SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU. Propafenone Orion 150 mg Jedna potahovaná tableta obsahuje 150 mg propafenoni hydrochloridum

Transkript

1 Příloha č. 2 k rozhodnutí o registraci sp.zn.sukls16901/2011, sukls16902/ NÁZEV PŘÍPRAVKU Propafenone Orion 150 mg Propafenone Orion 300 mg potahované tablety SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Propafenone Orion 150 mg Jedna potahovaná tableta obsahuje 150 mg propafenoni hydrochloridum Propafenone Orion 300 mg Jedna potahovaná tableta obsahuje 300 mg propafenoni hydrochloridum Úplný seznam pomocných látek viz bod LÉKOVÁ FORMA Potahované tablety. 150 mg tablety: Bílé kulaté bikonvexní tablety o průměru 9,14 mm označené kódem ORN37 na jedné straně a s půlící rýhou na straně druhé. Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, není určena k dělení dávky. 300 mg tablety: Bílé kulaté bikonvexní tablety o průměru 11,18 mm označené kódem ORN39 na jedné straně a s půlící rýhou na straně druhé. Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, není určena k dělení dávky. 4. KLINICKÉ ÚDAJE 4.1 Terapeutické indikace Léčba a prevence opakování dokumentovaných symptomatických a inkapacitních ventrikulárních arytmií bez potvrzené dysfunkce levé komory a/nebo prokázané choroby srdečních artérií. Prevence opakování dokumentovaných supraventrikulárních tachykardií, u kterých byla potřeba léčby prokázána, bez potvrzené dysfunkce levé komory. 4.2 Dávkování a způsob podání Dávkování Zahájení léčby hydrochloridem propafenonu je doporučeno v případě potřeby provádět v nemocničních podmínkách, internistou, kardiologem nebo kardiologem pediatrem. Individuální udržovací dávka musí být určena za kontroly kardiologických funkcí včetně monitorování EKG a kontroly krevního tlaku. Pokud je interval QRS prodloužený o více než 20 % nebo se u pacienta vyvíjí AV blok II až III stupně, dávka musí být snížena nebo léčba přerušena až do návratu EKG k normálním hodnotám. Dospělí: 1

2 Na počátku se dávka 150 mg 3x denně zvyšuje v minimálním intervalu 3 nebo 4 dnů na 300 mg 2x denně a, pokud je potřeba, až na maximální dávku 300 mg 3x denně. U pacientů se strukturálním srdečním onemocněním (kardiomyopatie) je vhodnější pomalejší titrace dávky v 5 až 8 denních intervalech. Tablety se užívají po jídle, polykají celé a zapíjejí tekutinou. U pacientů s tělesnou hmotností pod 70 kg je doporučeno snížení celkové denní dávky. Starší pacienti: Na počátku se dávka 150 mg 3x denně zvyšuje v minimálním intervalu 5 až 8 dnů na 300 mg 2x denně a, pokud je potřeba, až na maximální dávku 300 mg 3x denně. Během léčby byly pozorovány vyšší plazmatické koncentrace hydrochloridu propafenonu. Starší pacienti proto mohou reagovat na léčbu nižší dávkou. Během léčby musejí být pravidelně kontrolovány plazmatické koncentrace propafenonu. Pediatrická populace: Vhodná dávkovací forma hydrochloridu propafenonu pro děti není dostupná. U dětí nejsou žádné zkušenosti s léčbou. Dávkování u pacientů s poškozenou jaterní funkcí: Hydrochlorid propafenonu je rozsáhle metabolizován saturovatelnou cestou oxidace v játrech. Vzhledem ke zvýšené biologické dostupnosti a eliminačnímu času hydrochloridu propafenonu může být nutné snížení doporučené dávky. Během léčby musejí být pravidelně kontrolovány plazmatické koncentrace propafenonu. Dávkování u pacientů s poškozenou ledvinnou funkcí: Ačkoli vylučování hydrochloridu propafenonu a jeho hlavního metabolitu není ovlivněno renálním poškozením, je třeba hydrochlorid propafenonu podávat s opatrností. Během léčby musejí být pravidelně kontrolovány plazmatické koncentrace propafenonu. Monitorování EKG a Holterovo monitorování: U pacientů s ventrikulární arytmií je při zahájení léčby propafenonem nutné pečlivé kardiovaskulární monitorování. Léčba může být zahájena pouze pokud je k dispozici monitorovací a resuscitační zařízení. Během léčby musejí být všichni pacienti pravidelně kontrolování (např. standardní 12-ti svodové EKG 1x měsíčně, Holterovo monitorování každé 3 měsíce, v případě potřeby zátěžové EKG). 4.3 Kontraindikace - Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě Infarkt myokardu (akutní nebo starší), pokud nehrozí ventrikulární tachykardie. - Období 3 měsíců po akutním infarktu myokardu a u pacientů s ejekční frakcí levé komory < 35%, pokud pacientovi nehrozí život ohrožující ventrikulární arytmie. - Srdeční selhávání, bez pohledu na typ arytmie. - Symptomatická bradykardie (např. sinová dysfunkce a syndrom chorého sinu), pokud pacient nemá kardiostimulátor. - Kompletní blokáda Tawarova raménka, bifascikulární blokáda, AV blok druhého a třetího stupně, pokud pacient nemá kardiostimulátor. - Závažná hypotenze. - Cirhóza jater. - Kombinace s některými beta-blokátory indikovanými na léčbu srdečního selhávání (karvedilol, bisoprolol, metoprolol, nebivolol) (viz bod 4.5.). - Kombinace s antiarytmiky (amiodaron, disopyramid, chinidin, sotalol) (viz bod 4.5.). 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 2

3 Zvláštní upozornění Jiná antiarytmika třídy Ic byla testována v randomizované, multicentrické, dvojitě zaslepené studii (CAST) u pacientů s asymptomatickou, život neohrožující ventrikulární arytmií, kteří utrpěli infarkt myokardu v období delším než 6 dnů a kratším než 2 roky. Výskyt mortality a nefatální srdeční zástavy byla u pacientů užívajících antiarytmika třídy Ic vyšší než u skupiny s placebem. Tak jako u ostatních antiarytmik třídy Ic nejsou k dispozici kontrolované studie prokazující příznivý účinek hydrochloridu propafenonu na zlepšení přežití a snížení náhlého úmrtí. Hydrochlorid propafenonu nesmí být obecně používán v těchto případech: - závažná jaterní nedostatečnost, - obstrukční plicní choroba nebo astma. Bezpečnostní opatření Proarytmický účinek: Tak jako u jiných antiarytmik, hydrochlorid propafenonu může způsobit výskyt závažnější formy arytmie, zvýšit výskyt preexistující arytmie nebo zhoršit závažnost symptomů. Spontánní změny arytmie specifické pro pacienta jsou obtížně rozlišitelné od sekundárního zhoršení vyvolaného užitím léku. Při výskytu častých heteromorfních předčasných komorových kontrakcí musí být léčba ukončena. Změny EKG: - propafenon se musí užívat s opatrností u pacientů s preexistujícími abnormalitami vedení. - při výskytu AV bloku, permanentního bloku raménka nebo kompletního sinoatriálního bloku během léčby musí být léčba přerušena. - při prodloužení komplexu QRS o více než 25 % musí být dávkování sníženo. V případě změny dávkování nebo současné léčby, která může ovlivnit vedení v srdci, musejí být pacienti, zejména ti s abnormalitami vedení, monitorování pomocí EKG. Poruchy elektrolytové rovnováhy: Hypokalémie, hyperkalémie a hypomagnezémie mohou zesilovat proarytmický účinek antiarytmik třídy I a musejí být upraveny před zahájením léčby hydrochloridem propafenonu. Použití u pacientů s flutterem síní: Byla hlášena konverze 1 : 1 bloku vedení (nebo konverze fibrilace síní na flutter síní s doprovodným blokem vedení 2:1 nebo převodem 1:1). Proto je v některých případech, podle uvážení lékaře, vhodné přidat AV nodální blokující léky (digitalis, diltiazem, verapamil, beta-blokátory). Nicméně, je třeba zdůraznit, že tato kombinace vyžaduje pečlivé klinické a EKG monitorování, zvláště u starších pacientů a při zahájení léčby (viz bod 4.5). Onemocnění jater: - Při poškození jater a u starších pacientů může být rychlost eliminace snížena. Výsledkem je riziko akumulace léku v plazmě a tkáních, která může způsobit nežádoucí účinky. Existence tohoto rizika odůvodňuje snížení dávkování. - Při zvýšení hladiny jaterních enzymů (nad 3-násobnou hodnotu horního limitu normálu) musí být léčba propafenonem přerušena. Účinky na snímací práh kardiostimulátorů: Tak jako jiná antiarytmika, i hydrochlorid propafenonu měnil citlivost a snímací práh kardiostimulátorů. U pacientů s kardiostimulátorem může být nutná během léčby a po jejím ukončení vhodná úprava. 3

4 Myasthenia gravis: Podávání propafenon-hydrochloridu může zhoršit průběh myasthenia gravis. 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce Antiarytmika Některá antiarytmika tlumí automatizmus, vedení a srdeční kontraktilitu. Kombinace antiarytmik různých tříd může přinést příznivý terapeutický účinek, ale je obvykle velmi obtížná, vyžadující pečlivé klinické monitorování a kontrolu EKG. Kombinované použití s antiarytmiky s rizikem vzniku torsade de pointes (amiodaron, disopyramid, chinidin, sotalol) je kontraindikováno (viz bod 4.3). Kombinace antiarytmik stejné třídy není vzhledem ke zvýšenému riziku srdečních nežádoucích účinků doporučeno, s výjimkou zvláštních případů. Kombinace léků s negativními inotropními vlastnostmi, způsobujícími bradykardii a/nebo zpomalujícími AV vedení, je obtížná a vyžaduje klinické monitorování a kontrolu EKG. Současné užívání antiarytmik není zhledem k možnému riziku aditivních srdečních nežádoucích reakcí doporučeno. Kombinace s dalšími antiarytmiky je velmi choulostivá a vyžaduje klinické monitorování a kontrolu EKG. Kombinace léků s negativními inotropními vlastnostmi, způsobujícími bradykardii a/nebo zpomalujícími AV vedení je obtížná a vyžaduje klinické monitorování a kontrolu EKG. Beta-blokátory užívané při srdečním selhávání (bisoprolol, karvedilol, metoprolol, nebivolol) Negativní inotropní účinek s rizikem srdečního selhávání (synergické účinky). Kombinace propafenonu s betablokátory je kontraindikovaná (viz bod 4.3). Perorální antikoagulancia Zvýšení antikoagulačního účinku a riziko krvácení. Mechanizmus působení: inhibice metabolizmu perorálních antikoagulancií. Během léčby propafenonem a po jejím ukončení je doporučena častější kontrola INR a, v případě potřeby, úprava dávkování perorálního antikoagulancia. Buprion Riziko zvýšeného výskytu nežádoucích účinků propafenonu způsobené snížením jeho metabolizmu v játrech buprionem. Během léčby buprionem je doporučeno klinické monitorování a, v případě potřeby, úprava dávkování propafenonu. Antikonvulzíiva indukující enzymy (karbamazepin, fosfenytoin, fenobarbital, fenytoin, primidon) Pokles plazmatických koncentrací propafenonu způsobený zvýšením jeho metabolizmu v játrech induktory. Klinické a EKG monitorování. V případě potřeby úprava dávkování propafenonu při zahájení a po ukončení léčby enzymy indukujícím antikonvulzívem. Beta-blokátory (s výjimkou esmololu) a beta-blokátory užívané při srdečním selhávání (viz kontraindikované kombinace) Poruchy kontraktility, automatizmu a vedení (suprese sympatického kompenzačního mechanizmu). Je doporučeno klinické a EKG monitorování. Cinakalcet Zvýšení plazmatických koncentrací propafenonu s rizikem předávkování způsobené snížením jeho metabolizmu v játrech cinakalcetem. Během léčby cinakalcetem je doporučeno klinické monitorování a snížení dávkování propafenonu. Darifenacin 4

5 Zvýšení plazmatických koncentrací propafenonu s rizikem předávkování způsobené snížením jeho metabolizmu v játrech darifenacinem. Během léčby darifenacinem je doporučeno klinické monitorování a snížení dávkování propafenonu. Digoxin Zvýšení plazmatických koncentrací digoxinu, zejména u starších pacientů. Během léčby propafenonem a po jejím ukončení je doporučeno klinické monitorování a kontrola plazmatické hladiny digoxinu. Duloxetin a další látky metabolizované prostřednictvím CYP2D6 Zvýšení plazmatických koncentrací propafenonu s rizikem předávkování způsobené snížením jeho metabolizmu v játrech (duloxetinem, flouxetinem, fluvoxaminem, paroxetinem). Během léčby těmito přípravky je doporučeno klinické monitorování a snížení dávkování propafenonu. Esmolol Poruchy kontraktility, automatizmu a vedení (suprese sympatického kompenzačního mechanizmu). Je doporučeno klinické a EKG monitorování. Třezalka tečkovaná Pokles plazmatických koncentrací propafenonu způsobené zvýšením jeho metabolizmu v játrech třezalkou tečkovanou. Klinické a EKG monitorování. V případě potřeby úprava dávkování propafenonu při zahájení a po ukončení léčby třezalkou. Rifampicin Pokles plazmatických koncentrací propafenonu způsobený zvýšením jeho metabolizmu v játrech rifampicinem. Klinické a EKG monitorování. V případě potřeby úprava dávkování propafenonu při zahájení a po ukončení léčby třezalkou. Terbinafin Riziko zvýšeného výskytu nežádoucích účinků propafenonu způsobené snížením jeho metabolizmu v játrech terbinafinem. Během léčby terbinafinem je doporučena úprava dávkování propafenonu. Theofylin Zvýšení plazmatických koncentrací theofylinu způsobené snížením jeho metabolizmu v játrech propafenonem. Během léčby propafenonem je doporučeno klinické monitorování, eventuálně kontrola plazmatických hladin theofylinu. 4.6 Fertilita, těhotenství a kojení Těhotenství Údaje o užívání hydrochloridu propafenonu těhotnými ženami nejsou k dispozici. Proto nesmí být hydrochlorid propafenonu v těhotenství užíván. Studie na zvířatech neprokázaly teratogenní účinky. Propafenon-hydrochlorid prochází přes placentární bariéru, jeho koncentrace v pupečníkové krvi dosahuje přibližně 30% koncentrace v krvi matky. Kojení Během léčby hydrochloridem propafenonu musí být kojení přerušeno, jelikož nejsou žádné zkušenosti s možnými nežádoucími účinky u kojenců. 4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje Propafenon může ovlivnit schopnost řídit a ovládat stroje. Rozmazané vidění, závrať, únava a posturální hypotenze mohou ovlivnit rychlost reakcí pacienta a tím snížit jeho schopnost řídit a obsluhovat stroje. 5

6 4.8 Nežádoucí účinky Nežádoucí účinky se častěji vyskytují u pomalých metabolizátorů než u metabolizátorů rychlých. U 58% pacientů se vyskytl alespoň 1 nežádoucí účinek. Většinou se nežádoucí účinky vyskytují častěji na počátku léčby, přibližně 15% pacientů kvůli nim ukončilo léčbu. Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou závratě, nevolnost, poruchy zraku a kovová chuť. Vyskytují se u 9 až 21% pacientů. Proarytmický účinek se vyskytuje u přibližně 6% pacientů, srdeční nedostatečnost u 3%. Poruchy vedení se vyskytují u 8% pacientů, z nich je čtvrtina klinicky významná. Následující nežádoucí účinky byly hlášeny s touto nebo jinou lékovou formou hydrochloridu propafenonu. Příčinný vztah nebyl prokázán. Nežádoucí účinky Velmi časté ( 1/10) Časté ( 1/100 až <1/10) Méně časté ( 1/1 000 až <1/100) Vzácné ( 1/ až <1/1 000) Velmi vzácné (< 1/10 000) Není známo (z dostupných údajů nelze určit) V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky řazeny dle klesající závažnosti. Poruchy krve a lymfatického systému Méně časté: Leukopenie. Granulocytopenie, trombocytopenie, agranulocytóza. Poruchy imunitního systému Méně časté: Alergické reakce. Poruchy metabolismu a výživy Časté: Anorexie. Poruchy nervového systému Časté: Bolesti hlavy, závratě, úzkost, mírná zmatenost. Ataxie, třes, parestézie, poruchy spánku, noční můry, deprese, závažná zmatenost, extrapyramidové symptomy. Velmi vzácné: Synkopa. (včetně ojedinělých případů) Není známo: Vertigo. Poruchy oka Časté: Srdeční poruchy Časté: Cévní poruchy Poruchy vidění. Bolest na hrudi (angina pectoris), bradykardie, poruchy vedení, srdeční selhávání. Proarytmické účinky, které se projevují jako tachykardie nebo ventrikulární fibrilace. Zvýšená ektopická aktivita. Hypotenze, včetně ortostatické hypotenze. Respirační, hrudní a mediastinální poruchy Pleuritida. Gastrointestinální poruchy 6

7 Časté: Anorexie, nevolnost, zvracení, kovová chuť, zácpa, průjem, sucho v ústech, bolest břicha. Poruchy jater a žlučových cest Méně časté: Zvýšení hladiny jaterních enzymů (sérových transamináz a alkalické fosfatázy). Jaterní abnormality, včetně hepatocelulárního poškození, intrahepatální cholestatické žloutenky, hepatitidy. Poruchy kůže a podkožní tkáně Méně časté: Kopřivka. Alergické kožní reakce, pruritus, alopecie, lupus-like syndrom. Poruchy reprodukčního systému a prsu Impotence, snížená spermatogeneze. Celkové poruchy a reakce v místě aplikace Časté: Únava. 4.9 Předávkování Zkušenosti s předávkováním jsou omezené. Není známo specifické antidotum. Procedury hemodialýzy a hemoperfúze zvyšující eliminaci léku z organizmu nebudou pravděpodobně vzhledem velkému distribučnímu objemu úspěšné. Účinky hydrochloridu propafenonu se v myokardu projeví vznikem vzruchů a poruchami vedení, jako je například prodloužení intervalu PQ, rozšíření QRS, suprese automaticity sinusového uzlu, atrioventrikulární blokáda, komorová tachykardie, flutter komor a komorová fibrilace. Může se vyskytnout hypotenze. Může dojít ke křečím, somnolenci a úmrtí. Musí být použita obvyklá urgentní opatření pro akutní kardiovaskulární kolaps. Při závažných poruchách vedení spojených se snížením srdeční funkce může být nutné použití atropinu, isoprenalinu nebo kardiostimulátoru. Pokud není elektrická stimulace možná, je třeba se pokusit zkrátit QRS a zvýšit srdeční tep vysokými dávkami isoprenalinu. Blokáda Tawarova raménka sama není pro isoprenalin indikací. Hypotenze může vyžadovat inotropní podporu. Křeče je třeba léčit diazepamem i.v. 5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 5.1 Farmakodynamické vlastnosti Farmakoterapeutická skupina: Antiarytmikum Ic třídy ATC kód: C01BC03 Mechanizmus účinku Hydrochlorid propafenonu má membránu stabilizující účinek, blokuje prostup Na + iontů během rychlé fáze depolarizace a zpomaluje rychlost depolarizace. Prodlužuje vedení impulzu v předsíni, AV uzlu a primárně v HIS-Purkinje systému. Vedení impulzu dodatečnými cestami, jako v případě WPW syndromu, je také inhibováno prodloužením refrakterní fáze nebo blokádou cesty vedení, oba způsoby anterográdním, ale většinou retrográdním směrem. Současně je snížena spontánní excitabilita zvýšením prahu pro srdeční impulz, zatímco elektrická excitabilita myokardu je snížena zvýšením prahu pro ventrikulární fibrilaci. 7

8 Antiarytmické účinky: Zpomalení fáze rychlé depolarizace, snížení excitability, homogenizace rychlosti vedení, potlačení ektopické automaticity, snížení dispozice myokardu k fibrilaci. Hydrochlorid propafenonu má středně silnou beta-sympatolytickou aktivitu bez klinického významu. Přesto existuje možnost, že vysoké dávky ( mg) mohou způsobit sympatolytický (antiadrenergní) účinek. V EKG hydrochlorid propafenonu slabě prodlužuje P, PR a QRS interval, zatímco QTC interval zůstává zpravidla nezměněn. U digitalizovaných pacientů s ejekční frakcí 35 50% je kontraktilita levé komory mírně snížena. U pacientů s akutním transmurálním infarktem a srdečním selháváním může i.v. podání hydrochloridu propafenonu významně snížit ejekční frakci levé komory, ale ve významně menším rozsahu u pacientů v akutní fázi infarktu bez srdečního selhávání. V obou případech je plicní arteriální tlak zvýšen minimálně. Periferní arteriální tlak nevykazuje žádné významné změny. To prokazuje, že hydrochlorid propafenonu nemá nežádoucí účinek klinického významu na funkci levé komory. Klinicky významné snížení funkce levé komory se očekává pouze u pacientů s preexistující slabou komorovou funkcí. Neléčené srdeční selhávání může zvýšit možnost vzniku dekompenzace. 5.2 Farmakokinetické vlastnosti Absorpce Po perorálním užití je hydrochlorid propafenonu téměř kompletně absorbován z gastrointestinálního traktu na dávce závislým způsobem a je rychle distribuován do organizmu. Distribuce a biotransformace Po podání jedné tablety je biologická dostupnost přibližně 50%. Při opakování dávek rostou plazmatické koncentrace a biologická dostupnost díky first-pass metabolizmu v játrech disproporcionálně. Většina hydrochloridu propafenonu je metabolizována v játrech na 2 aktivní metabolity: 5-hydroxypropafenon účinkem CYP2D6 a N-depropylpropafenon (norpropafenon) působením CYP3A4 a CYP1A2. Rovnovážného stavu je dosaženo po 3 4 dnech, zatímco biologická dostupnost stoupá na přibližně 100%. Terapeutické plazmatické hladiny jsou v rozmezí 150 ng/ml až ng/ml. V rozmezí terapeutických koncentrací je více než 95% hydrochloridu propafenonu vázáno na plazmatické bílkoviny. Srovnání 24 hodinové kumulativní urinární exkrece umožňuje výpočet udávající, že 1,3% i.v. podaného (70 mg) a 0,65% perorálně podaného (600 mg) hydrochloridu propafenonu je vyloučeno nezměněno močí, to znamená, že hydrochlorid propafenonu je téměř výhradně metabolizován v játrech. Dokonce v případech poškozené ledvinné funkce není pravděpodobné snížení eliminace hydrochloridu propafenonu, což je potvrzeno hlášenými případy a kinetickými studiemi u chronicky dialýzovaných pacientů. Klinické hodnoty se u těchto pacientů nelišily od hodnot pacientů bez ledvinného poškození. Eliminace Terminální eliminační poločas u pacientů s opakovanými dávkami je 5 7 hodin (12 hodin v ojedinělých případech). Byla sledována úzká pozitivní korelace mezi plazmatickou hladinou a dobou AV vedení, většinou jak u zdravých dobrovolníků, tak u pacientů. Po dosažení plazmatické hladiny 500 ng/ml byl PR interval statisticky významně prodloužen ve srovnání se základními hodnotami, to umožňuje titraci dávek a monitorování pacientů pomocí EKG. Frekvence komorových extrasystol se snižuje se zvyšující se plazmatickou koncentrací. Adekvátní antiarytmický účinek byl v ojedinělých případech sledován při plazmatických hodnotách nižších než 500 ng/ml. 5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 8

9 Konvenční studie bezpečnosti, toxicity po opakovaných dávkách, genotoxicity, kancerogenního potenciálu a reprodukční toxicity neodhalily žádná zvláštní rizika pro člověka. 6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 6.1 Seznam pomocných látek Jádro tablety: mikrokrystalická celulosa kukuřičný škrob sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A) povidon K30 magnesium-stearát Potah tablety: polyvinylalkohol oxid titaničitý (E 171) makrogol 3350 mastek 6.2 Inkompatibility Neuplatňuje se. 6.3 Doba použitelnosti 2 roky 6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. 6.5 Druh obalu a obsah balení PVC/PVDC - Al blistry v papírové krabičce. Velikost balení: 20, 30, 50, 60, 90, 100 potahovaných tablet Na trhu nemusí být k dispozici všechny velikosti balení. 6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky. 7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI Orion Corporation Orionintie 1 FI Espoo Finsko REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 150mg : 13/340/12-C 300mg: 13/341/12-C 9

10 9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE Datum první registrace: DATUM REVIZE TEXTU