Informovanost těhotných žen o ECC

Transkript

1 Informovanost těhotných žen o ECC Absolventská práce Magdalena Tunková Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola Praha 1, Alšovo nábřeží 6 Studijní obor: Diplomovaná dentální hygienistka Vedoucí práce: MDDr. Anna Hujová, DiS. Datum odevzdání práce: Datum obhajoby: Praha 2016

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité prameny jsem uvedla podle platného autorského zákona v seznamu použité literatury a zdrojů informací. V Praze dne Podpis

3 Poděkování: Děkuji MDDr.Anně Hujové, DiS. za odborné vedení absolventské práce, trpělivost a za cenné rady, kterými mě během mé práce provázela.

4 Souhlas s použitím práce Souhlasím s tím, aby moje absolventská práce byla půjčována v knihovně Vyšší odborné školy zdravotnické a Střední zdravotnické školy, Praha 1, Alšovo nábřeží 6. V Praze dne Podpis

5 ABSTRAKT Tunková Magdalena Informovanost těhotných žen o ECC Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Praha 1, Alšovo nábřeží 6 Vedoucí práce: MDDr. Anna Hujová, DiS. Absolventská práce, Praha: VOŠZ a SZŠ, 2016, 54 stran ECC (Early childhood caries) čili časný dětský zubní kaz je hlavní téma absolventské práce, která zjišťuje povědomost gravidních žen o bakteriálním onemocnění, poučuje o příčině, rizikových faktorech a možnosti prevence ECC. Teoretická část obsahuje základní fakta o dočasné dentici, vlastní problematiku ECC, např. příčinu onemocnění ECC, jak dochází k transmisi tohoto onemocnění, klinický obraz a možnosti terapie ECC a poukazuje na možnosti prevence ECC. Dále upozorňuje na časté chyby ze strany rodičů, kterými jsou např. dietní chyby a nezapočatá včasná orální hygiena. Praktická část je věnována vyhodnocení dotazníkového šetření, kterého se zúčastnily pouze gravidní ženy. Výsledek šetření ukázal, že mnoho těhotných žen má určité informace o onemocnění ECC, avšak tyto informace nejsou zcela ucelené a stomatologové často opomíjejí otázku prevence již v průběhu celé gravidity ženy. Důležitou součástí práce je edukační leták. Byl vytvořen na základě výsledků dotazníkového šetření. Edukační leták má preventivní funkci v prevenci ECC a je určen pro gynekologické, stomatologické a pediatrické ordinace. Klíčová slova: Dočasné zuby, ECC, rizikové faktory, ústní hygiena, prevence, informovanost

6 ABSTRACT Tunková Magdalena Pregnant women s awareness of ECC Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Praha 1, Alšovo nábřeží 6 Tutor: MDDr. Anna Hujová, DiS. Graduate work, Praha: VOŠZ a SZŠ, 2016, 54 pages ECC (Early Childhood Caries) is a major topic of this thesis which ascertains awareness of pregnant women about bacterial disease and teaches them about the cause, risk factors and prevention possibilities of ECC. The theoretical part contains basic facts about the deciduous dentition, own issues of ECC, e.g. cause of ECC, it explains the transmission of the disease, symptoms and treatment options of ECC and refers to the prevention of ECC. It warns about common mistakes made by parents, which dietary mistakes and too belated oral hygiene are. The practical part is devoted to the assessment of the questionnaire, which was attended by only pregnant women. The results indicate that many pregnant women have some information on the ECC disease, but the information is not fully comprehensive and dentists often neglect prevention of ECC during woman s pregnancy. An important part of the thesis is the educational leaflet. It was created on the basis of the results of the questionnaire research. The educational leaflet has a preventive role in the prevention of ECC and is destined for gynaecological, dental and paediatric surgeries. Key words: Deciduous teeth, ECC, risk factors, oral hygiene, prevention, awareness

7 Obsah Úvod Teoretická část Dočasné zuby Anatomie dočasné dentice Vývoj dočasného zubu Erupce dočasného chrupu Význam dočasného chrupu ECC - Early Childhood Caries Definice ECC Etiologické faktory ECC Transmise kariogenních mikroorganismů Mikrobiologie ECC Klinický obraz ECC Komplikace ECC Rizikové skupiny dětí Stav dočasné dentice dětí v ČR Prevence ECC Prenatální prevence Postnatální prevence Hygiena dutiny ústní u dětí Dietní doporučení Prenatální období Období do jednoho roku dítěte Období mezi jedním až třemi roky věku Období mezi třemi až šesti roky věku Fluoridová prevence... 26

8 4.4.1 Endogenní (systémové) metody fluoridace Exogenní (lokální) metody fluoridace Optimální příjem fluoridů Preventivní prohlídky u zubního lékaře Zubní průkaz dítěte Terapie ECC Komunikace s dětským pacientem Praktická část Cíle práce Pracovní hypotézy Metodika Charakteristika cílové skupiny Získání zpracovaných dat Výsledky dotazníkového šetření Vyhodnocení hypotéz Závěr Seznam použité literatury Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam grafů Příloha 1 Příloha 2

9 Úvod V této absolventské práci s názvem Informovanost těhotných žen o ECC bych ráda zjistila znalosti gravidních žen, ať už primipar či multipar o problematice časného dětského zubního kazu. Téma jsem si zvolila, protože nejvíce preventivních projektů a programů v oblasti zubní péče je zaměřeno na prevenci zubního kazu u dětí a mládeže. Avšak ČR stálé ani zdaleka nesplňuje cíle Světové zdravotnické organizace, aby alespoň 80 % dětí ve věku pěti let mělo intaktní chrup. Navíc postižení dočasného chrupu nepředstavuje pouze zdravotní problém, ale také problém sociální a psychologický. Jelikož je zapotřebí započíst péči o zuby již od útlého věku dítěte, zcela jistě závisí tato péče na rodičích. Domnívám se tedy, že nejdůležitější je včasná osvěta těhotných žen, které jsou většinou dobře motivovatelné, protože se na svého očekávaného potomka těší a chtějí jeho plné zdraví. Ráda bych proto v teoretické části upozornila např. na etiologické faktory a komplikace ECC, možnosti prevence, dietní doporučení a v neposlední řadě i příklady komunikace s dětským pacientem. V praktické části chci zmapovat povědomí těhotných žen o ECC a to prostřednictvím dotazníků. Na základě získaných výsledků chci vytvořit edukační leták, který by mohl být umístěn v gynekologických ordinacích, rodinných centrech apod. a mohl by tak pomoci pozvednout úroveň znalostí nastávajících matek o orálním zdraví dítěte. 9

10 Teoretická část 1 Dočasné zuby Dentice dočasných neboli mléčných zubů se skládá pouze z dvaceti zubů. Jeden kvadrant dočasné dentice obsahuje střední a postraní řezák, špičák a dva zuby moláry. Oproti stálým zubům jsou dočasné zuby bělejší a někdy mohou mít až namodralý nádech. Vrstva tvrdých zubních tkání je tenčí a méně mineralizovaná. Dočasné zuby mají široké dentinové tubuly, kterými snáze proniká infekce. Také jsou měkčí a díky tomu snadněji podléhají abrazi. Nacházíme zde fyziologické mezery, které souvisejí s následným prořezáváním stálého chrupu. Předčasná ztráta dočasného chrupu významně ovlivňuje orofaciální soustavu a prořezávání stálých zubů. (1) 1.1 Anatomie dočasné dentice Korunka dočasné dentice je poměrně nízká a široká, její hrbolky jsou více zašpičatělé než u stálých zubů. Korunka je mléčně bílá, sklovina je měkčí a tenčí oproti sklovině u stálé dentice. Sklovinný okraj krčku je vestibulárně rozšířen ve val - tzv. cingulum basale, který je výrazný hlavně u molárů na vestibulární ploše. Kořeny jsou užší, špičatější a kratší než kořeny stálých zubů. U molárů se rozbíhají tak, že přesahují za úroveň korunky. Počet kořenů je stejný jako u stálých zubů. Dřeňová dutina je v porovnání se stálými zuby široká a prostorná a zaujímá procentuálně větší objem zubu. Kvůli tomu je třeba považovat i malý kaz za kaz blízký dřeni. Závěsný aparát je méně pevný než u stálého chrupu. (1) 10

11 1.2 Vývoj dočasného zubu Zuby se začínají vytvářet během intrauterinního života. Vznikají po proliferaci orálního epitelu, kolem 5-6. týdne, kdy dojde k vytvoření primárního epitelového pruhu. Ten se rozdělí na dvě lišty vestibulární (labiogingivální) a dentální lištu, přibližně v 7. týdnu těhotenství. Na určitých místech vzniknou proliferací dentální zubní lišty epitelové čepy - tzv. zubní pupeny primární zubní lišty. Deset vzniklých epitelových čepů v každé čelisti, představuje základy dočasných zubů. Primární zubní lišta se za řadou zárodků prodlužuje a umožňuje tak vznik stálým molárům, tzv. náhradní zubní lišta. Ostatní stálé zuby pocházejí z tzv. sekundární zubní lišty, která vyrůstá z dentální lišty v 10. týdnu vývoje. Na vývoji zubu se podílejí dvě zárodečné tkáně: dentální ektoderm a dentální mezenchym (ektomezenchym). Buňky skloviny (ameloblasty) jsou deriváty dentálního ektodermu. Naopak buňky zubní pulpy (fibroblasty), dentinu (odontoblasty), zubního cementu (cementoblasty) a periodoncia (fibroblasty, příp. i osteoblasty alveolárního výběžku) jsou deriváty dentálního ektodermu. Zárodky jednotlivých zubů vznikají postupně. Okolo 6. týdne prenatálního vývoje plodu dochází k založení řezáků v dolní čelisti. Novorozenec má kromě základů dočasných zubů také základy stálých zubů v různých stádiích mineralizace. Mineralizace je postupné ukládání anorganických látek do již vyprodukované organické tkáně. Tvorba skloviny se dělí na dvě etapy: nejprve vzniká sklovinná matrix (asi z 25 % mineralizovaná), následně dochází ve dvou cyklech k mineralizaci, která končí při dosažení hodnoty okolo 96 % objemu minerálů v zubní matrix. První etapa se nazývá tvorba sklovinné matrix, druhá etapa pak zrání matrix neboli stadium maturace. Zrání skloviny probíhá, když ještě zub není prořezán do dutiny ústní (pre-eruptivní zrání), ale také i po prořezání (posteruptivní zrání). Zralá sklovina je do určité míry permeabilní a tím umožňuje prostup zejména vápenatých a fosfátových iontů ze sliny. (2) 11

12 Vývojová stádia I. stadium: období zubního váčku II. stadium: počátek mineralizace korunky III. stadium: dokončení mineralizace korunky IV. stadium: počátek tvorby kořene V. stadium: divergence stěn kanálků kořene VI. stadium: paralelita stěn kanálků kořene VII. stadium: konvergence stěn kanálků kořene a vytvoření foramen apicale. (Dostálová, 2008, str. 24) 1.3 Erupce dočasného chrupu Dočasné zuby prořezávají obvykle od 6. do 30. měsíce věku dítěte. Doba erupce je individuální, protože může být ovlivněna různými faktory - např. vyzrálostí skeletu, tělesnou hmotností, psychomotorickou vyzrálostí či genetickými odchylkami. Dříve prořezávají zuby v dolní čelisti než zuby v horní čelisti. Na konci 1. roku věku by dítě mělo mít prořezáno 8 zubů, ve 2 letech poté 16 zubů a plně prořezanou dočasnou dentici, tj. 20 zubů, pak ve 2,5 letech. Při prořezávání zubů dochází k jejich pohybu. V zubním lůžku vzniká díky prodlužování kořene tlak, který posouvá zub směrem k ústní dutině. Poté co se zubní korunka prořeže, začne kořen růst opačným směrem. Tento vývoj kořenů končí po 1,5 až 2 letech po prořezání korunek. Poté nastává tzv. klidové období, kdy nedochází k výrazným morfologickým změnám. Následuje jedinečný proces a to fyziologická resorpce kořene dočasných zubů, která je za fyziologických podmínek zapříčiněna tlakem korunky stálého nástupce. Náhrada dočasných zubů stálými zuby začíná v 6. roce věku dítěte. 12

13 Prořezávání zubů provází bolest, vyšší slinivost, může se dostavit zvýšená teplota, děti často odmítají jíst, jsou mrzuté a plačtivé. Níže uvedená tabulka udává dobu prořezávání jednotlivých zubů, avšak růst zubů je individuální a doba prořezávání se může velmi lišit. Jako standardní interval se proto nechává vždy plus-mínus šest měsíců. (2) Tabulka 1 Erupce dočasného chrupu Typ zubu První řezák Druhý řezák První stolička Špičák Druhá stolička Doba prořezávání měsíc věku dítěte měsíc věku dítěte měsíc věku dítěte měsíc věku dítěte měsíc věku dítěte 1.4 Význam dočasného chrupu Dočasný chrup slouží stejně jako ten stálý pro optimální žvýkání a rozmělňování potravy, což napomáhá samoočišťování chrupu, správnému trávení potravy a vstřebávání vitaminů a minerálů, které jsou důležité pro vývoj dítěte. Taktéž jsou dočasné zuby důležité pro správný vývoj řeči a výslovnosti. Dočasné zuby jsou velmi důležité pro správný vývoj stálých zubů, vymezují místo pro své stálé nástupce a tak zanedbání jejich péče má za následek nepříjemné komplikace na stálém chrupu jako jsou např. ortodontické vady. Zdravé zuby jsou důležité pro správnou tvorbu hlásek a mají i estetickou úlohu. V neposlední řadě stav dočasného chrupu ovlivňuje celkový zdravotní stav. Rovněž je zde význam psychologický, kdy si dítě formuje postoj k péči o chrup a je ovlivněna následná spolupráce při ošetření. (2,3) 13

14 2 ECC - Early Childhood Caries Od roku 1995 se postižení kazem v časném dětském věku začalo nazývat jako early childhood caries neboli ECC, v překladu časný dětský zubní kaz. Toto označení lépe vyjadřuje multifaktoriální podstatu onemocnění oproti starším názvům jako - nursing bottle mouth, kaz z kojenecké láhve či medové zuby, které označovaly nevhodné výživové návyky jako hlavní etiologický faktor. (2) 2.1 Definice ECC Dosud neexistuje jednotná a obecně uznávaná definice zubního kazu raného dětství. Na základě výsledků celostátního šetření orálního zdraví dětí v USA ve druhé polovině devadesátých let bylo ECC definováno jako přítomnost jednoho nebo více dočasných zubů postižených kavitovanou nebo nekavitovanou kazivou lézí nebo zubů ošetřených výplní nebo pro kaz extrahovaných u dětí mladších 71 měsíců. Podle této definice je tedy ECC postižení byť i jen jediného zubu z dočasné dentice od její erupce prakticky do šesti let života dítěte. (Merglová, 2009) Jiná definice hodnotí ECC jako nález alespoň jedné kavitované či nekavitované léze na hladké plošce zubu u dětí mladších tří let jako severe early childhood caries- S-ECC. Ve věku 3-5 let je S-ECC charakterizováno přítomností aspoň jednoho kazu na frontálních zubech nebo kpe skóre 4 ve třech letech, 5 ve čtyřech letech a 6 v pěti letech. (Merglová, 2009) Tato definice bere tedy v úvahu mladší předškolní věk a v něm přítomnost kazivé léze na hladké plošce zubu, ve starším předškolním věku dětí jejich kalendářní věk a počet postižených zubů. Proto tato definice umožňuje hodnotit výskyt ECC i tehdy, nejsou-li ještě prořezány dočasné moláry a špičáky. (2) 14

15 2.2 Etiologické faktory ECC Zubní kaz časného dětství je chronické, infekční, multifaktoriální onemocnění. Za hlavní v etiologii ECC považujeme: kariogenní mikroorganismy zkvasitelné sacharidy vnímavá zubní tkáň čas, kdy výše uvedené faktory působí ECC se rozvíjí v přítomnosti specifických faktorů, které jsou charakteristické pro dutinu ústní u předškolních dětí - např. mikrobiální osídlení dutiny ústní, nezralost lokálních obranných mechanismů, nízká odolnost skloviny vůči kyselému prostředí a špatné výživové návyky (přislazování stravy, sladké nápoje večer před spaním či podávané v průběhu noci, protahované noční kojení apod.). (2, 4, 10) 2.3 Transmise kariogenních mikroorganismů Přenos kariogenních mikroorganismů (např. Streptococcus mutans) je důležitým faktorem v rozvoji kazivého procesu. Mikroorganismy se nejčastěji přenesou slinou z matky na dítě, zvláště pak pokud matka sama nedodržuje správnou ústní hygienu, nemá ošetřený chrup a parodont a nedbá na základní hygienická pravidla. Přenos se nejčastěji stává v těchto případech - líbání dítěte na ústa, matka olízne dudlík ve snaze jej očistit, matka ochutná lžičku s podávanou stravou pro dítě a dítě pak stejnou lžičkou krmí aj. Tímto dochází k přenosu bakterií, přičemž čím se to stane dřív, tím je riziko rozvoje kariézního procesu větší. Velmi nebezpečná pro rozvoj kazivého procesu je strava bohatá na sacharidy. Zejména se jedná o slazená mléka, ovocné šťávy či jiné cukrem slazené nápoje. Škodlivost těchto nápojů stoupá, pokud má dítě láhev s těmito nápoji neustále po ruce a upíjí z ní v průběhu celého dne. Obzvlášť škodlivé je pak pití těchto nápojů večer před spaním či v průběhu noci, kdy klesá 15

16 produkce sliny a nemůže se tak zcela uplatnit její neutralizační účinek na kyselé prostředí a její remineralizační efekt, takže převládá demineralizace nad remineralizací. K hromadění měkkého zubního povlaku dochází při nedostatečné hygieně dutiny ústní. Pokud povlak není pravidelně odstraňován, dochází k rychlému množení kariogenních bakterií, které dokážou přeměnit stravou přijímané sacharidy a přeměnit je na organické kyseliny, které způsobují pokles ph v dutině ústní a nastává proces demineralizace. Dalším potencionálně rizikovým faktorem je i dlouhodobé, dítětem vyžadované kojení, především v noci. Mléko (mateřské i kravské) má v etiologii zubního kazu účinek pozitivní i negativní. Obsahuje řadu karioprotektivních látek, které na povrchu skloviny vytvářejí ochranný film. Riziko mléka je podmíněno obsahem mléčného cukru laktózy, kterou dokáží mikroorganismy dutiny ústní metabolizovat, avšak ne tak rychle jako sacharózu. Mateřské mléko zřejmě nelze považovat primárně za kariogenní, jelikož nedochází k výraznému poklesu ph v dutině ústní. Má však nízkou pufrovací schopnost a podporuje růst mikroorganismů plaku a za přítomnosti dalších cukrů se považuje za vysoce kariogenní. Rizikové může být kojení v průběhu noci, kdy zuby nebývají obvykle očištěny od zbytků mléka, dítě u prsu matky často usíná, mléko aktivně nesaje a nepolyká. Prodlužuje se perioda, kdy je zubní tkáň v kontaktu s mateřským mlékem a dítě je tak vystaveno riziku vzniku zubního kazu. Nesmíme opomenout nutriční význam mléka, avšak ten klesá na minimum po 18. měsíci věku dítěte a kojení čtyřikrát až pětkrát za noc dítě využívá spíše ke svému zklidnění a opětovnému rychlému usnutí. Dalším rizikovým faktorem můžou být i léky. Které jsou pro děti batolecího věku podávané formou sirupů s přidaným cukrem, aby bylo jejich užívání pro dítě přijatelné. (2, 10) 16

17 2.4 Mikrobiologie ECC Zubní kaz je infekční onemocnění. Zpočátku tohoto onemocnění se podílejí tzv. kariogenní mikroorganismy. Jedná se o grampozitivní bakterie Streptococcus mutans, bakterie rodu Lactobacillus, Enterococcus, Veillonella a bakterie z kmene Aktinomycety. Dle studií, sledujících hladinu S. mutans ve slině a v zubním plaku, se ukázalo, že děti s vysokou hladinou kariogenních streptokoků jsou častěji postiženy zubním kazem a mají větší množství nově vzniklých kazivých lézí ve srovnání s dětmi s nízkou hladinou S. mutans. Doba, kdy dochází k iniciální kolonizaci dutiny ústní dítěte kariogenními streptokoky se nazývá infekční okno. Tato doba je důležitá pro vznik a šíření kazivého procesu. Mezi 6. až 30. měsícem věku dítěte nastává první infekční okno. Pokud v této době nastane kolonizace dutiny ústní kariogennímu streptokoky, jejich hladina se pak v prvních pěti letech života významně zvyšuje. Nejrizikovějším obdobím je 19. až 30. měsíc života dítěte a dále pak věk 6 let, kdy nastává tzv. druhé infekční okno, kdy začínají prořezávat stálé zuby. Zdrojem infekce může pak být vlastní kariézní dočasný chrup. Infekční okno se uzavírá v momentě, kdy se na povrchu zubů vytvoří stabilní biofilm. Cílem všech preventivních metod je tedy přenos S. mutans do dutiny ústní dítěte co nejvíce oddálit. Virulence kariogenních streptokoků je vysoce závislá na příjmu zkvasitelných cukrů z potravy, obzvlášť sacharózy, a na frekvenci jejich konzumace. Laktobacilly tvoří méně než 1 % všech kultivovatelných orálních mikroorganismů. Nacházejí se v hlubších částech kariézní léze, ve slině a na povrchu ústní sliznice. Jejich zvýšený výskyt je ukazatelem časté konzumace sacharidů. Enterokoky se v dutině ústní nacházejí ve velmi malém množství. Detekovat je lze u imunosuprimovaných dětí a u dětí se závažným systémovým onemocněním. Avšak jejich úloha v rozvoji zubního kazu je nejasná. 17

18 Aktinomycety (A. naeslundi, A. odontolyticus, A. israeli) lze detekovat jak v kariézních dutinách, tak na povrchu zdravého zubu. Veilonelly jsou další mikroorganismy, které lze kultivovat z již existujících a progredujících kazivých lézí. (2, 3) 2.5 Klinický obraz ECC ECC má charakteristický klinický obraz, který se vyznačuje mnohačetným výskytem a rychlou progresí onemocnění. Prvním klinickým projevem kariézní léze je vznik bělavé skvrny nebo linie na povrchu skloviny, způsobenou demineralizací tvrdých zubních tkání. Nejčastěji se vyskytuje v gingivální třetině zubní korunky. Současně se zde mohou vyskytovat i eroze, avšak při nedostatečné hygieně dutiny ústní jsou tyto defekty často přehlédnutelné a zjistit je lze až po odstranění nakumulovaného plaku a vysušení povrchu skloviny. Nejdříve postiženými zuby jsou horní řezáky, následovány prvními dočasnými moláry. Naopak dolní frontální zuby bývají často nejméně postiženy, díky ochrannému účinku jazyka a dostatečnému omývání zubů slinou. Během šesti až dvanácti měsíců se může počáteční kazivá léze změnit v defekt tvrdých zubních tkání - tzv. kavitu. Kaz progreduje cirkulárně kolem krčku zubu a také směrem k incizní hraně. Kaz dentinu je měkký a žlutavě zabarvený, přičemž cirkulární defekt tvrdých zubních tkání může zub oslabit natolik, až dojde k patologickým frakturám. V konečné fázi zůstávají v dutině ústní pouze radixy, které často způsobují zánětlivé komplikace. Podle rozsahu postižení můžeme ECC rozdělit na tři typy: Typ I - izolované kariézní léze postihující řezáky a moláry Typ II - cirkulární kazivé léze na horních řezácích bez postižení nebo s postižením molárů 18

19 Typ III - rozsáhlé kariézní defekty postihující téměř všechny zuby včetně dolních řezáků (2, 5, 10) Obrázek 1 Kariézní postižení horních dočasných frontálních zubů (Merglová, Ivančaková 2009) 2.6 Komplikace ECC Zanedbání stomatologické péče o dočasné zuby může vést k závažným komplikacím a následkem mohou být trvalé škody na stálém chrupu, celé orofaciální soustavě i celkovém zdravotním stavu dítěte. Kazem postižené zuby mohou vést ke vzniku zánětu zubní dřeně a periodoncia. Mezi nejzávažnější komplikace u neošetřeného kazu na dočasných zubech je gangrenózní rozpad zubní dřeně, který může vést až k zánětu regionálních mízních uzlin nebo kolemčelistních prostorů. V případě, kdy takto postižená dřeňová dutina komunikuje s dutinou ústní, dochází k nepříjemnému zápachu z úst dítěte. Gangrenózní pulpa, záněty periodoncia a ostitidy zubního původu jsou považovány za možný zdroj fokální infekce dentálního původu. S fokální infekcí dentálního původu souvisí řada závažných onemocnění - např. endokarditis, myokarditis, arthritis, neuralgie, nephritis, migréna, bronchiální asthma, ekzémy ad. Dočasné zuby, které jsou podezřelé z fokální infekce, jsou indikovány k extrakci. A následně je potřeba ortodontická konzultace, jednalo-li se o předčasnou ztrátu dočasných zubů. 19

20 Díky předčasné ztrátě dočasných zubů může docházet k posunům a sklonům sousedních zubů do mezery, k supraokluzi antagonistů, k ektopické erupci nebo retenci stálých zubů, k posunu střední čáry. Může dojít také k vadě skusu a funkčním poruchám orofaciální soustavy. Při ztrátě horních frontálních zubů dochází k poruše výslovnosti a narušení estetiky, což může mít dopad na sebevědomí dítěte. Děti s neošetřeným ECC trpí bolestí, což může vést k odmítání tuhé potravy či k nedostatečnému rozkousání potravy. To může mít za důsledek zažívací obtíže a v některých případech až k neprospívání dítěte. Zánětlivé komplikace jsou pro dítě stresující a v některých případech vyžadují chirurgický výkon v anestézii. Komplikace zubního kazu mívají psychologický dopad a dítě si vytvoří negativní postoj k zubnímu ošetření. Pokud nedojde k včasnému a správnému ošetření, hrozí nebezpečí přestupu infekce do periapikálních tkání, případně až do kosti, nebo poškození vývoje stálého nástupce - tzv. Turnerův zub. Na postiženém zubu nacházíme často hypoplastické změny tvrdých zubních tkání a někdy je poškození takové, že zub je méněcenný z hlediska funkčního, protetického i estetického. Dítě s rozpadlým a neošetřeným chrupem má problémy se správným prováděním hygieny dutiny ústní a prořezávající stálé zuby jsou vysoce ohrožené vznikem zubního kazu. (2, 10) Obrázek 2 Komplikace ECC - chronická periodontitis (Merglová,Ivančaková 2009) 20

21 2.7 Rizikové skupiny dětí Riziko vzniku zubního kazu není u všech dětí stejné. Více jsou ohroženy děti, kde riziko vyplývá z určitých nevhodných životních návyků, celkového zdravotního stavu dítěte a životní úrovně rodiny. Mezi nejčastěji uváděné rizikové skupiny patří tyto: Děti s celkovým onemocněním - kongenitální srdeční vady, asthma bronchiale, defekty metabolismu vápníku, poruchy výživy, diabetes, rozštěpy Děti mentálně či somaticky postižené Děti předčasně narozené a děti s nízkou porodní hmotností Děti matek s vysokým výskytem zubního kazu Děti s přítomným zubním mikrobiálním plakem, hypopláziemi, demineralizacemi skloviny, případně se zabarvením tvrdých zubních tkání Děti s poruchami spánku Děti, které usínají s kojeneckou lahví obsahující sladký nápoj nebo u prsu matky Děti s častým příjmem sacharidů Děti, jejichž starší sourozenci měli diagnostikován ECC Děti pocházející z nižších sociálně-ekonomických vrstev, z rodin přistěhovalců a z národnostních menšin Děti matek s pouze základním vzděláním (2, 4) 21

22 3 Stav dočasné dentice dětí v ČR Na začátku 80. let vyhlásila Světová zdravotnická organizace program Zdraví pro všechny do roku K tomuto programu se připojilo i tehdejší Československo a v roce 1987 provedl Výzkumný ústav stomatologický monitorování orálního zdraví všech věkových kategorií obyvatelstva ČSR. Od tohoto data se s více méně tříletou periodicitou provádí šetření orálního zdraví. Program splnil svůj účel ve smyslu zlepšení orálního zdraví především u mladších populačních skupin. Proto následoval program s názvem Zdraví 21. Cílem tohoto programu pro rok 2000 bylo mimo jiné, aby 50 % dětí v ČR ve věku pěti let mělo intaktní chrup. Podle Analýzy orálního zdraví vybraných věkových skupin obyvatel ČR bylo pouze 29,8 % pětiletých dětí s intaktním chrupem. Analýza z roku 2003 pak uvádí, že v ČR mělo intaktní chrup 41,6 % pětiletých dětí a v roce 2006 pak 42,6 %, což pořád nesplňuje doporučené parametry, které jsou stanoveny pro rok 2020 a to, aby 80 % pětiletých dětí bylo bez zubního kazu. Stupeň ošetření dočasného chrupu u předškolních dětí se proti stavu před deseti lety zlepšil, ale pořád je nepřijatelně nízký svou hodnotou pod 50 %. Dosáhnutí 80 % pětiletých dětí s intaktním chrupem je cíl pro Českou republiku velmi vzdálený. O orálním zdraví předškolních dětí rozhoduje účinnost primárně preventivních opatření, proto je zapotřebí zapojit rodiče, kolektivní předškolní zařízení a stomatologická zařízení, která děti navštěvují. (2, 6, 14, 15) 22

23 4 Prevence ECC Obecně je prevence souhrn opatření a metod, jejichž cílem je zabránit vzniku onemocnění, poškození zdraví, zdravotních komplikací a trvalých následků nemocí či úrazů. Předcházet onemocnění dočasných zubů je relativně jednoduché, a to především časně započatou hygienou dutiny ústní a správnými stravovacími návyky. Platí zde vztah, že čistý zub se nezkazí. Proto je podstatné klást velký důraz na prevenci, která je úspěšná pouze při spolupráci rodičů s gynekology, pediatry a zubními lékaři. (3) Domnívám se, že pedostomatologie by z 95 procent neměla být o léčbě, ale o přijetí preventivních opatření, která zabrání vzniku onemocnění, nebo ho zachytí tak brzy, že je možné stav ještě zvrátit bez rizika komplikací. (Beznosková Seydlová, 2015) 4.1 Prenatální prevence Prevence ECC by měla začít už v těhotenství a to řádným informováním matky. Nastávající matka by měla mít dobře sanovaný chrup, ošetřené parodontopatie a dobrou hygienu dutiny ústní. Během těhotenství je možné provést test na S. mutans ve slinách a v případě zvýšených hodnot lze doporučit výplachy dutiny ústní antimikrobiálními roztoky po dobu 2-3 týdnů. Nejčastěji se používá chlorhexidin, avšak ve vyšších koncentracích by měl být užíván vždy na základě indikace lékaře. Po léčbě je vhodné provést kontrolní vyšetření na přítomnost S. mutans ve slinách. Těhotná žena má nárok na dvě preventivní prohlídky v zubní ordinaci, jejichž součástí by mělo být nejen řádné ošetření kazů a onemocnění parodontu, ale také i poučení o vhodné výživě dítěte, orální hygieně jak vlastního, tak i chrupu budoucího dítěte a o zlozvycích spojených s výživou, kterých by se měla vyvarovat. (2,3) 23

24 4.2 Postnatální prevence Postnatální prevence zahrnuje správnou hygienu dutiny ústní, výživová doporučení a pravidelné preventivní prohlídky u zubního lékaře. (2,3) Hygiena dutiny ústní u dětí S hygienou dutiny ústní u dětí by se mělo začít co nejdříve po prořezání prvních zubů do dutiny ústní a to dvakrát denně, nejlépe ráno a večer před usnutím dítěte. Vhodné je odstraňovat zubní mikrobiální plak a zbytky mléka pomocí navlhčeného kousku gázy, bavlněné plenky, látkového kapesníku či pomocí gumového prstového kartáčku (tzv. prsťáčku). Po prořezání prvních dočasných molárů je třeba začít čistit zuby malým, měkkým, dětským zubním kartáčkem spolu s malým množstvím dětské zubní pasty bez fluoru. Ta se doporučuje, až když dítě umí pastu samo vyplivnout. Čištění by mělo probíhat za aktivní účasti rodičů, protože dítě používá kartáček jako hračku a není schopno si vyčistit zuby samo. Doporučenou technikou čištění jsou drobné krouživé pohyby kartáčku po všech zubních ploškách (metoda dle Foneho). Ve věku 3-8 let se dítě učí čistit chrup drobnými krouživými pohyby a to pod dohledem rodičů, kteří dbají na pravidelnost. Je nutné, aby rodič čištění zkontroloval a chrup dočistil neboť čištění dítětem je nedokonalé, ale přesto velmi důležité, protože napomáhá k osvojení správných hygienických návyků. Pro tuto věkovou kategorii je vhodná pasta, která obsahuje ppm fluoridů. Pastu o velikosti hrášku nanáší na kartáček rodiče a dohlíží, aby dítě pastu vyplachovalo namísto polykání. (2) 24

25 4.3 Dietní doporučení Prenatální období Těhotné ženy by na doporučení gynekologa, pediatra či genetika měly užívat správné vitaminové prostředky a stopové prvky. Patří mezi ně např. kyselina listová, vitamin skupiny B, vitamin C nebo kombinované preparáty. Během těhotenství jsou kontraindikovány tetracykliny, které se mohou ukládat ve fetálních zárodcích zubů a kostí. To se později projeví dyskolorací zubů nebo hypoplastickou sklovinou, vyšší kazivostí a poruchou růstu dlouhých kostí. Takové změny mohou nastat i v pozdějším dětském věku, proto jsou tetracykliny kontraindikovány až do 8 let věku dítěte. Suplementace fluoridových preparátů se v těhotenství nedoporučuje, protože nebyl prokázán jejich preventivní účinek na dočasný chrup dítěte. (2, 3, 8, 9) Období do jednoho roku dítěte Nejvhodnějším způsobem výživy je kojení. Pokud kojení není možné, nahrazuje se umělým mlékem, které není vhodné přislazovat. Výlučné kojení bez výživových přídavků je doporučováno pro první čtyři měsíce, nejdéle do šesti měsíců života. Poté se zavádí příkrmy v podobě rozemleté zeleniny, brambor, rýže a masa apod. Důležité je příkrmy nepřislazovat. S ovocným příkrmem je vhodné začít až po zeleninovém, neboť si dítě na sladkou chuť zvykne snadno a pak o to hůř přijímá zeleninu. Namáčení dudlíku v medu, cukru či sirupu velmi ohrožuje chrup dítěte vznikem zubního kazu, nevhodné je pití nápojů z lahve s dudlíkem a dávat láhev dítěti do postýlky. Je doporučováno naučit dítě pít z hrnečku do jednoho roku života dítěte a podávat mu hlavně čistou vodu, ne slazené nápoje. Proto je nutné poučit těhotné ženy, rodiče, ale i prarodiče o nebezpečí vzniku kazu a o způsobech jak se ho vyvarovat, včetně rad o správném způsobu výživy kojením i lahví, včasném mechanickém očišťování zubů. (3, 7) 25

26 4.3.3 Období mezi jedním až třemi roky věku Doporučení jsou zde podobné těm předcházejícím: - nedávat dítě do postýlky s lahví - kompletně odstavit dítě od láhve - omezit pití džusu a slazených nápojů na minimum - kariogenní potraviny jíst s hlavními jídly - nedávat kalorické svačiny, aby dítě snědlo více hlavního jídla (3, 7) Období mezi třemi až šesti roky věku V tomto období dbáme na celkový vyvážený jídelníček i z hlediska celkového množství přijatých kalorií. Příjem stravy by měl být pravidelný a to s výživově vhodným jídlem s nízkým kariogenním potencionálem. Měl by být omezen příjem svačin v podobě sladkých jídel bez výživové hodnoty. (3,7) 4.4 Fluoridová prevence Fluor hraje velmi důležitou úlohu v prevenci zubního kazu, má totiž vliv na kvalitu a odolnost zubní tkáně vůči zubnímu kazu. Tento prvek se přirozeně vyskytuje ve vodě a v potravinách v různých koncentracích. Účinek fluoridů (soli kyseliny fluorovodíkové) spočívá v tvorbě fluorhydroxyapatitu, který je odolnější vůči kyselinám v období mineralizace a rovněž v podpoře remineralizace, kdy ionty fluoridů zvyšují rekrystalizaci částečně rozpuštěných krystalů a současně stimulují tvorbu krystalů nových. Slina a mikrobiální plak fungují jako rezervoár fluoru ve formě CaF 2 jako kalcium fluoridový percipitát. Fluor se ve slině a plaku akumuluje z potravy, zubní pasty, fluoridované vody a také z iontů fluoru uvolněných ze skloviny při demineralizaci. Aplikace fluoridů má tedy i příznivý vliv na fyziologické i patologické pochody v zubním plaku, 26

27 např. na růst mikroorganismů, tvorbu polysacharidů a tvorbu kyselin. Při fluoridové prevenci je proto důležité nastavit optimální příjem fluoridů alimentární cestou (metody systémové, endogenní). Další možností je lokální aplikace fluoridů (metody místní, exogenní). Kombinací místní a systémové aplikace lze dosáhnout redukce zubního kazu až o 80 %, avšak v kombinaci se zlepšením ústní hygieny. (2, 7, 10, 11) Endogenní (systémové) metody fluoridace Fluoridace pitné vody Podávání fluoridových tablet Fluoridace soli Fluoridace mléka (7, 11) Exogenní (lokální) metody fluoridace Cílem je vytvořit v povrchových vrstvách skloviny ochrannou koncentraci F v hodnotách cca 1000 ppm. Lokální fluoridací lze dosáhnout redukce zubního kazu o %. Rozlišujeme: Výplachové metody Obkladové metody Aplikace roztoků, gelů, past a laků Zubní pasty s fluoridy Žvýkací gumy s fluoridy (7,11) 27

28 4.4.3 Optimální příjem fluoridů Bezpečný alimentární příjem fluoridů u dítěte je 0,04-0,07 mg fluoridů na kg hmotnosti dítěte a den. Od narození dítěte až do ukončení kritické periody vývoje skloviny stálých zubů je nezbytné tuto hladinu dodržet, neboť pří překročení hrozí vznik mírných vývojových poruch skloviny. Při velkém navýšení příjmu hrozí projevy chronické toxicity na tvrdých zubních tkáních, na skeletu, ale i v jiných orgánových a tkáňových systémech. (12) 4.5 Preventivní prohlídky u zubního lékaře Děti by měli chodit na preventivní prohlídku k zubnímu lékaři každého půl roku. V případě zvýšeného rizika vzniku zubního kazu by měly chodit častěji, tzn. třikrát až čtyřikrát za rok. Preventivní prohlídky slouží k: informování rodičů o všech aspektech prevence zubního kazu časnému záchytu zubního kazu i jiných chorob a poruch orofaciální soustavy zvyknutí dítěte si na prostředí zubní ordinace, zubního lékaře a na vyšetřování dutiny ústní psychologické hledisko (2) 4.6 Zubní průkaz dítěte Dne 31. ledna 2005 byl na tiskové konferenci České stomatologické komory představen Zubní průkaz dítěte. Tento průkaz slouží k přehlednému zápisu o prořezávání zubů, riziku vzniku zubního kazu či případném výskytu zubního kazu a o užívání fluoridových preparátů. Rodičům slouží jako vodítko, od jakého věku a v jakých časových intervalech navštěvovat se svým dítětem zubního lékaře. Měli by ho s sebou nosit na všechny preventivní prohlídky svého dítěte u zubního lékaře i na pravidelné prohlídky u dětského lékaře. Zubní průkaz totiž slouží také jako nástroj komunikace mezi zubním lékařem a praktickým lékařem pro děti a dorost. Zubní průkaz se předává maminkám ve všech porodnicích v České republice. (2, 13) 28

29 5 Terapie ECC Léčbu provádí praktický zubní lékař eventuálně pedostomatolog. O způsobu ošetření dětí s ECC rozhoduje spolupráce dítěte a zájem rodičů, rozsah kariezního postižení, klinický stav zubní dřeně, celkový zdravotní stav dítěte. Možností ošetření zubního kazu v časném dětství je několik interceptivní terapie, ošetření výplní, zhotovení ochranné chromniklové korunky nebo extrakce zubu. Níže uvedená tabulka udává způsob terapie podle postižení tvrdých zubních tkání. (2, 16) Tabulka 2 Možnosti léčení dětí s ECC (dle Merklové) Postižení tvrdých zubních tkání Způsob léčení Demineralizace skloviny na hladkých zubních ploškách Interceptivní terapie Počínající kazy v jamkách a fisurách Interceptivní terapie Pečetění fisur Kazy na frontálních zubech bez postižení pulpy Interceptivní terapie Skloionomérní výplně Kompoionomérní výplně Rekonstrukce korunky v kompozitní pryskyřici v celuloidové kapně Adhezivní korunky Prefabrikované korunky z nerezavějící oceli Prefabrikované korunky fasetované 29

30 Postižení tvrdých zubních tkání Způsob léčení Kazy na molárech bez postižení pulpy Interceptivní terapie Preventivní výplně Flow kompozitní nebo kompoionomérní výplně Skloionomérní výplně Amalgámové výplně Prefabrikované korunky z nerezavějící oceli Kazy na zubech s postižením pulpy Endodontické ošetření Extrakce 30

31 6 Komunikace s dětským pacientem Správná komunikace při ošetřování dítěte je zásadní podmínkou pro vyšetření a ošetření, je důležité získat důvěru dítěte. Dítě má často obavy z neznámého prostředí ordinace, může mít špatné předchozí zkušenosti, které nemusí nutně pocházet z oblasti stomatologie nebo se z doslechu dozví nepříjemnosti týkajících se stomatologického ošetření. Nefarmakologické metody ovlivnění chování dítěte: Komunikace: - metoda tell-show-do: vysvětlení pracovních úkonů a používaných nástrojů, např. necháme běžet kartáček na depuraci na bříšku prstu - kontrola hlasem ( voice control ): pozornost nespolupracujícího dítěte získáme nazpět změnou tónu nebo hlasitosti řeči Desenzibilizace: - vhodné u dítěte, které má obavy z vyšetření - budování hierarchie strachu a jeho postupné odbourávání, např. prostředí ordinace, zapnutí vyšetřovací lampy, vyšetření dutiny ústní Podpora a formování pozitivního chování: - přivykání si dítěte na pobyt v ordinaci bez ošetření např. sleduje ošetření matky, pobídka k vyzkoušení např. povození dítěte na křesle - formování chování: sestavit léčebný plán od jednoduššího ke složitějšímu Technika překonání odporu: - u dětí s návaly vzteku, vhodné u akutních ošetření, které nesnesou odklad - zubní lékař položí ruku přes ústa křičícího dítěte a uchopí jej pevně do náruče, dokud se neuklidní - fyzický nátlak: např. pevným uchopením, omezením pohybu Rozptýlení: - zubní lékař či dentální hygienistka dítěti vypráví, dotazuje se ho během ošetření - audionalgezie: poslech hudby či příběhu před a během ošetření, dítě se tím uvolní a rozptýlí 31

32 Vhodné je dítě seznámit s ošetřením např. pomocí motivačních knížek. Nikdy dítěti nelžeme, nekáráme ho za špatné chování, ale chválíme jej za to dobré. Podstatné je také zapojení rodičů, vysvětlit jim, co se udělalo a co ještě zbývá udělat. Začínat by se však mělo s jednoduchými (bezbolestnými) výkony a postupně dítě přivádět ke komplikovanějším či nepříjemnějším výkonům. Snažíme se zkrátit dobu ošetření na minimum. (7, 17) 32

33 Praktická část 7 Cíle práce Cílem absolventské práce je zjistit znalosti gravidních žen o problematice časného dětského zubního kazu. Následně vytvořit edukační leták správné zubní péče o mléčný chrup dětí. 7.1 Pracovní hypotézy Hypotéza č. 1: Předpokládám, že více jako 50 % prvorodiček neví obvyklou dobu prořezávání prvních mléčných zubů a rovněž neví, kdy začít s péčí o mléčný chrup. Hypotéza č. 2: Předpokládám, že více jak 50 % dotázaných těhotných žen nezná všechny uvedené pomůcky na péči o dutinu ústní u kojenců. Hypotéza č. 3: Předpokládám, že méně jak 30 % dotázaných těhotných žen považuje ovocné šťávy a džusy za vhodné. Hypotéza č. 4: Předpokládám, že více jak 70 % dotázaných těhotných žen nepovažuje všechny uvedené dietní chyby a rizikové faktory za škodlivé. 33

34 Hypotéza č. 5: Předpokládám, že více jak 80 % dotázaných těhotných žen si myslí, že ztráta dočasného zubu kvůli zubnímu kazu nevadí. 7.2 Metodika Tato absolventská práce je založena na empirickém výzkumu. Bylo použito kvantitativního sběru dat pomocí dotazníku. Dotazník byl realizován v jak tištěné, tak i v elektronické podobě. Tištěnou podobu dotazníku jsem umístila do gynekologických ordinací, porodnic a mateřského centra. Odkaz na elektronickou podobu dotazníku jsem umístila na webová fóra pro nastávající matky. Samotný dotazník byl anonymní a skládal se ze 14 otázek. Podoba celého dotazníku je vložena do přílohy. 7.3 Charakteristika cílové skupiny Výzkum je zaměřen na znalosti těhotných žen o ECC. Účastnilo se ho dohromady 107 žen, z toho 65 prvorodiček a 42 vícerodiček. 7.4 Získání zpracovaných dat Získaná data z dotazníkového šetření jsem zpracovala prostřednictvím Microsoft Excel, kde jsem vytvořila i grafickou podobu odpovědí. Je nutné upozornit, že u některých otázek byla možnost zaškrtnout více odpovědí, tudíž procentuální součet nemusí vždy dosahovat 100 %. 34

35 7.5 Výsledky dotazníkového šetření Otázka č. 1: Jste prvorodička? 39% 61% Ano Ne Graf č. 1 Jste prvorodička Z celkového počtu 107 respondentů, je 65 (61 %) prvorodiček a 42 (39 %) vícerodiček. 35

36 Otázka č. 2: Víte v jakém věku začínají prořezávat první mléčné zuby? Jste prvorodička? v prvních 8 měsících 8-12 měsíců věku dítěte nevím 1,5-2 roky Ano Ne 33 9 Graf č. 2 Věk prořezávání prvních mléčných zubů Z celkového počtu 65 prvorodiček jich 34 (52 %) odpovědělo, že první mléčné zuby začínají prořezávat v prvních 8 měsících, možnost 8 12 měsíců zvolilo 21 (32 %) prvorodiček, možnost 1,5 2 roky zvolily 4 (6 %) a celkem 6 (9 %) prvorodiček dobu prořezávání prvních mléčných zubů nevědělo. Z celkového počtu 42 žen vícerodiček jich 33 (79 %) odpovědělo, že první mléčné zuby začínají prořezávat v prvních 8 měsících a zbylých 9 (21 %) žen zvolilo možnost 8 12 měsíců. 36

37 Otázka č. 3: Víte, kdy je vhodné začít s péčí o mléčné zuby? Jste prvorodička? v kojeneckém období (do 1 roku dítěte) v batolecím období (1-3 roky) nevím v předškolním období (3-6 let) Ano Ne 35 7 Graf č. 3 Doba, kdy začít s péčí o mléčné zuby Z celkového počtu 65 prvorodiček jich 45 (69 %) odpovědělo, že s péčí o mléčné zuby by se mělo začít v kojeneckém období, možnost odpovědi batolecí období zvolilo 15 (23 %) prvorodiček, dále 2 (3 %) prvorodičky zvolily předškolní období a celkem 3 (5 %) prvorodičky nevěděly, kdy začít s péčí o mléčný chrup. Z celkového počtu 42 žen vícerodiček jich 35 (83 %) odpovědělo, že s péčí o mléčné zuby by se mělo začít v kojeneckém období a zbylých 7 (17 %) žen vícerodiček zvolilo možnost odpovědi batolecí období. 37

38 Otázka č. 4: Jak často by se měl čistit mléčný chrup? 4% 2x denně 16% 1x denně 80% nárazově - mléčným zubům není potřeba věnovat tolik péče Graf č. 4 Četnost čištění mléčného chrupu Z celkového počtu 107 respondentů uvedlo 86 (80 %) žen, že by se mléčný chrup měl čistit dvakrát denně, možnost jedenkrát denně zvolilo 17 (16 %) žen a zbylé 4 (4 %) ženy si myslí, že mléčný chrup stačí čistit nárazově, protože mléčným zubů není potřeba věnovat tolik péče. 38

39 Otázka č. 5: Víte, kdy poprvé byste měla jít s dítětem k zubnímu lékaři? 5% 3% do 1 roku věku dítěte do 3 let věku dítěte 33% 59% 3-5 let věku dítěte při prvních obtížích dítěte se zuby Graf č. 5 Věk, kdy poprvé jít s dítětem k zubnímu lékaři Z celkového počtu 107 respondentů si myslí 63 (59 %) žen, že by měly zajít s dítětem k zubnímu lékaři v prvním roce věku dítěte. Dále 35 (33 %) dotazovaných žen zvolilo možnost do tří let věku dítěte. Odpověď návštěvy ve 3 5 letech věku dítěte zvolilo 6 (5 %) žen a 3 (3 %) ženy by poprvé navštívily zubního lékaře až při prvních obtížích dítěte se zuby. 39

40 Otázka č. 6: Znáte některé z těchto pomůcek na péči o dutinu ústní? počet kartáček 94 prsťáček 79 očištění vlhkou gázou 46 neznám kartáček prsťáček očištění vlhkou gázou neznám Graf č. 6 Pomůcky na péči o dutinu ústní U této otázky byla možnost označit více odpovědí. Z celkového počtu 107 respondentů jich nejvíce označilo kartáček jako pomůcku k péči o dutinu ústní u kojenců, konkrétně 94 (87 %) žen, prsťáček pak označilo dohromady 79 (73%) žen a očištění gázou zná dohromady 46 (42%) dotázaných žen. Všechny tyto pomůcky zná dohromady 38 (36 %) dotázaných těhotných žen. 40

41 Otázka č. 7: Jaké nápoje jsou vhodné pro dítě po ukončení kojení? počet voda 98 mléko 43 slazené bylinné, ovocné čaje 19 ovocné šťávy a džusy 15 voda mléko slazené bylinné, ovocné čaje ovocné šťávy a džusy Graf č. 7 Nápoje vhodné pro dítě po ukončení kojení U této otázky byla možnost označit více odpovědí. Z celkového počtu 107 respondentů označilo nejvíce vodu za vhodný nápoj a to konkrétně 98 (91%) žen, mléko zvolilo 43 (40 %) dotazovaných žen, 19 (18 %) označilo odpověď slazené bylinné a ovocné čaje. Nejmenší počet žen zvolilo za vhodné ovocné šťávy a džusy, z celkového počtu tak učinilo 15 (14 %) žen. 41

42 Otázka č. 8: Domnívate se, že některá z níže uvedených věcí může škodit Vašemu dítěti? počet odpovědí dudlík namočený v medu 90 přítomnost kazu 88 podávání cukrovinek mezi hlavními jídly usínání s kojeneckou lahví 63 noční kojení 9 79 dudlík namočený v medu přítomnost kazu podávání cukrovinek mezi hlavními jídly usínání s kojeneckou lahví noční kojení Graf č. 8 Škodlivé věci pro dítě U této otázky byla možnost označit více odpovědí. Z celkového počtu 107 respondentů považuje 90 (84 %) žen za nejvíce rizikový dudlík namočený v medu, dále 88 (82 %) žen zvolilo odpověď přítomnost zubního kazu, častá byla i odpověď podávání cukrovinek mezi hlavními jídly, kterou zvolilo 79 (74 %) žen. Odpověď usínání s kojeneckou lahví považuje za rizikové 63 (59 %) žen a vůbec nejmenší počet zaškrtnutí bylo u odpovědi noční kojení, kterou zvolilo 9 (8 %) dotázaných žen. Všechny možné odpovědi dohromady, považuje za rizikové pouze 12 (11 %) dotázaných těhotných žen. 42

43 Otázka č. 9: Znáte pojem "Časný dětský zubní kaz"? 2% 1% 7% Neznám 14% Ano, z internetu a ostatních médií 76% Ano, od svého stomatologa nebo dentální hygienistky Ano, z informačních letáků Ano, z jiných zdrojů: ze studia na VŠ Graf č. 9 Pojem časný dětský zubní kaz Z celkového počtu 107 respondentů zná pojem Časný dětský zubní kaz pouze 26 (24 %) dotázaných těhotných žen. Z toho 15 (7 %) žen zná tento pojem z internetu a jiných medií, 2 (2 %) ženy z informačních letáků a jedna žena uvedla jako zdroj její studia na VŠ. Naprostá většina dotázaných žen, tj. 81 (76 %) žen se s tímto pojmem nesetkala. 43

44 Otázka č. 10: Jaká je dle Vašeho názoru příčina zubního kazu? 1% 1% 1% bakterie 12% genetika-dědičnost 18% přirozený děj 67% jiné: nedostatečné čištění jiné: nesprávná péče i genetika Graf č. 10 Příčina zubního kazu Z celkového počtu 107 respondentů považuje 72 (67 %) dotázaných žen bakterie za příčinu vzniku zubního kazu. Odpověď genetika-dědičnost zvolilo 19 (18 %) žen a 13 (12 %) žen považuje vznik zubního kazu za přirozený děj. Možnost uvést vlastní odpověď využily celkem 3 (3 %) ženy. 44

45 Otázka č. 11: Ztráta dočasného zubu kvůli kazu: 23% 77% Vadí Nevadí Graf č. 11 Ztráta dočasného zbu kvůli kazu Z celkového počtu 107 respondentů si většina, tj. 82 (77 %) dotázaných žen myslí, že ztráta dočasného zubu kvůli kazu vadí. Naopak 25 (23 %) žen si myslí, že nevadí. 45

46 Otázka č. 12 a 13: Navštívila jste již v průběhu těhotenství Vašeho zubního lékaře? 22% 78% Ano Ne Graf č. 12 Návštěva zubního lékaře v průběhu těhotenství Pokud ano, informoval Vás zubní lékař o prevenci zubního kazu u dětí? 18% 82% Ne Ano Graf č. 13 Prevence zubního kazu u dětí -informace od lékaře Z celkového počtu 107 respondentů navštívilo během probíhajícího těhotenství 83 (78 %) dotázaných žen. Avšak z těchto 83 žen zatím informoval zubní lékař o prevenci zubního kazu u dětí pouze 15 (18 %) žen, zbylých 68 (82 %) nikoliv. 46

47 Otázka č. 14: Zajímá Vás toto téma, chtěla byste se dozvědět víc? 35% 65% Ano Ne Graf č. 14 Zájem respondentů o více informací Z celkového počtu 107 respondentů by se 70 (65 %) žen chtělo dozvědět více informací na toto téma. 7.6 Vyhodnocení hypotéz Hypotéza č. 1: Předpokládám, že více jako 50 % prvorodiček neví obvyklou dobu prořezávání prvních mléčných zubů a rovněž neví, kdy začít s péčí o mléčný chrup. Této hypotéze odpovídá kombinace otázek č. 1, 2 a 3. Hypotéza č. 1 se nepotvrdila. 47

48 Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že z celkového počtu 65 dotázaných prvorodiček jich 34 (52 %) ví, že první mléčné zuby obvykle prořezávají v prvních 8 měsících a dále si jich 45 (69 %) uvědomuje, že s péčí o mléčné zuby by se mělo začít již v kojeneckém období. To je pro mě pozitivní zjištění, avšak mám obavy, že i přes tyto znalosti matky včasnou péči zanedbávají. V mém okolí jsem se několikrát setkala s tím, že matky často péči o dočasný chrup svých dětí nestarají a čistí jen občas. Proto si myslím, že by měl být kladen důraz na riziko možných komplikací ECC a důsledky zanedbání včasné péče o dutinu ústní. Hypotéza č. 2: Předpokládám, že více jak 50 % dotázaných těhotných žen nezná všechny uvedené pomůcky na péči o dutinu ústní u kojenců. Této hypotéze odpovídá otázka č. 6. Hypotéza č. 2 se potvrdila. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že z celkového počtu 107 dotázaných těhotných žen pouze 38 (36 %) žen zná všechny uvedené pomůcky. Nejvíce odpovědí získal kartáček, avšak ten je vhodný, až když se prořežou první stoličky. Proto si myslím, že je vhodné informovat těhotné ženy o všech pomůckách jako je prsťáček a vlhká gáza, které jsou vhodné pro právě prořezané zoubky. Hypotéza č. 3: Předpokládám, že méně jak 30 % dotázaných těhotných žen považuje ovocné šťávy a džusy za vhodné. Této hypotéze odpovídá otázka č. 7. Hypotéza č. 3 se potvrdila. 48

49 Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že z celkového počtu 107 dotázaných těhotných žen jich 15 (14 %) považuje ovocné šťávy a džusy za vhodné. Jsem ráda, že ačkoliv mnoho reklam láká na vitaminy v různých šťávách a džusech, tak si ženy nemyslí, že by tyto nápoje byly vhodné. Otázka je, jestli si to myslí z důvodu velkého množství cukru a kyselosti těchto nápojů, které na zuby působí škodlivě či z důvodu toho, že děti po těchto nápojích mohou mít zažívací obtíže. Hypotéza č. 4: Předpokládám, že více jak 70 % dotázaných těhotných žen nepovažuje všechny uvedené dietní chyby a rizikové faktory za škodlivé. Této hypotéze odpovídá otázka č. 8. Hypotéza č. 4 se potvrdila. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že z celkového počtu 107 dotázaných těhotných žen si pouze 12 (11 %) z nich myslí, že škodlivé jsou všechny nabízené možnosti odpovědí. Jenom pár žen ví o riziku protahovaného nočního kojení, naopak spoustu žen ví o riziku podávání jednoduchých sacharidů dětem. Domnívám se však, že ženy nevědí, že záleží ne na množství, ale hlavně na frekvenci příjmu těchto sacharidů a opomíjejí důležitost hygieny dutiny ústní svých dětí. Hypotéza č. 5: Předpokládám, že více jak 80 % dotázaných těhotných žen si myslí, že ztráta dočasného zubu kvůli zubnímu kazu nevadí. Této hypotéze odpovídá otázka č. 11. Hypotéza č. 5 se nepotvrdila. 49

50 Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že z celkového počtu 107 dotázaných těhotných žen si 82 (77 %) myslí, že ztráta dočasného zubu kvůli kazu vadí. To je pozitivní zjištění, ale myslím si, že je důležité upozorňovat na důvody, proč ztráta zubů kvůli zubnímu kazu vadí (např. ortodontické vady) a zohlednit i pozitivní aspekty prevence, jako je finanční stránka (ušetřené peníze za rovnátka). 50

51 Závěr Zubní kaz je multifaktoriální infekční onemocnění postihující až 80 % české populace. Aby se toto číslo v budoucnosti snížilo a ČR mohla naplnit cíle Světové zdravotnické organizace je potřeba zaměřit péči na dutinu ústní na malé děti, které jsou ohroženy vznikem ECC. Z posledních dostupných údajů z roku 2006 vyplývá, že pouze 42,6 % pětiletých dětí má intaktní chrup. Děti si však nemohou vyčistit svůj chrup dokonale, proto je zapotřebí spolupráce rodičů, zvláště pak matek, které s dítětem tráví nejvíce času a měly by být edukované o problematice ECC ještě dříve než se dítě narodí. Z mého dotazníkového šetření vyplynulo, že mnoho gravidních žen nezná všechny rizikové faktory a dietní chyby, kterých se pak v budoucnu často dopouští. Navíc si až 33 % myslí, že stačí poprvé navštívit zubního lékaře s dítětem až ve třech letech věku dítěte, kdy už může být pozdě a ECC již může být rozvinut. Těhotné ženy mají nárok dvou preventivních prohlídek během jejich těhotenství, avšak z dotazníkového šetření vyplývá, že je jejich zubní lékař většinou neinformuje o možnostech prevence vzniku ECC. Protože měla velká část dotazovaných žen zájem o správné odpovědi dotazníku a chtělo více informací k ECC, vytvořila jsem edukační leták, který je pro širokou veřejnost, a proto je přizpůsoben i laikům a lidem nepracujícím v dentální sféře. Je určen pro gynekologické ordinace, mateřská a rodinná centra, popř. pro čekárny u pediatra a stomatologa. Tento edukační leták je k nahlédnutí v příloze. Doufám, že díky edukačnímu letáku, pomohu k naplnění dentálních cílů SZO. 51

52 Seznam použité literatury [1] ŠEDÝ, Jiří a René FOLTÁN. Klinická anatomie zubů a čelistí. Vyd. 1. Praha: Triton, ISBN [2] MERGLOVÁ, Vlasta a Romana KOBEROVÁ IVANČAKOVÁ. Zubní kaz a jeho prevence v časném dětském věku. Vyd. 1. Praha: Havlíček Brain Team, Edice zubního lékařství (Havlíček Brain Team). ISBN [3] BEZNOSKOVÁ SEYDLOVÁ, Michaela. Pedostomatologie: vybrané kapitoly. První vydání. Praha: Mladá fronta, Aeskulap. ISBN [4] HUJOVÁ, Anna. Preventivní zubní lékařství. [přednáška]. Praha: VOŠŽ, 2014/2015 [5] MERGLOVÁ, Vlasta. Příčiny a prevence zubního kazu v časném dětství. [online]. [cit ] Dostupné z: [6] BROUKAL, Zdeněk. Orální zdraví populace České republiky v roce 2000 dosavadní trendy a perspektivy. [online]. [cit ] Dostupné z: [7] KILIAN, Jan. Prevence ve stomatologii. 2. rozš. vyd. Praha: Galén, c1999. ISBN [8] Prevence vzniku rozštěpové vady v těhotenství a genetické vyšetření. [online]. [cit ] Dostupné z: [9] MARTÍNKOVÁ, Jiřina. Farmakologie pro studenty zdravotnických oborů. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN

53 [10] MERGLOVÁ, Vlasta. Prevence vzniku zubního kazu u dětí. [online]. [cit ] Dostupné z: [11] KNÍŽKOVÁ, Pavla. Orální hygiena. [přednáška]. Praha: VOŠZ, 2014 [12] Prevence zubního kazu u dětí a mládeže. [online]. [cit ] Dostupné z: [13] Zubní průkaz dítěte informace. [online]. Dostupné z: [14] TOMKA, Milan. Preventivní zubní lékařství. [přednáška]. Praha: VOŠZ, 2015 [15] KERNOVÁ, Věra. Co je podpora a ochrana zdraví. Zásadní dokumenty WHO, EU, MZ v oblasti podpory zdraví. [online]. Dostupné z: [16] Zubní kaz v časném dětském věku. [online]. Dostupné z: [17] WEBER, Thomas. Memorix zubního lékařství. 2. české vyd. Překlad Magdalena Koťová. Praha: Grada, ISBN

54 Seznam obrázků Obrázek 1 Kariézní postižení horních dočasných frontálních zubů [2] Obrázek 2 Komplikace ECC - chronická periodontitis [2] Seznam tabulek Tabulka 1 Erupce dočasného chrupu Tabulka 2 Možnosti léčení dětí s ECC Seznam grafů Graf č. 1 Jste prvorodička Graf č. 2 Věk prořezávání prvních mléčných zubů Graf č. 3 Doba, kdy začít s péčí o mléčné zuby Graf č. 4 Četnost čištění mléčného chrupu Graf č. 5 Věk, kdy poprvé jít s dítětem k zubnímu lékaři Graf č. 6 Pomůcky na péči o dutinu ústní Graf č. 7 Nápoje vhodné pro dítě po ukončení kojení Graf č. 8 Škodlivé věci pro dítě Graf č. 9 Pojem časný dětský zubní kaz Graf č. 10 Příčina zubního kazu Graf č. 11 Ztráta dočasného zbu kvůli kazu Graf č. 12 Návštěva zubního lékaře v průběhu těhotenství Graf č. 13 Prevence zubního kazu u dětí -informace od lékaře Graf č. 14 Zájem respondentů o více informací

55 Příloha 1 Edukační leták

56

57

58

59

60

61