OCEŇOVÁNÍ DŘEVIN ROSTOUCÍCH MIMO LES

Transkript

1 Jaroslav Kolařík a kolektiv OCEŇOVÁNÍ DŘEVIN ROSTOUCÍCH MIMO LES včetně výpočtu kompenzačních opatření za kácené nebo poškozené dřeviny METODIKA AOPK ČR Praha 2013

2

3 Jaroslav Kolařík a kolektiv OCEŇOVÁNÍ DŘEVIN ROSTOUCÍCH MIMO LES včetně výpočtu kompenzačních opatření za kácené nebo poškozené dřeviny METODIKA AOPK ČR Praha 2013

4 klíčová slova: dřeviny rostoucí mimo les oceňování dřevin hodnota dřevin ekologická újma metodika Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2013 Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky je státní instituce, která zajišťuje odbornou podporu výkonu státní správy, vyvíjí metodickou činnost a zajišťuje odbornou i praktickou péči o naši přírodu, zejména o chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace a národní přírodní památky. Více na ISBN

5 Obsah Předmluva I Úvod I Historie oceňování dřevin v České republice I Oceňování solitérních stromů Vstupní parametry Taxon Průměr kmene Určení průměru kmene z pařezu Výška stromu Výška nasazení koruny Průměr koruny Fyziologická vitalita Zdravotní stav Objem koruny odebrané nevhodným řezem Atraktivita umístění stromu Růstové podmínky stromu Prvky se zvýšeným biologickým potenciálem Biologický význam taxonu Biologický význam stanoviště Postup oceňování solitérních stromů Krok 1: Určení základní bodové hodnoty Krok 2: Zohlednění objemu koruny stromu Krok 3: Zohlednění zdravotního stavu a fyziologické vitality Krok 4: Zohlednění nevhodného řezu Krok 5: Zohlednění polohového koeficientu Krok 6: Zohlednění prvků se zvýšeným biologickým potenciálem Krok 7: Zohlednění stanoviště a významu taxonu stromu Krok 8: Výpočet základní bodové hodnoty u stromu s prvky se zvýšeným biologickým potenciálem Krok 9: Výpočet ceny stromu I Oceňování skupin stromů Postup oceňování skupin stromů Krok 1: Vyčíslení základní bodové hodnoty skupiny stromů Krok 2: Výpočet indexu překryvnosti Krok 3: Úprava základní bodové hodnoty dle koeficientu překryvnosti Krok 4: Výpočet ceny skupiny stromů I Postup oceňování skupin keřů a popínavých dřevin Vstupní parametry Taxon dřeviny Plocha porostu

6 5.1.3 Atraktivita umístění keře (popínavé dřeviny) Růstové podmínky keřové skupiny (popínavých dřevin) Postup oceňování keřů a popínavých dřevin Krok 1: Určení kategorie vzrůstnosti Krok 2: Určení základní bodové hodnoty Krok 3: Výpočet základní bodové hodnoty pro danou rozlohu keřů (lián) Krok 4: Zohlednění polohového koeficientu Krok 5: Výpočet ceny porostu keřů (lián) I Případové studie k oceňování Oceňování stromu Příklad Příklad Příklad Oceňování skupiny stromů Oceňování keřů a popínavých dřevin I Kompenzační opatření Krok 1: Určení výše korekčního rámce Krok 2: Volba typu kompenzačního opatření Krok 3: Výsadby volba počtu a velikosti vysazovaných rostlin Krok 4: Výsadby volba taxonu a délky povýsadbové péče Krok 5: Výsadby výpočet hodnoty kompenzačního opatření Bodová hodnota rostlinného materiálu (Br) Bodová hodnota výsadby (Bv) Bodová hodnota povýsadbové péče (Bp) Celková hodnota kompenzačních opatření Krok 6: Pěstební opatření Výchovný řez (RV) Zdravotní řez (RZ) Bezpečnostní řez (RB) Redukční řez obvodový (RO) Redukční řez stranový (RL-LR či RL-SP) Redukční řez úprava podjezdné výšky (RL-PV) Instalace bezpečnostní vazby statické (VS) Instalace bezpečnostní vazby dynamické (VD) Celková hodnota kompenzačních opatření Krok 7: Kontrola využití korekčního rámce Kontrola realizovaných kompenzačních opatření I Případová studie ke kompenzačnímu opatření I Softwarová podpora pro oceňování dřevin I Přílohy Tabulky k oceňování Tabulky ke kompenzačním opatřením...100

7 Předmluva V kombinaci nástrojů státní ochrany přírody v České republice nejcitelněji chybí širší využívání metod vycházejících z oceňování biodiverzity na všech úrovních. Většinou chápeme biodiverzitu včetně krajiny jako veřejný statek. Ohodnocení tohoto veřejného statku a jeho jednotlivých částí a poskytovaných přímých i nepřímých užitků však dosud není metodicky dopracováno a jeho aplikace nemá oporu v právních předpisech. Umožnění promítnutí ceny části spotřebovaného veřejného statku do ceny uvažované investice přitom integruje zachování biologické rozmanitosti do rozhodování hospodářských subjektů a investorů. Současný, i když v dobré snaze upravený, výpočet odvodů za vynětí zemědělské a lesní půdy svému účelu nemůže tento ucelený přístup nahradit. Obdobný princip by měl být významně uplatněn i při aplikaci nástrojů pozitivní stimulace - podpor, dotací a dalších finančních nástrojů pocházejících z veřejných rozpočtů. Jistě právě využití obdobné metodiky pro stanovení výše poplatků (případně sankce) za spotřebu (zničení či poškození) veřejného statku i pro posuzování výše dotací na jeho tvorbu by mohly být pro obě skupiny nástrojů základem jejich pochopení širší veřejností. Zejména pak, pokud by se podařilo v tomto směru udržet dnešní model, kdy jsou stávající poplatky (za znečišťování, odvody zemědělské a lesní půdy, odběr podzemních vod atd.) a sankce příjmem stejné kapitoly veřejného rozpočtu, ze které jsou pak uvolňovány dotace např. na krajinotvorná opatření. Bylo by však žádoucí, aby byla, významněji než dnes, uplatněna místní úměra tedy aby v oblasti, kde je odvedeno nejvíce poplatků a sankcí za spotřebu veřejného statku, se vrátilo z tohoto zdroje i nejvíce financí na jeho tvorbu. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR proto rozpracovává metodiky hodnocení a ohodnocování jednotlivých vybraných částí přírody. Někde jsme teprve na počátku; např. v oceňování jedinců zvláště chráněných druhů organismů vytržených z prostředí či v oceňování přístupu do krajiny. Pro širší uplatnění v praxi se však již v současné době například upravuje hodnocení a oceňování biotopů (vycházející z principů Hesenské metody dopracované Českým ekologickým ústavem v r. 2003). Nejdále je oceňování dřevin rostoucích mimo les rozvíjené již od r Českým ústavem ochrany přírody, později Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, které je v současnosti již běžně v odborné praxi užívané. Metodiku nyní nabízíme i včetně softwarového nástroje internetové kalkulačky, která je na našich webových stránkách volně k dispozici. Metodika oceňování dřevin rostoucích mimo les je postavena na objektivních kritériích, která byla volena s ohledem na širokou použitelnost, nicméně určitá odbornost je pro správné používání metodiky nutná. Vlastní ocenění je pak vždy výsledkem společenské dohody, která se v této metodice opírá především o stanovení pětileté doby pro kompenzaci újmy. Pětiletá doba byla zvolena zejména z důvodu stanovení této doby jako maximální pro následnou péči o náhradní výsadby dřevin dle zákona o ochraně přírody a krajiny. Metodika od svého předchozího vydání v r prošla dalším vývojem, ze zásadních věcí jmenujme úpravu u stanovení základní bodové hodnoty, změnu v přístupu k polohovému koeficientu a začlenění prvků se zvýšeným biologickým potenciálem. Posledně jmenovaná úprava má zohlednit stromy, které vykazují zvýšenou atraktivitu pro výskyt doprovodných organismů a tím ovlivňují hodnotu stromu. To se týká zejména stromů ve stadiu rozpadu (ale nejen jich). Zároveň byla metodika doplněna o výpočet kompenzačních opatření za kácení nebo poškození dřevin. Věřím, že toto vydání metodiky oceňování dřevin rostoucích mimo les spolu se softwarovou aplikací napomůže jejímu širšímu užití. Uvítáme Vaše postřehy a připomínky, které rádi zohledníme při dalším vývoji metodiky. Pavel Pešout náměstek ředitele AOPK ČR

8 1. I Úvod Oceňování dřevin v mimolesním prostředí je úkonem, který může mít několik důvodů. Třemi základními jsou: 1. oceňování dřevin majitelem pozemku, 2. výpočet kompenzace ekologické újmy za kácené dřeviny ( 9 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění), 3. výpočet vzniklé újmy při poškození dřeviny ( 86 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění). První bod je řešen vyhláškou k zákonu o oceňování majetku (zákon č. 151/1997 Sb., v platném znění), ovšem v případě dalších dvou bodů nelze tuto vyhlášku použít vzhledem k explicitní definici účelu zákona o oceňování majetku určeného v 1 tohoto zákona. Pro pokrytí účelu oceňování uvedených bodů 2 a 3 proto byla vytvořena předkládaná metodika oceňování dřevin rostoucích mimo les dle AOPK ČR. Předkládanou metodiku lze tedy využít následujícími způsoby: a) Kácení dřevin Pokud kácení dřevin probíhá na základě vydaného rozhodnutí, může orgán ochrany přírody uložit náhradní výsadbu jako kompenzaci ekologické újmy vzniklé kácením dřevin ( 9 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění). Výši této ekologické újmy lze vypočíst pomocí metodiky AOPK ČR a metodou kompenzačních patření (části definující rozsah náhradních výsadeb) v dané výši následně uložit realizaci výsadeb. Výsadby se ukládají na pozemku žadatele, pokud tam výsadby není možné nebo vhodné realizovat, je možné je uložit i na pozemcích jiných vlastníků s jejich svolením. b) Poškození dřevin V případě, že dojde k nevratnému poškození dřevin, může orgán ochrany přírody kromě pokuty za tento přestupek ( 87 a 88 zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění) vyžadovat i kompenzaci následků nedovoleného jednání. Výši újmy, která vznikla poškozením dřeviny, lze vypočíst právě pomocí metodiky AOPK ČR. Možné postupy jsou dva: pokud k poškození stromu došlo nevhodným ořezem, je součástí výpočtu hodnoty dřeviny metodikou AOPK ČR přímo krok, v němž se zjišťuje snížení hodnoty stromu. Výše újmy se pak rovná právě vypočtené srážce hodnoty, pokud je poškozením stromu jiný typ zásahu než ořez (např. poškození kmene), lze újmu vypočíst jako rozdíl hodnoty stromu před a po nedovoleném zásahu. Výpočet hodnoty dřevin pomocí metodiky AOPK ČR může sloužit i jako vhodný argument např. při plánování umístění staveb, plánování tras výkopů apod. Lze ji použít i v případě zdůvodňování výše finančních nákladů vynaložených na pravidelnou péči o dřeviny. Principiálně je metodika založena na výpočtu možné kompenzace odstraňovaných dřevin formou výsadby nových jedinců (nákladovým způsobem) a to v časovém rámci pěti let. Zavedením tohoto časového rámce se metodický postup liší od čistě nákladových oceňovacích postupů. Vycházíme z předpokladu, že především u stromů je nelogické počítat s kompenzací jejich odstraňování v časovém rámci odpovídajícím jejich skutečnému věku, protože tento čas ve značném množství případů přesahuje délku jedné lidské generace. Vyčíslení pouze hodnoty nahrazované dřeviny by tak v podstatě legalizovalo znehodnocení životního prostředí pro stávající generaci obyvatel prostoru bez odpovídající kompenzace. V rámci stávající verze metodiky oceňování dle AOPK ČR se počítá s náhradou odstraňovaného stromu či keře formou výsadby více jedinců, jejichž funkční význam v horizontu stanovených pěti let povede k náhradě efektu dřevin odstraňovaných. Součástí stávající verze metodiky je i dříve zpracovaná metodika výpočtu kompenzačních opatření. Ta sestává ze dvou modulů: výsadby stromů, pěstební zásahy prodlužující perspektivu stávajících stromů. Oba dva moduly je možné používat pro vyčíslení kompenzace ekologické újmy vzniklé poškozením dřeviny rostoucí mimo les nebo neoprávněným pokácením dřeviny rostoucí mimo les (souvislost 86 zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění). Pokud dochází k výpočtu kompenzace v rámci procesu povolování kácení dřevin ( 9 zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění), lze zatím využívat pouze modul výsadeb. Jménem kolektivu autorů věříme, že metodika významně pomůže v praxi orgánu ochrany přírody i při zpracování soudně znaleckých posudků v dané oblasti. 6

9 2. I Historie oceňování dřevin v České republice Oceňování vzrostlých stromů u nás v minulosti navazovalo na ceník okrasného školkařského zboží (Velkoobchodní a maloobchodní ceny Okrasné a školkařské zboží, Ceník č. 6 MZLVH, platí od ), doplněný Výměrem A2/1965 MZLVH (č.j. cen 73940/65) z , kterým byla rozšířena cenová křivka u listnatých stromů až do obvodu 80 cm (oproti původním 16 cm), u jehličnanů až na výšku 900 cm (oproti původním 200 cm). Uvedené ceníky vycházely z potřeby vysazovat vzrostlejší odrostky a tedy je i nakupovat a prodávat. Ceny v něm uvedené měly v dnešním pojetí charakter obchodní ceny (v podstatě směnnou hodnotu). S platností od stanovil tehdejší pražský podnik Sady, lesy a zahradnictví, p. hl. m. Prahy, v rámci volné tvorby cen (obdoba dnešních smluvních cen), maloobchodní ceny okrasného školkařského zboží OŠZ 1/1967, kterým byly stanoveny maloobchodní ceny výpěstků pro přesazování. Na tento ceník navázal Podnikový ceník vzrostlých okrasných stromů a keřů, platný od , který navazoval na výměr A2/1965 MZLVH a stanovil ceny parkové zeleně i ceny stromů a porostů v účelových rekreačních lesích a byl, v rámci volné tvorby cen, schválen plánovacím odborem NVP. Až do obvodu 80 cm (u listnatých dřevin) souhlasil s původním výměrem A2/1965 MZLVH. Z Podnikového ceníku SLZ z roku 1967 vycházel i následující Podnikový ceník SLZ z roku 1973 (s platností od ), s podstatně vyšší cenovou hladinou (pol. 317, str. 15, v roce 1967 činila Kč, v roce Kč/ks). Byl zároveň stanoven způsob výpočtu cen u stromů s větším obvodem kmene, než 130 cm, dodatečně bylo stanoveno rozpětí dalších tloušťkových stupňů až do 700 cm obvodu kmene. V té době vznikla řada okresních a městských vyhlášek o zeleni, které obsahovaly i ceník vzrostlých stromů. Tak na příklad v Ostravě, Chebu, Karviné a Jihočeském kraji, Hradci Králové byly ceníky totožné a vznikly zjednodušením a úpravou ceníku A2/1965, respektive Podnikového ceníku SLZ. K ceníkům byly připojeny soubory kriterií, respektive normativů pro jejich použití systém přirážek a srážek ze základní ceny. Přirážkami se zohledňovala kvalita biologická, historická a podle zastoupení zeleně v dané oblasti. Srážkami bylo možno zohlednit zdravotní stav, umístění v ucelených výsadbách apod. Nepříznivým jevem u ceníku SLZ bylo, že ceny pro vysoké stupně obvodu kmene rostly ceny tvrdě exponenciálně, bez inflexního bodu cenových křivek. Metodika Českého ústavu ochrany přírody (ČÚOP, později Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky - AOPK ČR) z roku 1993 byla vypracována z několika důvodů: a) objektivním důvodem byla potřeba vyčíslit společenskou hodnotu v poměrně velkém počtu případů neoprávněného kácení dřevin rostoucích mimo les, b) dříve vzniklé sazebníky jako součásti okresních nebo městských vyhlášek o ochraně zeleně se mohly odvolávat pouze na Podnikový ceník SLZ, který, jak bylo již uvedeno, byl schválen Plánovacím odborem NVP, v rámci volné tvorby cen. Z hlediska legislativně právního nebyly tyto vyhlášky a tím i ceníky uznány za právoplatné, protože orgány státní správy, které vyhlášky vydaly neměly legislativní kompetenci takovou vyhlášku vydat, neboť tyto vyhlášky neměly oporu ve vyšším obecně platném právním předpisu, c) v roce 1992 byl přijat jednak zákon č. 17/1992 Sb. o životním prostředí, který formuloval v 10 právní pojem ekologické újmy, jako ztrátu nebo oslabení přirozených funkcí ekosystémů, vznikající poškozením jejich složek nebo narušením vnitřních vazeb a procesů v důsledku lidské činnosti.vzniklou ekologickou újmu bylo potřeba v jednotlivých případech nějakým způsobem kvantifikovat. V témž roce byl přijat zákon č. 114/1992 Sb., který specifikoval ochranu dřevin rostoucích mimo les a v 9 náhradní výsadba a odvody, odst. (3) potvrzuje zmocnění k vydání zvláštního zákona, který stanoví výši odvodů, podmínky pro jejich ukládání i případné prominutí. Ke stanovení výše odvodů bylo nutno vypracovat metodiku a sazebník. V Českém ústavu ochrany přírody byl Ing. Jiřím Grulichem vypracován návrh znění tohoto zákona a předán ministerstvu životního prostředí ČR. Součástí tohoto návrhu byla i Metodika ohodnocování dřevin rostoucích mimo les a výpočet náhradní výsadby. Návrh tohoto zákona nebyl dodnes projednáván, ani přepracován. A proto byla metodika ohodnocování poskytnuta samostatně všem referátům životního prostředí okresních úřadů a magistrátům statutárních měst dopisem č.j. 480/93 z jako metodika soudně znaleckého pracoviště ČÚOP k použití ve správním a trestně správním řízení. Metodika byla vypracována skupinou odborníků. Hlavní osobností tohoto týmu byl prof. Ing. Jaroslav Machovec, CSc. ze zahradnické fakulty VŠZ 7

10 v Lednici na Moravě, dále doc. Ing. František Fér, CSc., Ing. Josef Čadil ze SLZ Praha (autor Podnikového ceníku SLZ), Ing. Jiří Grulich z Českého ústavu ochrany přírody, a další odborníci z VŠÚOZ v Průhonicích, SZTŠ Mělník a z dalších firem. Postup stanovení hodnot ceníku vzrostlých stromů, byl podle ústního sdělení takový, že základní hodnoty byly určeny pěstebně ekonomickým pokusem jako nákladová cena vypěstování určitého počtu výpěstků. Celkové náklady byly rozděleny podle zastoupení tloušťkových tříd do jednotlivých tloušťkových stupňů. Hodnoty dřevin takto určené představují potřebné náklady pro jejich vypěstování do příslušné velikosti a kvality, jedná se tedy o náklady na jejich pořízení (vypěstování), jak je uvedeno v č.j. 480/93. Vyčíslení hodnoty stromu vychází z vypočteného objemu aktivní části stromu (koruny) vztažené k průměru ve výčetní výši 130 cm nad zemí, dále pak druhu stromu, kategorie dlouhověkosti, regenerovatelnosti, nadmořské výšky a místa růstu. Způsob výpočtu a vyčíslená hodnota byla stanovena v intencích zákona č. 17/1992 Sb., zákona č. 114/1992 Sb., judikátu č. 5/1987 a stanoviska Generální prokuratury ČSFR č. 2 FGn 32/90-3. Pro usnadnění práce s metodikou ČÚOP (AOPK) 1993 byla vypracována počítačová aplikace, nejprve v databázovém prostředí programu FOXPRO a později v prostředí WINDOWS firmou Florart (doc. Ing. Pavel Šimek, Ph.D.). V letech byly díky grantu hlavního města Prahy podniknuty v rámci Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu další přípravné práce, při nichž byly shromážděny a přeloženy dostupné zahraniční metodiky oceňování dřevin. Další etapou prací na ohodnocování dřevin bylo vypracování algoritmu pro zpracování metodiky oceňování dřevin prof. Ing. Milošem Pejchalem, CSc. a doc. Ing. Pavlem Šimkem, Ph.D. ze Zahradnické fakulty v Lednici na Moravě, který byl prezentován na semináři v Plzni v roce 2004 a následně na semináři v Liberci. Ing. Jaroslav Kolařík Ph. D. zpracoval pro město Brno upravenou metodiku oceňování stromů vycházející z metodiky ČÚOP a doplněnou o další kriteria. Na základě této upravené metodiky zpracoval Ing. Jaroslav Kolařík, Ph.D. návrh upravené metodiky AOPK ČR (verze 2006), včetně počítačového programu pro její používání. Nezávisle na tomto návrhu zpracovali prof. Ing. Jaroslav Machovec s Ing. Jiřím Grulichem (2007) Metodiku oceňování trvalé zeleně (vegetačních prvků), kterou předali AOPK ČR. K oběma metodikám se následně uskutečnila diskuse v AOPK ČR. K upravené metodice AOPK prezentoval písemně podrobné připomínky Ing. Pavel Bulíř, CSc. z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., který se zabývá problematikou oceňování dřevin na principu Kochovy metody, používané v Německu. V roce 2008 byla Lesnickou a dřevařskou fakultou Mendelovy univerzity v Brně zpracována srovnávací studie s účastí zástupců všech tří zpracovatelských týmů metodik oceňování. Výsledkem bylo doporučení k harmonizaci cenové úrovně, které bylo zapracováno do verze metodiky AOPK ČR z roku Ve verzi metodiky oceňování dřevin AOPK ČR z roku 2013 jsou oproti předcházející verzi následující zásadní změny: rozdělení stromů do kategorie A a B (místo rychlerostoucí a ostatní) dle parametru rychlosti růstu a nahraditelnosti taxonu a navazující změna v určení základní bodové hodnoty, zohlednění prvků se zvýšeným biologickým potenciálem, nahrazení polohového koeficientu, který je v současnosti kalkulován na základě atraktivity stanoviště a stanovištních podmínek pro růst dřeviny, změna vyjádření průměru kmene u vícekmenů, začlenění kompenzačních opatření, navazující úpravy v přílohách. Každá metodika ohodnocování dřevin, i když se k její konstrukci přistupuje z různých hledisek, vždycky bude především určitou společenskou dohodou, která bude vyjadřovat míru vztahu společnosti k hodnoceným fenoménům, jejich důležitosti pro společnost. 8

11 3. I Oceňování solitérních stromů 3.1 I Vstupní parametry I Taxon Taxonem je míněn druh dřeviny včetně kultivarů I Průměr kmene Průměr kmene je měřen ve výšce 1,3 m nad zemí, ve směru kolmém k ose kmene. V případě oválného průřezu kmene je jeho hodnota dána aritmetickým průměrem dvou na sebe kolmých měření. Pokud jsou na kmeni nerovnosti, průměr je zjišťován těsně nad nebo pod touto nerovností. Průměr kmene se měří v celých centimetrech. Pokud se strom větví pod stanovenou výškou 1,3 m, měří se průměr kmene pod větvením v místě, kde již průměr není významným způsobem ovlivněn kořenovými náběhy. V případě vícekmenů jsou měřeny průměry všech kmenů. Výsledná hodnota, která následně vstupuje do výpočtu, je dána vztahem: 2 2 d = d max + d ostatní kde d max je průměr největšího kmene, d ostatni je aritmetický průměr šířky kmenů ostatních. Pokud je pro předmětný strom uveden obvod kmene, průměr kmene získáme přepočtem na základě vtahu: d = O π kde O je obvod kmene Pozn. Pro účely oceňování dřevin se neodečítá vrstva kůry a borky I Určení průměru kmene z pařezu Pro potřebu výpočtu průměru kmene v 1,3 m z pařezu se použije vztah: d = d pařez 1,367 kde d pařez je průměr kmene na pařezu v cm. Pokud se však v okolí pařezu nachází stromy stejného druhu, stáří a dimenze, je vhodnější určit průměr kmene v 1,3 m podle průměru kmene sousedního stojícího jedince (resp. určit přepočtový vztah dle stojícího stromu). Obr. 1: Zobrazení místa měření průměru kmene Obr. 2: Zobrazení místa měření průměru kmene u nakloněného stromu 9

12 3.1 Vstupní parametry Obr. 3: Místo měření průměru v případě kmene s boulí Obr. 4: Místo měření průměru u stromu, kde se kmen větví ve výšce nižší než 1,3m Obr. 5: Místo měření průměru kmene stromu rostoucího ve svahu 10

13 3.1 Vstupní parametry Obr. 6: Místa měření průměru u vícekmenu 11

14 3.1 Vstupní parametry I Výška stromu Výška stromu je dána vzdáleností mezi bází kmene a vrcholem koruny. V případě stromů nakloněných je tato vzdálenost dána úsečkou, která prochází vrcholem stromu a je kolmá k povrchu terénu (viz obr. 7). Výška stromu je měřena pomocí výškoměru. Principem je měření na základě podobnosti trojúhelníků, proto je třeba znát odstupovou vzdálenost. Odstupová vzdálenost je běžně počítána od báze kmene (viz obr. 7), pouze v případě nakloněného stromu je nutno tuto vzdálenost počítat od svislice z vrcholu (viz obr. 8). Nezbytné je i zvolení dostatečné odstupové vzdálenosti, neboť v opačném případě může docházet ke vzniku chyb (viz obr. 9). Výška se určuje s přesností na metry. Obr. 7: Výška stromu. Odstupová vzdálenost je měřena od paty kmene. Obr. 8: Měření výšky nakloněného stromu. Odstupová vzdálenost měřena od bodu X Obr. 9: Chyba vznikající při zvolení nedostatečné odstupové vzdálenosti 12

15 3.1 Vstupní parametry I Výška nasazení koruny Výška nasazení koruny (viz obr ) se určuje jako vzdálenost mezi patou kmene a místem, kde začíná hlavní objem větví a asimilačních orgánů. Určuje se s uvážením skutečnosti, že jeho účelem je následný reprezentativní výpočet objemu koruny. Výška nasazení koruny je udávána s přesností na metry. Rozdílem výšky stromu a výšky nasazení koruny je dán parametr výška koruny. Obr. 10: Zobrazení výšky nasazení koruny Obr. 11: Zobrazení výšky nasazení koruny u stromu s asymetrickou korunou 13

16 3.1 Vstupní parametry I Průměr koruny Průměr koruny se uvádí v metrech jako aritmetický průměr dvou na sebe kolmých měření. V případě výrazně asymetrické koruny se měří jeden průměr v nejdelší ose a jeden na něj kolmý (viz obr. 14). Obr. 12: Zobrazení průměru koruny Obr. 13: Průměr koruny u nakloněného stromu (viz obr. 14) Obr. 14: Průměr asymetrické koruny 14

17 3.1 Vstupní parametry I Fyziologická vitalita Charakterizuje strom z hlediska jeho fyziologické aktivity. Hodnotí se parametry ukazující na jeho životaschopnost. Hlavním hodnoceným parametrem jsou defoliace koruny, změny formy větvení na periferii koruny a vývoj sekundárních výhonů. Použitá stupnice je následující: 0 výborná 1 mírně narušená 2 zřetelně narušená (stagnace růstu, prosychání koruny na periferních oblastech koruny) 3 výrazně snížená (začínající ústup koruny, odumřelý vrchol koruny) 4 zbytková vitalita (větší část koruny odumřelá) 5 suchý strom Obr. 15: Fyziologická vitalita výborná (0) Obr. 16: Fyziologická vitalita mírně narušená (1) Obr. 17: Fyziologická vitalita zřetelně narušená (2) Obr. 18: Fyziologická vitalita výrazně snížená (3) Obr. 19: Fyziologická vitalita zbytková (4) Obr. 20: Suchý strom, fyziologická vitalita (5) 15

18 3.1 Vstupní parametry I Zdravotní stav Parametr zdravotního stavu odráží stupeň mechanického oslabení a poškození jedince. Strom je tedy hodnocen dle úrovně mechanického narušení, stupně kolonizace dřevokaznými houbami, existence dutin, růstových deformací apod. Použitá stupnice je následující: 0 zdravotní stav výborný 1 dobrý (defekty malého rozsahu bez vlivu na stabilitu nosných prvků) 2 zhoršený (narušení zásadního charakteru, často vyžadující stabilizační zásah) 3 výrazně zhoršený (souběh defektů či poškození snižující perspektivitu hodnoceného jedince, vyžaduje stabilizační zásah) 4 silně narušený (bez možnosti stabilizace, významně zkrácená perspektiva) 5 havarijní (akutní riziko rozpadu), případně rozpadlý jedinec Jako poškození dřeviny mohou být orgánem ochrany přírody kvalifikované i zásahy, které mají vliv na zdravotní stav nebo vitalitu stromu (např. mechanické poškození kmene nebo větví). Výsledná ekologická újma je následně vyčíslena rozdílem celkové hodnoty stromu před zásahem (poškozením) a po něm. Hodnotami, které popisují rozsah poškození jsou většinou právě zdravotní stav a vitalita stromu. Obr. 21: Zdravotní stav výborný (0) Obr. 22: Zdravotní stav dobrý (1) Obr. 23: Zdravotní stav zhoršený (2) Obr. 24: Zdravotní stav výrazně zhoršený (3) Obr. 25: Zdravotní stav silně narušený (4) Obr. 26: Stav havarijní (5) 16

19 3.1 Vstupní parametry I Objem koruny odebrané nevhodným řezem Jedná se procentuální stanovení objemu koruny odebrané nevhodným zásahem. Stanovuje se odhadem s přesností na desítky procent. Obr. 27: Schema části koruny odebrané nevhodným řezem Obr. 28: Příklad části koruny odebrané nevhodným řezem 17

20 3.1 Vstupní parametry I Atraktivita umístění stromu Parametrem nazvaným jako atraktivita umístění stromu zohledňujeme místo, na kterém se strom nachází. V úvahu je brána frekvence pohybu osob a důležitost stromu jako estetického prvku na daném místě včetně jeho viditelnosti. Vysoká - solitérní strom nebo významný prvek malé skupiny stromů často v historických a zámeckých parcích, městských parcích, náměstích, arboretech, ale i významná krajinná dominanta často mimo zastavěné území apod. Střední - stromy v uličním stromořadí, stromy na okrajích větších skupin ve veřejně přístupných parcích, významný (dobře viditelný) prvek v jiných zpevněných plochách zastavěného území, stromy jako součásti zeleně hřbitova apod. Méně významná - zeleň na sídlištích, vnitroblocích domů, sportovních areálech, doprovodná zeleň komunikací I. a II. třídy, méně významné (nebo viditelné) stromy ve zpevněných plochách zastavěného území apod. Nízká - strom jako součást porostu, výrazně se nelišící od ostatních, břehové a doprovodné zeleně vodních toků a nádrží, skupiny ve volné krajině, v hospodářských areálech, stromy mimo zastavěné území, doprovodná zeleň komunikací III. Třídy apod. Obr. 29: Atraktivita umístění stromu vysoká Obr. 30: Atraktivita umístění stromu střední Obr. 31: Atraktivita umístění stromu méně významná Obr. 32: Atraktivita umístění stromu nízká 18

21 3.1 Vstupní parametry I Růstové podmínky stromu Parametr označený jako růstové podmínky stromu zohledňuje stanoviště z hlediska velikosti prokořenitelného prostoru a půdních podmínek pro růst a vývoj jedince. Růstové podmínky stromu se hodnotí vizuálně v prostoru daném průmětem koruny dospělého jedince daného taxonu. Neovlivněné strom rostoucí v zastavěném prostředí i volné krajině, kde je bez omezení umožněn růst a vývoj jeho nadzemních i podzemních částí, a kde nedochází nebo jen minimálně k ovlivňování půdních poměrů Dobré strom rostoucí v místech kde je částečně (jednostranně) omezen rozvoj jeho podzemních popř. i nadzemních částí, a kde může docházet k menšímu negativnímu ovlivňování půdního prostředí (zhutněním půdy působeném pohybem pěších osob, údržbou komunikací v blízkosti stromů apod.) Zhoršené stromy rostoucí v travnatých pruzích a ostrůvcích v zastavěném území, v místech s prostorem ze dvou stran omezeným pro rozvoj nadzemních i podzemních částí a to okolní zástavbou nebo zpevněným povrchem v blízkosti báze kmene. Půdní podmínky jsou významně zhoršené, půda je viditelně zhutněná či prokazatelně kontaminovaná. Extrémní stromy rostoucí v místech, kde je z více než dvou stran limitovaný rozvoj kořenové soustavy popř. i nadzemních částí, a kde opakovaně dochází k činnostem přímo nebo nepřímo inhibujícím růst (působením chemických látek, solením, zhutňováním půdy, apod.). Půdní podmínky jsou extrémně zhoršené, nepropustné povrchy zasahují až do bezprostřední blízkosti báze kmene, zhutnění či kontaminace půdy dosahují prokazatelně zásadních hodnot. Obr. 33: Růstové podmínky neovlivněné Obr. 34: Růstové podmínky dobré Obr. 35: Růstové podmínky zhoršené Obr. 36: Růstové podmínky extrémní 19

22 3.1 Vstupní parametry I Prvky se zvýšeným biologickým potenciálem Prvkem se zvýšeným biologickým potenciálem se rozumí místa na stromě (mikrohabitaty), která vykazují významně zvýšenou atraktivitu pro doprovodné organismy. Hodnotí se prvky, které se vymykají obecné základní ekologické hodnotě stromu jako biologického prvku a které představují evidentní zvýšení biologického potenciálu předmětného stromu. Tučným písmem jsou zvýrazněny obzvlášť hodnotné prvky, u nichž může dojít při hodnocení ke zdvojnásobení jejich bodové hodnoty v případech, kdy mají extenzivní (rozsáhlý) charakter. Pozn. Níže uvedené prvky se zvýšeným biologickým potenciálem slouží k orientaci při hodnocení ekologické funkce stromu dle logiky metodiky. Mezi prvky se zvýšeným biologickým potenciálem zahrnujeme následující: - poškození borky (místa s absencí borky) místo na kmeni či kosterních větvích zbavené kůry o velikosti cca 30 x 30 cm a více, - rozštípnuté dřevo a trhliny rozhraní živého a mrtvého dřeva, může se jednat o rozštípnuté kosterní větve, které jsou stále spojené s kmenem, pukliny ve kmeni a silných větvích s různou příčinou vzniku, Pozn. vylomené větve lze akceptovat pouze v případě, že je není nutné odstranit pro zajištění provozní bezpečnosti stanoviště. - výtok mízy místa s výtokem tekutiny z kmene či silných větví, - zlomené větve pahýly po odlomených větvích s průměrem nad 15 cm, odstraněné za úrovní větevního límečku, - dutiny otevřené dutiny ve kmeni či kosterních větvích, - dutinky otvory malých rozměrů (např. výletové otvory), - hniloba - dřevo kmene a kosterních větví s patrnými známkami rozkladu, - suché větve větve dosud spojené se stromem, s průměrem nad 15 cm v místě větvení. Minimální délka braná v potaz při hodnocení je 1 m. Hodnotí se pouze větve, které není nutné odstranit za účelem zajištění provozní bezpečnosti stanoviště. - plodnice hub přítomnost plodnic dřevních hub na kmeni a silných větvích (akceptují se víceleté plodnice popř. masivní výskyt plodnic jednoletých) Příklady prvků se zvýšeným biologickým potenciálem viz obr Obr. 37: Poškození borky Obr. 38: Rozštípnuté dřevo 20

23 3.1 Vstupní parametry Obr. 39: Výtok mízy Obr. 40: Zlomené větve Obr. 41: Dutina Obr. 42: Dutinky v kosterních větvích 21

24 3.1 Vstupní parametry Obr. 43: Suché větve v koruně Obr. 44: Plodnice dřevokazných hub Obr. 45: Dutina s rozloženým dřevem Obr. 46: Hniloba 22

25 3.1 Vstupní parametry I Biologický význam taxonu Biologickým významem taxonu (nízký, střední a vysoký) rozumíme souhrn druhově specifických vlastností, který zahrnuje původnost daného taxonu v rámci České republiky a atraktivitu stromu pro různé druhy živočichů, které jsou na něj vázány v průběhu svého vývoje. Biologický význam taxonu je stanoven v tabulce 1a I Biologický význam stanoviště Významem stanoviště je hodnocena skutečnost, zda odstraněním předmětného stromu může dojít k ohrožení existence živočichů v dané lokalitě nebo zda jsou v dostupné vzdálenosti jiné stromy, které by tuto funkci mohly nahradit. Rozlišujeme proto: - solitérní strom, - strom jako součást stromořadí, - strom jako součást většího celku (parku nebo stromové skupiny). 23

26 3 I Oceňování solitérních stromů 3.2 I Postup oceňování solitérních stromů Obr. 47: Schema postupu výpočtu oceňování stromu 24

27 3.2 Postup oceňování solitérních stromů I Krok 1: Určení základní bodové hodnoty Ze seznamu taxonů (tab. 1a - viz příloha) se pro konkrétní druh či kultivar zjistí kategorie taxonu (kategorie A nebo B). Rozdělení stromů do kategorií bylo provedeno podle rychlosti růstu daného taxonu a možnosti jeho nahrazení. Pokud v seznamu není uveden konkrétní kultivar, použije se základní druh nebo kultivar s obdobnými růstovými vlastnostmi. Grafika 1: Výňatek z tabulky 1a Seznam taxonů listnatých a jehličnatých stromů uvedené v příloze Taxon Kategorie Regenerovatelnost Tvar koruny Biologický význam taxonu Abies alba B nízká nízká Abies alba Pendula B nízká jiný nízká Abies alba Pyramidalis B nízká jiný nízká Abies balsamea B nízká nízká Abies cephalonica B nízká nízká Abies concolor A nízká nízká Abies firma A nízká nízká Abies grandis B nízká nízká Abies holophylla B nízká nízká Abies homolepis B nízká nízká Abies koreana B nízká nízká Abies lasiocarpa B nízká nízká Podle průměru kmene daného stromu a kategorie taxonu se z tab. 2 (viz příloha) stanoví základní bodová hodnota. U stromů kategorie A, které mají průměr kmene větší než 60 cm je bodová hodnota rovna hodnotě maximální, tedy pro průměr 60 cm a to bodů. U stromů kategorie B je maximálním průměrem kmene 100 cm. U stromů s větším průměrem je bodová hodnota rovna hodnotě maximální, tedy bodů. Grafika 2: Výňatek z tabulky 2 Základní bodová hodnota uvedené v příloze Průměr kmene (cm) Plocha kmene (cm 2 ) Kategorie A Kategorie B

28 3.2 Postup oceňování solitérních stromů I Krok 2: Zohlednění objemu koruny stromu Pokud má daný taxon v tabulce 1 označen tvar koruny jako jiný, krok 2 se vynechává. V tomto kroku je strom hodnocen podle vytvořeného objemu koruny. Srovnáván je běžný stav se stavem zjištěným. Na základě parametru výšky koruny a průměru koruny se z tabulky 3a (popř. 3b) odečte skutečný objem koruny (tzn. stav hodnotitelem zjištěný) a dle barevné legendy v téže tabulce se zjistí tvarová skupina koruny. Jehličnatým dřevinám je vždy přisuzována koruna kuželovitá. Výsledný objem vychází v m 3. Grafika 3: Výňatek z tabulky 3a Skutečný objem koruny (listnaté) uvedené v příloze Průměr koruny (m) Výška koruny (m) Z tabulky 4 (viz příloha) se určí podle průměru kmene hodnoceného stromu a tvarové skupiny koruny (viz tabulka č. 3) hodnota tabulkového objemu vyjadřující běžný stav pro daný průměr a tvarovou skupinu koruny. Bez ohledu na kategorii taxonu (A či B) se odečítá tabulkový objem koruny až do průměru kmene 100 cm. U stromů s větším průměrem kmene se počítá s maximálními tabulkovými objemy korun pro jednotlivé tvarové skupiny korun (tzn. 747 m 3 pro kuželovitou korunu, 461 m 3 pro sloupovitou korunu, 1280 m 3 pro zaoblenou korunu a 1845 m 3 pro kulovitou korunu). Grafika 4: Výňatek z tabulky 4 Tabulkový objem koruny stromu uvedené v příloze Průměr kmene [cm] Objem koruny [m 3 ] Kuželovitá koruna Sloupovitá koruna Zaoblená koruna Kulovitá koruna Pokud je skutečný objem koruny hodnoceného stromu větší nebo rovný objemu tabulkovému, základní bodová hodnota zjištěná do tohoto kroku se nemění. Pokud je však skutečný objem koruny menší nežli tabulkový, upraví se základní bodová hodnota proporcionálně (viz příklad). Výsledek se matematicky zaokrouhlí na celá čísla. Příklad: základní bodová hodnota stromu bodů Skutečný objem koruny 536m 3 Tabulkový objem koruny 767m 3 základní bodová hodnota = ( )/767 základní bodová hodnota = bodů 26

29 3.2 Postup oceňování solitérních stromů I Krok 3: Zohlednění zdravotního stavu a fyziologické vitality Pomocí koeficientu z tabulky 5 zjištěného na základě zdravotního stavu a fyziologické vitality stromu se provede úprava základní bodové hodnoty, tzn. základní bodová hodnota z předchozího kroku se vynásobí koeficientem z tabulky 5. Výsledek se matematicky zaokrouhlí na celá čísla. Grafika 5: Výňatek z tabulky 5 Koeficient úpravy bodové hodnoty stromů dle jejich stavu Fyziologická vitalita Zdravotní stav ,95 0,9 0,7 0,4 x 1 0,95 0,95 0,9 0,7 0,4 x 2 0,9 0,8 0,8 0,6 0,3 0,2 3 x 0,6 0,6 0,4 0,2 0,1 4 x 0,4 0,2 0,2 0,1 0,05 Pozn.: Jako poškození dřeviny mohou být orgánem ochrany přírody kvalifikované i zásahy, které mají vliv na zdravotní stav nebo vitalitu stromu (např. mechanické poškození kmene nebo větví). Výsledná ekologická újma je následně vyčíslena rozdílem celkové hodnoty stromu před zásahem (poškozením) a po něm. Hodnotami, které popisují rozsah poškození jsou většinou právě zdravotní stav a vitalita stromu. 27

30 3.2 Postup oceňování solitérních stromů I Krok 4: Zohlednění nevhodného řezu K tomuto kroku přistupujeme pouze v případě, že strom byl poškozen nevhodným řezem. Pokud tomu tak není, krok 4 je ve výpočtu hodnoty stromu vynechán. Postup zohlednění nehodného řezu: - kvalifikovaným odhadem se určí objem odebrané části koruny v desítkách procent, - určí se snížení bodové hodnoty a to tak, že procentuální část bodové hodnoty (odpovídající procentu odebrané části koruny) se vynásobí koeficientem zjištěným v tabulce 6 podle stupně regenerovatelnosti (uvedeného v tab. 1) daného taxonu a fyziologické vitality. Grafika 6: Výňatek z tabulky 1a Seznam taxonů listnatých a jehličnatých stromů Taxon Kategorie Regenerovatelnost Tvar koruny Biologický význam Abies alba Pyramidalis B nízká jiný nízký Abies balsamea B nízká nízký Abies cephalonica B nízká nízký Abies concolor A nízká nízký Grafika 7: Výňatek z tabulky 6 Koeficient pro zohlednění nevhodného řezu uvedené v příloze Stupeň Fyziologická vitalita regenerovatelnosti Vysoký 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 - Střední 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 - Nízký 0,9 0,9 0, ze základní bodové hodnoty (z předchozího kroku) se odečte vypočítané snížení bodové hodnoty a výsledek se matematicky zaokrouhlí na celá čísla. Příklad: základní bodová hodnota zjištěná v předchozím kroku bodů objem nevhodně odebrané koruny 20% koeficient z tabulky 6 (pro vitalitu 2 a střední regenerovatelnost) 0,7 výpočet snížení bodové hodnoty (93 645/100) 20 0,7 = bodů základní bodová hodnota po zohlednění nevhodného řezu = bodů Pozn. Pokud je strom poškozen nevhodným řezem, může dojít zároveň ke snížení jeho zdravotního stavu. Nevhodný ořez můžeme tedy ve výpočtu zohlednit dle postupu popsaném v kroku 4 nebo vyčíslením rozdílu hodnoty stromu před poškozením a po poškození (se zohledněním změněné hodnoty zdravotního stavu). 28

31 3.2 Postup oceňování solitérních stromů I Krok 5: Zohlednění polohového koeficientu Pokud se jedná o památný strom dle zákona 114/1992 Sb., v platném znění, o ochraně přírody a krajiny, polohový koeficient je roven 2. V ostatních případech je polohový koeficient určen na základě atraktivity umístění stromu a růstových podmínek z tabulky 7. Grafika 8: Výňatek z tabulky 7 Polohový koeficient ke zohlednění umístění stromu a jeho růstových podmínek uvedené v příloze Růstové podmínky Atraktivita umístění stromu Vysoká Střední Méně významná Nevýznamná Neovlivněné 0,7 0,5 0,3 0,15 Dobré 0,8 0,6 0,4 0,2 Zhoršené 0,9 0,7 0,5 0,3 Extrémní 1 0,8 0,6 0,4 Základní bodová hodnota upravená dle předchozích kroků se vynásobí příslušným polohovým koeficientem. Výsledek se matematicky zaokrouhlí na celá čísla I Krok 6: Zohlednění prvků se zvýšeným biologickým potenciálem Ke kroku 6 přistupujeme pouze v případě, že na stromě byly detekovány prvky se zvýšeným biologickým potenciálem, jejichž bodový součet je alespoň 3 body. V opačném případě pokračujeme krokem č. 9 Při výpočtu vycházíme ze základní bodové hodnoty získané krokem 1. Provede se součet bodové hodnoty prvků se zvýšeným biologickým potenciálem, přičemž každý typ prvku je ohodnocen 1 bodem, vybrané prvky (označené tučným písmem) s extenzivním (rozsáhlým) charakterem mohou mít hodnotu 2 bodů. Na základě bodového součtu prvků se zvýšeným biologickým potenciálem se z tabulky 8 odečte koeficient. Grafika 9: Výňatek z tabulky 8 Koeficienty pro počet bodů dle typu prvku se zvýšeným biologickým potenciálem Součet bodů dle výskytu prvků se zvýšeným biologickým potenciálem Koeficient 3 0, ,15 7 a více 0,25 Základní bodová hodnota (shodná s hodnotou v kroku 1) se vynásobí koeficientem z tabulky 8 (zohledňujícím počet bodů dle typu prvků se zvýšeným biologickým potenciálem). Výsledek se matematicky zaokrouhlí na celá čísla. Dále pokračujeme krokem 7. 29

32 3.2 Postup oceňování solitérních stromů I Krok 7: Zohlednění stanoviště a významu taxonu stromu Podle biologického významu taxonu (uveden v tab. 1) a významu stanoviště se určí z tabulky 9 příslušný koeficient. Grafika 10: Výňatek z tabulky 1a Seznam taxonů listnatých a jehličnatých stromů uvedené v příloze Taxon Kategorie Regenerovatelnost Tvar koruny Biologický význam Abies alba B nízká nízký Abies alba Pendula B nízká jiný nízký Abies alba Pyramidalis B nízká jiný nízký Abies balsamea B nízká nízký Abies cephalonica B nízká nízký Abies concolor A nízká nízký Abies firma A nízká nízký Abies grandis B nízká nízký Abies holophylla B nízká nízký Grafika 11: Výňatek z tabulky 9 Koeficient zohledňující biologický význam stanoviště a taxonu Biologický význam stanoviště Biologický význam taxonu Nízký Střední Vysoký Solitérní strom 0,6 0,8 1 Strom jako součást stromořadí 0,4 0,6 0,8 Strom jako součást většího celku (park, stromová skupina) 0,2 0,4 0,6 Koeficient z tabulky 9 se vynásobí základní bodovou hodnotou získanou v kroku 6. Výsledek se matematicky zaokrouhlí na celá čísla. Dále pokračujeme krokem I Krok 8: Výpočet základní bodové hodnoty u stromu s prvky se zvýšeným biologickým potenciálem Celková základní bodová hodnota stromu, u kterého zohledňujeme výskyt prvků se zvýšeným biologickým potenciálem, je dána součtem základní bodové hodnoty z kroku 5 a kroku I Krok 9: Výpočet hodnoty stromu Hodnota stromu je určena vynásobením základní bodové hodnoty cenou bodu platnou pro daný rok. Výsledná hodnota se matematicky zaokrouhlí na celé koruny. Cena bodu se stanovuje na základě inflačního koeficientu, každoročně zveřejňovaného Českým statistickým úřadem ( Cena bodu se zaokrouhluje na dvě desetinná místa. Cena bodu pro rok 2013 = = 1,063 1,01 1,015 1,019 1,033 Cena bodu pro rok 2013 = 1,15 Kč Vývoj hodnoty ceny bodu od roku 2008 Rok Inflace (%) Cena bodu (Kč) , , ,5 1, ,9 1, ,3 1, ,15 30

33 4. I Oceňování skupin stromů Skupina stromů je hodnocena prostým součtem hodnoty jednotlivých hodnocených dřevin, které tvoří skupinu. Vstupní hodnoty stromů jsou tedy shodné se vstupními hodnotami oceňovaní solitérních stromů, v dalším kroku je navíc zjišťován index překryvnosti. 4.1 I Postup oceňování skupin stromů I Krok 1: Vyčíslení základní bodové hodnoty skupiny stromů U každého stromu, který je součástí oceňované skupiny, je vyčíslena základní bodová hodnota dle metodiky oceňování solitérních stromů (viz kapitola 3.2). Základní bodová hodnota skupiny stromů je dána součtem základní bodové hodnoty všech jedinců tvořící skupinu. Rozsáhlé skupiny lze v případě nutnosti charakterizovat vhodně zvolenými zkusnými plochami I Krok 2: Výpočet indexu překryvnosti Index překryvnosti se zjistí na zkusné ploše o rozloze 500 m 2 (v případě menších porostů na celé ploše), kdy se sečtou průměty korun u všech přítomných stromů a výsledná hodnota se porovná s velikostí plochy porostu. Index překryvnosti je dán vztahem: (P 1, P 2,... P n ) I p = P zp kde P 1...n plochy průmětu koruny jednotlivých stromů na zkusné ploše Pzp plocha zkusné plochy Hodnota indexu překryvnosti se zaokrouhluje na dvě desetinná místa I Krok 3: Úprava základní bodové hodnoty dle koeficientu překryvnosti Z tabulky 10 zjistíme koeficient k ip a to na základě indexu překryvnosti zjištěného krokem 2. Grafika 12: Výňatek z tabulky 10 Koeficient překryvnosti uvedené v příloze Index překryvnosti Koeficient k ip do 1,10 1 1,11-1,2 0,9 1,21-1,3 0,8 1,31-1,4 0,7 1,41-1,5 0,6 1,51- a více 0,5 Základní bodovou hodnotu skupiny stromů (zjištěnou krokem 1) vynásobíme koeficientem k ip I Krok 4: Výpočet ceny skupiny stromů Základní bodová hodnota z kroku 3 se vynásobí cenou bodu platnou pro daný rok. Výsledná hodnota se matematicky zaokrouhlí na celé koruny. 31

34 5. I Postup oceňování skupin keřů a popínavých dřevin 5.1 I Vstupní parametry I Taxon dřeviny Seznam druhů a hlavních kultivarů (či jejich skupin) je uveden v tabulce 1b. Charakteristiky se udávají pro převážně zastoupený taxon v porostu. V případě porostů složených z více keřů s výrazně I Plocha porostu Plochou porostu keřů se míní celková plocha, nad kterou zasahuje souvislý překryv živých větví z korun předmětných keřů. Jestliže je plocha porostu nesouvislá, odpočítávají se všechny plochy od výměry 5 m 2 a více, nad nimiž nejsou rozmístěné živé větve. různou kategorií vzrůstnosti je třeba plochu rozčlenit na části s jednoznačnou převahou některého taxonu. U popínavých dřevin (lián) se plocha určuje buď jako u skupin keřů (v případě horizontálního růstu) nebo jako plocha vertikálně porostlé plochy. Plocha porostu se určuje v celých m 2. Zaokrouhluje se matematicky I Atraktivita umístění keře (popínavé dřeviny) Parametrem nazvaným jako atraktivita umístění keře zohledňujeme místo, na kterém se skupina keřů nebo popínavých dřevin nachází. V úvahu je brána frekvence pohybu osob a důležitost dřeviny jako estetického prvku na daném místě včetně jeho viditelnosti. Vysoká skupina keřů tvořící významný prvek, často v historických a zámeckých parcích, městských parcích, náměstích, arboretech apod. Střední skupina keřů v ulicích, keře tvořící významný (dobře viditelný) prvek v jiných zpevněných I Růstové podmínky keřové skupiny (popínavých dřevin) Parametr označený jako růstové podmínky keřové skupiny či popínavých dřevin zohledňuje stanoviště z hlediska velikosti prokořenitelného prostoru a půdních podmínek pro růst a vývoj jedince. Neovlivněné skupina keřů nebo popínavých dřevin rostoucí v zastavěném prostředí i volné krajině, kde je bez omezení umožněn růst a vývoj jeho nadzemních i podzemních částí, a kde nedochází nebo jen minimálně k ovlivňování půdních poměrů. Dobré skupina keřů rostoucí v místech kde je částečně (jednostranně) omezen rozvoj jeho podzemních popř. i nadzemních částí, a kde může plochách zastavěného území, keře a popínavé dřeviny jako součást zeleně hřbitova apod. Méně významná keřová skupina na sídlištích, vnitroblocích domů, sportovních areálech, keřová skupina jako doprovodná zeleň komunikací I. a II. třídy, méně významné (nebo viditelné) skupiny keřů nebo popínavých dřevin ve zpevněných plochách zastavěného území Nízká - skupina keřů mimo zastavěné území, keřová skupina jako doprovodná zeleň komunikací III. třídy docházet k menšímu negativnímu ovlivňování půdního prostředí (zhutněním půdy působeném pohybem pěších osob, údržbou komunikací v blízkosti skupiny keřů apod.) Zhoršené skupina keřů rostoucí v travnatých pruzích a ostrůvcích v zastavěném území, v místech s prostorem ze dvou a více stran omezeným pro rozvoj nadzemních i podzemních částí a to okolní zástavbou nebo zpevněným povrchem. Půdním podmínky jsou významně zhoršené, půda je viditelně zhutněná či prokazatelně kontaminovaná. 32

35 5 I Postup oceňování skupin keřů a popínavých dřevin 5.2 I Postup oceňování keřů a popínavých dřevin I Krok 1: Určení kategorie vzrůstnosti Pro daný taxon určíme z tabulky 1b kategorii vzrůstnosti keřů či popínavek na zájmové ploše. Grafika 13: Výňatek z tabulky 1b Seznam keřů a keřovitě rostoucích kultivarů uvedené v příloze Český název Vzrůst Latinský název jedle líbezná KSN Abies amabilis 'Spreading Star' jedle balzamová KSN Abies balsamea 'Nana' jedle ojíněná KSV Abies concolor 'Compacta' jedle korejská KSV Abies koreana 'Silberlocke' V případě, že taxon v seznamu uvedený není, použije se charakteristika vzrůstnosti dle tabulky 11. Grafika 14: Výňatek z tabulky 11 Kategorie vzrůstnosti uvedené v příloze Kategorie vzrůstnosti Výška Kód v Tabulce 1 b Keře opadavé středně vysoké a vysoké Obvykle 1-6 (8)m KV Keře opadavé nízké Obvykle 0,3-1m K Keříčky, kříčky Obvykle do 0,3m KN Keře stálezelené vysoké Obvykle nad 1m KSV Keře stálezelené nízké Obvykle do 1m KSN Liány opadavé L Liány stálezelené LS I Krok 2: Určení základní bodové hodnoty Dle tabulky 12 určíme základní bodovou hodnotu pro 1m 2 porostu. Grafika 15: Výňatek z tabulky 12 Základní bodová hodnota pro kategorie vzrůstnosti keřů a lián Kategorie vzrůstnosti Základní bodová hodnota za m 2 Keře opadavé středně vysoké a vysoké (KV) 475 Keře opadavé nízké (K) 748 Keříčky, kříčky (KN) 1565 Keře stálezelené vysoké (KSV) 482 Keře stálezelené nízké (KSN) 781 Liány opadavé (L) 510 Liány stálezelené (LS)