Adaptační opatření z pohledu odborníků

Transkript

1 Adaptační opatření z pohledu odborníků Oslovili jsme tři odborníky, kteří se dlouhodobě věnují ekologickým a etickým otázkám, a požádali jsme je, aby nám odpověděli na několik otázek týkajících se adaptačních opatření ve městech. Přečtěte si jejich názor na to, jaká opatření mají smysl a co by města měla dělat, aby se v nich lidem dobře žilo. Arnika 2017 Zpracovala: Mgr. Vendula Zahumenská, Ph. D.

2 Koho jsme se ptali? Doc. Mgr. Bohuslav Binka, Ph.D. Vystudoval na Masarykově univerzitě v Brně filosofii a estetiku. Svojí doktorskou práci "Analýza hlubinné ekologie" obhájil roku 2002 a v roce 2003 s ní získal cenu Josefa Vavrouška udělovanou Karlovou univerzitou v Praze za nejlepší disertační práci v oblasti environmentalistiky. Od roku 2001 učil na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity, ze které roku 2005 přešel na Fakultu sociálních studií, kde působí jako vedoucí Katedry enviromentálních studií. Mgr. Jan Skalík Vystudoval sociologii na Fakultě sociálních studií v Brně, magisterské studium ukončil diplomovou prací na téma Čím poslanci zelenají? Faktory ovlivňující environmentální politiku. Nyní působí jako doktorand na Katedře environmentálních studií FSS MU. Dlouhodobě se zabývá ekologickými otázkami a aktivně se zapojuje do činnosti environmentálních hnutí. Mgr. Jan Šamánek Dlouhodobě se věnuje studiu sociálních hnutí v kontextu globálních ekologických problémů a klimatické změny. Na Fakultě sociálních věd UK se soustředil na studium kritické teorie města, angažoval se též v iniciativě Praguewatch, jež se věnovala monitorování a medializaci problematických pražských veřejných a developerských projektů. O problémech klimatické změny příležitostně publikuje.

3 Co jsme zjistili? Bohuslav Binka 1) Jaký je význam adaptačních opatření pro obyvatele měst? Adaptační opatření ve městech nejenže vyrovnávají teplotní extrémy, ale mohou mít i řadu vedlejších pozitivních efektů: městská zeleň zchlazuje nejteplejší dny a průběžně čistí ovzduší. Zateplené domy jsou v létě odolnější vedru a v zimě spoří emise. 2) Jaká opatření podle Vás mohou být skutečně účinná? Ukazuje se, že přestože jednotlivé adaptační kroky každého z nás mají smysl, největší vliv mají velké zásahy na úrovni celé městské i mimoměstské krajiny. 3) Co by města mohla dělat pro to, aby se dopady změn klimatu projevovaly s menší intenzitou? Podle reprezentativního výzkumu Katedry environmentálních studií si už dnes zhruba třetina lidí všímá dopadů změny klimatu, které poškozují jejich okolí. Jedny z největších obav budí sucho a vlny veder. Více, než jednotlivci, jsou podle respondentů za opatření proti změně klimatu odpovědné mimo jiných aktérů i místní úřady. Česká veřejnost nemá důvěru v to, že by se dala změna klimatu zcela zvrátit. Podle výzkumu naší katedry lidé ale věří, že ji dokážeme zmírnit. To je důležité pro nastavení potřebných politik. Češi věří technickým řešením změny klimatu méně, než řešením spojenými s hodnotovou proměnou společnosti. Města by proto měly především dát prostor ke změně životního způsobu tak, aby si lidé mohli jednoduše vybrat řešení, která nezhoršují změnu klimatu. 4) Co podle Vás může zlepšit každý Pražan? Co může každý udělat u sebe doma, ve svém okolí? Ty nejmenší kroky proti změně klimatu jsou skutečně jednoduché a zároveň šetří peníze. Diodové osvětlení domácnosti ušetří stovky korun ročně a je dobrým prvním krokem. Namísto toho, abyste si v létě pustili větrák, si můžete zatáhnout závěsy nebo připevnit do oken venkovní rolety. Jenom individuální kroky každého z nás nestačí: největší dopad mají ty změny, které může ovlivnit samospráva, političky a politici.

4 Jan Skalík 1) Jaký je význam adaptačních opatření pro obyvatele měst? Dopady změny klimatu nejlépe vyřeší, pokud zabráníme přílišnému oteplení planety. Na prvním místě je tedy nezbytné se zabývat snižováním emisí. Ve městech se to týká především zateplování budov nebo přechodu na nízkoemisní dopravní způsoby. Adaptace na dopady té části změny klimatu, která je již nyní nevyhnutelná, ovšem pomůže také. Výzkumy dokládají, že lidé, kteří přijímají adaptační opatření, jsou následně i více ochotní snižovat své emise. Pokud budeme totiž brát důsledky změny klimatu vážně a připravovat se na ně, více nás to motivuje něco dělat i s příčinami. 2) 2) Jaká opatření podle Vás mohou být skutečně účinná? Nejúčinnější adaptační opatření jsou ta provázaná s řešením příčin změny klimatu. Je protismyslné, dát si na dům klimatizaci, jejíž provoz k oteplování planety v důsledku dále přispívá. Naopak například podpora cyklistiky ve městech je pravým opakem: nejenže se uspoří emise vznikající tím, že se auta posouvají v dopravních zácpách, ale ušetří se i emise spojené se zapnutou klimatizací v těchto autech. Na úrovni celého města je pak užitečné podporovat zeleň v ulicích a na střechy domů instalovat solární panely, které kromě vyrobené energie zlepšují teplotní pohodu v podkrovních bytech. Důležité je také myslet na skupiny nejohroženější vlnami veder, jako jsou důchodci nebo lidé s nízkým příjmem. V centrech měst by mělo být dostatek příležitostí napustit si zdarma pitnou vodu. 3) 3) Co by města mohla dělat pro to, aby se dopady změn klimatu projevovaly s menší intenzitou? Města mohou podporovat další provázání a rozvoj příměstské a městské hromadné dopravy, aby byla rychlejší a levnější, než individuální. Spíše než rozvoj letišť by místní samosprávy měly podporovat rozvoj příměstských vlaků a rychlovlaků. Téměř 4 z 5 Čechů by dle výzkumu Katedry environmentálních studií přivítali méně aut ve městech. Nejpodstatnější ale je, abychom všichni přijali tyto opatření za svá a dále je dlouhodobě rozvíjeli. K tomu může přispět strategicky vedené komunitní a městské plánování a podpora veřejných občanských iniciativ. 4) 4) Co podle Vás může zlepšit každý Pražan? Co může každý udělat u sebe doma, ve svém okolí? Nebude jistě na škodu, když si před okno vysadíte strom. Pokud to udělat sami nemůžete, napište svému zastupiteli nebo zastupitelce, ať se o jeho zasazení zasadí.

5 Jan Šamánek 1) Jaký je význam adaptačních opatření pro obyvatele měst? Důležitý význam adaptačních opatření je podle mě v tom, že zpříjemňují pobyt obyvatel ve veřejném prostoru, kde dochází k prolínání různých společenských skupin a jejich vzájemným interakcím. V dlouhodobějším výhledu tedy můžou v kontextu stále častějších extrémních projevů počasí pomáhat udržet význam veřejného prostoru jako urbánní komunikační arény. 2) Jaká opatření podle Vás mohou být skutečně účinná? Podle mého názoru nejde tolik o konkrétní podobu opatření. Důležité je zejména to, aby města k zavádění opatření přistupovala systémově a aby se adaptační opatření stala důležitou součástí městského plánování. 3) Co by města mohla dělat pro to, aby se dopady změn klimatu projevovaly s menší intenzitou? Změny klimatu a jejich dopad na specifické městské prostředí by měly být nedílnou součástí sady faktorů braných v úvahu v procesech městského plánování.

6 Podpořeno grantem Ministerstva životního prostředí