Zde se v rámci regionálních setkání sešli zástupci různých subjektů, které spojuje zájem o odborné vzdělávání.

Transkript

1 ZPRAVODAJ POSPOLU Podpora spolupráce škol a firem č. 2/2015 Vážení a milí čtenáři, zpravodaj projektu Pospolu, který máte možnost číst, je již poslední. V souvislosti s tím, že byl projekt prodloužen, bychom vám chtěli představit zejména aktivity, které nám prodloužení umožnilo realizovat. Zaměřili jsme se na činnosti, které by při původním trvání projektu do konce června již nebylo možné uskutečnit, a to na průběh odborné praxe žáků maturitních oborů, na profilovou část maturitní zkoušky a na praktickou závěrečnou zkoušku ve firmách. Realizační tým připravil úspěšný kurz pro instruktory ve firmě zaměřený na získání základních pedagogických dovedností pro práci se žáky. Nyní probíhá i ve školách a ve firmách. Závěrečná konference projektu, která se konala v Praze, se věnovala představení výstupů projektu, zejména jeho systémovým návrhům a opatřením. Zájem o účast na konferenci přesahoval kapacity konference, proto jsme uvítali možnost navázat na ni i v regionech. Zde se v rámci regionálních setkání sešli zástupci různých subjektů, které spojuje zájem o odborné vzdělávání. Systémová opatření, která na každé takové minikonferenci řešitelský tým prezentoval, ale i další aktualizované informace o projektu, nalezne na webu projektu: Projekt byl svým rozsahem velmi široký, protože řešil danou problematiku ve dvou rovinách, a to jak v té školní, každodenní rovině práce se žáky při jejich vzdělávání, tak v rovině nad ní, která se věnovala principům spolupráce a dívala se na věc systémově. Dokončená koncepční studie včetně návrhů opatření byla jako jeden z výstupů projektu předložena k využití na MŠMT. Doufejme, že její další život bude šťastný. Prodloužení projektu přispělo k tomu, že vznikly ještě další případové studie popisující konkrétní příklady spolupráce. Zároveň bylo více času na dokončení ostatních výstupů EDITORIAL a nově vzniká také materiál pro firmy, inspirující k navázání spolupráce se školou, a připravuje se i diář, do něhož si budete moci značit důležitá období pro navazování, rozvoj a vyhodnocování spolupráce s firmami. Děkujeme všem, kteří se do projektu zapojili, zejména zástupcům partnerství, ale i ostatním, kteří se podíleli na dalších mnoha aktivitách a činnostech, které byly v rámci projektu zajišťovány. V neposlední řadě patří dík i všem členům realizačního týmu Pospolu, kteří se snažili každodenní prací v každém detailu o to, aby byly všechny výstupy realizovány a připraveny ke zveřejnění. Naleznete je na platformě Modulu Pospolu na portále RVP.CZ nejpozději ke konci října. Přeji za celý tým projektu Pospolu příjemný začátek školního roku a hodně zdaru při realizaci spolupráce s firmami. Taťána Vencovská manažerka projektu pro obsah PRODLOUŽENÍ PROJEKTU POSPOLU INSPIROVALO ŠKOLY KE ZKVALITNĚNÍ SPOLUPRÁCE S FIRMAMI V rámci prodloužení projektu Pospolu měly školy a firmy možnost zapojit se do sledování a popisu vybraných forem spolupráce škol a firem. Jednalo se o odbornou praxi, profilovou část maturitní zkoušky a závěrečnou zkoušku podle jednotného zadání. Jednotlivé školy byly oslovovány na akcích projektu, prostřednictvím rozesílaných novinek projektu Pospolu a výzvou na webu projektu. Možnost zapojit se do prodloužení byla také nabídnuta partnerstvím škol a firem zapojeným do pilotáže a monitoringu. Nabídka tentokrát nebyla omezena pouze na obory vzdělání s technickým zaměřením, jako tomu bylo v předchozích aktivitách projektu. pokračování na straně 2

2 PRODLOUŽENÍ PROJEKTU POSPOLU INSPIROVALO ŠKOLY KE ZKVALITNĚNÍ SPOLUPRÁCE S FIRMAMI Sledování a popisu realizace vybraných aktivit se zúčastnilo celkem 25 škol ve spolupráci s vybranými sociálními partnery. Hlavním výstupem ze sledování profilové části maturitní zkoušky a závěrečné zkoušky podle jednotného zadání byla případová studie, ze sledování odborné praxe případová studie nebo ECVET Jednotka výsledků učení. Vybrané výstupy budou postupně zveřejňovány na: Hlavními cíli sledování a popisu realizace vybraných aktivit bylo: zjistit, do jaké míry školy pořádají praktickou zkoušku, maturitní práci a její obhajobu, příp. relevantní kombinaci forem profilové MZ ve spolupráci se sociálními partnery; monitorovat odbornou praxi v reálném pracovním prostředí; získat informaci o možnostech propojení JZZZ a požadavků firem a vytvořit metodické materiály s tím spojené; připravit případové studie popisující monitorované formy spolupráce. Většina zúčastněných hodnotí aktivity prodloužení velmi kladně. Definovali jsme si s firmami přesný obsah odborné praxe. Žáci už tak nehrají roli pasivního pozorovatele či pomocníka,pro všechno, ale aktivně a smysluplně se zapojují do každodenního fungování firmy, říká Bc. Denisa Landová ze SOŠ a SOU Beroun - Hlinky. Eva Rathouská-Grmelová REGIONÁLNÍ SETKÁNÍ PŘEDSTAVILA VÝSLEDKY PROJEKTU POSPOLU Od konce dubna do června 2015 pořádala vybraná partnerství v rámci projektu Pospolu regionální setkání zástupců škol a firem. Jejich cílem byla prezentace modelů spolupráce z partnerství zapojených do projektu, výměna zkušeností, sdílení příkladů dobré praxe, prezentace aktivit projektu a diskuze k návrhům opatření na podporu odborného vzdělávání. Regionálních setkání, která se konala ve městech sedmi různých regionů, se zúčastnili zástupci škol, firem a také dalších sociálních partnerů škol (například zástupci krajů, měst, hospodářských komor a profesních cechů). Všechna setkání přivítala celkem okolo 200 účastníků. Na každém setkání představili zástupci vedení projektu Pospolu výsledky projektu a návrhy opatření na podporu odborného vzdělávání. Následovaly příspěvky zástupců z vybraných partnerství, kteří účastníky seznámili s modelem spolupráce a poté popsali, jak projekt Pospolu spolupráci škol a firem dále posunul. Na čtyřech setkáních k tomuto tématu promluvili i samotní žáci. Mysleli jsme, že naše spolupráce mezi školou a firmou je perfektní, ale díky projektu jsme si otevřeli obzory a vyzkoušeli nové formy spolupráce, uvedl Ing. František Hricz z firmy TOS Varnsdorf, a.s., která se do projektu Pospolu zapojila společně s Vyšší odbornou školou a Střední školou ve Varnsdorfu. Zástupce ředitele SPŠ stavební v Liberci Ing. Stanislav Mayer ocenil, že díky projektu Pospolu začala spolupracující firma vnímat školu jako rovnocenného partnera. Ve volitelných částech programu prezentovali jednotliví zástupci firem a sociálních partnerů škol příspěvky k tématu technického vzdělávání. Během třech regionálních setkání proběhly i exkurze v pořádajících firmách. Účastníci při každém setkání aktivně diskutovali a nejčastěji se shodli, že je potřeba vzdělávat žáky v technických oborech, popularizovat technické obory, dbát na spoluodpovědnost škol a zaměstnavatelů, spolupracovat i s rodiči žáků a zavést více praktického vzdělávání žáků. Regionální setkání hodnotili účastníci velmi pozitivně, neboť měli možnosti načerpat nové informace, vyměnit si zkušenosti a řešit odbornou problematiku technického vzdělávání. Petr Spousta 2

3 KDO ZVEDNE HOZENOU RUKAVICI PROJEKTU POSPOLU? Stejně jako sklidil projekt Pospolu v roce 2013 kritiku za komplikace, které způsobil výběr pilotních partnerství formou veřejné zakázky, sklízí nyní zaslouženou chválu za provedenou analýzu možností spolupráce škol a firem a za návrhy opatření, která by tuto spolupráci měla do budoucna zlepšit. 1 Když si pozorně přečtete návrhy systémových změn vzešlé z Pospolu, zjistíte, že vlastně nejsou nijak převratné. Požadavek na kvantitativní rozšíření realizace odborného výcviku a odborné praxe ve firmách, na provázanost oborů počátečního odborného vzdělávání s odpovídajícími profesními kvalifikacemi NSK požadovanými zaměstnavateli či na sledování kvality odborného výcviku a odborné praxe (nejen ve firmách) a na dostatečné personální zajištění spolupráce škol a firem, to vše se zdají být spíše nutné předpoklady pro to, aby systém odborného vzdělávání vůbec plnil svůj účel. A příklady dobré praxe dokládají, že celá řada škol již dnes spolupracuje se zaměstnavateli způsobem, který navrhovaná opatření naplňuje nebo překračuje ke spokojenosti žáků, jejich rodičů i budoucích zaměstnavatelů. 2 Otázka tedy zní, kdo a jak z toho, co dnes představuje nadstandard a za co zapojené školy a firmy právem obdivujeme a chválíme, udělá do budoucna standard. Odpověď na otázku Jak? zazněla na závěrečné konferenci projektu: Postupnými kroky, s nimiž je třeba začít bezodkladně! Jedná se o určitý průnik tlaku zaměstnavatelů na rychlou změnu v odborném školství a snahy zástupců MŠMT a dalších zástupců státu postupovat při změnách systému citlivě. Obtížnější je odpověď na otázku Kdo? Jak už bylo řečeno, většinu navrhovaných opatření lze realizovat i dnes, bez zásahů do systému, z iniciativy odspodu. To je dobrá zpráva, ale těžko se můžeme spokojit s tím, že by u toho mělo zůstat. Poměrně efektivně lze provádět změny na krajské úrovni, výsledkem ovšem nikdy nebude homogenní školský systém. Z toho plyne, že pokud chceme skutečně realizovat vizi odborného školství popsanou ve výstupech Pospolu, neobejde se to bez zásahů na celostátní úrovni, přičemž největší část navrhovaných změn je v gesci MŠMT. Petr Jansa 1) Koncepční analytická studie Nové prvky duálního odborného vzdělávání podporující spolupráci škol a firem, v jejímž závěru jsou uvedeny též návrhy opatření, je ke stažení na stránce systemova-doporuceni. 2) Publikace Příklady dobré praxe - spolupráce škol a firem při odborném vzdělávání je dostupná online - Pavel Roman, viceprezident Česko-německé obchodní a průmyslové komory Firmy jsou po dvou letech projektu Pospolu ve velkém očekávání příchozích změn, které nezůstanou jen na papíře v rovině analýz a návrhů, ale skutečně se promítnou do systému, včetně změn legislativy a financování. Je zřejmé, že navrhované změny překračují rámec a možnosti MŠMT, zaměstnavatelé proto očekávají, že se k tématu odborného vzdělávání postaví čelem celá vláda a řešení problému se budou věnovat i další resorty. PRIORITY Priorita I: Usnadnění přechodu absolventů ze školy do praxe zapojením do reálného pracovního prostředí již v průběhu studia. Priorita II: Zvýšení kvalitativní úrovně kompetencí absolventů tak, aby odpovídaly potřebám zaměstnavatelů. Priorita III: Slaďování nabídky odborného vzdělávání se změnami kvalifikačních potřeb na trhu práce. Priorita IV: Zvýšení atraktivity odborného vzdělávání pro mladé lidi. SCÉNÁŘE MOŽNÉHO VÝVOJE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ 1. Koordinace státu a sociálních partnerů Podaří se naplnit prioritu č. III Slaďování nabídky odborného vzdělávání se změnami kvalifikačních potřeb na trhu práce a ustavit koordinační orgány státní správy a sociálních partnerů na tripartitní bázi s rozhodovacími pravomocemi a s dopady na financování středního školství. To umožní rozvoj středního odborného vzdělávání jako homogenní součásti vzdělávacího systému včetně provázanosti s dalším vzděláváním a poskytne vzdělávací příležitosti všem skupinám populace ve vazbě na potřeby hospodářství a možnosti uplatnění na trhu práce (naplnění dalších priorit). Střední odborné vzdělávání bude tak moci plnit nejen funkci přípravy mladých lidí pro uplatnění v pracovním životě, ale i další funkce přípravy na další vzdělávání a na život ve společnosti jako takové. Tato varianta vyžaduje aktivní roli státu při úpravě legislativního rámce vzdělávacího systému k větší flexibilitě s vědomím, že se jedná o proces, jehož efekt se dostaví teprve dlouhodobě. 2. Aktivizace firemního sektoru Snaha koordinovat prosazování zájmů hlavních aktérů ve středním odborném vzdělávání bude neúspěšná a vzdělávací systém se bude značně diferencovat. Veřejné školství nebude schopno nabízet odborné vzdělávání na úrovni odpovídající technologickému vývoji a bude se stále více omezovat na všeobecné, příp. pouze základy odborného vzdělávání. Rostoucí roli v nabídce odborného vzdělávání bude hrát soukromý firemní sektor, který bude mít eminentní zájem na kvalitním vzdělání svých zaměstnanců, pozice státu bude oslabena. Kvalitní odborné vzdělání budou tedy poskytovat především soukromé subjekty, buď firmy samotné, nebo subjekty firmami zřízené nebo v přímé vazbě na firemní sektor. Takové vzdělání se přesune z velké části na pracoviště firem, bude chápáno jako úzce utilitární příprava na konkrétní pracovní pozici. Vzdělávací příležitosti, a tedy i možnost uplatnění na trhu práce se zlepší těm mobilnějším a bohatším. Těm, kteří zůstanou odkázáni na veřejný sektor, příp. podpůrná sociální opatření, se významně zhorší. Vůle měnit legislativní rámec bude omezená nebo budou změny natolik pomalé, že iniciativu převezme v rámci stávající legislativy soukromý sektor. pokračování na straně 4 3

4 SCÉNÁŘE MOŽNÉHO VÝVOJE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ 3. Stagnace až degradace veřejného školství Pokud ani firemní sektor nebude dost silný a zaměstnavatelé nebudou mít dost prostředků a vůle podporovat odborné vzdělávání, aby si zajistili kvalifikované zaměstnance, dojde k petrifikaci negativních jevů veřejného odborného školství (malá efektivnost, odtrženost od praxe), k jeho uzavírání ve vlastní věži ze slonové kosti, a tím k jeho celkové degradaci. Finanční prostředky na veřejné školství budou nedostatečné a jeho výkony budou zaostávat za kvalitativními potřebami společnosti a hospodářské sféry zvlášť. Mladí lidé se stěží uplatní na trhu práce, nezaměstnanost poroste a bude chronická s dalšími důsledky pro výkonnost hospodářství. V tomto případě bude vůle měnit legislativní rámec také omezená nebo vůbec žádná. Olga Kofroňová METODICKÉ PUBLIKACE V rámci projektu bylo vytvořeno 30 elektronických metodických publikací, jejichž cílem je nabídnout především učitelům středních odborných škol materiály, které by mohly přispět ke zkvalitnění přípravy žáků. Protože požadavky škol vzešlé z dotazníkového šetření vykazovaly značnou pestrost, bylo vytvořeno pět edičních řad, které sdružují publikace podobného zaměření: Metodický inspiromat Motivační workshopy Profilová maturitní zkouška Čtenářské dovednosti pro praxi Z praxe škol Mimo edice byly vytvořeny dvě publikace: Prvky ECVET a jejich využití v počátečním odborném vzdělávání na národní úrovni si kladou za cíl přiblížit Evropský systém přenosu kreditů v odborném vzdělávání a přípravě. Publikace přináší konkrétní ukázky praktického využití ECVET podniky a školami zapojenými do projektu Pospolu, představuje systém školám a zaměstnavatelům z hlediska možného přenesení osvědčených evropských postupů na národní úroveň a ukazuje jeho výhody. Hlavním smyslem druhé publikace Kráčíme Pospolu k efektivnější spolupráci škol a firem je usnadnění a případné zkvalitnění aktivní spolupráce škol a zaměstnavatelů v procesech odborného vzdělávání tam, kde je tato spolupráce již navázána. Zároveň přináší potenciální metodické návody a postupy v oblasti spolupráce pro subjekty, které se na navázání spolupráce teprve připravují nebo o ní uvažují. Vydané publikace najdete na adrese: František Brož PRŮVODCE PRO ZAMĚSTNAVATELE K NAVÁZÁNÍ SPOLUPRÁCE SE ŠKOLAMI Do konce projektu ještě vyjde praktický průvodce doporučení a tipů ke spolupráci se školami z pohledu firemního rozhodování, ekonomických rozvah a personálního plánování. Že se liší motivace ke spolupráci ze strany škol a firem, se přesvědčují naši partneři a aktéři spolupráce v regionech téměř na každém kroku. Jak ale přiblížit výhody spolupráce se školami právě firmám a prakticky popsat, co je čeká, to je úkol pro jeden z posledních výstupů projektu POSPOLU. V červenci letošního roku vyšla publikace s názvem Kráčíme POSPOLU k efektivnější spolupráci škol a firem, která se zabývá spoluprací škol a firem převážně optikou školského prostředí. Na straně firem je ale potřeba v popisu spolupráce zdůraznit více než vzdělávací systém naopak systém účetní a daňový. Tým pracovníků projektu proto od června řeší právě praktický dopad spolupráce na firemní prostředí. Základem vznikajícího manuálu je algoritmus navázání spolupráce se školou z firemního pohledu. Ten popisuje jednotlivé kroky od předběžného formulování cílů spolupráce a možností v jednotlivých formách spolupráce přes jednání o konkrétních podmínkách (rozsah, čas, organizace, financování) až po náležitosti smlouvy (podrobný plán spolupráce a dohoda o rozdělení nákladů) a tipy, na co určitě nezapomenout (pojištění, docházka, doprava, odměny žákům). To vše s odkazy na legislativu a náklady z pohledu financí, času a administrativy s tím spojené. K problematice financování bude dále doplněno srovnání různých organizačních forem spolupráce, tj. firemní školy, střediska praktického vyučování a umisťování žáků do firmy na odborný výcvik a odbornou praxi. To ovlivňuje např. různé uplatňování DPH na výrobky firem a výrobky žáků, nebo i priority podniků z hlediska potřeb počtu nových zaměstnanců a časového výhledu spolupráce. Průvodce bude ve výsledné podobě sloužit především manažerům firem, personalistům a účetním, ale i školám jako vodítko ke komunikaci a lepší a transparentnější spolupráci s firmami. Irena Palánová 4

5 Ing. Zita Valentová JEDNOTKY VÝSLEDKŮ UČENÍ ECVET V ODBORNÉ PRAXI ŽÁKŮ V prodloužení projektu Pospolu vytvářely střední odborné školy jednotky výsledků učení (JVU) určené pro odborné praxe v různých oborech vzdělání. V jednotkách pedagogové přesně popsali, co se žáci mají naučit a jak jim budou praktické úkoly ohodnoceny. Všechny JVU budou po skončení projektu k dispozici v Modulu Pospolu na Metodickém portále RVP.CZ. Masarykova střední škola chemická v Praze pracovala s principy a prvky evropského nástroje ECVET, který bývá využíván především pro mezinárodní mobilitu žáků, v rámci ověřování spolupráce škol a firem v projektu Pospolu. Škola vytvořila jednotky výsledků učení a ověřila je na národní úrovni ve spolupráci se sociálními partnery v průběhu odborné praxe žáků. Na otázky týkající se problematiky ECVET odpovídala učitelka chemie Ing. Zita Valentová. Jednotek vzniklo celkem pět a byly velmi precizně zpracovány. Která jednotka se podle vás nejvíce vydařila a proč? Podle mého názoru je každá jednotka kvalitní a je vztažena přímo k pracovišti. Spojuje je důraz na kvalitu a přesnost práce v laboratoři. Asi nedokážu vyzdvihnout jedinou. Máte nějakou zpětnou vazbu od žáků, kteří podle vytvořených jednotek odbornou praxi absolvovali? Byla jsem se podívat v Ústavu fyzikální chemie, kde pod vedením Mgr. Klusáčkové zkoušeli elektrochemické metody podle sestavené JVU. Žáci byli s náplní praxe i přístupem instruktorů velmi spokojeni. Možná, že cesta k prvním pěti jednotkám byla trnitá. Přesto jste se rozhodli, že vytvoříte další tři jednotky výsledků učení. Zaujala mě třeba jednotka vytvořená ve spolupráci s Technickým ústavem požární ochrany. Je to váš obvyklý sociální partner, nebo se jedná o určitou přidanou hodnotu této jednotky? Jednotku TÚPO jsem sestavila s naším absolventem, který nám umožnil vykonávání odborné praxe v ústavu. Nemáme tohoto partnera dlouho, ale spolupráce je výborná. Každý rok chodí do ústavu několik tříd na exkurzi a na odbornou praxi chodí obvykle 4 žáci ročně. Jednotka je dobře použitelná, ústav provádí rutinní práce i výzkum. Má výborné moderní vybavení a to je pro žáky velmi přínosné. Jak to vypadalo s odbornou praxí před ověřováním vytvořených jednotek? Některé školy konkrétní obsah praxe úplně neřešily. Velmi často je problém žáky vůbec na (jakoukoli) praxi umístit. Máte podobnou zkušenost? Již dříve jsme měli rámcový obsah odborné praxe, který byl konkretizován pracovištěm. JVU poskytují konkrétnější úkoly a možnost hodnocení. S umisťováním žáků na praxi nemáme problémy, spolupracujeme s partnery dlouhodobě. Jednotek výsledků učení může být typově několik. Někdo dává přednost těm, které jdou zcela nad rámec školního vzdělávacího programu, a bere je jako předstupeň jeho aktualizace, protože třeba vzdělávací obsahy neodpovídají rychlému vývoji v oboru. Někdo je spíš umírněný a volí cestu nejmenšího odporu rozpracuje si obsah svého školního vzdělávacího programu. Někdo jednotku využije třeba pro rekvalifikace nebo vytvoří takovou jednotku, která rozvíjí danou kompetenci od práce pod dohledem po samostatné provádění úkonu. Myslíte si, že možnost naučit se některou z mnoha dovedností opravdu na profesionální úrovni by bylo třeba právě pro žáky v chemických oborech přínosné i z hlediska jejich dalšího uplatnění? JVU, které jsme vytvořili, jsou spíše obecného typu. Ale JVU Katalýza Charakterizace zeolitového katalyzátoru je skvělou ukázkou konkrétního úkolu a možností naučit se něco od A do Z zcela profesionálně. Se systémem ECVET se seznámila i Bc. Denisa Landová ze SOŠ a SOU Beroun Hlinky, která se zapojila do prodloužení projektu. V následujícím školním roce plánuje škola využívat jednotky výsledků učení v rámci národní mobility. Vytvořili jste dvě jednotky výsledků učení, které jsou vhodné pro obor vzdělání cestovní ruch. Co přesně vás vedlo k rozhodnutí pustit se do tvorby jednotek a vyzkoušet si práci s výsledky učení? Systém ECVET nám byl doporučen expertkou z projektu Pospolu. Jeho principy, především měřitelnost a konkrétnost, se nám zdály pro odborné praxe žáků velmi funkční. Jak náročné (a v čem) to pro vás bylo a co všechno vám to vlastně přineslo? Plánování a příprava jednotek výsledků učení byly především u první jednotky časově náročné vzhledem k nutnosti prostudování systému ECVET. Ale poté, co principy ECVET pochopíte, zjistíte, že zpracovat JVU není složité. Žáci i firmy reagují na zavedení systému ECVET pozitivně. Všechny strany jasně vědí, co přesně se od nich jako od aktérů odborné praxe očekává. Věříme, že tyto principy mohou praxe výrazně zkvalitnit. Jak se vám dařilo odbornou praxi žáků realizovat dříve bylo obtížné získat ochotné spolupracující firmy, nebo byl problém spíše v tom, že odborná praxe neměla konkrétní obsah a žáci i učitelé nebyli spokojeni? Získat firmy ochotné s námi praxi realizovat problém nebyl. Ten často vyvstával právě kvůli nekonkrétnímu obsahu praxe. Žáci se někdy vraceli s pocitem, že se během praxe nenaučili to, co očekávali. Věřím, že právě díky ECVET tento problém výrazně eliminujeme. Martina Kaňáková Bc. Denisa Landová 5

6 Uvedené schéma slouží k základní orientaci v problematice spolupráce mezi školami a firmami. Níže v komentáři naleznete bližší informace pod připojenými odkazy. INICIAČNÍ FÁZE Zástupci firem se potýkají s problémem nedostatku kvalifikované pracovní síly. Vynakládají nemalé prostředky na proškolení a zapracování nových zaměstnanců, znalosti a dovednosti absolventů příslušných oborů neodpovídají jejich představám a potřebám. Odborné školy mají mnohdy zastaralé vybavení, učitelé nedokážou žáky motivovat k zájmu o obor, mají mnohdy malou představu o stávajících potřebách průmyslu a praxe. Potýkají se s nedostatkem žáků a hledají možnosti, jak zvýšit atraktivitu vzdělávání. Projekt Pospolu přináší pro tuto fázi řadu vstupních i doplňujících informací. Jedná se zejména o analýzy, výsledky šetření, studie atd. INFORMAČNÍ FÁZE Motivace ke změně Zástupci firem hledají možnosti, jak pro sebe zajistit dobré a kvalifikované pracovníky. Vycházejí ze zkušenosti zahraničních firem ze sousedních zemí, kde funguje model duálního vzdělávání, kdy žák školy je zároveň i zaměstnancem firmy. Firmy jsou ochotny podílet se na vzdělávání ve fázi počátečního odborného vzdělávání. Zkoumají proto možnosti. Ředitelé škol potřebují zajistit pro praktické vyučování žáků relevantní praxi v oboru, nejlépe v reálném pracovním prostředí. Zároveň chtějí, aby tato praxe probíhala v odpovídajících podmínkách a měla návaznost na vzdělávací program. Musí sice dodržet požadavky rámcového vzdělávacího programu, ale při sestavení vlastního školního vzdělávacího programu mají dostatečný prostor pro spolupráci s firmami, protože na této myšlence je celá dvoustupňová tvorba kurikula postavena. Sběr informací v této fázi se opírá zejména o: Metodiku tvorby ŠVP: cz/t/metodiky-tvorby-svp-sov Kráčíme Pospolu k efektivní spolupráci škol a firem: -pospolu Publikace slouží jako základní informace pro školy i firmy. příslušné RVP: Hledání Obecný model spolupráce škol a zaměstnavatelů identifikuje hlavní formy možné spolupráce. Je určen pro školy i firmy. Je základem pro rozpracování do aplikovaných modelů spolupráce. Motivace a inspirace Aplikovaný model spolupráce náměty spolupráce školy a zaměstnavatelů rozvíjí principy stanovené v obecných modelech. Soustředí se na inovativní prvky spolupráce a jejich využití při praktickém vyučování, proto je určen zejména školám. Konkrétní příklady spolupráce jsou popsány v případových studiích, které volně navazují na příslušné modely spolupráce. Tato fáze je charakteristická hledáním inspirace a analyzováním vlastních možností, a to jak na straně škol, tak ve firmách. V této fázi se zapojuje zejména vedení. Pro budoucí spolupráci doporučujeme pověřit příslušné pracovníky koordinací spolupráce (koordinátor spolupráce s firmami na straně školy a garant spolupráce se školou na straně firmy). PLÁNOVACÍ FÁZE Navazování spolupráce Ve fázi navázání spolupráce dochází k vyjasnění možností na straně školy a firem, identifikaci forem spolupráce a jejích dalších aspektů. Úprava ŠVP Pokud je to třeba, lze upravit profil absolventa, případně další části ŠVP. Zpracování plánu spolupráce Plán spolupráce (např. formou dodatku k ŠVP) se připravuje pro každý školní rok, zachycuje spektrum firem, se kterými škola spolupracuje, a přesné podmínky realizace odborného výcviku a odborné praxe. Slouží jako podklad k realizaci a vyhodnocení výsledků spolupráce, proto je základem pro dosahování kvality. Plán spolupráce zpracovává škola, po dohodě s firmou. plan-spoluprace Na fázi plánování se kromě ředitele a koordinátora spolupráce podílejí i učitelé. REALIZAČNÍ FÁZE Spolupráce se ZŠ Doporučujeme realizační fázi zahajovat společným náborem žáků základních škol. Osvojení praktických znalostí a dovedností Pro žáky je z hlediska spolupráce školy s firmami zásadní účast na praktickém vyučování ve firmě (odborný výcvik, odborná praxe). Na jejich vzdělávání se podílí instruktor na pracovišti (odborný výcvik) nebo odborník z praxe. -a-jeho-vyznam-v-odbornem-vzdelavani Ukončování studia Ukončování studia za účasti zaměstnavatelů (JZZZ, PMZ) předpokládá také zapojení odborníka z praxe nebo realizaci praktické zkoušky ve firmách. Lze z nich odvozovat i výsledky výuky. Podněty do výuky Za velmi významné podněty pro výuku jsou považovány stáže učitelů ve firmách. Doporučujeme stanovení jejich cílů a vyhodnocení přínosu pro učitele. HODNOTÍCÍ FÁZE Výsledky výuky Společné hodnocení výsledků výuky a výsledků spolupráce mezi školou a zaměstnavatelem. Na straně firmy by se mělo jednat o vyhodnocení vlastního systému řízení kvality při spolupráci se školou v oblasti praktického vyučování, k čemuž doporučujeme využít dotazník Kritéria kvalitní přípravy. Vyhodnocení spolupráce a podmínek výuky by se mělo odrazit v provedených opatřeních, např. úpravě ŠVP (např. učební osnovy), úpravě plánu spolupráce, podmínky personální, materiální a finanční. Na straně firmy např. v nastavení kritérií kvalitní přípravy. Taťána Vencovská 6

7 škol a firem ŠKOLA POSPOLU FIRMA Harmonogram I. V. X. IV. X. II. V. XI. IX. VI. I. XII. IV. IV. VI. XI. Personalista Vedení Garant za firmu Garant za firmu Instruktor Odborník z praxe Garant za firmu, instruktor, odborník z praxe Rozvoj výroby Nedostatek kvalifikované pracovní síly Specifické požadavky Malé kompetence absolventů Motivace ke změně Analýza možností Identifikace potřeb Volba forem PA Dohoda, smlouva Oslovení školy, rodičů Firemní zadání Realizace ve firmě Praxe učitelů Podmínky výuky Personální, materiální, finanční Studie, analýzy, sektorové dohody Kráčíme Pospolu OM AM PS ŠVP Dodatek Společný OV/ k ŠVP OP Formy spolupráce nábor žáků Ukončování Stáže studia učitelů Hodnocení výsledků Opatření Nedostatečné vybavení Zastaralé informace Nedostatek žáků Malá motivace Motivace ke změně Hledání Motivace Inspirace Navazování spolupráce Úprava ŠVP Zpracování plánu spolupráce Spolupráce se ZŠ Osvojení praktických znalostí JZZZ, PMZ Podněty do výuky Výsledky výuky Úprava plánu spolupráce a ŠVP Ředitel, Ředitel Ředitel, koordinátor Koordinátor koordinátor, Učitel OV, OP učitelé Ředitel, koordinátor, učitelé INICIACE INFORMACE PLÁNOVÁNÍ REALIZACE HODNOCENÍ OM obecný model spolupráce škol a zaměstnavatelů AM aplikovaný model spolupráce škol a zaměstnavatelů PS případová studie PA profil absolventa (v ŠVP) ŠVP školní vzdělávací program PMZ profilová maturitní zkouška JZZZ jednotné zadání závěrečných zkoušek OV odborný výcvik OP odborná praxe koordinátor koordinátor spolupráce školy a firmy, zajišťuje spolupráci na straně školy garant za firmu zajišťuje spolupráci na straně firmy odborník z praxe podílí se na různých aktivitách ve spolupráci se školou instruktor podílí se na přípravě žáků přímo v provoze ZKRATKY A VYSVĚTLENÍ POJMŮ: 6Schéma pro spolupráci 7

8 Nabízíme Vám šest důvodů k návštěvě nového modulu na Metodickém portálu RVP.CZ. Podrobnější informace o stránkách POSPOLU a BURZA na RVP.CZ najdete v letáku POSPOLU ONLINE 1. Hledám inspiraci pro svou odbornou školu pro realizaci inovativních projektů spolupráce. Vyberte si kraj nebo skupinu oborů a prohlížejte si výstupy projektu 2 filtrované dle Vašeho zájmu. Ke dni uzávěrky tohoto zpravodaje portál obsahoval 241 materiálů ze všech oblastí středního odborného školství. Plánuji aktivitu/projekt, hledám kontakty pro navázání partnerství. Navštivte ADRESÁŘ subjektů podporujících spolupráci škol a firem 3, kde naleznete odkazy na instituce, které se jako zástupci zaměstnavatelů a neziskového sektoru věnují projektům spolupráce škol a zaměstnavatelů (např. cechy, oborové svazy, hospodářské komory, spolky a další subjekty). Zajímá mne, které školy a zaměstnavatelé jsou v mém kraji aktivní ve vzájemné spolupráci. Navštivte KATALOG SUBJEKTŮ 4, kde najdete profily škol a zaměstnavatelů zapojených v POSPOLU a dalších škol, které prezentují své příklady spolupráce 5. Pod jejich profily najdete i odkazy na případové studie a další výstupy 6, na kterých škola se svým sociálním partnerem spolupracovala. Potřebuji informace o postupech pro navázání a prohlubování spolupráce školy s firmami. Navštivte online příručku Kráčíme Pospolu k efektivnější spolupráci škol a firem 7, která odkazuje na další podpůrné materiály z projektu POSPOLU. Stáhněte si připravené formuláře a další nástroje pro spolupráci školy se zaměstnavateli. 8 POSPOLU NA METODICKÉM PORTÁLU RVP.CZ Chci inzerovat. / Hledám nabídky k tématům spolupráce ve vzdělávání. Navštivte BURZU 9, ve které můžete po registraci zdarma vkládat nabídky a oznámení. Inzeráty může číst kdokoliv i bez registrace. Zajímají mne doporučení POSPOLU pro systémové nastavování spolupráce v mém kraji i v ČR. Seznam všech opatření a doporučení najdete na informativní stránce 10. Ta obsahuje také odkazy na výstupy projektu, které mohou pomoci ke zlepšení konkrétního prostředí, ve kterém školy a firmy navazují spolupráci a společně udržují její kvalitu. Petr Naske 1) 2) 3) 4) 5) 6) Během pilotního kurzu účastníci absolvovali kromě dvoudenního teoretického zaškolení také prakticky zaměřené exkurze na reálná pracoviště zaměstnavatelů a následně reflektovali poznatky z exkurzí a rekapitulovali důležité teoretické momenty z prvních dvou dnů kurzu. Součástí pilotního kurzu bylo rovněž samostudium, zpracování zadaného úkolu (vytvoření tematického plánu odborného výcviku) a závěrečné ověření získaných znalostí prostřednictvím písemného testu. Pilotní ověření kurzu v praxi ukázalo, že informace z oblasti pedagogiky a psychologie, tedy využívání základních pedagogických dovedností při práci se žáky a aplikace psychologických aspektů v kontaktu s nimi, seznámení se základními pedagogickými dokumenty a terminologií, znalost organizace praktického vyučování ve středních odborných školách a seznámení se související legislativou, jsou pro zájemce o pozici instruktora praktického vyučování nezbytně nutné. 7) 8) 9) 10) KURZ INSTRUKTOR PRAKTICKÉHO VYUČOVÁNÍ Jedním z hlavních cílů projektu Pospolu byla podpora kvalitní přípravy žáků v průběhu praktického vyučování v reálném pracovním prostředí. Byl proto vytvořen kurz Instruktor praktického vyučování. Vycházíme z předpokladu, že ten, kdo pracuje se žáky, by měl vědět nejen jak se žáky zacházet a vycházet, ale např. také znát pedagogickou dokumentaci školy, se kterou spolupracuje. Pilotní kurz v rozsahu 40 hodin byl ověřen v průběhu března 2015 s 21 účastníky ze škol i podniků. Protože měl pilotní kurz pozitivní ohlasy, byl nabídnut k realizaci i školám a jejich sociálním partnerům. Na oslovení reagovalo 9 škol, v nichž od srpna do konce září 2015 budou probíhat kurzy pro instruktory praktického vyučování. Z každé školy byli ve dnech 17. a 25. června 2015 Národním ústavem pro vzdělávání zaškoleni dva učitelé odborného výcviku či praktického vyučování, kteří budou působit jako lektoři kurzu Instruktor praktického vyučování a vzdělávat instruktory ze spolupracujících škol. Kurz je školám i tentokrát k dispozici v prostředí moodle, nyní však již na Metodickém portále RVP.CZ. Národní ústav pro vzdělávání nabízí školám metodickou podporu a konzultace při adaptaci kurzu, aby mohly co nejlépe vyjít vstříc provozním podmínkám spolupracujících podniků. Kurz je v souladu s navrženou profesní kvalifikací NSK Instruktor praktického vyučování, která školám otevírá také možnost stát se autorizovanou osobou pro organizaci a provádění zkoušek z této profesní kvalifikace. Martina Kaňáková Tiráž Zpravodaj Pospolu informační zpravodaj projektu Podpora spolupráce škol a firem se zaměřením na odborné vzdělávání v praxi, registrace k odběru novinek číslo 2/2015, září 2015 Vydává: Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků ( Weilova 1271/6, Praha 10 Redakce: Petra Tonhauserová, Taťána Vencovská, Alena Nová, Aneta Stehlíková a Filip Vencovský Grafika a sazba: Michaela Houdková