Vyhodnocení Akčního plánu implementace Politiky druhotných surovin ČR a aktualizace úkolů pro období

Transkript

1 III. Vyhodnocení Akčního plánu implementace Politiky druhotných surovin ČR a aktualizace úkolů pro období Ministerstvo průmyslu a obchodu Duben 2017

2 Obsah I. Úvod 3 II. Přehled úkolů stanovených v Akčním plánu na období , k plnění strategických cílů Politiky druhotných surovin ČR 4 III. Plnění úkolů Akčního plánu v členění podle jednotlivých strategických cílů PDS ČR 10 III.1. Úkoly k plnění strategického cíle 1 10 III.2. Úkoly k plnění strategického cíle 2 18 III.3. Úkoly k plnění strategického cíle 3 21 III.4. Úkoly k plnění strategického cíle 4 33 III.5. Úkoly k plnění strategického cíle 5 39 IV. Souhrnný přehled vyhodnocení plnění stanovených úkolů 41 V. Aktualizace úkolů pro období VI. Závěr 47 VII. Seznam příloh 49 VIII. Seznam zkratek 50 IX. PŘÍLOHY 53 2

3 I. Úvod Vláda svým usnesením ze dne 13. července 2016 č. 564 schválila Akční plán na podporu zvyšování soběstačnosti České republiky v surovinových zdrojích substitucí primárních zdrojů druhotnými surovinami (dále jen Akční plán ). V Akčním plánu je stanoveno 20 úkolů k naplnění strategických cílů a opatření, která jsou definována a stanovena v Politice druhotných surovin České republiky (dále jen PDS ČR ), která je prvním dokumentem ČR vytvářejícím strategický rámec pro efektivní využívání druhotných surovin a poskytuje základ pro postupný přechod k oběhovému hospodářství. Materiál poskytuje přehled o stavu plnění krátkodobých úkolů, kterými se realizují strategické cíle PDS ČR. Vyhodnocení úkolů je vloženo pod příslušný strategický cíl, kterým se plní nebo jeho plnění podporuje. V případě obsáhlého plnění úkolu, je text vložen do přílohy z důvodu zachování přehlednosti materiálu. Významnou částí materiálu je aktualizace úkolů pro období Celkem je stanoveno 14 nových úkolů, z nichž 4 úkoly jsou původní a následně aktualizované, neboť jejich rozsah a doba plnění přesahovala termín vymezený pro první Akční plán. V realizačním období , za které se předkládá plnění úkolů stanovených v Akčním plánu, se projevila obtížnost s používáním příliš dlouhého názvu Akčního plánu, přestože jednoznačně vystihuje podstatu řešené oblasti. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k jeho zjednodušení tak, aby byl uživatelsky příznivější a přesto vystihoval proces implementace PDS ČR. Zjednodušený název Akční plán implementace Politiky druhotných surovin ČR je použit již pro tento materiál a nadále bude používán v následujících obdobích. Nejzazší termín pro plnění nově definovaných úkolů je stanoven do konce roku 2018, kdy bude zároveň do vlády předložena i aktualizace Politiky druhotných surovin ČR, která bude reagovat na vývoj v oblasti oběhového hospodářství v EU. 3

4 II. Přehled úkolů stanovených v Akčním plánu na období , k plnění strategických cílů Politiky druhotných surovin ČR V uvedeném přehledu jsou ke každému z 5 strategických cílů Politiky druhotných surovin ČR přiřazeny odpovídající úkoly, jejichž realizací se postupně zajistí naplnění stanovených cílů. ÚKOLY K PLNĚNÍ STRATEGICKÉHO CÍLE 1 Cíl 1 Zvyšovat soběstačnost České republiky v surovinových zdrojích substitucí primárních zdrojů druhotnými surovinami Úkol 1.1. Gesce Spolupráce Zpracovat návrh definice pojmu druhotná surovina a projednat návrh definice, včetně jejího vložení do vhodného právního předpisu ČR, s dotčenými rezorty a zástupci podnikatelské sféry. MPO, MŽP Dotčené průmyslové svazy, asociace a sdružení Termín Úkol 1.2. Gesce Spolupráce Termín Úkol 1.3. Formulovat a prezentovat požadavek ČR na definování pojmu druhotná surovina v právních předpisech EU v rámci instrukcí k aktualizovanému balíčku oběhového hospodářství EK a v rámci jednání v orgánech EU. MPO, MŽP Dotčené průmyslové svazy a asociace zapojené do nadnárodních korporací, organizací, společností apod. 06/2016 a dále Připravit návrh možností aktivit ČR při řešení nežádoucího vývozu druhotných surovin z EU 4

5 Gesce Spolupráce MŽP, MPO SPDS ČR, SVDS, SP ČR Termín 12/2016 Úkol 1.4. Gesce Spolupráce Projednat možnost uzavření dobrovolné dohody mezi výrobci a dovozci plochého skla včetně výrobků z něj a subjekty provozujícími stavební činnost včetně demolic o zajištění sběru a zpracování plochého skla a výrobků z plochého skla po ukončení jejich životnosti. V případě dohody dotčených subjektů připravit návrh dobrovolné dohody. MPO MŽP, Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR, SPV, SPDS ČR, SMO ČR, SMS ČR, Česká rada pro šetrné budovy, Česká komora lehkých obvodových plášťů Termín 12/2016 Úkol 1.5. Gesce Spolupráce Projednat možnosti uzavření dobrovolné dohody mezi výrobci plastů a kolektivními systémy zabývajícími se zpětným odběrem výrobků s ukončenou životností (včetně sběru autovraků) a samosprávnými celky o zajištění sběru a zpracování výrobků z plastů po ukončení jejich životnosti. MPO Česká technologická platforma PLASTY, Kolektivní systémy, SMO ČR, SMS ČR, SCHP ČR, Česká komora lehkých obvodových plášťů, Ústav chemických procesů AV ČR, Ústav polymerů VŠCHT, Technopark Kralupy nad Vltavou, Česká rada pro šetrné budovy Termín 12/2016 ÚKOLY K PLNĚNÍ STRATEGICKÉHO CÍLE 2 Cíl 2 Podporovat inovace zabezpečující získávání druhotných surovin v kvalitě vhodné pro další využití v průmyslu Úkol 2.1. Gesce Prosazovat možnosti využívání druhotných surovin získaných z výrobků, materiálů a surovin po ukončení jejich životnosti v rámci operačních programů a dalších programů podpor. MPO, MŽP, MŠMT, TA ČR, ÚV ČR (VaVaI) 5

6 Spolupráce Termín SP ČR, SVDS, SPDS ČR trvale ÚKOLY K PLNĚNÍ STRATEGICKÉHO CÍLE 3 Cíl 3 Podporovat využívání druhotných surovin jako nástroje pro snižování energetické a materiálové náročnosti průmyslové a stavební výroby za současné eliminace negativních dopadů na životní prostředí a zdraví lidí Úkol 3.1. Gesce Spolupráce Zpracovat návrh na vyšší materiálové a energetické využití výrobků a materiálů z plastů po ukončení jejich životnosti a snižovat tak výskyt plastů v životním prostředí, a tím eliminovat dopady na životní prostředí. MPO MŽP, Česká technologická platforma PLASTY, asociace a svazy sdružující výrobce plastů a výrobce výrobků z plastů a další dotčené subjekty Termín 12/2016 Úkol 3.2. Gesce Spolupráce Projednat způsob a postup zpracování katalogu druhotných surovin vhodných pro využití ve stavebnictví. MPO, TZUS ČKAIT, ČKA, SPS, MD, ARSM, ČVUT, VŠCHT, Silikátový svaz, Česká rada pro šetrné budovy Termín 06/2016 Úkol 3.3. Gesce Spolupráce Zpracovat návrh na stanovení minimálních závazných kvót využití druhotných surovin ve stavebnictví v rámci zakázek financovaných z veřejných zdrojů a navrhnout metodický pokyn pro veřejnou správu o možnostech a způsobech použití druhotných surovin ve veřejných zakázkách. MPO Ústřední orgány státní správy Termín 06/2016 Úkol 3.4. Zahrnout zařízení k získávání, zpracování a využívání druhotných surovin 6

7 (odpadů) v rámci tvorby nového zákona o odpadech do výjimky uvedené v čl. 24 a 25 rámcové směrnice 2008/98/ES o odpadech. Gesce Spolupráce MŽP SP ČR a další dotčené průmyslové svazy, asociace, sdružení Termín 12/2016 Úkol 3.5. Gesce Spolupráce Analyzovat potřebu a definovat kritéria pro neodpad (kdy odpad přestal být odpadem) pro vybrané komodity podle potřeb průmyslové sféry a vývoje na vnitřním i vnějším trhu. MŽP, MPO MZe, SP ČR, SVDS a další dotčené průmyslové svazy, asociace, sdružení Termín 2016 Úkol 3.6. Gesce Spolupráce Identifikovat potřeby pro návrh vybraných obecně platných normativních dokumentů deklarujících požadavky na jakost vybraných druhotných surovin a jejich následné užití. ÚNMZ, TZUS MPO, MD, HK ČR, SP ČR, SPDS ČR, ARSM a další dotčené průmyslové svazy, asociace, sdružení Termín 12/2016 Úkol 3.7. Gesce Spolupráce Identifikovat a popsat zásadní dopady překážek pro materiálové využití vybraných odpadů a připravit návrhy možných opatření jejich odstranění nebo zmírnění. MPO, MŽP Další dotčené průmyslové svazy, asociace, sdružení, HK ČR, SP ČR, SPDS ČR, SVDS Termín 06/2016 Úkol 3.8. Gesce Spolupráce Navrhnout systém efektivní osvěty podnikatelské sféry i veřejnosti v oblasti získávání, zpracování a využívání druhotných surovin/druhotných zdrojů. MPO, MŽP, SPDS ČR, SVDS, další dotčené průmyslové svazy, asociace, sdružení Termín 12/2016 7

8 Úkol 3.9. Gesce Spolupráce Projednat možnost na úrovni sítě Zdravých měst a Místní Agendy 21 přenesení realizace Politiky druhotných surovin ČR na komunální úroveň. MPO MŽP, SMO ČR, SMS ČR, NSZM ČR, MA21, SVDS, SPDS ČR a další dotčené průmyslové svazy, asociace, sdružení Termín 12/2016 ÚKOLY K PLNĚNÍ STRATEGICKÉHO CÍLE 4 Cíl 4 Iniciovat podporu vzdělávání pro zajištění kvalifikovaných pracovníků v oboru druhotných surovin jako podporu konkurenceschopnosti ČR. Úkol 4.1. Gesce Spolupráce Vyhodnotit průběh Pilotního projektu rekvalifikačního kurzu Dělník pro recyklaci. MPO MPSV, Generální ředitelství Úřadu práce, SVDS Termín 12/2015 Úkol 4.2. Gesce Spolupráce Doplnit Národní soustavu povolání o Jednotky práce, které budou tvořit součást profesního zajištění principů oběhového hospodářství v oblasti získávání, zpracování a využívání druhotných surovin (např. Inženýr specialista pro recyklaci druhotných surovin apod.). MPSV MPO, MŽP, SVDS a další dotčené průmyslové svazy, asociace, sdružení Termín 12/2016 Úkol 4.3. Začlenit výuku o druhotných surovinách do soustavy vzdělávání. Gesce Spolupráce MŠMT MPO, MŽP Termín 12/2016 ÚKOLY K PLNĚNÍ STRATEGICKÉHO CÍLE 5 8

9 Cíl 5 Aktualizovat rozsah statistického zjišťování pro zpracování materiálových účtů, které umožní zpracovávat hmotnostní bilance druhotných surovin v hospodářství ČR. Úkol 5.1. Gesce Spolupráce Vyhodnotit efektivitu statistického zjišťování druhotných surovin a na základě výsledků navrhnout případnou aktualizaci sběru dat o produkci a využití druhotných surovin. ČSÚ, MPO MŽP, SP ČR a další dotčené průmyslové svazy, asociace, sdružení Termín 11/2015 Úkol 5.2. Gesce Spolupráce Zhodnotit současný stav statistického zjišťování a identifikovat možnosti vyššího uplatňování účetnictví významných materiálových toků na makroekonomické úrovni, se zaměřením na možnosti zpracování materiálových účtů v oblasti druhotných surovin a dle výsledku navrhnout aktualizaci. ČSÚ MPO, MŽP, SP ČR a další dotčené průmyslové svazy, asociace, sdružení Termín 03/2016 9

10 III. Plnění úkolů Akčního plánu v členění podle jednotlivých strategických cílů PDS ČR III.1. Úkoly k plnění strategického cíle 1 ÚKOL 1.1. Zpracovat návrh definice pojmu druhotná surovina a projednat návrh definice, včetně jejího vložení do vhodného právního předpisu ČR, s dotčenými rezorty a zástupci podnikatelské sféry. PLNĚNÍ ÚKOLU 1.1. Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhlo definici pojmu druhotná surovina a vyzvalo odbornou a podnikatelskou sféru k široké diskuzi nad tímto tématem. Všechny obdržené připomínky a návrhy vyjadřovaly potřebu a naléhavost daného sektoru se s tímto pojmem vypořádat a určit jeho pozici mezi odpady a výrobky. Nejčastěji se objevovaly návrhy, aby se za druhotnou surovinu považovala látka či předmět, které přestaly být odpadem nebo se odpadem nikdy nestaly (např. vedlejší produkty), nebo které vstupují do dalšího procesu výroby či využití, s látkou či předmětem se běžně obchoduje a existují její technické charakteristiky, jako např. technické a oborové normy, obchodní zvyklosti apod., které umožňují látku či předmět jednoznačně popsat pro potřeby obchodování a jejího použití v technologických procesech. Zároveň bylo stanoveno, že při jejím využití musí být zajištěna ochrana životního prostředí a zdraví lidí. Pojem druhotná surovina 1, případně druhotný materiál 2, je uveden v řadě právních předpisů EU i ČR a je stále častěji frekventován v řadě strategických dokumentů EU i ČR, přestože definice druhotné suroviny není dosud v platné legislativě stanovena. S tím souvisí i deficit statistických dat o druhotných surovinách, pro potřeby sledování toků zdrojů nahrazujících primární suroviny. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Českým statistickým úřadem (ČSÚ) postupně tento deficit řeší prostřednictvím sběru dat v rámci Programu statistických zjišťování za každý kalendářní rok. Součástí výkazu Odp 5 01 je příloha výkaz o produkci druhotných surovin. Pro potřeby tohoto výkazu se druhotnou surovinou rozumí materiály mající níže uvedený charakter: 1 Příloha č. 1 a č. 3 Politiky druhotných surovin ČR (usnesení vlády ze dne č. 755) 2 Nařízení (EU) č. 305/2011 ze dne , kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS 10

11 a. Vedlejší produkty (movitá věc vznikající jako nedílná součást výroby, jejímž prvotním cílem však není výroba či získání této věci); b. Upravený odpad, který přestal být odpadem poté, co splnil podmínky a kritéria pro něj za tímto účelem stanovená (tzv. neodpad); c. Materiály získané z výrobků podléhajících zpětnému odběru, příp. dalších výrobků využitelných pro další zpracování; d. Nespotřebované vstupní suroviny a materiály předávané k novému využití (ať už pro využití ve vlastní výrobě, nebo jiným výrobcem či zpracovatelem). Potřebnost a účel definice pojmu druhotná surovina byly také podrobně zkoumány v rámci řešení projektu TB050MPO004 "Analýza bariér podnikatelského prostředí v oblasti vyššího využívání druhotných surovin v ČR a návrh řešení vedoucích k jejich odstranění nebo zmírnění" (11/2016), který byl financován Technologickou agenturou ČR. V rámci projektu byl definován nový pohled na problematiku definice druhotné suroviny a řešitel prezentoval návrh nástroje, kterým by byl stav "Ukončení režimu odpadů" definující hranici mezi odpadem a "materiálem k dalšímu využití" a "druhotnou surovinou" v dikci klasifikace průmyslových výrobků a služeb CZ_PRODCOM 2015 (kód xx xx). Jako nejvhodnější řešení pro plnění tohoto úkolu bylo zvoleno zahrnutí definice druhotné suroviny do připravovaného nového zákona o odpadech. MPO společně s řadou průmyslových svazů a asociací se na přípravě návrhu nového zákona o odpadech intenzivně podílelo. Definice pojmu druhotná surovina pak byla založena na definici používané v příloze výkazu ČSÚ Odp Definice pojmu druhotná surovina byla zapracována do 10, odst. h) návrhu nového zákona o odpadech v následujícím znění: (2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí h) druhotnou surovinou materiály mající zejména charakter vedlejších produktů, nebo upravených odpadů, které přestaly být odpadem poté, co splnily podmínky a kritéria, pokud jsou stanovena, materiálů získaných z výrobků podléhajících zpětnému odběru, materiálů z dalších výrobků využitelných pro další zpracování, včetně nespotřebovaných vstupních surovin, materiálů předávaných k novému využití; druhotná surovina slouží jako vstup pro výrobu a nahrazuje primární surovinu. Návrh nového zákona o odpadech byl projednán v meziresortním připomínkovém řízení a rovněž Legislativní radou vlády. V současnosti je však jeho schválení vládou odloženo, ale předpokládáme, že jeho schvalování bude pokračovat ještě v tomto roce. HODNOCENÍ PLNĚNÍ ÚKOLU 1.1: SPLNĚNO 11

12 ÚKOL 1.2. Formulovat a prezentovat požadavek ČR na definování pojmu druhotná surovina v právních předpisech EU v rámci instrukcí k aktualizovanému balíčku oběhového hospodářství EK a v rámci jednání v orgánech EU. PLNĚNÍ ÚKOLU 1.2. Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo životního prostředí společně uplatňovaly požadavek na definování nebo vymezení pojmu druhotná surovina v právních předpisech EU prostřednictvím řady instrukcí a rámcových pozic ČR k předkládaným dokumentům, revidovaným směrnicím, zpracovaných Evropskou komisí v rámci balíčku k přechodu EU na oběhové hospodářství. Příloha č. 1 poskytuje přehled o těchto instrukcích a rámcových pozicích ČR. Zástupci ČR na jednotlivých jednáních pracovních orgánů EK uvedené požadavky uplatňovali. Příprava revizí příslušných směrnic stále probíhá. Jako zásadní se jeví Společné jednání pracovních skupin J1 a G1 Rady EU k oběhovému hospodářství, které se konalo dne V rámci tohoto jednání zástupci ČR vznesli přímý dotaz směrem k EK, zda uvažuje o definování pojmu druhotná surovina, který je obsažen v textu COM(2015)614 Uzavření cyklu Akční plán EU pro oběhové hospodářství, a kterou ČR považuje za důležitou. EK ve své odpovědi uvedla, že druhotné suroviny chápe v ekonomické rovině jako materiály, které mohou být obchodovány a užity v hospodářství odpad, vedlejší produkty, i neodpad atd. Vzhledem k tomu, že tento termín EK vnímá pouze v ekonomickém kontextu, nevidí potřebu definovat pojem druhotná surovina legislativně. Svaz měst a obcí ČR se k plnění tohoto úkolu vyjadřuje v tom smyslu, že aktivně prosazuje potřebu rozumné definice pojmu druhotná surovina na mezinárodní úrovni v rámci asociace municipalit CEMR a ve výboru regionů ( CoR) Evropské unie zejména v komisi pro ŽP (ENVI). Z podnikatelské sféry se plněním tohoto úkolu intenzivně zabývá Svaz výkupců a zpracovatelů druhotných surovin (SVDS) v rámci činnosti EuRIC 3, kterého je členem. EuRIC, který je největší organizací subjektů věnující se recyklaci v Evropě, zakotvení tohoto nezbytného pojmu v Bruselu prosazoval, a proto byly v tomto duchu vzneseny pozměňovací návrhy i v rámci projednávání změny rámcové směrnice o odpadech. V této souvislosti je nutné uvést skutečnost, že SVDS je v EuRIC zaregistrován jako Czech Association of traders and processors of secondary raw materials. 3 EuRIC je svaz zastupující zájmy evropských průmyslových odvětví zabývající se recyklací. EuRIC brings together European and National recycling Associations from more than 19 EU and EFTA countries. EuRIC sdružuje evropská i národní sdružení zabývající se recyklací z více než 19 zemí EU a EFTA. 12

13 Svaz výkupců a zpracovatelů druhotných surovin upozornil na skutečnost, že pojem druhotná surovina pronikl do materiálů v různých stupních struktury EU a v projednávaném textu rámcové směrnice o odpadech je používán velmi často. SVDS je velmi aktivní na evropské úrovni a je i nadále připraven spolupracovat na naplnění úkolu 1.2. s tím, že na MŽP a MPO je, aby vyvolala taková jednání, která ke splnění úkolu mohou skutečně vést. SVDS bude definování druhotné suroviny na evropské úrovni podporovat a doporučovat opatření, která k naplnění cíle povedou. I přes zatím negativní reakci EK je vhodné dále pokračovat v hledání možností ukotvení pojmu druhotná surovina v dokumentech EU (legislativních a nebo vhodněji v nelegislativních), a to i s přihlédnutím k výše uvedeným stanoviskům zainteresovaných subjektů. HODNOCENÍ PLNĚNÍ ÚKOLU 1.2: PLNĚNO PRŮBĚŽNĚ ÚKOL 1.3. Připravit návrh možností aktivit ČR při řešení nežádoucího vývozu druhotných surovin z EU. PLNĚNÍ ÚKOLU 1.3. Problematika je na úrovni EU řešena v rámci naplňování Akčního plánu EU pro oběhové hospodářství (COM(2015)614). Jedním z již přijatých opatření v roce 2016 je vydání prováděcího nařízení komise (EU) 2016/1245 ze dne , kterým se stanoví předběžná srovnávací tabulka mezi kódy kombinované nomenklatury stanovenými v nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 s položkami odpadů uvedenými v přílohách III, IV a V nařízení EP a Rady ES č. 1013/2006 o přepravě odpadů. Tento nový nástroj pomůže celním úředníkům určit odpad, který nelegálně překračuje hranice EU, např. pokud je takový odpad označen jako použité zboží. Toto prováděcí rozhodnutí tak přispěje k předcházení ztrát cenných surovin z EU. V oblasti agend gesčně příslušných MPO bylo v rámci přípravy materiálu "Mandát k účasti delegace ČR vedené náměstkem ministra průmyslu a obchodu Ing. Vladimírem Bärtlem na zasedání Rady pro konkurenceschopnost (část vnitřní trh a průmysl) dne 29. září 2016 v Bruselu" zakomponováno do textu sdělení, že pro podporu ocelářského průmyslu je nezbytné mj. toto opatření "zajistit upřednostnění nabídky šrotu evropským společnostem před vývozy mimo EU". V Příloze č. 2 je uveden výňatek z uvedeného mandátu. MPO a MŽP se budou problematice nežádoucích vývozů druhotných surovin věnovat i v následujícím období dle vývoje v této oblasti a zejména v souladu s aktivitami EK. HODNOCENÍ PLNĚNÍ ÚKOLU 1.3: SPLNĚNO 13

14 ÚKOL 1.4. Projednat možnost uzavření dobrovolné dohody mezi výrobci a dovozci plochého skla včetně výrobků z něj a subjekty provozujícími stavební činnost včetně demolic o zajištění sběru a zpracování plochého skla a výrobků z plochého skla po ukončení jejich životnosti. V případě dohody dotčených subjektů připravit návrh dobrovolné dohody. PLNĚNÍ ÚKOLU 1.4. Ministerstvo průmyslu a obchodu ustavilo odborný Pracovní tým SKLO složený ze zástupců státní správy, odborných institucí a podnikatelské sféry, který jednal o možnostech a podmínkách uzavření dobrovolné dohody na zpětný odběr plochého skla. Jednání probíhala na MPO ve dnech a Z výsledků jednání je zřejmý opodstatněný zájem o zpětný odběr plochého skla. V této rovině je shoda všech dotčených subjektů. Různí se však názory na způsob zajištění zpětného odběru (tzn. legislativní nebo nelegislativní s využitím dobrovolných nástrojů), sestavu aktérů zapojených do cyklu této komodity a související systém financování. Někteří zástupci podnikatelské sféry upřednostňují legislativní řešení na rozdíl od státní správy, která preferuje formu dobrovolného systému s pozitivními stimuly, ale i represivními opatřeními (např. zvýšené poplatky za skládkování plochého skla). Vyjádření členů Pracovního týmu bylo získáno zodpovězením 3 základních otázek. Souhrn odpovědí je uveden v Příloze č. 3. Hlavním iniciátorem řešení zpětného odběru plochého skla je Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR, která zajistila zpracování podkladového materiálu Analýza využívání odpadového skla ze stavebních demolic a autovraků jako druhotné suroviny. Analýzou je doložen značný význam recyklace skla po stránce ekonomické i ekologické. Do výrobního cyklu lze vracet téměř celé množství surovin i část energie vložené do skla v prvotním výrobním procesu. Vlastnosti výrobku, na jehož výrobu bylo použito sklářského kmene s obsahem % skleněných střepů, jsou identické jako výrobku ze sklářského kmene, který obsahuje 90 % surovin (křemičitý písek, soda, potaž ad.) a pouze 10 % skleněných střepů. Významnou přidanou hodnotou nahrazování primárních surovin skleněnými střepy je snížení energetické náročnosti tavení skla a tím výrazné snížení provozních nákladů. Přidanou ekologickou hodnotou je podstatné snížení skládkování tohoto jinak odpadního skla a tím uvolnění kapacit skládek pro jiné nevyužitelné odpady. Omezením těžby písku a dalších surovin včetně jeho úpravy se sníží dopady na životní prostředí. Z výsledků jednání pracovního týmu vyplynul jednoznačný zájem o zpětný odběr plochého skla. Také Evropská komise v rámci přípravy balíčku k oběhovému hospodářství intenzivně řeší na jedné straně efektivnost rozšířené odpovědnosti výrobce a zároveň i ponechání větší volnosti členským státům, aby si samy zvolily nejvhodnější způsob např. s využitím dobrovolných nástrojů. Ze zahraničních modelů, které fungují v rámci dobrovolné dohody, je zásadní a úspěšný 14

15 nizozemský model VRN. Dalším úspěšným modelem je německý systém REWINDO a jiné, které je možné posoudit vzhledem k vhodnosti adaptace pro podmínky v ČR. Z důvodu potřeby analyzovat podmínky a potřeby průmyslu v této oblasti zadala Evropská komise zpracování dokumentu Ekonomická studie o recyklaci stavebního skla v Evropě. Studie obsahuje zajímavé údaje a závěry, které mají globální rozměr a nelze je plně aplikovat na každé regionální rovni. Jedním ze shrnujících konstatování příčiny dosud nedostatečně oceněného druhotného materiálu, kterým je použité ploché sklo, je následující: Navzdory recyklovatelnosti se pospotřební odpadní sklo (tj. odpad vzniklý při renovacích nebo demolicích) téměř nikdy nerecykluje do nových skleněných výrobků. V případě demolic je například velmi často rozdrceno spolu s ostatními stavebními materiály a využito spolu s dalším stavebním a demoličním odpadem nebo odesláno na skládky. Tržní hodnota odpadního plochého skla je v současnosti nízká, neboť dosud neexistují dobře organizované systémy sběru a zpracování, které by z něj vytvořily cennou surovinu. MPO iniciovalo v rámci programu BETA financovaného Technologickou agenturou ČR, vyhlášení výzkumného úkolu ve sledované oblasti Projekt TB050MPO004 "Analýza bariér podnikatelského prostředí v oblasti vyššího využívání druhotných surovin v ČR a návrh řešení vedoucích k jejich odstranění nebo zmírnění", který komplexně řeší oblast druhotných zdrojů/surovin. V rámci projektu jsou identifikovány bariéry podnikatelského prostředí pro vyšší využívání 14 komodit druhotných surovin, včetně plochého skla. Součástí projektu je i modelový případ Dobrovolná dohoda pro ploché sklo. Smyslem administrativního nástroje založeného na aplikaci dobrovolné dohody státu a privátního subjektu je zvýšit materiálové využití odpadního plochého skla k výrobě plochého skla. Požadavky na kvalitu plochého skla jsou tak vysoké, že vstupní skleněné střepy mohou mít původ pouze z plochého skla, nikoliv ze skla obalového. S ohledem na neexistenci odpovídajícího právního předpisu EU, je forma dobrovolné dohody jedinou možnou. Podstatou vícestranné (výrobce profesní svaz původci logistika recyklátoři stát) dobrovolné dohody by byl souhlas s provozováním a úhradou nákladů na systém zpětného toku odpadního plochého skla (plochá, lepená, drátoskla, protipožární skla). Obdoba systému zpětného odběru obalového skla založená na povinné úhradě nákladů ze strany výrobců, dovozců a plničů obalového skla je daná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 94/62 ES o obalech a obalových odpadech a zákonem č. 477/2001 Sb., o obalech, avšak systém zpětného odběru plochého skla v ČR v současné době neexistuje. Jediný výrobce plochého skla působící na území ČR AGC Flat Glass Czech, a.s. provozuje interní sběrový systém čirého plochého skla (float) organizovaný a hrazený v rámci sítě vlastních dceřiných společností a jejich zákazníků. Tímto způsobem je k materiálovému využití získáno cca t plochého skla ročně. Celkovou produkci odpadního plochého skla v ČR lze pro nedostatek spolehlivých evidenčních 15

16 zdrojů jen odhadovat. K největším zdrojům bude patřit ploché stavební (exteriérové, interiérové, výplňové) sklo z demolic budov a z odpadů plochého skla vzniklých při nové výstavbě. Uvádí li evidence odpadů ISOH produkci katalogového čísla odpadu Sklo ze stavebních a demoličních odpadů ve výši t za rok 2015, a současně platí li údaj o podílu skla ve stavebním a demoličním odpadu (katalogová čísla odpadu množství 16 mil. t/rok) ve výši 0,32 % hm. (ARSM), pak je zřejmé, že mimo evidenci, tzn. mimo materiálové využití uniká = t odpadního plochého stavebního skla. Existuje přitom obecná povinnost každého původce odpadů shromažďovat odpady utříděné a zajistit přednostní využití odpadů daná 16 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, realita je však zřejmě odlišná. V projektu jsou uvedeny bariéry, jejich příčiny a návrhy opatření na jejich odstranění, přehled o seznamu zjištěných bariér v členění na jednotlivé řešené komodity druhotných surovin je uveden v Příloze č. 4. Pracovním tým splnil své poslání projednáním možnosti uzavření dobrovolné dohody o zpětném odběru plochého skla. Přidanou hodnotou činnosti Pracovního týmu jsou výstupy ve formě mnoha důležitých podkladů pro další řešení, např. analýza využívání odpadového skla zpracovaná Asociací sklářského a keramického průmyslu nebo projekt TB050MPO004, kterým MPO získalo i návrh dobrovolné dohody a doporučení postupu pro její přípravu. Tyto a další dokumenty vytvořily základ pro definování nového úkolu do aktualizace Akčního plánu pro další období a reálný předpoklad pro nalezení optimálního způsobu řešení zpětného odběru plochého skla a jeho následnou realizaci. HODNOCENÍ PLNĚNÍ ÚKOLU 1.4: SPLNĚNO ÚKOL 1.5. Projednat možnosti uzavření dobrovolné dohody mezi výrobci plastů a kolektivními systémy zabývajícími se zpětným odběrem výrobků s ukončenou životností (včetně sběru autovraků) a samosprávnými celky o zajištění sběru a zpracování výrobků z plastů po ukončení jejich životnosti PLNĚNÍ ÚKOLU 1.5. Ministerstvo průmyslu a obchodu za účelem projednání podmínek a možností uzavření dobrovolné dohody o zpětném odběru vybraných výrobků z plastů ustavilo Pracovní tým PLASTY z odborníků pro tuto oblast a dotčených rezortů. Na jednání Pracovního týmu PLASTY dne byly prodiskutovány pozitivní i negativní dopady zavedení zpětného odběru vybraných výrobků z plastů, dále možnosti a podmínky uzavření dobrovolné dohody a též i případná 16

17 legislativní řešení. V závěru záznamu z tohoto jednání jsou uvedeny 3 základní otázky týkající se možností a podmínek pro zpětný odběr vybraných plastů. Souhrn odpovědí členů Pracovního týmu PLASTY je uveden v Příloze č. 5. Na jednání bylo mimo jiné upozorněno na střet nového směru EU oběhového hospodářství s povinnostmi stanovenými v nařízení 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (nařízení REACH) v souvislosti s plasty obsahujícími látky vzbuzující velmi vážné obavy (tzv. SVHC látky), a to zejména při jejich opětovném použití a recyklaci. Byla zdůrazněna potřeba řešit zejména plastová okna vzhledem k jejich nadcházející masové výměně, neboť prvním montovaným plastovým oknům již končí jejich životnost. Jejich následnou demontáží by se získaly dvě komodity pro další zpracování, tj. jednodruhový plast a tabulové sklo. Obě komodity jsou 100% využitelné pro výrobu plastových okenních rámů a plochého skla. Dosud však jednání se stavebními firmami, aby při výměně oken nebo demolicích staveb byla okna demontována a od ostatních odpadů a materiálů separována, nebylo příliš úspěšné, a bude proto přistoupeno k jinému opatření. Další komoditou, kterou je potřeba se intenzivně zabývat, jsou pěnové plastové výrobky, konkrétně pěnový polystyren (EPS). Vzhledem ke svým vlastnostem má všestranné využití zejména ve stavebnictví, ale i například jako surovina pro zhotovování modelů, kulis, různých forem pro odlévání kovů a pro celou řadu jiných výrobků, a též jako významný obalový materiál. Byl vznesen návrh na zpracování studie a analýzy řešení systému sběru vybraných plastů a jejich zpracování. V závěru jednání bylo konstatováno, že dobrovolná dohoda je vhodným nástrojem pro podporu zpětného odběru výrobků s ukončenou životností za předpokladu stanovení jejích parametrů, které však záleží na podpoře ze strany státní správy. Iniciativa k jejímu uzavření by však měla vzejít od dotčených podnikatelských subjektů. Hlavním iniciátorem aktivit směřujících k zavedení zpětného odběru vybraných plastových výrobků s ukončenou životností je Česká technologická platforma PLASTY, která soustřeďuje a zastupuje při jednáních část výrobců plastů. Významným aktivním subjektem, který dlouhodobě podporuje zpětný odběr plastů (zejména plastových oken), je Česká komora lehkých obvodových plášťů, která zpracovala materiál s podrobnými informacemi o využitelnosti plastů získaných při výměně plastových oken Recyklát v okenních profilech. Možnosti uzavření dobrovolné dohody byly široce diskutovány a projednávány i s dalšími odbornými experty a zástupci podnikatelské sféry. Ze získaných dostupných informací je zřejmé, že většina subjektů jak z odborné, tak i z podnikatelské sféry doporučuje analyzovat prostředí v ČR v této oblasti včetně zpracování zahraniční rešerše, s cílem získání relevantních podkladů pro návrh dobrovolného systému na zpětný odběr vybraných komodit plastů, nebo vybraných výrobků z plastů po ukončení jejich životnosti. Uvedené závěry jsou promítnuty do nového úkolu na další realizační období, součástí kterého bude i plnění stávajícího úkolu 3.1. HODNOCENÍ PLNĚNÍ ÚKOLU 1.5: SPLNĚNO 17

18 III.2. Úkoly k plnění strategického cíle 2 ÚKOL 2.1. Prosazovat možnosti využívání druhotných surovin získaných z výrobků, materiálů a surovin po ukončení jejich životnosti v rámci operačních programů a dalších programů podpor. PLNĚNÍ ÚKOLU 2.1. Ministerstvo průmyslu a obchodu plní úkol 2.1. prostřednictvím Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK), kde v rámci Prioritní osy 3 byl stanoven specifický cíl 3.4 Nízkouhlíkové technologie. Výsledky I. výzvy a informace k vyhlášené II. výzvě jsou uvedeny níže. SC 3.4 Nízkouhlíkové technologie 1. výzva Podporované aktivity jsou: a) elektromobilita b) akumulace energie c) druhotné suroviny zavádění technologií k získávání druhotných surovin v kvalitě vhodné pro další využití v průmyslové výrobě např. z použitého papíru, skla, kovů, pneumatik, textilu, plastů, stavebních a demoličních odpadů, vedlejších energetických produktů a řady dalších výrobků s ukončenou životností zavádění inovativních technologií, kterými se budou z použitých výrobků získávat efektivním způsobem cenné druhotné suroviny, které jsou v ČR i v EU deficitní (zejména kritické suroviny) zavádění inovativních technologií na výrobu inovativních výrobků vyrobených z druhotných surovin, včetně náhrad primárních zdrojů druhotnými surovinami, tam kde je to ekonomicky výhodné výše alokace 100 mil. Kč výše podpory 45/35/25 % pro malý/střední/velký podnik výše dotace 1 mil. Kč až 100 mil. Kč V rámci výzvy 3.4. Nízkouhlíkové technologie bylo podáno celkem 82 žádostí o celkové výši dotace 343,7 mil. Kč. Do stavu hodnocení žádostí se dostalo 75 žádostí o celkové výši dotace 305,5 mil. Kč. V současné době nejsou žádné žádosti schváleny ani vyplaceny. V nejbližší době by mělo dojít k rozhodnutí výběrové komise a schválení žádostí celé výzvy. 18

19 Podmínky 1. výzvy Nízkouhlíkových technologií jsou k dispozici na webové stránce MPO: a podpora podnikani/oppik /vyzvy op pik 2016/nizkouhlikove technologie /. Předběžné výsledky 1. výzvy aktivita c) druhotné suroviny V rámci aktivity bylo podáno 23 žádostí o celkové výši dotace 289,4 mil. Kč. Do stavu hodnocení žádostí se dostalo 22 žádostí o celkové výši dotace 281,5 mil. Kč. Struktura žádostí pro výběrovou komisi v rámci aktivity c) druhotné suroviny 1. výzva, je uvedena níže v tabulce. Hodnocené žádosti Počet žádostí Výše dotace (mil. Kč) Splňují výběrová kritéria, je dostatek finančních prostředků* ,3 Splňují výběrová kritéria, není dostatek finančních prostředků 3 87,2 *V rámci aktivity c) druhotné suroviny se předpokládá navýšení alokace prostředků o nevyčerpané alokace v aktivitě a) elektromobilita a aktivitě b) akumulace energie. 2. výzva Podporované aktivity jsou: a) elektromobilita b) akumulace energie c) druhotné suroviny zavádění inovativních technologií k získávání druhotných surovin v kvalitě vhodné pro další využití v průmyslové výrobě např. z použitého papíru, skla, kovů, pneumatik, textilu, plastů, stavebních a demoličních odpadů, vedlejších energetických produktů a řady dalších výrobků s ukončenou životností, zavádění inovativních technologií, kterými se budou z použitých výrobků získávat efektivním způsobem cenné druhotné suroviny, zavádění inovativních technologií na výrobu výrobků vyrobených z druhotných surovin, včetně náhrad primárních zdrojů druhotnými surovinami, tam kde je to ekonomicky výhodné, výše alokace 150 mil. Kč, výše podpory 45/35/25 % pro malý/střední/velký podnik, výše dotace 1 mil. Kč až 100 mil. Kč. Žádosti v rámci této výzvy se přijímají do Podmínky 2. výzvy Nízkouhlíkových technologií jsou k dispozici na webové stránce MPO: a podpora podnikani/oppik /vyzvy op pik 2017/nizkouhlikove technologie ii vyzva /. 19

20 Ministerstvo životního prostředí plní úkol 2.1. v rámci Operačního programu OPŽP. V Prioritní ose 3 OPŽP byla vyhlášena 41. výzva, v rámci které bylo možné čerpat finanční prostředky i na zařízení k materiálovému využití odpadů. Příjem žádostí byl od do s celkovou alokací 1, 850 mil. Kč. S podporou zařízení k materiálovému využití odpadů se počítá i v roce V rámci Národního programu Životní prostředí je realizován program pro ekologické zpracování autovraků aktuálně výzva č. 5/2016. Výzva je zaměřena na podporu rozvoje systémů pro zvyšování materiálového i celkového využívání autovraků prostřednictvím sítě schválených zpracovatelských zařízení. Kompletní informace o programech OPŽP a aktuálních výzvách jsou k dispozici na Úřad vlády ČR, odbor analýz a koordinace vědy, výzkumu a inovací Podpora výzkumu, vědy a inovací v oblasti druhotných surovin a aktuálně i oběhového hospodářství je obsažena v Národní výzkumné a inovační strategii pro inteligentní specializaci České republiky (Národní RIS3 strategie). Plnění úkolu 2.1. lze nalézt v Národní RIS3 strategii v příloze 9.2. Priority výzkumu, vývoje a inovací zjištěné prostřednictvím EDP v rámci Národních inovačních platforem, bod Zajištění zdravého a kvalitního životního prostředí a efektivní využívání přírodních zdrojů. Tato část Národní RIS3 strategie je uvedena v Příloze č. 6. Technologická agentura ČR plní úkol 2.1. "Prosazovat možnosti využívání druhotných surovin získaných z výrobků, materiálů a surovin po ukončení jejich životnosti v rámci operačních programů a dalších programů podpor" zejména prostřednictvím veřejných soutěží na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje realizovaných v rámci programu EPSILON, Příloha č. 7. Z uvedeného přehledu je zřejmé, že podpora využívání druhotných surovin se podařila včlenit do příslušných operačních programů i do dalších programů podpor. Podle předběžně získané zpětné vazby k využívání těchto podpor, je velká rezerva v propagaci a medializaci nově navržených programů. Poskytovatelé podpor se více zaměří na prezentaci vyhlašovaných programů a jednotlivých výzev v rámci konferencí, seminářů a prostřednictvím médií. Uvedené programy podpory jsou vyhlášeny na delší časové období tzn., že podpora využívání druhotných surovin a prvků oběhového hospodářství bude pokračovat i v následujícím období. HODNOCENÍ PLNĚNÍ ÚKOLU 2.1.: PLNĚNO PRŮBĚŽNĚ 20

21 III.3. Úkoly k plnění strategického cíle 3 ÚKOL 3.1. Zpracovat návrh na vyšší materiálové a energetické využití výrobků a materiálů z plastů po ukončení jejich životnosti a snižovat tak výskyt plastů v životním prostředí, a tím eliminovat dopady na životní prostředí. PLNĚNÍ ÚKOLU 3.1. Ministerstvo průmyslu a obchodu za účelem plnění úkolů souvisejících s komoditou plastů ustavilo na MPO odborný Pracovní tým, který se na svém jednání dohodl o společném řešení úkolů 1.5. a 3.1., neboť předměty obou úkolů spolu úzce souvisí. Pracovní tým na svém společném jednání diskutoval pozitivní i negativní dopady podpory vyššího materiálového a energetického využití výrobků a materiálů z plastů po ukončení jejich životnosti. Zároveň byly projednány možnosti a podmínky uzavření dobrovolné dohody a případná možná legislativní řešení. Přehled odpovědí členů pracovního týmu na 3 základní otázky jsou uvedeny v Příloze č. 5. Evropská komise ve Sdělení komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů COM (2017) 34 final Úloha výroby energie z odpadů v oběhovém hospodářství uvádí, že "kupříkladu v některých specifických a odůvodněných případech (např. u materiálů, které obsahují některé látky vzbuzující mimořádné obavy, SVHC látky) může být jejich energetické využití nebo případně odstranění vhodnějším řešením než recyklace". Zároveň se v tomto roce očekává vydání evropské Strategie pro plasty, která by měla stanovit základní parametry evropského přístupu k této komoditě z pohledu implementace principů oběhového hospodářství. Tato strategie tak poskytne návod na směrování národních aktivit. Proto navrhujeme stanovit nový úkol pro období projednávání této strategie na úrovni EU a zároveň dále řešit jako součást pokračování plnění úkolu 1.5. HODNOCENÍ PLNĚNÍ ÚKOLU 3.1.: SPLNĚNO ČÁSTEČNĚ 21

22 ÚKOL 3.2. Projednat způsob a postup zpracování katalogu druhotných surovin vhodných pro využití ve stavebnictví. PLNĚNÍ ÚKOLU 3.2. Dne se konalo na Ministerstvu průmyslu a obchodu společné jednání zástupců kompetentních rezortů a dalších orgánů státní správy, spolupracujících průmyslových svazů a asociací a dotčených podnikatelských subjektů k plnění úkolů stanovených v usnesení vlády ze dne 13. července 2015 č. 564 o Akčním plánu pro podporu zvyšování soběstačnosti České republiky v surovinových zdrojích substitucí primárních zdrojů druhotnými surovinami. Při řešení úkolu nebyla dosud nalezena shoda na způsobu vytvoření katalogu, jeho parametrů a jeho průběžné aktualizaci. Úkoly 3.2., 3.3., 3.5. a 3.6. vzhledem k propojenosti řešené oblasti zejména v oblasti stavebnictví a překryvu některých dotčených subjektů budou pro aktualizaci úkolů na další období spojeny do jednoho úkolu, který bude nově nadefinován. Přehled aktualizovaných úkolů je uveden v kapitole V. Na plnění tohoto úkolu se bude pokračovat v návaznosti na postupném plnění úkolu 3.6. HODNOCENÍ PLNĚNÍ ÚKOLU 3.2.: PLNĚNO ČÁSTEČNĚ ÚKOL 3.3. Zpracovat návrh na stanovení minimálních závazných kvót využití druhotných surovin ve stavebnictví v rámci zakázek financovaných z veřejných zdrojů a navrhnout metodický pokyn pro veřejnou správu o možnostech a způsobech použití druhotných surovin ve veřejných zakázkách. PLNĚNÍ ÚKOLU 3.3. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s MŽP zahájilo přípravná jednání se zástupci největších stavebních společností a s dalšími dotčenými rezorty, organizacemi státní správy a též dotčenými podnikatelskými subjekty. Tematicky se diskuse zaměřily na širokou oblast možností využívání druhotných surovin ze stavebních odpadů, které jsou z hlediska objemu významnou komoditou pro jejich opětovné materiálové využití. Jednání byla zaměřena na usnadnění využití těchto materiálů prostřednictvím uplatňování institutu vedlejšího produktu a rovněž diskuse 22

23 o možnostech novelizovaného zákona o zadávání veřejných zakázek s cílem možnosti stanovení a uplatnění kritérií pro vyšší využívání druhotných surovin v rámci zadávání veřejných zakázek. Další jednání odborného pracovního týmu budou probíhat podle dohodnutého harmonogramu. Za státní správu jsou hlavními gestory MŽP, MMR, MPO, MD. Výrazným přínosem pro plnění tohoto cíle je přijetí nového zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, který důrazně doporučuje využívat při hodnocení nabídek také jiná kritéria než nejnižší nabídkovou cenu a umožňuje veřejným zadavatelům lépe definovat podmínku povinného využívání druhotných surovin při realizaci stavebních projektů. Metodiky MMR k zeleným zakázkám se zaměřením na stavební činnosti jsou zveřejněny na této internetové stránce MMR: vz.cz/cs/jak na zadavani verejnych zakazek/metodikystanoviska/metodiky k zakonu c Sb, o zadavani verejnych zakazek/metodikyspecialni k zadavacim rizenim/metodiky ekologicke Jedná se především o nově zpracovaná kritéria zelených veřejných zakázek EU pro návrh, výstavbu a správu kancelářských budov (SWD (2016)180) a kritéria zelených veřejných zakázek EU pro projektování, výstavbu a údržbu pozemních komunikací. Podpora stanovení kvót pro využívaní druhotných surovin byla také po konzultacích mezi zpracovateli krajských plánů odpadového hospodářství a MPO zapracována do nově schválených krajských plánů odpadového hospodářství a je následně promítána do plánů odpadového hospodářství obcí, které jsou ve velké většině zadavateli zakázek, ve kterých je možno ovlivnit, zda při realizaci zakázky budou využity druhotné suroviny či nikoliv. Danou problematikou se okrajově zabýval také výzkumný projekt TB050MPO004 "Analýza bariér podnikatelského prostředí v oblasti vyššího využívání druhotných surovin v ČR a návrh řešení vedoucích k jejich odstranění nebo zmírnění" realizovaný pod vedením MPO. Jedním z výstupů výzkumného projektu je také navržení nástroje "Stanovení povinnosti použití druhotných surovin". V rámci nástroje je konstatováno a navrženo následující: 1. Použití druhotných surovin je v současnosti řízeno výhradně ekonomickou výhodností danou rozdílem cen v porovnání s výrobou z přírodních zdrojů. 2. Jako vhodná opatření se jeví u vyjmenovaných výrobků a u staveb hrazených z veřejných rozpočtů a u subjektů s majoritním podílem státu: povinné použití druhotných surovin (vymezit / nevymezit kvantitativně) je li to technicky (tzn. lze stanovit podíl druhotné suroviny, při kterém je možno garantovat nulový dopad na kvalitu výsledného produktu) a ekonomicky možné, použití principu "recycling first" (N OH03) s povinností prokázat technickou nevhodnost a ekonomickou nevýhodnost použití druhotných surovin, restrikci použití kombinací materiálů zabraňujících materiálovému využití a nerecyklovatelných výrobků. 23

24 Ministerstvo dopravy považuje za velmi složitý úkol zejména definování kvalitativních parametrů pro využívání recyklovaných asfaltových vrstev ze stávajících vozovek pozemních komunikací, ale také například v oblasti zemin a betonů používaných při výstavbě liniových staveb. V současné době není možné přesně předpokládat či odhadovat, kolik původního materiálu bude možné v rámci realizace projektu recyklovat a opětovně použít do dané stavby. Pro danou stavbu nemusí být tento materiál použitelný, ale nicméně může být využitelný v rámci realizace jiné dopravní stavby. Z důvodu rozdílnosti jednotlivých projektů bude složitější obecně nastavit minimální závazné kvóty využití druhotných surovin při realizaci dopravních staveb v rámci veřejných zakázek. Je však možné zmírnit kvalitativní požadavky na opětovně použitý materiál a sjednotit postupy technologie stavební činnosti. To vše v zájmu maximálního využití druhotných surovin tak, aby bylo minimalizováno množství odpadu v rámci stavby. Další rozhodující bariérou ve vyšším využívání asfaltových směsí je technická úroveň téměř všech obaloven, kde je značný deficit investic do těchto technologií. V současné době existuje řada technických podmínek (TP) či norem, kde se uvádějí různá množství využití druhotných surovin či recyklovaných materiálů, která lze použít pro různé druhy staveb či stavebních výrobků. Problematika stanovení závazných kvót bude dále řešena v rámci dalších pracovních jednáních, a to i pro další komodity, u kterých bude vznesen požadavek na jejich další posuzování a kde jejich objemy představují významné množství např. při využití v liniových stavbách, resp. stavbách dopravní infrastruktury. Dalším možným opatřením je vyžadovat jako součást zadávací dokumentace stavby zpracovaný průzkum, který povinně vyhodnotí možnosti opětovného využití stávajících vrstev vozovky, především však vrstev pod vozovkou včetně aktivní zóny. Zhotovitel by případně musel dokázat, že recyklace není z technického hlediska možná nebo neekonomická. Již dříve pracovní skupina pro druhotné suroviny (poradní orgán ustavený při Radě vlády pro energetickou a surovinovou strategii ČR, jejíž vedení a činnost zajišťuje Ministerstvo průmyslu a obchodu) doporučila zavedení minimálních povinných kvót na využívání druhotných surovin u staveb dopravní infrastruktury financovaných či spolufinancovaných z veřejných finančních zdrojů, což bylo impulsem pro definování tohoto úkolu. Při jeho projednávání bylo však zjištěno, že problematika stanovení kvót bude velmi složitá, a proto dojde, pro aktualizaci úkolů pro další období, k jeho úpravě. Nyní se pro vyšší využívání druhotných surovin jeví jako vhodný ekonomický nástroj prosazování pomocí zelených veřejných zakázek. Z dokumentu Evropské komise COM(2015) 614 final Uzavření cyklu akční plán EU pro oběhové hospodářství je zřejmé, že zelené veřejné zakázky budou významným ekonomickým nástrojem při prosazování principů oběhového hospodářství, a proto je nutné v řešení úkolu nadále pokračovat. Vzhledem ke složitosti úkolu bude pro další období v úkolu dále pokračováno, zejména ve spolupráci s MMR a MD. HODNOCENÍ PLNĚNÍ ÚKOLU 3.3.: PLNĚNO PRŮBĚŽNĚ 24

25 ÚKOL 3.4. Zahrnout zařízení k získávání, zpracování a využívání druhotných surovin (odpadů) v rámci tvorby nového zákona o odpadech do výjimky uvedené v čl. 24 a 25 rámcové směrnice 2008/98/ES o odpadech. PLNĚNÍ ÚKOLU 3.4. Rámcová směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech stanovuje v článcích 24 a 25 možnost uplatnění výjimky z povinnosti získat povolení při zpracování odpadů a podmínky pro jejich udělování. V rámci přípravy nového zákona o odpadech byla tato výjimka zapracována do přílohy č. 3 návrhu zákona a v rámci mezirezortního připomínkového řízení byla příloha ještě rozšířena pro další druhy odpadů a včetně kapacit zařízení. Zařízení uvedená v této příloze návrhu zákona, která mohou být provozována za určitých podmínek (druhy odpadů. kapacita, a další) bez povolení provozu zařízení, jsou: Zařízení na výrobu papíru nebo lepenky, Zařízení na výrobu skla, Zařízení na výrobu kovů, Bioplynová stanice zpracovávající biomasu a vedlejší produkty zemědělské výroby, Používání upravených kalů na zemědělské půdě, Využívání zeminy nebo kamení a sedimentů na povrchu terénu, Skladování sedimentů, které splňují podmínky pro využití na povrchu terénu nebo využití na zemědělském půdním fondu, Využívání sedimentů na zemědělském půdním fondu, Zařízení na výrobu chemických látek, Zařízení na výrobu a zpracování plastů, syntetického kaučuku a syntetických vláken, Zařízení ke zpracování odpadních elektrozařízení sloužící výhradně k přípravě k opětovnému použití odpadních elektrozařízení, Zařízení ke zpracování odpadních pneumatik sloužící výhradně k obnově opotřebované části pneumatik studenou nebo teplou metodou protektorování. Návrh nového zákona o odpadech byl projednán v meziresortním připomínkovém řízení a rovněž Legislativní radou vlády. V současnosti je však jeho schválení vládou odloženo, ale předpokládáme, že jeho schvalování bude pokračovat ještě v tomto roce. Celý text přílohy č. 3 návrhu nového zákona o odpadech je uveden v Příloze č. 8. HODNOCENÍ PLNĚNÍ ÚKOLU 3.4.: SPLNĚNO 25

26 ÚKOL 3.5. Analyzovat potřebu a definovat kritéria pro neodpad (kdy odpad přestal být odpadem) pro vybrané komodity podle potřeb průmyslové sféry a vývoje na vnitřním i vnějším trhu. PLNĚNÍ ÚKOLU 3.5. Ministerstvo průmyslu a obchodu ustavilo pracovní tým složený ze zástupců poslanecké sněmovny, dotčených resortů jako MPO, MŽP, MMR, MD a jejich podřízených organizací (SZÚ, ČIŽP, TAZUS, UNMZ, ŘSD). Dále jsou členy pracovních skupin také zástupci podnikatelského sektoru ve formě asociací (ARSM, ČKLOP, CZGBC, ČKAIT, SPS a zástupců velkých významných stavebních firem a také odborníků z vysokých škol z ČVUT, VÚT Brno. Pro plnění úkolu 3.5. bylo uskutečněno několik jednání v termínech , , , , , Výstupy z vybraných jednání jsou uvedeny v Příloze č. 9. Členové pracovní skupiny iniciativně, či na základě vznesených požadavků, shromáždili či vytvořili podkladové dokumenty, které byly následně poskytnuty všem členům pracovní skupiny, některé materiály jsou uvedeny v přílohách dokumentu. Přehled podkladových materiálů: seznam notifikovaných právních předpisů členských zemí EU z oblasti stavebnictví a využívání druhotných surovin, rešerše relevantních technických norem pro různé komodity, seznamy relevantních technických podmínek, rozhodnutí a metodické pokyny orgánů státní správy, dokumenty evropských orgánů a společností zabývající se problematikou recyklovaných asfaltových směsí, prezentace stakeholderů relevantní k řešené problematice, návrh tezí vyhlášky pro stanovení kritérií odpad/neodpad pro recyklované asfaltové směsi. Původním návrhem při řešení úkolu bylo zaměření se na druhotné suroviny a recyklované materiály z oblasti stavebnictví, jako: Zemina a kamenivo, Beton, Asfaltové směsi. Tyto materiálové toky jsou jedny z objemově nejvýznamnějších při provádění staveb či jejich demolic zejména u liniových staveb či staveb dopravní infrastruktury. V průběhu dalších jednání 26