VOŠZ a SZŠ, Praha 1, Alšovo nábřeží 6 ABSOLVENTSKÁ PRÁCE

Transkript

1 VOŠZ a SZŠ, Praha 1, Alšovo nábřeží 6 ABSOLVENTSKÁ PRÁCE Praha 2018 Anna Havryšyna

2 Prevence a profylaxe kazu v dětském věku Absolventská práce Anna Havryšyna Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola Praha 1, Alšovo nábřeží 6 Studijní obor: Diplomovaná dentální hygienistka Vedoucí práce: MDDr. Bc. Diana Sádovská Datum odevzdání práce: Datum obhajoby: Praha 2018

3 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci na téma "Prevence a profylaxe kazu v dětském věku" zpracovala samostatně za pomoci vedoucího práce. Veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály jsem uvedla dle platného autorského zákona v seznamu použité literatury a zdrojů informací. V Praze dne... Podpis

4 Poděkování Touto cestou bych ráda chtěla poděkovat MDDr. Bc. Dianě Sádovské za odborné vedení absolventské práce, za laskavý přístup, věcné rady a cenné připomínky. Dále bych chtěla moc poděkovat Petře Bělohlávkové, ředitelce MŠ za umožnění realizace edukace dětí a rodičů.

5 Souhlas s použitím práce Souhlasím s tím, aby byla moje absolventská práce dostupná k vypůjčení v knihovně Vyšší odborné školy zdravotnické a Střední zdravotnické školy, Praha 1, Alšovo nábřeží Podpis

6 ABSTRAKT HAVRYŠYNA, Anna. Prevence a profylaxe kazu v dětském věku. Praha, Absolventská práce. VOŠZ a SZŠ Praha 1. Vedoucí absolventské práce MDDr. Bc. Diana Sádovská Rozšířený výskyt zubního kazu je v současné době velmi frekventované téma. Důvodem je stále větší rozmanitost nabídky potravinářského průmyslu v České republice a často nevhodný přístup obyvatelstva k formám stravování. Dále jsou to nedostatečné informace ohledně rizicích vzniku zubního kazu a možnostech primární prevence. Rizikovou skupinou jsou zejména děti, které si mohou přebírat nevhodné návyky orální hygieny od svých rodičů. Teoretická část absolventské práce popisuje základní specifika vývojové psychologie vymezené věkové skupiny dětí, dočasnou dentici z hlediska jejího významu, vznik a problematiku kazu v časném dětském věku. V dalších kapitolách teoretické části je uveden přístup k dětskému pacientovi při stomatologickém ošetření a také souhrn dostupných preventivních opatření zubního kazu. V praktické části práce jsou předkládány výsledky dotazníkového šetření zaměřené na informovanost rodičů ohledně dentální hygieny. Dále pak vyhodnocení dvou edukačních činností. Klíčová slova: ECC, edukace, orální hygiena, prevence, zubní kaz

7 RESÜME HAVRYŠYNA, Anna. Prevence a profylaxe kazu v dětském věku. Prag, Abschlussarbeit. VOŠZ a SZŠ Praha 1. Beraterin MDDr. Bc. Diana Sádovská Das weit verbreitete Auftreten von Karies ist derzeit ein sehr häufiges Thema. Dies ist auf die wachsende Vielfalt der Lebensmittelversorgung in der Tschechischen Republik und auf eine unangemessene Form der Verpflegung von Bevölkerung zurückzuführen. Darüber hinaus gibt es keine ausreichenden Informationen über Kariespräventionsmaßnahmen. Bei der Risikogruppe handelt es sich insbesondere um Kinder, die von ihren Eltern ungeeignete Mundhygienemaßnahmen übernehmen. Die Abschlussarbeit beschreibt im theoretischen Teil die grundlegenden Besonderheiten der Entwicklungspsychologie der definierten Altersgruppe der Kinder, die Entwicklung und Prävention von Zahnkaries und Methoden der zahnärztlichen Behandlung von Kinderpatienten. Weiter konzentriert sich die Arbeit auf wesentliche Informationen, die auf die pränatale Prävention der Karies der werdenden Mutter abzielen. Der praktische Teil der Arbeit stellt die Ergebnisse einer Fragebogenerhebung vor, die sich auf die Kenntnisse der Eltern über die Zahnhygiene konzentriert. Außerdem findet man im praktischen Teil die Evaluation von zwei Bildungsaktivitäten. Schlüsselwörter: ECC, Edukation, Mundhygiene, Prävention, Karies

8 Obsah ÚVOD... 9 TEORETICKÁ ČÁST Vývojová psychologie Růst a vývoj dítěte Periodizace dětského věku Komunikace s dětským pacientem Strach dětí z ošetření Příprava dítěte na stomatologické ošetření Základní pravidla patients managementu u dětských pacientů Dočasný chrup Význam dočasné dentice Erupce dočasné dentice Stádia erupce dočasné dentice Poruchy erupce zubů Možné obtíže při erupci zubů Rozdíly mezi zuby I. a II. dentice Zubní kaz Charakteristika zubního kazu Etiopatogeneze zubního kazu Faktory podílející se na vzniku zubního kazu Kaz časného dětství (Early Childhood Caries) Historické aspekty a terminologie ECC Definice kazu časného dětství Etiopatogeneze ECC Klinický obraz ECC... 23

9 5.2.3 Mikrobiologie ECC Přenos kariogenních mikroorganismů Rizikové skupiny dětí Behaviorální aspekty Odpovědnost rodičů Komplikace zubního kazu v raném dětství Kazivost dočasného chrupu dle krajů České republiky Prevence a profylaxe Rozdělení a význam prevence Hlavní zásady prevence v dětské stomatologii Prenatální prevence Dutina ústní v těhotenství Preeruptivní účinek stravy vhledem k výskytu zubního kazu Postnatální prevence Orální hygiena Prostředky k domácí péči o chrup Chemické prostředky Posteruptivní účinek výživy vzhledem k zubnímu kazu Protokol výživy Dietní doporučení Pravidelné prohlídky u zubního lékaře Zubní průkaz dítěte Sloučeniny fluoru Mechanismus účinku fluoru Systémová (endogenní) fluoridace Místní (exogenní) fluoridace... 42

10 7.3.1 Způsoby aplikace Toxikologie fluóru Pečetění fisur PRAKTICKÁ ČÁST Cíle a hypotézy Metodika Vyhodnocení dotazníku Základní informace Návštěvy stomatologa Dentální hygiena dítěte Stravování Další informace Možnosti prevence Vyhodnocení edukace edukace v mateřské škole edukace rodičů Diskuse Závěr seznam použité literatury seznam obrázků, tabulek a příloh... 80

11 ÚVOD V českém prostředí se objevuje celá řada publikací zabývajících se různými onemocněními lidského těla, avšak literatura věnována právě problematice zubního kazu, je velmi málo rozšířená, zejména mezi laickou veřejnost. Zubní kaz přitom představuje nejrozšířenější orální onemocnění, jenž postihuje zhruba 90% populace. Získáním vyhovujících návyků v péči o dutinu ústní nebo správných výživových zvyklostí lze docílit optimální úrovně orálního zdraví. Další důležitou skutečností je to, že dnešní stav a znalosti stomatologické péče dosahuje takové úrovně, že lze parodontopatiím úspěšně předcházet. Jedním z dalších námětů pro realizaci této práce byl současný stav chrupu českých dětí a míra poskytované péče ze strany rodičů o orální zdraví těchto jedinců. Spektrum této problematiky je velmi široké. Z toho důvodu jsem se zaměřila na věkovou kategorii předškolního věku, protože právě tento věk představuje kritické období pro vypěstování nevhodných návyků. Toto téma je mi blízké hlavně proto, že jsem se během své povinné odborné praxe v zubní ordinaci často setkávala s dětskými pacienty a úroveň jejich dentální hygieny byla mnohdy neuspokojující. Proto jsem v absolventské práci kladla důraz zejména na oblast prevence. Teoretická část je rozdělena do sedmi hlavních kapitol. V první kapitole teoretické práce se zabývám vývojovou psychologií jedince, dále se zaměřuji na periodizaci dětského věku a specifika jednotlivých věkových kategorií. Dle mého názoru je nezbytnou součástí rovněž uvedení specifik komunikace a obecný přístup ve stomatologii k dětským pacientům. Dále se v práci zabývám popisem a významem dočasné dentice. Nejvíce je kladen důraz na kapitoly věnované zubnímu kazu. V úvodu této kapitoly se nejprve zabývám obecnou charakteristikou zubního kazu, dále se již zaměřuji na kaz časného dětství (ang. aerly childhood caries). Tato část zahrnuje obecná fakta, definice a skutečnosti tohoto syndromu. V závěrečných kapitolách teoretické části práce za zabývám popisem prenatální a postnatální prevence zubního kazu. Zde je také uvedena definice prevence a profylaxe, nebo hlavní zásady prevence v dětské stomatologii. 9

12 Praktická část práce se skládá ze tří segmentů. První segment zahrnuje dotazníkové šetření, které bylo zaměřeno na rodiče dětí ve věkových kategorií 0-2, 2-4, 4-6, 6+. Jelikož se jedná o úzce vymezenou skupinu populace, bylo nutné respondenty aktivně vyhledávat. Z tohoto důvodu jsem navázala spolupráci s mateřskou školou v Hostivici, kde mi pomohli s šířením dotazníku mezi rodiče dětí. Na základě zjištěných skutečností zde byla provedena edukace předškolních dětí s cílem podpořit povědomí o dentální hygieně zábavnou formou. Druhá edukační činnost byla mířena na rodiče těchto dětí za účelem zvýšení povědomí ohledně vzniku zubního kazu, úrovně dentální hygieny a dočišťování či problematiky stravování. Tyto edukace jsou popsány a vyhodnoceny v druhém a třetím segmentu praktické části. 10

13 TEORETICKÁ ČÁST 1 Vývojová psychologie Vývojovou psychologii lze definovat jako obor zabývající se psychickým vývojem člověka. Tato disciplína je charakterizována popisem změn, které jsou typické pro určitá životní období, a to od narození, respektive od vývoje plodu, po stáří. Předmětem vývojové psychologie je poznání souvislostí a pravidel jednotlivých vývojových proměn v určitých sférách lidské psychiky a porozumění jejich mechanismů. Vývoj jedince je přirozený a plynulý proces, který zahrnuje mnoho proměn od nejjednodušší kvality ke stále vyšší formě. Jednotlivé etapy zahrnují proces evolučních změn tělesných, duševních a sociálních. Somatický ani duševní růst neprobíhají lineárně, avšak za normálních podmínek by měly tyto změny korelovat se zvláštnostmi dosaženého věkového stupně. (1; 2) Růst a vývoj dítěte Obor, zabývající se péčí o zdraví kojenců, dětí a mladistvých se nazývá pediatrie. Tento obor se zabývá vývojovou medicínou, jejímž úkolem je včasná diagnostika patologických stavů, které by mohly narušovat vývoj jedince. Proto je nezbytnou součástí porozumění zákonitostem růstu a vývoje člověka. Během dětského věku a období dospívání prochází jedinec výraznými vývojovými změnami. Toto je jev kontinuální, avšak jednotlivá fylogenetická období jsou specifická. Zde je uvedena tabulka 1 periodizace dětského věku, kde je cílem specifikovat fyziologii základních vývojových fází. (3) 10

14 Periodizace dětského věku Tabulka 1 Periodizace dětského věku Vývojový stupeň Zárodek (embryo) Plod (fétus) Novorozenec Kojenec batole předškolák školák dospívající Věk týden nitroděložního života Od 9. týdne nitroděložního života do narození Od narození do 28. dne života měsíc života 2.3. rok života rok života Od 7. roku života Období mezi počátkem dospívání a dospělostí Zdroj: (3) Prenatální období Toto období nastává od oplození vajíčka do porodu lidského plodu. Tato etapa zahrnuje období embryonální (zárodečné), kdy v prvních 8 týdnech dochází k vytvoření hlavních orgánových základů. Doba, která se vyznačuje od 9. týdne těhotenství do narození se nazývá období fetální, kdy se v této fázi dokončuje vývoj orgánových systémů. (3) Postnatální období období novorozenecké Novorozenecké období trvá od narození jedince do konce 1. měsíce života. V tomto období se novorozenec adaptuje do nového životního prostředí. K prvotní adaptaci a základní orientaci dítěte nepochybně patří reflexy. Je to zejména sací, uchopovací nebo také mrkací reflex. V prvních měsících života přichází novorozenec do styku s četnou mikrobiální flórou, proto je novorozenec díky pasivně přeneseným protilátkám od matky chráněn proti některým virovým onemocněním. Toto etapa se vyznačuje silnou fixací na matku. (2; 4) 11

15 období kojenecké Do kojeneckého období spadá i novorozenecké období a končí zhruba 1. rokem života dítěte. Toto období se vyznačuje zejména prudkým somatickým nárůstem a intenzivním zráním centrální nervové soustavy kojence. Dítě je již zdatné vytvářet četné podmíněné reflexy, vnímat a orientovat se díky širšímu zapojování smyslových orgánů. V tomto období hraje primární úlohu vnímání a motorika, díky nimž se rozvíjí poznávací procesy a pohybové dovednosti. (2; 4) batolecí období Toto období trvá zhruba od jednoho do tří let věku dítěte. V tomto období dochází ke zřetelnému rozvoji dětské osobnosti. Charakteristickým rysem se stává osamostatňování. Motorické a psychické funkce se neustále zdokonalují, rozvíjí se řeč, pozornost a paměť. Dítě si začíná osvojovat společenské zvyklosti. V batolecím věku je možné nebezpečí vytvoření nevhodných návyků, proto je zde kladen velký důraz na výchovu. (2; 4) předškolní období Tato vývojová etapa začíná přibližně od čtvrtého roku a trvá do šesti let. Mezi důležité vývojové mezníky v tomto období patří dokončení základního pohybového vývoje, rozvoj sebeuvědomění a vstup do školy. Celé předškolní období se vyznačuje značnou pohybovou aktivitou, která je umožněna vyspíváním nervového systému a pohybového aparátu. V těsné spojitosti s myšlením dochází k rozvoji řeči, která zdokonaluje proces poznání. Sociální interakce a hra s vrstevníky je hlavní charakteristickou činností pro dítě v tomto věku. (2) školní období Je to období, které probíhá mezi šestým až desátým, respektive jedenáctým rokem života. Začíná vstupem do školy, kdy se mění celkový způsob života dítěte. Hravé činnosti ustupují do pozadí, primární činností je učení a značné přibývání povinností. V tomto věku je charakteristický růst do výšky, důležitou tělesnou změnou je výměna dočasné dentice za stálou. Zvyšuje se rozsah pozornosti, rozvíjí se city a morální uvědomění. (1; 2) 12

16 2 Komunikace s dětským pacientem V dnešní době se ve stomatologické ordinaci stále častěji setkáváme s pacienty dětského věku. Práce s dětmi není mnohdy jednoduchým úkolem a vyžaduje zvláštní citlivý přístup. Abychom dokázali při ošetření správně postupovat, musíme lépe porozumět osobnosti, reakcím a potřebám dítěte. První krok k úspěšnému navázání kontaktu a bezprostřední komunikace s dětským pacientem vyžaduje znalost vývojových charakteristik a specifik každé věkové kategorie. Komunikace dítěte ovlivňuje jeho zdravotní stav, charakter osobnosti a jeho momentální psychické rozpoložení. Proto se zásadní chybou v komunikaci stává, když k dítěti přistupujeme jako k dospělému. Rozhovor tudíž musí odpovídat příslušné věkové kategorii. Dítě oslovujeme jménem, hovoříme klidně a srozumitelně bez odborné terminologie. Na případné dotazy zodpovídáme přiměřeně. Cílem je navodit dítěti pocit jistoty a důvěry v naše schopnosti, protože jen připravené dítě je schopno řádné spolupráce. (5; 6; 7) Strach dětí z ošetření Návštěva ordinace bývá dětmi často spojována se strachem a obavami. Na této problematice se často mohou podílet nesprávné postupy ze strany rodičů či ošetřujícího personálu. Dítě mohlo čelit předchozí negativní zkušenosti z ošetření, které nemuselo být bezprostředně spjaté z oblasti stomatologie. Děti mají často strach z neznámého prostředí ordinace a bílého oblečení. Proto čelíme nesnadné úloze. V první řadě si dítě musí získat naši důvěru a my jej na oplátku zbavíme jeho obav. Správná metodika a postup při ošetření by měla zamezit nepříjemným situacím. Pokud by u dítěte přetrvával panický strach, osvědčila se zde metoda postupného odbourávání strachu, proto je vhodná občasná návštěva bez ošetření. Dítě si tak může prohlédnout zařízení ordinace, povozí se na křesle nebo napustí vodu do kelímku. Tím ho můžeme přesvědčit, že návštěva ordinace není nutně spojená s bolestí. Pozornost dítěte se můžeme pokusit rozptýlit oblíbenou hračkou, vyprávěním pohádky nebo prohlížením knížky. (5; 8; 9) 13

17 Příprava dítěte na stomatologické ošetření Pro vytvoření budoucího vztahu dítěte ke stomatologickému ošetření a vztahu k orálnímu zdraví je nezbytnou součástí první zkušenost se zubním lékařem. Dříve, než proběhne první návštěva v zubní ordinaci, musí být dítě dostatečně připraveno ze strany rodičů. Rodiče by proto měli být v této oblasti dostatečně erudováni a přistupovat k ní bez negativních emocí, především věcně a racionálně. V první řadě by měl rodič dítěti sdělit svou zkušenost se zubním lékařem ale nepříjemné zážitky nechat raději stranou, aby dítě zbytečně neuváděl do nejistoty. Také je důležité dítěti popsat prostředí, ve kterém bude ošetřováno. Vysvětlit mu, co takové vyšetření obnáší a proč je důležité zubního lékaře navštěvovat, i když ho zuby nebolí. (5) Základní pravidla patients managementu u dětských pacientů Uvědomme si, že ošetřujeme dítě, nejen jeho zub. Usilujme o krátké čekací doby a vybavení interiéru čekárny přizpůsobujme s ohledem na dětské pacienty. Komunikace by měla být odpovídající věku pacienta a je tedy klíčem k úspěchu. Při komunikaci platí dotek, výraz obličeje a tón či poloha hlasu. Z toho důvodu by měl ošetřující lékař či dentální hygienistka u malých dětí odložit roušku. Pochvalme dítě za jeho dobré chování. Dítěti nikdy nelžeme a nezesměšňujeme jeho strach a obavy. Stanovme si při každé návštěvě cíle ošetření a postupujme systematicky od jednoduchých po náročnější úkony. Nezapomínejme dětskému pacientovi vysvětlovat jednotlivé kroky ošetření. Nebojme se dítě zapojit do průběhu ošetření, nechme jej např. přidržet savku či zrcátko. Smluvme si s dítětem jasný signál, při kterém se práce v ústech přeruší, např. zvednutím ruky. Snažme se nepřekračovat vymezený čas na ošetření. Rodiče informujme o výsledku vyšetření a o následných doporučení. Rodičům sdělme, co je potřeba udělat v příští návštěvě. (10; 11; 12) 14

18 3 Dočasný chrup Význam dočasné dentice Dočasný chrup má v dutině ústní omezené časové působení, ale zanedbaná péče může mít za následek řadu komplikací, které mohou mít trvalé následky na stálém chrupu a orofaciální soustavě. Tyto komplikace tak mohou nepříjemně ovlivnit celkový zdravotní stav dítěte. Dočasné zuby ovlivňují fyziologický růst čelistí a udržují místo pro stálé nástupce. Dopomáhají vytvářet ideální podmínky pro postavení stálých zubů a jsou pomyslnou oporou pro sousední zuby. Předčasná ztráta může vést k zúžení prostoru a má za následek posun či sklánění zubů do mezery. Ztráta dočasných zubů v rozmezí více než půl roku před jejich fyziologickou eliminací označujeme jako předčasnou ztrátu. Tento stav vede k nepravidelné výměně zubů a ke stále častějším ortodontickým vadám. Dočasné zuby společně s jazykem umožňují dítěti dobře ukousnout a mechanicky zpracovat potravu, tím napomáhají bezproblémovému trávení. Dočasná dentice je předpokladem pro správnou fonaci a tvorbu řeči. Dále přispívají k harmonickému vývoji orofaciální soustavy a mají důležitý psychologický význam. Dočasné zuby jsou funkční a estetickou jednotkou, která ovlivňuje celkový vzhled jedince. (13; 14) Erupce dočasné dentice Erupce zubů je plynulý proces, při kterém dochází k proniknutí zubu z čelisti a dásně do dutiny ústní, kde dále probíhá jejich polohování a definitivní zařazení do okluze. Dříve, než dojde k prořezání zubu přes orální sliznici, musí nejprve resorbovat kost. Resorpce kosti probíhá jednak okluzálně nad korunkou, aby se zub mohl dostat z kostní krypty, ve které je uložen a také apikálně od vyvíjejícího se kořene zubu. Při resorpci zubu skrze alveolární sliznici dochází k redukci vazivové tkáně mezi redukujícím a sklovinným epitelem. V konečné fázi pak dojde ke splynutí těchto dvou epitelů. Dentogingivální uzávěr je vytvořen orálním a sklovinným epitelem. Proces prořezávání zubů epitelovým krytem probíhá zcela bez krvácení. Erupce zubu trvá tak dlouho, dokud zub nedosáhne svého antagonisty. V období erupce zubů není kořen ještě dotvořen. Růst kořene probíhá směrem apikálním a jeho hrotová část je široce otevřena. V oblasti hrotu kořene vstupují četné cévy. K ukončení formování kořenů dochází zhruba 1-2 roky po prořezání zubů do dutiny ústní. 15

19 Erupce dočasné dentice probíhá zhruba od 6. do 30. měsíce života dítěte, viz tabulka 2. Časový úsek prořezávání a pořadí zubů je variabilní, zapříčiněná jednak geneticky (pohlaví, dědičné poruchy), vlivem prostředí, výživou a zdravotním stavem. Zuby v dolní čelisti se prořezávají obvykle o něco dříve než zuby v horní čelisti. Jako první se v dutině ústní objeví dolní a horní střední řezáky, dále následují dolní a horní postranní řezáky. Poté můžeme sledovat erupci prvních dočasných stoliček, špičáků a v poslední řadě druhých stoliček. Kolem třetího roku by mělo mít dítě 20 zubů, tedy kompletní dočasný chrup. Takto zůstává chrup v kompletním složení zhruba do šesti let věku dítěte. Prořezávání zubů je přirozený proces, který hraje významnou roli v životě dítěte jak z funkčního, tak psychologického hlediska. (6; 13; 14; 15) Tabulka 2 Časový sled erupce dočasné dentice druhy zubů v horní čelisti v dolní čelisti střední řezáky měsíc 6. měsíc postranní řezáky 9. měsíc 9. měsíc první molár měsíc měsíc Špičák měsíc měsíc druhý molár měsíc měsíc Zdroj: (16) Stádia erupce dočasné dentice Proces prořezávání zubů můžeme rozdělit do 3 stádií: I. Preerupční stádium Toto stádium začíná formováním kořene a pohybu zubů směrem okluzním, kdy dochází k resorpci kostního valu. II. Erupční stádium prefunkční Tato etapa je charakterizována časovým ohraničením od prořezání zubu do dutiny ústní po zařazení do okluze. III. Erupční stádium funkční Funkční stádium začíná po zařazení zubu do okluze. Toto postavení se snaží zub udržet při atrici nebo po extrakci antagonisty. (14) 16

20 3.2.2 Poruchy erupce zubů V dětské populaci můžeme sledovat dvě odchylky, které se liší od běžného průměru, eruptio praecox (předčasná erupce) a eruptio tarda (opožděná erupce). Časová odchylka 6 měsíců oběma směry se považuje za fyziologickou mez. Přirozený interval prořezávání prvního zubu dočasné dentice je 4 10 měsíců a posledního zubu v rozmezí měsíce věku dítěte. Eruptio praecox bývá u obou denticí vzácná. V souvislosti s předčasnou erupcí bývají uváděny hormonální a metabolické poruchy. Dále horečnaté stavy, vysoký krevní tlak, infekce nebo geneticky podmíněné stavy. Lokální příčinou předčasné erupce bývá osteolýza nebo ztráta alveolární kosti. Extrémním projevem dočasných zubů jsou tzv. dentes lacteales, které jsou obsahem dočasné dentice. Tento stav je třeba odlišit za pomoci rtg snímků od dentes paelactales, které se řadí k přespočetným zubům. Tyto zuby mají křídovitě zabarvenou, matnou korunku, která přisedá volně na povrch dásně. Kořeny u těchto zubů chybí. S opožděnou erupcí zubů se nejčastěji setkáváme u stálých zubů. Eruptio tarda může zasáhnout jeden zub, skupinu zubů nebo celou čelist. Příčinou mohou být celkové nebo místní vlivy. Mezi celkové vlivy patří například hypothyroidismus, hypovitaminóza D, Downův syndrom, dysostosis-cleidocranialis, cleidofacialis. Lokální poruchy může způsobovat nedostatek místa v zubním oblouku, ektopie zárodku zubu, následky úrazu, ankylóza dočasného a stálého zubu, přespočetný zub nebo srostlice. (14; 17; 18) Možné obtíže při erupci zubů Prořezávání dočasných zubů může být mnohdy spjato s nepříjemnými obtížemi. Často sledujeme potíže jako je bolest dásní a zanícení v oblasti prořezávaného zubu. Dále se mohou objevit kožní vyrážky, hypersalivace, zvýšená teplota či dokonce průjmy. Tento stav bývá často doprovázen celkovou rozladěností dítěte, poruchou spánku a pláčem. Z toho důvodu jsou doporučovány prostředky k tlumení bolesti při prořezávání zubů. Pro děti jsou vhodné například ochlazené nákusné kroužky, které stimulují sliznici tlakem. Dále se na trhu vyskytuje celá řada preparátů s obsahem rostlinných tinktur, např. heřmánku nebo lokálně působící anestetika. 17

21 Calgel - přípravek se znecitlivujícím účinkem (účinná látka lidokain) Gengigel Baby - gel na dásně s obsahem xylitolu, v různých příchutích DENTIBABY gel - zklidňující balzám z přírodních bioaktivních látek, s obsahem propolisu, kozlíku lékařského a heřmánku (5; 10) Rozdíly mezi zuby I. a II. dentice Hlavní rozdílné znaky mezi zuby dočasné a stálé dentice je počet, velikost, tvar a barva. Další odlišností je anatomická i histologická skladba korunky a kořene. Dočasná dentice má celkem 20 zubů, 1 kvadrant obsahuje 2 řezáky, 1 špičák a 2 stoličky. Stálá dentice je tvořena celkem zuby, kde v 1. kvadrantu rozlišujeme 2 řezáky, 1 špičák, 2 zuby třenové, 3 stoličky, s individuálním výskytem 3. molárů. Dočasné zuby jsou oproti stálým zubům menší a mají široké aproximální kontakty. Tvarový rozdíl je nejvíce patrný mezi dočasnými moláry a jejich nástupci - premoláry. Barva klinických korunek dočasných zubů je mléčně bílá až namodralá. Stálé zuby mají barvu spíše slonovinovou až nažloutlou, temnější odstín je patrný v krčkové oblasti zubu. V krčkové krajině molárů, zejména na bukální plošce můžeme sledovat typické nahromadění skloviny tzv. cingulum. Dočasné zuby mají relativně tenkou vrstvu tvrdých zubních tkání a poměrně široké dentinové tubuly, proto jsou velice náchylné na prostup zubního kazu a jeho následné šíření. Anatomické uspořádání dřeňové dutiny je značně složité u molárů. Kořenové kanálky bývají dlouhé, zahnuté a úzké. Časté anastomózy a ramifikace nebývají výjimkou. Další rozdíly nacházíme v histologickém a chemickém složení obou denticí. Sklovina dočasných zubů obsahuje menší množství minerálních solí, proto je preparace kazivých lézí snazší a rychlejší. Dočasné zuby podléhají rychlejší abrazi. (4; 6; 14) 18

22 4 Zubní kaz Zubní kaz lze definovat jako lokalizovaný, chronický a destruktivní proces bakteriálního původu, postihující tvrdé zubní tkáně. Zubní kaz patří k nejčastějším onemocněním postihující lidskou populaci. Tento patologický stav lze na začátku pozorovat jako reverzibilní demineralizační proces, který vzniká subficiálně pod povrchem skloviny. Demineralizační pochody jsou podmíněné poklesem ph v biofilmu zubního plaku v důsledku působení organických kyselin, které jsou produktem patogenních mikroorganismů. Příčinou zubního kazu je porucha rovnováhy mezi remineralizačními a demineralizačními pochody. Tento získaný defekt tvrdých zubních tkání souvisí také se zvýšenou konzumací sacharidů a špatnou ústní hygienou. (8; 19) Charakteristika zubního kazu Pro diagnostické účely mohou být kazy klasifikovány z několika hledisek. Je potřeba rozlišovat iniciální, též označované jako incipietní kazivé léze. Jedná o léze, které jsou v počátečním stádiu demineralizace a nedosáhly viditelného porušení skloviny. Incipientní léze se jeví jako křídovitě bílá oblast. Pokud hovoříme o klinické lézi, jedná se o stupeň postižení s vytvořením mikroskopické kavity. Klinický kaz můžeme diagnostikovat jako primární, jehož výskyt nemá souvislost se zubní výplní. Sekundární kaz se vyznačuje kavitou, která se objevila na okraji již zhotovené výplně. Ve většině případů se může jednat o novou lézi nebo nedokonale exkavovanou či zaplněnou kazivou lézi. Recidivující kaz vzniká v zaplněné kavitě pod výplní z ponechaného zbytku kazivého dentinu. Podle časového průběhu rozeznáváme kaz akutní, který se vyznačuje typicky rychlým průběhem. Často pomalý průběh má kaz chronický, který se může dočasně nebo trvale zastavit. Z hlediska lokalizace dělíme zubní kaz na kaz postihující klinickou korunku, kde jsou predilekčními místy jamky a fisury, hladké plochy, aproximální prostory nebo krčkové partie. Podle rozsahu léze v tvrdých zubních tkáních a vztahu ke dřeňové dutině rozlišujeme kaz povrchový (caries superficialis), kaz střední (caries media), kaz blízký dřeni (caries pulpae proxima), kaz zasahující do dřeně (caries pulpae penetrans). Dále můžeme zubní kaz definovat dle charakteru šíření kazivé destrukce na kaz penetrující (kazivý proces probíhá v dentinu kuželovitým tvarem) a podminující (kazivá destrukce na sklovino dentinové hranici se šíří do stran). (8; 20) 19

23 Etiopatogeneze zubního kazu Existuje velmi mnoho teorií vysvětlující vznik zubního kazu. Mezi nejznámější teorii patří tzv. chemoparazitární teorie, jenž byla představena nejprve Millerem v roce 1898 a později byla rozšířena dalšími vědci. V současné době je obecně akceptovatelnou teorií vzniku zubního kazu. Vychází ze skutečnosti, že kariogenní mikroorganismy v dutině ústní začnou při přebytku kariogenního substrátu (zejména nízkomolekulárních sacharidů) produkovat organické kyseliny. Působí li tyto organické kyseliny příliš dlouho na povrch tvrdých zubních tkání, dochází k jejich demineralizaci. Vedle těchto základních faktorů, jimiž je plak, kariogenní substrát a vnímavý jedinec, stojí také sekundární faktory, které mohou ovlivnit vznik a progresi kariézní léze. Mezi sekundární faktory řadíme množství, kvalitu a schopnost pufrační kapacity sliny, hodnoty ph, četnost přijímané potravy, imunitní obranu nebo také socioekonomické faktory. (19; 20) Faktory podílející se na vzniku zubního kazu Zubní kaz vzniká komplexní interakcí mezi těmito třemi ukazateli: 1. hostitel (vnímavá zubní tkáň), 2. ústní mikroflóra (mikroorganismy zubního povlaku), 3. substrát (sacharidy přítomné v potravě). Za další důležitý ukazatel lze považovat také čas, protože kariézní léze se nezačíná klinicky manifestovat okamžitě. Interakci těchto faktorů lze demonstrovat následující zjednodušenou rovnicí. Obrázek 1 Faktory podílející se na vzniku zubního kazu zub čas kaz cukr plak Zdroj: (20) 20

24 Hostitel Velké individuální rozdíly jedince hrají důležitou roli při vzniku a progresi zubního kazu. Vznik kazivé léze může podporovat anomální postavení zubů nebo mikrodefekty na tvrdých zubních tkáních, které představují další retenční místa pro plak. Substrát Mezi prvořadé činitele při vzniku zubního kazu je hojný přísun fermentovatelných sacharidů, mezi něž patří: sacharóza, glukóza, fruktóza, laktóza a škroby, které mikroorganismy plaku dokáží metabolizovat. Převážná většina mikroorganismů vyskytujících v supragingiválním plaku čerpají energii štěpením nízkomolekulárních sacharidů. Při tomto ději dochází ke vzniku organických kyselin, které způsobují výrazný pokles ph v povlaku a tím dochází ke ztrátě minerálů na povrchu zubu. Zubní mikrobiální povlak Plak je strukturovaný, vysoce organizovaný, nažloutlý biofilm, pevně lpící na povrchu zubů, náhrad a měkkých tkáních. Součástí zubního mikrobiálního povlaku jsou bakteriální metabolické produkty mikroorganismů, zbytky potravy nebo bakterií. Rozlišujeme plak koronární, fisurální, supragingivální a subgingivální. (8; 20) 21

25 5 Kaz časného dětství (Early Childhood Caries) Zubní kaz časného dětství představuje v současné době závažný problém dětské populace. Toto onemocnění lze definovat jako destruktivní multifaktoriální infekční onemocnění, které postihuje především dočasné zuby kojenců a batolat. ECC lze sledovat na zubních tkáních zejména v období, kdy dochází k prořezávání dočasných zubů do dutiny ústní, tzn. v období mezi 6. měsícem a 3 lety dítěte. (21) Historické aspekty a terminologie ECC Zpočátku byl tento stav označován jako typické kariézní postižení dočasných řezáků v oblasti horní čelisti dětí v batolecím a kojeneckém věku. Kariézní postižení bylo spojováno zejména s chybnými výživovými zvyklostmi. Hlavní příčinou byl považován dudlík namočený do medu podávaný dítěti těsně před usnutím. Později se začaly objevovat označení jako baby bottle tooth decay, nursing bottle syndrom, nursing caries, které se daly souhrnně přeložit jako kaz z kojenecké lahve. Starší termíny, které se používaly u nás, byl medový kaz nebo medové zuby. Všechny výše uvedené termíny měly hlavní etiologický faktor postižení nevhodné stravovací návyky. Nesprávné postupy ve výživě mají značný podíl na rozvoji zubního kazu, ale nelze jej považovat za nejdůležitější etiologický faktor. Až v roce 1995 byla uvedena terminologická jednotnost, kdy se postižení kazem v raném dětském věku uvedla pod souhrnným názvem early childhood caries. (13) Definice kazu časného dětství Ve druhé polovině devadesátých let na základě celostátního šetření orálního zdraví dětí a mládeže v USA byla navržena definice kazu časného dětství jako přítomnost jednoho nebo více dočasných zubů postižených kavitovanou nebo nekavitovanou kazivou lézí nebo zubů ošetřených výplní nebo extrahovaných pro následky kazu u dětí mladších 71 měsíců. (13) Na základě takto stanovené definice je tedy ECC postižení byť i jen jediného zubu z dočasné dentice od její erupce prakticky do šesti let života dítěte. (13) Podle klinického nálezu se ECC může diagnostikovat v libovolnou dobu od prořezání dočasných zubů do konce předškolního věku. (13) 22

26 5.2.1 Etiopatogeneze ECC Z hlediska etiopatogeneze ECC je považována celá řada faktorů podílejících se na vzniku tohoto onemocnění. V malém procentu lze označit mezi prenatální faktory onemocnění matky během těhotenství či jeho komplikace. Z perinatálních vlivů pak předčasný porod nebo nízká porodní hmotnost novorozence. Nejzásadnější a nepříznivý je vliv postnatálních faktorů. Tento typ zubního kazu vzniká příliš dlouhým působením sladké tekutiny v ústech dítěte. Mezi nejčastější dietní chyby patří kojení dle libosti dítěte nebo časté noční kojení, výjimkou nejsou ani sladké nápoje podávané během dne a těsně před spaním. Klasickým příkladem, kdy je dítě intenzivně vystavováno kariogenní dietě je dudlík namočený do medu, který slouží jako prostředek ke zklidnění dítěte při usínání. Zubní kaz časného dětského věku lze označit za syndrom. Ke vzniku tohoto multifaktoriálního onemocnění přispívá nezralý imunitní systém jedince a nedostatečně mineralizovaná zubní tkáň po prořezání dočasných zubů. Samostatně stojící skupinou je neuspokojivá hygiena dutiny ústní ze strany rodičů a rodinných příslušníků, sociální, kulturní či ekonomické faktory. (13; 22) Klinický obraz ECC Zubní kaz v časném dětském věku představuje specifickou charakteristiku z hlediska klinického vzhledu a progrese onemocnění. Tento typ destrukce postihuje nejčastěji řezáky horní čelisti. Počínající kariézní léze se jeví jako křídovitě zabarvená skvrna či linie na povrchu skloviny, patrná zejména v gingivální třetině zubní korunky. Dále se kariézní léze manifestuje cirkulárně kolem krčkové partie zubu a postupuje směrem k incizální hraně. S demineralizacemi se mohou objevit také eroze. Tato léze bývá pokrytá vrstvou zubního mikrobiálního povlaku, proto bývá rodiči často přehlédnutelná. Vlivem ukládání pigmentů mohou být léze zbarvené do nazelenalé až hnědočervené barvy. Po řezácích následuje kariézní postižení prvních dolních molárů, kaz se zde lokalizuje obvykle na okluzních nebo aproximálních plochách zubu, následně se pak objevuje na druhých dočasných molárech. Dolní řezáky bývají postiženy za všeho nejméně, vzhledem k uplatňování mechanického účinku 23

27 jazyka a sliny. Pokud nadále přetrvávají nepříznivé podmínky pro vznik zubního kazu, dochází během krátké doby (již za 6 měsíců) k rozsáhlé destrukci povrchové vrstvy skloviny a vzniká kavitace, která může vést k patologické fraktuře zubní korunky. V terminálním stádiu jsou v dutině ústní přítomné pouhé radixy, které jsou častou příčinou zánětlivých afekcí. (13; 23) Mikrobiologie ECC Za vznik zubního kazu jsou zodpovědné kariogenní mikroorganismy, které patří do skupiny nehemolytických streptokoků ze skupiny S. mutans. Vztah této bakterie ke vzniku zubního kazu byl prokázán na začátku 60. let minulého století. Tyto bakterie se přirozeně vyskytují v dutině ústní člověka, ale podmínkou pro jejich kolonizaci je přítomnost zubů či jiných pevných povrchů v dutině ústní. Tyto podmínky nastanou až po erupci prvních dočasných zubů. Kritické období, jenž nazýváme tzv. infekčním oknem, lze považovat věk dítěte mezi měsícem. V této době dochází k iniciální kolonizaci kariogenními streptokoky. Dva hlavní streptokoky, S. mutans je zodpovědný za začátek kazivého procesu a S. sobrinus stojí za jeho progresí. Další mikroorganismy rodu lactobacillus, aktinomycety a veillonelly spolu tvoří další skupinu mikroorganismů podílející se na progresi kazivého procesu. (13; 23) Přenos kariogenních mikroorganismů Převážná většina dětí se kariogenními mikroorganismy nakazí právě od svých matek či pečujících osob. Ústní mikroflóra těchto jedinců se tak stává rezervoárem infektu pro dítě. Transmise kariogenních mikroorganismů se uskutečňuje nejčastěji skrze slinu. Příčinou je časté líbání dítěte na ústa nebo nesprávné hygienické návyky při jeho péči. Jednou z mnoha situací je například olizování dudlíku ve snaze jej očistit, ochutnávání dětské stravy stejnou lžičkou nebo olíznutí zašpiněných dětských prstů. Čím dříve dojde ke kolonizaci dutiny ústní dítěte, tím více stoupá riziko kariézního postižení. (13) 24

28 Rizikové skupiny dětí Riziko zubního kazu stoupá zejména u dětí, které distancují nevhodnými životními návyky, celkovým zdravotním stavem a životní úrovní rodiny. Mezi rizikové skupiny dětí patří jedinci s celkovým onemocněním (např. kongenitální srdeční vady, poruchy metabolismu vápníku, poruchy výživy, diabetes mellitus). Další riziko představují jedinci s mentálním či somatickým postižením nebo předčasně narozené děti s nízkou porodní hmotností. Rizikový faktor představují jedinci s hypoplaziemi a demineralizacemi skloviny. (13) Behaviorální aspekty V současné době se výskyt zubního kazu v raném dětství považuje za následek nedostatečné péče o dítě. Důležitou rolí je vliv socio ekonomických podmínek a kvalita poskytované péče ze strany rodičů. Zejména nízký příjem rodiny nebo děti vychovávané pouze jedním z rodičů hrají velkou úlohu při vzniku a progresy zubního kazu. Rodiče, kteří nemají sanovaný chrup a nedbají na hygienu dutiny ústní, nevedou k systematické péči ani své děti. Dalším ovlivňujícím faktorem může být pouze základní dosažené vzdělání rodičů. Situace je obtížná zejména tehdy, když je postoj rodičů k prevenci negativní. (13; 24) 25

29 5.3.2 Odpovědnost rodičů Nový občanský zákoník z roku 2014 definoval rodičovskou odpovědnost jako soubor určitých práv a povinností k dítěti. (25) Rodiče přebírají plnou odpovědnost za orální zdraví jejich dětí, stejně tak jako úroveň ústní hygieny a vyhledávání stomatologické péče. (25) Obrázek 2 Souhrnná preventivní opatření odpovědnost rodičů za orální zdraví svých dětí spolupráce se stomatology domácí péče preventivní prohlídky stomatologická vyšetření každodenní ústní hygiena vyvážená strava Zdroj: (25) Komplikace zubního kazu v raném dětství Již zmiňovaná zanedbaná péče o dítě a nedostatečná informovanost ze strany rodičů může mít za následek řadu komplikací na stálém chrupu, orofaciální soustavě a celkovém zdravotním stavu dítěte. Se zubním kazem je spjatá bolest a obtíže při rozmělňování potravy. Dítě není schopno sousto dostatečně rozžvýkat nebo stravu zcela odmítá, to může mít trvalý dopad na zažívací soustavu. V jiných případech dítě vyžaduje pouze kašovitou stravu, jejíž měkká struktura dostatečně nezatěžuje žvýkací aparát a může mít negativní vliv na chrup a dásně. K nejzávažnější komplikaci neošetřené kariézní léze patří gangrenózní rozpad zubní dřeně, která bývá často spojována se zánětem regionálních mízních uzlin a kolemčelistních prostorů. Pokud dřeňová dutina zubu obsahuje gangrenózní pulpu a je v bezprostřední komunikaci s dutinou ústní, potom bývá zdrojem nepříjemného zápachu z úst. Kolemčelistní záněty, přítomnost gangrenózní pulpy nebo ostitidy mohou být potencionálním zdrojem fokální infekce. V souvislosti s fokální infekcí hrozí vznik závažných onemocnění myokarditis, endokarditis, neuritis, recidivující bronchitidy, astma bronchiale a ekzémy. Proto jsou dočasné 26

30 zuby s podezřením z fokální infekce indikovány k extrakci. Zánětlivé afekce zapříčiněné zubním kazem představují pro dítě značnou stresovou zátěž, v některých případech je vyžadován chirurgický výkon v celkové anestezii. Pokud nejsou tyto zánětlivé komplikace zavčas ošetřeny, hrozí šíření infekce do periapikální tkáně až do kosti nebo poškození zárodku stálého nástupce a jeho vývoje, vznik tzv. Turnerova zubu. (13; 21) Kazivost dočasného chrupu dle krajů České republiky Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky vydala v roce 2004 souhrnnou správu o výsledcích zjišťování v oboru stomatologie s názvem: Analýza orálního zdraví vybraných věkových skupin obyvatel České republiky. Sběr dat pochází z roku 2003, kdy jedním ze zkoumaných vzorků byla skupina dětí ve věku 5 let. Z uvedených hodnot lze říci, že s nejnižším průměrem kazivosti vychází Středočeský kraj a Jihomoravský kraj. Naopak statisticky největší průměr můžeme pozorovat ve Zlínském kraji a Moravskoslezském kraji. Průměrná hodnota kazivosti v dočasném chrupu činí 2,65 kpe na dítě. Celkem bylo vyšetřeno dětí. (26) Obrázek 3 KPE dle krajů Pozn.: hodnota v buňkách odpovídá hodnotě K (děti s neošetřeným kazem) Zdroj: (26), vlastní zpracování autora 27

31 6 Prevence a profylaxe Prevenci a profylaxi nelze považovat za totožné pojmy, avšak v mezinárodní literatuře se tato dvě pojetí zcela prolínají. Prevenci lze obecně formulovat jako soubor opatření a metod, která mají zabránit vzniku onemocnění, předcházet poškození zdraví, zdravotních komplikací či trvalých následků onemocnění a úrazu. Preventivní opatření se uplatňují v době, kdy nemoc nebo patologický stav bezprostředně nehrozí. Prevence je systém trvalých a komplexních opatření, která probíhají prakticky po celý život. Pojem profylaxe zahrnuje profylaktická opatření uskutečňována v době, kdy je jedinec nebo skupina osob v bezprostředním ohrožení určitou chorobou, patologickým procesem nebo úrazem. (8) Rozdělení a význam prevence Prevenci lze rozdělit do tří základních kategorií: Primární preventivní opatření jsou cílena zejména na to, aby předcházela vzniku nových onemocnění. Toho lze dosáhnout opatřením podporující zdraví a dalšími protektivními opatřeními jako jsou např. systematická péče o chrup, aplikace fluoridových prostředků, správné stravovací návyky apod. Cílem sekundární prevence je včasná diagnostika, zastavení nebo vyléčení patologického procesu postihující tvrdé zubní tkáně (např. iniciální kazivá léze včasně diagnostikována pomocí rtg a následné ošetření, pečetění fisur). V rámci terciální prevence je snaha vyléčit vzniklé komplikace a zabránit možným dalším komplikacím (např. včasné endodontické ošetření). Dnes se setkáváme s mnoha preventivními opatřeními, která mohou vést ke zlepšení a udržení optimálního orálního zdraví celé populace. Tento systém je označován jako preventivní stomatologie. Soudobá preventivní opatření jsou ve stomatologii zaměřena především na prevenci zubního kazu, ortodontických anomálií, parodontopatií, onkologických onemocnění a úrazů. Široké a účinné uplatnění preventivních postupů je podmíněno několika faktory: 28

32 Dostatečné poznání příčin a mechanismů vzniku daného onemocnění. Dostupnost dostatečně účinných metod a prostředků k provádění preventivních opatření. Výchova a motivace veřejnosti ke spolupráci, její přesvědčení o prospěšnosti a účinnosti prevence. Podpora ze strany státu, pojišťoven, obcí, stomatologické komory a dalších institucí. Výchova profesionálních pracovníků ve stomatologii k porozumění preventivního zaměření své práce, potřebám a zájmům pacienta. (8; 20) Hlavní zásady prevence v dětské stomatologii Z oboru dětské stomatologie lze odvodit hlavní zásady prevence, jejíž cíle je nutno chápat v širším rozsahu. Tento záměr lze obecně formulovat jako souhrn opatření a výkonů, které mají předcházet vzniku patologických procesů, které by negativně ovlivňovaly harmonický vývoj orofaciální soustavy dítěte. Mezi nepříznivé procesy patří zubní kaz a s ním spojené komplikace, poruchy vývoje zubů či mezičelistních vztahů, onemocnění parodontu či dokonce nádorová bujení. Mimořádná pozornost a úsilí je však zaměřena na prevenci zubního kazu. To má několik důvodů: Zubní kaz je nejčastější orální onemocnění dětí. Nebezpečí vzniku onemocnění představuje u dětí vyšší riziko než u dospělých. Preventivní a profylaktické metody uplatňované již od útlého věku dítěte mají prokazatelně vyšší účinnost. Nepříjemné pocity a bolest spojené s ošetřením zubního kazu může vést k negativistickému postoji dítěte k budoucímu ošetření. Zubní kaz představuje nejčastější příčinu předčasných extrakcí a zánětu ozubice dočasných zubů. Zubní kaz je onemocnění, kterému lze úspěšně předcházet. (4; 14) 29

33 Prenatální prevence Prevence zubního kazu u dětí je uskutečňována ve dvou obdobích prenatálním a postnatálním. Prenatální prevence je uskutečňována již v období těhotenství. V této době je zahájení preventivních opatření nejvhodnější, protože většina nastávajících matek vítá nové informace a rady ohledně zdraví a péče o dítě. Těhotná žena má dle pojišťovny nárok na dvě preventivní prohlídky u zubního lékaře. Dále se doporučuje navštívit dentální hygienistku v každém trimestru těhotenství. Z hlediska prevence ECC by měla mít nastávající matka sanovaný chrup, ošetřené parodontopatie a vyhovující ústní hygienu. V průběhu těhotenství se doporučuje provést test na přítomnost S. mutans ve slinách. V případě nálezu zvýšené hladiny, a to více než 10 5 CFU (colony forming units) na 1 ml sliny se doporučují antibakteriální přípravky k výplachu dutiny ústní. Nejpoužívanějším antibakteriálním preparátem je chlorhexidin, který lze použít ve formě roztoků, gelů nebo spreje. Koncentrace se pohybuje od 0,1 0,2 % s maximální dobou užívání 2 3 týdnů. Kromě výplachových metod lze těhotné ženě doporučit používat žvýkačky nebo pastilky s obsahem xylitolu a to minimálně čtyřikrát denně. Xylitolovou prevenci zahajujeme nejpozději tři měsíce před porodem. (24) Dutina ústní v těhotenství Těhotenství je spjaté se změnami v dutině ústní, které mohou postihovat tvrdé i měkké tkáně. Většina těhotných žen přijímá stravu se zvýšeným obsahem sacharidů a při zanedbané péči o dutinu ústní mohou být změny stravovacích návyků výsledkem zvýšeného rizika vzniku zubního kazu. Tvrdé zubní tkáně v období těhotenství jsou rovněž ohroženy vznikem erozí vlivem poklesu ph při zvracení vyvolaných častými nevolnostmi. Proto zde platí doporučení vyplachování úst ústní vodou s fluoridy. Hormonální změny v průběhu těhotenství se mohou stát příčinou vniku zánětu dásní, tzv. gingivitis gravidarum. Vlivem zvýšené hladiny estrogenu se snižuje stupeň keratinizace gingivy, v důsledku toho je více propustná pro škodliviny z plaku. Těhotenská gingivitida je patrná již od II. trimestru a vrcholí v 8. měsíci těhotenství. Neléčený zánět dásní může přejít na závěsný aparát zubu a může mít za následek vznik závažnějšího onemocnění parodontitidy. (5; 27) 30

34 6.2.2 Preeruptivní účinek stravy vhledem k výskytu zubního kazu Skladba potravy těhotné ženy má pro dítě zásadní vliv při vývoji tvrdých zubních tkání a následné mineralizace. Nevyvážená strava nemusí zajišťovat dostatečný přívod látek, které jsou nutné ke zdravému vývoji jedince. To může mít za následek zvýšenou náchylnost k zubnímu kazu tím, že nezaručí správnou chemickou a strukturální výstavbu tvrdých zubních tkání. Porucha tvorby mineralizace se může jevit ve změnách tvrdosti, permeability a rozpustnosti skloviny. Proto je důležité zajistit dostatečný přívod kalcia, fosforu a flóru v období vývoje a mineralizace tvrdých zubních tkání. Další podmínkou je dostatečná saturace bílkovin, tuků a cukrů spolu s vitamíny. Z hlediska preeruptivního působení stravy jsou spojovány následující stavy, které mají zásadní vliv na výskyt zubního kazu. Jsou to: malnutrice, nedostatečný přívod vitaminu D, poměr kalcia a fosforu, nedostatečný přívod fluoru a dalších stopových prvků. (8) Postnatální prevence Postnatální prevence zahrnuje řadu preventivních opatření, která se zaměřují na jednotlivé etiologické faktory. Vznik zubního kazu lze ovlivnit místní či celkovou fluoridací. Dalším prvkem je ovlivnění ústní mikroflóry používáním lokálních antibakteriálních prostředků a provádění systematické ústní hygieny. Nedílnou součástí postnatální prevence je také výživové poradenství a řízení stravování. Dále je nutné dodržovat preventivní prohlídky u zubního lékaře. Pro účinnost prevence je nutné jednotlivá opatření kombinovat. 4 pilíře moderní strategie v boji proti zubnímu kazu Odstraňování zubního mikrobiálního povlaku Výživové poradenství Aplikace fluoridace Pečetění fisur (8; 19) 31

35 6.3.1 Orální hygiena Orální hygiena představuje soubor opatření, které mají zabránit vzniku plakem podmíněných onemocnění v dutině ústní. Čištění zubů je také důležitou složkou v boji proti zubnímu kazu, neboť odstraňuje povlaky a podstatně redukuje počet mikroorganismů v dutině ústní. Dosažení optimální úrovně ústní hygieny je možné pouze získáním vhodných návyků, které jsou pěstovány a získávány již od ranného dětství. (8) Dítě ve věku 0-8 měsíců Rodiče by měli začít s ústní hygienou dítěte již od prořezání prvních dočasných zubů, tzn. v 6 8 měsících věku. Není zpočátku nutné používat zubní kartáček. S prvními prořezanými zuby lze zubní mikrobiální povlak odstraňovat vlhkým kouskem gázy, bavlněnou plenkou nebo speciálním gumovým kartáčkem tzv. prsťáčkem, který potřeme malým množstvím dětské zubní pasty. Dočasné zuby by měly být čištěny alespoň jeden krát denně, a to nejlépe večer před spaním. Jakmile se prořežou dočasné moláry, je vhodné začít používat malý dětský kartáček s měkkými vlákny. Zde se opět aplikuje malé množství dětské zubní pasty (500 ppm fluoridu) na povrch vláken. Dítě ve věku 1-3 let V tomto věkovém období je velmi důležitá aktivní účast rodičů. Dítě ještě nemá dostatečně vyvinuté manuální schopnosti pro samostatnou ústní hygienu, proto je žádoucí dočišťování ze strany rodičů. Základem je, aby si dítě zafixovalo návyk pravidelné péče o chrup. Ústní hygiena by měla probíhat dvakrát denně, ráno před snídaní nebo po snídaní a večer před spaním. Zde opět indikujeme použití malého množství dětské pasty s obsahem 500 ppm fluoridu. Mezi nejvhodnější techniku čištění považujeme Stilmannovu stírací techniku či metodu dle Foneho s drobnými kroužky. Dítě ve věku 3-6 let V předškolním věku je opět důležitý osobní příklad a dohled rodičů. Rodiče dbají na to, aby byla ústní hygiena prováděna pravidelně a aby v dětech vypěstovali vhodné návyky ústní hygieny. Zde doporučujeme zahájení preventivních opatření prováděných po jídle, tzn. vypláchnutí úst obyčejnou vodou, tím docílíme odstranění zbytků potravy a urychlení orální clearance. Vhodná technika čištění pro tuto věkovou kategorii je vertikální stírací metoda. Na 32

36 kartáček nanášíme malé množství zubní pasty o velikosti zrnka hrášku. Zubní pasta vhodná pro tuto věkovou skupinu by měla obsahovat 1000 ppm fluoridu. (24) Prostředky k domácí péči o chrup Prostředky používané pro domácí péči o chrup můžeme rozdělit na skupinu mechanickou a chemickou. Skupina mechanických pomůcek má primární zastoupení, neboť plak, který ulpívá na povrchu zubu můžeme odstranit pouze mechanicky. Manuální zubní kartáček Zubní kartáček patří k základním pomůckám ústní hygieny. Zubní kartáček se skládá z držátka a hlavice, která představuje pracovní část. Otvory hlavic jsou opatřeny jednotlivými svazky vláken, které jsou vyrobeny ze syntetických materiálů, nylonu či polyesteru. Při výběru správného dětského kartáčku je třeba dbát na správné zvolení velikosti, která by měla korespondovat dětským ústům. Dětský kartáček by měl mít malou hlavičku a pevné nebo tvarované držadlo. Vlákna musí být měkká až středně tvrdá se zaoblenými konci, rovně střižená a hustá. Elektrické zubní kartáčky V současné době jsou k dostání na českém trhu dva typy elektrických kartáčků. Mají tvarované a vyměnitelné hlavice v různém provedení. Zásadní rozdíl je v pohybu snopců vláken, které vytváří rotační či vibrační pohyb. Elektrické kartáčky nenahradí pacientovi práci ani nezkrátí dobu čištění chrupu. Při nesprávném vedení nezajišťují dostatečnou úroveň hygieny. Tyto kartáčky se indikují u méně zručných pacientů. Mezizubní kartáček Mezizubní kartáčky mají nenahraditelné zastoupení v čištění mezizubních prostor. Vlákna mezizubního kartáčku mají radiálně uspořádaná vlákna s kuželovitým nebo cylindrickým zakončením různého průměru. Kartáček se zavádí pod jemným tlakem do nasondovaného mezizubního prostoru za pomocí drobné vibrace. Mezizubní kartáčky indikujeme dětem v době, kdy dojde k uzavření mezizubních prostor. 33

37 Jednosvazkový kartáček Jednosvazkový kartáček je tvořen jedním svazkem vláken. Tímto kartáčkem provádíme tzv. sólo techniku, jedná se o nejúčinnější techniku čištění. Vlákna jednosvazkového kartáčku směřují pod dáseň pod úhlem 40. Při této technice vytváříme jemný tlak, při kterém se vlákna vějířovitě rozestoupí a šetrnou vibrací rozruší strukturu povlaku. Tato pomůcka se často indikuje v období smíšeného chrupu, dále na čištění nepřístupných úseků a ortodontických fixních aparátů. Zubní vlákno - dental floss Dentální vlákno se skládá z velkého množství tenkých elastických vláken ze syntetického materiálu. Vlákna mohou obsahovat fluoridy, povrch může být voskovaný, dochucený nebo napuštěný různými chemickými prostředky. Zubní vlákno se zavádí do aproximálního prostoru vyplněného interdentální papilou a čištění se provádí jemnými stíracími pohyby. Důležité je správné použití bez poranění dásně. Vhodnou pomůckou k čištění dočasného či smíšeného chrupu je tzv. flosspic. Dočasné zuby mají široké plochy kontaktu a výrazná cingula, proto je použití mezizubního kartáčku nedostačující. Mezizubní kartáček pak indikujeme ve stále dentici po uzavření mezizubních prostor. Naopak dentální vlákno používáme pouze ve stěsnaných či úzkých úsecích čelisti a jeho použití v laterálních úsecích ztrácí s přibývajícím věkem na efektivitě. (16; 28; 29) Chemické prostředky Mezi chemické prostředky ústní hygieny patří zubní pasty, zubní gely, ústní vody. Chemické prostředky zvyšují odolnost tvrdých zubních tkání, usnadňují eliminaci a redukci plaku. Největší podíl obsahu zubní pasty zaujímají abraziva, dále jsou to například zvlhčovadla, pojiva aromatické látky, konzervační prostředky či barviva. Terapeuticky účinnou složkou jsou fluoridy, které při pravidelném používání snižují kazivost chrupu. Je vhodné použít pastu odpovídající věku dítěte. Dětské ústní vody by neměly obsahovat alkohol a měly by být pouze zpříjemňující doplňkem při domácí ústní hygieně. Co se týká antibakteriální terapie, používají se preparáty s obsahem chlorhexidinu. Tyto preparáty se nehodí pro děti mladší 6 let, s 34

38 výjimkou a velkou opatrností se mohou indikovat u handicapovaných pacientů s omezeným časovým použitím na 14 dní. (24; 28; 30) Posteruptivní účinek výživy vzhledem k zubnímu kazu Z hlediska posteruptivního vlivu výživy má zásadní vliv působení sacharidů, které mají schopnost vyvolat kariézní proces při kontaktu s tvrdou zubní tkání. Sacharidy jsou prvky rostlinného původu a pro lidský organismus představují nejdůležitější zdroj energie. Sacharidy rozlišujeme ve 3 hlavních skupinách: monosacharidy, oligosacharidy a polysacharidy. Hlavní roli hraje sacharóza (řepný nebo třtinový cukr), která se vyznačuje zvláštní afinitou a vysokým kariogenním potenciálem u S. mutans ve trojím smyslu: Sacharóza může být metabolizována bakteriemi na organické kyseliny, které způsobují demineralizaci na povrchu zubu. Glukóza, která je obsažená v sacharóze se může syntetizovat na extracelulární polysacharid. Fruktóza, která je obsažená v sacharóze se může syntetizovat na intracelulární fruktózový polysacharid, který vytváří rezervoár sacharidů po dobu, kdy je jedinec bez příjmu potravy. Kariogenní působení sacharózy nezávisí pouze na přijatém množství, ale hlavně na formě a frekvenci působení. (8) Protokol výživy Výživový protokol je pomocné schéma, které obsahuje informace o stravovacích zvyklostech pacienta a slouží k výpočtu doby demineralizace a remineralizace v průběhu 24 hodin. Doba demineralizace je čas v minutách, který charakterizuje dobu působení kyselin na zuby po přijmu cukru. Při spotřebě potravin dochází již po 2 minutách k poklesu ph v dutině ústní ke kritickým hodnotám 5,5 a méně. Takto kyselé prostředí přetrvává po celou dobu konzumace potravin a nápojů a vytváří se tak vhodné podmínky pro průběh demineralizace. K navrácení neutrálních hodnot ph dochází až po minutách po ukončení stolování. Smyslem tohoto protokolu 35

39 je odhalit četnost příjmu skrytých a přímých cukrů konzumovaných s hlavním jídlem a po dobu mezi hlavními jídly. Dalším cílem je upozornit pacienta na kariogenitu potravin, které mohou představovat určité riziko pro jeho orální zdraví a nabídnout mu možné alternativy stravovacích návyků. Výživový protokol je zhotoven v podobě tabulky, kterou si pacient odnese domů a zaznamenává veškeré zkonzumované potraviny a nápoje v konkrétním čase. Dále zapisuje čas, ve kterém proběhlo čištění zubů. Takto vyplněný protokol přinese zpět zubnímu lékaři či dentální hygienistce, kde proběhne vyhodnocení výsledků. Veškeré časy demineralizace se sečtou dohromady a výsledná hodnota nám ukáže celkovou dobu demineralizace v jednom dni. V rámci vyhodnocení se sleduje čas, množství a obsah přijímaných cukrů. Pro správné objektivní zhodnocení jsou zapotřebí 2 výživové protokoly ve všedním dni a 1 o víkendu. (19; 31) Dietní doporučení Vhodně zvolená skladba stravy, která je cílená na omezení přívodu cukru je součástí preventivní stomatologie. V první řadě je důležitá informovanost široké veřejnosti ohledně zásad řádné výživy. Strava by měla být pestrá a kromě sacharidů by měla obsahovat dostatečné množství tuků, bílkovin, minerálů, vitamínů a stopových prvků. Každý den je vhodné sníst určité množství ovoce a zeleniny. Velkou hrozbou dnešní společnosti je přísun nadměrného množství cukru, který přispívá k obezitě, diabetu, kardiovaskulárním onemocněním nebo hypertenzi. Co se týká skladby potravin a jejího účinku na tvrdé zubní tkáně, měli bychom u dané potraviny zkoumat především to, jak dokáže stimulovat slinnou sekreci, zda je či není přímo kyselá a zda dojde k rychlému odstranění zbytků částeček z dutiny ústní. Zde jsou uvedena následující výživová doporučení dle věku. (23; 32) Novorozenecký a kojenecký věk Zásadní výživou pro kojence je mateřské mléko, které zajišťuje přívod potřebných živin až do 6. měsíce života dítěte. Není-li možné kojení, doporučují se náhradní přípravky, které není vhodné přislazovat. Po ukončení kojení dítěte přechází na polotuhou stravu. Vhodné jsou nepřislazované příkrmy, např. obilninové, zeleninové nebo masové. Zcela nesprávné je podávání sladkých sirupů, čajů a ovocných šťáv z kojenecké láhve a máčení dudlíku do medu 36

40 kdykoliv během dne nebo těsně před spaním. Dítě naučíme pít neslazené čaje nebo kojeneckou vodu. Batolecí věk Pro batolecí věk platí stejná doporučení jako u dětí do 1 roku. Základem pitného režimu by měla být opět kvalitní pitná voda, doplňkem jsou neslazené čaje nebo mléko. Pro zpestření pitného režimu střídáme ovocné a zeleninové džusy nebo šťávy, které je potřeba naředit vodou. Sladkosti by neměly být podávány mezi hlavními jídly ale zejména po přísunu hlavního jídla v malém množství. Omezujeme přísun kalorických svačin. Vhodný způsob pro přípravu jídla je vaření a dušení. Předškolní věk Děti v předškolním věku jsou stejně ohroženy jako batolata. V tomto věku vzniká riziko fixace na pojídání sladkých cukrovinek, proto se nedoporučuje podávání sladkostí za odměnu a ani je dětem neodpíráme za trest. Dbáme na vyvážený jídelníček a k pití opět doporučujeme neslazené nápoje. Nevhodné jsou nápoje a s vysokým glykemickým indexem a s velkým množstvím umělých sladidel. Častá konzumace nápojů a potravin s náhradními sladidly vede ke stimulaci chuti k jídlu, návyku na sladké bez pocitu nasycení, což může vést k vyššímu příjmu energie a rozvoji obezity. Školní věk Frekvence jídel je zde limitována například školním rozvrhem, děti si často s rostoucí samostatností doplňují jídelníček o vlastní výběr. Často je zde omezen přívod tekutin a upřednostňován nadměrný přísun jednoduchých cukrů mezi hlavními jídly. Snídaně a hlavní jídla by proto měla být vydatná a sytá. Preventivní opatření po konzumaci jídla jsou žvýkačky bez cukru nebo vypláchnutí úst pramenitou vodou. (8; 23) Nevhodné potraviny z hlediska vzniku zubního kazu Pekárenské výrobky (tukové, máslové, speciální, polotrvanlivé, trvanlivé) Cukrářské výrobky (dorty, zákusky) Cukrovinky (karamely, želé, čokoláda, lízátka) Sušené ovoce a citrusové plody (citron, banány, brusinky, hrozinky) 37

41 Marmelády, džemy, nugátové krémy, med Uměle slazené rostlinné šťávy, sycené nápoje (coca-cola, sprite, energetické drinky) Škrobová zelenina (brambory, kukuřice, fazole, cizrna) Potraviny a nápoje zubům prospěšné Mléčné výrobky (bílé jogurty, tvrdé sýry, mléko) Listová zelenina (hlávkový salát, špenát, pažitka) Vláknina (obiloviny, luštěniny) Skořápkové plody (lískové ořechy, vlašské ořechy, mandle) Mořské plody (losos, tuňák) Zelený čaj, pramenitá voda (33) Pravidelné prohlídky u zubního lékaře Pravidelné preventivní prohlídky u zubního lékaře by se měly uskutečňovat v půlročních intervalech. U dětí, které mají vysoké riziko vzniku zubního kazu by intervaly návštěv měly být zpravidla ještě kratší, tzn. 3 4 návštěvy v roce. První vyšetření dítěte v zubní ordinaci by mělo proběhnout již ve 12 měsících věku dítěte. Důležitou součástí preventivních prohlídek je sdělení potřebných informací pro rodiče. Informace by se měly týkat všech dostupných forem primární prevence. (24) Zubní průkaz dítěte V roce 2005 byl připraven a vydán Českou stomatologickou komorou ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví Zubní průkaz dítěte. Důvod zavedení tohoto průkazu byl podprůměrný stav orálního zdraví a malá dostupnost informací o možnostech primární prevence zubního kazu dětí v batolecím a předškolním věku. Zubní průkaz zahrnuje přehledné informace pro pediatry i rodiče o tom, zda je dítě ve stálé péči zubního lékaře a je-li mu poskytována některá z forem fluoridové suplementace. (24) 38

42 7 Sloučeniny fluoru Sloučeniny fluoru zaujímají v profylaxi zubního kazu centrální roli. Fluor je esenciální stopový prvek přirozeně se vyskytující v různých koncentracích (ppm= parts per million) v pitné vodě, vzduchu, půdě a také v potravinách. V lidském těle se tento prvek koncentruje zejména v kostech a zubní sklovině. V krevním séru můžeme sledovat hodnoty tohoto prvku v množství 0,1 0,2 ppm. Vstřebávání fluoru probíhá ve střevní sliznici odtud rychle proniká do krve. Dostává se rovněž do slin a zubního plaku, kde může dosahovat koncentrace až 25 ppm. Fluor se vylučuje především ledvinami, potem a v malé míře i stolicí. (28) Mechanismus účinku fluoru Mechanismus zabudování fluoru spočívá v proniknutí do základních stavebních kmenů skloviny do krystalů hydroxylapatitu. Zde se vytváří hydroxyfluorapatit nebo fluorapatit, díky nimž se krystalová mřížka stává stabilnější a odolnější vůči působení kyselin. Z hlediska významu preeruptivního působení přispívá fluor k optimalizaci mineralizace, zásadnější roli však hraje posteruptivní lokální účinek fluoridů, který je zásadně vyšší a působí čtyřmi následujícími mechanismy: (28) Inhibice demineralizace Obsahuje-li tekutina plaku fluoridové (F - ) ionty za současné produkce kyselin bakteriemi, proniknou tyto ionty společně s kyselinami do podpovrchových struktur. Poté se adsorbují na povrch krystalů apatitu a chrání je před rozpuštěním. Tato absorpce vytvoří jakýsi povlak, který má podobné vlastnosti chování jako fluorapatit (má kritické ph 4,5), což zajistí, že do těchto hodnot ph nedojde k demineralizaci. Podpora remineralizace Jakmile se ph navrátí k hodnotám 5,5 a vyšším, slina, která je přesycená ionty Ca 2+ a PO 2-3, navrací do zubu patřičné množství minerálů. Fluoridy se adsorbují na povrchovou vrstvu částečně demineralizovaných krystalů a začnou přitahovat ionty vápníku. Takto vzniklá povrchová vrstva začne zachytávat přednostně fluoridy z tekutiny kolem krystalů a vylučuje uhličitan. Fluoridy urychlí produkci nového povrchu tím, že 39

43 přednostně pronikají společně ionty vápníku a fosfátu. Takto vytvořený povrch se stává více odolnějším vůči kyselinám. Inhibice bakteriální aktivity Fluoridové ionty v ionizované formě (F - ) nejsou schopny prostoupit bakteriální buněčnou stěnou. Avšak v kyselém prostředí se F - naváže s vodíkem (H+) za vzniku kyseliny fluorovodíkové (HF), která má schopnost snadno difundovat do bakteriálních buněk. Zde se pak rozpadá a produkuje fluoridové ionty, které se prolínají s enzymatickou výbavou bakterií, což může vést k zániku buňky. Schopnost vytvoření rezervoáru Fluoridové ionty, které zůstávají nevyužité přetrvávají na tvrdých zubních tkáních, sliznici úst nebo v zubním povlaku. V zubním plaku jsou fluoridové ionty obzvlášť přínosně, neboť mohou být uvolňovány po dobu demineralizace. Jakmile je na tvrdé zubní tkáně nanesen přípravek s obsahem fluoridových iontů, začnou se okamžitě tvořit shluky fluoridu vápenatého. (23) Systémová (endogenní) fluoridace Fluoridace pitné vody Fluoridace pitné vody byla základem preventivních opatření v řadě zemích. Umělá fluoridace vody byla jedním ze způsobu, jak nabídnout vysokému počtu lidí opatření proti zubnímu kazu. V závislosti na oblasti byla doporučována koncentrace fluoridů v rozsahu 0,5 1,2 mg/l. Zajímavostí je, že poprvé v historii byla fluoridace pitné vody zahájena v USA v roce V České republice byla zavedena fluoridace pitné vody poprvé v Táboře v roce 1958 a zrušena v roce Jedním z důvodů byl ekonomický a organizační systém státu a nárůst spotřeby balených stolních vod. (34) 40

44 Fluoridové tablety Smyslem podávání fluoridových tablet je zvýšení lokálního účinku fluoridů na již prořezané zuby. Fluoridové tablety jsou v současné době indikovány pouze dětem, které mají vysoké riziko vzniku zubního kazu a jiná lokální prevence selhává nebo není možná. Tablety jsou indikovány pediatrem nebo zubním lékařem, a to pouze s ohledem na celkový zdravotní stav dítěte. Zubní lékař musí odebrat individuální anamnézu tzv. fluoridové pozadí rodiny, to je celkové množství přijatého fluoridu alimentární cestou. Není vhodné doporučovat fluoridové tablety dětem mladším 3 let, neboť v tomto věku jsou zubní tkáně velmi citlivé na možné předávkování fluoridy a vznik fluorózy. V současné době jsou v České republice bez lékařského předpisu dostupné tablety Zymafluor (Novartis). Jedna tableta obsahuje 0,25 mg fluoru. Tablety se doporučují rozkousat nebo nechat pomalu rozpouštět v ústech a poté zapít dostatečným množstvím tekutiny. Nutné je užívat tablety denně, alespoň 300 dní v roce, aby se projevil jejich preventivní účinek. Podávání fluoridových tablet je kontraindikováno u dětí s onemocněním ledvin, při metabolické acidóze a chronické ledvinové nedostatečnosti. (20; 28) Základní dávkovací schéma fluoridových tablet: Tabulka 3 Dávkovací schéma fluoridových tablet Věk (roky) ½ - 2 roky 3 5 let 6 9 let 10 + Pravidelné čištění zubní pastou s fluoridem F zubní pasta Odhadovaný obsah fluoridu v pitné vodě při pravidelném používání ne ne ano ne ano ne Denní dávka tablet (1 tableta 0,25 mg F) < 0,3 mg/l ,3-0,6 mg/l > 0,6 mg/l Zdroj: (35) 41

45 Fluoridovaná sůl V rámci preventivního programu proti zubnímu kazu byla zavedena sůl s přísadou fluoru v zemích jako je Švýcarsko, Francie nebo Německo. Tento ochranný účinek fluoru není dostatečně vyvinut, nýbrž kojenecká strava by neměla být solena zhruba do dvou let věku dítěte. Optimální množství fluoru obsaženém v soli je 200mg F/kg. V České republice je sůl s obsahem fluoru běžně k dostání. Na našem trhu se také objevuje sůl obohacená jódem k prevenci vzniku endemické strumy (onemocnění štítné žlázy). (6) Fluoridace mléka Fluoridace mléka patří k obtížným procedurám. Způsob této fluoridace je tradován například ve Švýcarsku. Aby byl tento způsob vhodný a dostatečně účinný, byla by zapotřebí spolupráce preventivních programů s mléčným průmyslem a distribucí mléčných výrobků. V naší republice se v dohledné době s fluoridací mléka nepočítá. (6; 34) Místní (exogenní) fluoridace V dnešní době máme mnoho způsobů lokální fluoridace. Je třeba brát v potaz, že při systémové fluoridaci dochází k lokálnímu účinku prostřednictvím slin, toto platí rovněž i obráceně. K lokální fluoridaci se používají tyto fluoridové sloučeniny: fluorid sodný, monofluorofosfát sodný, aminfluorid a fluorid cínatý. Tyto sloučeniny se vyskytují v zubních pastách, ústních vodách, fluoridových gelech a lacích. Koncentrace fluoridů se v jednotlivých přípravcích liší. Naším cílem je využití optimálního profylaktického účinku proti zubnímu kazu bez překročení fluorotického rizika poškození zubní skloviny během vývoje zubu. Je nutné dbát na to, aby nebyly podávány chronické toxické dávky nebo aby nedošlo k toxické koncentraci fluoridů v plasmě po polknutí fluoridačního prostředku. Dosažená redukce kazu s použitím lokálních přípravků dosahuje již od %. (8; 20) 42

46 7.3.1 Způsoby aplikace Místní aplikaci fluoridů lze uskutečnit třemi základními způsoby. Jedním ze způsobů je aplikace při osobní ústní hygieně pomocí fluoridových gelů, laků, ústních vod aj. Dále při hromadném použití v dětských kolektivech (mateřské školy, školy a dětské domovy). Tento postup aplikace je zajišťován obvykle ve spolupráci s pedagogy. Třetí možností je aplikace přípravků s vysokou koncentrací fluoridů v zubní ordinaci. Tuto metodu je vhodné provést při stomatologických prohlídkách nebo návštěvách u dentální hygienistky 2 ročně. (8) Zubní pasty s fluoridy Zubní pasty s obsahem fluoridů mají velký význam v primární prevenci proti zubnímu kazu. Při každodenním použití 2 denně snižují riziko zubního kazu o 20 až 30%. Podle množství obsahu anorganických nebo organických sloučenin fluoru rozdělujeme zubní pasty do několika základních skupin. Dětské zubní pasty ( ppm F), kosmetické zubní pasty ( ppm F) a terapeutické přípravky s vyšším obsahem fluoridů ( pmm F). Výplachové metody Výplachové metody jsou součástí preventivních programů od 50. let. Můžeme je aplikovat v rámci domácí i skupinové profylaxe. Účinnými látkami obsažené v roztocích jsou především fluorid sodný, aminfluorid, fluorofosforečnany a fluorid cínatý. Výplachy se doporučuje používat každý den nebo v krátkém časovém rozmezí v koncentracích 0,05 NaF. Výplachové prostředky se nedoporučují indikovat dětem mladším 4 let, kdy hrozí nebezpečí spolknutí roztoku. Žvýkací guma s fluoridy Jednou z metod exogenní fluoridace je použití xylitolových žvýkaček. Podporují tvorbu slinné sekrece, napomáhají neutralizaci ph v dutině ústní a aktivně pomáhají předcházet vzniku zubního kazu. Fluoridové gely a laky Fluoridové gely jsou určeny pro ordinační i domácí použití, obsahují ppm F. Fluoridové laky obsahují až ppm F a jsou pouze pro ordinační použití. Nanesení fluoridových gelů se aplikuje například malým štětečkem na jednotlivé očištěné a osušené zuby 43

47 nebo prostřednictvím nosičů na celé zubní oblouky. Ordinační aplikace gelu pomocí nosičů se doporučuje dětem až od školního věku, kdy je riziko spolknutí nadměrného množství gelu minimální. V domácím použití se gely aplikují pod dohledem rodičů po důkladném vyčištění zubů. Po vyčištění gelem se ústa nevyplachují a doporučuje se zhruba 1 hodinu nejíst a nepít. Současné doporučení použití fluoridových gelů a laků jsou indikovány vzhledem k věku dítěte a míry rizika vzniku zubního kazu. Mezi nejčastější fluoridové preparáty, se kterými se můžeme setkat ve stomatologických ordinacích jsou: Elmex Gellé, Difluena gel, Mirafluor gel, Multifluorid, Fluor protector, Tiefenfluorid, Fluoridin, Flairesse (8) Vápníkové preparáty GC Tooth Mousse, GC MI Paste Plus (CPP- ACP) Dentální krém na bázi vody, který obsahuje CPP-ACP casein phosphopeptide Amorphous Calcium Phosphate. Recaldent je proteinová technologie, která obsahuje fosfoproteiny z kravského mléka a amorfní fosforečnan vápenatý (ACP) ve formě nanokomplexů. (23) CPP je složka, která při zásaditém nebo neutrálním ph stabilizuje vápníkové a fosfátové ionty a je zajištěna štěpením kaseinu pomocí enzymu trypsin. Díky CPP má recaldent silnější účinek než samotný ACP. Při místní aplikaci, dokáže ACP vytvořit tenkou vrstvu na hydroxylapatitu. Při zvyšujícím se ph stoupá vázaný ACP a stabilizuje volné vápenaté a fosforečné ionty. Výsledná koncentrace vápníkových a fosfátových iontů vytváří koncentrační gradient, díky němuž se vtáhnou ionty do hlubších ložisek pod povrchem skloviny. Zde se pak uskutečňuje vysoký stupeň remineralizace. Recaldent se váže na molekuly S. mutans a znesnadňuje jejich inkorporaci do plaku. Recaldent se vyrábí ve formě žvýkaček (Recaldent Gum, Trident White), pastilek, roztoků a krémů. Přípravky ve formě krémů se nedoporučují indikovat jedincům s přecitlivělostí na mléčné proteiny. Nejběžnějším způsobem aplikace je nanesení malého množství krému na vyčištěné zuby jednou až dvakrát týdně a poté 20 minut nic nejíst a nepít. Produkty s CPP- ACP mají viditelné účinky na snížení demineralizačních lézí již po 4 týdnech užívání. (23) 44

48 Toxikologie fluóru Toxikologie fluoridů záleží na typu sloučeniny. Mezi více nebezpečné sloučeniny patří fluoridy, které se lépe rozpouštějí ve vodě (např. fluorid sodný), než ty, které se ve vodě rozpouštějí jen velmi málo (např. fluorid vápenatý). Je nutno rozlišovat akutní otravu od chronické intoxikace. Akutní toxicitu lze definovat jako minimální přijatou dávku, při které se mohou objevit příznaky otravy a vede k poškození zdraví. Hraniční hodnota činí 5mg/kg tělesné hmotnosti. Akutní perorální expozice fluoridy může vyvolat tyto klinické příznaky: bolest v břiše, nauseu, průjem, malátnost, ospalost, zvýšenou salivaci, zvracení, křeče, kóma až zástavu srdce. Gastrointestinální příznaky při akutní otravě jsou způsobené činností kyseliny chlorovodíkové, která se začne produkovat při styku s kyselým prostředím žaludku. Toxické účinky fluoru mohou postihovat rovněž kardiovaskulární, respirační a centrální nervový systém. Za letální dávku považujeme jednorázový příjem 5 10 g u dospělého člověka (32 64 mg/kg). První pomoc při akutní intoxikaci spočívá ve vyvolání zvracení u postiženého, podání většího množství mléka. Dále je nutné kontaktovat složky RZS a zajistit základní fyziologické funkce do jejich příjezdu. Jedinci v nemocniční péči se provede výplach žaludku 10% roztokem CaCl 2. Chronická intoxikace nastává při trvale vysokém překročení příjmu fluoridů (0,1mg/kg), zejména v období vývoje chrupu, obvykle od narození až do 6 nebo 8 let. Fluorid, který je přiváděn do organismu se hromadí pouze ve tkáních, které obsahují kalcium. Proto se příznaky chronické intoxikace projevují na zubech a kostech. Porucha tvorby tvrdých zubních tkání je označovaná jako dentální fluoróza, která je zapříčiněná nadměrným ukládáním fluoridu do struktur skloviny a zuboviny. Dále pak podle stupně postižení rozlišujeme mírnou až těžkou formu fluorózy. Podstatou změn, které lze pozorovat na tvrdých zubních tkáních, jsou v lehčím případě poruchy mineralizace, u těžkých forem sledujeme změny ve smyslu hypoplázií. Dle rozsahu postižení rozlišujeme tři stupně fluorózy. První stupeň se projevuje nečetnými bílými skvrnami. Druhý stupeň se klinicky manifestuje viditelnými rozsáhlými skvrnami, nad kterými bývá skloviny matná. Barva těchto skvrn bývá křídovitá nebo žlutohnědá (tzv. motted enamel). Fluorózu třetího stupně považujeme za závažný stav, kdy při difúzním křídovitém zabarvení matné skloviny pozorujeme také eroze skloviny, horizontální pruhování až hypoplastické rýhy. Terapie dentální fluorózy je založena na estetických úpravách, jimiž jsou například mikroabraze skloviny, bělení, infiltrace ICON, kompozitní estetické fasety či korunky. (4; 34) 45

49 Pečetění fisur Pečetění fisur patří mezi minimálně invazivní metodu, kterou lze zařadit mezi komplexní přístup v prevenci zubního kazu. Jde o jednoduchý a velmi efektivní výkon. Cílem této technologie je vytvoření bariéry k zamezení přístupu retence zbytků potravy, zubního mikrobiálního povlaku a mikroorganismů k místům, která jsou náchylná na vznik zubního kazu. Jedná se tedy o okluzální plochy dočasných a stálých molárů, premolárů a také foramina coeca na orálních ploškách řezáků a bukálních ploškách molárů. Podstatou pečetění je aplikace speciálních materiálů na bázi kompozitních pryskyřic, skloinomerních a pryskyřicí modifikovaných cementů. Indikace pečetění není omezená věkem ale největší význam má především u dětí a to od prořezání zubní korunky do čtyř let, tzn. moláry ve věkové kategorii dětí mezi 3 4 lety, dále prvé stálé moláry (6 7 letých dětí) a druhé stálé moláry a premoláry u dětí ve věku let. Před samotným zahájením procedury je nutné podrobné vizuálnětaktilní a přístrojové vyšetření okluzálních plošek a plošek s faramina coeca. Zde je popsán pracovní postup při použití kompozitních a skloinomerních pečetidel. Pracovní postup při aplikaci kompozitních pečetidel: Důkladné odstranění zubního mikrobiálního povlaku pomocí air-flow (erythritol) Zajištění suchého pracovního pole Nanesení leptadla (H 3 PO 4 ) až po okraj fisury po dobu 30 sekund Aplikace pečetidla pomocí stříkačky s tenkou kanylou Následná polymerace 20 sekund Závěrečná artikulace a zaleštění Pracovní postup při aplikaci skloinomerních pečetidel: Mechanické očištění ošetřované plochy zubů a zajištění suchého pracovního pole Nanesení skolinomerního cementu na okluzální plochu přímo z kapsle nebo pomocí nástroje Zatlačení cementu prstem do fisurového systému po dobu 1 minuty Pro rychlejší tuhnutí materiálu se může použít polymerační lampa Izolace pečetidla lakem a odstranění přebytků cementu ostrým scalerem, dále již není nutná následná úprava pečetidla (8; 19; 24) 46

50 PRAKTICKÁ ČÁST 8 Cíle a hypotézy Cílem teoretické části práce byl popis možností prevence a profylaxe zubního kazu v dětském věku. Cílem praktické části práce bylo pomocí dotazníkového šetření zjistit míru frekvence dodržování preventivních prohlídek u zubního lékaře. Dále postoj rodičů k orální hygieně jejich dětí a možnostech získávání informací o dentální hygieně. Dalším cílem praktické části byla realizace edukace dětí v mateřské škole. Na druhou část navazuje edukační činnost věnována rodičům dětí, jejímž záměrem bylo rozšíření povědomí o dentální hygieně a o možnostech prevence zubního kazu. Na základě stanovených cílů jsem si stanovila následující hypotézy: Hypotéza 1: Předpokládáme, že většina respondentů se svými dětmi dodržuje pravidelné preventivní prohlídky u zubního lékaře. Hypotéza 2: Předpokládáme, že většina respondentů nebude svým dětem dočišťovat chrup. Hypotéza 3: Předpokládáme, že většina dětí respondentů nepraktikuje žádná preventivní opatření po konzumaci jídla. Hypotéza 4: Předpokládáme, že většina respondentů bude čerpat informace o orální hygieně primárně od zubního lékaře. 47

51 9 Metodika Pro zpracování dotazníkového šetření byla zvolena metoda kvantitativního standardizovaného anonymního dotazníku. Výzkumné šetření probíhalo v období od Dotazník byl zaměřen na vybraný segment české společnosti. Konkrétně se jednalo o rodiče dětí ve věkových kategoriích 0 2, 2 4, 4 6, 6+. Dotazníkového šetření se celkem zúčastnilo 107 respondentů. Dotazník byl vytvořen autorem a jeho podoba byla konzultována s vedoucím práce. Dotazníkové šetření bylo provedeno v online formě u firmy Survio s.r.o. (36), která nabízí tuto službu bezplatně. Dotazník se dohromady skládá z 18 uzavřených otázek, které jsou rozděleny do čtyř souborů. První soubor dotazů obsahuje čtyři základní otázky informativního charakteru. Další soubor zahrnuje 3 otázky týkající se preventivních návštěv u stomatologa. Třetí kategorie třech otázek se zaměřuje na orální hygienu dítěte. Čtvrtý soubor otázek se specializuje na úroveň informací v rámci dentální hygieny a znalost rizik vzniku zubního kazu. Vyhodnocené odpovědi respondentů jsem pak staticky zaznamenala do grafů, které jsem zpracovala v programu Microsoft excel. EDUKACE V MŠ Edukační proces je vzdělávání a výcvik jedinců tzv. edukantů. Soustavně tak ovlivňuje chování a postoje jedince za účelem rozvoje komunikačních dovedností mezi dalšími osobami. Edukační proces dětí v předškolním věku má svá specifika, proto zde bylo využito určitých edukačních postupů cílených na vybranou věkovou kategorii. Výchovná činnost se uskutečnila v Mateřské škole Hostivice, Litovická 107. Na základě osobním setkání s váženou paní ředitelkou Bělohlávkovou jsme projednaly patřičné organizační záležitosti. Dále byl detailně představen návrh průběhu edukační činnosti s náležitými edukačními konstrukty, které měly podpořit průběh edukace. Edukace byla připravována pod vlivem skutečnosti, že člověk přijímá pouze 80% informací zrakem, 12% informací sluchem, 5% hmatem a 3% ostatními smysly. (37) Obzvlášť je tomu u malých dětí, které mají velmi krátkou časovou stabilitu udržení pozornosti a obsah výchovné činnosti by měl být co nejatraktivnější. Proto bylo cílem vytvoření dostatečných vizuálních materiálů ke zvýšení efektivity edukace. Jelikož tato činnost vyžadovala značné množství učebních pomůcek, byly primárně financovány ze zdrojů autora. Další speciální pomůcky byly 48

52 poskytnuty z prostředků ordinace SZŠ a VOŠZ, Alšovo nábřeží 6, konkrétně model čelisti a 3ks instruktážních kartáčků Curaprox. Edukační činnost byla rozdělaná na 4 teoreticko praktické části. Primárním záměrem bylo zkombinovat mentální činnost s pohybovou aktivitou. První část edukace byla zaměřena na seznámení s činností práce dentální hygienistky a vtažení do problematiky vzniku zubního kazu prostřednictvím pohádky. Pohádka byla vytvořena přímo autorem. Druhá část se zabývala otázkou stravovacích návyků. Zde se uplatnila práce ve skupině a zásady spojení teorie s praxí. Děti měly možnost ověřit si teoretické dovednosti v praxi na základě tzv. reedukace, která navazovala na předchozí zkušenosti a dovednosti. Úkolem bylo rozpoznání zdravých a nezdravých svačin podle vlivu na tvrdé zubní tkáně. Edukace by měla být spojena s pozitivními emocionálními reakcemi, proto bylo použito v průběhu jednotlivých etap edukace co nejvíce pozitivních zpětných vazeb pochval. Činnost byla směřována na klíčové pojmy, které se týkaly daného situačního kontextu. Komunikace byla jednoduchá, výstižná a odpovídající konkrétní věkové kategorii. Součástí byly projevy nonverbální komunikace v podobě zdůrazňování klíčových pojmů pomocí mimiky, proxemiky a haptiky. (38) Ve třetí části byla dětem představena základní anatomie zubu a instruktáž správné techniky čištění. Děti si následně svoji zručnost ověřily na pracovních listech, kde měly za úkol očistit začerněný zub pomocí kartáčku. V závěru byla edukační činnost završena říkankou a děti byly odměněny diplomem s omalovánkou. Edukační program trval zhruba 45 minut. V průběhu edukace byly pořizovány fotografie po předchozím svolení ředitele mateřské školky. 49

53 EDUKACE RODIČŮ Edukace rodičů se uskutečnila , v 17:00 v MŠ Hostivice, Litovická 107. Informační plakát byl šířen formou oficiálních webových stránek a na informační tabuli v prostorách MŠ. Skupinu tvořilo 15 rodičů dětí předškolního věku. Edukace probíhala systematicky a byla rozdělena do 4 základních částí. Edukační činnost byla realizována na základě vyhodnocení dotazníkového šetření a zaměřovala se primárně na eliminaci zjištěných nedostatků dentální hygieny. Edukace byla mířena na zmapování úrovně informovanosti rodičů ohledně problematiky zubního kazu a následných preventivních opatření. Základem přednášky byla informativní powerpointová prezentace. Metodou přednášky se předávají ucelené poznatky a myšlenky skládající se z úvodu, vlastního výkladu a závěru. Výhodou přednášky jsou ucelené vědomosti, které jsou předány velké skupině najednou. Oproti edukační činnosti dětí se prezentace lišila např. ve formě zpracování nebo typu výkladu. Předmětem sdělení edukace bylo seznámení s oborem dentální hygieny, problematika časného dětského kazu, stravovací zvyklosti a preventivní opatření proti zubnímu kazu. Edukační činnost se mohla zabývat danou problematikou více do hloubky. Součástí prezentace bylo představení pomůcek orální hygieny s praktickou ukázkou techniky čištění na modelu zubů. Edukace byla završena diskusí. 50

54 10 Vyhodnocení dotazníku Základní informace V rámci dotazníkového šetření byly respondentům položeny čtyři základní otázky, které se týkaly č.1 pohlaví respondenta, č.2 jeho věku, č.3 pohlaví dítěte, č.4 věku dítěte. Z celkového počtu 107 respondentů bylo 84 žen (79%) a 23 mužů (21%). Ve věkové kategorii do 20 let 2 (2%), v kategorii let 39 (36%), v kategorii let 50 (47%), v kategorii (15%). Responze v rámci věku dítěte v kategorii 0-2 let 18 (17%), v kategorii 2-4 let 24 (22%), v kategorii 4-6 let 43 (40%), v kategorii (21%) a pohlaví dítěte dívky 58 (54%) chlapci 49 (46%). Obrázek 4 Graf otázka č.1 Vaše pohlaví? Pohlaví respondentů Muž 23 21% Žena 84 79% 51

55 Obrázek 5 Graf otázka č.2 Kolik je vám let? Věk respodentů nad % do % % % Obrázek 6 Graf otázka č.3 Věk vašeho dítěte? Věk dítěte % % % % 52

56 Obrázek 7 Graf otázka č.4 Pohlaví vašeho dítěte? Pohlaví dítěte Dívka 58 54% Chlapec 49 46% Návštěvy stomatologa Dále byly respondentům položeny 3 diferencující otázky, které měly vyvodit následující zjištění: Otázka č.5: Jak často chodíte s vaším dítětem na preventivní stomatologické prohlídky? Odpovědi: 2 ročně 76 (71%), 1 ročně 25 (23%), déle než po 1 roce 3 (3%), nechodíme na preventivní prohlídky 3 (3%). Otázka č.6: Myslíte si, že je důležité navštívit zubního lékaře již s prvním prořezaným zubem do dutiny ústní vašeho dítěte? Odpovědi: ano 55 (51%), ne 52 (49%). Otázka č.7: Kolik let bylo vašemu dítěti, když jste s ním poprvé navštívili zubního lékaře? Odpovědi: (29%), (44%), (23%), (2%), 4+ 2 (2%). Dále ze zkoumaného vzorku vyplývá, že pouze 50 % rodičů ve věkové kategorii let chodí s dětmi ve věkové kategorii 0-2 let na preventivní stomatologické prohlídky 2 ročně. Oproti tomu můžeme pozorovat značný rozdíl (31,8 %) u věkové kategorie rodičů let, kteří až v 81,8 % případů dodržují preventivní stomatologické prohlídky 2 ročně se svými dětmi ve věkové kategorii

57 Obrázek 8 Graf otázka č.5 Jak často chodíte s vaším dítětem na preventivní stomatologické prohlídky? Preventivní stomatologické prohlídky s dětmi respodentů déle než po 1 roce 3 3% nechodíme na preventivní prohlídky 3 3% 1 ročně 25 23% 2 ročně 76 71% Obrázek 9 Graf otázka č.6 Myslíte si, že je důležité navštívit zubního lékaře již s prvním prořezaným zubem do dutiny ústní vašeho dítěte? Navštěva stomatologa s prvním prořezaným zubem dítěte Ne 52 49% Ano 55 51% 54

58 Obrázek 10 Graf otázka č.7 Kolik let bylo vašemu dítěti, když jste s ním poprvé navštívili zubního lékaře? Věk dítěte při první navštěvě stomatologa % % % % % Dentální hygiena dítěte V dotazníkovém šetření se 3. kategorie čtyř následujících otázek specifikovala na oblast úrovně dentální hygieny dítěte. Otázka č.8: Dočišťujete vašemu dítěti chrup? Odpovědi: ano 83 (78%), ne 24 (22%). Otázka č.9: Kolikrát denně si vaše dítě čistí chrup? Odpovědi: 2 denně 95 (89%), 1 denně 10 (9%), nečistí si zuby 2 (2%), nevím 0 (0%). Otázka č.10: Jaké pomůcky používá vaše dítě pro domácí ústní hygienu? Odpovědi: manuální zubní kartáček 99 (34,6 %), zubní pasta 92 (32,2%), elektrický zubní kartáček 26 (9,1%), ústní voda 20 (7%), jednosvazkový kartáček 19 (6,6%), mezizubní kartáček 16 (5,6%), dentální nit 11 (3,8%), škrabka na jazyk 3 (1%). Otázka č.11: Praktikuje vaše dítě jednu z následujících činností po konzumaci jídla? Odpovědi: vezme si žvýkačku bez cukru 5 (5%), vyčistí si zuby 12 (11%), vypláchne si ústa vodou 17 (16%), nedělá nic z uvedených možností 73 (68%). 55

59 Obrázek 11 Graf otázka č.8 Dočisťujete vašemu dítěti chrup? Dočištování chrupu dítěte Ne 24 22% Ano 83 78% Obrázek 12 Graf otázka č.9 Kolikrát denně si vaše dítě čistí chrup? Četnost čištění zubů dítěte 1x denně 10 9% nečistí si zuby 2 2% 2x denně 95 89% 56

60 Obrázek 13 Graf otázka č.10 Jaké pomůcky používá vaše dítě pro domácí ústní hygienu? Používané dentalní pomůcky manuální kartáček 99 zubní pasta 92 eletrický kartáček 26 ústní voda 20 jednosvazkový kartáček 16 mezizubní kartáček 13 dentální nit 11 škrabka na jazyk 3 poznámka: respondenti mohli označit více možností Obrázek 14 Graf otázka č.11 Praktikuje vaše dítě jednu z následujících činností po požití jídla? Činnosti dítěte po jídle vyčistí si zuby 12 11% vezme si žvýkačku bez cukru 5 5% vypláchne si ústa vodou 17 16% nedělá nic z uvedených možností 73 68% 57

61 Stravování Dvojice těchto dvou otázek byla směřována na četnost příjmu cukrovinek a nejčastější druh nápojů dítěte. Otázka č.12: Jak často řadíte mezi stravu vašeho dítěte sladké cukrovinky? Odpovědi: 1 týdně 7 (7%), 2-3 týdně 41 (38%), každý den 30 (28%), dle libosti dítěte 18 (17%), nekonzumuje cukrovinky 11 (10%). Otázka č.13: Jaké nápoje konzumuje vaše dítě nejčastěji? Odpovědi: sycené slazené nápoje 1 (1%), rostlinné a ovocné šťávy, džusy a sirupy 37 (35%), neslazené nápoje (vada, čaj) 69 (64%). Obrázek 15 Graf otázka č.12 Jak často řadíte mezi stravu vašeho dítěte sladké cukrovinky? Četnost příjmu cukrovinek dle libosti dítěte 18 17% nekonzumuje cukroviny 11 10% 1x týdně 7 7% 2-3x týdně 41 38% každý den 30 28% 58

62 Obrázek 16 Graf otázka č.13 Jaké nápoje konzumuje vaše dítě nejčastěji? Nejčastěji konzumováné nápoje rostlinné a ovocné štávy, džusy a sirupy 37 35% sycené slazené nápoje 1 1% neslazené nápoje (voda, čaj) 69 64% Další informace Cílem dalšího vyhodnocení se týkalo povědomí respondentů o tom, kolik zubních výplní se nachází v ústech jejich dítěte a o doporučení fluoridových či vápníkových preparátů ze strany zubního lékaře. Otázka č.14: Kolik zubních výplní (plomb) se nachází v ústech vašeho dítěte? Odpovědi: 0 68 (64%), 1 16 (15%), 2 13 (12%), 3 a více 7 (6%), nevím 3 (3%). Otázka č.15: Bylo vašemu dítěti doporučeno používat fluoridové nebo vápníkové preparáty? (např. Elmex Gelée, GC tooth mousse) Odpovědi: ano 10 (9%), ne 97 (91%). 59

63 Obrázek 17 Graf otázka č.14 Kolik zubních výplní (plomb) se nachází v ústech vašeho dítěte? Počet zubních výplní v ústech dítěte 3 a více 7 6% nevím 3 3% % % % Obrázek 18 Graf otázka č.15 Bylo vašemu dítěti doporučeno používat fluoridové nebo vápníkové preparáty? (např. Elmex Gelée, GC tooth mousse) Doporučení vápníkových a fluoridových preparátů ano 10 9% ne 97 91% 60

64 Možnosti prevence Poslední segment otázek byl specifikován na informovanost rodiče ohledně prevence zubního kazu, zdroje poskytování těchto informací a povědomí jejich dětí o dentální hygieně. Otázka č.16: Seznámil vás váš zubní lékař či dentální hygienistka s možnostmi prevence zubního kazu? Odpovědi: ano 82 (77%), ne 14 (13%), nevím 11 (10%). Otázka č.17: Setkalo se vaše dítě s preventivním programem či přednáškou o dentální hygieně? Odpovědi: ano 30 (28%), ne 56 (52%), nevím 21 (20%). Otázka č.18: Kde získáváte informace o způsobech provádění ústní hygieny a péči o chrup? Odpovědi: zubní lékař 96, internet a tv 54, dentální hygienistka 36, rodina 33, přátelé 19, tisk 5, škola 3 Obrázek 19 Graf č.16 Seznámil vás váš zubní lékař či dentální hygienistka s možnostmi prevence zubního kazu? informovanost rodiče o možnostech prevence zubního kazu ne 14 13% nevím 11 10% ano 82 77% 61

65 Obrázek 20 Graf otázka č.17 Setkalo se vaše dítě v rámci školky/ školy s preventivním programem či přednáškou o dentální hygieně? Edukace dítěte v oblasti dentální hygieny nevím 21 20% ne 56 52% ano 30 28% Obrázek 21 Graf otázka č.18 Kde získáváte informace o způsobech provádění ústní hygieny a péči o chrup? zubní lékař 96 Zdroj informací ohledně dentální hygieny internet, tv 54 dentální hygienistka 36 rodina 33 přátelé 19 tisk 5 škola 3 poznámka: respondenti mohli označit více možností 62

66 11 Vyhodnocení edukace edukace v mateřské škole Navržený edukační program se skládal ze 4 částí. Hned na úvod proběhlo představení a přiblížení oboru a činnosti dentální hygienistky. V první části programu byla dětem přečtena pohádka O princezně a kazu, která měla děti svým příběhem zaujmout a vtáhnout do děje. Po přečtení pohádky následovaly dotazy směřované na děti. Otázky se týkaly děje příběhu, tzn. jak a proč vznikl zubní kaz a jaké byly jeho následky. Obrázek 22 pohádka o zubním kazu Za devatero řekami a devatero horami bylo jedno pohádkové království, ve kterém žila krásná princeznička Kristýnka, která si tuze nerada čistila zoubky. Jednoho dne měla princezna Kristýnka oslavit své páté narozeniny. Král s královnou uspořádali pro princeznu obrovitánskou narozeninovou oslavu, kam se sešlo celé království. Princezna Kristýnka se po hostině vrhla na rozbalování narozeninových dárečků. Rozbalovala jeden za druhým, v tom se však nad jedním dárečkem zarazila. Našla tam zubní kartáček od tetičky víly Zuběnky. Princezna Kristýnka se rozčílila a samou zlostí zubní kartáček zahodila. Čistit zoubky si nebudu!, zvolala. Vzápětí se vrhla na lahodné dortíčky a čokolády, které jí královští pekaři upekli. Kristýnka se ládovala sladkostmi hlava nehlava a v tom se ozvalo ohromitánské: AUUUUU!!!! Princeznu Kristýnku rozbolel zoubek! Tetička víla Zuběnka přistoupila k malé princezně a řekla: Kristýnko, zubní kartáček je pro tvé zoubky, aby byly krásně bílé a čisté. Musíš mi slíbit, že si je budeš čistit každý den. Ano tetičko, slibuju, řekla Kristýnka, Jen ať mě přestane bolet zoubek! Zdroj: vlastní zpracování autora 63

67 Ve druhé části programu se děti rozdělily do dvou skupin. Tato část byla zaměřena na správné stravování. Dětem byly předloženy namalované obrázky zdravého a zkaženého zubu, dále také obrázky zdravých a nezdravých potravin. Úkol byl následující, seřadit zdravé a nezdravé svačiny podle škodlivého působení na tvrdé zubní tkáně. V průběhu musely děti odůvodnit proč zařazují konkrétní potravinu k příslušnému zubu. Obrázek 24 Zdravý zub Obrázek 23 Zkažený zub Obrázek 25 Zdravé a nezdravé potraviny Zdroj: vlastní zpracování autora 64

68 Třetí část edukace byla zaměřena na základní anatomii zubu. Děti měly za úkol popsat hlavní části, ze kterých se zub skládá. Pro jednoduchou představu byl obrázek zubu připodobněn ke stromu. Poté se děti naučily v ústech rozlišovat řezáky, špičáky, stoličky a vysvětlit jejich funkci. V dalším bloku edukace jsme se zaměřili na techniku čištění a ukázku pomůcek. Děti měly za úkol popsat dětský kartáček, dále ukázat jeho správný úchop a osvojit si techniku čištění. Potom si mohly prohlédnout správně vyhlížející kartáček a sáhnout si na jeho měkká vlákna. Ukázka techniky čištění pomocí malých kroužků probíhala na velkém modelu zubů s modelovým kartáčkem. Děti si pak techniku čištění vyzkoušely se zapůjčenými kartáčky, kdy nácvik probíhal pouze v ruce vedle úst. Poté byly dětem rozdány pracovní listy, na kterých byl vytištěný zub. List byl vložený do igelitové folie a příslušná část zubu byla začerněna. Začerněný zub měl představovat nevyčištěnou plochu. Úkolem dětí bylo začerněné plochy vyčistit zapůjčenými kartáčky. Zde byla použita technika čištění pomocí malých kroužků. Obrázek 26 Základní anatomie zubu Zdroj: vlastní zpracování autora 65

69 Obrázek 27 Vyčištěný a nevyčištěný zub Zdroj: vlastní zpracování autora Obrázek 28 Model zubů Zdroj: vlastní zpracování autora 66

70 V posledním bloku edukace proběhlo stručné shrnutí o tom, jaké informace se děti při edukaci naučily a co si zapamatovaly. Na závěr jsme děti naučili říkanku a odměnili jsme je diplomem s omalovánkou. Obrázek 29 Diplom s omalovánkou Zdroj: vlastní zpracování autora Obrázek 30 Básnička ČISTÍM ZOUBKY ŘÍZY, ŘÍZY, AŤ JSOU BÍLÉ JAKO BŘÍZY. AŤ JSOU BÍLÉ JAKO SNÍH, AŤ MÁ KAŽDÝ RADOST Z NICH! Zdroj: vlastní zpracování autora 67

71 edukace rodičů Přednáška se skládala dohromady ze 4 částí. Prezentace obsahovala stručné informace o dané problematice a měla naplňovat následující cíle zmapování informovanosti rodičů v oblasti časného dětského kazu, zmapovat míru jejich znalostí a zájmu o danou problematiku. Před zahájením prezentace proběhlo na úvod přivítání a krátké představení. V první části prezentace jsem se snažila o poskytnutí souhrnných informací ohledně činnosti dentální hygienistky a základní náplně práce tohoto povolání. Dále jsem se věnovala onemocněním, jenž nejčastěji postihují ústní dutinu. Zde byly konkretizovány tato onemocnění: zubní kaz, zánět dásní a parodontitida. Následující slaidy byly věnovány kazu v časném dětském věku. Toto onemocnění tvoří závažný problém dětské populace, proto zde byla uvedena základní charakteristika tohoto syndromu, specifika, etiologie a terapie. Třetí část edukace byla věnována výživě. Zde jsem uvedla základní rozdělení potravin dle vlivu na tvrdé zubní tkáně. Dále byl vysvětlen preeruptivní a posteruptivní účinek výživy na orofaciální soustavu, kde se nejvíce zdůrazňoval vliv škodlivých sacharidů. Dále jsem krátce představila účinky mléčných výrobků, ovoce či nekariogenních sladidel na tvrdé zubní tkáně. Pro zajímavost byl uveden seznam potravin bohatých na fluoridy. Nedílnou součástí byly informace ohledně možnostech prevence. Během prezentace měli rodiče prostor na jakékoliv dotazy. Po skončení edukace proběhla krátká diskuse a zhodnocení celé prezentace. Edukace trvala zhruba jednu hodinu. 68

72 12 Diskuse V teoretické části jsem se snažila o sepsání důležitých faktů týkající se zubního kazu a možných preventivních opatření. V praktické části se věnuji analýze dat z dotazníkového šetření. Výzkumná data z dotazníku sloužila jako zdroj informací pro testování hypotéz. Součástí praktické části práce jsou dvě edukační činnosti. Myslím si, že právě správně zvolené formy edukace hrají významnou úlohu v prevenci zubního kazu u dětí i dospělých. V rámci vyhodnocení dotazníkového šetření vyplynuly následující, z mého pohledu znepokojující zjištění. Ze 107 dotazovaných dětí respondentů (68%) neprovádí žádná preventivní opatření po konzumaci jídla. Domnívám se, že toto zjištění ilustruje nedostatky v informovanosti rodičů o orální hygieně svých dětí. Absence těchto preventivních opatření mohou výrazně přispět k rozvoji nepříznivých podmínek v dutině ústní. Dále bych ráda upozornila na zjištění, že pouze 28% dětí respondentů absolvovalo edukační činnost se zaměřením na orální hygienu. Myslím si, že vzhledem k informačním možnostem a úrovně školského systému je oblast dentální hygieny velmi podceňovaná. Přitom informovanost hraje klíčovou roli v oblasti primární prevence. Nicméně o rozdílech v informovanosti vypovídá komparace mých zjištění s bakalářskou prací Prevence vzniku zubního kazu u dětí mladšího školního věku. Ze zjištění Bc. Janků vyplývá, že z celkového počtu dotazovaných respondentů (197) absolvovalo nějakou formu preventivního programu péče o zuby 152 dětí (77%). (39) Toto zjištění je v přímém rozporu s mými výsledky a svědčí tak o velmi rozdílné informovanosti rodičů dětí. Námět k realizaci dentálního edukačního programu vznikl na podkladě projeveného zájmu ze strany mateřské školy a mé myšlenky přinést prostřednictvím edukační činnosti přínosné poznatky dětem zábavnou formou a prohloubit své dosavadní zkušenosti a vědomosti. Dalším záměrem bylo rozšíření mého dotazníkového šetření mezi rodiče dětí a získání potřebného počtu respondentů k analýze dat. Edukačního programu se zúčastnilo 30 dětí ve věkové kategorii 2-5 let. Dále se na spoluúčasti podílely mé spolužačky Erika Mikešková, Tereza Reichlová, Hanh Tien Giang, Lilia Chavka a Gabriela Brhlová, kterým patří mé velké dík. Při realizaci edukačního programu byla klíčová správná volba obsahu a edukačních pomůcek, které měly být přizpůsobeny dané věkové kategorii dětí. Příprava edukačních pomůcek byla pro mě velice zábavnou činností, jelikož jsem mohla uplatnit svou kreativitu a tvořivost. Mou hlavní 69

73 motivací bylo pozitivní ovlivnění přístupu dětí k péči o dutinu ústní. Samotná realizace tohoto projektu pro mě nebyla snadným úkolem. V průběhu mého studia jsem byla součástí několika projektů směřovaných na edukaci v péči o orální zdraví lidí několika věkových kategorií. Tyto dosavadní zkušenosti byly pro mě inspirací. K vytvoření této edukace přispěla literatura zaměřená na pedagogickou činnost, námětem se staly také videa dostupná na webových stránkách, kde jsem si mohla prohlédnout průběh několika edukačních činností. Během edukace mě velice mile překvapila ukázněnost dětí a míra jejich spolupráce. Byla to pro mě velice přínosná zkušenost, na základě toho bych do budoucna chtěla zrealizovat nebo být součástí další edukační činnosti a přispět tak k výchově dětí v této oblasti. Kladným zjištěním bylo to, že děti měly již předchozí zkušenost s tímto typem edukace a velice mile mě překvapila míra jejich znalostí a postřehů. Příště bych se chtěla více zaměřit na konkrétní problematiku a uspořádat edukaci pro děti ve více sezeních s kratšími časovými intervaly, protože bylo velice náročné udržet jejich pozornost. Také bych příště chtěla zapojit více pohybové aktivity a vytvořit další zajímavé formy her. Druhá edukační činnost byla věnována rodičům. Záměr pro realizaci této edukace vznikl až při vyhodnocování dotazníkového šetření. Mimo výše zmíněné výstupy mě dále překvapilo zjištění, že pouze u 29% respondentů proběhne první návštěva u stomatologa s jejich dětmi ve věku do 1 roku. Naopak kladným zjištěním byla informace, že 79% rodičů svým dětem dočišťuje chrup. Před samotnou přípravou edukace jsem si stanovila cíle za pomoci zodpovězení těchto otázek: Jakým způsobem by měla edukace probíhat? Jak dosáhnout efektivity edukace? Na tomto základě jsem se opět snažila pomocí odborné literatury, videí a předchozích empirických zkušeností sestavit edukační činnost tak, aby splňovala stanovené cíle. Zaměřila jsem se na problematiku časného dětského kazu, etiologii a primárně prevenci tohoto syndromu. Myslím si, že největším ohlasem a zpětnou vazbou pro mě byla závěrečná diskuse. Rodiče a zejména pedagogické pracovnice projevili zájem a byli ochotni na daná témata diskutovat. Edukace tedy byla vzájemně prospěšná. V České republice jsou různé programy, které se zabývají edukační činností a šíření osvěty orálního zdraví. Jsou to projekty, které mají s cílem informovat laickou veřejnost o správné 70

74 hygieně dutiny ústní, problematice zubního kazu, možnostech dostupných preventivních opatření a mnoho dalších. Jsou to například Dětský úsměv, Nechci kazy ŠKOLKA, Zdravý úsměv, Ve zdravé ČR zdravý zub aj. Myslím si, že výše uvedené projekty jsou velice přínosné a obohacující pro českou společnost. Jako studentka a budoucí dentální hygienistka bych ocenila větší propagaci a osvětu těchto projektů se zaměřením na ústní zdraví. Testování hypotéz Odpovědi dotazníkového šetření, které jsou uvedeny v kapitole 10 vyhodnocení dotazníku jsou použity jako informační zdroj pro testování hypotéz. Hypotéza 1: Předpokládáme, že většina respondentů se svými dětmi dodržuje pravidelné preventivní prohlídky u zubního lékaře. se potvrdila, protože: Vyhodnocení responze otázky č.5 ukázala, že respondenti primárně volili odpovědi 2 ročně, celkem 76 responzí (což činí 71 % celku). Druhá nejčastější odpověď 1 ročně, celkem 25 responzí (což činí 23,4 % celku). Naopak odpovědi v kategorii déle než po 1 roce, celkem 3 responze (což činí 2,8 % celku). A odpovědi v kategorii nechodíme na preventivní prohlídky, celkem 3 responze (což činí 2,8 % celku.) Odpovědi 2 ročně s odpověďmi 1 ročně dohromady činí 101 responzí (což činí 94,4 % celku) v porovnáním se součtem odpovědí déle než po 1 roce a nechodíme na preventivní prohlídky, které dohromady činí jen 6 responzí (což činí 5,6 % celku). Hypotéza 2: Předpokládáme, že většina respondentů nebude svým dětem dočišťovat chrup. se nepotvrdila, protože: Vyhodnocení responze otázky č. 7 ukázala, že odpověď ano, celkem 83 responzí (což činí 77,6 % celku) výrazně převyšovala odpověď ne 24 (což činí 22,4 % celku). 71

75 Hypotéza 3: Předpokládáme, že většina dětí respondentů nepraktikuje žádná preventivní opatření po konzumaci jídla. se potvrdila, protože: Vyhodnocení responze otázky č. 11 ukázala, že valná většina dětí respondentů 73 (což činí 68,2 % celku) nepraktikuje žádná preventivní opatření po konzumaci jídla. Hypotéza 4: Předpokládáme, že většina respondentů bude čerpat informace o orální hygieně primárně od zubního lékaře. se potvrdila, protože: Vyhodnocení responze otázky č. 18, u které byla možná volba více variant (celkový počet odpovědí byl 246) ukázala, že valná většina respondentů zvolilo odpověď zubní lékař, celkem 96 responzí (což činí 39%). S odstupem druhá nejčastější odpověď byla internet a televize, celkem 56 responzí (což činí 21%). 72

76 13 Závěr Hlavním cílem předpokládané absolventské práce bylo zkoumání problematiky zubního kazu v časném dětském věku a možnosti jeho prevence a profylaxe. Informace jsou čerpány z odborné literatury, odborných článků, odborných webových portálů a dalších zdrojů. V teoretické části jsem se zaměřila na důležité informace z oboru pedostomatologie, konkrétně jsem se věnovala jednotlivých vývojovým stádiím člověka. Dále v práci rozebírám přístup k dětskému pacientovi ve stomatologické praxi. V dalších kapitolách se věnuji zubnímu kazu, ECC, možnostech prevence a profylaxe. Z těchto teoretických poznatků jsem vycházela jak při sestavování kvantitativního standardizovaného anonymního dotazníku, tak při přípravě podkladů pro edukaci dětí a jejich rodičů. Praktická část se zabývá analýzou získaných dat z dotazníkového šetření. Ze získaných dat jsou patrná důležitá zjištění, které odráží vybraný segment společnosti, na který byl dotazník směřován. Mým průzkumem jsem došla k zjištění, že rodiče těchto dětí stále nejsou dostatečně informování a erudováni o problematice zubního kazu a jeho následcích, či stravovacích zvyklostech a péči o dutinu ústní jejich dětí. Na tyto skutečnosti navazovaly dvě edukační činnosti. Cílem těchto edukací bylo zvýšit povědomí o orální hygieně. Edukace mi přinesly důležité poznatky o tom, do jaké míry je poskytována a věnována péče o orální zdraví předškolních dětí ze strany rodičů. Za nejdůležitější považuji závěrečnou diskusi s rodiči, kteří hovořili o svých názorech a své dotazy mířili primárně na problematiku stravování a výběr vhodných pomůcek čištění. Domnívám se, že jsem naplnila stanovené cíle, jelikož jsem se zkoumané problematice věnovala, jak z teoretického, tak praktického hlediska. Dosavadní teoretické a praktické zkušenosti jsem zúročila zejména při přípravě a realizaci edukací, které dle mého názoru podpořily úroveň informovanosti ohledně ústního zdraví mezi laickou veřejnost. Obě dvě edukační činnosti mi přinesly bohaté zkušenosti, které využiji ve své budoucí práci. 73

77 Problematiku zubního kazu je velice diskutované téma. Ačkoliv se v České republice můžeme setkat s velkým množstvím programů se zaměřením na primární prevenci zubního kazu, jsou tyto skutečnosti stále podceňovány. Na kvalitě dětského chrupu mají největší podíl rodiče, kteří by měli zajistit potřebnou kvalitu péče o dutinu ústní svých dětí. Protože mnohdy zanedbaná pozornost ze strany rodičů vede k závažným zdravotním, sociálním či psychickým problémům dítěte. Proto bych byla ráda, kdyby tato práce sloužila jako další podnět pro podporu ochrany orálního zdraví dětí či možnou inspiraci pro realizaci edukačních činností. 74

78 14 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY (1) VACÍNOVÁ, Marie, Dobromila TRPIŠOVSKÁ a Marie FARKOVÁ. Psychologie. Vyd. 2., rozš. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, ISBN (2) KELNAROVÁ, Jarmila a Eva MATĚJKOVÁ. Psychologie: pro studenty zdravotnických oborů. 1. vyd. Praha: Grada, Sestra (Grada). ISBN (3) SEDLÁŘOVÁ, Petra. Základní ošetřovatelská péče v pediatrii. 1. vyd. Praha: Grada, Sestra (Grada). ISBN (4) KOMÍNEK, Jaroslav, Michal SEMJÁN a Eva ROZKOVCOVÁ. Dětská stomatologie: celostátní vysokoškolská učebnice pro lékařské fakulty v ČSSR. 1. vyd. Praha: Avicenum, Učebnice pro lékařské fakulty. (5) KOVÁŘOVÁ, Jitka a Zuzana ZOUHAROVÁ. Pečujeme o zdravý dětský chrup. Vyd. 1. Brno: Computer Press, ISBN (6) TŮMOVÁ, Lenka a Zbyněk MACH. Zoubky našich dětí. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, Žijeme s dětmi. ISBN (7) KELNAROVÁ, Jarmila a Eva MATĚJKOVÁ. Psychologie: pro studenty zdravotnických oborů. 1. vyd. Praha: Grada, Sestra (Grada). ISBN (8) KILIAN, Jan. Prevence ve stomatologii. 2. rozš. vyd. Praha: Galén, ISBN

79 (9) Děti a první návštěva u zubaře [online]. b.r. [cit ]. Dostupné z: (10) WEBER, Thomas. Memorix zubního lékařství: překlad 2. vydání, 279 vyobrazení. Vyd. 1. české. Praha: Grada, ISBN x. (11) ED. BY ANGUS C. CAMERON, a RICHARD P. WIDMER. Handbook of pediatric dentistry. 2. ed., reprinted. Edinburgh [u.a.]: Mosby, ISBN (12) Guideline on Behavior Guidance for the Pediatric Dental Patient [online]. b.r. [cit ]. Dostupné z: (13) MERGLOVÁ, Vlasta a Romana KOBEROVÁ IVANČAKOVÁ. Zubní kaz a jeho prevence v časném dětském věku. Vyd. 1. Praha: Havlíček Brain Team, Edice zubního lékařství (Havlíček Brain Team). ISBN (14) FIALOVÁ, Sylvia a Květoslava NOVÁKOVÁ. Vybrané kapitoly z pedostomatologie. 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, ISBN (15) Prořezávání a výměna zubů [online]. b.r. [cit ]. Dostupné z: (16) ZOUHAROVÁ, Zuzana. Zdravý úsměv: péče o zuby a dásně. 1. vyd. Brno: ERA, Zdravá rodina (ERA). ISBN (17) ŠEDÝ, Jiří a René FOLTÁN. Klinická anatomie zubů a čelistí. Vyd. 1. Praha: Triton, ISBN

80 (18) IVANČÁKOVÁ, Romana a Ana Lucía SEMINARIO. Problematika natálních a neonatálních zubů [online]. b.r. [cit ]. Dostupné z: (19) MINČÍK, Jozef. Kariologie. 1. vyd. Praha: StomaTeam, ISBN (20) HELLWIG, Elmar, Thomas ATTIN a Joachim KLIMEK. Záchovná stomatologie a parodontologie. 1. české vyd. Praha: Grada, ISBN (21) MERGLOVÁ, Vlasta a Romana IVANČÁKOVÁ. Zubní kaz v raném dětství. Pediatrie pro praxi [online]. 2009, (6) [cit ]. ISSN Dostupné z: (22) HANDZEL, Jan. Prevence časného zubního kazu dítěte. Pediatrie pro praxi [online]. 2008, (1) [cit ]. ISSN Dostupné z: (23) BEZNOSKOVÁ SEYDLOVÁ, Michaela. Pedostomatologie: vybrané kapitoly. První vydání. Praha: Mladá fronta, Aeskulap. ISBN (24) KOBEROVÁ IVANČAKOVÁ, Romana a Vlasta MERGLOVÁ. Dětské zubní lékařství. 1. vyd. Hradec Králové: Advertis, ISBN (25) GINZELOVÁ, Kristina. Dětské zubní lékařství: stručný přehled v heslech. Praha: Kristina Ginzelová, ISBN (26) Analýza orálního zdraví vybraných věkových skupin obyvatel ČR 2003 [online]. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, b.r. [cit ]. Dostupné z: 77

81 (27) MERGLOVÁ, Vlasta. Prenatální prevence zubního kazu. Praktická gynekologie [online]. 2008,, 3 [cit ]. Dostupné z: (28) MAZÁNEK, Jiří. Stomatologie pro dentální hygienistky a zubní instrumentářky. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, ISBN (29) BOTTICELLI, Antonella Tani. Dentální hygiena: teorie a praxe. Praha: Quintessenz, Quintessenz bibliothek. ISBN (30) ROUBALÍKOVÁ, Lenka. Hygiena dutiny ústní (II. část). Medicína pro praxi [online] [cit ]. ISSN Dostupné z: (32) FRÜHAUF, Pavel a Peter SZITÁNYI. Výživa v pediatrii. 1. vyd. Praha: Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, ISBN (31) KOVAĽOVÁ, Eva. Orálna hygiena II., III. Akcent Print, ISBN (33) REHABILITACE.INFO 2018: Potraviny pro zdravé zuby co jíst pro zdraví zubů? [online] [cit ]. Dostupné z: (34) PROVAZNÍK, Kamil, ed. a Jaroslav LENER, ed. Manuál prevence v lékařské praxi. 1. vyd. Praha: Fortuna, ISBN (35) BROUKAL, Zdeněk, Vlasta MERGLOVÁ, Romana IVANČÁKOVÁ, Jana DUŠKOVÁ a Jana KAIFEROVÁ. Doporučení a postupy v prevenci zubního kazu u dětí a mládeže

82 (36) Survio [online]. b.r. [cit ]. Dostupné z: (37) JUŘENÍKOVÁ, Petra. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi. 1. vyd. Praha: Grada, Sestra (Grada). ISBN (38) POKORNÁ, Andrea. Efektivní komunikační techniky v ošetřovatelství. Vyd. 1. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, ISBN (39) JANKŮ, Lenka. Prevence vzniku zubního kazu u dětí mladšího školního věku. Olomouc, Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce MUDr. Milada Bezděková, Ph.D. 79

83 15 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A PŘÍLOH Seznam obrázků Obrázek 1 Faktory podílející se na vzniku zubního kazu Obrázek 2 Souhrnná preventivní opatření Obrázek 3 KPE dle krajů Obrázek 4 Graf otázka č.1 Vaše pohlaví? Obrázek 5 Graf otázka č.2 Kolik je vám let? Obrázek 6 Graf otázka č.3 Věk vašeho dítěte? Obrázek 7 Graf otázka č.4 Pohlaví vašeho dítěte? Obrázek 8 Graf otázka č.5 Jak často chodíte s vaším dítětem na preventivní stomatologické prohlídky? Obrázek 9 Graf otázka č.6 Myslíte si, že je důležité navštívit zubního lékaře již s prvním prořezaným zubem do dutiny ústní vašeho dítěte? Obrázek 10 Graf otázka č.7 Kolik let bylo vašemu dítěti, když jste sním poprvé navštívili zubního lékaře? Obrázek 11 Graf otázka č.8 Dočisťujete vašemu dítěti chrup? Obrázek 12 Graf otázka č.9 Kolikrát denně si vaše dítě čistí chrup? Obrázek 13 Graf otázka č.10 Jaké pomůcky používá vaše dítě pro domácí ústní hygienu?57 Obrázek 14 Graf otázka č.11 Praktikuje vaše dítě jednu z následujících činností po požití jídla? Obrázek 15 Graf otázka č.12 Jak často řadíte mezi stravu vašeho dítěte sladké cukrovinky? Obrázek 16 Graf otázka č.13 Jaké nápoje konzumuje vaše dítě nejčastěji? Obrázek 17 Graf otázka č.14 Kolik zubních výplní (plomb) se nachází v ústech vašeho dítěte? Obrázek 18 Graf otázka č.15 Bylo vašemu dítěti doporučeno používat fluoridové nebo vápníkové preparáty? (např. Elmex Gelée, GC tooth mousse) Obrázek 19 Graf č.16 Seznámil vás váš zubní lékař či dentální hygienistka s možnostmi prevence zubního kazu? Obrázek 20 Graf otázka č.17 Setkalo se vaše dítě v rámci školky/ školy s preventivním programem či přednáškou o dentální hygieně?

84 Obrázek 21 Graf otázka č.18 Kde získáváte informace o způsobech provádění ústní hygieny a péči o chrup? Obrázek 22 pohádka o zubním kazu Obrázek 23 Zkažený zub Obrázek 24 Zdravý zub Obrázek 25 Zdravé a nezdravé potraviny Obrázek 26 Základní anatomie zubu Obrázek 27 Vyčištěný a nevyčištěný zub Obrázek 28 Model zubů Obrázek 29 Diplom s omalovánkou Obrázek 30 Básnička

85 Seznam tabulek Tabulka 1 Periodizace dětského věku Tabulka 2 Časový sled erupce dočasné dentice Tabulka 3 Dávkovací schéma fluoridových tablet Seznam příloh Příloha A Dotazník...83 Příloha B Fotografie z edukačních činností...87 Příloha C Pozvánka

86 Příloha A Dotazník Dobrý den, věnujte prosím několik minut svého času vyplněním následujícího dotazníku. Jsem studentkou VOŠZ se zaměřením na dentální hygienu. Vaše odpovědi budou zahrnuty do praktické části mé absolventské práce. Předem děkuji za váš čas a spolupráci. a) žena b) muž 1. Pohlaví? 2. Kolik je vám let? a) do 20 b) c) d) nad Věk vašeho dítěte? a) 0-2 b) 2-4 c) 4-6 d) 6+ a) dívka b) chlapec 4. Pohlaví vašeho dítěte? 5. Jak často chodíte s vašim dítětem na preventivní stomatologické prohlídky? a) 2 ročně b) 1 ročně c) déle než po 1 roce d) nechodíme na preventivní prohlídky 83

87 6. Myslíte si, že je důležité navštívit zubního lékaře již s prvním prořezaným zubem do dutiny ústní vašeho dítěte? a) ano b) ne 7. Kolik let bylo vašemu dítěti, když jste s ním poprvé navštívili zubního lékaře? a) 0-1 b) 1-2 c) 2-3 d) 3-4 e) 4+ a) ano b) ne 8. Dočišťujete vašemu dítěti chrup? 9. Kolikrát denně si vaše dítě čistí chrup? a) 2 denně b) 1 denně c) nečistí si zuby d) nevím 10. Jaké pomůcky používá vaše dítě pro domácí ústní hygienu? (možnost volby více variant) a) manuální kartáček b) elektrický kartáček c) jednosvazkový kartáček d) mezizubní kartáček e) dentální nit f) škrabka na jazyk g) zubní pasta h) ústní voda 84

88 11. Praktikuje vaše dítě jednu z následujících činností po požití jídla? a) vyčistí si zuby b) vypláchne si ústa vodou c) vezme si žvýkačku bez cukru d) nedělá nic z uvedených možností 12. Jak často řadíte mezi stravu vašeho dítěte sladké cukrovinky? a) 1 týdně b) 2-3 týdně c) každý den d) dle libosti dítěte e) nekonzumuje cukrovinky 13. Jaké nápoje konzumuje vaše dítě nejčastěji? a) neslazené nápoje (voda, čaj) b) rostlinné a ovocné šťávy, džusy a sirupy c) sycené slazené nápoje (coca-cola, pepsi-cola, fanta, mirinda, energetické drinky) 14. Kolik zubních výplní (plomb) se nachází v ústech vašeho dítěte? a) 0 b) 1 c) 2 d) 3 a více e) nevím 15. Bylo vašemu dítěti doporučeno používat fluoridové nebo vápníkové preparáty? (např. Elmex Gelée, GC tooth mousse) a) ano b) ne 85

89 16. Seznámil vás váš zubní lékař či dentální hygienistka s možnostmi prevence zubního kazu? a) ano b) ne c) nevím 17. Setkalo se vaše dítě v rámci školky/ školy s preventivním programem či přednáškou o dentální hygieně? a) ano b) ne c) nevím 18. Kde získáváte informace o způsobech provádění ústní hygieny a péče o chrup? (možnost volby více variant) a) zubní lékař b) dentální hygienistka c) rodina d) přátele e) škola f) odborná literatura g) tisk h) internet, tv 86

90 Příloha B fotografie z edukačních činností Zdroj: vlastní zpracování autora 87

91 Příloha C Pozvánka Zdroj: Vlastní zpracování autora 88