Minimální mzdové tarify - zaazování zamstnanc v odvtví stavebnictví

Transkript

1 Studie. 6 : Minimální mzdové tarify - zaazování zamstnanc v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/ Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích Objednatel: Konfederace zamstnavatelských a podnikatelských svazr Sídlo objednatele: Václavské nám. 21, Praha 1 Vytvoil: Dodavatel: DIREKTA GROUP s.r.o., Zenklova 2, Praha 8. Autor textu: Doc. Ing. Michael Kroh, CSc. Datum finální verze: , Konfederace zamstnavatelských a podnikatelských svazeské republiky, Praha 1, Václavské námstí 21.

2 Obsah: 1. Obecný úvod 3 2. Výsledky dotazníkového šetení 7 3. Problém mzdových tarif v kolektivním vyjednávání Pejímání zahraniních zkušeností v oblasti minimálních mzdových tarif a pracovních katalog Možné vlivy vládních reforem na výši minimální mzdy a mzdové tarify Závry, doporuení pro další postup pi realizaci projektu 25 Píloha.1 26 Výatek z KSVS Píloha.2 27 Zaruená mzda 2

3 Minimální mzdové tarify - zaazování zamstnanc v odvtví stavebnictví (DOPADOVÁ STUDIE) 1. Obecný úvod: Institut minimální mzdy a mzdových tarif je bžn používaným nástrojem regulace pracovn právních vztah. Zabezpeuje, aby nedocházelo ke snižování mzdy pod hranici chudoby a každý, kdo pracuje mohl dstojn žít a zabezpeit rodinu. Tyto zásady nachází svoji oporu i v Listin základních práv a svobod (l. 28). Ochrana mzdy, na kterou zamstnanci vzniká nárok na základ vykonané práce, tak nabývá na významu. Otázky odmování se netýkají pouze mzdy, do této problematiky spadá i problematika plat i odmny z dohod, nicmén pedkládaná dopadová studie se zamí práv na mzdu. Zákoník práce definuje v 109 mzdu jako penžité plnní a plnní nepenžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zamstnavatelem zamstnanci za práci, nestanoví-li tedy zákoník práce nco jiného. Za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty písluší všem zamstnancm u téhož zamstnavatele stejná mzda. Jedná se o vyjádení principu spravedlivé odmny nebo také stejné mzdy za práci stejné hodnoty, jež reflektuje následující: o musí se jednat o práci stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovdnosti a namáhavosti, o práce se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, o jedná se o práci stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce, o a samozejm se musí jednat o práci v rámci stejného zamstnavatele. Pi sjednávání mzdy se uplatuje princip autonomie vle (na rozdíl teba od platu), pesto zde samozejm najdeme limity (otázky minimální a zaruené mzdy). Mzda mže být sjednána v pracovní smlouv (zde je teba upozornit, že se nejedná o nutnou náležitost pracovní smlouvy, ale o tzv. doplkové ujednání; zákoník práce považuje za nutné náležitosti sjednání druhu práce, místa i místa výkonu práce a den nástupu do práce), v kolektivní smlouv nebo jiné smlouv, popípad ji zamstnavatel stanoví vnitním pedpisem i mzdovým výmrem. Je-li zamstnanec statutárním orgánem zamstnavatele, sjednává s ním mzdu nebo mu ji uruje ten, kdo ho na pracovní místo ustanovil, pokud tedy není stanoveno jinak. Jestliže údaje o zpsobu odmování, o termínu a míst výplaty mzdy neobsahuje smlouva nebo vnitní pedpis, je zamstnavatel povinen v den nástupu do práce vydat zamstnanci písemný mzdový výmr, který tyto údaje bude obsahovat. Problematika ochrany mzdy v sob zahrnuje ochranu její minimální výše i ochranu již splatné mzdy. Ochrana minimální výše mzdy je pedstavována dvma instituty, a to minimální a zaruenou mzdou. Minimální mzda pedstavuje nejnižší pípustnou výši odmny v pracovním pomru i v právních vztazích založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní pomr. Mzda, plat i odmna z dohod nesmí tedy být nižší než minimální mzda. Základní sazbu minimální mzdy stejn jako další podrobnosti a podmínky pro poskytování stanoví vláda naízením. Do mzdy a platu se pro tento úel nezahrnuje mzda ani plat za práci pesas, 3

4 píplatek za práci ve svátek, za noní práci, za práci ve ztíženém pracovním prostedí a za práci v sobotu a v nedli. Zaruená mzda je mzda nebo plat, na kterou zamstnanci vzniklo právo podle zákoníku práce, smlouvy, vnitního pedpisu, mzdového výmru nebo platového výmru. Nejnižší úrove zaruené mzdy a podmínky pro její poskytování zamstnancm, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouv, a pro zamstnance, kterým se za práci poskytuje plat, stanoví vláda opt naízením. Nyní se jedná o naízení. 567/2006 Sb., o minimální mzd, o nejnižších úrovních zaruené mzdy.., ve znní pozdjších pedpis. Minimální tarif iní u hodinových mezd 48,10 K v naízení vlády (49,20 K /hod dle dodatku.2 KSVS) a u msíních mezd 8000,- K msín (8550,- K /msín v KSVS). Nejnižší úrove zaruené mzdy však nesmí být nižší než ástka, kterou stanoví zákoník práce jako základní sazbu minimální mzdy. Ochrana již splatné mzdy v sob pak zahrnuje zejména následující aspekty: problematiku srážek ze mzdy, výplaty mzdy a ochrany mzdy pi platební neschopnosti zamstnavatele. Zákon stanoví, že srážky ze mzdy mohou být provedeny pouze v pípadech stanovených zákoníkem práce i zvláštním zákonem, na základ dohody o srážkách ze mzdy i k uspokojení závazk zamstnance a také k úhrad lenských píspvk zamstnance, který je lenem odborové organizace, bylo-li toto sjednáno v kolektivní smlouv nebo na základ písemné dohody mezi zamstnavatelem a odborovou organizací, souhlasí-li s tím zamstnanec, který je lenem této odborové organizace. Vyplácena musí být mzda pouze zamstnanci. V pracovnprávním pomru se jedná o osobní výkon závislé práce za odmnu, proto se mzda vyplácí pímo zamstnanci. Jiné osob než zamstnanci je možné vyplatit mzdu jen na základ písemné plné moci, tato podmínka platí i pro manžela i partnera zamstnance. Bez písemného zmocnní mže být mzda vyplacena jiné osob než zamstnanci, jen pokud toto stanoví zákon. V pípad, že se zamstnavatel ocitne v platební neschopnosti, poskytuje zamstnancm ochranu zákon. 118/2000 Sb., o ochran zamstnanc pi platební neschopnosti zamstnavatele (ve znní pozdjších pedpis). Na základ tohoto zákona má zamstnanec právo na uspokojení splatných mzdových nárok nevyplacených mu jeho zamstnavatelem, který je v platební neschopnosti. Za podmínek stanovených tímto zákonem mže zamstnanec požádat o uspokojení svých mzdových nárok kterýkoliv úad práce. Minimální mzdové tarify pedstavují minimální cenu práce v jednotlivých kvalifikaních tídách. Pokud by tomu tak nebylo, došlo by s nejvtší pravdpodobností k velmi výrazným rozdílm a pedevším k velkému chaosu. Zamstnanci by nemli tém žádnou obranu proti nekalým zamstnavatelm a docházelo by ke zneužívání této situace v neprospch slabšího úastníka pracovnprávních vztah, tj. zamstnance. Pokud by nebyly stanoveny závazn urité hranice minimální ceny práce pro urité innosti (zaruená mzda), pak by ani nebylo možné kontrolovat ze strany státních (inspekce práce) i jiných orgán (nap. odborové organizace) dodržování jednoho ze základních práv obana, uvedeného v listin základních práv a svobod ili právo na spravedlivou odmnu. Tuto okolnost nezpochybuje ani vtšina zamstnavatel, i když jejich objektivním zájmem je 4

5 minimalizace náklad s cílem zvýšit konkurenceschopnost. Ani oni netouží po návratu do dob z poátku kapitalismu, což je nepijatelné i z hlediska porušení celé ady mezinárodních dokument a mohlo by to zpsobit porušení sociálního smíru. Pokud bychom se statisticky podívali na vazbu prmrné mzdy v oboru a rstu minimálních mzdových tarif, pak lze konstatovat, že ve vtšin pípad dochází k situaci, kdy výsledky dohodnutých navýšení minimálních mzdových tarif jsou jedním z více faktor ovlivujících vývoj mezd v oboru. Mezi další faktory patí zejména: produktivita práce, hospodáské výsledky firem a situace na trhu práce. Výsledný rst prmrné mzdy pak s ohledem na výše uvedené faktory zpravidla pekrauje dohodnuté procento rstu minimálních mzdových tarif. Toto lze vysledovat i ve statistickém zjištní, kdy nap. v roce 2008 byl dohodnutý prmrný rst tarif na úrovni 5,4 %, piemž výsledný rst prmrné mzdy byl na úrovni 11,6 % (subjekty s 20 a více zamstnanci) resp. 9,0 % - odhad za všechny subjekty psobící ve stavebnictví. V roce následujícím pak došlo na doporuení zprostedkovatele k navýšení minimálních mzdových tarif o 2,3 %, výsledný rst byl však podle pedbžných údaj 4,5 % resp. 3,8 %. Z výše uvedeného konstatování je patrné, že funkce sjednávání minimálních mzdových tarif pedstavuje pedevším uritou pojistku, neboli garanci takového vývoje minimální ceny práce, který zaruuje udržení pijatelného ohodnocení pro zamstnance v oboru. To vše pak pouze v pípad, kdy jsou daná pravidla jasn dodržována a nedochází k pesunm z vyšší tarifní tídy do nižší. Problematika minimální mzdy mzdových tarif v resortu stavebnictví se v zásad neliší od jiných odvtví. Abychom dokázali lépe vystopovat specifika oboru, provedli jsme v prbhu února výbrové dotazníkové šetení na vzorku 116 subjekt, jehož výsledky uvádíme v druhé ásti této studie. V praxi se vyskytují problémy v oblasti zaazování zamstnanc. Katalogy, které jsou doporuené v KSVS pro potebu zaazování zamstnanc, jsou datovány rokem 1996 (Katalog prací podle povolání a stup (REVA OLIVA), resp. rokem 1992 (Sborník pracovních inností ve stavebnictví (MP R). Oba jsou pomrn podrobné, nicmén profesní struktura a druhy prací jsou již posunuty dále. Z tohoto pohledu by stálo za úvahu iniciovat reedici tchto i podobných dokument. Hlavním problémem z hlediska zamstnanc, je však nedostatené využívání procesu zaazování zamstnanc. Mnohde se lze setkat pouze s obecnými odkazy, v nkterých firmách (statistika chybí nicmén nebude jich urit málo) jsou pouze opsány píslušné pasáže ze zákona i z KSVS (v lepším pípad), nicmén konkretizace chybí. Podnikové katalogy lze dohledat pouze u vtších firem (nap. Eurovia CS). Ve firmách z oblasti výroby stavebních hmot se nezídka lze setkat se situací, kdy všichni zamstnanci jsou vedeni jako výrobní dlníci, a jejich zaazení se mní dle poteby zamstnavatele, nikoliv dle skuten vykonávané práce. V tomto úmyslném chaosu je pak velmi problematické posoudit, zda zaazení píslušného zamstnance je v souladu s dohodnutou normou. K zpehlednní celé situace by bezesporu pisplo jednak již výše zmínná reedice katalogu, i vypracování katalogu se specializací stavebnictví. Je zde však uritý problém v tom, že 5