RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 9. listopadu 2010 (23.11) (OR. en) 15566/10 ADD 1 SOC 708

Transkript

1 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 9. listopadu 2010 (23.11) (OR. en) 15566/10 ADD 1 SOC 708 POZNÁMKA Odesílatel: Předsednictví Příjemce: Pracovní skupina pro sociální otázky Datum: 10. listopadu 2010 Č. předchozího dokumentu: 13170/10 ADD 1 SOC 505 Předmět: Návrh závěrů Rady o posílení odhodlání a opatření zaměřených na odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů a o přezkumu provádění Pekingské akční platformy Delegace naleznou v příloze shrnutí zprávy Rozdíly v odměňování žen a mužů v členských státech Evropské unie: kvantitativní a kvalitativní ukazatele, již vypracovalo belgické předsednictví. S ohledem na obdržené připomínky provedlo předsednictví revizi tohoto shrnutí /10 ADD 1 mh/eh/vmu 1

2 Shrnutí zprávy vypracované v rámci belgického předsednictví Evropské unie v roce 2010: Rozdíly v odměňování žen a mužů v členských státech Evropské unie: kvantitativní a kvalitativní ukazatele 1 Během belgického předsednictví Evropské unie v roce 2001 schválila Rada ministrů soubor devíti ukazatelů týkajících se rozdílů v odměňování žen a mužů v rámci hodnocení provádění Pekingské akční platformy. Eurostat zveřejňuje každý rok na základě výpočtů členských států přesné údaje o rozdílech v odměňování. Cíl této zprávy je dvojí: poskytnout podrobnější přehled o údajích týkajících se rozdílů v odměňování v jednotlivých členských státech a předložit vyhodnocení a aktualizaci ukazatelů z roku 2001, a umožnit tak zohlednění legislativního a statistického vývoje. Do souboru ukazatelů z roku 2001 bylo zařazeno sedm kvantitativních a tři kvalitativní ukazatele. Kvantitativní ukazatele byly stanoveny převážně na základě zjišťování o struktuře výdělků. Na evropské úrovni byly údaje harmonizovány naposledy v roce V souvislosti s kvalitativními ukazateli byl členským státům předložen v květnu roku 2010 dotazník a údaje, jež byly jeho prostřednictvím získány, byly do zprávy začleněny. Pokud jde o použité pojmy, výrazem rozdíly v odměňování se rozumí rozdíly v průměrném platu žen a mužů a výraz rozdíly v odměňování žen a mužů zahrnuje jak diskriminaci v odměňování na základě pohlaví, tak nerovnosti v platech, jež lze připsat rozdílnému postavení žen a mužů na trhu práce. 1 Zpráva vypracovaná ve spolupráci s DULBEA, Département d Economie Appliquée de l Université libre de Bruxelles (Ústav aplikované ekonomie Svobodné univerzity Brusel); Leila Maronová, výzkumná pracovnice, Daničle Meuldersová, profesorka, Síle O Dorchaiová, profesorka, Robert Plasman, profesor, Natalie Simeuová, výzkumná pracovnice (září roku 2010) /10 ADD 1 mh/eh/vmu 2

3 Politika, jejímž cílem je odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů, může být zaměřena na jeden nebo více aspektů. Účelem jednotlivých ukazatelů je poukázat na různé aspekty a příčiny rozdílů v odměňování a poskytnout přehled prostředků k odstranění těchto rozdílů. 1. Kvantitativní ukazatele V souvislosti s kvantitativními ukazateli jsou navrhovány čtyři obecné změny, jejichž cílem je opět dosáhnout souladu se strukturálním ukazatelem rozdílů v odměňování žen a mužů, jak byl předložen Eurostatem a vymezen za úzké konzultace s členskými státy. Za prvé dochází k úpravě metody pro výpočet ukazatele 1 tak, aby základem pro výpočet rozdílů v odměňování byl hrubý hodinový výdělek žen a mužů, a to bez ohledu na délku pracovní doby, a nikoliv pouze měsíční výdělek pracovníků na plný úvazek. Tímto způsobem je do výpočtu zahrnuta i mzda velkého počtu žen pracujících na zkrácený úvazek. Za druhé se mění způsob vyjádření ukazatelů. V souboru ukazatelů dohodnutém v roce 2001 se rozdíly v odměňování žen a mužů vyjadřovaly jako poměr F/M pro ukazatele 1, 3, 4 a 5. Nyní se navrhuje běžnější vyjádření ve formě (M-F)/M. Za třetí, v roce 2001 byly jako zdroj použity údaje z panelu domácností Evropského společenství (ECHP) a dále údaje získané v rámci zjišťování o struktuře výdělků prováděného na evropské úrovni. ECHP byl však mezitím nahrazen výběrovým šetřením příjmů a životních podmínek domácností v EU (EU-SILC). Pro strukturální ukazatel rozdílů v odměňování žen a mužů bylo jako nejvhodnější zdroj vybráno zjišťování o struktuře výdělků. Pokud by bylo nutné použít další zdroje, zachová se metodika uplatňovaná v případě zjišťování o struktuře výdělků. Za čtvrté, ukazatele stanovené v roce 2001 na základě ECHP vycházely z údajů týkajících se čisté mzdy. Pro výpočty vycházející ze zjišťování o struktuře výsledků byly použity údaje týkající se pouze hrubé mzdy. Pro rok 2010 byly zachovány jen údaje týkající se hrubé mzdy /10 ADD 1 mh/eh/vmu 3

4 Nejvýznamnější změna související s kvantitativními ukazateli se týká nové definice ukazatele 1. Podle revidovaného ukazatele 1a se rozdíly v odměňování pohybují v jednotlivých členských státech mezi 4 % (Itálie) a 27 % (Estonsko). Evropský průměr pro 24 členských států, pro něž jsou údaje k dispozici, činí 20 %. Graf: rozdíl mezi průměrným hrubým hodinovým výdělkem žen a mužů pracujících na plný a zkrácený úvazek (v eurech), země uvedené vzestupně podle rozdílů v odměňování (2006) 2 Zdroj: zjišťování o struktuře výdělků Druhá významná změna ohledně prvního ukazatele se týká zařazení míry zaměstnanosti jako kontextového ukazatele. Již od roku 2001 někteří výzkumní pracovníci zdůrazňují, že tento kontextový ukazatel je nezbytnou podmínkou účelného srovnání situace v jednotlivých zemích. Malé rozdíly v odměňování žen a mužů často souvisejí nízkou mírou zaměstnanosti žen a vyplývají z výběrového efektu : vysvětlení je třeba hledat v profilu pracujících žen; často se jedná o vysoce vzdělané ženy na lépe placených místech. 2 Všechny členské státy shromažďují údaje v rámci zjišťování o struktuře výdělků a předávají je Eurostatu, tyto údaje však nejsou vždy v zabezpečeném centru Eurostatu dostupné pro výzkumné účely. Mikrodata nejsou bez výslovného souhlasu členských států přístupná. Některé ukazatele proto nejsou pro všechny členské státy vypočítány. Údaje se v zásadě vztahují na 27 členských států; pro Rakousko, Dánsko a Maltu však řada ukazatelů nemohla být vypočítána, jelikož mikrodata týkající se těchto zemí nebyla pro výzkumné pracovníky dostupná. Hlavní výsledky jsou pro všechny členské státy EU k dispozici on-line na webové stránce Eurostatu /10 ADD 1 mh/eh/vmu 4

5 Následující graf je 3-parametrovým znázorněním souvislosti mezi mírou zaměstnanosti a rozdílech v odměňování. Graf: rozdíly v odměňování a míra zaměstnanosti žen (2006) Zdroj: zjišťování o struktuře výdělků a Eurostat, výběrové šetření pracovních sil (LFS) Zvýšení míry zaměstnanosti žen bude mít obvykle nejprve negativní dopad na rozdíly v odměňování, jelikož toto zvýšení se týká převážně žen s nižším vzděláním pracujících v přechodných zaměstnáních či na zkrácený úvazek v méně placených odvětvích. Aby však bylo na trhu práce dlouhodobě dosaženo rovnosti žen a mužů, je potřeba zaměřit úsilí na oba cíle, tj. na stejnou míru zaměstnanosti a odstranění rozdílů v odměňování /10 ADD 1 mh/eh/vmu 5

6 V případě ukazatelů 3 a 4 týkajících se práce na zkrácený úvazek a rozdílů v odměňování ve vztahu k věku a dosaženému vzdělání je míra zaměstnanosti jedním z posuzovaných faktorů. Z hlediska celkových rozdílů v úrovni mezd žen a mužů je zdaleka nejvýznamnějším faktorem nerovná míra zaměstnanosti žen a mužů v mnoha členských státech, pokud jde o práci na zkrácený úvazek. V rámci úpravy ukazatele 1 byly do výpočtu zahrnuty mzdy zaměstnanců na zkrácený pracovní úvazek, čímž se výpovědní hodnota ukazatele zvýšila. Výrazný dopad pracovní doby na měsíční a dokonce i roční mzdu se však ve skutečnosti vyrovná díky tomu, že základem pro výpočty je nyní hrubá hodinová mzda. Aby bylo možno tento dopad změřit, byl v rámci ukazatele 1 zařazen zvláštní výpočet, a sice rozdíly v odměňování žen a mužů v hrubé měsíční nebo hrubé roční mzdě u zaměstnanců na plný nebo zkrácený pracovní úvazek. Podobně je tento dopad vyjádřen v případě ukazatele 2, kdy je do výpočtu skutečných pracovních dnů zařazeno rozdělení podle pohlaví. Další návrh na změnu ukazatelů má zahrnovat další faktory, jež mohou mít na rozdíly v odměňování vliv, a to rodinný stav, rodinnou situaci a zemi původu. Nový ukazatel 6 dává rozdíly v odměňování do souvislosti s těmito charakteristikami, které by se na dobře fungujícím trhu práce neměly v zásadě projevit. Jedná se však o důležité faktory, jež velice dobře dokládají, jaký mají otázky rovnosti žen a mužů dopad na fungování trhu práce. Tyto údaje nejsou v současnosti do zjišťování o struktuře výdělků zahrnuty. I když není zcela jasné, zda by informace o osobních charakteristikách zaměstnanců měly být shromažďovány, jde o zajímavé rozšíření souboru ukazatelů. Výpočty ve zprávě byly provedeny na základě šetření SILC. Pokud by byly tyto charakteristiky zařazeny do zjišťování o struktuře výdělků, mohly by být rovněž analyzovány jakožto faktory při dekompozici údajů o rozdílech v odměňování prostřednictvím metody Oaxaca. Nový ukazatel bere samozřejmě v úvahu míru zaměstnanosti. Mnoho členských států vykazuje největší rozdíly co do míry zaměstnanosti žen a mužů u vdaných/ženatých osob s dětmi. Kromě toho obecně platí, že u vdaných/ženatých osob jsou rovněž větší rozdíly v odměňování a že se tyto rozdíly dále prohlubují, pokud mají tyto osoby děti /10 ADD 1 mh/eh/vmu 6

7 Ukazatel 5 byl nově definován tak, aby lépe odrážel dopad, který má na rozdíly v odměňování segregace na trhu práce. Dekompozice rozdílů v odměňování podle jednotlivých faktorů je zachována. Analýza byla ve zprávě provedena v případě členských států, pro něž byla mikrodata dostupná pro výzkumné účely v zabezpečeném centru Eurostatu (viz výše). Výsledky jsou pro členské státy ve velké míře srovnatelné: ta část rozdílů v odměňování, kterou lze objasnit, se pohybuje mezi 45 % (Slovinsko) a 50 % (Švédsko). Rovněž v případě různých vysvětlujících faktorů (pracovní odvětví, profese, věk, úroveň vzdělání atd.) jsou výsledky v jednotlivých členských státech velice podobné. V následujícím grafu jsou rozdíly v odměňování rozděleny na dvě části: část, již lze na základě známých faktorů objasnit, a část, již tímto způsobem objasnit nelze. Graf: objasněná a neobjasněná část rozdílů v odměňování podle hrubého hodinového výdělku (v procentech), země uvedené vzestupně podle rozdílů v odměňování (2006) 25% 20% 15% 10% 5% 0% IT RO HU SI PL PT LV BE LU LT FR SE IE ES SK CY Explained part Unexplained part Zdroj: zjišťování o struktuře výdělků 15566/10 ADD 1 mh/eh/vmu 7

8 2. Kvalitativní ukazatele Za účelem získání informací potřebných k analýze kvalitativních ukazatelů týkajících se rozdílů v odměňování v Evropské unii byl 27 členským státům a evropským sociálním partnerům (UEAPME, CEEP, EKOS) zaslán dotazník. Otázky se týkaly těchto tří ukazatelů 3 : opatření k prosazování stejné odměny žen a mužů a boji proti rozdílům v odměňování žen a mužů; vlivu kolektivního vyjednávání na prosazování stejné odměny žen a mužů a odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů; vlivu zkráceného pracovního úvazku, rodičovské dovolené, systémů časových úvěrů a přerušení kariéry na rozdíly v odměňování žen a mužů. U každého ukazatele (kromě posledního) měly členské státy v dotazníku uvést, jaká opatření přijaly a jakým způsobem byly stanovené cíle vyhodnocovány 4. Příslušné údaje, na jejichž základě byly informace pro jednotlivé ukazatele poskytnuty, byly ve srovnání s rokem 2001 upraveny; byly totiž zohledněny legislativní změny (například vytvoření subjektů v oblasti rovného zacházení) a rovněž politiky a strategie, jež byly na vnitrostátní a evropské úrovni zavedeny s cílem odstranit rozdíly v odměňování. 3 4 Tyto ukazatele byly nově zformulovány na základě srovnání s třemi kvalitativními ukazateli z roku 2001, jejich obsah je však z hlediska analýzy tentýž. Tři uvedené ukazatele z roku 2001 jsou tyto: - ukazatel týkající se zákonů, nařízení a opatření k boji proti diskriminaci a profesním nerovnostem; - ukazatel vlivu veřejných orgánů na vyjednávání o mzdách (případně kolektivní a individuální vyjednávání); - ukazatel týkající se práce na zkrácený úvazek a dočasného přerušení kariéry. Na dotazník odpovědělo těchto 26 členských států: Německo, Rakousko, Belgie, Bulharsko, Kypr, Dánsko, Španělsko, Estonsko, Finsko, Francie, Řecko, Maďarsko, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Česká republika, Spojené království, Slovensko, Slovinsko a Švédsko /10 ADD 1 mh/eh/vmu 8

9 Analýza vycházela z odpovědí na dotazník a dále z existující literatury, zejména publikací Evropské komise a publikací sítě právních expertů na otázky rovnosti žen a mužů. I. Ukazatel týkající se opatření k prosazování stejné odměny žen a mužů a boji proti rozdílům v odměňování žen a mužů 1.1. Legislativní opatření Tento ukazatel se týká především legislativních opatření zaměřených na boj proti rozdílům v odměňování. V souladu s evropskou legislativou byla zásada stejné odměny žen a mužů začleněna do legislativy 27 členských států. V některých zemích je tato zásada zakotvena v ústavě (EL, HU, PL, PT). V jiných zemích upravuje stejnou odměnu žen a mužů zvláštní právní předpis. Často je zásada stejné odměny žen a mužů součástí obecného právního předpisu o rovnosti žen a mužů. Tato zásada může být rovněž obsažena v zákoníku práce. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že některé země zařadily do svých právních předpisů proaktivní povinnosti (např. povinnost zveřejňovat každý rok statistiky o platech žen a mužů zaměstnaných v určité společnosti, povinnost ohledně kolektivního vyjednávání o opatřeních zaměřených na odstranění rozdílů v odměňování, povinnost společností vypracovávat akční plány, systematické kontroly provádění příslušné legislativy atd.). Z hlediska stejné odměny žen a mužů jsou samozřejmě důležité rovněž právní předpisy týkající se rovnosti žen a mužů na pracovišti. Ve všech členských státech existují právní předpisy, v nichž je stanovena zásada rovného zacházení s ženami a muži, pokud jde o přístup k zaměstnání a pracovní podmínky, přičemž některé tyto právní předpisy obsahují konkrétní ustanovení týkající se rozdílů v odměňování. Zpráva se dále zabývá účinným uplatňováním právních předpisů, zejména pokud jde o právní opatření, ale rovněž prostřednictvím hodnocení opatření a kvantifikace diskriminace v odměňování /10 ADD 1 mh/eh/vmu 9

10 Z hodnocení legislativy vyplývá, že navzdory jistému pokroku je stejná odměna žen a mužů i nadále cílem, jehož dosud nebylo dosaženo. Právní předpisy, u nichž bylo provedeno hodnocení, se týkaly minimální mzdy (IE), obecně rovnosti žen a mužů (DK, EL, FI, FR, SE, UK) či konkrétně stejné odměny (FR). Shromaždování údajů o stížnostech týkajících se diskriminace v odměňování provádí většinou subjekt působící v oblasti rovného zacházení. Mezi další uváděné subjekty patří: inspektorát práce, ministerstvo práce, ministerstvo spravedlnosti, soudy a rovněž vládní orgány pověřené otázkami rovnosti žen a mužů. Několik členských států vydalo o stížnostech týkajících se diskriminace v odměňování statistiky. Srovnání situace v jednotlivých zemích vycházející z těchto údajů však není spolehlivé Nelegislativní opatření Právní předpisy jsou samozřejmě zásadní, nejsou však pro překonání rozdílů v odměňování žen a mužů dostačující. Byly posouzeny rovněž další iniciativy, včetně vytvoření institucionálních mechanismů a přijetí akčních plánů či jiných nástrojů. Institucionální mechanismy zaměřené na prosazování rovnosti mohou mít podobu subjektu spadajícího pod určité ministerstvo nebo určitého ministra či ministryni; obvykle jde o ministerstvo či ministra/ministryni pověřené otázkami práce a zaměstnanosti. Dále mohou mít tyto institucionální mechanismy podobu zvláštního administrativního orgánu pověřeného otázkami rovnosti žen a mužů nebo subjektu na prosazování rovnosti, v některých případech se zaměřením výhradně na diskriminaci na základě pohlaví. Některé subjekty v oblasti rovného zacházení vedle povinností, jež pro ně vyplývají ze zákona (například pomoc obětem diskriminace, včetně diskriminace v odměňování na základě pohlaví), vypracovaly rovněž vzdělávací programy a kodexy chování, shromažďovaly a šířily osvědčené postupy atd., zejména v oblasti boje proti rozdílům v odměňování. Ve většině členských států dnes existují akční plány pro rovnost žen a mužů. Součástí těchto plánů je rovněž otázka stejné odměny pro obě pohlaví. Odpovědi získané prostřednictvím dotazníků umožnily vypracovat přehled akčních plánů se zvláštním zaměřením na stejné odměňování žen a mužů /10 ADD 1 mh/eh/vmu 10

11 Mezi další opatření, jež členské státy uvedly, patří osvětové a informační kampaně, výchovné a vzdělávací programy, vydávání publikací (zpráv, výzkumných prací, studií, příruček) a vytvoření zvláštních nástrojů. Z odpovědí obdržených od členských států vyplývá, že osvětové, informační a vzdělávací programy týkající se stejné odměny žen a mužů lze začlenit do akčních plánů nebo použít samostatně. V některých zemích existuje tematický den věnovaný problematice stejné odměny žen a mužů, v jehož rámci jsou osvětové činnosti klíčovým nástrojem pro prosazování stejného odměňování. Jako další iniciativy a nástroje používané v jednotlivých členských státech lze uvést: nástroje na odhalování diskriminace v odměňování ve společnostech, vytvoření genderově neutrálních systémů klasifikace zaměstnání, vypracování osvětových nebo vzdělávacích programů pro boj proti stereotypům, se zaměřením zejména na mládež, zavedení ocenění a cen či vydávání studií a zpráv týkajících se rozdílů v odměňování. Vyhodnocení těchto opatření nám umožní lépe pochopit příčiny rozdílů v odměňování. V tomto ohledu je třeba poukázat na to, že ačkoliv provedení akčních plánů nevedlo k odstranění rozdílů v odměňování, dosažený pokrok podnítil některé země, jako například Lucembursko nebo Českou republiku, aby se k těmto akčním plánům znovu vrátily. Zhodnocení tematických dnů věnovaných boji proti těmto stereotypům ukázalo, že počet účastníků mladých lidí a společností v průběhu let neustále roste. Ze všech dosavadních zpráv však vyplývá, že i když bylo dosaženo určitého pokroku, rozdíly v odměňování i nadále přetrvávají. II. Ukazatel vlivu kolektivního vyjednávání na prosazování stejné odměny a odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů Stanovení mezd je často ústředním prvkem systémů kolektivního vyjednávání. Rozdíly v odměňování žen a mužů, struktura platů a obecná úroveň mezd jsou výsledkem systému kolektivního vyjednávání a jeho základních charakteristik. Rozdíly v odměňování nelze účinným způsobem snížit bez úzkého zapojení sociálních partnerů, odborů a zaměstnavatelů /10 ADD 1 mh/eh/vmu 11

12 Z obdržených odpovědí vyplývá, že v souvislosti s kolektivním vyjednáváním byla sociálními partnery přijata řada opatření na prosazení stejné odměny. Mezi tato opatření patří: přijetí kolektivních smluv zahrnujících obecně zásadu rovnosti žen a mužů (AT, CY, SI) či konkrétně zásadu stejné odměny (AT, BE, BG, DK, FR), přijetí politiky v oblasti minimálních mezd (AT, PL), vytvoření subjektu odpovědného za otázku stejné odměny žen a mužů ve veřejném sektoru a složeného ze zástupců zaměstnanců a zaměstnavatelů (DK) a provádění společných akčních plánů sociálními partnery (FI, FR, IE, LU, PT). Některé odbory dále přijaly konkrétní závazky týkající se boje proti rozdílům v odměňování (AT, BE, ES). Některé země poskytly informace o vyhodnocení opatření přijatých v souvislosti s kolektivním vyjednáváním. Je důležité, aby bylo možné měřit pokrok, jehož bylo dosaženo na cestě k větší rovnosti v odměňování. Proto je třeba zavést systémy umožňující pravidelně shromažďovat informace o počtu a druhu kolektivních smluv a dopadu všech opatření přijatých v průběhu kolektivního vyjednávání. Z odpovědí členských států vyplývá, že otázka rovnosti žen a mužů je při kolektivním vyjednávání zohledňována ve stále větší míře, přičemž je zřejmé, že přijetí kolektivních smluv, jež zahrnují zásadu stejné odměny žen a mužů, má pozitivní dopad na snížení rozdílů v odměňování. Rovněž tak je důležité, aby existoval systém shromažďování údajů o kolektivních smlouvách ovlivňujících stejnou odměnu žen a mužů. Neexistence přesných a spolehlivých statistických údajů o kolektivních smlouvách zahrnujících zásadu stejné odměny žen a mužů představuje překážku pro úsilí o odstranění rozdílů v odměňování. Z odpovědí obdržených od členských států vyplývá, že informace o kolektivních smlouvách týkajících se stejné odměny žen a mužů mohou shromažďovat různé subjekty: ministerstva práce, tripartitní orgány nebo orgány odpovědné za jednání mezi sociálními partnery. Vzhledem k rozdílům, pokud jde o počet obyvatel, úroveň jednání apod., není srovnání zemí na základě počtu kolektivních smluv v oblasti platových nerovností reálné /10 ADD 1 mh/eh/vmu 12

13 III. Ukazatel dopadu zkráceného pracovního úvazku, rodičovské dovolené, systémů časových úvěrů a přerušení kariéry na rozdíly v odměňování žen a mužů Třetí ukazatel má představovat analýzu dopadů některých pružných forem pracovní doby na rozdíly v odměňování žen a mužů. Vnitrostátní politiky, jejichž cílem je usnadnit sladění pracovního života a rodinných povinností, zahrnují zpravidla systémy péče o dítě a různé druhy dovolené z důvodu péče o dítě, zejména rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená je poskytována ve všech zemích EU. Minimální délka je čtyři měsíce; obecně tuto dovolenou čerpají matky. Existuje-li, může být náhrada spojená s touto dovolenou stanovena pevně nebo může odpovídat části či celému platu (nejméně častý případ). Mezi nabídkou služeb péče o děti a možností rodičů získat placené zaměstnání existuje přímá souvislost. Některé země (BE, DK, ES, SE) splnily (a překročily) cíl stanovený na zasedání v Barceloně, pokud jde o poměr dětí, pro něž je zajištěna péče v odpovídajících zařízeních. Obecně platí, že služby péče o děti jsou subvencovány, přičemž jejich cena závisí na příjmu rodičů. V některých zemích jsou rodičům s nízkým příjmem tyto služby poskytovány zdarma. V některých zemích byla přijata legislativní opatření umožňující pracovníkům upravit si pracovní dobu flexibilním způsobem (BE, DE, NL, SE, UK). Na podporu toho, aby společnosti přijímaly politiky příznivé z hlediska sladění rodinného a pracovního života, je rovněž možné udělovat ceny a poskytovat subvence (AT,DE, FR). Situace žen v zaměstnání se vyznačuje dlouhými přestávkami v kariéře z rodinných důvodů a vysokým podílem práce na zkrácený úvazek. Důvodem je ne vždy spravedlivé rozdělení rodinných povinností /10 ADD 1 mh/eh/vmu 13

14 Pokud navíc infrastruktura péče o děti není dostačující, jsou ženy často v důsledku této situace nuceny zkrátit pracovní úvazek, odejít na rodičovskou dovolenou nebo zcela opustit trh práce, aby se mohly věnovat rodině. Negativní dopad se pak přímo projeví v profesním rozvoji a postupu a při odměňování. Dokud muži nepřevezmou část rodinných povinností, bude situace pro ženy i nadále nevýhodná. Z odpovědí na dotazník vyplývá, že vlády v řadě členských států usilují o to, aby si celá společnost uvědomila dopad pružných forem pracovní doby na rozdíly v odměňování žen a mužů. Závěr Rozdíly v odměňování žen a mužů přetrvávají. Téměř ve všech členských státech došlo v posledních letech u údajů týkajících se rozdílů v odměňování pouze k mírné změně. Ke snižování rozdílů v odměňování dochází pouze v omezené míře a navíc nejsou tato snížení trvalá. V několika státech se rozdíly v odměňování dokonce prohloubily. Průměrný rozdíl v odměňování v rámci EU činí 18 %. V Evropě 21. století nejsou rozdíly v odměňování žen a mužů přijatelné. Zúčastněné strany opakovaně vyjádřily své odhodlání bojovat proti těmto nerovnostem. Boj proti rozdílům v odměňování vyžaduje, aby byly shromažďovány spolehlivé a podrobné kvantitativní a kvalitativní údaje. Za účelem vypracování této zprávy byly Eurostatem poskytnuty číselné údaje a členské státy byly požádány o informace týkající se jejich politik. Nebylo však možné vypočítat pro všechny členské státy všechny ukazatele. I nadále je tedy zásadní, aby shromažďování údajů probíhalo kvalitnějším způsobem a aby byla provedena jejich další harmonizace. Dále je potřeba, aby byly tyto údaje analyzovány a zpracovány jasným a harmonizovaným způsobem. Devět ukazatelů týkajících se rozdílů v odměňování, jež schválila Rada ministrů v roce 2001, bylo vyhodnoceno a aktualizováno /10 ADD 1 mh/eh/vmu 14

15 Mezi deset revidovaných ukazatelů navrhovaných v této zprávě patří: I. Obecné ukazatele rozdílů v odměňování žen a mužů Ukazatel 1: koeficient pro všechny zaměstnance Ukazatel 2: koeficient pro celkový objem mezd II. Faktory nerovnosti Ukazatel 3: koeficient pro zkrácený pracovní úvazek Ukazatel 4: koeficient podle věku a vzdělání Ukazatel 5: segregace na trhu práce Ukazatel 6: koeficient týkající se individuálních charakteristik (nový ukazatel 2010) III. Relativní váha těchto faktorů Ukazatel 7: specifikace rozdílů mezi hodinovou mzdou mužů a žen za použití metody Oaxaca IV. Politiky zaměřené na boj proti rozdílům v odměňování Ukazatel 8: opatření zaměřená na podporu stejné odměny a boj proti rozdílům v odměňování žen a mužů (jejich vyhodnocení bude prováděno jednou za 4 roky) Ukazatel 9: vliv kolektivního vyjednávání na podporu stejné odměny a odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů Ukazatel 10: dopad zkráceného pracovního úvazku, rodičovské dovolené, systémů časových úvěrů a přerušení kariéry na rozdíly v odměňování žen a mužů Odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů je i nadále problémem, který je potřeba vyřešit. Pro urychlení pokroku v této oblasti je nezbytné výrazné odhodlání ze strany všech zúčastněných stran. Členské státy a sociální partneři se vyzývají, aby v rámci cílených a důsledných přístupů zkoordinovali své úsilí zaměřené na odstranění četných příčin rozdílů v odměňování žen a mužů, a to na vnitrostátní i evropské úrovni a mimo jiné v kontextu provádění strategie Evropa /10 ADD 1 mh/eh/vmu 15