VLIV ROČNÍKU NA VYBRANÉ VLASTNOSTI ORNIC

Transkript

1 ožnovský, J., Litschmann, T. (ed.): XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě září 2002, ISBN , s VLIV OČNÍKU NA VYBANÉ VLASTNOSTI ONIC Eduard Pokorný adka Střalková Olga Denešová Abstract SEASONAL EFFECTS ON SELECTED TOPSOIL CHAACTEISTICS In , topsoil samples for analyses of chemical and physical properties were taken at six locations in the Kroměříž district with different genetic soil characteristics at one-month intervals during the growing season. The obtained data for individual season were averaged, which eliminated seasonal variability and effects of grown crops. Average values were related to climatological characteristics calculated for the years when monitoring was conducted. Quality dependence was assessed using a non-linear regression analysis. It was assessed that bulk density of topsoil is in direct dependence with rainy annual period precipitation amplitude and the variation between seasons caused by this factor can be up to 0.05 g/cm 3, humus content (t/ha) decreases with increasing total precipitation in the growing season (mm). The difference between seasons can amount to 35 t/ha, humus quality is influenced most by thermal continentality of climate when its higher value increases the humic acids/fulvic acids ratio by up to 0.2, exchange soil reaction is, among all climatological factors examined, most affected by thermal continentality of climate. The correlation is indirect, i.e. at increasing continentality exchange reaction decreases in the range from 7.1 to 6.7 ph/kcl, cation exchange capacity (mekv/kg) rises with rain factor (Lang) in the set examined from 190 to 220 mekv/kg, exchangeable calcium content is also in the closest positive correlation with rain factor (Lang). The difference in exchangeable calcium content between seasons can be up to 3 t/ha. egarding calcium offtake by grown plants (30 kg by wheat), effects of the season should be always considered in nutrient balance, exchangeable magnesium is affected most by mean temperature in the growing season when the content increases with rising temperature. The difference between seasons can be up to 180 kg/ha, exchangeable potassium content varied between years by up to 200 kg/ha. Asymmetry angle of annual temperature showed the highest positive effects. Key words: topsoil characteristics, seasonal effects, climatological characteristics, Úvod: Klima představuje spolu se substrátem dva půdotvorné faktory, jejichž význam je dán tím, že se maximálně účastní materiálově (i energeticky) v procesu vytváření a evoluce půd. Proto je již od založení vědecké pedologie Dokučajevem věnována vlivu klimatu na půdu značná pozornost. Klima podmiňuje cykly a režimy biologických, chemických a fyzikálně chemických vlastností půd (NĚMEČEK 1990). V odborné půdoznalecké literatuře najdeme řadu dokladů o hledání vzájemné souvislosti mezi charakterem klimatu a změnami ke kterým v půdním prostředí dochází. aman (in SMOLÍK 1957) k tomu účelu zavedl tzv. zvětrávací faktor (definovaný jako součin počtu dnů s teplotou nad 0 O C a relativního stupně disociace vody), který ukazuje, že v tropech je zvětrávání 3,4 krát vyšší než ve středním zeměpisném 357

2 pásmu. V jednotlivých zeměpisných oblastech se typ klimatu projevuje rozdílně (kontinentální, přímořský, horský aj.). To pedology vedlo k uplatnění tzv. principu bezprostřední závislosti pedogeneze na soudobém makroklimatu (OZOV, IVANOVÁ 1967). Zvláště komplikovaná je situace v oblastech s přechodným typem klimatu, naše republika je typickým příkladem, kdy má každý ročník jiný charakter a z hlediska zemědělského se potom v mnohých polních pokusech vliv ročníku prokazuje jako nadřazený pokusným variantám. Poznání vzájemných vztahů mezi klimatickými faktory a změnou půdních vlastností nemá však význam pouze pro zemědělství. Předpokládané změny klimatu do roku 2025 charakterizované nárůstem teplot v létě o 2 až 3 O C, poklesem srážek o 5 až 15 % a poklesem vlhkosti půdy o 15 až 29 % (LAPIN 1994) bezesporu poznamenají celé ekosystémy. Cílem předkládané práce je posouzení vlivu ročníků (vyjádřených klimatologickými charakteristikami) na fyzikální a chemické vlastnosti ornic v oblasti střední Moravy. Materiál a metody: Výsledky rozborů půd pocházejí z agroekologického monitoringu prováděného v oblasti střední Moravy Agrochemickým podnikem v Kroměříži v letech 1988 až V těchto letech byly ve vegetačním období v měsíčních intervalech, na vybraných pozemcích odebírány sypané vzorky ornic (0 30 cm) na chemické analýzy a z hloubky cm do Kopeckého válečků (ve třech opakováních) na fyzikální analýzy. Sledování probíhala na šesti půdně rozdílných (ČEl 2x, FLq 2x, HNm a LUm ) lokalitách v rámci normálního hospodaření. Z výsledků byly pro další hodnocení vybrány: objemová hmotnost, zásoba a kvalita humusu, výměnná reakce, kationtová výměnná kapacita a zásoba výměnného vápníku, hořčíku a draslíku (JAVOSKÝ 1987). Zásoby humusu a živin byly přepočteny pomocí objemové hmotnosti ornice na t příp. kg /ha. Oprávněnost tohoto úkonu (vzhledem k objemové hmotnosti) byla statisticky ověřena. očním průměrováním výsledků je odstraněna časová variabilita (v průběhu roku), vliv plodiny a agrotechnických opatření (tab.1). Z průměrných měsíčních teplot a měsíčních úhrnů srážek byly vypočteny pro jednotlivé roky tyto základní klimatologické charakteristiky (NOSEK 1972): - průměrná teplota za vegetační období ( O C) se rovná aritmetickému průměru měsíčních teplot za vegetační období (březen až říjen), - termická kontinentalita (%) vypočtená podle vzorce: k = (1,7 x A)/sinδ, kde: k koeficient termické kontinentality v %, A střední roční amplituda teploty vzduchu ve o C, sinδ - zeměpisná šířka sledovaného místa, - termodromický kvocient vypočítaný podle vztahu: q = (100 x σ)/a, kde: σ - rozdíl teploty v říjnu a v dubnu, A střední roční amplituda teploty vzduchu vypočtená z měsíčních průměrů, - úhel asymetrie křivky ročního chodu teplot ( o ) udává úhlovou odchylku průměru na němž leží těžiště systému od průměru spojujícího lednový a červencový bod v jednotkové kružnici, - srážky za vegetaci (mm) vypočtené jako součet měsíčních úhrnů srážek v době vegetace (březen až říjen), - periodická amplituda ročních srážek (%) je dána rozdílem srážek v extrémních měsících, který je vyjádřen v % úhrnného ročního množství srážek podle vzorce a s = 100 x ((s max s min )/S), kde: a s periodická amplituda, s max a s min úhrny srážek nejvlhčího a nejsuššího měsíce, S roční úhrn srážek, 358

3 - Langův dešťový faktor vypočtený ze vztahu: L f = S/T, kde: S roční úhrn srážek v mm, T průměrná roční teplota ve o C, - Ombrická kontinentalita (%) se vypočítá podle vzorce k = 12 x (l 35)/ s z, kde k = ombrická kontinentalita, l srážky teplého pololetí (IV IX) v % ročního úhrnu, s z absolutní množství srážek chladného pololetí (X III) v mm, - hydrotermický koeficient vyjadřuje poměr měsíčního úhrnu srážek k desetině měsíční sumy průměrných denních teplot vzduchu. Hodnocení výsledků bylo provedeno korelační a regresní analýzou, kdy vzájemné vztahy mezi proměnnými byly vyhodnoceny jednoduchými korelačními koeficienty a výsledky testovány pomocí tabulek Kritické hodnoty koeficientů korelace (STONE 1963). Prokázané vztahy mezi klimatologickými charakteristikami (tabulka 2) a půdními vlastnostmi byly graficky vyjádřeny (program Excel) nelineární regresí druhého stupně a testovány korelačním indexem (SEGE, HINDLS, HONOVÁ 1998). Výsledky a diskuse: Objemová hmotnost (graf 1) je v nejtěsnější korelaci s periodickou amplitudou srážek ( 2 = 0,697). Z vypočtené regresní křivky druhého stupně je patrno, že se zvyšující se amplitudou srážek dochází ke zvyšování objemové hmotnosti, kdy nejvyšších hodnot (1,58 g/cm 3 ) je dosahováno mezi % amplitudy srážek, při vyšších hodnotách se objemová hmotnost mírně snižuje (k 1,56 g/cm 3 ). Nutné je si uvědomit, že všechny do výpočtu zahrnuté hodnoty objemové hmotnosti, jsou nad agroekologický limit 1,45 g/cm 3 (LHOTSKÝ 1991). Podobně jak bylo již dříve konstatováno (POKONÝ et al. 1994), zvýšením srážek na takto poškozených půdách dochází k dalšímu nárůstu objemové hmotnosti. Platnost poznatku o vztahu mezi amplitudou srážek a zvyšováním objemové hmotnosti není možno tedy zobecnit, ale platí pouze pro půdy fyzikálně poškozené, kde zvyšující se amplituda srážek může být, vedle antropogenního ovlivnění, významným faktorem přispívajícím ke zhoršování fyzikálních vlastností ornic. Nepřímá korelace (graf 2) byla prokázána mezi úhrnem srážek za vegetační období a zásobou humusu ( 2 = 0,867), kdy při 450 mm byla průměrná zásoba humusu 115 t/ha, při 650 mm pouze 80 t/ha. V literatuře existuje řada poznatků o kladných vztazích mezi vlhkostí půdy a akumulací humusu (SOTÁKOVÁ 1982). Pokud posuzujeme tento problém z hlediska pedogeneze, podaří se najít odkazy o opačném (námi zjištěném) vztahu (ŤUIN 1937), kdy v illimerických půdách v sekvenci černozem luvická, šedozem, luvizem, dochází k úbytku humusu s nárůstem srážek. Konfrontace s literaturou, zejména starší, je však velmi obtížná především z metodických důvodů. Kladná korelace ( 2 = 0,751) byla nalezena mezi kvalitou humusu (stanovenou jako poměr humínových kyselin k fulvokyselinám metodou Q 4/6 ) a termickou kontinentalitou (graf 3). Termická kontinentalita (%) roste s roční amplitudou teploty vzduchu (např. průměrná hodnota K T pro Prahu je 25,5 %, pro Novosibirsk 58,4 %). Nalezený vztah plně odpovídá všeobecně uznávaným poznatkům o vlivu kontinentálního typu klimatu na syntézu vysokomolekulárních organických látek typu humínových kyselin (NĚMEČEK 1990, SOTÁKOVÁ 1982). Hodnotit vliv antropogenní činnosti na změny kvality humusu v dlouhých časových řadách, bez přihlédnutí k hodnotám termické kontinentality, může vést k nejednoznačným výsledkům (BAANČÍKOVÁ 2000). 359

4 Vzájemná záporná závislost byla rovněž prokázána mezi termickou kontinentalitou a výměnnou reakcí ( 2 = 0,801). Nejvyšších hodnot (odvozeno z regresní rovnice) výměnné reakce 7,05 je dosahováno v letech s termickou kontinentalitou 23 % (graf 4), nejnižších 6,65 v letech s kontinentalitou 34 %. Pro vysvětlení nalezené závislosti je podstatné, že se hodnoty půdní reakce nacházejí velmi blízko bodu fyziologické neutrality (6,8). Zjištěný poznatek nelze extrapolovat mimo skutečně naměřené hodnoty. Jak bylo výše uvedeno, termická kontinentalita se zvyšuje s teplotní amplitudou. Její růst přispívá ke zvýšení biologické aktivity (NOVÁK 1971) a zvýšení produkce CO 2 vedoucí k poklesu půdní reakce. Lze litovat, že nebyla stanovována aktivní reakce, u které by nalezená závislost projevila pravděpodobně ještě markantněji. Kationtová výměnná kapacita je veličina závislá na množství a kvalitě organických látek, jílových minerálů a obsahu vody (KUTÍLEK 1978). V našem případě byl prokázán vztah mezi průměrnou roční hodnotou kationtové výměnné kapacity (KVK) a Langovým dešťovým faktorem (graf 5). Derminační koeficient je 0,493. KVK dosahuje 190 mekv/kg při hodnotě Langova dešťového faktoru 55 a téměř 220 mekv/kg v letech s Langovým faktorem kolem 80. KVK tak může sehrát jednu z klíčových rolí při změně produkční funkce půdy (VAŠKŮ 2001) způsobené změnou kombinací teplotního a srážkového klimatu. Při dostatku vláhy půda intenzivněji poutá dvoumocné kationty a adsorpce jednomocných kationtů se snižuje (ICHTE, HLUŠEK 1994). Tuto publikovanou závislost se nám podařilo potvrdit 2 = 0,657) ve vztahu mezi Langovým dešťovým faktorem a zásobou výměnného vápníku ( graf 6), kdy při hodnotách Langova faktoru kolem 55 je v ornici zásoba výměnného vápníku 17 t a při hodnotách 85 již 20 t. K této skutečnosti by mělo být přihlíženo při bilancování živin v agroekosystémech. Uvážíme-li, že např. pšenice odčerpá sklizní 30 kg Ca/ha (HAVELKA et al 1979) je tato hodnota ve srovnání s třemi tunami rozdílu způsobených ročníkem málo významná. Průměrná teplota za vegetaci významně ( 2 = 0,553) ovlivňuje zásobu výměnného hořčíku v ornici (graf 7). ozdíl mezi zásobou v nejstudenějším roce (12 O C) a nejteplejším rokem (14,5 O C) je 180 kg/ha. Bylo prokázáno, že v letech se průměrná teplota v zájmové oblasti za vegetační období zvýšila statisticky průkazně (POKONÝ, DENEŠOVÁ 2001), to velmi dobře koreluje s poznatky NEADA (1994), kdy přes minimální dávky aplikovaných hořečnatých hmot nedochází k jejich úbytku v ornicích. Pro změny zásoby výměnného draslíku v ornici se jako rozhodující, ze sledovaných klimatologických charakteristik, ukazuje asymetrie ročního chodu teplot (graf 8), kdy s rostoucí asymetrií roste zásoba draslíku v ornici ( 2 = 0,342). ozdíl mezi nejvyšší a nejnižší vypočtenou zásobou je 200 kg K/ha ( kg K/ha). Podobně jako u vápníku je nutno s touto eventualitou počítat v bilancování živin a změnách zásoby draslíku způsobené antropogenní činností. Výsledky krátkodobých polních pokusů mohou být v tomto směru zavádějící a v dlouhodobých by měly být vlivy klimatu vždy zohledněny (vícerozměrné statistické metody). Závěr: V letech byly na šesti stanovištích okresu Kroměříž, s rozdílnými genetickými půdními představiteli, ve vegetačním období v měsíčních intervalech odebírány 360

5 vzorky ornice na stanovení chemických a fyzikálních vlastností. Získané výsledky byly za jednotlivé ročníky zprůměrovány, čímž byla odstraněna ročníková variabilita a vliv pěstovaných plodin. Průměry byly korelovány s klimatologickými charakteristikami vypočítanými za ročníky, ve kterých sledování probíhala. Nelineární regresní analýzou byla vyjádřena kvalitativní závislost. Bylo prokázáno, že: - objemová hmotnost ornice je v přímé závislosti s periodickou amplitudou srážek a může se mezi ročníky působením tohoto faktoru měnit až o 0,05 g/cm 3, - zásoba humusu (t/ha) klesá se stoupajícím úhrnem srážek za vegetaci (mm). ozdíl může být mezi jednotlivými ročníky až 35 t/ha, - kvalita humusu je nejvýrazněji ovlivňována termickou kontinentalitou, kdy s jejím zvyšováním dochází ke zvýšení poměru humínových kyselin a fulvokyselin a to až o hodnotu 0,2; - výměnná půdní reakce je ze sledovaných klimatologických faktorů nejvíce ovlivňována termickou kontinentalitou. Ovlivnění je nepřímé se vzrůstáním kontinentality klesá výměnná reakce a to v rozmezí 7,1 6,7 ph/kcl, - kationtová výměnná kapacita (mekv/kg) vzrůstá s Langovým dešťovým faktorem ve sledovaném souboru od 190 po 220 mekv/kg, - zásoba výměnného vápníku je rovněž v nejtěsnější korelaci s Langovým faktorem, vztah je kladný. ozdíl zásoby výměnného vápníku může být mezi jednotlivými ročníky až 3 t/ha, vzhledem k množství odběru vápníku pěstovanými rostlinami (pšenice 30 kg), by do uvažovaných bilancí měl být vliv ročníku vždy započítán, - zásoba výměnného hořčíku je nejvíce ovlivňována průměrnou teplotou za vegetaci, kdy se zvyšující teplotou narůstá zásoba. ozdíl mezi ročníky může být až 180 kg/ha, - zásoba výměnného draslíku meziročníkově kolísala až o 200 kg/ha, změna byla nejvíc ovlivněna asymetrií chodu teplot, a to kladně. Poděkování: Práce vznikla v rámci spolupráce mezi ústavem půdoznalství a mikrobiologie Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, Agrochemickým podnikem a.s., Kroměříž a Zemědělským výzkumným ústavem Kroměříž, s.r.o.. Je jedním z výstupů výzkumného záměru MSM Autoři děkují paní Ivaně Stratilové, vedoucí laboratoře ACHP v Kroměříži za pečlivé provedení analýz. Literatura: 361

6 BAANČÍKOVÁ G.: Zmeny v kvantitatívnych a kvalitatívnych ukazovateľoch humusu počas monitorovacieho obdobia. Zbornik prednašok z VI. sjazdu Slovenskej poľnohospodárskej spoločnosti. VÚPOP Bratislava 2000, str HAVELKA B., IVANIČ J., KNOP K.: Výživa rastlín a hnojenie. Príroda Bratislava 1979, 360 s. JAVOSKÝ P.: Chemické rozbory v zemědělských laboratořích. MZe Praha 1987, 397 s. KUTÍLEK M.: Vodohospodářská pedologie. SNTL/ALFA Praha 1978, 295 s. LAPIN M.: Očekávané globálne oteplenie atmosféry a jeho možné dopady na našom území. Zborník príspevkov z odbornej konferencie: Prognózované zmeny klímy a zmiernenie ich negatívneho vplyvu na krajinné prostredie. Bratislava 1994, str LHOTSKÝ J.: Komplexní agromeliorační soustavy pro zhutnělé půdy. ÚVTIZ Praha 1991, 34 s. NEAD J.: Vývoj agrochemických vlastností zemědělských půd ÚKZÚZ Brno 1994, 19 s. NĚMEČEK J., SMOLÍKOVÁ L., KUTÍLEK M.: Pedologie a paleopedologie. Academia Praha 1990, 546 s. NOSEK M.: Metody v klimatologii. Academia Praha 1973, 433 s. NOVÁK B.: Výzkum procesů mineralizace a humifikace organických látek a jejich funkce v půdě. Syntetická závěrečná zpráva VÚV Praha uzyně 1971, 29 s. POKONÝ E., DENEŠOVÁ O.: Klimatologická charakteristika Holešovska.. MZLU Brno, ACHP Kroměříž 2001, 64 s. POKONÝ E., PONÍŽIL P., DENEŠOVÁ O., PODEŠVOVÁ J.: Ovlivňování fyzikálních vlastností epipedonu povětrnostními podmínkami. Sborník referátů z konference: Klimatická změna a zemědělství, VŠZ Brno 1994, str ICHTE., HLUŠEK J.: Výživa a hnojení rostlin (I. Obecná část). Skriptum VŠZ Brno 1999, 177 s. ISBN OZOV B.G., IVANOVA E.N.: Klassifikacija počv SSS. Počvovedenije č. 2, 1967, str SEGE J., HINDLS., HONOVÁ S.: Statistika v hospodářství. ETC Publishing Praha 1998, 639 s., ISBN SMOLÍK L.: Pedologie. SNTL Praha 1957, 400 s. SOTÁKOVÁ S.: Organická hmota a úrodnosť pody. Príroda Bratislava 1982, 324 s. STONE B.: Statistické metody v lesnictví. SZN Praha 1963, 252 s. ŤUIN I.V.: Organičeskoje veščestvo počv i jego rol v počvoobrazovanii i plodorodii. Učenije o počvennom gumuse. Selskozgiz Moskva 1937 VAŠKŮ Z.: Funkce půdy v kontextu aktuálního podnebního vývoje. Sborník z konference: Půda, její funkce, vlastnosti a taxonomie v zemědělské a lesní krajině. MZLU v Brně 2001, str ISBN Adresy autorů: Ing. Eduard POKONÝ,Ph.D., ústav půdoznalství a mikrobiologie, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zemědělská 1, Brno, e-meil: pokorny@mendelu.cz, Ing. adomíra STŘALKOVÁ, Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o., Havlíčkova 2787, Koměžíž, e-meil: stralkov@vukrom.cz, Olga Ing. DENEŠOVÁ 3, Agrochemický podnik, a.s., Kroměříž, Koměžíž, e- meil:denesovao@seznam.cz Tab. 1 Průměrné roční hodnoty sledovaných vlastností 362

7 ok Sledovaná vlastnost Objemová hm. (g/cm 3 ) 1,53 1,58 1,59 1,58 1,58 1,57 1,57 1,58 1,56 Zásoba humusu (t/ha) Kvalita humusu (HK/FK) 0,53 0,46 0,47 0,58 0,73 0,64 0,69 0,75 0,65 Výměnná Grafy vztahů 6,99 mezi vybranými 7,12 6,97 klimatickými 6,70 6,72 faktory 6,93 a vlastnostmi 6,89 ornice 6,76 6,89 reakce (ph/kcl) Okres Kroměříž KVK (mekv/kg) Graf 1 Graf 2 Ca vým. Vztah mezi periodickou amplitudou a Vztah mezi úhrnem srážek za vegetaci a objemovou hmotností ornice zásobou humusu v ornici Mg vým. 1, ,58 K vým Objemová hmotnost (g/cm3) 180 1,56 Tab. 2 y = -0,0005x 2 + 0,0184x + 1,4265 y = -0,0006x 2 + 0,5261x + 4,566 1,54 2 = 0, = 0,8667 Korelační koeficienty mezi klimatickými charakteristikami a vlastnostmi ornice (průkazné 70 korelační koeficienty 1,52 jsou vyznačeny tučně) Periodická amplituda srážek 2 = 0, průměrná teplota za vegetaci ( o C) 805 srážky 90 za vegetační období (mm) 2 - termická kontinentalita Langův dešťový faktor La (%) 6 periodická amplituda ročních srážek (%) 3 tegr rmod af 7romický kvocient 7 Langův dešťový Graf faktor 8 4 úhel asymetrie křivky 8 ombrická kontinentalita Vz tah mezi prům. teplotou za vegetaci a ročního chodu ásobou teplot výměnného ( o V z ) Mg v ornici9 - hydrotermický koeficient Zásoba Mg vým y = -1,938x ,75x - 143,99 2 = 0, , , , ,5 15 Prům. teplota za vegetaci ( o C) 363 Zásoba humusu (t/ha) Výměnná reakce (ph/kcl) Zásoba Ca vým. Zásoba K vým Úhrn srážek za vegetaci (mm) Klimatologický Graf Graf ukazatel Vztah mezi termickou kontinentalitou a Vztah mezi termickou kontinentalitou a Sledovaná kvalitou humusu v ornici výměnnou reakcí ornice vlastnost 0,8 7,2 Objemová hm. 7,1 0,7 (g/cm 3 0,204 0,064 0,053-0,018 0,247 ) 7 0,565-0,015 0,327 0,367 Zásoba humusu 0,6 6,9-0,336-0,226 0,387-0,115-0,766 0,605-0,377-0,609-0,513 (t/ha) 6,8 Kvalita humusu 0,5 y = -0, 0022x 2 + 0,1434x - 1,6826 6,7 y = -0,0011x 2 + 0,0296x + 6,9336 0,289 0,834 0,035 0,438 0,401 0,379 0,285-0,130-0,126 (HK/FK) 2 = 0, = 0,801 0,4 6,6 Výměnná reakce ,025 Termická kontinentalita -0,890 (%) -0,073-0,557-0,278-0,330 Termická -0,432 kontinentalita 0,299 (%) (ph/kcl) 35-0,166 KVK Graf 5 Graf 6-0,155 0,348-0,214 0,337 0,432 0,258 0,573 0,185 0,497 (mekv/kg) Vztah mezi Langovým faktorem a KVK ornice Vztah mezi Langovým faktorem a zásobou Ca vým. 240 výměnného Ca v ornici -0,243 0,443-0,273 0,248 0,765 0,605 0,776 0,583 0, Mg vým. 220 y = 4,4512x ,73x ,743 0,331-0,081 0,064 0,340 0,245 2 = 0,6568-0,129-0, , K vým ,327 y = -0,0559x -0, ,5108x -0, ,67 0,571-0, ,180 0,310-0,095 0,230 KVK (mekv/kg) Kvalita humusu (HK/FK) ngův dešťový faktor ztah mezi asymetrií chodu teplot a zásobou výměnného K v ornici y = 8333,4x x ,5 2 = 0,3421-0,08-0,03 0,02 0,07 Asymetrie chodu teplot