozdělení zásobních látek odpovídá typické fenologii a anatomii kruhovitě-pórovitých typů dřevin, kde asi 30% celkového množství ročního tloušťkového přírůstu (hl. jarní dřevo) je vytvořeno před rašením pupenů (např. Barbaroux et Bréda 2002). Dostatečné zásobení vodou v podzimních měsících (pozitivní korelace s vysokými srážkami v říjnu (Obr. 6) může vyrovnat případný vodní deficit vzniklý ke konci léta a tím prodloužit období hromadění zásobních látek. Dostatečná zásoba živin a vody ke konci vegetační sezóny také podporuje rozvoj kořenového systému dokud teploty neklesnou příliš nízko. Výsledkem je rozsáhlejší kořenový systém, který umožní větší růst stromu v příštím roce (Santini et al. 1994). Pozitivní vliv vysokých březnových teplot (Obr. 6) má spojitost s vlastnostmi vodivých pletiv dubu. Velké cévy jsou v brzkém jaře náchylné k poškození náhlými nízkými teplotami, kdy dochází k jejich ucpání (Hacke et Kauter 1996). Zároveň část velkých cév jarního dřeva předešlého roku nemůže obvykle již plnit svoji funkci vzhledem poškození ucpáním během zimy. Z těchto důvodů včasný růst nových velkých cév před rozvojem listů je nezbytný k znovuzískání vodivosti pletiv (Cruiziat et al. 2002), jejich růst je závislý na množství uloženého uhlíku v předchozím roce. Nepříznivý vliv vysokých únorových teplot a srážek je zdánlivě v rozporu s předchozím vysvětlením pozitivního vlivu březnových teplot (Obr.6). Brzký začátek růstu stimulovaný průměrnými vysokými únorovými teplotami a hojnými srážkami může být citelně narušen a zpomalen vlivem náhlých silných mrazů v průběhu následujících jarních měsíců. Toto schéma se jasně odráží v průběhu klimatických podmínek pozitivního významného roku Po mírné a vlhké zimě jsou únorové teploty a srážky mírně pod normálem, v březnu následuje oteplení které vrcholí v letních měsících spolu s podprůměrnými úhrny srážek (Obr. 9). Obr. 9: Průběh teplot (T) a srážek (S) pro pozitivní významný rok Průběh měsíčních hodnot od října předchozího roku do října stávajícího roku (tučně) s průměrem měsíční řady za období (tečkovaně). 11
13 4.2.4 Vliv spodní hladiny vody ve vrtu Lt5 Dosažené regresní koeficienty pro jednotlivé měsíce neprokázaly signifikatní závislost šířky letokruhů k hladině spodní vody. Obdobně průměrná hladina vody pro vegetační sezónu (duben září) a šesti předcházejících měsíců (říjen předchozího roku březen daného roku) byly neprůkazné, stejně jako průměrná roční hladina ve vrtu Lt5 (r2 = 0,0009, p = 0,8595, Obr. 10) 1,5 res = 1,6142-0,0024*x 1,4 indexovaná šířka letokruhu 1,3 1,2 1,1 1,0 0,9 0,8 0,7 Obr. 10: Výsledky regresní analýzy indexované šířky letokruhů na roční průměrné výšce hladiny spodní vody ve vrtu Lt5. 0, hladina spodní vody (m n. m.) Neprůkaznost výsledků regresní analýzy je pravděpodobně způsobena relativně krátkou řadou dostupných hodnot. Prosté vynesení stanovištní chronologie proti průměrné roční výšce hladiny vykazuje patrné trendy. Z Obr. 11 je zřejmé mírné zvýšení přírůstu v období zaklesnutí spodní hladiny vody a naopak relativní růstové deprese při vyšší hladině vody. Tyto trendy můžou být prohloubeny průběhem klimatických podmínek v daném roce, např. rok 1996 (Tab. 1). Obr. 11: Vynesený průběh křivky indexovaných šířek letokruhů proti křivce ročních průměrů hladiny spodní vody ve vrtu Lt5. Pro přehlednost byly křivky proloženy vyhlazením metodou Lowess (plná čára). 12
14 5. Závěr Růst dubů v přírodní rezervaci Zbytka je průkazně ovlivněn klimatickými podmínkami; především vysokými teplotami v průběhu vegetační sezóny. Konkrétně byla zaznamenána pozitivní korelace s vysokými teplotami v období jaro až začátek podzimu (měsíc: III, V, VII, IX) a vysokými srážkami v říjnu předchozího roku. Negativní korelace šířek letokruhů byla zjištěna s vysokými únorovými teplotami spolu se srážkami a vysokými červencovými srážkami (Obr. 6). Zároveň je patrná časová stabilita těchto klimatických signálů na tloušťkový přírůst stromů (Obr. 7). Roky s nadprůměrně širokými letokruhy jsou spojeny s nižšími úhrny srážek ve vegetační sezóně (Tab. 1). Vliv odběry způsobené fluktuace hladiny spodní vody vrtu Lt5 se podařilo podchytit pouze nepřímo. Přesto se změny hladiny spodní vody v letokruhových křivkách odráží, ale jejich vliv se nejeví zásadní pro růst stromů na lokalitě. Menší průměrná šířka letokruhů za období, kdy je čerpána voda, je zcela přirozeným jevem poklesu šířky letokruhů se zvyšujícím se věkem stromu (Obr. 1). Po odstranění věkového trendu se průměrná šířka letokruhu nemění (Obr. 2). Křivka stanovištní chronologie jeví odlišný průběh růstového trendu po zahájení čerpání spodní vody. V posledních 40 letech jsou patrné četné fluktuace s výkyvy menších rozsahů než před začátkem odběrů. Od konce 70. let křivka odráží téměř pravidelnou fluktuaci s maximy vždy na začátku desetiletí (Obr. 3). Zároveň je patrný rozdíl ve výskytu extrémně úzkých letokruhů, které jsou typické pro období před začátkem čerpání. Naopak v posledních 40 letech se častěji objevují nadprůměrně široké letokruhy (Obr. 6). Mezi lety bylo patrných celkem sedm negativních významných let (1942, 1947, 1948, 1952, 1956, 1959, 1967) a dva pozitivní (1949, 1965); mezi lety počet negativních významných let klesl na tři (1974, 1996, 2005) a počet pozitivních vzrostl na pět (1969, 1979, 1982, 1994, 2001). Snížení podzemní vody na lokalitě zřejmě vedlo k oslabení vlivu nepříznivých klimatických faktorů. Zaklesnutí hladiny spodní vody ve vrtu Lt5 se na stanovištní chronologii projevilo mírným zvýšení přírůstu a naopak jsou patrné relativní růstové deprese při vyšší hladině vody (Obr. 11). 13
15 Stromy na lokalitě prospívají. Odebraní jedinci nejeví výraznější růstové deprese, ale pouze přirozený pokles šířky letokruhů s věkem. Lze předpokládat, že při výrazném zvýšení spodní hladiny vody, stromy zasažené dlouhodobě stagnující vodou budou prospívat hůře. 14
16 6. Literatura: Barbarou C. et Bréda N Contrasting distribution and seasonal dynamics of carbohydrate reserves in stem wood of adult ring-porous sessile oak and diffuseporous beech trees. Tree Physiology 22: Biondi, F., Waikul, K DENDROCLIM2002: A C++ program for statistical calibration of climate signals in tree-ring chronologies. Computers and Geosciences 30: Cedro, A Tree-ring chronologies of downy oak (Quercus pubescens), pedunculate oak (Q-robur) and sessile oak (Q-petraea) in the Bielinek Nature Reserve: Comparison of the climatic determinants of tree-ring width. Geochronometria 26: Cook, E.R. et Holmes, R.L User manual for program Arstan. In: Holmes, R.L., Adams, R.K. et Fritts, H.C.: Tree-Ring Chronologies of western North America: California, eastern Oregon and northern Great Basin. Chronology Series VI. Laboratory of Tree-Ring Research, The university of Arizona, Tuscon, Cook, E.R. et Kairiukstis, L.A Methods of Dendrochronology, Applications in the Environmental Sciences. Kluwer Academic Publischers, Dodrecht, Boston, London. Cruiziat, P., Cochard, H. et Améglio T Hydraulic architecture of trees: main concepts and results, Ann. For. Sci. 59: Cropper, J.P Tree-ring skeleton plotting by computer. Tree-Ring Bulletin 39: Čejková A. 2006: The Influence of extreme climatic condition on radial growth of Norway spruce along an altitudinal gradient in the Šumava Mountains. Trace 2006 Tree rings in Archeology, Climatology and Ecology, Conference Abstract, Royal Museum for Central Africa Tervuren, Belgium. Drápela, K. et Zach J. 1995: Dendrometrie (Dendrochronologie). MZLU, Brno. Fritts, H.C Tree Rings and Climate. Academic Press, New York, 567 pp. Hacke, U. et Kauter, J.J Xylem dysfunction during winter and recovery of hydraulic conductivity in diffuse-porous and ring-porous trees. Oecologia 105: Kienast, F.; Schweingruber, F.H.; Bräker, O.L. et Schär, E Tree-ring studies on conifers along ecological gradients and the potential of single-year analyses. Canadian Journal of Forest Research 17: Knibbe, B Past32 Build 700 User Manual. Sciem, Wien. Kroupová, M Dendroecological study of spruce growth in regions under long-term air pollution load. Journal of Forest Science 48: Lebourgeois, F., Cousseau, G., Ducos, Y Climate-tree-growth relationships of Quercus petraea Mill. stand in the Forest of Bercé ("Futaie des Clos", Sarthe, France). Annals of Forest Science 61: Meyer, F.D Pointer year analysis in dendroecology: A comparison of methods. Dendrochronologia, 16-17: Nola, P Climatic signal in earlywood and latewood of deciduous oaks from northern Italy. In: J.S. Dean, D.M. Meko, and T.W. Swetnam, eds., Tree Rings, Environment, and Humanity. Radiocarbon 1996: Santini, A., Bottacci, A., Gellini, R Preliminary dendroecological survey on pedunculate oak (Quercus robur L.) stands in Tuscany (Italy). Annales des Sciences forestières 51: Schweingruber, F.H Tree Rings and Environment Dendroecology. Birmensdorf, Swiss Federal Institute for Forest, Snow and Landscape Research. Berne, Stuttgart, Vienna, Haupt. Schweingruber, F.H., Eckstein, D., Serre-Bachet, F., Bräker, O.U Identification, presentation and interpretation of event years and pointer years in dendrochronology. Dendrochronologia, 8: Uhlík J.(red.) Jímací území Litá, přírodní rezervace Zbytka. Hydraulické a hydrologické hodnocení ovlivnění odběru při variantách institutu minimální hladiny na vrtu Lt-5.Progeo s.r.o., Ms., depon in Královéhradecká provozní a.s., Hradec Králové. 15
Výzkumná zpráva. Dendrochronologické datování dřevěných konstrukčních prvků zámeckého divadla v Českém Krumlově
Výzkumná zpráva Dendrochronologické datování dřevěných konstrukčních prvků zámeckého divadla v Českém Krumlově DendroLab Brno Ing. Josef Kyncl, Eliášova 37, Brno 616 00, IČO 65348737 listopad 2015 1. Úvod
VíceVýzkumná zpráva č. 021-08
Výzkumná zpráva č. 021-08 Dendrochronologické datování dřevěných konstrukčních prvků budovy bývalého pivovaru (čp. 81) v Žirovnici (okr. Pelhřimov) Dendrochronologické datování dřeva Ing. Tomáš Kyncl,
VíceVýzkumná zpráva č. 104-11
Výzkumná zpráva č. 104-11 Dendrochronologické datování dřevěných konstrukčních prvků domu čp. 198 v Dolních Pertolticích DendroLab Brno Ing. Tomáš Kyncl, Eliášova 37, Brno 616 00, IČO 75758041 listopad
VíceVýzkumná zpráva č
Výzkumná zpráva č. 003-09 Dendrochronologické datování dřevěných konstrukčních prvků roubeného domu čp. 338 v Humpolci (okr. Pelhřimov) DendroLab Brno Ing. Tomáš Kyncl, Eliášova 37, Brno 616 00, IČO 75758041
VíceStatistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1
Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1 1 ČHMÚ, OPZV, Na Šabatce 17, 143 06 Praha 4 - Komořany sosna@chmi.cz, tel. 377 256 617 Abstrakt: Referát
VíceSLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM
SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM Bednářová, E. 1, Kučera, J. 2, Merklová, L. 3 1,3 Ústav ekologie lesa Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova
VíceWWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE. Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009. Ondřej Nezval 3.6.
WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009 Ondřej Nezval 3.6.2009 Studie porovnává jednotlivé zaznamenané měsíce květen v letech
VíceNa květen je sucho extrémní
14. května 2018, v Praze Na květen je sucho extrémní Slabá zima v nížinách, podprůměrné srážky a teplý a suchý duben jsou příčinou současných projevů sucha, které by odpovídaly letním měsícům, ale na květen
VícePrůběh průměrných ročních teplot vzduchu (ºC) v období na stanici Praha- Klementinum
Změna klimatu v ČR Trend změn na území ČR probíhá v kontextu se změnami klimatu v Evropě. Dvě hlavní klimatologické charakteristiky, které probíhajícím změnám klimatického systému Země nejvýrazněji podléhají
VíceHydrologické sucho v podzemních a povrchových vodách
Hydrologické sucho v podzemních a povrchových vodách Setkání vodoprávních úřadů s odborem ochrany vod MŽP Ing. Eva Soukalová, CSc. Nové Město na Moravě 2. 3. dubna 25 Obsah přednášky Pozorovací síť podzemních
VícePERIODICITA A PŘEDPOVĚDI VÝSKYTU SUCHA V PODZEMNÍCH VODÁCH. Ing. Eva Soukalová, CSc. Ing. Radomír Muzikář, CSc.
PERIODICITA A PŘEDPOVĚDI VÝSKYTU SUCHA V PODZEMNÍCH VODÁCH Ing. Eva Soukalová, CSc. Ing. Radomír Muzikář, CSc. Srpen -Květen Doba opakování Klimatická změna a PZV Danube River Basin Climate Change Adaption
VíceZNALECKÝ POSUDEK. č /00. na dendrochronologické datování dřevěných stavebních prvků domu usedlosti čp. 186 v Čisté, okr.
ZNALECKÝ POSUDEK č. 126-16/00 na dendrochronologické datování dřevěných stavebních prvků domu usedlosti čp. 186 v Čisté, okr. Svitavy Posudek si vyžádal: SOVAMM, společnost pro obnovu vesnice a malého
VíceGLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A JEHO DOPADY
GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A JEHO DOPADY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Globální oteplování a jeho dopady V této kapitole se dozvíte: Co je to globální oteplování. Jak ovlivňují skleníkové plyny globální
VíceANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 24, ISBN 8-8669-12-1 ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ František Toman, Hana Pokladníková
VíceZpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval: Ing. Dušan Reininger, Ph.D Dr.Ing. Přemysl Fiala
VíceUNIVERZITA PARDUBICE Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie
UNIVERZITA PARDUBICE Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie Licenční studium Pythagoras Statistické zpracování experimentálních dat Semestrální práce ANOVA vypracoval: Ing. David Dušek
VíceVodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry ZPRÁVA O HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD V DÍLČ ÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2014
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry ZPRÁVA O HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD V DÍLČ ÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2014 Povodí Odry, státní podnik, odbor vodohospodářských koncepcí a informací
VíceVývoj cen bytů v ČR Ing. Jiří Aron 1. Úvod
Vývoj cen bytů v ČR Ing. Jiří Aron 1. Úvod Tento příspěvek se zabývá cenami bytů a jejich dostupností, tedy dostupností vlastnictví bytů (vlastnického bydlení). Dostupnost bydlení je primárně závislá na
VíceHydrologické sucho v podzemních a povrchových vodách
Hydrologické sucho v podzemních a povrchových vodách Konference Podzemní vody ve vodárenské praxi Ing. Eva Soukalová, CSc. Dolní Morava. 2. dubna 25 Obsah přednášky Pozorovací síť podzemních vod Aktuální
VíceKořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho
Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Vodní provoz polních plodin Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova
Více14. Srovnání údajů o sebevraždách v České republice se Slovenskou republikou
14. Srovnání údajů o sebevraždách v České republice se Slovenskou republikou Dlouhodobá existence ve společném státě a díky tomu stejná a tedy dobře srovnatelná datová základna umožnily porovnání údajů
VíceHydrologie (cvičení z hydrometrie)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra fyzické geografie a geoekologie Hydrologie (cvičení z hydrometrie) Zhodnocení variability odtokového režimu pomocí základních grafických a statistických
VícePřípadová studie: Srovnávací analýza odtokových poměrů lesních mikropovodí v suchých periodách
Případová studie: Srovnávací analýza odtokových poměrů lesních mikropovodí v suchých periodách Petr Kupec, Jan Deutscher LDF MENDELU Brno Zadržování vody v lesních ekosystémech 5. 10. 2016, hotel Hazuka,
VíceMetody hodnocení sucha v lesních porostech. Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais
Metody hodnocení sucha v lesních porostech Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais Hodnocení sucha v lesních porostech ve velkém prostorovém měřítku sucho jako primární stresový faktor i jako
VíceZMĚNY OBSAHŮ PRVKŮ V POROSTECH SMRKU, BUKU, JEŘÁBU
ZMĚY OBSAHŮ PRVKŮ V POROSTECH SMRKU, BUKU, JEŘÁBU A BŘÍZY V PRŮBĚHU ROKU Řešitel: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, Jíloviště-Strnady Doba řešení: 23 24 Řešitelský kolektiv: Vít Šrámek,
VíceVLIV KLIMATICKÝCH FAKTORŮ NA SEZÓNNÍ DYNAMIKU TLOUŠŤKOVÉHO PŘÍRŮSTU SMRKU ZTEPILÉHO
VLIV KLIMATICKÝCH FAKTORŮ NA SEZÓNNÍ DYNAMIKU TLOUŠŤKOVÉHO PŘÍRŮSTU SMRKU ZTEPILÉHO Klára Kamlerová Hana Schejbalová SUMMARY: The influence of climate factors on the seasonal dynamics of the radial increment
VíceVodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í POD Z E M N Í C H V O D V D Í L Č Í M P O V O D Í H O R N Í O D R Y Z A R O K 2 0 1 6 Povodí Odry, státní
Více4. Sebevraždy podle pohlaví
4. Sebevraždy podle pohlaví Úmrtí sebevraždou mužů je trvale více než u žen a to několikanásobně. V dlouhodobém srovnání (od vzniku Československa) je vývoj u obou pohlaví většinou obdobný; období vzestupu,
VíceTEPLOTY A VLHKOSTI PÔDY NA ÚZEMI ČR V ROKOCH 2000 AŽ
TEPLOTY A VLHKOSTI PÔDY NA ÚZEMI ČR V ROKOCH 2000 AŽ 2002 Soil temperature and moisture on the territory of the Czech Republic in 2000-2002 Možný Martin, Kott Ivan Český hydrometeorologický ústav Praha
VíceMĚŘENÍ VÝPARU V ÚSTÍ NAD ORLICÍ V LETECH
MĚŘENÍ VÝPARU V ÚSTÍ NAD ORLICÍ V LETECH 1971-2000 Karel Plíšek Popis stanice a způsobu měření: Měření výparu bylo prováděno z volné vodní hladiny výparoměrem GGI-3000 (hladina o ploše 3000 cm 2 ) na profesionální
VíceNALEZENÍ A OVĚŘENÍ PROVOZNĚ VYUŽITELNÉ
Lesy České republiky, s. p., Hradec Králové V Ý ZK U M N É P R O J E K T Y GRANTOVÉ SLUŽBY LČR Projekt NALEZENÍ A OVĚŘENÍ PROVOZNĚ VYUŽITELNÉ METODY PRO HODNOCENÍ AKTUÁLNÍHO FYZIOLOGICKÉHO STAVU SADEBNÍHO
VíceHraniční duby určení věku
Hraniční duby určení věku Úvodem. Panem starostou ing. Petrem Hejlem jsem byl upozorněn na mohutné duby, rostoucí na hranici mezi Suchdolem a Roztoky. Mohlo by se jednat o hraniční duby, které by si pak
VíceMODERNÍ VÝZKUMNÉ METODY VE FYZICKÉ GEOGRAFII ZMĚNY TEPLOTY VZDUCHU NA OSTROVĚ JAMESE ROSSE V KONTEXTU ANTARKTICKÉHO POLOOSTROVA
MODERNÍ VÝZKUMNÉ METODY VE FYZICKÉ GEOGRAFII ZMĚNY TEPLOTY VZDUCHU NA OSTROVĚ JAMESE ROSSE V KONTEXTU ANTARKTICKÉHO POLOOSTROVA Klára Ambrožová 1*,a, Kamil Láska 1,b 1 Masarykova univerzita, Přírodovědecká
VíceVodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í POD Z E M N Í C H V O D V D Í L Č Í M P O V O D Í H O R N Í O D R Y Z A R O K 2 0 1 5 Povodí Odry, státní
VíceZ P R Á V A. Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í P O D Z E M N Í C H V O D V D Í LČÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2012 Povodí Odry, státní podnik, odbor vodohospodářských
VíceZměny klimatu za posledních 100 let
Příloha A Změny klimatu za posledních 100 let Níže uvedené shrnutí změn klimatu za posledních 100 let bylo vypracováno na základě zpráv IPCC (2007) a WMO (2011). Podle vyhodnocení údajů za rok 2010 předními
VíceVýstupy Národní inventarizace lesů
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů brandýs nad labem Výstupy Národní inventarizace lesů uskutečněné v letech 2011 2015 Národní inventarizace lesů (NIL) je nezávislé šetření o skutečném stavu a vývoji lesů.
VíceZpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení bezpečnosti půdy a lesnictví Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval : Dr.Ing. Přemysl Fiala Ing. Dušan
VíceStruktura uváděných informací: Krajské statistické výstupy:
Informace obsažené v tomto dokumentu souvisejí s bodovanými řidiči (tzn. že se dopustili přestupku / trestného činu započítávaného do bodového hodnocení), podklady ohledně bodovaných přestupků a trestných
VíceO MOŽNOSTI ADJUSTACE IMISNÍCH KONCENTRACÍ NA METEOROLOGICKÉ PODMÍNKY. RNDr. Josef Keder, CSc.
O MOŽNOSTI ADJUSTACE IMISNÍCH KONCENTRACÍ NA METEOROLOGICKÉ PODMÍNKY RNDr. Josef Keder, CSc. Zadání úlohy V souladu s požadavkem zadavatele (MŽP) bude zpracována metodika, umožňující oprostit průměrné
Více31. 3. 2014, Brno Hanuš Vavrčík Základy statistiky ve vědě
31. 3. 2014, Brno Hanuš Vavrčík Základy statistiky ve vědě Motto Statistika nuda je, má však cenné údaje. strana 3 Statistické charakteristiky Charakteristiky polohy jsou kolem ní seskupeny ostatní hodnoty
VíceMožné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních
VíceMožné dopady měnícího se klimatu na území České republiky
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky Jaroslav Rožnovský Okruhy přednášky Podnebí ČR Počasí v posledních letech Oteplování Dopady změny
VíceŠkody zvěří na lesních porostech
Škody zvěří na lesních porostech Odhady zastoupení jedinců poškozených zvěří byly získány na základě dat pozemního šetření druhého cyklu Národní inventarizace lesů. Šetření bylo provedeno na počtu 7 772
VíceVodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í POD Z E M N Í C H V O D V D Í L Č Í M P O V O D Í H O R N Í O D R Y Z A R O K 2 0 1 7 Povodí Odry, státní
VícePŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ SUCHA NA JIŽNÍ MORAVĚ
PŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ SUCHA NA JIŽNÍ MORAVĚ Jiří Sklenář 1. Úvod Extrémy hydrologického režimu na vodních tocích zahrnují periody sucha a na druhé straně povodňové situace a znamenají problém nejen pro
VíceZpráva o testu klonů topolů a vrb na pozemku ve Stachách na Šumavě
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení bezpečnosti půdy a lesnictví Zpráva o testu klonů topolů a vrb na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval : Ing. Dušan Reininger
VíceTeplotní poměry a energetická náročnost otopných období 21. století v Praze
Vytápění Ing. Daniela PTÁKOVÁ Teplotní poměry a energetická náročnost otopných období 21. století v Praze Temperature Conditions and Energy Demand for the Heating Periods of the 21 st Century in Prague
VíceKalibrace a limity její přesnosti
Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie Kalibrace a limity její přesnosti Semestrální práce Licenční studium GALILEO Interaktivní statistická analýza dat Brno, 2015
VícePROCES. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o
PROCES 2012 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec AKTUALIZACE 2012 Část D Vyhodnocení změn RURÚ Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum
VíceAnalýza veřejných zakázek v oblasti zdravotnictví
Analýza veřejných zakázek v oblasti zdravotnictví 1. Cíle analýzy Tato zpráva byla vypracována na základě analýzy zakázek veškerých zadavatelů dle zákona 137/2006, o veřejných zakázkách, získaných z Informačního
VíceVLIV OČEKÁVANÝCH ZMĚN KLIMATU NA POTENCIÁLNÍ RŮS- TOVÉ PODMÍNKY LESNÍCH POROSTŮ NA ÚZEMÍ DRAHANSKÉ VRCHOVINY V ČASOVÉM HORIZONTU 2050
VLIV OČEKÁVANÝCH ZMĚN KLIMATU NA POTENCIÁLNÍ RŮS- TOVÉ PODMÍNKY LESNÍCH POROSTŮ NA ÚZEMÍ DRAHANSKÉ VRCHOVINY V ČASOVÉM HORIZONTU 2050 Pavel Hadaš Summary: Impact of anticipated climatic changes on the
VíceZápis ze studijní cesty na partnerské pracoviště
Zápis ze studijní cesty na partnerské pracoviště Iniciativa: Pokračování bilaterální spolupráce ve výzkumu smrkových porostů ve středním Norsku (COOP) Číslo iniciativy: EHP-CZ02-BFB-1-062-2016 Termín:
VíceTeplota a vlhkost půdy rozdílně využívaného lučního porostu na Šumavě
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 39 43 Srní 2. 4. dubna 2001 Teplota a vlhkost půdy rozdílně využívaného lučního porostu na Šumavě Tomáš Kvítek, Renata Duffková & Jana Peterková Výzkumný ústav meliorací
Víceer Jilská 1, Praha 1 Tel.:
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden Technické parametry
VíceZhodnocení vlivu rozsahu zatravnění orné půdy na koncentrace dusičnanů ve vybraných povodích horní Vltavy a Želivky
Zhodnocení vlivu rozsahu zatravnění orné půdy na koncentrace dusičnanů ve vybraných povodích horní Vltavy a Želivky Tomáš Kvítek 1,2, Pavel Žlábek 2, Václav Bystřický 2, Petr Fučík 1, Jana Moravcová 2,
VíceLÝKOŽROUT SMRKOVÝ HISTORIE, SOUČASNOST A SOUVISLOSTI PETR ZAHRADNÍK VÝZKUMNÝ ÚSTAV LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A MYSLIVOSTI, V. V. I.
LÝKOŽROUT SMRKOVÝ HISTORIE, SOUČASNOST A SOUVISLOSTI PETR ZAHRADNÍK VÝZKUMNÝ ÚSTAV LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A MYSLIVOSTI, V. V. I. 1 CO JE KALAMITA? KALAMITA NEHODA, NEŠTĚSTÍ, POHROMA. GRADACE (PŘEMNOŽENÍ)
VíceProjevy klimatické změny v západních Čechách (podle sekulární stanice Klatovy v období )
Projevy klimatické změny v západních Čechách (podle sekulární stanice Klatovy v období 1916 2015) RNDr. Jiří Hostýnek Ing. Karel Sklenář Vybrané klimatologické prvky, způsoby zpracování a použité metody
VíceTLOUŠŤKOVÁ A VÝŠKOVÁ STRUKTURA A JEJÍ MODELOVÁNÍ
TLOUŠŤKOVÁ A VÝŠKOVÁ STRUKTURA A JEJÍ MODELOVÁNÍ 1 Vlastnosti tloušťkové struktury porostu tloušťky mají vyšší variabilitu než výšky světlomilné dřeviny mají křivku početností tlouštěk špičatější a s menší
VíceVýskyt škodlivých činitelů v lesích Česka v roce 2009
Výskyt škodlivých činitelů v lesích Česka v roce 2009 Lesní ochranná služba Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Lesní hospodářství v Česku Celková rozloha lesů 2,63 mil. ha Lesnatost
VíceRNDr. Eva Janoušová doc. RNDr. Ladislav Dušek, Dr.
Analýza dat pro Neurovědy RNDr. Eva Janoušová doc. RNDr. Ladislav Dušek, Dr. Jaro 2014 Institut biostatistiky Janoušová, a analýz Dušek: Analýza dat pro neurovědy Blok 7 Jak hodnotit vztah spojitých proměnných
VíceVláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení. podzemní vody
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Jaroslav Rožnovský Vláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení podzemní vody Mendelova univerzita, Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin
VíceVýzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice
Výzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice Josef Reidinger, Ministerstvo životního prostředí ČR Ladislav Kašpárek, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. Hlavní směry výzkumu byly v posledních
VíceHodnocení úrovně koncentrace PM 10 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1
Hodnocení úrovně koncentrace PM 1 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1 Projekt č. TA12592 je řešen s finanční podporou TA ČR Znečištění ovzduší
Vícepodzemních a povrchových vodách pro stanovení pohybu a retence infiltrujících srážek a napájení sledovaných vodních zdrojů.
Sledování 18 O na lokalitě Pozďátky Metodika Metodika monitoringu využívá stabilních izotopů kyslíku vody 18 O a 16 O v podzemních a povrchových vodách pro stanovení pohybu a retence infiltrujících srážek
Více5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 2004 2014
5 Potratovost V roce bylo evidováno 10 37,0 tisíce potratů, čímž bylo opět překonáno absolutní minimum z minulého roku. Počet uměle přerušených těhotenství (UPT) se snížil o 0,8 tisíce na 21,9 tisíce.
VíceHODNOCENÍ ROZDÍLNÝCH REŽIMŮ PŘI PROCESU SPALOVÁNÍ
HODNOCENÍ ROZDÍLNÝCH REŽIMŮ PŘI PROCESU SPALOVÁNÍ Radim Paluska, Miroslav Kyjovský V tomto příspěvku jsou uvedeny poznatky vyplývající ze zkoušek provedených za účelem vyhodnocení rozdílných režimů při
VíceREAKCE VÝNOSŮ OZIMÉ PŠENICE NA ODCHYLKY TEPLOT A SRÁŽEK V DLOUHODOBÉM ČASOVÉM HORIZONTU
REAKCE VÝNOSŮ OZIMÉ PŠENICE NA ODCHYLKY TEPLOT A SRÁŽEK V DLOUHODOBÉM ČASOVÉM HORIZONTU Winter wheat yield reaction to deviation of temperature and rainfall in terms of long time horizon Hromádko M. 1,
VíceVÝZKUMNÝ ÚSTAV LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A MYSLIVOSTI, V.V.I.
VÝZKUMNÝ ÚSTAV LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A MYSLIVOSTI, V.V.I. Zhodnocení kvality a stavu prostokořenného sadebního materiálu buku lesního v lesních školkách v ČR po extrémním suchu v létě 2015 Vypracovali:
VíceROZBOR VÝVOJE A ROZDÍLŮ CEN VYBRANÝCH AGRÁRNÍCH KOMODIT V ČR A V NĚKTERÝCH STÁTECH EU
ROZBOR VÝVOJE A ROZDÍLŮ CEN VYBRANÝCH AGRÁRNÍCH KOMODIT V ČR A V NĚKTERÝCH STÁTECH EU ANALYSIS OF DEVELOPMENT AND DIFFERENCES IN PRICES OF AGRICULTURAL COMMODITIES IN THE CZECH REPUBLIC AND SOME EUROPEAN
VíceTECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI SEMESTRÁLNÍ PRÁCE
TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Ekonomická fakulta Studentská 2 461 17 Liberec 1 SEMESTRÁLNÍ PRÁCE STATISTICKÝ ROZBOR DAT Z DOTAZNÍKOVÝCH ŠETŘENÍ Gabriela Dlasková, Veronika Bukovinská Sára Kroupová, Dagmar
Více2 Sňatečnost. Tab. 2.1 Sňatky podle pořadí,
2 Sňatečnost Obyvatelé ČR v roce 2012 uzavřeli 45,2 tisíce manželství, o 69 více než v roce předchozím. Intenzita sňatečnosti svobodných dále poklesla, průměrný věk při prvním sňatku se u žen nezměnil,
VíceN-LETOST SRÁŽEK A PRŮTOKŮ PŘI POVODNI 2002
N-LETOST SRÁŽEK A PRŮTOKŮ PŘI POVODNI 2002 MARTIN STEHLÍK* * Oddělení povrchových vod, ČHMÚ; e-mail: stehlikm@chmi.cz 1. ÚVOD Povodeň v srpnu 2002 v České republice byla způsobena přechodem dvou frontálních
VíceTvorba nelineárních regresních modelů v analýze dat
Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická, Katedra analytické chemie Licenční studium GALILEO Interaktivní statistická analýza dat Semestrální práce z předmětu Tvorba nelineárních regresních
VícePopisná statistika. Komentované řešení pomocí MS Excel
Popisná statistika Komentované řešení pomocí MS Excel Vstupní data Máme k dispozici data o počtech bodů z 1. a 2. zápočtového testu z Matematiky I v zimním semestru 2015/2016 a to za všech 762 studentů,
VíceNadzemní biomasa a zásoba uhlíku
Nadzemní biomasa a zásoba uhlíku V poslední době vzniká velice aktuální potřeba kvantifikace množství biomasy a uhlíku především ze dvou důvodů. Prvním je požadavek stanovení množství uhlíku vázaného v
VíceSTATISTICKÉ METODY; ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ Z DRUHOVÝCH A ENVIRONMENTÁLNÍCH DAT
STATISTICKÉ METODY; ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ Z DRUHOVÝCH A ENVIRONMENTÁLNÍCH DAT (NE)VÝHODY STATISTIKY OTÁZKY si klást ještě před odběrem a podle nich naplánovat design, metodiku odběru (experimentální vs.
VíceKteré poznatky. z výzkumu přirozených lesů. můžeme použít. v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška
Které poznatky z výzkumu přirozených lesů můžeme použít v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
Vícepočtu Doporučená literatura docházka seminárnípráce zápočtový test Přednáška: Základy dendrochronologie I. Michal Rybníček
Přednáška: Základy dendrochronologie I. Michal Rybníček DENDROCHRONOLOGICKÁ LABORATOŘ ÚSTAV NAUKY O DŘEVĚ Lesnická a dřevřská fakulta Mendelova univerzita v Brně docházka seminárnípráce zápočtový test
VícePřehled činnosti oddělení ISKO Plán rozvoje oddělení 2015
Přehled činnosti oddělení ISKO Plán rozvoje oddělení 2015 Václav Novák 15.10.2015 Seminář ÚOČO Telč Václav Novák pravidelná (zajištění provozu, ročenka, reporting) nepravidelná (projekty, objednávky) kombinovaná
VíceUžití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.
Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.cz Po roce 19 došlo k výrazné změně hospodářských poměrů v
VíceTĚŽBY NAHODILÉ, NEZDARY KULTUR A EXTRÉMY POČASÍ NA VYBRANÝCH LESNÍCH SPRÁVÁCH LESŮ ČESKÉ REPUBLIKY A JEJICH VLIV NA SMRK
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 2004, ISBN 80-86690-12-1 TĚŽBY NAHODILÉ, NEZDARY KULTUR A EXTRÉMY POČASÍ NA VYBRANÝCH LESNÍCH SPRÁVÁCH LESŮ ČESKÉ
VíceStatistická analýza jednorozměrných dat
Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická, Katedra analytické chemie Licenční studium GALILEO Interaktivní statistická analýza dat Semestrální práce z předmětu Statistická analýza jednorozměrných
VíceROZPTYLOVÉ PODMÍNKY A JEJICH VLIV NA KONCENTRACI AEROSOLOVÝCH ČÁSTIC PM 10 V LOKALITĚ MOSTECKÉHO JEZERA
ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY A JEJICH VLIV NA KONCENTRACI AEROSOLOVÝCH ČÁSTIC PM 10 V LOKALITĚ MOSTECKÉHO JEZERA Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Vodárenská a biologie 2015
Více4. Zpracování číselných dat
4. Zpracování číselných dat 4.1 Jednoduché hodnocení dat 4.2 Začlenění dat do písemné práce Zásady zpracování vědecké práce pro obory BOZO, PÚPN, LS 2011 4.1 Hodnocení číselných dat Popisná data: střední
VíceMeteorologické faktory transpirace
Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí Zlíč 17. - 19. květen 2016 Meteorologické faktory transpirace Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova univerzita v Brně Vodní provoz polních
VíceMožné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje Jaroslav Rožnovský Extrémní projevy počasí Extrémní projevy počasí
Víceprosinec 2017 Graf č. 4: Porovnání průměrných předběžných a výsledných cen tepelné energie v roce 2016 vyrobené z uhlí... 7
prosinec 2017 Obsah: 1. Úvod... 2 2. Přehled průměrných cen tepelné energie za rok 2016 na jednotlivých úrovních předání tepelné energie. 3 3. Vývoj průměrné ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele...
VíceExperimentální měření sněhu na vybraných lokalitách Jeseníků a Beskyd
Experimentální měření sněhu na vybraných lokalitách Jeseníků a Beskyd Přednáška ČHMÚ Ostrava 16/04/2012 Martin JONOV Šárka MADĚŘIČOVÁ Měření sněhové pokrývky - pravidelné měření se provádí v rámci ČHMÚ
VícePasivní měření ozonu na plochách ICP Forests / Forest Focus v ČR
Pasivní měření ozonu na plochách ICP Forests / Forest Focus v ČR PĚT LET S OZIMETRY GRAKO Vít Šrámek, Radek Novotný METOIKA GRAKO Gradko Ltd. (UK) www.gradko.co.uk Expoziční doba: 2-4 týdny Princip měření:
VíceOdborná informace stav hlohů vysazených v linii mezi chodníkem a komunikací v Revoluční ulici v Nýřanech.
Odborná informace stav hlohů vysazených v linii mezi chodníkem a komunikací v Revoluční ulici v Nýřanech. Druh: Crataegus laevigata hloh obecný Parc.č.: 1316/1 Katastrální území: Nýřany Tato odborná informace
VíceAnalýza teplotních. řad. Petr Štěpánek. Czech Hydrometeorological Institute, regional office Brno
Analýza teplotních řad ČR Petr Štěpánek Czech Hydrometeorological Institute, regional office Brno Počty stanic s homogenními mi měřm ěřeními 1771-2000 Charakteristika Počet stanic po homogenizaci Průměrná
VíceVÝZKUM VLASTNOSTÍ SMĚSI TEKBLEND Z HLEDISKA JEJÍHO POUŽITÍ PRO STAVBU ŽEBRA
Vladimír Petroš, VŠB Technická univerzita Ostrava, 17. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava, Poruba, tel.: +420 597325287, vladimir.petros@vsb.cz; Jindřich Šancer, VŠB Technická univerzita Ostrava, 17. listopadu
VíceStanovení manganu a míry přesnosti kalibrace ( Lineární kalibrace )
Příklad č. 1 Stanovení manganu a míry přesnosti kalibrace ( Lineární kalibrace ) Zadání : Stanovení manganu ve vodách se provádí oxidací jodistanem v kyselém prostředí až na manganistan. (1) Sestrojte
VíceIng. Eva Hamplová, Ph.D. Ing. Jaroslav Kovárník, Ph.D.
XX. MEZINÁRODNÍ KOLOKVIUM O REGIONÁLNÍCH VĚDÁCH REGIONÁLNÍ DISPARITY KONCENTRACE AKTIVNÍCH PODNIKATELSKÝCH JEDNOTEK V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 2010-2016 REGIONAL DISPARITIES OF CONCENTRATION OF ACTIVE
VíceSpeciální metody dendrometrie
Speciální metody dendrometrie Úvod - Přechod od klasické dendrometrie ke speciálním metodám Zdeněk Adamec Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
VíceVLIV DÁVKY A FORMY DUSÍKATÉ VÝŽIVY NA VÝNOS A OBSAH DUSÍKATÝCH LÁTEK V ZRNU
Karel KLEM Agrotest fyto, s.r.o. VLIV DÁVKY A FORMY DUSÍKATÉ VÝŽIVY NA VÝNOS A OBSAH DUSÍKATÝCH LÁTEK V ZRNU Materiál a metodika V lokalitě s nižší půdní úrodností (hlinitopísčitá půda s nízkým obsahem
VíceIII. ROZVODOVOST. Tab. III.1 Ukazatele rozvodovosti,
III. ROZVODOVOST Ani v roce 08 absolutní počet nově rozvedených manželství nikterak nevybočil z úrovně posledních let. Celkem bylo schváleno 31 300 návrhů na rozvod 3, z nichž 65 % iniciovaly ženy. V relaci
Vícerozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 2 3 4 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy květen Technické parametry
VíceDendroekologie. Dendroekologie. Dendroekologie. Michal Rybníček
Dendroekologie Michal Rybníček DENDROHRONOLOGIKÁ LAORATOŘ ÚSTAV NAUKY O DŘEVĚ MENDELOVA UNIVERZITA V RNĚ Dendroekologie Činnost kambia je ovlivňována řadou vnějších a vnitřních faktorů struktura letokruhů
Více