LCC02 Genisto pilosae-quercetum petraeae Zólyomi et al. ex Soó 1963 Acidofilní dubové řídkolesy s kručinkou chlupatou.

Transkript

1 Quercion petraeae LCC02 Genisto pilosae-quercetum petraeae Zólyomi et al. ex Soó 1963 Acidofilní dubové řídkolesy s kručinkou chlupatou, sloupec 7 (str. 338) Orig. (Soó 1963): Genisto pilosae-quercetum petraeae Zólyomi-Jakucs-Fekete 58, Tallós 60, Jakucs 61, 62, Soó 61, 62, Horánszky ined. Syn.: Genisto pilosae-quercetum petraeae Zólyomi et al. in Zólyomi et Jakucs 1957 ( 2b, nomen nudum), Asplenio cuneifolii-quercetum petraeae Chytrý et Horák 1997 p. p. Diagnostické druhy: Loranthus europaeus, Quercus petraea agg.; Agrostis vinealis, Allium flavum, Anthericum ramosum, Carex humilis, Festuca ovina, F. pallens, Genista pilosa, Hieracium lachenalii, H. sabaudum s. l., Hylotelephium telephium agg. (H. maximum), Jasione montana, Linaria genistifolia, Pilosella officinarum, Rumex acetosella, 329

2 Vegetace_Vegetace :16 Stránka 330 Teplomilné doubravy (Quercetea pubescentis) Scleranthus perennis, Sedum reflexum, Trifolium craea, C. fimbriata, C. rangiformis, Dicranum sco- alpestre, Verbascum chaixii subsp. austriacum, parium, Hypnum cupressiforme s. l., Polytri- Vincetoxicum hirundinaria, Viscaria vulgaris; Ce- chum ratodon purpureus, Cladonia coniocraea, C. fim- X. pulla s. l., X. stenophylla s. l. piliferum, Xanthoparmelia conspersa, briata, C. foliacea, C. pyxidata, C. rangiferina s. l., Dominantní druhy: Quercus petraea agg.; Carex hu- C. rangiformis, Flavoparmelia caperata, Hypnum milis, Festuca ovina; Hypnum cupressiforme s. l. cupressiforme s. l., Lasallia pustulata, Polytrichum juniperinum, P. piliferum, Xanthoparmelia con- Formální definice: Quercus petraea agg. pokr. > 10 % AND skup. Jasione montana AND skup. Linaria spersa, X. pulla s. l., X. stenophylla s. l. Konstantní druhy: Quercus petraea agg.; Anthericum genistifolia ramosum, Carex humilis, Dianthus carthusianorum agg., Euphorbia cyparissias, Festuca ovina, F. pallens, Genista pilosa, Hieracium lachenalii, H. sabaudum s. l., Hylotelephium telephium agg. (H. maximum), Hypericum perforatum, Jasione montana, Linaria genistifolia, Luzula campestris agg., L. luzuloides, Pilosella officinarum, Poa nemoralis, Rumex acetosella, Sedum reflexum, Trifolium alpestre, Verbascum chaixii subsp. austriacum, Vincetoxicum hirundinaria, Viscaria vulgaris; Ceratodon purpureus, Cladonia conio- Struktura a druhové složení. Ve stromovém patře těchto doubrav zcela převažuje dub zimní (Quercus petraea agg.), který vytváří nízké a silně rozvolněné porosty (obvykle do 10 m výšky a s pokryvností pod 50 %, často i mnohem méně). Přímíšeny mohou být světlomilné druhy dřevin, zejména borovice lesní (Pinus sylvestris), bříza bělokorá (Betula pendula) a jeřáb dunajský (Sorbus danubialis), místy i stínomilný habr obecný (Carpinus betulus). Keřové patro chybí nebo je málo vyvinuté. Mnohdy se v něm Obr Genisto pilosae-quercetum petraeae. Zakrslá rozvolněná doubrava s dubem zimním (Quercus petraea agg.) v horní části rulových svahů v údolí Oslavy u Ketkovic na jihozápadní Moravě. (J. Roleček 2011.) Fig Open, stunted forest of Quercus petraea agg. on an upper slope over gneiss in the Oslava valley near Ketkovice, Brno-venkov district, south-western Moravia. 330

3 Quercion petraeae uplatňují mladí nebo zakrslí jedinci dřevin stromového patra, z keřů např. růže (Rosa canina agg.) a jalovec obecný (Juniperus communis). Bylinnému patru dominují acidofilní a acidotolerantní traviny a keříčky, nejčastěji kostřava ovčí (Festuca ovina), ostřice nízká (Carex humilis) a kručinka chlupatá (Genista pilosa). Charakteristický je výskyt skupiny světlomilných a suchomilných druhů kyselých skeletovitých půd (např. Hypericum perforatum, Jasione montana, Pilosella officinarum, Rumex acetosella a Scleranthus perennis) a acidotolerantních skalních druhů (např. Allium flavum, Festuca pallens, Sedum reflexum a Seseli osseum). Tyto druhy odrážejí spíš nelesní přírodní podmínky této vegetace. Nechybějí teplomilné druhy (např. Agrostis vinealis, Anthericum ramosum, Koeleria macrantha, Linaria genistifolia, Verbascum chaixii subsp. austriacum a Vincetoxicum hirundinaria) ani běžné acidofyty (např. Calluna vulgaris, Genista tinctoria, Hie - racium lachenalii, H. sabaudum, Luzula luzuloides a Viscaria vulgaris). Od podobných doubrav asociace Sorbo torminalis-quercetum odlišuje tuto vegetaci především hojnější výskyt druhů jižního migračního elementu (zejména Allium flavum, Genista pilosa a Linaria genistifolia). Druhové bohatství cévnatých rostlin je mezi teplomilnými doubravami nejmenší a na ploše m 2 se obvykle nalézá jen druhů. Naproti tomu mají ve srovnání se všemi ostatními teplomilnými doubravami v porostech této asociace neobvykle velkou pokryvnost mechy (zejména Ceratodon purpureus, Dicranum scoparium, Polytrichum juniperinum a P. piliferum) a lišejníky rostoucí na povrchu půdy (např. Cladonia fimbriata a C. rangiformis) i na skalních výchozech (např. Xanthoparmelia conspersa, X. pulla s. l. a X. stenophylla s. l.). Mechové patro nezřídka dosahuje pokryvnosti přes 50 % a na ploše m 2 se obvykle vyskytuje 5 10 druhů terestrických mechů a lišejníků. Stanoviště. Společenstvo je význačným prvkem vegetační mozaiky hluboce zaříznutých říčních údolí nejteplejší a nejsušší jižní části východního okraje Českého masivu. Zde se vyskytuje především na strmých výslunných svazích, kde na konvexních, větrem vyfoukávaných tvarech reliéfu (hřbítky, údolní hrany a skalní výchozy) nejvíce vynikají vlastnosti horninového podloží. Tím bývají nejčastěji staré krystalické horniny Českého masivu (zejména granitoidy, ruly a granulity), u Moravského Krumlova také permské slepence. Na těchto substrátech se vyvíjejí mělké, vysychavé, živinami a bázemi chudé půdy (oligotrofní rankery) s ph většinou menším než 5,0, jež jsou nepříznivé pro růst zapojeného lesa. Vzniká zde proto mozaika acidofilních suchomilných lesních a nelesních společenstev, jejichž přechod představuje právě řídkoles asociace Genisto pilosae- -Quercetum. Kontaktními společenstvy na příz - nivějších stanovištích s hlubšími půdami bývají acidofilní teplomilné doubravy, na mělkých půdách potom suché trávníky a vřesoviště s fragmenty teplomilných reliktních borů nebo s nelesní skalní vegetací. Dynamika a management. Zčásti jde o vegetaci extrémně suchých a živinami chudých, primárně bezlesých stanovišť, na některých lokalitách se však tyto porosty zřejmě vyvinuly z původně zapojených lesů pod vlivem lidské činnosti (těžba dřeva a pastva), případně jde o mladá sukcesní stadia na dříve odlesněných stanovištích. Zejména na strmých svazích vedlo odlesnění a další lidské aktivity k půdní erozi a vzniku podmínek vhodných pro šíření na živiny nenáročných acidotolerantních druhů. Ačkoli jsou tyto doubravy často dlouhodobě sukcesně stabilní, je zejména na druhotných stanovištích možný vývoj směrem k zapojenějšímu lesu. Rozšíření. Společenstvo je známo z různých částí Panonské pánve, především z jejích okrajových částí s výskytem skalních výchozů tvrdých kyselých hornin. Vyskytuje se porůznu v Maďarsku (Kevey 2008, Borhidi et al. 2012), východním Rakousku (Willner in Willner & Grabherr 2007: ) a na jihozápadním Slovensku (Tríbeč, Štiavnické vrchy; Husová 1967, Balkovič 2002). V České republice je vázáno na nevelké území na jihovýchodním okraji Českého masivu, kde se však nachází na mnoha lokalitách. Údaje pocházejí z údolí Daníže u Hnanic při hranicích s Rakouskem (Chytrý & Vicherek 1995), údolí Dyje mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem (Chytrý 1991, Chytrý & Vicherek 1995, Z. Petřík 2007), údolí Jevišovky a Hlubokého potoka u Jevišovic (Chytrý 1991, Rafajová 1999), Krumlovského lesa a údolí Rokytné u Moravského Krumlova (Chytrý 1991), údolí Jihlavy mezi Dřínovou horou u Kramolína a Velkou skálou u Lhánic (Chytrý 1991, Chytrý & Horák 1997) a údolí Oslavy mezi Holým kopcem u Sedlce a Ketkovským hradem (Chytrý 1991). 331

4 Teplomilné doubravy (Quercetea pubescentis) Obr Rozšíření asociace LCC02 Genisto pilosae-quercetum petraeae. Fig Distribution of the association LCC02 Genisto pilosae-quercetum petraeae. Hospodářský význam a ohrožení. Vzhledem k vazbě na velmi suchá oligotrofní stanoviště mají porosty této asociace minimální produkční význam a většinou jsou v lesní hospodářské kategorizaci vedeny jako les ochranný. Naopak mají velký význam jako refugia světlomilných druhů rostlin a živočichů, proto je nutné monitorovat jejich stav a v případě sukcesních změn směrem k zapojenějším typům lesa udržovat aktivními opatřeními rozvolněný charakter porostů. Syntaxonomická poznámka. Jako přechodná vegetace mezi teplomilnými a acidofilními doubravami je asociace Genisto pilosae-quercetum v některých fytocenologických pracích řazena mezi acidofilní doubravy (např. Husová 1967, Willner & Grabherr 2007). 332 Summary. This association is similar to the previous one, but occurs on drier slopes, where the growth of oaks is stunted and the canopy very open. It is dominated by Quercus petraea agg. The shrub layer is sparse, mostly consisting of low-growing individuals of the dominant species. The herb layer is characterized by the constant occurrence of the dwarf shrub Genista pilosa and the graminoids Carex humilis and Festuca ovina, accompanied by drought-adapted acidophilous species. A moss layer is well developed with Ceratodon purpureus, Polytrichum piliferum and several species of lichen genera Cladonia and Xanthoparmelia. It occurs on south-facing outcrops of poorly weathering acidic rocks such as granite, gneiss and granulite in the river valleys of south-western Moravia.

5 . Synoptická tabulka asociací teplomilných a acidofilních doubrav (třídy Quercetea pubescentis a Quercetea robori-petraeae). Table 7. Synoptic table of the associations of thermophilous and acidophilous oak forests (classes Quercetea pubescentis and Quercetea robori-petraeae). 1 LCA01. Lathyro collini-quercetum pubescentis 2 LCA02. Lithospermo purpurocaerulei-quercetum pubescentis 3 LCA03. Euphorbio-Quercetum 4 LCB01. Quercetum pubescenti-roboris 5 LCB02. Carici fritschii-quercetum roboris 6 LCC01. Sorbo torminalis-quercetum 7 LCC02. Genisto pilosae-quercetum petraeae 8 LCC03. Melico pictae-quercetum roboris 9 LDA01. Luzulo luzuloidis-quercetum petraeae 10 LDA02. Viscario vulgaris-quercetum petraeae 11 LDA03. Vaccinio vitis-idaeae-quercetum roboris 12 LDA04. Holco mollis-quercetum roboris Počet snímků Počet snímků s údaji o mechovém patře Stromové a keřové patro Lathyro collini-quercetum pubescentis Cotoneaster integerrimus Sorbus aria agg Berberis vulgaris Pyrus pyraster Lithospermo purpurocaerulei-quercetum pubescentis Staphylea pinnata Prunus spinosa Prunus fruticosa Quercetum pubescenti-roboris Sorbus domestica Ulmus minor Rosa spinosissima Genisto pilosae-quercetum petraeae Loranthus europaeus Vaccinio vitis-idaeae-quercetum roboris Pinus sylvestris Betula pendula Holco mollis-quercetum roboris Betula pubescens Populus tremula Diagnostické druhy pro dvě a více asociací Quercus pubescens agg

6 (pokračování ze strany 338) Cornus mas Ligustrum vulgare Sorbus torminalis Acer campestre Cornus sanguinea Crataegus monogyna s. l Euonymus verrucosus Viburnum lantana Quercus petraea agg Quercus robur Frangula alnus Ostatní druhy s vyšší frekvencí Carpinus betulus Tilia cordata Rubus fruticosus agg Corylus avellana Sorbus aucuparia Fagus sylvatica Rosa canina agg Crataegus laevigata Fraxinus excelsior Picea abies Lonicera xylosteum Euonymus europaeus Ulmus glabra Bylinné patro Lathyro collini-quercetum pubescentis Lathyrus pannonicus Clematis recta Noccaea montana Centaurea triumfetti Silene nemoralis Fourraea alpina Primula veris Arabis hirsuta agg Astragalus glycyphyllos Melica picta Sesleria caerulea Campanula trachelium Cephalanthera damasonium Lithospermo purpurocaerulei-quercetum pubescentis Aster amellus Inula ensifolia Adonis vernalis Euphorbia epithymoides Iris pumila

7 (pokračování ze strany 339) Potentilla patula Inula stricta Dorycnium pentaphyllum agg Ajuga genevensis Veronica spicata Thymus glabrescens Erysimum virgatum agg Asparagus officinalis Veronica teucrium Stachys recta Thalictrum minus Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum Salvia pratensis Stipa capillata Cirsium pannonicum Pilosella bauhini Euphorbia cyparissias Quercetum pubescenti-roboris Iris graminea Inula salicina Corydalis pumila Anemone ranunculoides Vinca minor Pulmonaria mollis Clematis vitalba Allium scorodoprasum Carex muricata agg Melica uniflora Hypericum hirsutum Bromus benekenii Brachypodium sylvaticum Carici fritschii-quercetum roboris Carex fritschii Vicia cassubica Platanthera chlorantha Laserpitium prutenicum Festuca amethystina Peucedanum oreoselinum Pulmonaria angustifolia Galium boreale subsp. boreale Ranunculus polyanthemos Selinum carvifolia Vicia sepium Cerastium arvense Sorbo torminalis-quercetum Digitalis grandiflora Poa nemoralis

8 (pokračování ze strany 340) Genisto pilosae-quercetum petraeae Linaria genistifolia Genista pilosa Sedum reflexum Pilosella officinarum Rumex acetosella Festuca pallens Scleranthus perennis Allium flavum Agrostis vinealis Melico pictae-quercetum roboris Festuca heterophylla Galium sylvaticum Dianthus superbus Melica nutans Viscario vulgaris-quercetum petraeae Cytisus nigricans Genista germanica Galeopsis ladanum Veronica officinalis Vaccinio vitis-idaeae-quercetum roboris Vaccinium myrtillus Holco mollis-quercetum roboris Molinia caerulea agg Diagnostické druhy pro dvě a více asociací Inula hirta Teucrium chamaedrys Galium glaucum Brachypodium pinnatum Securigera varia Crepis praemorsa Campanula bononiensis Inula conyzae Bupleurum falcatum Buglossoides purpurocaerulea Dictamnus albus Viola hirta Origanum vulgare Melampyrum cristatum Geranium sanguineum Carex humilis Anthericum ramosum Tanacetum corymbosum Hepatica nobilis Polygonatum odoratum

9 (pokračování ze strany 341) Carex montana Melittis melissophyllum Lathyrus niger Trifolium alpestre Asperula tinctoria Betonica officinalis Lathyrus vernus Peucedanum cervaria Carex michelii Clinopodium vulgare Peucedanum alsaticum Viola mirabilis Iris variegata Genista tinctoria Silene nutans Vincetoxicum hirundinaria Campanula persicifolia Fragaria moschata Valeriana stolonifera Silene vulgaris Verbascum chaixii subsp. austriacum Convallaria majalis Melampyrum pratense Serratula tinctoria Potentilla alba Festuca ovina Hieracium murorum Hieracium sabaudum s. l Viscaria vulgaris Hylotelephium telephium agg Hieracium lachenalii Jasione montana Luzula luzuloides Avenella flexuosa Hieracium laevigatum Ostatní druhy s vyšší frekvencí Veronica chamaedrys agg Calamagrostis arundinacea Hypericum perforatum Stellaria holostea Fragaria vesca Anemone nemorosa Campanula rotundifolia agg Poa pratensis agg Luzula campestris agg Galium pumilum agg Campanula rapunculoides Achillea millefolium agg Viola riviniana

10 (pokračování ze strany 342) Galium mollugo agg Agrostis capillaris Dactylis glomerata Calluna vulgaris Solidago virgaurea Scrophularia nodosa Galium aparine Myosotis sylvatica Geum urbanum Anthoxanthum odoratum agg Impatiens parviflora Viola reichenbachiana Pulmonaria officinalis agg Carex digitata Dactylis polygama Maianthemum bifolium Alliaria petiolata Taraxacum sect. Taraxacum Arabidopsis arenosa Potentilla erecta Pimpinella saxifraga Ajuga reptans Polygonatum multiflorum Lilium martagon Carex pilulifera Arrhenatherum elatius Melampyrum nemorosum Festuca rupicola Hieracium umbellatum Lysimachia vulgaris Lotus corniculatus Dianthus carthusianorum agg Mercurialis perennis Fragaria viridis Carex pallescens Torilis japonica Festuca rubra Holcus mollis Galium verum agg Deschampsia cespitosa Glechoma hederacea agg Campanula glomerata Phleum phleoides Agrostis stolonifera Carex brizoides Asperula cynanchica Vaccinium vitis-idaea Filipendula vulgaris Linaria vulgaris Thymus praecox

11 (pokračování ze strany 343) Koeleria macrantha Angelica sylvestris Succisa pratensis Elymus repens Festuca valesiaca Stellaria graminea Stachys sylvatica Bothriochloa ischaemum Thymus pannonicus Bistorta officinalis Mechové patro Genisto pilosae-quercetum petraeae Xanthoparmelia pulla Xanthoparmelia conspersa Xanthoparmelia stenophylla s. l Cladonia fimbriata Cladonia coniocraea Polytrichum piliferum Cladonia rangiformis Polytrichum juniperinum Cladonia rangiferina s. l Hypnum cupressiforme s. l Flavoparmelia caperata Cladonia foliacea Ceratodon purpureus Lasallia pustulata Cladonia pyxidata s. l Luzulo luzuloidis-quercetum petraeae Polytrichum formosum Vaccinio vitis-idaeae-quercetum roboris Leucobryum glaucum s. l Pycnothelia papillaria Ostatní druhy s vyšší frekvencí Dicranum scoparium Pleurozium schreberi Pohlia nutans Atrichum undulatum Plagiomnium affine s. l Dicranella heteromalla Polytrichum commune Oxyrrhynchium hians

12 Obr

13 Vegetace_Vegetace :16 Stránka 346 Obr. 154 Obr Srovnání asociací teplomilných a acidofilních doubrav pomocí Ellenbergových indikačních hodnot, nadmořských výšek a pokryvnosti porostních pater. Vysvětlení grafů viz obr. 13 na str. 69. Fig A comparison of associations of thermophilous and acidophilous oak forests by means of Ellenberg indicator values, altitude and cover of vegetation layers. See Fig. 13 on page 69 for explanation of the graphs. 346