Vyjasnění postupů při vytyčování hranic pozemků podle údajů KN

Transkript

1 Vyjasnění postupů při vytyčování hranic pozemků podle údajů KN Karel Štencel Seminář Spolku zeměměřičů Brno a KÚ pro Jihomoravský kraj

2 V čem je problém? ČÚZK potřebuje řešit rostoucí problém nesprávného postupu zeměměřičů při vytyčování hranic pozemků a vyjasnit si, zda právní úprava nutně vyžaduje změny a případně jaké. Hlavní problémy jsou tyto: Nesprávné vnímání cíle a smyslu vytyčení Používání souřadnic obrazu z KMD bez jejich transformace - s využitím identických bodů Není upřednostňována existující stabilizace Je opomíjeno (obcházeno) přizvání sousedních vlastníků Dochází k uvádění vlastníků v omyl při vytyčení bez papíru Stránka 2

3 V čem je problém? Právní úprava nemůže být konkrétní pro každou možnou situaci, protože variabilita podkladů a historie správy katastru to neumožňuje, proto je třeba zformulovat výklad právní úpravy, který zdůrazní základní principy, které nelze při vytyčování opustit sjednotit názory na správném postupu zeměměřiče při vytyčování hranic pozemků, který tomuto výkladu odpovídá. navrhnout úpravy právních předpisů. Stránka 3

4 Výkladové stanovisko k vytyčování ČÚZK zformuloval odborné stanovisko k tématu a má zájem vést odbornou diskuzi se zástupci soukromé sféry o tom, zda je stanovisko věcně v pořádku a pokud ano, zda i přesto má smysl právní předpisy nějak upravit. Chceme pomoct poctivým a odborně zdatným zeměměřičům Chceme bojovat proti zjednodušování postupů, které může vést k nesmyslným výsledkům Chceme bránit uvádění vlastníků v omyl, že je vytyčeno podle KN Stránka 4

5 1. Vytyčování hranic pozemků podle katastru Obsahuje zejména obecnější vyjasnění toho, co je cílem vytyčení a jaké podklady nelze při vytyčení pominout. Smyslem právní úpravy vytyčování hranic pozemků je odborná podpora nalézání hranic pozemků, které nejsou v terénu patrné, případně hranic, o jejichž správném vyznačení v terénu existují důvodné pochybnosti. Využívají se přednostně údaje původních výsledků zeměměřických činností. S ohledem na rozdílnou přesnost dostupných výsledků zeměměřických činností jde o velmi individuální postup. Stránka 5

6 1. Vytyčování hranic pozemků podle katastru Úkolem vytyčovatele je tedy nalézt původní polohu vytyčovaného lomového bodu. Původní poloha vytyčovaného lomového bodu ovšem mohla být kdekoliv uvnitř kružnice se středem daným souřadnicemi v S-JTSK a poloměrem daným mezní polohovou chybou pro příslušný kód kvality souřadnic. Vytyčovatel tedy z možných výsledků vytyčení musí vlastníkům navrhnout ten nejpravděpodobnější a za takový výsledek logicky musí být považována existující stabilizace, pokud svou polohou nepřekračuje mezní odchylku od vytyčených souřadnic. V těchto případech se tedy pouze ověřuje shoda existující stabilizace s údaji katastru. Stránka 6

7 Výkladové stanovisko k vytyčování St. 1 mapa skutečnost St. 2 Stránka 7

8 Výkladové stanovisko k vytyčování Stránka 8

9 Výkladové stanovisko k vytyčování 10/6 mapa 10/3 skutečnost 11/3 10/1 10/2 10/5 10/7 10/4 Profil => Existují-li zachovalé terénní znaky, je třeba je vzít v úvahu a posoudit důsledky mého vytyčení i s ohledem na okolní hranice pozemků Stránka 9

10 1. Vytyčování hranic pozemků podle katastru Dále je upřesněno, že katastrální předpisy stanovují podmínky pro vyhotovení a ověření dokumentace o vytyčení jako výsledku vytyčení podle údajů katastru Pouze při takovém vytyčení se dokumentace ověřuje ve smyslu 12 odst. 1 písm. a) zákona o zeměměřictví a předkládá katastrálnímu úřadu jako příloha ZPMZ k založení do měřické dokumentace, Pouze pro takové vytyčení může zeměměřič požadovat bezplatné poskytnutí podkladů od katastrálního úřadu. Stránka 10

11 1. Vytyčování hranic pozemků podle katastru Z pohledu správy katastru je velmi nežádoucí vytyčování hranic pozemků bez vyhotovení předepsané dokumentace a jejího předání katastrálnímu úřadu. Takové vytyčení nemá žádný dopad na údaje katastru nemovitostí. Dokumentace k takovému vytyčení se neověřuje. Pokud zeměměřič neupozorní vlastníka, že vytyčení nebude provedeno v souladu s katastrálními předpisy, je postup krajně neetický (vlastník je vědomě uváděn v omyl). Stránka 11

12 2. Podklady pro vytyčení Právní úprava vytyčování hranic postupně dospěla k obecnějšímu vymezení s ponecháním prostoru pro odborné zhodnocení využitelnosti údajů z dostupných podkladů GPU + další podklady Hlavním z dalších podkladů musí být původní výsledek zeměměřické činnosti Za takový výsledek musí být považována i mapa, pokud hranice nebyla od vzniku mapy měněna Je ovšem třeba se snažit eliminovat vliv chyb při reprodukci map, proto je jako původní výsledek vhodný vyrovnaný rastr mapy PK. Stránka 12

13 3. Postupy při vytyčování Dvě základní varianty rozdílné podle toho, zda GPU je dáno: 1. číselným vyjádřením prvků polohopisu a spojnicemi lomových bodů, 2. zobrazením hranic v katastrální mapě (a to bez ohledu na digitální nebo analogovou formu mapy). Až na výjimky ovšem vždy musí být zaměřen skutečný stav v terénu v přiměřeně velkém okolí vytyčovaných bodů a výsledky tohoto měření musí být porovnány s údaji katastru. Stránka 13

14 3. Postupy při vytyčování 1. Je-li GPU dáno číselným vyjádřením, je principiálně možné přenést souřadnice lomových bodů hranic na zemský povrch přímo. To neznamená, že zeměměřič nemůže využít jiný postup, je-li přesvědčen, že povede k lepšímu výsledku. Pokud je kontrolním měřením zjištěn rozpor, je třeba zkontrolovat správnost číselného vyjádření. Stránka 14

15 3. Postupy při vytyčování 2. Základním principem při vytyčování hranic v případech, kdy je GPU dáno pouze zobrazením hranic v katastrální mapě, je využití identických bodů a linií. Původní výsledek zeměměřické činnosti je výslovně stanoven v 87 katastrální vyhlášky jako neopomenutelný podklad při jejím vytyčení. Vytyčovatel ověřuje, zda původní výsledky zeměměřických činností byly správně zapracovány do katastrální mapy. S využitím identických bodů provede zpracovatel co nejlepší ztotožnění zákresu v katastrální mapě s výsledkem zaměření skutečného stavu v terénu. Určí se vytyčovací prvky těch lomových bodů, které mají být vytyčeny. Stránka 15

16 3. Postupy při vytyčování Jsou-li body zaměřené na zachovalém označení hranic v terénu využity jako identické body, výsledek vytyčení na ně vhodně navazuje. Naopak ignorování takového označení hranic nebo přirozeného rozhraničení pozemků při vytyčení je v rozporu s katastrální vyhláškou. Nové označování vytyčovaných bodů ve vzdálenosti do hodnoty mezní polohové chyby od existující stabilizace připadá v úvahu pouze v případě, kdy je prokázána nesprávnost stávajícího označení. Stránka 16

17 3. Postupy při vytyčování Stránka 17

18 4. Označování vytyčených bodů Je-li lomový bod evidován s kódem charakteristiky kvality souřadnic 3 až 5 anebo je předmětem zpřesnění na základě geometrického plánu, označí se trvalým způsobem, v ostatních případech se označí způsobem dočasným. Stránka 18

19 Výkladové stanovisko k vytyčování Pro uvedený postup lze nalézt oporu již ve stávajícím znění právních předpisů! Principiálně se takto podle map 2880 vytyčovat vždy mělo a vytyčovalo. Stejně se musí vytyčovat i nyní, kdy máme v KMD souřadnice obrazu, které nejsou GPU, ale slouží pouze jako počáteční a koncové body čar, kterými jsou hranice zobrazeny v mapě. Stránka 19

20 Návrhy změn vyhlášky 1. V 81 odst. 3 je třeba zvolit jednoznačnější definici znatelné/neznatelné hranice. Za znatelnou se považuje hranice, která je označena trvalým způsobem, a hranice, která je číselně vyjádřena. 2. Přesněji stanovit, že základním principem při vytyčování hranic v případech, kdy je GPU dáno pouze zobrazením hranic v katastrální mapě, je využití identických bodů a linií. např. v 88 odkazem na 75 odst. 3. Stránka 20

21 Návrhy změn 3. V případech, kdy je GPU dáno pouze zobrazením hranic v katastrální mapě, stanovit povinnost zdůvodnit postup v těch případech, kdy nebude původní výsledek zeměměřické činnosti použit pro vytyčení. Zdůvodnění do vytyčovacího protokolu. 4. Zřetelněji stanovit, že v případech, kdy je GPU dáno pouze zobrazením hranic v katastrální mapě, je původní výsledek zeměměřické činnosti neopomenutelným podkladem při vytyčení. Spíše pouze pro lepší odůvodní závěru dohledu ZKI. Stránka 21

22 Návrhy změn vyhlášky 5. Stanovit povinnost vyhledávat existující trvalou stabilizaci vytyčovaného bodu. V případě existujícího označení hranice stanovit povinnost zdůvodnit, pokud stávající označení hranice není ztotožněno s výsledkem vytyčení, přestože mezní odchylka není překročena. Vytyčovatel by měl odůvodnit, proč stávající stabilizaci neprezentuje vlastníkům jako označení hranice, které odpovídá platnému GPÚ. Stránka 22

23 Návrhy změn vyhlášky 5. Začlenit do přílohy 13 popř. i 15 vyhlášky obecná pravidla pro práci s identickými body z hlediska posouzení jejich identičnosti. Zvážit i možnost přehledky identických bodů. 6. Upřesnit náležitosti protokolu o výpočtech dle bodu přílohy KatV, protože za současného stavu existuje značná nejednotnost ve způsobu dokládání postupu při vytyčování. Stránka 23

24 5. Součinnost s vlastníky Poznatky z praktické aplikace ustanovení KatV ukazují na tyto problémy: 1. neplnění povinnosti přizvat sousedící vlastníky, 2. malý zájem vlastníků o účast na seznámení s průběhem vytyčené hranice => nezájem o zpřesnění resp. jeho nereálnost ad 1. navržena úprava katastrální vyhlášky. ad 2. zvážení možnosti zpřesnit GPÚ v případě, že bylo vlastníkům nepřítomným na seznámení s výsledky vytýčení prokazatelně doručeno oznámení o záměru zpřesnění hranice a vlastníci ve stanovené lhůtě nevznesli námitky. Bude vyžadovat poměrně rozsáhlé změny právních předpisů a jistě musí předcházet důkladná analýza. Stránka 24

25 Návrhy změn 1. Do pozvánky zasílané podle ust. 89 odst. 1 písm. a) vyhlášky doplnit, že: Pro zápis výsledku vytyčení do katastru nemovitostí je nutné, aby na jeho základě byl vyhotoven geometrický plán a sepsáno souhlasné prohlášení vlastníků o shodě na průběhu hranic pozemků 2. Stanovit, s jakým časovým předstihem musí být vlastníci k seznámení s vytyčením pozváni. 3. Protokol o vytyčení by měl obsahovat podpisy zúčastněných vlastníků a případně též prohlášení vlastníků prokazující nesprávnost stávajícího označení hranice. 4. Přesněji upravit podmínky při doručování. Stránka 25

26 Návrhy změn V nejbližších letech je třeba se pokusit lepším informováním vlastníků a přísnějším přístupem k vytyčovatelům zabránit současné praxi, kdy jsou vlastníci neetickým chováním zeměměřiče uváděni v omyl tím, že je jako dokumentace o vytyčení hranice pozemku označována i dokumentace předávaná při neoficiálních vytyčeních. Nepodaří-li se to, pak by v budoucnu mohlo být přistoupeno i k tomu, že vytyčovací protokol předávaný objednateli a sousedním vlastníkům by měl obsahovat razítko KÚ a podpis zaměstnance, potvrzující úplnost elaborátu (obdoba potvrzení GP). Stránka 26

27 6. Navazování na existující hranici Současná úprava v těchto případech vyžaduje pouze ověření polohy existující rozhrady s tím, že komunikace s vlastníkem sousedního pozemku je vyžadována jen v případě překročení mezních odchylek. Návrh stanovit povinnost seznámit sousedního vlastníka s tím, že existující rozhrada byla zeměměřičem vyhodnocena jako stabilizace odpovídající průběhu hranice v katastrální mapě a dát mu možnost to rozporovat. V případě, že by sousední vlastník neprojevil nesouhlas, došlo by ke zpřesnění GPU. Bylo by nutné upravit zákon. Stránka 27

28 7. Další postup Širší odborná debata na toto téma s cílem získání dalších názorů na správnost a efektivnost navržených změn v předpisech. ČÚZK zveřejní výkladové a osvětové informace na webu Novela katastrální vyhlášky do Změny vyžadující novelu zákona budou analyzovány a případně předloženy až v době, kdy bude zákon otvírán. Stránka 28

29 Pojďme o tom diskutovat Stránka 29