|
|
- Antonie Musilová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 MUDr.Vladimíra Lipšová SZÚ Centrum hygieny práce a pracovního lékařství
2 Obsah prezentace Determinanty zdraví Zdravotní indikátory OECD 2013 Zaměření projektů PZP - podklady Nová rizika Závěr Zdroje
3 Zdraví Stav kompletní fyzické, psychické a sociální pohody, nejenom absence nemoci. WHO 1948 Harmonická rovnováha jedince, fyzická i psychická, dynamicky integrovaná v jeho přírodním a sociálním prostředí Seppilli 1985 Kontinuum zdraví nemoc High level Wellness Good HEALTHY Illness Disability Death
4 DETERMINANTY ZDRAVÍ Čím je ovlivněno zdraví jednotlivce?? Životní styl 50 % Genetický základ 20 % Životní a pracovní prostředí 20 % Zdravotní péče 10 %
5 Práce jako determinanta zdraví Zaměstnanec vyšší kvalita života - ekonomický přínos - životní smysl a uspokojení Zlepšení fyzického i duševního zdraví
6 Zdravotní indikátory (OECD 2013) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Health at a Glance 2013 (34 zemí) ekonomická krize snižování výdajů do zdravotnictví - dopad na zdraví populace?? - snížení spotřeby alkoholu a tabáku - méně smrtelných dopravních nehod - více sebevražd Snížení výdajů na prevenci Zvýšení spoluúčasti pacienta/klienta
7 Kouření Každý rok zemře 5 milionů kuřáků pasivních kuřáků (WHO, 2013) Hlavní rizikový faktor - KV onemocnění, nádory Zvyšuje riziko IM, CMP, ca plic, ca laryngu a DÚ, ca slinivky NEJDŮLEŽITĚJŠÍ OVLIVNITELNÝ rizikový faktor pro zdraví
8 Denní kuřáci (OECD 2013) Indie 10 %, Švédsko 13 % ČR 25% (+5 % za ) Řecko 32 % Rusko 34 % Průměr OECD 21% (-20 % za )
9 Příklad kolik stojí kuřáci?? Průměrná mzda v ČR Kč /160 pracovních hodin = 159 Kč 159/60 minut = 2,65 Kč 4 cigarety vykouřené v práci, 1 cigareta 5 minut 4x5=20 min x 2,65 Kč = 53 Kč 53 x 249 pracovních dnů = Kč / rok / pracovník 25 % kuřáků (průměr ČR), cca 1000 zaměstnanců x 250 = Kč / rok!!! Zdravé pracoviště zvládne i stres,
10 Nadváha a obezita nadměrná tělesná váha představující zdravotní riziko díky vysokému poměru tělesného tuku BMI - nejčastější indikátor BMI nadváha BMI 30 obezita Obvod pasu abdominální forma vysoké riziko: ženy 88 cm, muži 102 cm mírné riziko: ženy 80 cm, muži 94cm
11 Nadváha a obezita -rizik.faktor hypertenze zvýšený cholesterol diabetes kardiovaskulární onemocnění respirační onemocnění (astma) muskuloskeletální onemocnění (artritis) některé typy nádorů zvýšená mortalita
12 Nadváha a obezita (OECD 2013) 52,6 % (self reporting) - 55,6 % (měření) Obezita: 4 % - Japonsko, Korea 32 % - Mexiko, USA 18 % - OECD 21 % -ČR (měření) (+5 % ) Nárůst o 1/3 v 16 zemích OECD ( )
13 Výživa příjem ovoce, zeleniny Nedostatečná konzumace ovoce, zeleniny zvýšená nemocnost Správná výživa prevence chorob souvisejících s obezitou
14 Příjem ovoce (OECD 2013) 57% mužů, 69% žen denně (24 zemí) dotazníkově ČR 59 % / 79 % Nejnižší příjem - věk let Nejvyšší příjem - věk nad 65 let
15 Příjem zeleniny (OECD 2013) 64 % mužů, 73 % žen (28 zemí) 30 % mužů v Německu, 100 % v Korey ČR 50 % / 62 % Podpora konzumace ovoce a zeleniny (školy, pracoviště) priorita EK
16 Pohyb (OECD 2013) Fyzická aktivita u dětí let Doporučení 60 min /den OECD 25% dětí Pokles fyzické aktivity mezi rokem Pokles fyzické aktivity u dívek Pokles fyzické aktivity
17 Stres (EU-OSHA 2014) 25% zaměstnanců v Evropě pociťuje stres po většinu pracovní doby 20 % zaměstnanců dlouhé hodiny, nepravidelná pracovní doba 80 % manažerů znepokojení nad pracovním stresem
18 Psychosociální rizika (EU-OSHA 2014) Pracovní přetížení, dlouhá pracovní doba, časový tlak Nemožnost pracovní autonomie, kontroly Špatné vztahy na pracovišti Slabá podpora od vedení Organizační změny Obtížní klienti, pacienti, žáci
19 Dopad psychosociálních rizik Poškození fyzického i duševního zdraví Nepřítomnost na pracovišti Nižší kvalita práce, nižší produktivita Zvýšené léčebné a sociální náklady Méně než třetina podniků podniká opatření
20 Ženy v. muži Poruchy spánku: 20 % žen, 16 % mužů Duševní (ne)pohoda: 22 % Ž, 17 % M Muskuloskeletální obtíže: 61% Ž, 58% M
21 Evropské země Duševní (ne)pohoda: Dánsko (7%) Irsko (9%) Španělsko (9%) ČR(32%) Lotyšsko (32%) Litva (41%) MSDs: Irsko 34 %. Finsko 80 %
22 Velikost podniku negativní dopad na zdraví, absentismus: 30 % velké podniky. 27 % malé a střední podniky Bez rozdílu: Neschopnost (nechuť) pracovat na stejné pozici v 60 letech (ne)pohoda MSDs
23 Pracovní sektor Různá psychosociální rizika v různých sektorech Nepravidelná pracovní doba: doprava Nevhodné sociální chování: - zdravotnictví - služby
24 Náklady organizace na stres 1. Pracovní neschopnost (stres) 2. Předčasný odchod do důchodu 3. Fluktuace 4. Finanční kompenzace stížností, sporů 5. Poškození pracovního vybavení 6. Snížená produktivita 7. Poškozená image firmy
25 Příklad vyčíslení nákladů (EU-OSHA 2014) Holandská policie: Intervence zacílená na psychosociální rizika kurzy zaměřené na zvládání násilí a útoků Trvání: 4 roky Náklady: 3 miliony EURO Snížení absentismu o 3 % Úspora: 40 milionů EURO Podpora duševního zdraví na pracovišti: 1 EURO 13,3 EURO /rok
26 Nová rizika A) Dosud neexistovala - nové pracovní procesy - nové technologie - typ pracoviště - sociální nebo organizační změny B) Existují (dochází ke změně v jejich vnímání) - nové vědecké poznatky (zdravotní riziko)
27 Nová rizika - změny v charakteru zaměstnanosti Nárůst nezaměstnanosti Kvantita vs. kvalita zaměstnání post fordovský model automatizace, nárůst práce ve službách, konec těžké práce Demografické změny, ekonomická globalizace, technologické změny Stárnoucí pracovní populace, nové pracovní kontrakty, nejistota zaměstnání, intenzifikace práce, nepravidelná a flexibilní pracovní doba
28 Nová rizika - demografické změny Věk: starší zaměstnanci méně příležitostí k profesnímu rozvoji, omezený přístup ke vzdělávání, méně příležitostí k pracovní rotaci Pohlaví: ženy slaďování práce a soukromí, nerovné zacházení Etnikum: imigranti etnická a rasová diskriminace
29 Nová rizika - ekonomická globalizace Přesun výrobních pracovních pozic do jiných zemí: - IT - call centra - řízení podnikání horší kvalita zaměstnání nejistota zaměstnání
30 Nová rizika - technologické změny, mezinárodní konkurence Důraz na dovednosti Rychlá adaptace Řešení problémů, komunikace, spolupráce, abstraktní odůvodnění Méně trvalé zaměstnání, OSVČ, vzdálená práce, nepravidelná a flexibilní pracovní doba
31 Nová rizika biologická (2007) globální epidemie rezistentní patogeny plísně ve vnitřním prostředí zpracování odpadů analýza rizik zejména nečekané expozice
32 Nová rizika fyzikální (2005) nedostatek fyzické aktivity (sedavé zaměstnání, dlouhé služební cesty) call centra (hluk, ergonomie, sluchátka, emoční zátěž) vysoce rizikové skupiny zaměstnanců ( horší zaměstnání, nízké povědomí o rizicích, teplo/chlad zemědělství, stavebnictví) složité nové technologie (duševní, emoční zátěž)
33 Nová rizika chemická (2009) NANOČÁSTICE (částice, plyny, aerosoly) Alergizující a senzitizující substance isokyanáty, epoxidové pryskyřice, detergenty (kožní expozice) Karcinogeny, mutageny, genotoxiny - 32 milionů exponovaných nadlimitně (EU) - až úmrtí na ca/rok (EU 27) Zpracování odpadů Směsi, kombinované expozice, pracovní trh (migranti, outsourcing, SMEs)
34 Závěr PZP (WHP): - důležitá pro zdraví jedince - výhodná pro zaměstnavatele - důležitá/výhodná pro stát (veřejné zdraví)
35 Zdroje DĚKUJI ZA POZORNOST
Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace
Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace MUDr.Vladimíra Lipšová SZÚ-CHPPL SZÚ - Konzultační den Podpora zdraví na pracovišti 15.9.2011 Obsah prezentace Podpora zdraví na pracovišti Komplexní přístup
VícePSYCHOSOCIÁLNÍ RIZIKA NA PRACOVIŠTI - PŘEHLÍŽENÝ PROBLÉM?
PSYCHOSOCIÁLNÍ RIZIKA NA PRACOVIŠTI - PŘEHLÍŽENÝ PROBLÉM? MUDr. Vladimíra Lipšová Mgr. Kateřina Bátrlová SZÚ Praha, Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Vždy k mání... https://www.napofilm.net
VícePráceschopnost v každém věku. MUDr. Vladimíra Lipšová, Mgr. Kateřina Janošová, PhDr. Ludmila Kožená SZÚ, CHPPL
Práceschopnost v každém věku MUDr. Vladimíra Lipšová, Mgr. Kateřina Janošová, PhDr. Ludmila Kožená SZÚ, CHPPL Obsah Pracovní schopnost definice Životní styl - data (věkové skupiny) Motivační faktory (věkové
VíceZdraví a jeho determinanty. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, Brno
Zdraví a jeho determinanty Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, 625 00 Brno Zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody a nejen nepřítomnost nemoci nebo vady
VíceSocio-ekonomické determinanty zdraví. MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha
Socio-ekonomické determinanty zdraví MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha Socio-ekonomická nerovnost ve zdraví na začátku 21.století ve všech zemích EU nárůst v posledních desetiletích Lidé s nižším sociálně-ekonomickým
VíceJE PRO KOMUNÁLNÍHO POLITIKA VYUŽITELNÉ TÉMA ZDRAVÍ?
JE PRO KOMUNÁLNÍHO POLITIKA VYUŽITELNÉ TÉMA ZDRAVÍ? Stanislav Wasserbauer Státní zdravotní ústav Zdravá Vysočina, z. s. ZDRAVÍ 2 základní kategorie Individuální zdraví každého z nás Veřejné zdraví populace
VíceZdravé stárnutí Nikdy není pozdě
Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav 1 EY 2012 Aktivní a zdravé stárnutí a mezigenerační solidarita Národní strategie podporující pozitivní
VíceZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE
STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV CENTRUM PODPORY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Oddělení podpory zdraví, dislokované pracoviště Praha ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ Termín pořádání: 22.5. 213 Místo: SZÚ Praha V rámci Dne
VíceZdraví a jeho determinanty. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, Brno
Zdraví a jeho determinanty Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, 625 00 Brno Zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody a nejen nepřítomnost nemoci nebo vady
VícePéče o zdraví stárnoucí pracovní populace
Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace (projekt ) MUDr. Vladimíra Lipšová SZÚ, CHPPL Informace o projektu Účastníci Výběr tématu Cíle, cílové skupiny E-learning Web anketa, výsledky Závěr, kontakty
VíceNadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha
Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha Tisková konference 30.7. 2010 Evropská strategie pro prevenci a kontrolu chronických neinfekčních onemocnění Východiska:
VíceHygiena je lékařský vědní obor, který studuje zákonitosti vztahů mezi životním prostředím a pracovním prostředím a člověkem.
Hygiena - definice Hygiena je lékařský vědní obor, který studuje zákonitosti vztahů mezi životním prostředím a pracovním prostředím a člověkem. Cílem vědního oboru: - preventivní zaměření - ochrana a upevňování
VíceCivilizační choroby. Jaroslav Havlín
Civilizační choroby Jaroslav Havlín Civilizační choroby Vlastnosti Nejčastější civilizační choroby Příčiny vzniku Statistiky 2 Vlastnosti Pravděpodobně způsobené moderním životním stylem (lifestyle diseases).
VíceZdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná
VíceNemoci oběhové soustavy v české populaci. Mgr. Michala Lustigová 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013
Nemoci oběhové soustavy v české populaci Mgr. Michala Lustigová 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013 Struktura prezentace Epidemiologická situace v Evropě teoretický rámec zdravotního
VíceVyužití projektu SLIC 2012
Využití projektu SLIC 2012 Jaké je psychosociální klima ve vašem podniku? MUDr.Vladimíra Lipšová SZÚ, Santé s.r.o. Obsah prezentace: Psychosociální rizika Metodika, materiály Zkušenosti z výrobního podniku
VíceDeterminanty vzniku kardiovaskulárních onemocnění v české populaci
Determinanty vzniku kardiovaskulárních onemocnění v české populaci Michala Lustigová Státní zdravotní ústav XLIII. konference České demografické společnosti, XLIII. konference České demografické společnosti,
VíceDIABETES EPIDEMIE 21. STOLETÍ;
DIABETES EPIDEMIE 21. STOLETÍ; výsledky studie EHES MUDr. Naďa Čapková Mgr. Michala Lustigová, Ph.D. Státní zdravotní ústav Ústředí monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva EHIS/EHES 2014 EHIS (European
VíceNovinky z evropských projektů. MUDr. Vladimíra Lipšová SZÚ, CHPPL
Novinky z evropských projektů MUDr. Vladimíra Lipšová SZÚ, CHPPL Obsah Návrat chronicky nemocných do pracovního procesu (ENWHP 9.iniciativa) - akční plán v 6 krocích - zajímavosti ze závěrečné konference
VíceEkonomické výhody řešení nerovností ve zdraví. Marie Nejedlá Centrum podpory veřejného zdraví Státní zdravotní ústav
Ekonomické výhody řešení nerovností ve zdraví Marie Nejedlá Centrum podpory veřejného zdraví Státní zdravotní ústav Co určuje naše zdraví? Rizikové a protektivní faktory životní styl životní prostředí
VíceHEM Closing the gap, grant EU DG SANCO
HEM Closing the gap,, grant EU DG SANCO HEM Closing the gap Odstraňov ování nerovností ve zdraví a snižov ování předčasné úmrtnosti Mezi lety 2005 a 2007 řešil tým 10 evropských postkomunistických států
VíceStárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství
Stárnoucí pracovní populace Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Rožnov,2006 Základní problém Stárnutí populace celosvětový fenomén
VíceHana Janata, Eva Uličná. Centrum podpory veřejného zdraví Státní zdravotní ústav
Hana Janata, Eva Uličná Centrum podpory veřejného zdraví Státní zdravotní ústav Východiska projektu Počet lidí žijících v sociálně vyloučených lokalitách se pohybuje mezi 95 000 až 115 000. Celkem bylo
VíceStátní zdravotní ústav Praha
Zdravotní stav populace v ČR a EU MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha 2009 Definice zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhou nepřítomnost nemoci či slabosti (WHO
VíceRozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví
Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:
VíceEvropský průzkum o nových a nastupujících rizicích v podnicích: ESENER-2 Zásadní zjištění v České republice
Evropský průzkum o nových a nastupujících rizicích v podnicích: ESENER-2 Zásadní zjištění v České republice Xabier Irastorza, Projektový manažer, Sekce výzkumu a prevence Praha, 2. května 2017 Safety and
VíceHodnocení stavu výživy. MUDr. Matej Pekař
Hodnocení stavu výživy MUDr. Matej Pekař Úvod Obezita nadměrné ukládání energetických zásob v podobě tuku z různých příčin. Energetický příjem je větší než výdej. Příčinou je nejčastěji kombinace většího
VíceDeterminanty zdraví. A. Malina, ŠVZ I. modul
Determinanty zdraví A. Malina, ŠVZ I. modul Životní styl (způsob života) (sociáln lní faktory-chudoba, nezaměstnanost, práce, stres, vzdělání,, způsob stravování,, pohybové aktivity, abusus drog, alkoholu,
VíceKARDIOVASKULÁRNÍ RIZIKO V ČESKÉ POPULACI VÝSLEDKY STUDIE EHES
KARDIOVASKULÁRNÍ RIZIKO V ČESKÉ POPULACI VÝSLEDKY STUDIE EHES Mgr. Michala Lustigová, PhD. MUDr. Naďa Čapková MUDr. Kristýna Žejglicová Státní zdravotní ústav STRUKTURA PREZENTACE Kardiovaskulární situace
VíceZdravé stárnutí - výzva pro Evropu
Zdravé stárnutí - výzva pro Evropu MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav 1 Projekt EU Zdravé stárnutí Spolufinancován EK DG SANCO 2003-2007 NIPH Švédsko koordinátor + Česká Republika, Rakousko,
VíceStrategie Zdraví 2020 v mezinárodním kontextu Změna přístupu k vlastnímu zdraví
Strategie Zdraví 2020 v mezinárodním kontextu Změna přístupu k vlastnímu zdraví Konference PREVON 2017 Programy prevence, screeningu a časné diagnostiky vážných onemocnění ve světle současných poznatků
VícePPZ CESTA OD 1. ÚČASTI K RECERTIFIKACÍM
PPZ CESTA OD 1. ÚČASTI K RECERTIFIKACÍM MUDr. Vladimíra Lipšová SZÚ, CHPPL Obsah prezentace PZP KRITÉRIA RECERTIFIKACE V ČEM TKVÍ ÚSPĚCH? ZÁVĚR Podpora zdraví na pracovišti Zaměstnavatelé, zaměstnanci,
VíceZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE
STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV CENTRUM PODPORY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Oddělení podpory zdraví, dislokované pracoviště Praha ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ Termín pořádání :.5. 213 Objednavatel: Centrum sociální
VíceStres na pracovišti a jeho důsledky. Ludmila Kožená Státní zdravotní ústav Národní kontaktní centrum Evropské sítě podpory zdraví na pracovišti
Stres na pracovišti a jeho důsledky Ludmila Kožená Státní zdravotní ústav Národní kontaktní centrum Evropské sítě podpory zdraví na pracovišti Stres je individuální, stresová reakce je obecná Stresová
VícePodpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009
Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Zdraví - definice Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhá nepřítomnost nemoci či slabosti ( WHO 7. 4. 1948) Vymezuje
VícePsychosociální rizika horší než jsme předpokládali. MUDr. Vladimíra Lipšová
Psychosociální rizika horší než jsme předpokládali MUDr. Vladimíra Lipšová Obsah Stres vs. psychosociální rizika Psychosociální rizika Šikana Dopad na zdraví Deprese Francie Telecom/Orange Sebevraždy Prevence
Více"Fatální důsledky pohybové nedostatečnosti pro společnost" Václav Bunc LSM UK FTVS Praha
"Fatální důsledky pohybové nedostatečnosti pro společnost" Václav Bunc LSM UK FTVS Praha Studie WHO z roku 2015 dokládá, že 10% úmrtí ve světě je přímo způsobeno nedostatkem pohybu 33% celosvětových úmrtí
VíceZvýšení schopnosti pracovnělékařských služeb pečovat o zdraví stárnoucí pracovní populace. MUDr. Vladimíra Lipšová SZÚ, CHPPL
Zvýšení schopnosti pracovnělékařských služeb pečovat o zdraví stárnoucí pracovní populace MUDr. Vladimíra Lipšová SZÚ, CHPPL Obsah Informace o projektu Účastníci Výběr tématu Cíle, cílové skupiny E-learning
VíceŽivotní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR
Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR Šárka Daňková dankova@uzis.cz Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR www.uzis.cz Vybrané zdroje informací o životním stylu a zdravotním stavu
VíceZdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013 MUDr. Helena Šebáková
VícePRIMÁRNÍ PREVENCE JAKO SOUČÁST PRIMÁRNÍ LÉKAŘSKÉ PÉČE
PRIMÁRNÍ PREVENCE JAKO SOUČÁST PRIMÁRNÍ LÉKAŘSKÉ PÉČE doc. MUDr. Lumír Komárek, CSc., MUDr. Věra Kernová, MUDr. Jarmila Rážová Státní zdravotní ústav, Praha ÚVOD A DEFINICE Primární prevence by měla být
VíceProjekt EHES evropské výběrové šetření zdravotního stavu populace
Projekt EHES evropské výběrové šetření zdravotního stavu populace MUDr. Růžena Kubínová MUDr. Naďa Čapková MUDr. Jana Kratěnová Mgr. Michala Lustigová Ústředí monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva
VíceSociální a ekonomické determinanty a nerovnosti ve zdraví. Hana Janata, SZÚ
Sociální a ekonomické determinanty a nerovnosti ve zdraví Hana Janata, SZÚ Chudoba a vyloučení - definice Chudoba absolutní, extrémní ( EU, definice 1995) : závažné strádání v zajišťování základních lidských
VíceGlobální problémy Civilizační choroby. Dominika Fábryová Oktáva 17/
Globální problémy Civilizační choroby Dominika Fábryová Oktáva 17/18 18.3.2018 Co jsou civilizační choroby nemoci, které jsou způsobeny špatným životním stylem můžeme označit za nemoci moderní doby hlavní
VíceÚSPĚŠNÝ PRACOVNÍ ŽIVOT V KAŽDÉM VĚKU
ÚSPĚŠNÝ PRACOVNÍ ŽIVOT V KAŽDÉM VĚKU Mgr. Ilona Štorová RNDr. Bohumil Pokorný, CSc Age Management z.s. 24.02.2016 1 OBSAH Představení Age Management z.s. Vývoj age managementu Pracovní schopnost Příklady
VíceMUDr.Vladimíra Lipšová SZÚ - COČ. SZÚ - Konzultační den Podpora zdraví na pracovišti
MUDr.Vladimíra Lipšová SZÚ - COČ Evropská síť pro podporu zdraví na pracovišti (ENWHP) Kritéria kvality Soutěž Podnik podporující zdraví 2005-2010 Budoucnost The European Network for Workplace Health Promotion
VíceZdravotní ukazatele obyvatel MSK
Zdravotní ukazatele obyvatel Krajský úřad, 9.1.215 MUDr. Helena Šebáková, RNDr. Jiří Urbanec, Bc. Eva Kolářová 595 138 2 Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle
VíceZdravotní ukazatele obyvatel MSK Krajský úřad MSK, 9.10.2015
Zdravotní ukazatele obyvatel Krajský úřad, 9.1.215 MUDr. Helena Šebáková, RNDr. Jiří Urbanec, Bc. Eva Kolářová 595 138 2 Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle
VícePRIORITY VÝZKUMU A VÝVOJE BOZP VE STŘEDNĚDOBÉM VÝHLEDU
Cíle PRIORITY VÝZKUMU A VÝVOJE BOZP VE STŘEDNĚDOBÉM VÝHLEDU Hlavní priority výzkumu a vývoje v oblasti BOZP jsou zpracovány v intencích 7. rámcového programu výzkumu a vývoje Evropské komise. Navazují
VíceStřední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
VíceAge Management, zaměstnanost a pilotní ověření metody Work Ability Index
Age Management, zaměstnanost a pilotní ověření metody Work Ability Index Úřad práce ČR Krajská pobočka v Brně RNDr. Jiří Fukan, Ph.D. jiri.fukan@bm.mpsv.cz Národní cíle České republiky v oblasti zaměstnanosti
VícePsychosociální rizika a jejich řešení Psychosocial risks and their solutions
Psychosociální rizika a jejich řešení Psychosocial risks and their solutions Lenka Čermáková Labour office Nový Bor - TUNED Berlin 16th March 2017 Základní informace o České republice: Basic info about
VíceVLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ KRISTÝNA RYBOVÁ Úvod Úvod Vývoj výdajů
VíceObezita v evropském kontextu. Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu
Obezita v evropském kontextu Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu OBEZITA CELOSVĚTOVÁ EPIDEMIE NA PŘELOMU TISÍCILETÍ 312 milionů lidí na světě je obézních a 1,3 miliardy lidí
VíceVybrané zdravotní a socioekonomické. ke znečištěnému ovzduší , Ostrava
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Vybrané zdravotní a socioekonomické ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší 8.11.2012, Ostrava MUDr. Helena Šebáková a kol. Mgr.
VíceZdraví obyvatel co lze a nelze ovlivnit zdravotní politikou obce. Kateřina Janovská Národní síť podpory zdraví, z.s.
Zdraví obyvatel co lze a nelze ovlivnit zdravotní politikou obce Kateřina Janovská Národní síť podpory zdraví, z.s. Co je to zdraví? Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, nikoliv pouze nepřítomnost
Více9803/05 IH/rl 1 DG I
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel, 6. června 2005 9803/05 SAN 99 INFORMATIVNÍ POZNÁMKA Odesílatel : Generální sekretariát Příjemce : Delegace Č. předchozího dokumentu : 9181/05 SAN 67 Předmět : Závěry Rady o obezitě,
VíceIniciativy v podpoře zdraví na pracovišti splněné, probíhající, nadcházející
Iniciativy v podpoře zdraví na pracovišti splněné, probíhající, nadcházející Ludmila Kožená Státní zdravotní ústav Centrum odborných činností v ochraně a podpoře zdraví l.kozena@szu.cz Konzultační den
VícePřehled současných projektů v podpoře zdraví na pracovišti. 49. konzultační den SZÚ 13. 12. 2012 PhDr. Ludmila Kožená CHPPL SZÚ
Přehled současných projektů v podpoře zdraví na pracovišti 49. konzultační den SZÚ 13. 12. 2012 PhDr. Ludmila Kožená CHPPL SZÚ I. Podpora návratu na pracoviště 8. iniciativa Evropské sítě podpory zdraví
VíceKonzultace týkající se evropského pilíře sociálních práv
Konzultace týkající se evropského pilíře sociálních práv Vyplnění polí označených je povinné. Dotazník on-line I. Otázky k identifikaci respondenta Odpovídáte jako jednotlivec, nebo za organizaci? jednotlivec
VíceUžívání tabáku a nerovnosti v evropském regionu WHO: Co říkají fakta a co z nich plyne pro programy v oblasti prevence a podpory zdraví?
Užívání tabáku a nerovnosti v evropském regionu WHO: Co říkají fakta a co z nich plyne pro programy v oblasti prevence a podpory zdraví? Rula N. Khoury Evropská úřadovna WHO 22. září 2011 Cíl 1: Přehled
VíceZdravotní stav a vybrané ukazatele demografické statistiky
Zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické statistiky MUDr. Růžena Kubínová ředitelka monitoringu Odbor hygieny životního prostředí Státní zdravotní ústav Zdravotní stav české populace Očekávaná délka
VíceSrovnání vybraných zdravotních ukazatelů v MSK a ČR
Srovnání vybraných zdravotních ukazatelů v a ČR Ostrava, 2.12.2015 MUDr. Helena Šebáková a kol. 595 138 200 Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle 7, 702 00 Ostrava,
VíceVýskyt nadváhy a obezity
Datum: září 2013 Výskyt nadváhy a obezity Definice: Procentuální zastoupení dospělých osob v populaci s nadváhou (index BMI 25-29,9 kg/m 2 ) a obézních (index BMI nad 30 kg/m 2 ) 1, podíl dětí s vyšší
VícePodpora veřejného zdraví v České republice. MUDr. Lidmila Hamplová ved. odd. podpory veřejného zdraví MZ ČR
Podpora veřejného zdraví v České republice MUDr. Lidmila Hamplová ved. odd. podpory veřejného zdraví MZ ČR Evropská úřadovna Světové zdravotnické organizace % 75 Příčiny úmrtí v rámci regionů WHO, 2000
VíceZdraví obyvatel co lze a nelze ovlivnit zdravotní politikou obce. Kateřina Janovská Národní síť podpory zdraví, z.s.
Zdraví obyvatel co lze a nelze ovlivnit zdravotní politikou obce Kateřina Janovská Národní síť podpory zdraví, z.s. Co je to zdraví? Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, nikoliv pouze nepřítomnost
VícePředběžné výsledky. Socialní & Ekonomické Determinanty nerovností v obezitě a užívání tabáku včeské republice
Socialní & Ekonomické Determinanty nerovností v obezitě a užívání tabáku včeské republice Předběžné výsledky E. Gottvaldová /MZd/ & L. Kostelecká /MZd/ & S.Simpson /WHO/ a kol. 22 září 2011, Praha O projektu
VíceAge management. Projekt Mosty, CZ.1.04/3.4.04/ Tento projekt je financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR.
Age management Projekt Mosty, CZ.1.04/3.4.04/76.00296 Tento projekt je financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR. Age management Age management jako řízení věkové skupiny zaměstnanců,
VíceDemografický vývoj, indikátory stárnutí
Demografický vývoj, indikátory stárnutí Ing.M.Chudobová, Mgr.V.Mazánková Lékařský dům Praha 19.listopad 2008 Hlavní rysy demografického vývoje (1) Počet obyvatel roste Podle prognózy ČSÚ do roku 2015 poroste,
VíceZvýšení schopnosti pracovnělékařských služeb pečovat o zdraví stárnoucí pracovní populace. MUDr. Vladimíra Lipšová SZÚ, CHPPL
Zvýšení schopnosti pracovnělékařských služeb pečovat o zdraví stárnoucí pracovní populace MUDr. Vladimíra Lipšová SZÚ, CHPPL Obecné informace o projektu Účastníci Výběr tématu proč? Cíle projektu Cílové
VíceStudie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová
Studie EHES - výsledky MUDr. Kristýna Žejglicová Výsledky studie EHES Zdroje dat Výsledky byly převáženy na demografickou strukturu populace ČR dle pohlaví, věku a vzdělání v roce šetření. Výsledky lékařského
VíceVýcvikový program. Národní program zdraví projekt podpory zdraví č. 10030
Výcvikový program Národní program zdraví projekt podpory zdraví č. 10030 1 Program: Teorie Východiska, definice a význam krátké intervence (KI) Využití v praxi, možnosti a limity Zdravotní, psychologické
VíceZdravé pracoviště pro všechny bez rozdílu věku Podpora udržitelného pracovního života
Zdravé pracoviště pro všechny bez rozdílu věku Podpora udržitelného pracovního života Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je věcí každého z nás. Cenná pro Vás. Přínosná pro firmu. Úvod do kampaně Koordinaci
VíceVztah pracující populace ke zdraví - poznatky z dlouhodobé studie české neselektované pracovní populace V L A D I M Í R K E B Z A,
Vztah pracující populace ke zdraví - poznatky z dlouhodobé studie české neselektované pracovní populace L U D M I L A K O Ž E N Á, V L A D I M Í R K E B Z A, S T Á T N Í Z D R A V O T N Í Ú S T A V, P
VíceZdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO
Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO Demografická změna a role měst v rozvoji komunitních zdravotních a sociálních služeb Magistrát hl.města Prahy 13.ledna 2015 Alena Šteflová Kancelář WHO
VícePrevence nádorových onemocnění v primární péči. Kyasová Miroslava Katedra ošetřovatelství LF MU
Prevence nádorových onemocnění v primární péči Kyasová Miroslava Katedra ošetřovatelství LF MU Prevence nádorových onemocnění v primární péči Význam časné detekce Multidisciplinární přístup v prevenci
VíceKampaň a soutěž pro děti základních škol
Kampaň a soutěž pro děti základních škol NPZ - projekt podpory zdraví č.9939/09 MUDr. Ludmila Skálová skalova@szu.cz Tisková konference k zahájení kampaně, SZÚ 13.8.2009 Cíl kampaně Základním smyslem kampaně
VíceVýživa zdravých a chronicky nemocných dětí v 21.století. Hrstková H.
Výživa zdravých a chronicky nemocných dětí v 21.století Hrstková H. Česká republika přední místo na světě ve výskytu kardiovaskulárních chorob Nejčastější příčina úmrtí Budoucí vývoj zdraví - ovlivňován
VíceSTÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ
STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV Centrum podpory veřejného zdraví Oddělení podpory zdraví ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ Termín pořádání: 25.6.204 Organizátor: Mgr. Dana Hronová, ZŠ Votice Místo: Votice OBSAH
VíceSurvey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+:
Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Česká republika 50+: projekt SHARE SHARE Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Proces stárnutí evropské populace Mezinárodní, longitudinální,
VíceProjekt Násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče Pracovní násilí a jeho podoby
Projekt Násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče Pracovní násilí a jeho podoby Ing. Iva Merhautová, MBA Násilí na pracovištích Násilí na pracovištích se stalo stejným rizikem jako
VíceVliv komplexního přístupu v terapii žen s nadváhou a obezitou. Mgr. Pavla Erbenová
Vliv komplexního přístupu v terapii žen s nadváhou a obezitou Mgr. Pavla Erbenová Obezita je stále narůstající břemeno dnešní doby. Epidemie obezity, někdy nazývaná také jako mor třetího tisíciletí, však
VíceMUDr. Alena Šteflová, Ph.D. Kancelář WHO v ČR
Mezinárodn rodní doporučen ení a postupy v podpoře e zdraví; možnosti jejich využit ití v ČR Celostátn tní konference NSZM Magistrát t hl.m.prahy, 4.prosince 2008 MUDr. Alena Šteflová, Ph.D. Kancelář WHO
VíceVybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava,
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava, 3.3.214 MUDr. Helena Šebáková a kol. helena.sebakova@khsova.cz
VíceMUDr. Růžena Kubínová Odbor hygieny životního prostředí
Systém monitorování zdravotních rizik ze znečištěného životního prostředí MUDr. Růžena Kubínová Odbor hygieny životního prostředí aústředí monitoringu, SZÚ Co je Systém monitorování koordinovaný systém
VíceAge management a dosavadní výsledky výzkumu v oblasti zaměstnávání osob 50+
Age management a dosavadní výsledky výzkumu v oblasti zaměstnávání osob 50+ Praha, 22. 11. 2013 Nikola Šimandlová Alternativa 50+, o.p.s. +420 777 564 332 nikola.simandlova@alternativaplus.cz http://alternativaplus.cz
VíceEHIS Vybrané výsledky v Evropě. Naďa Čapková, Michala Lustigová, Státní zdravotní ústav. 22. konference Zdraví a životní prostředí Milovy 2017
EHIS 2014 Vybrané výsledky v Evropě Naďa Čapková, Michala Lustigová, Státní zdravotní ústav 22. konference Zdraví a životní prostředí Milovy 2017 EHIS European Health Interview Survey Evropské dotazníkové/dotazovací
VíceInformační společnost z pohledu statistiky
Konference ISSS 2007, Hradec Králové Informační společnost z pohledu statistiky Martin MANA Oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti Obsah prezentace KONCEPT INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTI
VíceMožnosti a postupy snižování stresu na pracovišti: příklady z evropské praxe
Možnosti a postupy snižování stresu na pracovišti: příklady z evropské praxe Ludmila Kožená Státní zdravotní ústav Praha Centrum pracovního lékařství e-mail: nfnt@szu.cz Konzultační den SZÚ 21.6.2007 Jak
VíceOBJEKTIVIZACE PRACOVNÍ SCHOPNOSTI POMOCÍ INDEXU WAI
OBJEKTIVIZACE PRACOVNÍ SCHOPNOSTI POMOCÍ INDEXU WAI VÝSLEDKY PRVNÍCH MĚŘENÍ V ČR Bohumil Pokorný Age Management z.s. KONCEPT PS HISTORICKÝ VÝVOJ Finsko = 80. léta 20. století reakce na rapidní stárnutí
VícePodpora pohybových aktivit v obcích jak na to?
Podpora pohybových aktivit v obcích jak na to? Mgr. Zdeněk Hamřík Vedoucí Katedry rekreologie FTK UP v Olomouci Deputy Principal Investigator of HBSC, Czech Republic WHO Collaborative Cross National Study
VíceModel. zdraví a nemoci
Model zdraví a nemoci Zdraví SZO (WHO) definovalo zdraví jako:,,celkový stav tělesné, duševní a sociální pohody, a ne pouze nepřítomnost nemoci nebo slabosti". Dále (velmi zjednodušeně): - zdraví je nebýt
VíceDefinice zdraví podle WHO
Zdravotní politika ZDRAVOTNÍ POLITIKA Zdraví a nemoc jsou předmětem sociální politiky. Zdraví je však pojímáno buď úzce (biologický stav člověka) nebo široce (biologicky přijatelné podmínky a prostředí).
VíceChronické nemoci jako hlavní faktor nárůstu nákladů na. faktory. MUDr. Alena Šteflová, PhD. Kancelář WHO v ČR
Chronické nemoci jako hlavní faktor nárůstu nákladů na zdravotnictví a jejich rizikové faktory MUDr. Alena Šteflová, PhD. Kancelář WHO v ČR Příčiny úmrtí v roce 2005, celosvětově Neinfekční nemoci NonCommunicable
VícePředstavení projektu seznámení s materiály
Představení projektu seznámení s materiály Posouzení psychosociálních rizik Kampaň 2012 Evropské inspekce SLIC 2012 MUDr.Vladimíra Lipšová SZÚ Obsah prezentace: Právní rámec EU, ČR Psychosociální rizika
VíceCelospolečenské ztráty z dopravních nehod a nedostatku pohybu Zdravotní přínosy aktivní mobility
Celospolečenské ztráty z dopravních nehod a nedostatku pohybu Zdravotní přínosy aktivní mobility Doc. MUDr. Jan Václavík, Ph.D. I. interní klinika kardiologická Lékařská fakulta UP a Fakultní nemocnice
VíceMediální kampaně k propagaci zdravého životního stylu
Mediální kampaně k propagaci zdravého životního stylu MUDr. Věra Kernová Praha 20.4. 2009 Evropská strategie pro prevenci a kontrolu chronických neinfekčních onemocnění snížit prevalenci chronických neinfekčních
VícePREVENCE DĚTSKÉOBEZITY MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE
PREVENCE DĚTSKÉOBEZITY MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE P.TLÁSKAL SPOLEČNOST PRO VÝŽIVU FN MOTOL OBEZITA NEPŘÍZNIVĚ OVLIVŇUJE ZDRAVOTNÍ STAV ČLOVĚKA Kardiovaskulární onemocnění Endokrinní poruchy Metabolické komplikace
VíceEPIDEMIOLOGIE ZÁVISLOSTI NA TABÁKU U NÁS A VE SVĚTĚ, PASIVNÍ KOUŘENÍ RIZIKO PRO
EPIDEMIOLOGIE ZÁVISLOSTI NA TABÁKU U NÁS A VE SVĚTĚ, PASIVNÍ KOUŘENÍ RIZIKO PRO OKOLÍ ZÁVISLÉHO Eva Králíková Centrum pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1.LF UK a VFN, Ústav hygieny a epidemiologie
VíceZDRAVOTNÍ STAV ČESKÉ POPULACE VÝSLEDKY STUDIE EHES. Michala Lustigová XI. seminář ZDRAVÍ 2020 Plzeň
ZDRAVOTNÍ STAV ČESKÉ POPULACE VÝSLEDKY STUDIE EHES Michala Lustigová XI. seminář ZDRAVÍ 2020 Plzeň 24. 11. 2016 STRUKTURA PREZENTACE Epidemiologická situace Česko v kontextu Evropy Studie EHIS/EHES 2014
Více