Zařazení materiálu: Šablona: Sada: Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd (V/2) Autor materiálu: Pavel Polák

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Zařazení materiálu: Šablona: Sada: Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd (V/2) Autor materiálu: Pavel Polák"

Zdeněk Macháček
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Projekt: Příjemce: Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, Ruda nad Moravou Zařazení materiálu: Šablona: Sada: Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd (V/2) Předmět: Chemie 8. ročník 2 Číslo DUM: EU-OPVK-PV-ZCH-65 Název materiálu: Autor materiálu: Anotace: Metodický popis: Alkalické kovy Pavel Polák Prezentace vytvořená v aplikaci Microsoft PowerPoint 2010 za účelem zjednodušení práce vyučujícího a zvýšení názornosti výuky s využitím bohatých obrazových materiálů. Vyučující po spuštění prezentace může provádět výklad a zároveň vytvářet zápis. Výklad je doprovázen bohatým obrazovým materiálem. Informace a poznámky k jednotlivým obrázkům jsou uvedeny na snímcích 2 a 3. Ověření materiálu ve výuce: Datum ověření: Ověřující učitel: Třída: Pavel Polák IX. A Materiál je určen k bezplatnému používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další používání podléhá autorskému zákonu. Tento výukový materiál vznikl v rámci Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost.

2 Komentáře k použitým obrázkům: Obrázek 1 Obrázek 2 Obrázek 3 Obrázek 4 Obrázek 5 Obrázek 6 Obrázek 7 Obrázek 8 Lithium v parafinovém oleji Sodík v petroleji Draslík v tetrahydrofuranu Vzorek kovového rubidia Vzorek kovového cesia Zabarvení plamene sloučeninami alkalických kovů Sir Humphry Davy (17. prosince 1778, Penzance 29. května 1829, Ženeva) byl anglický chemik, experimentátor, zakladatel elektrochemie a objevitel řady chemických prvků. Pocházel z rodiny řezbáře, po střední škole se stal učedníkem u lékárníka. Základy chemického vzdělání získal jako samouk. Později se stal nejprve asistentem (1802), profesorem (o několik měsíců později) a nakonec presidentem ( ) na Royal Institution v Londýně a členem Královské společnosti. V roce 1812 byl povýšen do šlechtického stavu. Byl oblíbeným přednášejícím a demonstrátorem. Jeho žákem a asistentem byl například Michael Faraday. Humphry Davy zkoumal oxidy dusíku; například pojmenoval rajský plyn. Dokázal, že tepelné záření se šíří i ve vakuu, že diamant je tvořen čistým uhlíkem aj. Zabýval se elektrochemickými jevy a dokázal přitom, že se voda elektrickým proudem rozkládá na vodík a kyslík. Dále izoloval prvky draslík a sodík (1807) a pomocí elektrolýzy tavenin kovy alkalických zemin (1808). Dokázal, že chlór je prvek; vypracoval teorii kyselin a objasnil roli vodíku v kyselinách. Roku 1801 objevil elektrický oblouk. K jeho dalším významným vynálezům patří hornický bezpečnostní kahan, zvaný též Davyho kahan. Společně s Thomasem Wedgwoodem experimentoval ve fotografii, je považován za průkopníka a vynálezce v oboru fotografie. Johann August Arfvedson (12. ledna října 1841) byl švédský chemik, objevitel lithia. Johann Arfvedson se narodil v bohaté rodině, byl synem Jacoba Arfvedsona, který vlastnil velkoobchod a továrnu. Od roku 1803 studoval na univerzitě v Uppsale, v roce 1809 dokončil studium práv a v roce 1812 mineralogie. Později se ve Stockholmu, hlavním městě Švédska, setkal s dalším slavným chemikem, Jönsem Jacobem Berzeliem. Díky tomu získal možnost přístupu do jeho soukromé laboratoře, kde v roce 1817 objevil prvek lithium. V letech cestoval po Evropě. Po návratu do své vlasti si postavil vlastní laboratoř. Na Afvedsonovu počest byl pojmenován vzácný minerál arfvedsonit.

května 1829, Ženeva) byl anglický chemik, experimentátor, zakladatel elektrochemie a objevitel řady chemických prvků. Pocházel z rodiny řezbáře, po střední škole se stal učedníkem u lékárníka.

3 Obrázek 9 Obrázek 10 Obrázek 11 Robert Wilhelm Eberhard Bunsen (31. března 1811, Göttingen 10. srpna 1899, Heidelberg) byl německý chemik. Vynalezl či zlepšil mnoho součástí laboratorního vybavení, jako například fotometr, spektroskop. Byl profesorem v Marburgu, Vratislavi a Heidelbergu. Roku 1834 objevil, že se dá hydroxid železnatý použít proti otravě arsenem. Roku 1836 studoval kakodylové deriváty. Poté se stal zakladatelem analýzy plynů (jeho výsledky byly použity k vylepšení vysokých pecí) a ně-mecké fyzikální chemie. V roce 1841 vylepšením galvanického prvku W. Grovea z roku 1839 objevil Bunsenův prvek (elektrochemickou baterii), což mu mimo jiné umožnilo oddělit větší množství hliníku a hořčíku. Později založil jodometrii, vyvinul Bunsenův kahan (1855), výzkumem třaskavého chlorového plynu založil vědeckou fotochemii. Společně s Gusta-vem Kirchhoffem rozvinul spektrální analýzu. Pomocí spektrální analýzy v letech objevili dva nové chemické prvky (cesium a rubidium). Gustav Robert Kirchhoff (12. března 1824, Königsberg, Prusko, nyní Kaliningrad, Rusko října 1887, Berlín) byl německý fyzik, který se zabýval především elektřinou a spektroskopií. Jeho profesorem byl Carl Friedrich Gauss. Od roku 1854 byl Kirchhoff profesorem fyziky na univerzitě v Heidelbergu. Roku 1847 Kirchhoff rozřešil problém rozvětvení elektrického proudu (Kirchhoffovy zákony). Gustav Robert Kirchhoff v roce 1859 dokázal zákon o vztahu mezi emisí a absorpcí světla. Spolu s Robertem Bunsenem rozvinuli metodu spektrální analýzy. Touto metodou je možné určit složení hvězd. V letech pomocí spektrální analýzy objevili dva nové chemické prvky (cesium a rubidium). Kirchhoff dále definoval pojem černého tělesa a ukázal principiální význam úlohy určit jeho spektrum. Při studiu tepelného záření Kirchhoff zjistil, že v každé dutině obklopené stejně teplými tělesy vznikne univerzální záření (záření černého tělesa) závislé jen na teplotě stěn, ne však na jejich druhu, a že na toto dutinové záření lze vztáhnout intenzitu vyzařování jakéhokoliv tělesa, jsou-li známy jeho absorpce a index lomu. Roku 1874 vydává Kirchhoff Přednášky o mechanice. Dílo začíná větou: Mechanika je věda o pohybu, úkolem této vědy je popsat pohyby, k nimž dochází v přírodě, úplně a co nejjednodušším způsobem. Roku 1875 se stal Kirchhoff členem Královské společnosti. Gustav Robert Kirchhoff zemřel 17. října 1887 v Berlíně. Marguerite Catherine Perey (19. října 1909, Villemomble, Seine-Saint-Denis 13. května 1975, Louveciennes, Yvelines,) byla francouzský fyzik. V roce 1939 objevila prvek francium při čištění vzorku lanthanu, který obsahoval aktinium. Byla žákyní Marie Curie a roku 1962 byla jako první žena uvedena do Francouzské akademie věd na počest její učitelky Marie Curie, jíž byl vstup do akademie znemožněn. Zemřela na rakovinu v roce 1975.

Roku 1834 objevil, že se dá hydroxid železnatý použít proti otravě arsenem. Roku 1836 studoval kakodylové deriváty.

4 Alkalické kovy

5 Alkalické kovy Alkalické kovy jsou prvky 1. (I.A) skupiny periodické soustavy prvků kromě vodíku lithium Li, sodík Na, draslík K, rubidium Rb, cesium Cs a francium Fr. Sodík a draslík jsou v zemské kůře zastoupeny více než 2 % a patří mezi 10 nejrozšířenějších prvků na Zemi.

Na, draslík K, rubidium Rb, cesium Cs a francium Fr.

Alkalické kovy VLASTNOSTI: měkké, lehké, stříbrolesklé kovy, které lze krájet nožem jsou velmi reaktivní, reagují i s vodou uchovávají se pod vrstvou

6 Alkalické kovy VLASTNOSTI: měkké, lehké, stříbrolesklé kovy, které lze krájet nožem jsou velmi reaktivní, reagují i s vodou uchovávají se pod vrstvou petroleje nebo v zatavených skleněných baňkách Li, Na a K jsou lehčí než voda plavou na hladině Lithium Obr. 1 Sodík Obr. 2 Draslík Obr. 3 Rubidium Obr. 4 Cesium Obr. 5

petroleje nebo v zatavených skleněných baňkách Li, Na a K jsou lehčí než voda

7 Alkalické kovy VLASTNOSTI: měkké, lehké, stříbrolesklé kovy, které lze krájet nožem jsou velmi reaktivní, reagují i s vodou uchovávají se pod vrstvou petroleje nebo v zatavených skleněných baňkách Li, Na a K jsou lehčí než voda plavou na hladině jejich sloučeniny barví plamen Li Na K Rb Cs Obr. 6

vrstvou petroleje nebo v zatavených skleněných baňkách Li, Na a K jsou

8 Alkalické kovy VLASTNOSTI: vlastnosti alkalických kovů shrnuté do tabulky Lithium Sodík Draslík Rubidium Cesium Francium Vzhled? Hustota (kg/m 3 ) Teplota tání ( C) 180,5 97,7 63,4 39,3 28,4 27 Teplota varu ( C) V zem. Kůře (%) 0,004 2,5 2,2 0,02 0, Barva plamene?

Hustota (kg/m 3 ) 534 968 890 1 532 1 879 1 870 Teplota tání ( C) 180,5 97,7 63,4

Alkalické kovy Sodné a draselné soli (hlavně sodu a potaš) znali lidé již ve starém Egyptě. Volný sodík a draslík připravil elektrolýzou až roku 1807 Angličan sir Humphry Davy.

Francium objevila až roku 1939 v Paříži Marguerite Perey a pojmenovala jej podle země objevu. Obr. 7 Obr. 8 Obr. 9 Obr. 10 Obr. 11 Sir Humphry DAVY 17. 12. 1778 29. 5.

9 Alkalické kovy Sodné a draselné soli (hlavně sodu a potaš) znali lidé již ve starém Egyptě. Volný sodík a draslík připravil elektrolýzou až roku 1807 Angličan sir Humphry Davy. Lithium roku 1817 objevil Švéd Johann Arfvedson. V letech 1860 a 1861 objevili Němci Robert Bunsen a Gustav Kirchhoff pomocí jimi objevené spektrální analýzy cesium a rubidium. Francium objevila až roku 1939 v Paříži Marguerite Perey a pojmenovala jej podle země objevu. Obr. 7 Obr. 8 Obr. 9 Obr. 10 Obr. 11 Sir Humphry DAVY Johann ARFVEDSON Robert Wilhelm BUNSEN Gustav Robert KIRCHHOFF Marguerite Cath. PEREY

10 Seznam použité literatury a pramenů: 1. zdroj MACH, Josef, Mgr.; PLUCKOVÁ, Irena, Mgr., Phd.; ŠIBOR, Jiří, Mgr., Phd.. CHEMIE pro 8. ročník: Úvod do obecné a anorganické chemie. Brno: NOVÁ ŠKOLA, s. r. o., 2010, ISBN zdroj Seznam použitých obrázků a videí: Obrázek 1 TOMIHAHNDORF. wikipedie.cz [online]. [cit ]. Dostupný pod licencí volné dílo na WWW: Obrázek 2 Obrázek 3 OELEN, W.. wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora- Zachovejte licenci 3.0 Unported ( na WWW: SCHMID & RAUCH. wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný pod licencí volné dílo na WWW: Obrázek 4 DNN87. wikipedie.cz [online]. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Unported ( na WWW: Obrázek 5 Obrázek 6 Obrázek 7 Obrázek 8 Obrázek 9 DNN87. wikipedie.cz [online]. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora-zachovejte licenci 3.0 Unported ( na WWW: NEZNÁMÝ. [online]. [cit ]. Dostupný pod licencí volné dílo na WWW: NEZNÁMÝ. wikipedie.cz [online]. [cit ]. Dostupný pod licencí volné dílo na WWW: FEHR and MILLER of Stockholm. wikipedie.cz [online]. [cit ]. Dostupný pod licencí volné dílo na WWW: NEZNÁMÝ. wikipedie.cz [online]. [cit ]. Dostupný pod licencí volné dílo na WWW:

Dostupný pod licencí volné dílo na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:lithium_paraffin.jpg Obrázek 2 Obrázek 3 OELEN, W.. wikimedia.org [online]. [cit. 30.9.2012].

11 Obrázek 10 Obrázek 11 NEZNÁMÝ. wikipedie.cz [online]. [cit ]. Dostupný pod licencí volné dílo na WWW: NEZNÁMÝ. [online]. [cit ]. Dostupný pod licencí volné dílo na WWW: Obrázek PSP je dílem autora dokumentu. Objekty, použité k vytvoření sešitu, jsou součástí SW Activ Inspire, nebo pocházejí z veřejných knihoven obrázků (public domain) nebo jsou vlastní originální tvorbou autora. Autor: Pavel Polák Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk zsruda@zsruda.cz leden 2013

Dostupný pod licencí volné dílo na WWW: http://aisphysicalscience.pbworks.com/f/1333541273/65509441_marguerite_perey.jpg Obrázek PSP je dílem autora dokumentu.

Podobné dokumenty

Zařazení materiálu: Šablona: Sada: Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd (V/2) Název materiálu: Elektrolýza 2 Autor materiálu:

Projekt: Příjemce: Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad Moravou Zařazení materiálu: Šablona: Sada: