Nátěry a lepidla. Chemické ošetření dřeva.

Transkript

1 Nátěry a lepidla 1 Chemické ošetření dřeva 2 1

2 Chemické ošetření dřeva Návrh chemické sanace dle normy ČSN EN 335 2: Trvanlivost dřeva a materiálů na bázi dřeva Definice tříd použití Část 2: Aplikace na rostlé dřevo. Pokud je přirozená trvanlivost použitého dřeva dostatečná vzhledem k třídě ohrožení stavby, pokud jsou dodrženy zásady konstrukční ochrany dřeva a pokud není konstrukce napadená biologickými škůdci, není třeba volit chemické ošetření Třídy ohrožení Riziko biotické degradace má přímou souvislost s třídami ohrožení dřeva, kde 1 znamená nejnižší riziko biotického poškození a 5 naopak nejvyšší pravděpodobnost znehodnocení: Dřevo v třídě ohrožení 1 se nachází zcela pod střechou, tudíž není vystaveno povětrnostním vlivům, ani působení vlhkosti (vlhkost vždy pod 20%). Pro třídu ohrožení 2 je typické umístění dřeva pod střechou, tudíž není vystaveno povětrnostním vlivům, ale vlhkost dřeva může někdy místy překročit 20%. V třídě ohrožení 3 není dřevo chráněno, čímž je vystaveno působení povětrnostních vlivů, ale není v kontaktu se zemí, nebo je jen částečně zakryto, a tudíž vystaveno opakovaně zvýšené vlhkosti. Zde bude vlhkost nad kritickou hodnotou 20% velmi častá. Do třídy ohrožení 4 zatřiďujeme dřevo, které je v kontaktu se zemí anebo sladkou vodou. V tomto prostředí je vystaveno tak silné vlhkosti, že kritické hodnoty 20% je dosaženo stále. Pro třídu ohrožení 5 je charakteristické dřevo v kontaktu se slanou vodou, kde vlhkost trvale překračuje hranici 20%. 2

3 Přirozená trvanlivost dřeva Přirozená trvanlivost dřeva se určuje dle ČSN EN Trvanlivost dřeva a materiálů na jeho bázi Přirozená trvanlivost rostlého dřeva Část2: Přirozená trvanlivost a impregnovatelnost vybraných dřevin důležitých v Evropě. Návrh chemického ošetření ČSN EN 460: Trvanlivost dřeva a materiálů na jeho bázi Přirozená trvanlivost rostlého dřeva Požadavky na trvanlivost dřeva pro jeho použití v třídách ohrožení 3

4 Ověření příjmu preventivního chemického ošetření na dřevo formou nátěru - PROTOKOL 5a Experimentální metoda Zkouška není podložena normou Přípravek Přípravek Bochemit Forte - pro preventivní povrchovou ochranu a hloubkovou impregnaci dřevěných stavebních konstrukcí a prvků. Jednotlivé nátěry budou prováděny 10% roztokem koncentrátu Bochemit Forte hmotnostní koncentrace (90 g vody, 10 g koncentrátu Bochemit Forte) 4

5 Před zkouškou Vzorky (min. 2) po dobu tří dnů necháme klimatizovat ve zkušební laboratoři. Těsně před zkouškou orientačně změříme vlhkost odporovou metodou (w), těleso zvážíme (m 0 ) a změříme jeho rozměry. Pro zkoušku nátěrem stačí jen šířka (b) a výška (l) zkoušené plochy (A) tělesa. Zkouška: Po každém nátěru vzorek zvážíme (m x ). Jedním z výsledků je stanovení množství přijatého koncentrátu po jednotlivých nátěrech na aplikovanou plochu dle vztahu: p x 0, 1 m x A b l m A, kde: A je plocha sloužící k aplikaci nátěru [m 2 ]; b je šířka vzorku [m]; l je délka vzorku [m]; m n je hmotnost vzorku před provedením vrstvy nátěru [g]; m x je hmotnost vzorku po provedení vrstvy nátěru [g]. n 5

6 Celkový příjem koncetrátu Celkový příjem koncentrátu po provedení x nátěrů se vypočte podle vztahu: m m 0,1 A A b l p x 0, kde: A je plocha sloužící k aplikaci nátěru [m 2 ]; b je šířka vzorku [m]; l je délka vzorku [m]; m 0 je počáteční hmotnost vzorku před provedením chemického ošetření [g]; m x je hmotnost vzorku po provedení vrstvy nátěru [g]. 11 Vyhodnocení ve cvičení Výrobce předepisuje pro aplikaci natíráním: pro 2. třídu ohrožení minimální příjem ochranného prostředku 20 g/m 2, pro 3. třídu ohrožení minimální příjem ochranného prostředku 30 g/m 2, pro 4. třídu ohrožení aplikaci pouze tlakovakuovou impregnací. Stanovte: kolik je třeba průměrně provést nátěrů, abychom dosáhli požadovaného příjmu pro 2. třídu ohrožení, zda po 5 nátěrech dosáhneme požadovaného příjmu pro 3. třídu ohrožení. 6

7 Příjem [g/m 2 ] Příjem [g/m 2 ] Grafické znázornění výsledků p0 p1 p2 p3 p4 NV1S1 NV1S2 NV1S3 NV1S4 NV1V1 NV1V2 NV1V p4 p3 p2 pl NV1S1 NV1S2 NV1S3 NV1S4 NV1V1 NV1V2 NV1V3 2 Lepidla 14 7

8 Lepené lamelové dřevo Smyková zkouška lepených spojů PROTOKOL 5b ČSN EN metoda zjišťování smykové pevnosti lepeného spoje rovnoběžně s vlákny. Zkouška je určena pro průběžnou kontrolu jakosti lepených spojů. Vytvrzený lepený spoj je namáhán smykem až do porušení Výsledkem zkoušky je pevnost lepeného spoje ve smyku Hodnotí se způsob porušení lepeného spoje dle ČSN EN 386 Postup zkoušky Klimatizované zkušební těleso s dostatečně vytvrzeným lepeným spojem změříme s přesností na 0,5mm, zjišťujeme smykovou plochu v mm 2 Zatěžujeme stálou rychlostí tak, aby porušení nastalo nejdříve za 20s Zaznamenáme sílu při porušení vzorku Vizuálně se určí % porušení dřeva se zaokrouhlením na číslo dělitelné 5 Stanovíme pevnost ve smyku dle vzorce Vyhodnotíme dle tabulky

9 Hodnocení Pevnost ve smyku: F=k.(F/A) [MPa] Kde: A smyková plocha t x b [mm 2 ] k součinitel: k=0,78+0,0044 t t rozměr vzorku rovnoběžně s vlákny [mm] F síla při porušení vzorku [N] 17 Hodnocení dle ČSN EN 386 Hodnotíme podle ukazatelů pro jeden vzorek Průměrné hodnoty Jednotlivé hodnoty Pevnost ve smyku f [MPa] f < 6 6 f 10 Nejmenší procento porušení dřeva %

10 DĚKUJI ZA POZORNOST! 19 10