ODRDY JEMENE V EKOLOGICKÉM ZEMDLSTVÍ A JEJICH VYUŽITÍ

Transkript

1 ODRDY JEMENE V EKOLOGICKÉM ZEMDLSTVÍ A JEJICH VYUŽITÍ Barley varieties in ecological farming and their utilisation Jií Petr, Vratislav Psota eská zemdlská univerzita v Praze, VÚPS a.s. Sladaský ústav Brno Summary: Quality of collection of five selected, the most requested varieties of malting barley from ecological farming was evaluated for five years. Some of criteria from ecological farming were better in most of the experimental years, for example protein and extract content, is some years also friability and content of -glucans. In accordance with general evaluation of malting quality (USJ), barley reached the value 5.4 points for the whole period in ecological cultivation, in intensive farming it was 5.2 points. Malt quality was also better in most of indicators. So, barley and malt are conformable with the requirements for the quality of bio-beer. However, cultivation system is a decisive indicator of quality without application of fertilizers, pesticides and growth regulators, and hence also without a risk of residues of these substances. Yield difference between ecological and intensive cultivation was to 15 % for the benefit of intensive farming. We showed a possibility of ecological cultivation of the food barley, that has excellent health effects and is used for different therapeutic diets. Key words: barley, ecological farming, malting quality, bio-beer, food bio-barley Souhrn: Pt let jsme sledovali kvalitu souboru pti vybraných, nejžádanjších odrd ho jemene, vypstovaného ekologicky. Ve vtšin pokusných let byla nkterá kriteria z ekologického pstování lepší, nap. obsah bílkovin a extrakt, v nkterých letech i friabilita a obsah -glukan. Podle souborného hodnocení ukazatele jakosti (USJ) dosahoval jemen z ekologického pstování za celé období hodnotu 5,4 a z intenzivního pstování 5,2 bod. Kvalita sladu byla ve vtšin ukazatel také lepší než z intenzivního pstování. Jemen i slad pln vyhovuje nároným požadavkm na kvalitu biopiva. Ovšem rozhodujícím kvalitativním ukazatelem je zpsob pstování bez prmyslových hnojiv, pesticid a regulátor rstu, a tím i bez rizika reziduí tchto látek. Výnosový rozdíl mezi ekologickým a intenzivním pstováním iní 15 % ve prospch intenzivního. Poukázali jsme na možnost ekologického pstování potravináského jemene, který má vynikající zdravotní úinky a používá se k rzným léebným dietám. Klíová slova: jemen, ekologické zemdlství, sladovnická jakost, biopivo, potravináský biojemen Úvod Na eské zemdlské univerzit v Praze sledujeme jakost produkt z ekologického zemdlství u odrd ozimé pšenice, jarního jemene, brambor, a nkterých maloobjemových plodin již od roku Na pokusné stanici ZU v Praze Uhínvsi máme oprávnní k pokusm v ekologickém zemdlství a jsme pravideln kontrolováni KEZ o.p.s. Zakládáme každoron sortiment registrovaných odrd, ovovaných ÚKZÚZ Materiál a metody Pokusná stanice leží v úrodné oblasti vhodné pro pstování cukrovky v nadmoské výšce 295 m. Pdy jsou hndozemní, jílovité, s produkní schopností 84 bod a dobrou zásobou všech základních živin. Prmrná roní teplota iní 8,3 C a roní úhrn srážek 575 mm. Varianty jsou oznaeny jako EKO. Prakticky ve stejných podmínkách, na Šlechtitelské stanici Stupice, byly vedeny pokusy se stejnými odrdami, ze stejného osiva, které však bylo moeno, byl použit herbicid, fungicid a podle poteby i insekticid. Zásoba živin byla mírn vyšší, krom Ca a Mg. Hnojilo se zde kg dusíku a ve stejná dávka P 2 O 5 a K 2 O. Pro srovnání uvádíme navíc výsledky jakosti stejných odrd a roník z monitoringu VÚPS v Brn vypstovaných konvením zpsobem. Pedstavují jakost na zkušebních stanicích (pokusy ORO). Sortiment vedeme jako jediní v R v podmínkách ekologického zemdlství a využíváme možnosti srovnání našich výsledk s výsledky pokus s rozdílnou pstitelskou intenzitou. Sladovnickému jemeni jsme se vnovali pro jistý zájem nkterých pivovar, nap. švédských, které se orientovaly na produkci biopiva. jemene z hlavních oblastí jeho pstování v eské republice a jsou oznaeny CR (tab. 1). Kompletní posklizové rozbory jakosti byly provedeny v laboratoích Sladaského ústavu VÚPS a.s. v Brn. Vzorky byly sladovány na mikrosladovn podle postupu doporueného pro mezinárodní zkoušky EBC s modifikací, spoívající pouze ve zkrácení celkové doby sladování. (Psota et al., 1998). Jemen a vyrobený slad byly analyzovány podle metodik EBC (1987) a MEBAK (1979). Do pokusu byly zaazeny nejvýznamnjší eské a slovenské odrdy ho jemene v té dob ( ) sladovnami a pivovary požadované - Akcent, Amulet, Jubilant, Sladko, Kompakt a Forum. V letech 2003 a 2004 to byly odrdy Amulet, Tolar, Jersey, Prestige, Malz. 102

2 Výsledky Zjištné hodnoty jakostních ukazatel se komplexn oceují potem bod 1 b ukazatelem jakosti USJ (Psota, Kosa 2002) (tab. 1). U starších odrd z let byl pomrn vyrovnaný obsah bílkovin a tém stejný obsah extraktu. Úrove proteolytického a amylolytického rozluštní byla u obou zpsob pstování na optimální úrovni. Také složení bylo v obou pípadech optimální, emuž odpovídají hodnoty dosažitelného stupn prokvašení. Cytologické rozluštní bylo lepší u vzork z ekologického zpsobu pstování. Podle ukazatele hodnoty (USJ) byla kvalita jemene z obou zpsob pstování obdobná. V roce 2003 (tab.2) byl hodnocen soubor pti nových odrd. Vzorky z ekologického zpsobu pstování vykazovaly píznivjší obsah extraktu. Proteolytické a amylolytické rozluštní a složení bylo u obou zpsob pstování na optimální úrovni. Úrove friability byla u ekologického pstování lepší, ale obsah -glukan u vzork z intenzivního pstování. Podle USJ byla kvalita jemene z ekologického pstování lepší než z intenzivního pstování. To se také projevilo na kvalit sladu, který ml z ekologického pstování vtšinu jakostních ukazatel lepších než z intenzivního pstování (Tabulka 3). V roce 2004 jsme sledovali stejné odrdy, ve stejných pokusných podmínkách a zpsobech pstování (Tabulka 4).Tento rok se jevil v nkolika smrech výjimený. Obsah bílkovin byl za posledních 15 let nejnižší. Podle monitoringu VÚPS v Brn (Prokeš 2005) byl v R jen 9,9 %. Stejný obsah jsme zaznamenali z rozbor vzork z EZ. U intenzivního pstování jsme nalezli obsah ješt nižší, jen 8,8 %. Vysvtlení je v poasí, jeho prbhu, které bylo píznivé pro formování vysokého výnosu (odnožování a produktivitu klasu), pro dozrávání a tvorbu zrna, takže se v R dosáhlo výnosu 5,09 t/ha, nejvyššího od roku 1990, kdy byl výnos 5,44 t/ha. Prodloužené dozrávání zvýšilo ukládání sacharid a tím se zmnil pomr bílkovin a sacharid (viz vysokých extrakt). Proteolytické a amylolytické rozluštní a dosažený stupe prokvašení byly v obou zpsobech pstování stejné. Úrove friability a množství -glukan ve sladin byly lepší u ekologického zpsobu pstování. V takových podmínkách se píznivji na celkové jakosti jemene projevilo ekologické pstování (USJ 7,2 ). Aktuální je jist otázka výnosových rozdíl mezi ekologickým a intenzivním pstováním. Za pt pokusných let byl prmrný výnos v EZ 5,30 t/ha a v intenzivním 6,08 t/ha, což je 114,7 %. Další užitkové smry jemene Jemen je obilním druhem s nejpestejšími možnostmi využití. Nejširší prmyslové potravináské využití jemene je výroba sladu, ten pak krom pivovarství slouží k další produkci rzných sladových výtažk, mouek, potravních doplk, léiv, cukrovinek a peivárenských produkt. Také je využíváno jedlé mláto. Jemen patí mezi kvalitní krmné obiloviny a nejvíce se ho spotebuje práv ke krmným úelm. K významným užitkovým smrm však patí pomrn široké prmyslové využití, kdy krom produkce sladu a škrobu a lihovin se využívá v jiných prmyslových odvtvích, nap. pi výrob celulózy, papíru, lepidel, fenolformaldehydových pryskyic, detergent, mýdel, vosk, barev a dalších produkt. Je využíván v kosmetickém prmyslu, krom jiného i pro zubní hygienu a rzných enzym. Vtšina tchto produkt využívá jený škrob. Ten slouží též pro hydrolýzu na rzné cukerné sirupy. K významným užitkovým smrm však patí pomrn široké prmyslové využití, kdy krom produkce sladu a škrobu a lihovin se využívá v jiných prmyslových odvtvích, nap. pi výrob celulózy, papíru, lepidel, fenolformaldehydových pryskyic, detergent, mýdel, vosk, barev a dalších produkt. Je využíván v kosmetickém prmyslu, krom jiného i pro zubní hygienu a rzných enzym. Vtšina tchto produkt využívá jený škrob. Ten slouží též pro hydrolýzu na rzné cukerné sirupy. Potravináský jemen Potravináské využití jemene je jedno z nejstarších z obilních druh využívaných lovkem. Jsou o nm zmínky již z období stavby pyramid, tj let ped naším letopotem, kdy dlníci, vtšinou otroci, dostávali šest bochánk jeného chleba. Jemen ve starovkém Egypt byl nejvýznamnjší obilninou i v období ecké nadvlády (helenistická kultura) a byl dokonce vyobrazen na stíbrných mincích z let p. Kr. Hlavní pímý konzum jených produkt pedstavují kroupy a krupky, z nich rzn upravené, vtšinou kašovité pokrmy. Ty jsou historickou souástí jídelníku v echách i na Morav již od doby sthování národ (kuba kroupy s houbami). Pamtníci období Protektorátu ech a Moravy si jist vzpomenou, že mimo válené pídly chleba a mouky, se využívalo jené mouky k peení, zejména jených vdolk. Jemen a jené produkty nmecké okupaní orgány nekontrolovaly, nepovažovaly jemen za chlebové obilí. Tak ve váleném období zmíroval jemen nedostatek potravin. Z té doby si pamatujeme i na pražený jemen, jako kávovinu. Tak se využívá až dosud, ale jako sladová káva. Z jemene nelze klasickým zpsobem pipravit chleba, protože bílkovinné frakce nemají takové vlastnosti jako pšeniný lepek. Lepší peivo (s vtším objemem, pružností stídky a trvanlivostí), se získá ze sladové mouky. Výsledky výzkumu nutriní a dietetické hodnoty jemene prokazují vynikající zdravotní úinky. Na pedním míst stojí úinek jené diety na snížení hladiny cholesterolu v krvi, uvádí se až o 25 %. Uvádí se též Proceeding of conference Organic farming 2007,

3 úinek na regulaci hladiny cukru v krvi. K významným vlastnostem patí podpora imunitního u a posilující úinky nápoj z jemene. Mezi léebnými úinky je uvedeno protirakovinné psobení jené diety, zejména proti karcinomu tlustého steva, který souvisí s vyšším obsahem vlákniny. Anticholesterový úinek se piítá vyššímu obsahu beta glukan. Proto se zkoušejí aditiva beta glukan do chleba, sušenek, piškot, trvanlivého chleba, dokonce v kombinaci s bakteriemi mléného kvašení. Nabízí se velmi široké možnosti využití jemene ve zdravé a dietní výživ. K tomu mohou pispt nové formy jemene, zejména bezpluché k píprav müsli, dále tzv. waxy odrdy s vysokým obsahem bílkovin, a odrdy s vysokým obsahem lyzinu, a beta glukan. O tom všem bylo jednáno na významné mezinárodní konferenci Obiloviny pro lidské zdraví a preventivní výživu v Brn v roce 1998 (Vaculová, Ehrenbergová). Mluvíme-li o zdravé výživ a dietních potravinách, pak by k tomu ml smovat i zpsob pstování. Je logické, že pro produkci dietní a zdravé výživy by mly tyto produkty pocházet z ekologického nebo integrovaného pstování, s minimálními chemickými vstupy. Tabulka 1: Jakostní ukazatele ho jemene z ekologického a intenzivního pstování v letech jakosti USJ zrno (Nx6,25) stupe prokvašení -glukany ve sladin 1-9 % % % % (WK) % % mg Amulet 4,1 10,9 81,9 37,2 44, ,0 76,0 198 Tolar 3,0 11,1 81,1 36,1 41, ,7 82,0 303 Jersey 7,1 10,0 82, , ,7 87,0 213 Prestige 4,8 10,8 81,9 45,6 42, ,6 80,0 196 Malz 6,7 10,0 83,9 39,0 44, ,1 88,0 214 Prmr 5,9 10,6 82,3 39,6 44, ,6 82,6 225 Amulet 1,8 12,9 75,5 32,9 38, ,7 61,0 259 Tolar 1,7 12,6 79,6 34,9 38,7 82,7 74,0 193 Jersey 3,8 12,4 79,8 42,4 46, ,3 77,0 147 Prestige 3,6 12,4 80,0 44,1 40, ,5 66,0 171 Malz 2,6 12,9 80,6 36,4 40, ,5 74,0 235 Prmr 3,0 12,6 79,1 38,1 40, ,5 70,0 201 EKO 5,9 9,0 5,0 8,0 9,0 9,0 9,0 5,0 2,0 jakosti 1-9 INT 3,0 1,0 1,0 6,0 2,0 9,0 9,0 1,0 4,0 Tabulka 2: Jakostní ukazatele ho jemene z ekologického a intenzivního pstování v roce 2003 Rok jakosti (N x 6,25) (WK) stupe prokvašení Beta glukany ve sladin 1-9 % % % % (WK) % % mg EKO 4,5 11,5 81,0 45,1 50, ,1 88,5 65 INT 5,8 11,2 82,1 47,1 51, ,6 88,1 106 R 4,5 11,4 81,5 44,2 47, ,9 83,8 127 EKO 4,5 9,8 83,9 53,3 55, ,3 90,3 158 INT 5,7 9,7 83,4 50,0 52, ,9 87,3 199 R 3,8 10,5 81,5 42,9 46, ,6 82,2 245 EKO 6,3 10,5 82,3 40,8 47, ,0 89,0 188 INT 4,3 11,3 82,0 39,3 44, ,2 79,6 237 R 3,8 10,5 81,5 42,9 46, ,6 82,0 245 EKO 6,6 10,6 82,4 46,4 51, ,1 89,2 137 INT 6,9 10,7 82,5 45,4 49, ,5 85,0 180 Prmry R 4,1 10,8 81,5 43,3 46, ,0 82,6 205 Rozbory byly provedeny ve VÚPS a.s., Sladaský ústav v Brn, Ing. V. Psota, CSc. 104

4 Tabulka 3.Jakostní ukazatele sladu z ekologického a intenzivního pstování v roce 2003 ve sladu % Celkový N ve sladu % Rozpustný N mg/l Glycidový extrakt % irost Sklovitá zrna ásten sklovitá zrna Homogenita fribilimetre m Vizkozita Barva Doba zcukení Amulet 10,5 1, ,76 1 0,1 5,7 94,2 1,52 3,2 10,0 Tolar 10,8 1, ,71 1 0,1 2,1 97,8 1,57 2,8 10,0 Jersey 9,6 1, ,73 1 0,3 1,5 98,2 1,54 2,8 10,0 Prestige 10,4 1, ,71 1 0,2 4,2 95,6 1,49 2,8 10,0 Malz 9,6 1, ,68 1 0,1 2,0 97,9 1,53 2,8 10,0 Prmr 10,2 1, ,72 1 0,16 3,1 96,7 1,53 2,9 10,0 Amulet 12,5 2, ,76 1 0,4 11,1 88,5 1,50 2,7 10,0 Tolar 12,3 1, ,76 1 0,2 5,6 94,2 1,48 2,7 10,0 Jersey 12,1 1, ,90 1 0,1 4,0 95,9 1,44 2,8 10,0 Prestige 12,1 1, ,79 1 0,2 9,7 90,1 1,45 2,8 10,0 Malz 12,4 1, ,80 1 0,1 3,9 96,0 1,48 2,7 10,0 Prmr 12,3 1, ,80 1 0,20 6,8 92,9 1,47 2,7 10,0 Tabulka 4. Jakostní ukazatele ho jemene z ekologického a intenzivního pstování v roce 2004 jakosti zrno (N x 6.25) stupe prokvašení - glukany ve sladin jakosti % % % % (WK) % % mg Amulet 3,5 10,8 82,3 33,8 41, ,8 74,0 259 Tolar 2,0 10,8 81,2 32,7 37, ,5 80,0 315 Jersey 7,4 9,5 82,8 40,2 46, ,8 90,0 173 Prestige 7,2 9,3 83,4 43,2 48, ,5 84,0 186 Malz 5,6 9,4 84,2 37,3 45, ,0 88,0 265 Prmr 5,8 9,9 82,8 37,4 43,7 37,3 81,9 83,2 240 Amulet 5,2 9,8 83,3 36,9 44, ,9 81,0 251 Tolar 7,5 8,6 84,2 39,1 46, ,2 92,0 169 Jersey 7,6 8,8 84,8 45,2 49, ,8 95,0 155 Prestige 5,5 8,6 85,1 50,4 53, ,3 91,0 197 Malz 6,5 8,6 85,3 45,6 49, ,5 93,0 203 Prmr 7,2 8,8 84,5 43,4 48, ,9 90,4 195 EKO 5, INT 7, Rozbory byly provedeny ve VÚPS a.s., Sladaský ústav v Brn, Ing. V. Psota, CSc. Podkování Použitá literatura Práce byla podpoena grantem MZe R NAZV EBC Analysis Committee:Analytica-EBC- HansKarlGetränke-Fachverlag, Nürnberg MEBAK:Brautechnische Analysenmethoden,B.I,Freising-Weihenstephan,1997 Proceeding of conference Organic farming 2007,

5 Petr,J.,Škeík,J.,Psota,V.,Langer,I.: Qualität von Braugerste,die nach verschieden Anbaumethoden angebaut wurde. Monatsschrift für Brauwissenschaft 53,Nr.5/6,2000: Prokeš,J.: Parametry jakosti ho jemene ze sklizn 2004.Jemenáská roenka 2005:90-96 Psota,V.,Šusta,J.,Kosa,K.: Homogenita a modifikace sladu II. Kvasný prmysl 44,1998: Adresa autora Prof. Ing. Jií Petr, DrSc. eská zemdlská univerzita v Praze Katedra rostlinné výroby Praha 6, Suchdol 106