Monitoring ptáků a biotopů V Hati 2011

Transkript

1 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, Jihlava, IČ Monitoring ptáků a biotopů V Hati 2011 Vojtěch Kodet & Dana Kořínková listopad 2011 Tento projekt byl v roce 2011 finančně podpořen programem Ochrana biodiverzity, což je národní program Českého svazu ochránců přírody financovaný Ministerstvem životního prostředí ČR a státním podnikem Lesy České republiky. Děkujeme.

2 Monitoring ptáků a biotopů V Hati 2011 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Ing. Vojtěch Kodet, Ph.D. & Ing. Dana Kořínková listopad 2011 Obsah Úvod... 2 Metodika... 3 Výsledky... 7 Péče o lokalitu...17 Závěr...17 Literatura...18 Příloha 1: Spektrogramy hlasových záznamů vybraných druhů...19 Příloha 2: Fotodokumentace...26 Úvod Pozemkový spolek Gallinago při Pobočce ČSO na Vysočině pečuje od roku 2009 o rašelinné a prameništní louky na lokalitě V Hati u Branišova v kraji Vysočina. Výsledky této studie budou jedním z podkladů pro optimalizaci péče o tuto lokalitu. 2

3 Metodika Zájmová lokalita o rozloze 12,43 ha se nachází v kraji Vysočina v okrese Jihlava asi 12 km severozápadně od Jihlavy v katastrálním území Branišov u Jihlavy. Lokalita leží na prameništi pravostranného bezejmenného přítoku Hajnického potoka na JV okraji Farského lesa asi 1 km SSV od obce Branišov. Jedná se o pastvinu a zarůstající pastevní lada, rašelinné louky, ostřicové mokřady a prameniště, které jsou částečně zmeliorované a degradované, avšak stále se zde vyskytuje řada zvláště chráněných a ohrožených druhů. Studovaná lokalita z klimatického pohledu spadá do mírně teplé (MT3) klimatické oblasti (QUITT 1971) a z geomorfologického pohledu leží v oblasti Českomoravské vrchoviny, celku Křemešnické vrchoviny, podcelku Humpolecké vrchoviny a okrsku Jeníkovské vrchoviny. Geologické podloží je tvořeno žulami (granitická řada). Lokalita se nachází ve fytogeografickém okresu Českomoravské vrchoviny, obvodu Českomoravského mezofytika, v oblasti mezofytika a ve čtverci 6558 středoevropského síťového mapování (EHRENDORFER et HAMANN 1965). V rámci středoevropské květné oblasti spadá do hercynika. Rozmezím nadmořských výšek, m n. m., zasahuje do bukového vegetačního stupně. Potenciální přirozenou vegetaci území tvoří bikové bučiny as. Luzulo-Fagetum (NEUHÄUSLOVÁ 1998). Z fytocenologického hlediska se jedná o ovsíkové louky svazu Arrhenatherion, vlhké až podmáčené pcháčové louky s četnými prameništi svazu Calthion a zrašelinělé louky ostřicovo-mechových společenstev svazu Caricion fuscae. Orientační poloha a přesné vymezení je znázorněno na následujících snímcích. Obr. 1: Poloha zájmové lokality. 3

4 Obr. 2: Vymezení hranic zájmové lokality. Ornitologický průzkum lokality v roce 2011 byl prováděn ve dnech , , , 5.6., 30.6., 4.7., , a to v následujících třech úrovních. U každé úrovně je uveden popis metodiky. Data byla zapsána do NDOP. A) Redukovaná metoda mapování hnízdních okrsků Pozorovatel pomalu procházel celou lokalitou s občasnými zastávkami a zaznamenával všechny ptáky zjištěné vizuálně i akusticky, zakresloval jejich polohu do plánku a u každého zaznamenával jeho aktivitu (zpěv, lov ). Pozorování probíhala od svítání do 9 hod. SEČ, kdy je aktivita ptáků největší, a to za vhodného počasí (bez silnějšího větru a bez srážek). Takto byla lokalita zkontrolována 4x během hnízdní sezóny. Výsledkem je přehled zaznamenaných druhů a jejich početnost na lokalitě. B) 12 hodinový bodový akustický monitoring Akustický monitoring pomocí digitálních zvukových záznamníků, kterým lze podchytit i skrytě žijící a noční druhy. Byl zaměřen na večerní, celonoční a ranní dobu, čímž byly podchyceny všechny akusticky se projevující druhy vyskytující se v okolí záznamníku. Podmínkou metodiky bylo vhodné počasí (bez silnějšího větru a bez srážek). Na lokalitě byly instalovány akustické záznamníky 4x během hnízdní sezóny. Výsledkem je přehled zaznamenaných druhů. Analýza nahrávek byla provedena pomocí metodiky SAVICKÉHO (2008). Ukázky spektrogramů hlasových záznamů vybraných druhů jsou zobrazeny v příloze. 4

5 C) Orientační kontrola Návštěva lokality v libovolném čase, při které byly zaznamenávány všechny zjištěné druhy ptáků a u druhů vzácnějších též jejich počty. Byla prováděna vždy při instalování a sběru zvukových záznamníků. Řazení druhů ptáků bylo zachováno podle metodického doporučení pro faunistické výzkumy v České společnosti ornitologické (HUDEC 1993). České a latinské názvosloví ptáků je použito podle HUDCE et al. (2003). Systematické zařazení ptáků do jednotlivých řádů je podle publikované Fauny ČR (HUDEC 1983, 1984, HUDEC et ŠŤASTNÝ 2005). Obr. 3: Poloha a termíny nahrávání instalovaných zvukových záznamníků na lokalitě. 5

6 Mapování biotopů lokality bylo v roce 2011 provedeno během dvou návštěv (5.6. a 4.7.), při kterých byl pořízen přehled všech zjištěných vyšších rostlin (E3, E2, E1) a vymapovány a popsány jednotlivé typy biotopů dle Katalogu biotopů České republiky (CHYTRÝ et al. 2010). Vylišené biotopy byly zakresleny do mapy a vytvořena vegetační mapa. V úplném seznamu byly vylišeny zvláště chráněné druhy (dle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb.), druhy zařazené do červeného seznamu (PROCHÁZKA 2001), dále druhy regionálně, fytogeograficky či indikačně významné a v neposlední řadě druhy v území nepůvodní, případně invazní. U vzácnějších druhů rostlin byla zaznamenávána podrobnější data o výskytu, což je důležité zejména s ohledem na prováděnou péči o lokalitu. Seznam rostlinných druhů je řazen v abecedním pořadí. Použitá nomenklatura a české názvosloví vychází z Klíče ke květeně České republiky (KUBÁT et al. 2002). Typy biotopů jsou uvedeny dle Katalogu biotopů České republiky (CHYTRÝ et al. 2010). Data byla zapsána do NDOP. Kategorie ochrany a ohrožení jednotlivých druhů jsou ve studii znázorněny použitím následujících symbolů: A) Označení kategorií zvláště chráněných druhů podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. ve znění vyhlášky č. 175/2006 Sb.: - kriticky ohrožený - silně ohrožený - ohrožený B) Označení regionálně chráněných druhů rostlin podle nařízení OkÚ Jihlava č. 8/99: * - regionálně chráněný C) Označení kategorií ohrožených druhů ptáků podle červeného seznamu ČR (ŠŤASTNÝ et BEJČEK 2003): CR - kriticky ohrožený EN - ohrožený VU - zranitelný NT - téměř ohrožený LC - málo dotčený D) Označení kategorií ohrožených druhů rostlin podle červeného seznamu ČR (PROCHÁZKA 2001): C1 - kriticky ohrožený C2 - silně ohrožený C3 - ohrožený C4 - vyžadující další pozornost E) Označení lokálně vzácnějších druhů, které nejsou uvedeny mezi zvláště chráněnými druhy ani v červeném seznamu: - lokálně významný F) Označení kategorií významu hnízdišť ptáků na Českomoravské vrchovině z hlediska jejich ochrany (KODET et KUNSTMÜLLER 2008):!!! - hnízdiště zasluhující mimořádně vysokou pozornost!! - hnízdiště zasluhující zvýšenou pozornost! - hnízdiště zasluhující pozornost 6

7 Výsledky 1) Avifauna mokřadu V Hati Tabulka shrnuje získané výsledky a uvádí počet zjištěných párů (respektive zpívajících/volajících samců) daného druhu na lokalitě (L = druhy využívající lokalitu pouze jako své loviště). Ochrana a ohrožení Druh Počet Hnízdní hustota (pár/ha) VRUBOZOBÍ (ANSERIFORMES),! Kachna divoká (Anas platyrhynchos) 1 0,08 DRAVCI (ACCIPITRIFORMES),VU,!! Moták pochop (Circus aeruginosus) L,VU,!! Jestřáb lesní (Accipiter gentilis) L Káně lesní (Buteo buteo) L SOKOLI (FALCONIFORMES) Poštolka obecná (Falco tinnunculus) L HRABAVÍ (GALLIFORMES),NT,! Koroptev polní (Perdix perdix) 1 0,08,NT,! Křepelka polní (Coturnix coturnix) 5 0,40 Bažant obecný (Phasianus colchicus) 1 0,08 DLOUHOKŘÍDLÍ (CHARADRIIFORMES),EN,!! Bekasina otavní (Gallinago gallinago) 1 0,08,VU,!! Sluka lesní (Scolopax rusticola) 1 0,08 MĚKKOZOBÍ (COLUMBIFORMES) Holub hřivnáč (Columba palumbus) 1 0,08 Hrdlička divoká (Streptopelia turtur) 1 0,08 SOVY (STRIGIFORMES) LC,!! Kalous ušatý (Asio otus) 1 0,08 PĚVCI (PASSERIFORMES) Skřivan polní (Alauda arvensis) 2 0,16,LC Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) L Linduška lesní (Anthus trivialis) 2 0,16 LC,! Linduška luční (Anthus pratensis) 4 0,32 Konipas bílý (Motacilla alba) 1 0,08 Pěvuška modrá (Prunella modularis) 3 0,24 Červenka obecná (Erithacus rubecula) 5 0,40 Rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) 1 0,08,LC,! Bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) 1 0,08 Kos černý (Turdus merula) 6 0,48 Drozd kvíčala (Turdus pilaris) 2 0,16 Drozd zpěvný (Turdus philomelos) 3 0,24 Drozd brávník (Turdus viscivorus) L,! Cvrčilka zelená (Locustella naevia) 3 0,24 Rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris) 1 0,08 Pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis) 3 0,24 Pěnice slavíková (Sylvia borin) 5 0,40 7

8 Ochrana a ohrožení Druh Počet Hnízdní hustota (pár/ha) Pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) 6 0,48 Budníček menší (Phylloscopus collybita) 7 0,56 Budníček větší (Phylloscopus trochilus) 6 0,48 Králíček obecný (Regulus regulus) 2 0,16 Králíček ohnivý (Regulus ignicapillus) 1 0,08 Sýkora lužní (Parus montanus) 2 0,16 LC Sýkora parukářka (Parus cristatus) 1 0,08 Sýkora uhelníček (Parus ater) 3 0,24 Sýkora modřinka (Parus caeruleus) 1 0,08 Sýkora koňadra (Parus major) 3 0,24,NT,! Ťuhýk obecný (Lanius collurio) 3 0,24 Sojka obecná (Garrulus glandarius) 1 0,08,VU,!! Ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) L NT,! Vrána šedá (Corvus cornix) L Špaček obecný (Sturnus vulgaris) 1 0,08 Pěnkava obecná (Fringilla coelebs) 4 0,32 Pěnkava jikavec (Fringilla montifringilla) L Zvonek zelený (Carduelis chloris) 2 0,16 Stehlík obecný (Carduelis carduelis) 1 0,08 Dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes) 1 0,08 Strnad obecný (Emberiza citrinella) 11 0,88 Strnad rákosní (Emberiza schoeniclus) 1 0,08 Avifauna v hnízdním období roku 2011 Počet druhů využívajících lokalitu jako své hnízdiště (možné, pravděpodobné a prokázané hnízdění) Počet párů, resp. zpívajících samců využívajících lokalitu jako své hnízdiště (možné, pravděpodobné a prokázané hnízdění) Hnízdní hustota Počet druhů využívajících lokalitu pouze jako své loviště Počet druhů celkem 43 druhů 112 párů 9,01 párů/ha 9 druhů 52 druhů Komentář k vybraným druhům ptáků Kachna divoká (Anas platyrhynchos) -,! - Na lokalitě v roce 2011 přítomen 1 pár - Může hnízdit i daleko od vody; je ohrožována vypouštěním polodivokých kříženců různého původu - Na lokalitě pravděpodobné hnízdění Moták pochop (Circus aeruginosus) -,VU,!! - Pozorování: 1 M přeletuje , 1 juv. sedí v louce Preferuje hnízdění v litorálech, ale hnízdí i na polích, loukách, úhorech i mokřadech; potravu loví nejčastěji na polích - Lokalitu využívá jako příležitostné loviště 8

9 Jestřáb lesní (Accipiter gentilis) -,VU,!! - Pozorování: 1 ex. přeletuje Hnízdí v lesích na stromech - Lokalitu využívá jako příležitostné loviště Koroptev polní (Perdix perdix) -,NT,! - Pozorování: 1 p Hnízdí na zemi ve vegetaci - Na lokalitě možné hnízdění Křepelka polní (Coturnix coturnix) -,NT,! - Na lokalitě v roce 2011 přítomno minimálně 5 volajících samců - Druhotně obývá zemědělskou krajinu, původně se jedná o stepní a lesostepní druh, který vyžaduje volné plochy; hnízdo si staví v hustých bylinných porostech - Na lokalitě pravděpodobné hnízdění Bekasina otavní (Gallinago gallinago) -,EN,!! - Nahrávky: 1 mekající a 1 volající (tikající) ex , , , , , , , , , , Pozorování: 1 p. (mekání, volání) a , 1 ex Charakteristickým hnízdním prostředím jsou mokré louky, podmáčená místa jsou ideální pro sběr potravy, hnízdí na zemi - Na lokalitě pravděpodobné hnízdění Sluka lesní (Scolopax rusticola) -,VU,!! - Nahrávky: 1 kvorkající M , , , , , , Pro hnízdění preferuje listnaté a smíšené lesy nedaleko podmáčených míst s křovitým porostem, podmáčená místa jsou ideální pro sběr potravy, hnízdí na zemi - Na lokalitě, případně v jejím nejbližším okolí pravděpodobné hnízdění Hrdlička divoká (Streptopelia turtur) - - Nahrávky: 1 vol. M Pozorování: 1 vol. M Vyhledává drobné lesíky, liniové pásy dřevin či okraje lesů - Na lokalitě, případně v jejím nejbližším okolí pravděpodobné hnízdění Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) -,LC - Během hnízdní doby přeletují ptáci lovící hmyz nad lokalitou, hnízdí převážně na budovách, tedy mimo lokalitu Kalous ušatý (Asio otus) - LC,!! - Nahrávky: 1 vol. M Vyhledává dřevinami zarostlé remízky, okraje lesů či drobné lesíky; hnízdí ve starých hnízdech dravců anebo krkavcovitých ptáků - Na lokalitě možné hnízdění Linduška lesní (Anthus trivialis) - - Na lokalitě v roce 2011 přítomni 2 zpívající samci - Pro hnízdění vyhledává prosvětlené lesy, lesní okraje, paseky a lesostepní stanoviště, hnízdí na zemi - Na lokalitě pravděpodobné hnízdění 9

10 Linduška luční (Anthus pratensis) - LC,! - Na lokalitě v roce 2011 přítomni 4 zpívající samci, pozorovány páry krmící mláďata - Charakteristickým hnízdním prostředím jsou vlhké louky, hnízdí na zemi - Na lokalitě prokázané hnízdění Rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) - - Pozorování: 1 F Ve volné krajině hnízdí převážně v listnatých a smíšených lesích, v alejích, starších remízech či starších porostech podél vodotečí; hnízdí v dutinách, které si však neumí sám vydlabat, a proto je odkázán na doupné stromy - Na lokalitě možné hnízdění Bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) -,LC,! - Nahrávky: 1 zp. M a Pozorování: vyvedená rodinka Preferuje nekosené travnaté porosty s roztroušenými keři, častější je na vlhkých loukách, hnízdí v hustém travním porostu na zemi; nejen pro tento druh je žádoucí nekosit celé plochy, ale ponechávat i části nesečené - Na lokalitě prokázané hnízdění Cvrčilka zelená (Locustella naevia) -,! - Na lokalitě v roce 2011 přítomni 3 zpívající samci - Typickým biotopem jsou vlhké louky s vysokým bylinným pokryvem a roztroušenými keři, při souvislejším zarůstání ploch dřevinami z nich mizí, hnízdo staví při zemi v husté rostlinné spleti nebo uvnitř keře - Na lokalitě pravděpodobné hnízdění Sýkora parukářka (Parus cristatus) - LC - Na lokalitě v roce 2011 přítomen 1 zpívající samec - Druh vázaný výhradně na jehličnaté lesy; hnízdí v dutinách, které si však neumí sám vydlabat, a proto je odkázán na doupné stromy - Na lokalitě možné hnízdění Ťuhýk obecný (Lanius collurio) -,NT,! - Na lokalitě v roce 2011 přítomni 3 zpívající samci, dne pozorován pár s vyvedenými mláďaty - Hnízda si staví především v hustých keřích - Na lokalitě prokázané hnízdění Ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) -,VU,!! - Nahrávky: 1 vol. M Jedná se o druh vázaný převážně na smrčiny, hnízdo si staví na stromech uvnitř lesního porostu - Lokalitu využívá jako příležitostné loviště Dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes) - - Pozorování: 1 ex Hnízdí převážně ve světlých listnatých lesích - Na lokalitě možné hnízdění Vrána šedá (Corvus cornix) - NT,! - Nahrávky: vol. ex a Hnízdo si staví na stromě, hnízdí pravděpodobně v okolním lese - Lokalitu využívá jako loviště 10

11 2) Biotopy mokřadu V Hati Seznam rostlinných druhů: Aegopodium podagraria L. bršlice kozí noha Agrostis stolonifera L. psineček výběžkatý Achillea millefolium L. řebříček obecný Achillea ptarmica L. řebříček bertrám Alopecurus aequalis Sobol. psárka plavá Alopecurus pratensis L. psárka luční Angelica sylvestris L. děhel lesní Anemone nemorosa L. sasanka hajní Anthoxantum odoratum L. tomka vonná Arrhenatherum elatius L. ovsík vyvýšený Briza media L. třeslice prostřední Calamagrostis canescens (Weber) Roth třtina šedavá Calamagrostis epigejos (L.) Roth třtina křovištní Caltha palustris L. blatouch bahenní Campanula patula L. zvonek rozkladitý Campanula rotundifolia L. zvonek okrouhlolistý Capsella bursa-pastoris (L.) Med. kokoška pastuší tobolka Cardamine amara L. řeřišnice hořká Carex acuta L. ostřice štíhlá Carex canescens L. ostřice šedavá Carex demissa Hornem. ostřice skloněná; * Carex flava L. ostřice rusá; *,C4a Carex echinata Murray ostřice ježatá; * Carex nigra (L.) Reichardt ostřice obecná Carex ovalis Good. ostřice zaječí Carex pallescens L. ostřice bledavá Carex panicea L. ostřice prosová Carex rostrata Stokes ostřice zobánkatá Cirsium arvense (L.) Scop. pcháč oset Cirsium oleraceum (L.) Scop. pcháč zelinný Cirsium palustre (L.) Scop. pcháč bahenní Crepis paludosa (L.) Moench škarda bahenní; Dactylis glomerata L. srha říznačka Dactylorhiza majalis (Rchb.) Hunt et Summerhayes prstnatec májový;,c3 Deschampsia caespitosa (L.) P. B. metlice trsnatá Drosera rotundifolia L. rosnatka okrouhlolistá;,c3 Eleocharis palustris (L.) R. et Sch. bahnička mokřadní; Epilobium tetragonum L. vrbovka čtyřhranná Equisetum arvense L. přeslička rolní Equisetum fluviatile L. přeslička poříční Equisetum sylvaticum L. přeslička lesní Eriophorum angustifolium Honck. suchopýr úzkolistý; Festuca rubra L. kostřava červená Ficaria verna Huds. subsp. bulbifera Á. Löve et D. Löve orsej jarní Filipendula ulmaria (L.) Maxim. tužebník jilmový Galeopsis pubescens Besser konopice pýřitá Galeopsis tetrahit L. konopice polní Galium album s. lat. Mill. svízel bílý Galium aparine L. svízel přítula Galium mollugo L. svízel povázka Galium palustre L. svízel bahenní Glyceria fluitans (L.) R. Br. zblochan vzplývavý Heracleum sphondylium L. bolševník obecný 11

12 Holcus lanatus L. medyněk vlnatý Holcus mollis L. medyněk měkký Hypericum maculatum Crantz třezalka skvrnitá Chaerophyllum hirsutum L. krabilice chlupatá Juncus articulatus L. sítina článkovaná Juncus conglomeratus L. sítina klubkatá Juncus bufonius L. sítina žabí Juncus effusus L. sítina rozkladitá Juncus filiformis L. sítina níťovitá; * Knaucia arvensis (L.) Coulter chrastavec rolní Leontodon autumnalis L. máchelka podzimní Leucanthemum vulgare Lamk. kopretina bílá Lotus corniculatus L. štírovník růžkatý Lotus uliginosus Schkuhr štírovník bažinný; * Luzula multiflora (Ehrh.) Lej. bika mnohokvětá Lycopus europeus L. karbinec evropský Lychnis flos-cuculi L. kohoutek luční Lysimachia vulgaris L. vrbina obecná Mentha arvensis L. máta rolní Menyanthes trifoliata L. vachta trojlistá;,c3 Myosotis nemorosa Besser pomněnka hajní Nardus stricta L. smilka tuhá Leontodon autumnalis L. máchelka podzimní Phleum pratense L. bojínek luční Pimpinella vulgaris L. bedrník obecný Plantago major L. jitrocel větší Plantago lanceolata L. jitrocel kopinatý Poa nemoralis L. lipnice hajní Poa pratensis lipnice luční Poa trivialis L. lipnice obecná Potentilla erecta Räuschel mochna nátržník Potentilla palustris (L.) Scop. zábělník bahenní; *,C4a Prunella vulgaris L. černohlávek obecný Ranunculus acris L. pryskyřník prudký Ranunculus flammula L. pryskyřník plamének Ranunculus repens L. pryskyřník plazivý Rhinanthus minor L. kokrhel menší Rubus fruticosus agg. ostružiník křovitý Rubus idaeus L. ostružiník maliník Rumex acetosa L. šťovík kyselý Rumex crispus L. šťovík kadeřavý Rumex obtusifolius L. šťovík tupolistý Sanguisorba officinalis L. krvavec toten Scorzonera humilis L. hadí mord nízký; *,C3 Scirpus sylvaticus L. skřípina lesní Scutellaria galericulata L. šišák vroubkovaný Stachys sylvatica L. čistec lesní Stellaria alsine Grimm ptačinec mokřadní Symphytum officinale L. kostival lékařský Taraxacum sect. Ruderalia Kirschner, H. Øllgeerd et Štěpánek pampeliška lékařská Tephroseris crispa (Jacq.) Schur starček potoční; *,C4a Thymus pulegiodes L. mateřídouška vejčitá Trifolium medium L. jetel prostřední Trifolium pratense L. jetel luční Trifolium repens L. jetel plazivý Triglochin palustre L. bařička bahenní; *,C2 Urtica dioica L. kopřiva dvoudomá 12

13 Vaccinium myrtillus L. brusnice borůvka Valeriana dioica L. kozlík dvoudomý; *,C4a Veronica beccabunga L. rozrazil potoční Veronica chamaedris L. rozrazil rezekvítek Veronica scutellata L. rozrazil štítkovitý; *,C4a Vicia crraca L. vikev ptačí Viola palustris L. violka bahenní; * Dřeviny: Alnus glutinosa (L.) Gaertn. olše lepkavá Betula pendula Roth bříza bělokorá Frangula alnus Mill. krušina olšová Fraxinus excelsior L. jasan ztepilý Picea abies (L.) Karsten smrk ztepilý Populus tremula L. topol osika Salix aurita L. vrba ušatá Salix cinerea L. vrba popelavá Salix caprea L. vrba jíva Obr. 4: Zákres vybraných vzácnějších druhů rostlin na lokalitě. 13

14 Vegetační charakteristika: Obr. 5: Mapa biotopů. 1) Biotop K1 (Mokřadní vrbiny): stanoviště, jehož kostru tvoří křovité vrby, vrba popelavá (Salix cinerea) a vrba ušatá (Salix aurita) a další dřeviny jako krušina olšová (Frangula alnus), bříza bělokorá (Betula pendula), olše lepkavá (Alnus glutinosa). Druhové složení travinobylinné vegetace mezi polykormony vrb je poměrně pestré a složením odpovídá biotopům T1.5 (Vlhké pcháčové louky) a T1.6 (Vlhká tužebníková lada). Charakteristickými druhy jsou blatouch bahenní (Caltha palustris), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), pcháč bahenní (Cirsium palustre), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), svízel bahenní (Galium palustre), škarda bahenní (Crepis paludosa) [ ], sítina rozkladitá (Juncus effusus), řeřišnice hořká (Cardamine amara), rozrazil potoční (Veronica beccabunga). 2) Biotop M1.6 (Mezotrofní vegetace bahnitých substrátů): zastoupen stanovišti s dominantní vachtou trojlistou (Menyanthes trifoliata) [,C3], přesličkou poříční (Equisetum fluviatile), ostřicí zobánkatou (Carex rostrata) a dále jsou zastoupeny ostřice prosová (Carex panicea), ostřice obecná (Carex nigra), zábělník bahenní (Potentilla palustre) [*,C4], svízel bahenní (Galium palustre), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), štírovník bažinný (Lotus uliginosus) [*], suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) [ ]. 14

15 3) Biotop M1.7 (Vegetace vysokých ostřic): stanoviště s dominantní ostřicí zobánkatou (Carex rostrata), kterou doplňují ostřice černá (Carex nigra), ostřice prosová (Carex panicea) a třtina šedavá (Calamagrostis canescens). K dalším druhům patří svízel bahenní (Galium palustre), přeslička poříční (Equisetum fluviatile), zblochan zplývavý (Glyceria fluitans), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), zábělník bahenní (Potentilla palustris) [*,C4], skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), pcháč bahenní (Cirsium palustre), řeřišnice hořká (Cardamine amara), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) [ ], sítina rozkladitá (Juncus effusus). 4) Biotop T1.1 (Mezofilní ovsíkové louky) a) stanoviště s dominantním ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius), kostřavou červenou (Festuca rubra) a dalšími druhy trav, srhou říznačkou (Dactylis glomerata), medyňkem vlnatým (Holcus lanatus), lipnicí luční (Poa pratensis), psárkou luční (Alopecurus pratensis) a dále řebříčkem obecným (Achillea milefolium), rozrazilem rezekvítkem (Veronica chamaedrys), třezalkou skvrnitou (Hypericum maculatum), pryskyřníkem prudkým (Ranunculus acris). Vzhledem k blízkosti vlhkomilných biotopů stanoviště doprovází byliny vlhkých pcháčových luk (T1.5) jako jsou pcháč bahenní (Cirsium palustre), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), děhel lesní (Angelica sylvestris), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris). b) stanoviště zastoupené extenzivně pasenou loukou zahrnuje druhy kostřava červená (Festuca rubra), srha říznačka (Dactylis glomerata), medyněk vlnatý (Holcus lanatus), lipnice luční (Poa pratensis), psárka luční (Alopecurus pratensis), psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera), jetel plazivý (Trifolium repens), jetel prostřední (Trifolium medium), jetel luční (Trifolium pratense), řebříček obecný (Achillea milefolium), štírovník růžkatý (Lotus corniculatus), černohlávek obecný (Prunella vulgaris), bedrník obecný (Pimpinella saxifraga), máchelka podzimní (Leontodon autumnalis), kopretina bílá (Leucanthemum vulgare). 5) Biotop T1.5 (Vlhké pcháčové louky): stanoviště se značnou druhovou pestrostí. Na lokalitě je biotop zastoupen několika odlišnými typy, které druhovým složením reagují na množství vody na stanovišti. Vždy jsou zastoupeny druhy ostřic, ostřice obecná (Carex nigra), ostřice zobánkatá (Carex rostrata), ostřice prosová (Carex panicea), ostřice ježatá (Carex echinata) [*] a dále druhy trav zastoupené psárkou luční (Alopecurus pratensis), kostřavou červenou (Festuca rubra) či třtinou šedavou (Calamagrostis canescens). Z dalších druhů se vyskytují pcháč bahenní (Cirsium palustre), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), pryskyřník plamének (Ranunculus flammula), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), sítina klubkatá (Juncus conglomeratus), sítina rozkladitá (Juncus effusus), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) [*,C4], děhel lesní (Angelica sylvestris), ze vzácnějších druhů pak prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) [,C3], starček potoční (Tephroseris crispa) [*,C4], suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) [ ], sítina níťovitá (Juncus filiformis) [*], škarda bahenní (Crepis paludosa) [ ], rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata) [*,C4]. 6) Biotop T1.6 (Vlhká tužebníková lada) a) Stanoviště s dominantním tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria), který doplňují skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), svízel bahenní (Galium palustre), škarda bahenní (Crepis paludosa) [ ], metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), pcháč bahenní (Cirsium palustre), starček potoční (Tephroseris crispa) [*,C4], ostřice obecná (Carex nigra). b) Druhově chudé stanoviště s dominantní skřípinou lesní (Scirpus sylvaticus), kterou doplňují vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), ostřice obecná (Carex nigra), ostřice zobánkatá (Carex rostrata). c) Stanoviště s dominantní vrbinou obecnou (Lysimachia vulgaris), kterou doplňují tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), svízel bahenní (Galium palustre), škarda bahenní (Crepis paludosa) [ ], metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), pcháč bahenní (Cirsium palustre), ostřice obecná (Carex nigra), ostřice prosová (Carex panicea), medyněk vlnatý (Holcus lanatus), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) [,C3]. 15

16 d) Druhově chudé stanoviště s dominantní přesličkou poříční (Equisetum fluviatile), kterou doprovází tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), svízel bahenní (Galium palustre), ostřice obecná (Carex nigra). 7) Biotop R2.3 (Přechodová rašeliniště): dominantní je rašeliník (Sphagnum sp.), bylinné patro tvoří zejména suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) [ ], ostřice zobánkatá (Carex rostrata), ostřice obecná (Carex nigra), ostřice prosová (Carex panicea), ostřice ježatá (Carex echinata) [*], ostřice rusá (Carex flava) [*,C4], zábělník bahenní (Potentilla palustris) [*,C4], violka bahenní (Viola palustris) [*], vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) [*,C4], sítina článkovaná (Juncus articulatus), vzácně se nachází i prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) [,C3], starček potoční (Tephroseris crispa) [*,C4], rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata) [*,C4]. 8) Stanoviště by se dalo charakterizovat Biotopem R2.2 (Nevápnitá mechová slatiniště), ale vzhledem k vymizení diagnostických druhů se blíží k Biotopu R2.3 (Přechodová rašeliniště). Významně je zastoupeno mechové patro s druhy rašeliníků (Sphagnum sp.). Kostru tvoří druhy ostřic, o. obecná (Carex nigra), o. šedavá (Carex canescens), o. prosová (Carex panicea), o. skloněná (Carex demissa) [*] a dále suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) [ ], zábělník bahenní (Potentilla palustris) [*,C4], sítina rozkladitá (Juncus effusus), svízel bahenní (Galium palustre), velmi početná populace bařičky bahenní (Triglochin palustre) [*,C2], rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia) [,C3] a z dalších vzácných druhů prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) [,C3], starček potoční (Tephroseris crispa) [*,C4], vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) [,C3], violka bahenní (Viola palustris) [*]. V minulosti zde byl nalezen suchopýrek alpský (Trichophorum alpinum) [,C2], tolije bahenní (Parnassia palustris) [,C2] a ostřice blešní (Carex pulicaris) [,C2] (r. 2002, L. Čech in litt.). 9) Biotop X7B (Ruderální bylinná vegetace mimo sídla, ostatní porosty) a) dominantní je kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), srha říznačka (Dactylis glomerata), kostival lékařský (Symphytum officinalis), bolševník obecný (Heracleum sphondilium). b) druhově velice chudá společenstva s takřka monokulturním porostem třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos), kterou doplňují konkurenčně silné druhy původního společenstva vlhkých tužebníkových lad (T1.5), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), pcháč bahenní (Cirsium palustre). 16

17 Péče o lokalitu Lokalita V Hati představuje v rámci regionu výjimečně zachovalou enklávu ladem ležících rašelinných a pcháčových luk s četnými lučními prameništi. Bezprostřední okolí lokality je tvořeno intenzivně obhospodařovanými loukami, z nichž část je pravidelně kosena a část pasena. Okrajové části lokality tvoří ovsíkové louky, které jsou primárně ohroženy eutrofizací (splachem z luk a polí). Pcháčové louky a v centrální části zachovalá rašeliniště jsou nejvíce ohrožena narušením hydrologického režimu. Všechny výše uvedené typy biotopů jsou však ohroženy absencí hospodaření. Souhrnně působící degradační mechanizmy na každý z biotopů vedou k sukcesi do jiných typů přírodních nebo i nepřírodních biotopů. Od roku 2009 bylo v centrální části lokality zahájeno pravidelné kosení a vyřezávání náletových dřevin. Došlo k výraznému prosvětlení nejcennějších partií lokality, kde roste početná populace bařičky bahenní (Triglochin palustre) a kde byla znovunalezena rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). V následujících letech je žádoucí zachovat stávající management, tj. i nadále pokračovat s odstraňováním dřevin, na nejcennějších plochách rašeliništních společenstev pokračovat v pravidelném kosení a dodržovat mozaikovitou seč. Kosení luk rozšířit i na okolní zachovalejší plochy dosud nesečené. Pokosenou biomasu vždy pečlivě odstranit. Závěr Studovaná lokalita přestavuje z vegetačního hlediska poměrně druhově bohaté území. Zastoupeny jsou jak druhy zcela běžné a typické pro dané biotopy, tak i druhy vzácnější a zvláště chráněné. Představuje ukázku mozaiky mokřadních společenstev, která tvoří charakteristické vegetační typy pro území Českomoravské vrchoviny. Celkem bylo zapsáno 126 rostlinných druhů, z toho 9 dřevin. Z nich náleží 3 mezi zvláště chráněné druhy (kategorie ohrožené: vachta trojlistá, rosnatka okrouhlolistá a prstnatec májový), 10 druhů je uvedeno v červeném seznamu (1x kategorie C2, 4x kategorie C3 a 5x kategorie C4a) a 12 druhů patří mezi regionálně chráněné. Celkem bylo vylišeno 10 základních biotopů. Takováto mozaika biotopů na rozloze 12,4 ha je v kontextu Křemešnické vrchoviny dnes již celkem ojedinělá. Na sledované lokalitě bylo v hnízdním období v roce 2011 zaznamenáno 52 druhů ptáků, z nichž 43 druhů využívalo lokalitu jako své hnízdiště (možné, pravděpodobné a prokázané hnízdění) a zbylých 9 druhů využívalo lokalitu pouze jako své loviště. Ze zaznamenaných druhů ptáků patří 10 mezi zvláště chráněné, a to 2 silně ohrožené ( ) a 8 ohrožených ( ); 14 druhů je zařazeno do červeného seznamu, a to 1 ohrožený (EN), 4 zranitelné (VU), 4 téměř ohrožené (NT) a 5 málo dotčených (LC). Dalších 7 druhů můžeme považovat za lokálně významnější ( ). Z pohledu důležitosti ochrany hnízdišť ptáků na Vysočině si lokalita v současnosti zasluhuje zvýšenou pozornost (!!) pro 3 druhy a pozornost (!) pro 7 druhů. Nejvýznamnějšími druhy jsou bekasina otavní (Gallinago gallinago) a sluka lesní (Scolopax rusticola). Lokalita si bezesporu zaslouží ochranářskou pozornost a odpovídající péči. 17

18 Literatura EHRENDORFER F. et HANANN U., 1965: Vorschläge zu einer floristischen Kartierung von Mitteleuropa. Ber. Deutsch. Bot. Ges., 78: HUDEC K. [ed.], 1983: Fauna ČSSR. Ptáci 3/I, 3/II. 1. vyd., Academia, Praha: HUDEC K. [ed.], 1993: Metodika faunistických výzkumů v České společnosti ornitologické. Zprávy ČSO 37: HUDEC K. [ed.], 1994: Fauna ČR a SR. Ptáci vyd., Academia, Praha: HUDEC K., ČAPEK M., HANÁK F., KLIMEŠ J. et PAVÍZA R., 2003: Soustava a české názvosloví ptáků světa. Muzeum Komenského v Přerově: HUDEC K. et ŠŤASTNÝ K. [ed.], 2005: Fauna ČR. Ptáci 2/I, 2/II. 2. vyd., Academia, Praha: CHYTRÝ M., KUČERA T., KOČÍ M., GRULICH V. et LUSTYK P. [ed.], 2010: Katalog biotopů České republiky 2. vyd., AOPK, Praha: KODET V. et KUNSTMÜLLER I., 2008: Kategorizace významu hnízdišť ptáků na Českomoravské vrchovině z hlediska jejich ochrany. Cinclus 19: KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. JUN., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. et ŠTĚPÁNEK J. [ed.], 2002: Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha. NEUHÄUSLOVÁ Z. [ed.], 1998: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha. PROCHÁZKA F., 2001: Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). Příroda, 18: QUITT E., 1971: Klimatické oblasti Československa. Stud. Geogr. 16: SAVICKÝ J., 2008: Techniky akustického monitoringu ptáků. In: KODET V., SAVICKÝ J. et HERTL I., 2008: Závěrečná zpráva projektu Využití informačních technologií v ornitologickém výzkumu na Vysočině. Pobočka ČSO na Vysočině, Jihlava: ŠŤASTNÝ K. et BEJČEK V., 2003: Červený seznam ptáků České republiky. In: PLESNÍK J., HANZAL V. et BREJŠKOVÁ L. [ed.]: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Příroda 22:

19 Příloha 1: Spektrogramy hlasových záznamů vybraných druhů Spektrogramy představují časový výsek 40 vteřin záznamu, který byl pořízen na lokalitě. Písmeno za popiskem v závorce uvádí označení záznamníku, který nahrávku pořídil a jehož přesná poloha je patrná z Obr. 3. Poštolka obecná (Falco tinnunculus) :37 h (A) Křepelka polní (Coturnix coturnix) [,NT,!] - volající samec :09 h (A) Křepelka polní (Coturnix coturnix) [,NT,!] - více volajících samců :19 h (S) 19

20 Bekasina otavní (Gallinago gallinago) [,EN,!!] - mekající samec :49 h (P) Bekasina otavní (Gallinago gallinago) [,EN,!!] - volající ex :58 h (P) Sluka lesní (Scolopax rusticola) [,VU,!!] - kvorkající samec :49 h (P) Skřivan polní (Alauda arvensis) - zpívající samec :12 h (E) 20

21 Linduška lesní (Anthus trivialis) [ ] - zpívající samec :07 h (D) Linduška luční (Anthus pratensis) [LC,!] - zpívající samec :36 (B) Pěvuška modrá (Prunella modularis) - zpívající samec :11 (B) Červenka obecná (Erithacus rubecula) - zpívající samec :04 h (B) 21

22 Bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) [,LC,!] - zpívající samec :07 h (A) Kos černý (Turdus merula) - zpívající samec :04 (D) Drozd zpěvný (Turdus philomelos) - zpívající samec :18 h (A) Drozd brávník (Turdus viscivorus) [ ] - zpívající samec :40 h (D) 22

23 Cvrčilka zelená (Locustella naevia) [,!] - zpívající samec :33 h (C) Pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis) - zpívající samec :04 h (A) Pěnice slavíková (Sylvia borin) - zpívající samec :09 h (L) Budníček menší (Phylloscopus collybita) - zpívající samec :59 h (C) 23

24 Budníček větší (Phylloscopus trochilus) - zpívající samec :13 h (A) Sýkora lužní (Parus montanus) - zpívající samec :41 h (C) Sýkora uhelníček (Parus ater) - zpívající samec :53 h (E) Sýkora koňadra (Parus major) - zpívající samec :59 h (A) 24

25 Pěnkava obecná (Fringilla coelebs) - zpívající samec :50 h (C) Strnad obecný (Emberiza citrinella) - více zpívajících samců :09 h (R) 25

26 Příloha 2: Fotodokumentace foto Vojtěch Kodet 26

27 27

28 28

29 29

30 30

31 31

32 32

33 Rosnatka okrouhlolistá Porost vachty trojlisté se zábělníkem bahenním 33

34 34

35 35

36 Bařička bahenní Vachta trojlistá 36

37 Prstnatec májový Rosnatka okrouhlolistá Zábělník bahenní Rozrazil štítkovitý 37