Ministerstvo průmyslu a obchodu

Transkript

1 III. Ministerstvo průmyslu a obchodu Prosinec 2018

2 Obsah I. Úvod 3 II. Přehled úkolů stanovených v Akčním plánu pro období k plnění strategických cílů Politiky druhotných surovin České republiky 4 III. Přehled o stavu plnění 14 úkolů stanovených 7 IV. Souhrn vyhodnocení plnění úkolů stanovených pro období IV. Závěr 29 VI. Seznam zkratek 31 2

3 I. Úvod Vláda svým usnesením č. 355 ze dne 10. května 2017 schválila Vyhodnocení Akčního plánu implementace Politiky druhotných surovin České republiky a aktualizaci úkolů pro období let (dále jen Akční plán ). V Akčním plánu je pro toto období stanoveno 14 úkolů, jejichž plněním se podpoří dosažení strategických cílů definovaných v Politice druhotných surovin České republiky (dále jen PDS ČR ), kterou je vytvořen strategický rámec pro efektivní využívání druhotných surovin, jež přispěje k postupnému přechodu České republiky k oběhovému hospodářství. Materiál poskytuje přehled o stavu plnění 14 konkrétních úkolů, včetně jejich vyhodnocení. Na rozdíl od předcházejících dvou Akčních plánů již neobsahuje úkoly pro další období. K této změně bylo přistoupeno na základě zkušeností s realizací dvou předcházejících Akčních plánů, které byly stanoveny na období 2 let. Časový limit 2 let je pro plnění složitých a na organizaci náročných úkolů velmi krátký, vzhledem k potřebě zapojit do plnění úkolů řadu dotčených subjektů z veřejné správy, podnikatelské sféry i neziskových organizací. Nové úkoly proto budou již přímo součástí aktualizované Politiky druhotných surovin ČR pro období , která je předkládána vládě současně s tímto materiálem. 3

4 II. Přehled úkolů stanovených v Akčním plánu pro období k plnění strategických cílů Politiky druhotných surovin České republiky Na úvod kapitoly jsou zařazeny strategické cíle PDS ČR. V následující tabulce je přehled úkolů pro období , jejichž realizace má pozitivní dopad na vyšší využívání druhotných surovin a tím naplňování strategických cílů PDS ČR. STRATEGICKÉ CÍLE POLITIKY DRUHOTNÝCH SUROVIN ČR Cíl 1 Zvyšovat soběstačnost České republiky v surovinových zdrojích substitucí primárních zdrojů druhotnými surovinami. Cíl 2 Podporovat inovace zabezpečující získávání druhotných surovin v kvalitě vhodné pro další využití v průmyslu. Cíl 3 Podporovat využívání druhotných surovin jako nástroje pro snižování energetické a materiálové náročnosti průmyslové a stavební výroby za současné eliminace negativních dopadů na životní prostředí a zdraví lidí. Cíl 4 Iniciovat podporu vzdělávání pro zajištění kvalifikovaných pracovníků v oboru druhotných surovin jako podporu konkurenceschopnosti ČR. Cíl 5 Aktualizovat rozsah statistického zjišťování pro zpracování materiálových účtů, které umožní zpracovávat hmotnostní bilance druhotných surovin v hospodářství ČR. 4

5 Č. ÚKOL GESCE SPOLUPRÁCE TERMÍN 1.1. Průběžně sledovat a případně identifikovat možnosti definování pojmu druhotná surovina v rámci dokumentů EU. MŽP, MPO ČSÚ, SVDS Trvale 1.2. Navrhnout rámcové parametry dobrovolného systému zpětného odběru plochého skla s využitím zkušeností s těmito systémy ve vybraných zemích EU. MPO, MŽP ASKP ČR, SPS, SPDS ČR, SMO ČR, SMS ČR, CZGBC, ČKLOP Provést identifikaci vhodných komodit plastů a pro tyto navrhnout parametry dobrovolného systému zpětného odběru. MPO, MŽP ČTP Plasty, SMO ČR, SMS ČR, SCHP ČR, ČKLOP, CZGBC Podporovat využívání druhotných surovin a principy oběhového hospodářství v rámci operačních programů a dalších programů podpor. MPO, MŽP, MŠMT, ÚV ČR (VaVaI) TA ČR Trvale 3.1. Zpracovat návrh katalogu druhotných surovin vhodných pro využití ve stavebnictví. MPO, MMR, MD TZUS, ÚNMZ, ČKAIT, ČKA, SPS, ARSM, ČVUT UCEEB, VŠCHT Zpracovat návrh možností vyššího využívání druhotných surovin v rámci zadávání veřejných zakázek. MŽP, MPO, MD MMR, SMO ČR, SMS ČR, NSZM Zpracovat návrh prováděcího právního předpisu o kritériích pro vedlejší produkty a neodpady ve stavebnictví se zaměřením na asfaltové směsi Navrhnout kritéria pro vedlejší produkty a neodpady v souladu s principy pro oběhové hospodářství. MŽP, MPO, MD MŽP, MPO MMR, SPS 2017 SP ČR, HK ČR

6 3.5. Realizovat osvětu podnikatelské sféry i veřejnosti v oblasti oběhového hospodářství, např. formou soutěží. MPO, MŽP SMO ČR, SMS ČR, SP ČR, HK ČR Trvale 3.6. Zapojit se do konzultací a přípravy strategie EK pro plasty v oběhovém hospodářství v rámci Akčního plánu EU pro oběhové hospodářství s ohledem na Politiku druhotných surovin ČR. MŽP MPO, ČTP Plasty, CZGBC, ČKLOP, SCHP ČR V souladu s termíny EK 3.7. Vyhodnotit opatření uvedená v dobrovolném Protokolu EK pro recyklaci stavebních a demoličních odpadů v návaznosti na aktuální podmínky v ČR. MŽP, MPO MMR, SPS, ARSM, CZGBC, ČKLOP Navrhnout možnosti úprav legislativních a technických podmínek pro odstraňování staveb s cílem usnadnit opětovné využití nebo recyklaci materiálů/druhotných surovin vzniklých při demolici staveb se zohledněním opatření uvedených v dobrovolném Protokolu EK pro recyklaci stavebních a demoličních odpadů. MPO, MMR, MD, MŽP SP ČR, HK ČR, ARSM, CZGBC, ČKLOP Začleňovat výuku o oběhovém hospodářství do soustavy vzdělávání. MŠMT MPO, MŽP Trvale 5.1. Vyhodnocovat efektivitu a případně aktualizovat statistické zjišťování druhotných surovin ve vazbě na nastavení statistiky EU v rámci přechodu na oběhové hospodářství. ČSÚ, MPO, MŽP Průběžně 6

7 III. Přehled o stavu plnění 14 úkolů stanovených Úkol 1.1. Průběžně sledovat a případně identifikovat možnosti definování pojmu druhotná surovina v rámci dokumentů EU. Stav plnění úkolu 1.1. V roce 2017 se zvýšila v orgánech EU intenzita přípravy nových právních předpisů v souvislosti s plněním Akčního plánu EU pro oběhové hospodářství. Na národní úrovni se připravovaly rámcové pozice a nespočetná řada instrukcí pro jednotlivé návrhy připravovaných směrnic (tj. směrnice o odpadech, směrnice o obalech a všechny směrnice o výrobcích s ukončenou životností). Obdobná intenzita se projevila i při přípravě Průmyslové politiky EU. Pro jednání k tomuto evropskému strategickému dokumentu se též připravovalo mnoho pozic na národní úrovni. V obou případech bylo do některých pozic vloženo doporučení na definování druhotných surovin, později požadavek na vymezení druhotných surovin, tj. co se za ně považuje. Do schválených směrnic se uvedené požadavky nepromítly a Průmyslová politika EU je dosud ve stádiu projednávání. Iniciativu se stejným záměrem prosazoval i Svaz výkupců a zpracovatelů druhotných surovin (SVDS), který je zaregistrován v EuRIC 1, jako Czech Association of traders and processors of secondary raw materials. Zástupci tohoto evropského svazu mají přístup na řadu jednání pořádaných orgány EU a mají tak možnost předkládat a uplatňovat své návrhy k připravované legislativě i strategickým dokumentům. Zástupci SVDS upozorňují na skutečnost, že pojem druhotná surovina je běžně používán v řadě dokumentů EU, např. v návětí směrnice 2018/851, kterou se mění směrnice o odpadech, a dalších. Z tohoto důvodu je stále aktuální požadavek na vymezení tohoto pojmu pro jednoznačné určení, co se za druhotné suroviny považuje. Definice druhotných surovin včetně komentáře je uvedena na stránkách Evropského Parlamentu. Druhotné suroviny jsou recyklované materiály, které lze použít ve výrobních postupech jako náhradu původních surovin nebo společně s nimi. Používání druhotných surovin představuje řadu výhod, včetně zvýšené bezpečnosti dodávek, snížené spotřeby materiálu a energie, snížení dopadů na klima a životní prostředí a snížené výrobní náklady. Zdroj: 1 EuRIC je svaz zastupující zájmy evropských průmyslových odvětví zabývající se recyklací. EuRIC sdružuje evropská i národní sdružení zabývající se recyklací z více než 19 zemí EU a EFTA. 7

8 1.2. Navrhnout rámcové parametry dobrovolného systému zpětného odběru plochého skla s využitím zkušeností s těmito systémy ve vybraných zemích EU. Stav plnění úkolu 1.2. Provedenou rešerší Dobrovolný systém zpětného odběru plochého skla ve vybraných členských státech EU bylo zjištěno následující: Nizozemí Zpětný odběr plochého skla je realizován na základě dobrovolné odpovědnosti výrobců plochého skla. V právním řádu Nizozemí je zaveden specifický nástroj, který umožňuje soukromým organizacím zažádat o právní status, který jim umožňuje převzít odpovědnost za výrobce plochého skla, tzn., že organizace reprezentuje většinu výrobců a dovozců a může tak získat právní moc, aby zorganizovala a vybírala příspěvek/poplatek za odpady. Na základě tohoto poplatku zajišťuje organizace sběr a zpracování skla v celé zemi. Zpětný odběr zajišťuje organizace Vlakglas Recycling Nederland: Belgie - Vlámsko Není zaveden žádný dobrovolný systém zpětného odběru plochého skla. Avšak v blízké době bude zaveden systém materiálového managementu pro kontrolu a certifikaci stavebních projektů, který by měl zvýšit stupeň recyklace plochého skla a přispět ke snížení množství skla nalezeného v inertním demoličním odpadu. Množství zbytkového skla přípustného pro recyklované granuláty je omezeno na 1 % (např. používaného pro stavbu pozemních komunikací). Německo Není zaveden žádný národní nebo regionální dobrovolný systém zpětného odběru plochého skla. Existují pouze B2B řešení, kdy například výrobci oken (stavební a automobilový sektor) vrací svůj skleněný odpad přímo výrobcům skla. Také automobilové servisy, které se specializují na výměnu předních skel, vracejí odpadní sklo na recyklaci přímo zpracovatelům plochých skel. Finsko, Lucembursko, Rakousko, Slovinsko Nemají zaveden žádný dobrovolný systém zpětného odběru plochého skla. Částečně je řešeno povinností třídit stavební a demoliční odpady v rámci stavební činnosti. Z provedené rešerše vyplývá, že členským státem EU, který má v současné době v určité formě zaveden dobrovolný systém zpětného odběru plochého skla, je Nizozemí. Podmínky v Nizozemí a v ČR jsou však velmi rozdílné. Pro řešení tohoto úkolu byl ustaven na MPO Pracovní tým složený ze zástupců dotčených rezortů a průmyslových svazů a asociací, který zjišťuje podmínky a možnosti zavést obdobný systém i v ČR. Intenzivně tento úkol řeší ČKLOP ve spolupráci s ASKP, tyto organizace mají zájem o obdobný systém nebo o připojení se k němu, jako je v SRN REWINDO (systém na zpětný odběr plastových oken). REWINDO je sice založeno na dobrovolné dohodě, ale v podstatě se jedná o systém vynucený vzhledem k tomu, že v SRN je zákaz skládkování PVC (tzn. i plastových oken). Obdobná regulace v ČR zatím nebyla navržena, pravděpodobně až od roku Z uvedených důvodů nebyly dosud parametry dobrovolného systému navrženy, neboť racionálnější řešení se předpokládá v rámci aplikace dobrovolného protokolu EK pro recyklaci stavebních a demoličních odpadů. Na základě výsledků rešerše a výstupů a doporučení z Pracovního týmu bude řešení úkolu pokračovat v rámci plnění Aktualizované Politiky druhotných surovin ČR pro období

9 1.3. Provést identifikaci vhodných komodit plastů a pro tyto navrhnout parametry dobrovolného systému zpětného odběru. Stav plnění úkolu 1.3. Pro zařazení do systému zpětného odběru lze doporučit tyto materiály: PE, PP, polystyren (bez HBCDD) a PVC ze stavebních a demoličních odpadů. To jsou závěry analýzy, která byla pro řešení tohoto úkolu zpracována (analýza byla zaměřena na výrobky a materiály z plastů pro průmyslové využití, předmětem analýzy nebyly výrobky z plastů určené konečnému spotřebiteli, které jsou nyní intenzivně řešeny v EU novou směrnicí o omezování některých druhů plastů). Závěry studie zdůraznily potřebu řešit například plastová okna vzhledem k jejich nadcházející masové výměně, neboť první montovaná plastová okna již končí svoji životnost. Jejich následnou demontáží a zpracováním se získají dvě komodity pro další využití, tj. jednodruhový plast (PVC) a tabulové sklo. Obě komodity jsou 100% opětovně využitelné pro výrobu plastových okenních rámů a plochého skla. Komoditu PVC úspěšně řeší Česká komora lehkých obvodových plášťů ve spolupráci se SUEZ a Asociací sklářského a keramického průmyslu ČR. Pro PVC (plastová okna) je vytvořen logistický koncept svozu starých oken z jednotlivých okresů v ČR včetně stanovení podmínek pro svozové dvory a proces zpracování použitých oken podle manuálu na jejich demontáž. Proběhlo již 3. testovací kolo zpracováním cca 15 tun použitých plastových oken (svoz, demontáž, třídění získaných druhotných surovin, drcení na požadovanou frakci pro další zpracování, testování a zušlechtění materiálu, laboratorní analýzy). Testovací kola mají podat informaci a ověření finanční a časové nákladovosti tohoto procesu. Cílem je nastavení optimálních podmínek, aby tento systém mohl být propojen se systémem REWINDO, který je zaveden v SRN a na který je napojeno několik dalších států EU (Belgie, Španělsko, Holandsko a další). Další komoditou, kterou je potřeba se intenzivně zabývat, jsou pěnové plastové výrobky, konkrétně pěnový polystyren (EPS bez HBCDD). Využitím výrobků z polystyrenu s ukončenou životností se intenzivně zabývá Sdružení EPS ČR, které úzce spolupracuje s příbuznými profesními organizacemi, školami, výzkumnými pracovišti, státními institucemi a s mnoha odborníky z různých oborů. Sdružení je také členem EUMEPS, evropského sdružení výrobců EPS a významným členem iniciativy ŠANCE PRO BUDOVY. Polystyren použitý ve stavebnictví bude řešen v rámci úkolu 3.8 v rámci implementace dobrovolného Protokolu EK pro recyklaci stavebních a demoličních odpadů. U tohoto typu materiálu se jako problematický může jevit polystyren využívaný ve stavebnictví, který z důvodů požární bezpečnosti v minulých letech obsahoval zpomalovače hoření (konkrétně hexabromcyklododekan HBCDD), jehož používání je v současnosti ukončeno. Nicméně značný rozsah využití izolačního polystyrenu ve stavebnictví v nedávné minulosti vede k potřebě zaměřit se na nalezení konkrétního způsobu nakládání s tímto materiálem po ukončení životnosti v souladu s principy cirkulární ekonomiky. Jako jeden z prvních kroků pro řešení této problematiky MŽP zpracovalo a vydalo Sdělení odboru odpadů Ministerstva životního prostředí k nakládání s odpadním stavebním polystyrenem, který stanovuje konkrétní parametry pro nakládání s tímto druhem odpadního materiálu. Nicméně bude vhodné této komoditě i do budoucna věnovat příslušnou pozornost společně se sdružením výrobců EPS. Další část tohoto úkolu bude plněna v rámci aktualizované Politiky druhotných surovin ČR pro období

10 2.1. Podporovat využívání druhotných surovin a principy oběhového hospodářství v rámci operačních programů a dalších programů podpor. Stav plnění úkolu 2.1. Ministerstvo průmyslu a obchodu plní úkol prostřednictvím Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK), kde v Prioritní ose 3 je stanoven Specifický cíl 3.4 zaměřený na nízkouhlíkové technologie a bod c) je přímo zaměřen na podporu druhotných surovin. Ve sledovaném období byly v rámci tohoto programu vyhlášeny 3 výzvy zaměřené na získávání, zpracování a využívání druhotných surovin. Celkem bylo schváleno 39 projektů se souhrnnou výší podpory ,- Kč. Dosud bylo podpořeno 12 projektů se souhrnnou výší podpory cca 62 mil. Kč. Realizace dalších projektů je v přípravě. Předmětem projektů byly zejména technologie na zpracování stavebních materiálů, dále plastů, kovů, recyklace použitého abraziva, regenerace odpadních olejů, recyklace řezných kalů, recyklace použitých pneumatik, pyrolýzní jednotky a další. Dne byla vyhlášena již IV. výzva v rámci uvedeného programu s alokací 500 mil. Kč. Přehled schválených projektů ve sledovaném období: Výstavba třídící linky vybraných odpadů, vedoucí ke zvýšení jejich následného využití Technologie na recyklaci nadměrných pneumatik Mobilní zařízení nízkoteplotního, pyrolýzní rozkladu Nákup technologie k získávání druhotných surovin Pořízení inovativního a unikátního technologického zařízení k získávání druhotných surovin Výroba druhotných surovin Recyklace SDO Recyklace abraziva 2 jako odpadu při řezání vodním paprskem Technologie pro recyklaci použitého abraziva Recyklační linka pro materiálové zhodnocení kovonosných odpadů Nízkouhlíkové technologie - druhotné suroviny Pořízení a implementace recyklační linky Inovace ve zpracování kovového odpadu Nákup recyklačního systému pro recyklaci použitého abraziva Pořízení inovativní recyklační linky pro zpracování průmyslových odpadů Trhací stroj Recyklace abraziva Pořízení jednotky termické dekompozice odpadů Snížení nákladů provozu vodního řezání inovativním způsobem recyklace abraziva Technologii na energetické využití plastového odpadu 2 suroviny, nerosty, syntetické hmoty vynikající vysokou tvrdostí a užívané k broušení, hlazení, vrtání, řezání (např. diamanty, korund, granát, křemen, karborundum 10

11 Pořízení technologie pro využití druhotných surovin Pořízení technologie pro využití druhotných surovin Pořízení technologie pro využití druhotných surovin Pořízení jednotky nízkoemisní termické dekompozice odpadů Pořízení tavicí linky k získávání druhotných surovin Zařízení pro zpracování odpadních olejů Zpracování R materiálů Regenerace metanolu Pořízení nízkouhlíkové technologie Rozšíření recyklačních technologií Pořízení technologie pro recyklaci použitého abraziva Pořízení technologie pro recyklaci použitého abraziva - dopravní pásy Výstavba zařízení na výrobu průmyslového etylenglykolu a alternativního paliva z odpadního PET Papírové tašky Pokročilá technologie tpe-v na zpracování odpadu z pneumatik Pořízení silniční frézy s 3d nivelačním systémem - frekomos Pořízení technologie pro recyklaci použitého abraziva Pořízení inovativní linky na zpracování kovového odpadu Fixboard linka Podrobnosti o programu podpory zaměřeného na druhotné suroviny jsou k dispozici na webu MPO: na internetových stránkách Agentury pro podnikání a inovace: Ministerstvo životního prostředí plní úkol 2.1. prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), Prioritní osy 3. Principy oběhového hospodářství jsou zaváděny v rámci Specifického cíle 3.1 Prevence vzniku odpadů a Specifického cíle 3.2 Zvýšit podíl materiálového a energetického využití odpadů. Ve sledovaném období byly vyhlášeny pro Specifický cíl 3.1 celkem 3 dotační výzvy (68., 84. a 103.) s celkovou alokací mil. Kč, přičemž k podpoře bylo prozatím přijato 376 projektů s výší podpory Kč. Pro Specifický cíl 3.2 byly v předmětném období vyhlášeny 4 dotační výzvy (69., 85., 104. a 114.) o celkové alokaci mil. Kč. K podpoře bylo prozatím přijato 975 projektů s výší podpory Kč. V rámci Specifického cíle 3.1 bylo možné čerpat finanční prostředky na projekty zaměřené na předcházení vzniku komunálních a průmyslových odpadů. Ve Specifickém cíli 3.2 byly předmětem podpory projekty zaměřené na sběr, třídění a úpravu odpadů, projekty zařízení na materiálové a energetické využití odpadů a zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady. V rámci Národního programu Životní prostředí je realizován program pro ekologické zpracování autovraků výzva č. 5/2016 s alokací 60 mil. Kč. Výzva je zaměřena na podporu rozvoje systémů pro zvyšování materiálového i celkového využívání autovraků prostřednictvím sítě schválených 11

12 zpracovatelských zařízení. Dále pak výzva č. 3/2018 Ekoinovace, zaměřená na podporu inovativních a demonstračních projektů s pozitivním dopadem na životní prostředí s alokací 100 mil. Kč. Výzva je zaměřena i na oblast odpadového hospodářství, v rámci které mohou být podporovány Inovativní postupy pro zavádění oběhového hospodářství a pro oblast předcházení vzniku odpadů. Kompletní informace o programech OPŽP, NPŽP a aktuálních výzvách jsou k dispozici na Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy plní úkol 2.1. pomocí cílené osvěty a vzděláváním v oblasti využívání druhotných surovin v uvedeném smyslu, které probíhá ve školách mj. v rámci např. projektového vyučování, při praktickém vyučování, v rámci polytechnické výuky apod. s cílem podpořit zájem žáků a motivovat je k získávání nových poznatků a dovedností v polytechnické oblasti (přírodovědné, technické). Plnění stanoveného úkolu je možné realizovat prostřednictvím Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, který je víceletým tematickým programem v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, v jehož rámci je možné v programovém období čerpat finanční prostředky z evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF). Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání není primárně zaměřen na tento konkrétní cíl AP implementace Politiky druhotných surovin ČR, ale ve vyhlášených výzvách byla Politika druhotných surovin ČR zohledněna. Za PO1 a část PO2 (specifický cíl 5) je podpora výzkumu, vědy a inovací v oblasti druhotných surovin a aktuálně i oběhového hospodářství plněna tím, že jsou výzvy vždy otevřeny pouze pro projekty, které jsou v souladu s Národní výzkumnou a inovační strategií pro inteligentní specializaci České republiky (Národní RIS3 strategie), případně jejími krajskými přílohami. Národní RIS3 strategie se této oblasti věnuje konkrétně v příloze 9.2. Priority výzkumu, vývoje a inovací zajištěné prostřednictvím EDP v rámci Národních inovačních platforem, bod Zajištění zdravého a kvalitního životního prostředí a efektivní využívání přírodních zdrojů. V PO2 dále dochází k podpoře obecného rozvoje vysokých škol, a to včetně těch, na kterých probíhá výuka v oblasti odpadového hospodářství, recyklace, získávání a zpracování druhotných surovin apod. V PO1 Posilování kapacit pro kvalitní výzkum jsou uvedeny jako příklady následující 3 výzvy: Výzva č. 02_16_019 - Excelentní výzkum Cílem výzvy je podpořit problémově orientovaný výzkum interdisciplinárního charakteru, který napomůže efektivnímu využití výzkumných center a iniciuje dosažení mezinárodně konkurenceschopné kvality výzkumu z hlediska jeho originality a praktických dopadů. K využití dojde prostřednictvím koncentrované podpory výzkumného záměru, souvisejícího výzkumného týmu a materiálně technického vybavení. Výzva č. 02_16_025 Předaplikační výzkum Cílem výzvy je podpora výzkumných záměrů v předaplikační fázi. Podpořené výzkumné záměry budou mít potenciál přispět ke zvýšení kvality života a k řešení velkých společenských témat. Smyslem výzvy je zvýšit potenciál pro využití výsledků v praxi a následné navázání spolupráce s aplikační sférou. Výzva č. 02_16_026 - Dlouhodobá mezisektorová spolupráce Cílem výzvy je podpořit zintenzivnění dlouhodobé mezisektorové spolupráce prostřednictvím podpory vzniku nebo rozvoje partnerství a spolupráce výzkumných organizací s aplikační sférou v rámci společně realizovaného výzkumu. Součástí spoluprací může být rovněž vznik a vybavení společného výzkumného pracoviště. Záměrem výzvy je především podpora: obousměrného přenosu jedinečných znalostí a zkušeností zapojených subjektů propojení výzkumně aplikačních problémů s možnostmi, které poskytují poslední výzkumné poznatky; přenosu společných znalostí a zkušeností k cílovým skupinám. 12

13 V PO2 Rozvoj vysokých škol a lidských zdrojů pro výzkum a vývoj uvádíme jako příklad následující 3 výzvy: Výzva č. 02_15_004 - Smart Akcelerátor Cílem této výzvy je umožnit v jednotlivých krajích České republiky rozvoj inovačního prostředí s využitím Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky, případně její relevantní krajské přílohy (dále jen RIS3 strategie) a umožnit kvalitní řízení procesu entrepreneurial discovery. Výzva č. 02_16_014 - Budování expertních kapacit transfer technologií Hlavním cílem výzvy je podpořit centra transferu technologií, aby se stala relevantním partnerem výzkumných pracovníků i pracovníků z průmyslu a uznávanou součástí systému výzkumu a vývoje. Cílem této výzvy je podpořit rozvoj lidských zdrojů v odborných znalostech v centrech transferu technologií pomocí dále uvedených podporovaných aktivit. Výzva č. 02_16_018 - Rozvoj výzkumně zaměřených studijních programů Cílem výzvy je umožnit rozvoj lidských zdrojů pro výzkum a vývoj prostřednictvím rozvoje výzkumně zaměřených studijních programů, a to ve vazbě na strategii VŠ a priority RIS3 strategie. Výzkumně zaměřeným studijním programem se rozumí doktorský studijní program. V PO3 Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání ve vyhlášených výzvách nalezneme intervence do polytechnického vzdělávání, do rozvoje kompetencí dětí a žáků v polytechnickém vzdělávání, v EVVO vzdělávání, do podpory zájmu, motivací a dovedností dětí a žáků v oblasti vědy, technologií apod. V PO3 Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání se jedná především o výzvy, ve kterých si žadatelé vybírali z velkého množství jak povinných tak volitelných aktivit. Výzva 02_16_034 - IMPLEMENTACE KRAJSKÝCH AKČNÍCH PLÁNŮ I Povinné aktivity: Podpora polytechnického vzdělávání. Podnícení zájmu dětí a žáků z mateřských, ze základních a středních škol o polytechnické vzdělávání (technické, přírodovědné i environmentální vzdělávání) cestou intenzivní spolupráce mezi mateřskými, základními, středními a vyššími odbornými školami a vysokými školami v regionu s úzkou vazbou na zaměstnavatele vedoucí k zatraktivnění výuky a setrvání v tomto typu studia, včetně pořádání exkurzí u budoucích zaměstnavatelů v reálném pracovním prostředí a na výzkumných a vědeckých pracovištích. Výzva 02_17_047 - MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁNY ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ II (MAP II) Povinně volitelná témata: Podpora polytechnického vzdělávání, rozvoj spolupráce MŠ a ZŠ a organizací neformálního vzdělávání prostřednictvím síťování relevantní aktérů ve vzdělávání, výměny zkušeností mezi pedagogickými pracovníky, NNO a dalšími odborníky. Podnícení zájmu dětí a žáků z MŠ a ZŠ o polytechnické vzdělávání (technické, přírodovědné i environmentální vzdělávání). Výměna zkušeností a aktivní participace na aktivitách zvyšujících zájem dětí a žáků o polytechnické vzdělávání včetně podpory vzdělávacích programů prohlubujících dovednosti dětí a žáků v polytechnice. Výzva 02_16_035 a 42 - PODPORA ŠKOL FORMOU PROJEKTŮ ZJEDNODUŠENÉHO VYKAZOVÁNÍ ŠABLONY PRO SŠ A VOŠ I Šablony: Koordinátor spolupráce školy a zaměstnavatele - personální podpora SŠ. Vzdělávání pedagogických pracovníků - Polytechnické vzdělávání. Stáže pedagogů u zaměstnavatelů. Tandemová výuka na SŠ. Zapojení odborníka z praxe do výuky na SŠ. Výzva 02_16_022 a 023 a výzva 02_18_063 a 64 - ŠABLONY I a II (MŠ, ZŠ, ŠD, ŠK, SVČ, ZUŠ) Šablony: Školní kariérový poradce. Vzdělávání pedagogických pracovníků - Polytechnické vzdělávání. 13

14 Nové metody ve výuce - polytechnické vzdělávání. Zapojení odborníka z praxe do výuky. Klub pro žáky ZŠ - badatelský klub. Projektový den ve škole. Projektový den mimo školu. Komunitně osvětová setkávání. Podrobně jsou všechny výzvy OP VVV uvedeny na: V dalším období jsou plánované výzvy, ve kterých budou témata polytechniky, EVVO apod. též zahrnuta. Na plnění úkolu se podílí rovněž Technologická agentura České republiky a to přípravou a realizací výzkumných projektů zejména v rámci programů Alfa, Epsilon, Zéta a Éta. V letech bylo v této oblasti realizováno více než 30 výzkumných projektů s celkovou finanční podporou cca 220 mil. Kč. Přehled výzkumných projektů za sledované období řešící materiálové využití druhotných surovin v rámci oběhového hospodářství : Analýza potenciálu Jihomoravského kraje ve vztahu k oběhovému hospodářství Environmentálně efektivní stavební a demoliční odpad do konstrukcí (EESDOK) Hydraulická pojiva připravená na bázi druhotných surovin Vývoj a inovace nových stavebních prvků ze zemědělské biomasy se zaměřením na předcházení vzniku a ekologické využití stavebních odpadů zahrnutím popílku a druhotného odpadu do betonového ostění staveb Ekologické zpracování průmyslových odpadů hydrotermální cestou Možnosti zpracování odpadní PES cupaniny a dalšího technologického odpadu Vývoj víceúčelového extrakčního zařízení pro zpracování odpadů z vinařství na produkty s vysokou přidanou hodnotou. Recyklace odpadních polykarbonátů a vývoj pokročilých termoplastických blendů s podílem polykarbonátů využitelných v primárních výrobních aplikacích Výzkum odpadních termoplastů pro jejich následné využití ve výrobě stavebních hmot Komplexní systém speciálních správkových hmot s využitím druhotných surovin pro průmyslové provozy Nová aditiva pro zvýšení podílu R-materiálu v asfaltových směsích Odpad zdrojem neboli uplatnění nových metod výzkumu pro rozvoj cirkulární ekonomiky v ČR Pokročilé lepicí hmoty s vyšším podílem druhotných surovin do extrémně namáhaných prostředí POLYBET Vývoj technologické linky pro materiálové využití odpadních termoplastů a stavebních recyklátů ve výrobě stavebních prvků z polymerbetonu Nové kompozitní nanomateriály na bázi recyklovatelného tuhého odpadu Kontrola a optimalizace recyklačního procesu průmyslových nemrznoucích směsí Výzkum a vývoj technologie výroby substrátů pro pěstování druhů jedlých a léčivých hub s využitím odpadních surovin a odpadního tepla z bioplynových stanic. Maximálně efektivní využití sekundárních materiálových zdrojů při výstavbě a rekonstrukcích vozovek Způsob získávání strategických prvků z tuhých zbytků po spalování uhlí. 14

15 3.1. Zpracovat návrh katalogu druhotných surovin vhodných pro využití ve stavebnictví. Stav plnění úkolu 3.1. MPO iniciovalo zpracování Katalogu, jehož 1. etapa byla dokončena v roce 2017 a 2. etapa v roce 2018 s názvem Katalog výrobků a materiálů s obsahem druhotných surovin pro použití ve stavebnictví. Hlavním cílem Katalogu je motivovat zejména představitele měst a obcí, projekční společnosti, podnikatele v sektoru stavebnictví a další odbornou i občanskou veřejnost, k pozitivnímu přístupu k výrobkům a materiálům obsahujícím druhotné suroviny nebo z nich vyrobených. Záměrem je, aby druhotné suroviny z recyklovaných stavebních materiálů splňující požadavky příslušných norem a legislativních předpisů postupně významně nahrazovaly primární neobnovitelné zdroje, které by měly být přednostně určeny pro stavby se speciálními požadavky, kde nelze tyto primární suroviny nahradit, jako jsou zejména nosné konstrukce výškových a velkorozponových staveb. Katalog má přispět ke zvýšení podílu využívání druhotných surovin a výrobků u staveb na území ČR a snížit tak závislost na přírodních zdrojích stavebního materiálu, zejména kameniva, kterého dramaticky ubývá a v budoucnu hrozí jeho nedostatek. Abychom posílili důvěru obyvatelstva i technické veřejnosti k recyklovaným výrobkům a materiálům, je nutné zajistit, aby tyto výrobky a materiály měly stálé a předepsané vlastnosti a nedocházelo k závadám a poruchám na stavbách. Toho lze docílit jedině osvědčeným a dobře technicky zvládnutým postupem jak při vlastní demontáži staveb, tak následnou úpravou materiálů vzniklých při této činnosti. Technické normy jsou dokumenty poskytující pravidla, návody nebo definice pro určitý výrobek nebo postup, jsou určené pro opakované nebo stálé použití a vytvořené v kooperaci odborníků v daném oboru, výrobců a uživatelů, ministerstev a jiných orgánů státní správy, jsou pro tento účel nejlépe použitelné a nenahraditelné. Koordinace zpracování Katalogu byla svěřena České agentuře pro standardizaci, zpracovatelem bylo ČVUT Praha, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov. Součinnost a podklady poskytli zpracovateli odborníci z MPO, MŽP, MD, MMR, SZÚ, TZÚS, ČAS, ČKAIT, ARSM, ÚNMZ a významných firem zabývající se zpracováním stavebních a demoličních odpadů. Katalog byl zpracován též s cílem usnadnit orientaci obcím, městům a dalším orgánům veřejného sektoru při zadávání veřejných zakázek. V Katalogu jsou mimo jiné uvedeny i příklady dobré praxe v oblasti nahrazování přírodních materiálů druhotnými surovinami pro konkrétní způsoby použití a též je uveden přehled firem, které již dlouhodobě a úspěšně produkují výrobky s obsahem druhotných surovin. Katalog bude vydán v tištěné formě obsahující parametry a kritéria pro výrobky s obsahem druhotných surovin, přehled souvisejících norem a doplňkovou fotodokumentaci. Zároveň bude tato verze volně k dispozici na internetových stránkách ČAS jako on-line Katalog a další verze Katalogu bude vydána ve formě TNI a zveřejněna též na webu ČAS. 15

16 3.2. Zpracovat návrh možností vyššího využívání druhotných surovin v rámci zadávání veřejných zakázek. Stav plnění úkolu 3.2. MŽP zpracovalo návrh Metodiky pro environmentálně odpovědný přístup při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy ( Metodika ). Metodika byla zpracována na základě usnesení vlády č. 531/2017 k Pravidlům uplatňování odpovědného přístupu při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy, které nahradilo usnesení vlády č. 465/2010. Aktuálně Metodika pokrývá 10 oblastí, pro které byly zpracovány tzv. produktové listy. Jedná se o: výpočetní techniku, kancelářskou techniku, grafický papír, hedvábný papír, provoz budov, osvětlení, nábytek, čisticí prostředky a úklidové služby, stravování a občerstvení, osobní vozidla a lehká užitková vozidla, výrobky z druhotných surovin. Do budoucna se počítá s průběžným rozšiřováním, stejně jako pravidelnou aktualizací, tak aby produktové listy odpovídaly aktuálním předpisům, normám a situaci na trhu. Současně je možné využívat i metodiky připravené Evropskou komisí, které jsou rovněž dostupné na stránkách MŽP 3. S ohledem na jejich komplexnost je však potřeba věnovat více času plánování a přípravě zakázky. MŽP navázalo spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj a dohodlo se na pravidelném pořádání seminářů v rámci tzv. Akademie veřejného investování. MŽP současně aktuálně dokončuje publikaci, která naplňuje další úkol z UV 531/2017, jmenovitě článek III písm. 1 d) Výukový text vznikl jako součást environmentálního vzdělávání ve veřejné správě. Tím se v souladu se současnými prioritami politiky životního prostředí a zákonem o státní službě rozumí systematická vzdělávací činnost zaměřená na osvojení principů environmentálně šetrného a zodpovědného jednání obecně i v rámci praxe úředníka, získání znalostí o platných strategických dokumentech, mezinárodních úmluvách a legislativě v oblasti ochrany životního prostředí, získání znalostí o informačních zdrojích a příkladech dobré praxe a v neposlední řadě zprostředkování přístupu k praktickému ověření znalostí a dovedností. Cílovou skupinou tohoto typu vzdělávání jsou zaměstnanci ústředních orgánů státní správy a jimi zřizovaných příspěvkových organizací a dalších pracovišť jednotlivých resortů, zaměstnanci krajských úřadů a pracovníci obecních úřadů. Dokument je rozdělen do 14 kapitol, jejichž pořadí je zvoleno podle schématu vliv stav odezva. První kapitoly se zabývají vlivem, tj. činností člověka, která životní prostředí ovlivňuje - staré ekologické zátěže, produkce skleníkových plynů a změna klimatu, spotřeba energie, produkce odpadů, doprava a spotřeba potravin. Další kapitoly se věnují stavu jednotlivých složek životního prostředí, konkrétně ovzduší, vody, lesů a krajiny. Poslední kapitoly uvádějí odezvu, tedy takovou reakci společnosti na změny, která by dopady lidské činnosti na životní prostředí zmírnila či zastavila

17 Dokument rovněž obsahuje kapitolu rozvoj a odpovědnost, odpovědné nakupování a kapitolu s přehledem legislativy, mezinárodních smluv a hlavních strategických dokumentů z ochrany životního prostředí. Ve střednědobém horizontu má MŽP v plánu upravit tuto publikaci do formy e-learningového či kombinovaného školení. MPO se podílelo na Metodice zpracováním Listu č. 10 Výrobky z druhotných surovin. Cílem je zavést environmentální přístup veřejné správy při nákupu výrobků vyrobených z druhotných surovin či recyklovaných materiálů jako standartní postup při zadávání veřejných zakázek pro různé oblasti nákupu výrobků. Uvedené postupy je možné veřejně prezentovat dotčenou organizací v rámci podpory oběhového hospodářství a podpory využívání druhotných surovin a recyklace a udržitelného využívání zdrojů obecně. Základním doporučením v tomto dokumentu je úprava interních dokumentů pro preferenci nákupu výrobků vyrobených zcela či z části z druhotných surovin/recyklovaných materiálů. V rámci interních metodik a norem při vyhlašování veřejných zakázek pro nákup výrobků, které byly vyrobeny zcela či z části z druhotných surovin nebo z recyklovaných materiálů, se doporučuje zavést tyto požadavky: stanovení základních kritérií, např. prohlášení uchazeče, že nabízený výrobek byl vyroben z druhotné suroviny či recyklovaného materiálu, případně jaké množství druhotné suroviny vyjádřené v % výrobek obsahuje, v rámci hodnocení nabídek bodově zvýhodňovat ty dodavatele, kteří deklarují např. vyšší procento využití druhotných surovin či recyklovaných materiálů při výrobě výrobku, informovat o využití druhotných surovin v rámci veřejných zakázek na svém webovém portále spolu s dalšími příklady dobré praxe v odpovědném nakupování, zjistit nejčastěji nakupované výrobky a posoudit možnost jejich náhrady za výrobky vyrobené zcela či z části z druhotných surovin nebo recyklovaných materiálů. MPSV zpracovalo v roce 2017 metodiku Odpovědné veřejné zadávání. Materiál je dostupný na webových stránkách: Zohledňování environmentálních aspektů ve veřejných zakázkách má výslovnou oporu ve směrnici č. 2014/24/EU (je jedním ze strategických cílů směrnice) i v tuzemské právní úpravě v zákoně o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), do něhož byla směrnice transponována. Oproti předchozí právní úpravě v ZVZ došlo v ZZVZ k posunu spočívajícímu ve větším důrazu na zohlednění kvality, sociálních a environmentálních aspektů. Již v roce 2010 bylo přijato usnesení vlády ČR č. 465 ze dne 14. června 2010 k Pravidlům uplatňování environmentálních požadavků při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy, ve kterém se uvádí: Zelené veřejné zakázky představují způsob, kterým veřejné instituce systematicky integrují environmentální požadavky do procesu veřejných zakázek na výrobky, služby a stavební práce, čímž mohou významným způsobem ovlivnit dopady těchto výrobků a služeb na životní prostředí (čerpání přírodních zdrojů, produkce odpadů, používání chemických látek atp.). Ekologicky šetrná řešení mohou být v zadávací dokumentaci podpořena nejčastěji formou kombinace podmínky účasti v zadávacím řízení (zvláštní podmínky plnění) a obchodní podmínky ve smlouvě. Dále mohou být stanoveny specifické požadavky na výkon nebo funkci, popis účelu nebo potřeb. Ekologicky šetrná řešení mohou být do zadávací dokumentace zařazena i jako tzv. multikriteriální hodnocení, například lze hodnotit podíl využití recyklovaných materiálů ve stavbě nebo výrobku. Zadavatel veřejné zakázky může též požadovat opatření v oblasti řízení z hlediska kvality životního prostředí, například zařazením požadavku na zavedení systému environmentální řízení a auditu (tzv. EMAS). 17

18 3.3. Zpracovat návrh prováděcího právního předpisu o kritériích pro vedlejší produkty a neodpady ve stavebnictví se zaměřením na asfaltové směsi. Stav plnění úkolu 3.3. MPO ustavilo pro plnění tohoto úkolu Pracovní skupinu složenou ze zástupců všech dotčených rezortů, průmyslových svazů, asociací a sdružení, akademické obce a dalších. Výsledkem téměř dvouleté intenzivní činnosti je návrh vyhlášky, kterou se stanoví kritéria, při jejichž splnění je znovuzískaná asfaltová směs vedlejším produktem nebo přestává být odpadem, a kritéria, při jejichž splnění asfaltová směs vyrobená z odpadní znovuzískané asfaltové směsi přestává být odpadem. Vyhlášku na základě zmocnění v zákoně o odpadech vydává MŽP ve spolupráci s MPO. Hlavním principem navrhované vyhlášky je stanovení doplňujících kritérií, při jejichž splnění bude možné bezpečně nakládat se znovuzískanou asfaltovou směsí (ZAS) mimo odpadový režim a vyrábět asfaltovou směs ze ZAS, kterou není vhodné uvolnit z odpadového režimu. Nastavení jednoznačných kritérií pro rozlišení jednotlivých jakostních tříd ZAS by mělo přispět k větší míře využívání ZAS a šetření primárních surovin. Zjednodušení opětovného využívání a recyklace ZAS bude mít pozitivní dopad na snížení nákladů na obnovu a výstavbu infrastruktury v ČR. Mezi další očekávané přínosy vyhlášky patří snížení administrativní zátěže podnikatelů a také omezení dopravy nezbytné k přepravě vstupních surovin, což bude mít za následek snížení emisí CO 2 a nižší opotřebení silniční sítě. Vyhláškou dochází k fakultativní transpozici ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic a k naplnění principů oběhového hospodářství. V současné době je návrh vyhlášky předložen do legislativního procesu. Po ukončení notifikačního procesu, který je pro legislativní předpisy technického charakteru povinný, se předpokládá nabytí účinnosti této vyhlášky do konce prvního pololetí roku

19 3.4. Navrhnout kritéria pro vedlejší produkty a neodpady v souladu s principy pro oběhové hospodářství. Stav plnění úkolu 3.4. V roce 2018 připravilo MŽP ve spolupráci s MPO a dalšími dotčenými subjekty návrh vyhlášky, kterou se stanoví kritéria, při jejichž splnění je znovuzískaná asfaltová směs vedlejším produktem nebo přestává být odpadem, a kritéria, při jejichž splnění asfaltová směs vyrobená z odpadní znovuzískané asfaltové směsi přestává být odpadem. Vydání vyhlášky k znovuzískaným asfaltovým směsím se předpokládá v příštím roce. Zároveň byl připraven a projednán první návrh vyhlášky, kterou se stanoví kritéria, při jejichž splnění přestává být tuhé alternativní palivo a tuhé alternativní palivo na bázi biomasy odpadem. Vyhláška již prošla vnitřním připomínkovým řízením a bude připravena k předložení do legislativního procesu spolu s novým zákonem o odpadech. Dne 30. května 2018 byla vydána směrnice EU 2018/851, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech, v rámci které byla jednoznačně vymezena pravidla pro vydávání doplňujících kritérií pro vedlejší produkt a přechod odpad/neodpad na úrovni členských států. České předpisy budou adaptovány přijetím nového zákona o odpadech. Vydání dalších vyhlášek, které stanoví kritéria pro vedlejší produkty a pro přechod odpad/neodpad, MŽP zvažuje. Tyto nové vyhlášky budou připraveny v návaznosti na nový zákon o odpadech, který je připravován s ohledem na nově přijaté evropské předpisy v oblasti odpadového hospodářství a bude předložen do legislativního procesu na počátku roku 2019, a na základě čl. 5 odst. 2 a čl. 6 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech, která umožňuje členským státům stanovit podrobná kritéria upřesňující, kdy movitá věc může být považována za vedlejší produkt a nikoli odpad a kdy odpad přestává být odpadem. 19

20 3.5. Realizovat osvětu podnikatelské sféry i veřejnosti v oblasti oběhového hospodářství, např. formou soutěží. Stav plnění úkolu 3.5. MPO realizuje národní soutěž Přeměna odpadů na zdroje. V tomto roce byl vyhlášen již 3. ročník soutěže, kde v 7 kategoriích mohou soutěžit výrobní podniky, stavební firmy, obce, města, studenti VŠ, SŠ a žáci ZŠ. Cílem soutěže je osvěta odborné i občanské veřejnosti v oblasti účinného a udržitelného využívání surovinových zdrojů. V každé kategorii jsou oceněny 3 nejlepší projekty, práce a díla, které jsou následně zveřejněny na webových stránkách MPO a dalších spolupracujících subjektů. Vítězné i nominované projekty jsou vydány ve formě Katalogu soutěže, který je distribuován na odborných seminářích, konferencích a pro veřejnost k dispozici na MPO. Zástupci vítězných firem a podniků jsou zváni na konference, semináře a školení, kde prezentují své projekty a jejich praktické využití. Soutěž tak přispívá k prezentaci příkladů dobré praxe v oblasti udržitelného využívání zdrojů, jehož významnou součástí jsou druhotné suroviny, kterými se nahrazují primární zdroje. Podrobnosti o soutěži jsou dostupné na webových stránkách: MŽP plní tento úkol prostřednictvím Projektu TA ČR TB050MZP009 Hledání nových způsobů informační podpory při realizaci Programu předcházení vzniku odpadů ČR. Hlavními cíli projektu bylo uplatnění a využívání vědecky zdůvodněných metodik a parametrů pro zvýšení efektivnosti uplatňování ekonomických a legislativních nástrojů v oblasti ochrany životního prostředí, jako jsou optimalizace administrativní zátěže vyvolané environmentálními regulacemi, tvorba a ověřováni metod kvantitativního ekonomického hodnocení dopadů politik v oblasti ochrany životního prostředí na podniky a domácnosti, dobrovolné dohody v podpoře environmentálních inovací, zvýšení efektivity nástrojů environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty a efektivní uplatňování dobrovolných nástrojů politiky životního prostředí v praxi. MŠMT plní stanovený úkol pomocí cílené osvěty a vzděláváním v oblasti využívání druhotných surovin v uvedeném smyslu, které probíhá ve školách mj. v rámci např. projektového vyučování, při praktickém vyučování, v rámci polytechnické výuky apod. s cílem podpořit zájem žáků a motivovat je k získávání nových poznatků a dovedností v polytechnické oblasti (přírodovědné, technické). Realizace úkolu je zajištěna i Operačním programem Výzkum, vývoj a vzdělávání, který je víceletým tematickým programem, v jehož rámci je možné v období čerpat finanční prostředky z evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF): např. v projektu IPs je jednou z intervencí právě polytechnické vzdělávání, v projektech IPo MAP je doporučené opatření Rozvoj kompetencí dětí a žáků v polytechnickém vzdělávání (podpora zájmu, motivace a dovedností v oblasti vědy, technologií, inženýringu a matematiky STEM, což zahrnuje i EVVO). Další podrobnosti na: 20

21 3.6. Zapojit se do konzultací a přípravy strategie EK pro plasty v oběhovém hospodářství v rámci Akčního plánu EU pro oběhové hospodářství s ohledem na Politiku druhotných surovin ČR. Stav plnění úkolu 3.6. Zástupce MŽP se aktivně účastnil jednání k tzv. balíčku k oběhovému hospodářství (Circular Economy Package) v rámci Akčního plánu EU pro oběhové hospodářství. Jednání probíhala v průběhu roku 2017 a první polovině roku Finální podoba oběhového balíčku, který upravuje šest evropských směrnic z oblasti odpadového hospodářství, byla schválena Evropským parlamentem v dubnu 2018 a vyšla ve Věstníku EU v červnu Došlo ke změně směrnice o odpadech, směrnice o skládkách odpadů, směrnice o obalech a obalových odpadech, směrnice o vozidlech s ukončenou životností, směrnice o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních. Tyto nové evropské předpisy v oblasti odpadů budou transponovány do české legislativy. V lednu 2018 EK vydala v rámci Akčního plánu Sdělení COM(2018) 28 final - Evropská strategie pro plasty v oběhovém hospodářství, která představuje základní vizi nového pohledu na plasty v oběhovém hospodářství, a další dokumenty k oběhovému hospodářství, jako je například Rámec pro sledování oběhového hospodářství nebo Sdělení EK o provádění balíčku opatření týkajících se oběhového hospodářství: možnosti, jak řešit otázky na pomezí právních předpisů týkajících se chemických látek, výrobků a odpadů. Evropská komise v souvislosti se Strategií pro plasty v oběhovém hospodářství zveřejnila v květnu 2018 návrh Směrnice Evropského parlamentu a Rady o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí. ČR se vyjednávání směrnice také aktivně účastní. MPO aktivně spolupracovalo na finalizaci instrukcí a Rámcových pozicích, které byly připravovány pro jednotlivá jednání pracovních orgánů EU. 21

22 3.7. Vyhodnotit opatření uvedená v dobrovolném Protokolu EK pro recyklaci stavebních a demoličních odpadů v návaznosti na aktuální podmínky v ČR. Stav plnění úkolu 3.7. Vyhodnocení Dobrovolného protokolu EU o nakládání se stavebními a demoličními odpady (dále jen Protokol ) provedlo MŽP na základě konsenzuální dohody mezi MŽP, MPO a MMR. Záměrem vyhodnocení opatření uvedených v Protokolu bylo zjistit a porovnat, zda obsah jednotlivých kapitol je, např. i v modifikované formě, obsažen v některém národním právním předpisu. Porovnávány byly tyto kapitoly: Kapitola 2 Identifikace, třídění a sběr odpadů (nejdůležitější kapitola, neboť jsou zde uvedeny podmínky a postupy pro před demoliční audit): Bod 5. Před demoliční audit se skládá ze dvou částí: Shromáždění informací: Identifikace všech odpadních materiálů, které vzniknou během demolice, s uvedením množství, kvality a umístění v budově nebo objektu občanské infrastruktury. Měly by být identifikovány všechny materiály a měl by být uveden přesný odhad množství pro sběr; Informace o: - materiálech, které by měly být (povinně) vytříděny u zdroje (např. nebezpečný odpad); - materiálech, které lze/nelze znovu použít nebo recyklovat; - poskytovat informace o tom, jak bude s odpadem (nebezpečným i jiným než nebezpečným) nakládáno a možnosti recyklace. Bod 7. Před demoliční audit provádí kvalifikovaný odborník s odpovídajícími znalostmi o stavebních materiálech, stavebních postupech a historii stavby. Kvalifikovaný odborník musí být obeznámen s demoličními postupy, úpravou a zpracováním odpadů a také s (místními) trhy. Kapitola 3 Logistika odpadů (transparentnost, elektronické registry) Kapitola 4 Zpracování a úprava odpadů (základem je hierarchie nakládání s odpady) Kapitola 5 Řízení kvality (důležitá kapitola obsahující nástroje pro řízení kvality výrobků) Z provedeného porovnání vyplynuly tyto závěry: Jedna ze stěžejních částí Protokolu je část věnující se selektivní demolici a demontáži staveb, jejíž aplikace by zajistila získání kvalitních materiálů z SDO opětovně i po úpravě dále využitelných s nižší energetickou náročností. Snížené energetické nároky a tím i finanční náklady jsou zajištěny separací všech materiálů a předmětů na stavbě před její demolicí. Tato ustanovení nejsou dosud ukotvena v českém právním řádu. Proto bylo dohodnuto v prvním kroku aktualizovat Metodický návod pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a pro nakládání s nimi, který reaguje na požadavky definované ve výše uvedeném Protokolu, a jsou zde příslušná opatření uvedena. Jedná se však pouze o doporučení, které může, ale nemusí být respektováno. Z tohoto důvodu je potřeba se této problematice i nadále věnovat a projednat možnosti ukotvení požadavků Protokolu do předpisů z oblasti stavebnictví tak, aby byly stanoveny technické podmínky provádění odstraňování staveb s cílem usnadnit opětovné využití nebo recyklaci materiálů vzniklých při demolici (odstraňování/bourání staveb). Dobrovolný protokol EK pro recyklaci stavebních a demoličních odpadů je zveřejněn v českém jazyce na internetových stránkách MPO: 22