Mapování hnízdišť rorýse obecného (Apus apus) v sídelní zástavbě města Bruntálu v roce 2016

Transkript

1 Mapování hnízdišť rorýse obecného (Apus apus) v sídelní zástavbě města Bruntálu v roce 2016 Zpracovatel: Petr Meca Bruntál 2016

2 Mapování hnízdišť rorýse obecného (Apus apus) v sídelní zástavbě města Bruntálu v roce 2016 Obsah Úvod. 2 Metodika.. 2 Výsledky... 3 Přílohy... 4 Literatura

3 Úvod Rorýs obecný (Apus apus) obývá Evropu od Středozemního moře až po oblasti za polárním kruhem. V České republice se vyskytuje po celém území s výjimkou nejvyšších hor, jednotlivé případy hnízdění jsou však známé i z nadmořských výšek přes 1100 m n. m. Hnízdní obsazenost kvadrátů v České republice v roce 2004 byla 98% a velikost české populace se odhaduje na 60 až 120 tisíc párů. Naprostá většina rorýsů u nás více než 95% hnízdí na lidských stavbách, kde vyhledává především štěrbiny ve zdi a pod střechou, větrací otvory panelových domů a jiné skuliny. Plošné rekonstrukce domů znamenají nenahraditelnou ztrátu tisíců hnízdních příležitostí. Pro rorýse je typická pevná vazba na hnízdiště. Kde jednou úspěšně vyhnízdí, tam se opakovaně vrací. Pokud o hnízdní dutinu přijde, trvá mu jeden i více roků, než si najde nové hnízdiště. Stejně jako všechny volně žijící druhy ptáků u nás je rorýs chráněn zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Podle 48 tohoto zákona a podle přílohy III vyhlášky č. 395/1992 Sb., která je jeho prováděcím předpisem, je rorýs zařazen mezi druhy zvláště chráněné v kategorii ohrožený. Metodika Mapování hnízdišť probíhalo ve dnech 5.7., 7.7., 8.7., 9.7., v sídelní zástavbě na území města Bruntálu. Během mapování rorýsích hnízdišť byly kontrolovány všechny budovy a další lidské stavby s cílem najít obsazené hnízdní lokality. Vzhledem k tomu, že rorýs k hnízdění využívá především panelové domy a starší zástavbu a vlivem rekonstrukcí domů a hromadného zateplování rorýsi o svá hnízdiště přicházejí, čímž jejich početnost v některých městech klesá, bylo prioritní zmapovat především tuto část. Rodinné zástavbě byla také věnována pozornost, ovšem v menší míře. Největší aktivita krmících rorýsů spadá do ranních (6:00-12:00) a večerních (16:00-21:00) hodin, v případě příznivého počasí lze mapovat i mimo uvedená časová rozpětí. Kontroly probíhaly především v ranních až odpoledních hodinách (7:00-14:30). Samotná práce v terénu spočívala v pomalém procházení (či jízdou na kole) sídliště a u budov byla sledována aktivita rorýsů. Mapování bylo prováděno v červenci, tedy v období kdy jsou krmena mláďata, proto každé zaznamenané zalétnutí rorýse do dutiny znamenalo prokázané hnízdění. U takto prokázaných hnízdišť bylo mnohdy nutné počkat cca min. pro odhad početnosti hnízdících párů. Obsazená hnízdiště byla následně zaznačena i s pořadovým číslem v mapě a s poznámkou o počtu párů, orientaci vletových otvorů atd. Po návratu z terénu byla podle mapového portálu zjišťována čísla popisná k jednotlivým budovám s prokázaným hnízděním. Veškerá zjištěná data byla na konci mapování zadána do NDOP (Nálezová databáze ochrany přírody), kterou spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. 2

4 Výsledky První jedinec rorýse obecného byl po příletu spatřen nad lokalitou a poslední exemplář byl viděn Celkem bylo nalezeno 122 hnízdišť (lokace hnízdišť jsou uvedeny v příloze č. 1., v příloze č. 2 je mapka Bruntálu a okolí s vyznačenými hnízdišti). V roce 2016 bylo při mapování zjištěno cca 370 hnízdících párů rorýse obecného. Byla nalezena velká většina hnízdících párů, ovšem ojedinělá hnízdění především v rodinné zástavbě mohla uniknout pozornosti, proto lze předpokládat, že skutečný stav populace rorýse obecného může být o něco vyšší. Ze 122 hnízdišť bylo 35 nalezeno na výškových budovách (panelová zástavba). 57 hnízdišť ve staré zástavbě se sedlovou střechou, převážně na ulicích Čs. armády, Švermova, Jesenická, Dlouhá a Květná. V rodinné zástavbě především na jižním a severním okraji města nebyla věnována taková pozornost, nicméně byly nalezeny celkem 4 hnízdiště. V nebytových (škola, nemocnice) a historických (kostel) objektech bylo 26 hnízdišť. Co se týká typu hnízdních dutin, v panelové zástavbě se zpravidla hnízdní dutiny nacházely ve větracích otvorech atiky budovy (převážně kruhového tvaru), v menší míře i pod oplechováním atiky a ve spárách mezi panely. Ve starší zástavbě se sedlovou střechou a v rodinné zástavbě rorýsi hnízdily pod okrajem střechy, kde využívali např. škvíry mezi zdí a trámovím, uvolněnou či vypadlou lištu, prostor mezi zdí a dřevěným opláštěním, nebo přilétali k dutině za okapem. V nebytových a historických objektech se typ hnízdních dutin nijak nelišil, většinou byly dutiny umístěny pod okrajem střechy, tedy ve škvírách mezi zdivem a oplechováním. Zajímavou hnízdní podporou jsou pro rorýse speciální budky rorýsovníky, jejichž instalace je zpravidla až poslední možnost a instalují se na budovy, kde proběhla rekonstrukce a např. z technických důvodů nebylo možné zanechat vletové otvory (tzv. kompenzační opatření), nebo je instalace budky z nějakých důvodů nařízena ČIŽP (Českou inspekcí životního prostředí). V sídelní zástavbě města Bruntálu jsou instalovány čtyřkomorové budky v areálu Střední průmyslové školy (7 ks + budky pro netopýry), na budově Městského úřadu (2 ks) a na bytovém domě Dr. E. Beneše 90/25 (1 ks) a 91/23 (1 ks). V sídelní zástavbě města Bruntálu existuje mnoho hnízdišť, kde se počty přibližují 10 hnízdícím párům. Nicméně v mapované oblasti existuje již řadu let hned několik nejpočetnějších hnízdních kolonií. Jedna z největších kolonií sídlí na panelovém domě Vodárenská 1830/6, kde dosud ještě neproběhla rekonstrukce a ptáci hnízdí ve větracích otvorech atiky, kterých je celkem 96, a téměř všechny jsou pravidelně obsazovány rorýsi. Další velká kolonie sídlí na budově Fügnerova 108/7 (CK Atis, sport Petroš), kde ptáci obsazují otvory a skuliny pod okrajem střechy a hnízdí v počtu cca 20 párů. Komplex starších budov v areálu Selika na ulici Jesenická nabízí řadu hnízdních příležitostí a jsou pravidelně obsazovány téměř 30 páry. Poslední početnou kolonií jsou na budovách se sedlovou střechou na ulici Květná 1821, 1822, 1823, 1828 a 1829, kde hnízdí více než 20 párů. 3

5 Přílohy Poznámka: Pro komplexnost jsou v tabulce uvedena i hnízdní data z mapování rorýse obecného v letech (Meca). + znamená hnízdění v daném roce; data z aktuálního mapování v roce 2016 jsou tučně označena. Příloha č. 1 ULICE ČÍSLO POPISNÉ HNÍZDĚNÍ V LETECH Jungmannova Jungmannova Nezvalova Nezvalova Dolní U Rybníka POZNÁMKA Dělnická Dělnická Dělnická Dělnická Horní Horní Horní tř. Obr. míru tř. Obr. míru tř. Obr. míru tř. Obr. míru tř. Obr. míru

6 tř. Obr. míru Cihelní Cihelní Vodárenská Uhlířská Uhlířská Zeyerova Z křídlo budovy Zeyerova hlavní budova Zeyerova Zeyerova Dlouhá Dlouhá Dlouhá V křídlo budovy Dlouhá Z křídlo budovy Dlouhá V křídlo budovy Dlouhá Z křídlo budovy Pěší Rýmařovská Rýmařovská Rýmařovská Janáčkova Jesenická Jesenická

7 Jesenická Jesenická Jesenická Jesenická Jesenická areál Selika Jesenická N, E Školní Školní Jiráskova Pionýrská Pionýrská Pionýrská Pionýrská Dukelská Dukelská Dukelská Kavalcova N, E Kavalcova Kavalcova Kavalcova Kavalcova Kavalcova N, E čtyřkomorová budka N, E čtyřkomorová budka N, E čtyřkomorová budka N, E čtyřkomorová budka Kavalcova x čtyřkomorová budka 6

8 Kavalcova Kavalcova Česká Čs. armády Čs. armády Čs. armády Čs. armády Čs. armády Čs. armády Čs. armády Čs. armády Čs. armády Čs. armády Čs. armády Čs. armády Čs. armády Čs. armády Čs. armády Čs. armády Čs. armády Čs. armády Čs. armády Švermova

9 Švermova Švermova Švermova Švermova Husova K. H. Máchy K. H. Máchy Nádražní Nádražní N, E Nádražní N, E Nádražní N, E Nádražní Nádražní x čtyřkomorová budka (2015) Nádražní Nádražní Nádražní Nádražní Krnovská Na Kopečku Na Vyhlídce Na Nábřeží Květná Květná

10 Květná Květná Květná Květná Květná Květná Revoluční Revoluční Revoluční Partyzánská Partyzánská tř. Práce tř. Práce Dr. E. Beneše Dr. E. Beneše Dr. E. Beneše Dr. E. Beneše Dr. E. Beneše Dr. E. Beneše Dr. E. Beneše Lidická Lidická Lidická

11 Lidická Okružní Okružní Okružní Opavská Nerudova Požárníků Požárníků hnízdo v porušeném plastovém krytí kabelů Požárníků 89 + Sladovnická Sladovnická Sladovnická N, E Smetanova Smetanova Zámecké nám Fügnerova Fügnerova Ruská nám. Míru 61 + Květná Květná Květná

12 Příloha č. 2 Hnízdní výskyt rorýse obecného (Apus apus) v sídelní zástavbě města Bruntálu v roce

13 Příloha č. 3 12

14 13

15 14

16 15

17 16

18 17

19 18

20 Příloha č. 4 Postup při rekonstrukci budov Podle ustanoveni 50 odst. 1 a 2 jsou zvláště chránění živočichové, ke kterým rorýs obecný patří, chráněni ve všech svých vývojových stádiích (vejce, mláďata) a jimi užívaná sídla a to jak přirozená, tak umělá (např. v lidských stavbách) a jejich biotop. Zakázáno je škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je rušit, zraňovat nebo usmrcovat, a je také zakázáno ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia. Provádění rekonstrukcí budov v hnízdním období rorýse obecného je nebo může být škodlivým zásahem do jeho přirozeného vývoje. Rekonstrukce budov mohou být realizovány pouze při dodržení těchto podmínek: 1) Pokud je rekonstrukce budovy, která je rorýsem obývána, naplánována do jeho hnízdního období, je nutné postupovat v souladu s ustanovením 56 ZOPK a požádat o povolení výjimky ze zákazů stanovených v ustanovení 50 odst. 2 ZOPK pro zvláště chráněné živočichy. Mimo chráněná území vydávají výjimky odbory životního prostředí příslušného krajského úřadu, na území chráněné krajinné oblasti (CHKO) a národního parku (NP) je třeba požádat o toto povolení příslušnou správu CHKO nebo NP. 2) Pokud je stavba zahájena před příletem rorýsů na hnízdiště, je nutné ještě před 20. dubnem provést preventivní zaslepení stávajících ventilačních průduchů jednosměrnou uzávěrou, aby se zabránilo zahnízdění, které by probíhající stavba významně rušila, případně zcela překazila. Zaslepení je nutné provést tak, aby dutiny neobsadili po příletu rorýsi, ale zároveň je mohly opustit kolonie netopýrů, kteří často v dutinách v podstřeší zimují. Po dokončení prací je nutno ventilační průduchy opět zprůchodnit. 3) V hnízdním období rorýse obecného (tj. v době od 20. dubna do 10. srpna) nebudou rekonstrukční práce probíhat v blízkosti ventilačních průduchů, tj. nebudou probíhat ve vzdálenosti minimálně 2,5 m nebo 1 patra od ventilačních průduchů. Ve vyšších nadmořských výškách nebo při nepřízni letního počasí se může hnízdění protáhnout i do 20. srpna. 4) Všechny ventilační průduchy v atikách budov zůstanou zachovány a v plném rozsahu zůstane zachován i průchod do navazujících odvětrávaných prostor (dutin). Rozměr ventilačních průduchů musí být zachován nebo, je-li upravován, pak musí mít průduchy rozměry nejméně 5 cm na výšku a 7 cm na šířku. 5) Bude zajištěna potřebná úprava ventilačních průduchů. Spodní okraj každého průduchu a následný průchod do navazujících odvětrávaných prostor (dutin) musí být dostatečně drsný z důvodu umožnění zachycení a prostupnosti pro jedince rorýse obecného. Zdrsnění je v případě použití materiálů s hladkým povrchem možné provést s pomocí ocelového kartáče či vrtačky s nástavcem ocelovým kartáčkem, anebo provést potěr spodní části průduchu tenkou vrstvou stavebního lepidla, jež vytvoří pevný nelepivý povrch s potřebnou strukturou. Vrstva lepidla nesmi výrazně ovlivnit světlost otvorů. 19

21 6) V případě instalace plastových ochranných mřížek budou odstraněny lamely ve spodní části každé mřížky tak, aby byl zachován minimální potřebný rozměr otvoru, tedy nejméně 5 cm na výšku a 7 cm na šířku. 7) V případě nutnosti úplného uzavření ventilačních průduchů, bude na stejné budově zajištěno vytvoření náhradních hnízdních příležitostí, tzv. kompenzační opatření (instalace prefabrikátů či speciálních budek pro rorýsy obecné v rozsahu/počtu odpovídajícím uzavřeným ventilačním průduchům, umístěných co nejblíže k uzavřeným ventilačním průduchům a se shodnou nebo obdobnou stranovou orientací). V případě, že je zásah proveden bez patřičného povolení nebo nejsou dodrženy stanovené podmínky, vystavuje se vlastník stavby (stavebník) spolu se zhotovitelem stavby (stavební firmou) postihu ze strany České inspekce životního prostředí, která může s okamžitou platností na místě zastavit rušivou činnost (tj. probíhající stavební práce), vydat zákaz této činnosti na dobu nezbytně nutnou ke zmírnění negativních dopadů na chráněné živočichy (např. po dobu nutnou ke zdárnému odchovu mláďat) a uložit pokutu, která může v závažnějších případech dosáhnout výše až Kč u fyzických osob a až Kč v případě právnických osob (nebo fyzických osob při výkonu podnikatelské činnosti). Literatura Pelc F. 2010: Metodický pokyn sekce ochrany přírody a krajiny Ministerstva životního prostředí k postupu orgánů ochrany přírody při zajišťování ochrany hnízdní populace rorýse obecného (Apus apus) podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Věstník ministerstva životního prostředí 19: 1 6. Viktora L., Nová P. et Bartonička T., 2008: Ochrana rorýsů a netopýrů při rekonstrukcích budov. Česká společnost ornitologická et Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky et Česká společnost pro ochranu netopýrů, Praha: 22 s. 20

22 21