KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Vyřazování z provozu jaderných zařízení a nakládání s jadernými odpady

Transkript

1 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne SEK(2004)621 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Vyřazování z provozu jaderných zařízení a nakládání s jadernými odpady Úprava odpovědnosti v oblasti jaderné energie vyplývající z činnosti Společného výzkumného střediska (SVS) prováděné v rámci Smlouvy o Euratomu Pozn.: Toto znění je pouze shrnutím základního francouzského znění dokumentu SEK(2004)621 final v konečném znění. CS CS

2 Obsah 1. Shrnutí Účel sdělení Závěry... 7 CS 2 CS

3 1. SHRNUTÍ Společné výzkumné středisko (SVS) bylo zřízeno na počátku 60. let v rámci Smlouvy o Euratomu. Zpočátku se soustřeďovalo pouze na jadernou oblast, ale později svou činnost rozšířilo na další obory. Činnost v oblasti jaderné technologie tvoří doposud 30 % celkové činnosti Střediska. Tato činnost je zaměřena převážně na otázky ochrany a bezpečnosti, jež patří k prioritám mírového využívání jaderné energie v Evropě a tudíž i k prioritám SVS. Doposud nebylo stanoveno žádné datum pro ukončení této činnosti, jejíž pokračování by si mohlo vyžádat stavbu nových zařízení, popř. nových laboratoří. Podle Smlouvy o Euratomu je však SVS příslušné pro zděděné problémy v jaderné oblasti, související zejména s vyřazováním z provozu odstavených jaderných zařízení. Evropský parlament a Rada za tímto účelem vytvořily po vzájemné dohodě novou rozpočtovou položku. V roce 1999 rozhodla Komise o neprodleném zahájení programu vyřazování z provozu (program D&WM) 1 svých zastaralých jaderných zařízení, přičemž se řídila novým konceptem okamžitého vyřazení z provozu, který přijala většina členských států Unie, a nikoliv konceptem zpomaleného vyřazování z provozu, jenž využívá toho, že úroveň radioaktivity v těchto zařízeních klesá. Cílem tohoto sdělení je předložit předběžný celkový program, do nějž bude začleněno vyřazování z provozu existujících zařízení (ať již byla odstavena, anebo jsou i nadále v činnosti) a nakládání s již vzniklými odpady nebo s odpady, které vzniknou v důsledku vyřazování z činnosti jaderných zařízení. Proto byly vytvořeny hypotézy, na jejichž základě mají být v závěru programu veškerá existující zařízení vyřazena z provozu a odpady odstraněny. Přirozeně bude tento program pravidelně přezkoumáván a k danému okamžiku musí vždy zohlednit případná nově vybudovaná zařízení. Jaderná zařízení SVS Většina jaderných zařízení umístěných v lokalitě Ispra (I) je už řadu let zastaralá. Byla s konečnou platností odstavena, a měla by tudíž být vyřazena z provozu. Ostatní jaderná zařízení SVS umístěná v Pettenu (NL), Geelu (B) a v Karlsruhe (D) jsou dosud v provozu. Jejich vyřazení z provozu bude pravděpodobně provedeno nejdříve v roce 2015, popř. 2025, ne-li ještě později. Komise však nehodlá tak dlouho čekat a v souladu s doporučeními Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) týkajícími se vyřazování z provozu jaderných zařízení a pro nakládání s odpady zamýšlí vypracování plánů vyřazování z provozu zařízení, která jsou v současné době činná, jakož i plánů průběžné modernizace těchto zařízení až do okamžiku jejich vyřazení z provozu. SVS provádí od roku 1999 opatření s cílem vyřadit z provozu jaderná zařízení a naložit s odpady ve čtyřech lokalitách (zejména v Ispře). Ve svém sdělení KOM(1999)114 předložila Komise svůj program a své záměry Radě a Evropskému parlamentu. 1 D&WM: Decommissioning and Waste Management (vyřazování z provozu a nakládání s odpady) CS 3 CS

4 Sdělení KOM(1999)114 Sdělení COM(1999) 114 předložené Radě a Evropskému parlamentu obsahovalo první verzi programu vyřazování z provozu těchto zařízení. Dále v něm bylo oběma orgánům oznámeno rozhodnutí Komise zahájit realizaci takového programu. Předložený program byl v podstatě zaměřen na historickou odpovědnost, tj. na již odstavená zařízení a nakládání s odpady vzniklými po dobu jejich provozu. Náklady na odstranění zátěže vyplývající z této historické odpovědnosti byly předběžně odhadnuty na 230 milionů eur, náklady na vyřazování z provozu zařízení dosud činných ( budoucí odpovědnost ) na 223 milionů eur (v cenách z roku 1998), ve sdělení zaokrouhlené 220 milionů eur, z čehož vyplývá celková částka nákladů ve výši 453 milionů eur (v cenách z roku 1998). Aktualizace programu Koncem roku 2002 provedlo SVS novou analýzu své historické odpovědnosti i své budoucí odpovědnosti. Celkové náklady byly k tomuto okamžiku odhadnuty na 941 milionů eur (v cenách z roku 2003). Na návrh Účetního dvora byl program přezkoumán konsorciem externích společností, které mají zkušenosti v tomto oboru. Náklady na jeho provedení byly odhadnuty na milionů eur (v cenách z roku 2003); tento odhad je o 13,6 % vyšší než odhad SVS. Náklady na další alternativu nazvanou zelená louka, tj. navrácení půdního fondu do původního stavu, se odhadují na 76 milionů eur (v cenách z roku 2003). Komise dospěla k názoru, že nejnovější odhady SVS i konsorcia týkající se způsobu provádění prací a nejistoty spojené s uskutečňováním programu jsou si relativně blízké. Navíc zdůrazňuje, že oba její odhady vycházejí z údajů, které nebyly při prvním vyhodnocení k dispozici (kompletní inventář a nové radiologické údaje). V souladu s konzervativním principem a vzhledem k tomu, že pozemky, na nichž se nacházejí jaderná zařízení Euratomu. patří třetím osobám, se Komise rozhodla pro alternativu zelené louky. Celkové náklady na provedení programu, které dosahují výše milionů eur (v cenách z roku 2003), byly následujícím způsobem rozděleny mezi čtyři střediska: 56,3 % Ispra (645 milionů eur) 34,0 % Karlsruhe (389 milionů eur) 6,0 % Petten (69 milionů eur) 3,7 % Geel (42 milionů eur) Analýza růstu nákladů na provádění programu Náklady na provádění tohoto programu rostou z několika důvodů: Zpřísňování podmínek a s tím spojené zvyšování nákladů na konečné uložení odpadu. CS 4 CS

5 Růst nákladů v zemích, na jejichž území se nacházejí zařízení Euratomu (hostitelských zemí), zejména v Belgii a v Itálii, kde byla u předběžných nákladů provedena význačná oprava směrem vzhůru. Další vývoj právních předpisů hostitelských zemí, které upravují nakládání s odpady a jejich balení. Kategorizace odpadů je přesnější (zpřesnění spektrometrie) a vyžádá si použití výkonných zařízení. Požadavky na balení jsou přísnější a uvolňovací úrovně pro propuštění z regulativní kontroly byly sníženy. Zohlednění všech zaměstnanců, kteří se podílejí na řízení zastaralých zařízení. Nové vyhodnocení úkolů a technických potíží. Nakládaní se zvláštním odpadem a jeho odvoz: jaderný materiál (ozářené a neozářené hořlavé látky), alkalické kovy (Na a NaK). Nové rozsáhlé přezkoumání prací na vyřazování z provozu jaderných zařízení, které bude nutno provést, zejména s ohledem na zařízení, která jsou dosud v provozu ( budoucí odpovědnost ). Snížení popř. odstranění rizik a nejistot Jako u všech programů této povahy se i zde vyskytují rizika a nejistoty Hmotná rizika dvojí povahy: běžná rizika spojená s velkými staveništi a tzv. jaderná rizika vyplývající z nakládání s ozářenými nebo radioaktivně kontaminovanými materiály. Riziko běžných nehod (pády, pohmožděniny, popáleniny, úrazy elektrickým proudem) je stejné povahy jako na jiných staveništích obdobné velikosti. Obecně však při pracích na vyřazování z provozu jaderných zařízení dochází jen k malému množství nehod. To je bezpochyby výsledkem dobré přípravy všech prací ve spojení s postupy k zajištění kvality, jež platí pro veškerou činnost v oblasti jaderných technologií. SVS zavádí tato opatření s cílem zabránit způsobení újmy na zdraví lidí a majetkovým škodám a práce zadává pouze společnostem, které mají zkušenosti s organizací obdobných prací. Jaderné riziko jsou podstatně nižší v odstavených zařízeních, zejména pak po odvozu jaderného paliva, jež se provádí před vyřazením z provozu. Zůstává však zbytkové riziko (nebezpečí šíření kontaminace nebo vystavení ionizačnímu záření) v důsledku kontaminovaných nebo radioaktivních odpadů a zařízení; riziko šíření kontaminace vzrůstá se stářím zařízení, jestliže takovéto zařízení není náležitě udržováno. To představuje jeden z důvodů pro co nejrychlejší vyřazení z provozu zastaralých zařízení. Zaměstnanci SVS a pověřených společností, jež mají zkušenosti s pracemi v oboru jaderné technologie, jsou schopni zamezit riziku rozšíření kontaminace. Zařízení vyřazovaná z provozu se izolují (uzavření, odvětrávání, filtrace) a uplatní se přísné předpisy pro nakládání s odpady a jejich balení. Riziko vystavení ionizačnímu záření je omezováno uplatňováním tzv. zásady ALARA (As Low As Reasonable Achievable), která zahrnuje například vzájemné porovnávání nejrůznějších možných scénářů a jejich radiologických implikací i zavádění vhodných biologických ochranných opatření, jako je použití ochranných oděvů a prostředků k ochraně dýchacích orgánů. CS 5 CS

6 Tato opatření k ochraně pracovníků a jejich pracovního prostředí přirozeně rovněž přispívají k ochraně širší veřejnosti a celkového životního prostředí. Kromě technických rizik existují i finanční rizika: Zvýšení nákladů spojených s nakládáním s odpady a jejich konečným uložením: Toto riziko se vyskytuje ve všech čtyřech hostitelských zemích, ať již proto, že neexistují možnosti definitivního vyřazení z provozu jaderných zařízení, v jehož důsledku by byl původce odpadů zproštěn finančních závazků (Německo a Itálie) a/nebo z toho důvodu, že se náklady na konečné vyřazení z provozu mohou do provedení posledních likvidačních prací ( ) ještě dále zvýšit. To představuje jeden z důvodů pro předložení návrhu směrnice Rady2, jež má urychlit zřízení konečných úložišť v zemích, které je ještě nemají. Nezávisle na tom, o kterou hostitelskou zemi se jedná, lze však rozumně vycházet z toho, že na základě zkušeností určitých členských států i podrobných studií mohou být v současné době náklady na nakládání s odpady a jejich konečné uložení lépe odhadnuty, takže bude tento proces možno napříště lépe zvládnut. Další rozvoj mezinárodních a vnitrostátních právních předpisů upravujících zejména nakládání s odpady, balení odpadů a jejich ukládání, radiační ochranu (stanovení mezní hodnoty tak, aby bylo zajištěno nepřekročení provozních limitů ozáření), Zvýšení administrativních překážek: zvýšení rozsahu povinné dokumentace, komplexnější správní řízení (veřejná šetření), Zvýšení mzdových nákladů a míry inflace. Klasická průmyslová rizika vyplývající se smluvních vztahů s dodavateli a poskytovateli služeb. Ke zvládnutí těchto rizik byla přijata preventivní opatření. Kromě získání stanoviska skupiny nezávislých odborníků a prací a studií, které provedly na místě společnosti s potřebnými zkušenostmi, byly udržovány průběžné kontakty s vnitrostátními orgány, zejména v Itálii, s cílem dosáhnout převzetí baleného odpadu vnitrostátní organizací a vyloučit tak možnost, že budou muset být znovu baleny po zřízení konečného úložiště. Organizace a metody řízení byly přizpůsobeny potřebám provádění významných dlouhodobých průmyslových projektů a probíhá výměna informací s vnitrostátními orgány členských států, které uskutečňují obdobné programy. Transparentnost Na základě uvedených opatření lze program sledovat a alespoň jednou ročně aktualizovat; což zároveň umožňuje účinnou komunikaci se zúčastněnými stranami: Radou a Evropským parlamentem, úřady státní a místní správy hostitelských zemí i s veřejností. KOMISE ŽÁDÁ RADU A EVROPSKÝ PARLAMENT, ABY VZALY OBSAH TOHOTO SDĚLENÍ NA VĚDOMÍ 2 Návrh směrnice Rady o likvidaci vyhořelého jaderného paliva a radioaktivních odpadů KOM(2003) 32 v konečném znění CS 6 CS

7 2. ÚČEL SDĚLENÍ Účelem tohoto sdělení je poskytnout Evropskému parlamentu a Radě aktuální informace o vývoji programu vyřazování z provozu zastaralých jaderných zařízení a nakládání s jaderným odpadem (program D&WM 3 ), který byl zahájen Komisí v roce Toto nové sdělení představuje zároveň odpověď na žádost Rady a Evropského parlamentu o předložení dlouhodobého akčního plánu programu D&WM. Proto jsou v něm představeny výsledky přezkoumání programu, které v roce 2002 provedl SVS a v roce 2003 konsorcium společností, jež mají bohaté zkušenosti v tomto oboru (dále jen Konsorcium ). 3. ZÁVĚRY Program předložený v roce 1999 Evropskému parlamentu a Radě byl zásadně zrevidován v souladu s doporučeními obou uvedených orgánů i doporučeními Účetního dvora a správní rady. Byl aktualizován tak, aby odpovídal vývoji rámcových podmínek (nové právní předpisy, nové vnější náklady) i výsledkům podrobnějšího přezkoumání odpovědnosti Komise, a to jak historické (zachovávání bezpečnosti, nakládání s existujícími odpady, vyřazování z provozu odstavených zařízení), tak i budoucí (likvidace zařízení, která jsou dosud v provozu, a nakládání s příslušnými odpady). SVS pověřilo konsorcium externích společností provedením přezkumu programu aktualizovaného v roce Konsorcium schválilo hlavní směry programu a potvrdilo plán nákladů vypracovaný CCR a zvýšený o 13 %. Skupina nezávislých odborníků, která radí CCR, se seznámila se zprávou konsorcia a schválila její závěry. Komise považuje přezkoumání svého programu D&WM a konečných výsledků za uspokojivé. Podle jejího názoru je vyhodnocení konsorcia potvrzením hodnocení vypracovaného SVS. Jedná se zřejmě o velmi střízlivé zhodnocení, které může v případě potřeby umožnit vyvážení rizik, jež mohou vyplynout náhodných událostí podrobněji vymezených v předchozím textu. Komise oceňuje podporu, kterou jí při sestavování tohoto sdělení poskytla správní rada SVS. Komise zamýšlí pokračovat v provádění programu D&WM. Program hodlá každoročně aktualizovat a každé čtyři roky provést jeho hodnocení a odpovídající revizi. O každé revizi bude podrobně informován Evropský parlament a Rada. 3 D&WM: Decommissioning and Waste Management (vyřazování z provozu a nakládání s odpady) CS 7 CS