Stručná zpráva o připravované expedici Masarykovy univerzity na Českou vědeckou stanici J. G. Mendela, ostrov Jamese Rosse, Antarktida ( )

Transkript

1 Zprávy z Antarktidy - Tisková zpráva č. 1 Stručná zpráva o připravované expedici Masarykovy univerzity na Českou vědeckou stanici J. G. Mendela, ostrov Jamese Rosse, Antarktida ( ) Jelikož je stanice J. G. Mendela letní, expedice se (již tradičně) koná v období jižního léta, tj. přibližně prosinec-březen. V sezóně na expedici vyráží osm vědců (jeden z nich je zároveň lékařem výpravy), dva odborní asistenti (technici výzkumné infrastruktury), správce stanice (který je zároveň vedoucím expedice) a dva technici zodpovědní za údržbu a provoz stanice. V rámci tzv. dobrovolnického programu se k výpravě na druhou část pobytu přidá fotograf a cestovatel Jiří Kolbaba, celkem tedy 14 osob. Vědecká náplň expedice je přímo odvislá od zaměření vědců, kteří výzkum povedou; vědečtí pracovníci expedice jsou: Prof. Ing. Miloš Barták, CSc. - botanika (lichenologie, bryologie, algologie) MUDr. Kristián Brat - humánní fyziologie Mgr. Kamil Láska, Ph.D. - klimatologie, meteorologie, glaciologie Mgr. Peter Váczi, Ph.D. - botanika (bryologie, lichenologie) RNDr. Šárka Mašová - parazitologie, zoologie Mgr. Jitka Míková, Ph.D. - geochemie, geologie Mgr. Olga Bohuslavová - lichenologie Mgr. Ondřej Zvěřina - analytická chemie Odborní asistenti - technici výzkumné infrastruktury: Mgr. Bc. Zdeněk Stachoň, Ph.D. - geografie, kartografie, geodézie Ing. Vítězslav Vlček, Ph.D. - pedologie, mikrobiologie, geologie, glaciologie Na stanici s českými vědci bude zřejmě nějakou dobu pobývat i šestičlenná argentinská výprava, která (prozatím neoficiálně) požádala o setkání a jednání o možnostech společného antarktického výzkumu s českými vědci. Skupinu tvoří tyto osoby: Dr. Marcos Adrián Eduardo Chaparro Dr. Juan Manuel Lirio Dr. Mauro Alejandro Eduardo Chaparro Dra. Karina Leticia Lecomte MSc. Kateřina Kopalová (Invitada del Grupo Checo) Lic. Silvia Herminda Coria (Invitada del Grupo Microbiología) Správce stanice (Pavel Kapler) a dva techničtí pracovníci (Petr Šrámek a Peter Palka) se budou věnovat jak podpoře provádění vědeckých aktivit ve shora uvedených oborech, tak především údržbě a zdokonalování infrastruktury stanice. V sezóně 2012 bude například nainstalován nový systém separace půdních plavenin z pitné vody (pitná voda je jímána z ledovcového potoka, přičemž zvláště v teplých dnech, kdy teplota vystoupá nad 3 C, znemožňuje zákal její přímé použití). Dalším technickým vylepšením je např. instalace nového bloku baterií pro zásobování stanice energií v době, kdy je odstavena od sluneční a větrné energie, nebo instalace retranslační stanice pro zvýšení dosahu vysílaček pro bezpečný pohyb v terénu ostrova Jamese Rosse. Expedice vyráží v posledním týdnu prosince 2011, let Praha-Frankfurt-Santiago de Chile-Punta Arenas (Patagonie), odkud se v lednu 2012 přeplaví chilským armádním ledoborcem Almirante Oscar Viel do blízkosti ostrova Jamese Rosse. Poslední etapa cesty, vylodění, proběhne v závislosti na

2 povětrnostních podmínkách buďto vrtulníkem, nebo na plovoucím pontonu. Na stanici stráví účastníci expedice asi dva měsíce, návrat zpět bude realizován letecky přes argentinskou základnu Marambio na Seymourově ostrově. Předpokládaný návrat je tedy tradičně přibližně v polovině března Spojení se stanicí již několik let zajišťuje a stále vylepšuje Katedra telekomunikační techniky ČVUT v Praze. Brněnští polárníci věří, že i při této expedici se jim podaří podávat o sobě zprávy domů; s veřejností budou ve spojení především prostřednictvím tiskových zpráv, které médiím zpřístupní tiskový odbor Masarykovy univerzity a zároveň budou uveřejněny na stránkách Polárního výzkumu MU < Za všechny členy expedice čtenáře zdraví Pavel Kapler správce stanice J. G. Mendela.

3 Zprávy z Antarktidy - Tisková zpráva č. 2 Antarktická expedice : Odjezd z Chile, příjezd do Antarktidy Česká vědecká expedice mířící na stanici J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě, jejíž členové koncem roku 2011 postupně opouštěli Českou republiku, se dne konečně objevila v plném počtu v patagonském městě Punta Arenas (Chile). Zde se její účastníci připojili k vedoucímu expedice Pavlu Kaplerovi a prvnímu technikovi stanice J. G. Mendela Petru Šrámkovi, kteří v součinnosti s místním agentem již od pilně pracovali na přípravě logistického zabezpečení přesunu expedice a přípravu veškerého jejího nákladu na cestu do Antarktidy. Členové vědecké expedice jsou letos výhradně z Masarykovy univerzity (ačkoli pedolog Vítězslav Vlček působí současně i na Mendlově univerzitě v Brně a geochemička Jitka Míková na České geologické službě v Praze). Čeští vědci z přírodovědecké fakulty MU navážou na probíhající dlouhodobé výzkumy klimatologické a glaciologické (Kamil Láska, Zdeněk Stachoň), botanické (Miloš Barták, Peter Váczi a Olga Bohuslavová) a pedogeochemické (Jitka Míková, Ondřej Zvěřina a Vítězslav Vlček). Novinkami rozšiřujícími portfolio oborů využívajících infrastrukturu stanice J. G. Mendela bude výzkum vlivu extrémního prostředí a zátěže na lidský organismus (povede lékař výpravy, Kristián Brat z lékařské fakulty MU) a velmi slibný výzkum parazitů ryb, ptáků i dalších antarktických živočichů (Šárka Mašová z fakulty přírodovědecké). Téměř na poslední chvíli projevila zájem o využití stanice též skupina šesti argentinských vědců, kteří budou na ostrově Jamese Rosse pobývat přibližně ve stejnou dobu jako česká expedice. Argentinská výprava v těchto dnech stále očekává svůj transport na ostrov Jamese Rosse ze stanice Marambio (Seymourův ostrov), který byl zdržen z důvodu konání závodu Rallye Dakar (přesunutého do Argentiny), na který argentinská armáda zapůjčila své vrtulníky. Čeští vědci žádosti argentinských kolegů jistě rádi vyhoví, a to nejen proto, že členkou této výpravy je i česká studentka doktorského studijního programu Univerzity Karlovy, Kateřina Kopalová, která pracuje na česko-argentinském projektu, ale i pro podporu rozšíření odborné spolupráce a maximální využití kapacit stanice. Plánovaný přesun z Jižní Ameriky na stanici J. G. Mendela bude proveden chilským armádním ledoborcem Almirante Oscar Viel, jehož odplutí z Punta Arenas je naplánováno na Po překonání tradičně bouřlivého Drakeova průlivu cestou k české stanici ledoborec poslouží k zásobování chilské vědecké základny Escudero a americké základny Copacabana (obě na ostrově Krále Jiřího, který je součástí souostroví Jižní Shetlandy), s další zásobovací zastávkou na další americké základně Cape Shirreff (Livingstoneův ostrov, rovněž Jižní Shetlandy). Po těchto zastávkách již loď s českými vědci obepluje nesevernější výběžek Antarktického poloostrova a Bransfieldovou úžinou propluje do kanálu Prince Gustava, kde se už zkušení polárníci cítí jako doma. Poslední fáze transportu, vylodění, proběhne dvěma armádními vrtulníky, které přepraví nejen všech 13 členů expedice (šest vědců, lékaře, správce stanice, tři studenty doktorských studijních programů a dva techniky), ale také téměř šest tun vědeckého a technického nákladu. Část nákladu, výkonné bezúdržbové akumulátory pro napájení vědeckých přístrojů, bude třeba vzhledem k jejich vysoké hmotnosti transportovat přímo z paluby ledoborce na cílové místo jejich použití na ledovci Davies Dome, jehož změny objemu jsou českými glaciology dlouhodobě monitorovány. Součástí transportovaného nákladu pro stanici jsou samozřejmě i potraviny; svou podporu vědecké expedici ve formě darovaných potravin projevily společnosti Madeta (sušené mléko) a Hamé (konzervované potraviny).

4 Předpokládaný příjezd expedice na stanici bude přibližně , několik dní potrvá zprovoznění všech podpůrných systémů (voda, elektřina, vzduchotechnika a topení) a plné zpřístupnění stanice (odházení sněhu a provedení pravidelné údržby všech externích zařízení). Co nejdříve po té doufáme v uskutečnění odeslání nových zpráv prostřednictvím komunikačního systému Bender III sestaveného na míru antarktické misi odborníky z Českého vysokého učení technického v Praze. Z Punta Arenas všechny čtenáře v novém roce upřímně zdraví Pavel Kapler správce stanice a vedoucí české vědecké expedice Antarktida

5 Zprávy z Antarktidy - Tisková zpráva č. 3 Antarktická expedice : Konečně na stanici Vědecká expedice Masarykovy univerzity v brzkých ranních hodinách dne 28. ledna 2012 konečně přistála na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě a po necelých jedenácti měsících tak znovu otevřela stanici J. G. Mendela. Výsadek z chilského vojenského ledoborce Almirante Oscar Viel proběhl pontonovou plovoucí plošinou, která při svých dvou cestách mezi ledovými krami na kanálu Prince Gustava převezla přes osm tun českého technického nákladu i třináct členů vědecké expedice. Část nákladu (těžké akumulátory pro vědecké přístroje, konstrukční prvky pro retranslační radiostanici) byla dopravena vrtulníkem na určené lokality mimo stanici. Vykládka proběhla díky precizní organizaci i přes mimořádné množství nákladu hladce, práce na jeho umístění byly hotovy již v podvečer prvního dne. Oproti původnímu plánu vylodění české expedice došlo k citelnému zpoždění, které bylo způsobeno změnou rozkazů námořnictva v souvislosti s návštěvou chilského prezidenta v antarktickém sektoru. Citelnou nevýhodou české stanice je totiž její relativní odlehlost a tím omezené možnosti výběru zprostředkovatelů transportu; tento handicap je naštěstí více než vyvážen atraktivitou umístění stanice z pohledu vědeckého. Dvaadvacet dní strávených na ledoborci však rozhodně nebylo promarněno: v průběhu cesty se českým vědcům neplánovaně podařilo navštívit jak Ohňovou zemi (Puerto Williams), tak některé z ostrovů antarktického souostroví Jižní Shetlandy (ostrov Krále Jiřího, Livingstone, Deception) i Antarktický poloostrov; na všech lokalitách byly odebrány vzorky pro pozdější analýzy. Na chilské stanici Bernardo O Higgins byla provedena rozsáhlá údržba meteorologické staničky, došlo k osobnímu vyjednání užší spolupráce s bulharskou stanicí Svatý Kliment Ochridský a ruskou stanicí Bellingshausen v některé z příštích sezón. Pozdější příjezd expedice na ostrov Jamese Rosse si vynucuje maximální upřednostnění všech vědeckých operací před plánovanými technickými vylepšeními; na druhou stranu pokročilá roční doba omezila např. nutnost odklízení sněhu, takže již třetího dne od vylodění bylo možné vědce vyvézt na člunech typu Zodiac do stanových kempů pro práci na odlehlejších lokalitách dále od stanice. Prozatím jde o kemp v Brandy Bay pro výzkumy glaciologické a klimatologické a kemp v Torrent Valley pro chemické, resp. geochemické. Se stanicí jsou vědci v terénu v kontaktu v předem domluvených časech přes vysílačky a satelitní telefony; na stanici probíhá vyhodnocování aktuální předpovědi počasí a v případě potřeby je posádka stanice připravena okamžitě vyrazit vědcům na pomoc. Kempy nevyužívají ti vědci, jejichž oblast zájmu leží v blízkosti stanice letos jsou to dva rostlinní fyziologové, rostlinná ekoložka a parazitoložka. Přestože dnes napadl první letošní sníh (připomeňme si, že na jižní polokouli právě zvolna končí krátké období léta), počasí zpožděným výzkumům zatím přeje. Ani jiné komplikace se zatím neobjevují ve vyšší než obvyklé míře; zdá se tedy, že pokud nedojde k výrazné proměně počasí, sezóna bude i přes počáteční zdržení úspěšná. Nepříznivé zprávy z argentinské stanice Marambio, přes kterou je plánován návrat české vědecké expedice, nicméně naznačují, že ani cesta zpět nebude prostá komplikací argentinská armáda se potýká s technicko-logistickými potížemi a dosud nebyla schopna přepravit ani vlastní geologickou expedici, jejíž členka, Kateřina Kopalová (Karlova univerzita), již druhý měsíc marně čeká na příležitost uskutečnit svůj plánovaný výzkum na ostrově Jamese Rosse. Podobné obtíže jsou bohužel pro antarktický region typické; čeští polárníci nicméně stále věří ve zlepšení situace a přejí šťastnou cestu jak Katce, tak Jiřímu Kolbabovi, který z vlasti odletí v nejbližších dnech a který se má k expedici připojit v druhé polovině února. Ze stanice J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse za všechny polárníky srdečně zdraví Pavel Kapler, správce stanice a vedoucí české vědecké expedice Antarktida

6 Zprávy z Antarktidy - Tisková zpráva č. 4 Antarktická expedice : Život a práce na stanici Vědecká expedice Masarykovy univerzity již téměř měsíc pracuje na stanici J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě. Pozdější příjezd expedice na ostrov Jamese Rosse (viz předchozí tisková zpráva) si vynucuje maximální uspíšení všech vědeckých prací při zachování preciznosti provedení. Již třetího dne od vylodění bylo možné vědce dopravit na nafukovacích člunech pro příbřežní plavbu do stanových kempů pro práci na odlehlejších lokalitách dále od stanice (kemp v Brandy Bay pro výzkumy glaciologické a klimatologické a kemp v Torrent Valley pro chemické, resp. geochemické). Díky dobrým plavebním podmínkám, které panovaly, se vědcům podařilo odebrat cenné vzorky vody, půdy a stáhnout záznamy z meteorologických přístrojů na dalších blízkých lokalitách: Trinity Peninsula, Solorina Valley i ze sousedního ostrova Vega. Se stanicí J. G. Mendela jsou vědci v terénu v kontaktu přes ruční vysílačky, toto rádiové spojení od předvčerejšího dne výrazně posílí a zkvalitní nová retranslační stanice, jejíž instalace na vrcholu hory Bibby Hill (377 m n. m.) se aktivně účastnili téměř všichni účastníci třináctičlenné expedice. Během necelého měsíce, který čeští vědci tráví na stanici, pokračují v dlouhodobých sledováních, ale započali i s novými typy výzkumu. V rámci dlouhodobého výzkumného programu Masarykovy univerzity byla na stanici J. G. Mendela prováděna měření intenzity celkového slunečního záření, škodlivého UV B záření a základních meteorologických prvků. Během posledních dvou týdnů byla provedena kompletní údržba a oprava měřících přístrojů, které byly poškozeny silnými vichřicemi v průběhu loňské zimy. Rozsáhlá glaciologická a topografická měření byla prováděna ve vnitrozemní ostrova Jamese Rosse na údolním ledovci Whisky a dómovém ledovci Davies. Další odborné aktivity, zejména měření mocnosti aktivní vrstvy permafrostu a měření mikroklimatických podmínek vybraných biotopů a nově odledněných povrchů byla prováděna na východním pobřeží Antarktického poloostrova v lokalitě Camp Hill, podél pobřeží ostrova Jamese Rosse v Solorina Valley, zátoce Brandy Bay, vrcholové plošiny Bibby Hill a stolové hoře Johnson mesa. Dva rostlinní fyziologové plnili v průběhu expediční sezóny hned několik výzkumných programů. Jednalo se především o dlouhodobě běžící terénní experiment, který uměle navozuje oteplení půdy a přízemní vegetace a sleduje reakci mechového a lišejníkového společenstva na toto oteplení. Další oblastí jejich odborného zájmu je výzkum sladkovodních jezer, respektive měření množství rozpuštěného kyslíku v nich. Mikroflóra, která produkuje kyslík v těchto jezerech, tedy řasy a sinice, byla detailně zkoumána a v laboratoři na stanici J. G. Mendela bylo provedeno jejich mikroskopické pozorování a dokumentace. Dále byl uskutečněn krátkodobý experiment studující vlivy UV záření na rostliny. Během expediční sezóny bylo uskutečněno rovněž množství sběrů rostlinného materiálu, který poslouží pro detailní studium a měření po návratu do České republiky. Jde především o lišejníky rodu Usnea, které budou studenti doktorského studia fyziologie rostlin na MU v Brně analyzovat z hlediska jejich odolnosti vůči extrémnímu prostředí (především zjištění kapacity ochranných fyziologických mechanismů aktivovaných chladem, mrazem a různým typem záření). Během expedice byly rovněž uskutečněny sběry vzorků půdy a organické hmoty, které poslouží pro výzkum výskytu bakterií na ostrově Jamese Rosse, který je dlouhodobě uskutečňován pracovníky České sbírky mikroorganismů. Proběhlo i závěrečné měření pětiletého ekologického experimentu zabývajícího se výzkumem klimatické změny a jejího případného dopadu na lišejníková společenstva. Tento experiment byl realizován s pomocí tzv. open-top chambers (OTC komory s otevřeným vrcholem experimentální skleníčky), které simulují podmínky dlouhodobých změn teploty a vlhkosti vzduchu. V letošní sezóně byl tento experiment ukončen a zařízení bylo demontováno.

7 Během parazitologického výzkumu (vedeného studentkou doktorského studijního programu) byly pomocí tenatních sítí v blízkosti stanice naloveny ryby rodu Trematomus z čeledi Nototheniidae, která je pro Antarktidu endemická. Na stanici J. G. Mendela byly ryby podrobeny standardní parazitologické pitvě, nalezení ektoparazité (žábrohlísti) a endoparazité (tasemnice, motolice, vrtejši a hlístice) byli odebráni pro pozdější detailní určení a pro další morfologické a molekulárně genetické studie v České republice. Celkově bylo nalezeno přes tisíc kusů parazitů. Průměrný počet parazitů na jednoho napadeného hostitele byl 69. Mimo parazitologického materiálu odebraného z ryb byl během plavby na ostrov Jamese Rosse získán materiál z dalších lokalit souostroví Jižní Shetlandy. Jednalo se o vzorky pro koprologický výzkum různých druhů tučňáků. Student doktorského studijního programu Masarykovy univerzity v letošní sezóně zahájil výzkum obsahu těžkých kovů v antarktických půdních substrátech, sedimentech a lišejnících. Lišejníky představují díky své schopnosti záchytu a kumulace prvků z ovzduší velice zajímavý materiál. Vzorkování proběhlo ve vertikálním i horizontálním gradientu, podél toků řek, napříč stolovými horami a v oblastech nezamrzlých jezer. V podmínkách staniční laboratoře proběhla základní úprava odebraného materiálu. Po převozu vzorků do ČR bude následnou analýzou v univerzitní laboratoři stanovena koncentrace těžkých kovů, ověřeny hypotézy o jejich šíření a dálkovém přenosu. V rámci geochemického výzkumu byly odebrány na několika lokalitách na ostrově Jamese Rosse vzorky hornin, sedimentů, půdy a vody pro účely studia systematiky izotopů stroncia jako indikátoru zvětrávacích procesů. Výsledky analýz by měly poskytnout informace o geochemických procesech, které ovlivňují zvětrávání hornin a tím i dostupnost nutričních prvků pro rozvoj života na nově odledněných územích ostrova Jamese Rosse. Na stanici spolu s vědci a techniky působí i lékař z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno. Jeho úkolem je především péče o zdravotní stav posádky stanice, optimalizace stavu a složení staniční lékárny, expedičních lékáren a skladu zdravotnického materiálu. Mimo této rutinní práce však jeho prostřednictvím probíhá na stanici výzkum i na poli medicínském. Vyšetřováním hladiny D dimerů a srdečních troponinů ze vzorků žilní krve a Holterovským monitorováním krevního tlaku u členů expedice je posuzován vliv extrémních podmínek antarktického prostředí na kardiovaskulární systém lidského organizmu. Dále je sledován proces mikrobiální kontaminace stanice J. G. Mendela a jejího okolí antropofilními mikroorganizmy, a to jak meziročním srovnáním, tak v průběhu výzkumné sezóny. Bylo odebráno kolem 100 mikrobiálních stěrů, které budou v ČR podrobeny analýze a následně vyhodnoceny. Geografický ústav Masarykovy univerzity se mimo probíhající klimatologické a glaciologické výzkumy v této sezóně pustil i do několika nových projektů, jako např. podrobných měření v okolí stanice pro vytvoření podrobného tachymetrického plánu okolí stanice. Výsledky měření budou mj. využity pro návrh umístění nových kontejnerů i technických a vědeckých zařízení v příštích letech. Dalším vědeckým počinem bylo diferenční GPS měření na ledovcích, které navazuje na již několik let probíhající práce sledování ablace ledovců Davies Dome a Whisky Glacier. Přesné 3D měření polohy autonomním přístrojem bude následným zpracováním zpřesněno pomocí dat dostupných z permanentní GPS stanice na Chilské antarktické základně General Bernardo O Higgins. Rovněž probíhá prvotní měření pohybu bludných balvanů způsobených zejména půdotokem a dalšími geomorfologickými faktory. Tato měření se uskutečňují v oblasti poloostrova Lachman a navazují na již existující publikaci věnující se datování stáří těchto balvanů. V lokalitě byly zvoleny vhodné kameny (přibližně 50 kusů) s rozdílným objemem hmoty a na různě ukloněných plochách. Splnění úkolu předpokládá opakování měření polohy balvanů v následujících letech. Mimo vědeckou a technickou práci zažili čeští polárníci i několik zajímavých nepracovních událostí: 9.2. stanici navštívili hosté z německé turistické lodě Hanseatic. Jindy (13.2.) poryv větru zničil dva z osmi větrných agregátů umístěných na střechách červených kontejnerů. Tento nečekaně silný vítr model pro předpověď počasí nehlásil, a tudíž nebylo možno incidentu předem účinně zabránit. Energetické zabezpečení stanice tím sice není ohroženo, avšak v příští sezóně si zřejmě tato ztráta vyžádá náročnou opravu či spíše přímo výměnu nejméně jednoho z generátorů za novější typ.

8 Počasí se od druhé poloviny února horší, výpravy do vzdálenějších lokalit jsou stále obtížněji realizovatelné a tak se vědci stále více soustředí na výzkumy v blízkém okolí stanice. Přestože se tři z vědců (klimatolog, rostlinný fyziolog a ekoložka) již měli vracet zpět do ČR, komplikace způsobené nedostatkem paliva a technickými potížemi argentinské základny Marambio, přes kterou je plánován návrat expedice, způsobily, že dosud stále všichni tři dlí na stanici J. G. Mendela. Trojice měla být přímo vystřídána fotografem a cestovatelem Jiřím Kolbabou, který z tohoto důvodu nedobrovolně tráví čas nikoli na české vědecké stanici, ale na základně Marambio. Taková je Antarktida - nezdary a těžkosti ostatně provázejí Argentince v letošní sezóně neustále: členové české expedice se zatajeným dechem sledovali vývoj argentinské limnologické expedice na odlehlé části ostrova Jamese Rosse, které se účastnila i naše krajanka Kateřina Kopalová (Karlova univerzita, Praha). Když se argentinská expedice konečně dostala po téměř padesáti dnech čekání na stanici Marambio na místo, kde chtěla uskutečnit svůj výzkum, stihla její kemp silná sněhová bouře, která pohřbila stan i s vysílačkou a většinu zásob potravin pod hlubokou vrstvou sněhu. V těchto špatných podmínkách Kateřina a její dva kolegové strávili několik dní; naštěstí neutrpěla žádnou újmu a nyní je už v pořádku na cestě do vlasti, aniž měla možnost navštívit stanici J. G. Mendela, na které byla podle původního plánu očekávána. V těchto dnech naše expedice dokončuje své vědecké úkoly a pomalu se chystá k zazimování stanice a odletu na Marambio (podle plánu 7.3.). Její členové drží palce nejen svým třem kolegům, kteří stále čekají na vrtulník s Jiřím Kolbabou, který je má střídat, ale i sami sobě, aby jejich plánovaný odlet nebyl ohrožen další ze série marambijských komplikací. Bylo to právě před půl hodinou, kdy expedici zastihla zpráva o požáru brazilské stanice na ostrově Krále Jiřího tlumočená Jiřím Kolbabou při pravidelné vysílací rádiové relaci ze stanice Marambio. Požár podle zpráv vypukl v technické části stanice a vyžádal si nejméně tři oběti na lidských životech. V tuto chvíli je jen velmi těžké najít slova, která by popsala atmosféru na naší stanici, čeští polárníci jsou otřeseni touto hrůznou událostí a upírají své myšlenky ke kolegům, kteří stále bojují s ohněm, i k rodinám obětí. Přirozeně se jejich myšlenky obracejí i k jejich vlastní bezpečnosti - stanice J. G. Mendela je ale naštěstí nepoměrně menší a tak dá mnohem méně práce riziková stanoviště uhlídat, mimo to právě tento měsíc proběhla periodická zkouška všech jejích čtrnácti hasících přístrojů. Přestože všichni věříme, že podobné neštěstí české stanici nehrozí, přirozená opatrnost všech členů expedice byla touto nešťastnou událostí mnohonásobně posílena. I přes smutný konec této tiskové zprávy ze stanice J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse všechny čtenáře za všechny polárníky srdečně zdraví Pavel Kapler správce stanice a vedoucí české vědecké expedice Antarktida

9 Zprávy z Antarktidy - Tisková zpráva č. 5 Antarktická expedice : Vědecká část výpravy opouští stanici Dnes ráno přistály na ostrově Jamese Rosse vrtulníky argentinských vzdušných sil, aby odvezly účastníky české vědecké expedice Masarykovy univerzity ze stanice J. G. Mendela na stanici Marambio, odkud mají pokračovat dále do vlasti. Řízením osudu (a pro ucho laika poněkud nepochopitelných rozkazů argentinské armády) však vrtulníky nemohly naložit všechny české polárníky - z rozhodnutí vedoucího expedice tedy naložily pouze vědecké pracovníky, dva techniky vědecké infrastruktury CzechPolar a fotografa Jiřího Kolbabu, kterému se takto podařilo na stanici strávit jeden cely týden plně využitého času. Na stanici zůstal její správce (a vedoucí expedice v jedné osobě) Pavel Kapler spolu se dvěma techniky, Petrem Šrámkem a Peterem Palkou. Byli vyrozuměni, že je Argentinci vyzvednou nejpozději do týdne, kdy má z Marambia startovat další letadlo. "Opuštěným" mužům technické podpory na stanici v nejbližších dnech (či týdnech - což by bylo možné v případě pokračování nezdarů, které Argentince v letošní sezóně neustále provázejí) nehrozí žádné nebezpečí, stanice je rovněž zásobena železnou zásobou trvanlivých potravin právě pro podobné situace. Trojice zachovává klid a dobrou mysl, přesto by se samozřejmě raději připojila ke svým druhům polárníkům, kteří jsou již na cestě domu. Argentinské vrtulníky vyplašily i tučňáka kroužkového, který u stanice po tri týdny prodělával výměnu peří na zimu a který se téměř stal maskotem stanice. Přepeřující pták se naštěstí po několika hodinách nedobrovolného exilu vrátil na původní stanoviště; jeho hlasité stížnosti na adresu argentinských narušitelů kvitovali tři "pozůstalí" polárníci s hlubokými sympatiemi. Vědci se již ozvali z jihu jihoamerického kontinentu, konkrétně městečka Rio Gallegos, odkud budou v příštích dnech pokračovat na letiště v chilském Punta Arenas a odtud letadlem domů. Ohroženy jsou však některé jejich biologické a chemické vzorky, které byly připraveny toliko k rychlému transportu a vinou Argentinců zůstaly spolu se třemi trosečníky na stanici, kde jim (vzorkům) vbrzku hrozí zkáza, nebudou-li co nejdříve dopraveny do příslušných univerzitních laboratoří. Jménem necelého 20% zbytku expedice, který stále setrvává na stanici Johanna Gregora Mendela, vyjadřuji přání, aby tento stav netrval dlouho, upřímně přeji šťastnou cestu domů všem našim kolegům a srdečně zdravím čtenáře teto zprávy. Pavel Kapler správce stanice J. G. Mendela a vedoucí expedice

10 Fotogalerie z expedice

11

12

13

14