Oceňování soliterních stromů metodou AOPK ČR s důrazem na biologicky atraktivní prvky

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nauky o dřevě Oceňování soliterních stromů metodou AOPK ČR s důrazem na biologicky atraktivní prvky Bakalářská práce Akademický rok 2011/2012 Vedoucí práce: Ing. Jaroslav Kolařík, Ph.D. Vypracovala: Mgr. Kristýna Vlachová

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou prácí na téma: Oceňování soliterních stromů metodou AOPK ČR s důrazem na biologicky atraktivní prvky zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne:... Kristýna Vlachová

3 Abstrakt Mgr. Kristýna Vlachová: Oceňování soliterních stromů metodou AOPK ČR s důrazem na biologicky atraktivní prvky V rešeršní části této práce (kapitola Literární přehled) je možno nalézt stručný přehled přístupů k oceňování soliterních stromů u nás i v zahraničí se zaměřením na zjištění ekologické hodnoty stromu. V dalších částech práce je představena metodika oceňování stromů Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a to v současné verzi z roku 2009 (ocenění společenských funkcí stromu) a také pro praxi zatím neuvolněný koncept z roku 2010, který navíc obsahuje ocenění biologicky atraktivních prvků. Na souboru 20 stromů byly provedeny a následně analyzovány výpočty jejich celkové hodnoty pomocí obou přístupů. Přestože koncept oceňování biologické hodnoty stromu obsahuje jisté nejasnosti, obecně je výpočet vhodný k ocenění biologicky atraktivních prvků jakéhokoliv soliterního stromu. Klíčová slova: oceňování stromů, metodika AOPK ČR, ekologická hodnota stromu, biologicky atraktivní prvky

4 Abstract Mgr. Kristýna Vlachová: Evaluation of individual trees by the method of Agency of nature and landscape conservation of the Czech republic with focus on biologically attractive elements. In the recherche part of my thesis there is an owerview of different approachs to individual tree evaluation in the Czech republic and abroad which is oriented on appraisal of ecological values of trees. Next parts contains presentation and study of two versiones of tree evaluation method of Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (Agency of nature and landscape conservation of the Czech republic). Present version (year 2009) evaluates social functions of trees and yet not publicated draft of the new version (year 2010) is additionally calculating athe value of ecological functiones of trees. Both calculations were performed on a collection of 20 trees and results were analysed. Although the draft of new the version contains some imprecisions it is suitable for calculating the value of biologically attractive elements. Key words: tree evaluation, method of AOPK ČR, ecological value of trees, biologically attractive elements

5 Seznam zkratek AOPK ČR - Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky BAP - biologicky atraktivní prvky CTLA - Council of Tree and Landscape Appraisers (Rada pro hodnocení stromů a krajiny) ČSOP - Český svazem ochrany přírody ČÚOP - Český ústav ochrany přírody DM - německá marka EFTEC - Economics for the Environment Consultancy (Poradenská služba Ekonomika pro prostředí) HBF - hodnota biologických funkcí MZLVH - Ministerstvo zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství Např. - například NVP - Národní výbor Praha OŠZ - okrasné školkařské zboží SLZ - Sady, lesy a zahradnictví SSM - Specialist Survey Method (Metoda odborného posouzení) SZKT - Společnost pro zahradní a krajinou tvorbu SZTŠ Mělník - Střední zemědělská technická škola VŠÚOZ - Výzkumný a šlechtitelský ústav okrasného zahradnictví v. v. i. - Veřejná výzkumná instituce

6 OBSAH Abstrakt... 3 Abstract... 4 Seznam zkratek Úvod Cíle práce Literární přehled Co je oceňování? Hodnota stromu Typy metodik pro určování hodnoty Metody oceňování stromů v České republice Historie oceňování dřevin v České republice Současný stav hodnocení stromů v ČR Konkrétní metody oceňování stromů v ČR Metody oceňování stromů ve světě Metody oceňování společenské hodnoty stromů Metody oceňování ekologické hodnoty stromů Materiál a metodika Historický vývoj metodiky AOPK ČR Princip výpočtu hodnoty dřevin Postup výpočtu hodnoty soliterního stromu verzí metodiky z roku Postup výpočtu hodnoty soliterního stromu verzí metodiky z roku Biologicky atraktivní prvky Postup výpočtu Sběr dat v terénu Výsledky Diskuse Závěr Literatura Přílohy

7 1. Úvod Strom - pro každého z nás může mít jiný význam a představovat velmi různé hodnoty. Od těch čistě praktických a materiálních, jako kolik tepla vyprodukuje v krbu či kotli, kolik stavebního řeziva z něj získám, kolik ovoce uložím na podzim do sklepa, přes nehmatatelné, které dávají radost a dobrý pocit, jako kolik příjemných chvil strávím posezením ve stínu, kolik stresu odhodím příjemným pohledem do zeleně listů, až po hodnoty na první pohled neužitečné pro lidi, jako kolik netopýrů najde denní ukryt v dutině, či kolik rozmanitých druhů hmyzu se bude živit jeho částmi. V životě občas nastanou situace, kdy potřebujeme znát hodnotu stromu vyjádřenou ekvivalentem peněz. Důvodů pro oceňování stromů známe mnoho, mezi nejčastější patří majetkové důvody (např. prodej či koupě pozemků se stromy), potřeba kácení (např. kvůli stavbě) nebo neoprávněné odstranění či poškození stromů. Mezi ty méně časté můžeme zařadit potřebu argumentu pro zachování, ochranu a péči o stromy a také neopomeňme vzdělávací a výchovný efekt. Kterou hodnotu a za jakým účelem chceme ocenit? To je to první, na co se musíme ptát, abychom zvolili vhodnou metodu pro výpočet kýžené částky. 7

8 2. Cíle práce Práce má dva základní cíle. První z nich spočívá v provedení rozboru přístupů k oceňování ekologické hodnoty stromů v ČR a v zahraničí. Tato teoretická část práce je zahrnuta v následující kapitole 4. Literární přehled. Jelikož se jedná o velmi specifické téma, budou v kapitole probírány i širší souvislosti metodik a přístupů k oceňování různých hodnot stromů (potažmo přírody). Druhým (a hlavním) cílem bakalářské práce je analyzovat postup oceňování soliterních stromů metodikou Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (verze 2009) a pomocí navrhované novelizace (2010). Tato analýza bude obsahovat také rozbor výsledků výpočtů provedených s využitím obou postupů na vybraném souboru soliterních stromů. Soliterní stromy pro výpočty budou vybírány převážně ze senescentních jedinců na různých stanovištích. Je třeba podotknout, že za soliterní se považuje samostatně stojící jedinec, případně strom stojící ve skupině, který se svými větvemi dotýká okolních jedinců max. ze dvou stran (Kolařík, 2005). 8

9 3. Literární přehled 3.1. Co je oceňování? Podle Cullena (2007) může být oceňování popsáno čtyřmi základními vlastnostmi: Je to určení, či vyjádření hodnoty (v kontextu Cullenovy i této práce jde o vyjádření peněžní) Je to systematický proces Je pomůckou tomu, kdo rozhoduje. Může být, a většinou je, nezávislé a nepředpojaté, to znamená prováděné třetí stranou, která není předpojatá či ve střetu zájmů. V jistých případech se to předpokládá a vyžaduje, jindy musí být takový požadavek uveden. Oceňování vs. hodnocení (ohodnocování) Termíny oceňování a hodnocení (ohodnocování) jsou často používány zaměnitelně a to úmyslně. V praxi však mohou být někdy rozlišovány. Termín hodnocení může zahrnovat i nepeněžní vyjadřování, tedy zvážení fyzických vlastností. Hodnocení je součástí procesu oceňování jakožto krok systematického postupu Hodnota stromu Přestože tématem této práce je oceňování ekologické hodnoty soliterních stromů, je třeba zabývat se tématem různých hodnot stromu podrobněji, protože tvoří těžko oddělitelné součásti jednoho celku. Ekologická hodnota se často určuje jako součást hodnoty celkové. Zařazení ekologické hodnoty do širšího kontextu ukazuje schéma na obrázku 1. 9

10 Obrázek 1: Rámec integrovaného hodnocení a oceňování ekosystémových funkcí, služeb a produktů (přeloženo podle de Groot et. al. (2002)). DeGroot (2002) interpretuje toto schéma takto: Prvním krokem k úplnému posouzení ekosystémových produktů a služeb je rozdělení komplexnosti ekologických struktur a procesů na omezenější počet ekosystémových funkcí, které poskytují služby a produkty ceněné lidmi. V ekologické literatuře byl termín ekosystémová funkce interpretován mnoha, často protikladnými, způsoby. Někdy je tento koncept používán k popisu vnitřního fungování ekosystému (např. zachování toků energie, cykly živin, vazby v potravních řetězcích) a jindy se vztahuje k výhodám, které jsou odvozeny lidmi z ekosystémových procesů a vlastností (např. produkce potravy a zpracování odpadů). De Groot (2002) dále definuje ekologickou funkci jako kapacitu přírodních procesů a součástí poskytovat zboží a služby, které uspokojují lidské potřeby, ať už přímo, či nepřímo. Na základě této definice chápe ekologické funkce jako podmnožinu ekologických procesů a ekosystémových struktur. Každá funkce je výsledkem přírodních procesů celého ekologického subsystému, kterého je součástí. Jak vidíme na schématu (viz Obrázek 1), ekologická hodnota se může vztahovat jak k produktům a službám plynoucím z těchto funkcí, tak přímo k přírodním strukturám a procesům samotným. 10

11 Městská příroda ve všech svých formách (městské lesy, parky, zelené pásy) poskytuje společnosti mnoho přínosů a služeb, většina z nich ovšem není obchodovatelná. Ekonomové mohou vypočítat užitnou hodnotu přírody a ekosystémů pokud produkuje hmatatelné zboží obchodovatelné za tržní cenu, jako například řezivo či rybářské produkty. Mimoprodukční hodnota je složitější ekonomickou hádankou. Jak můžeme stanovit hodnoty mnohých nepřímých, nehmatatelných služeb a funkcí, které nám poskytuje příroda ve městech, jako je krása, ekosystémové služby a užitek pro naše duševní zdraví (EFTEC, 2005)? Otázka oceňování se stala v naší společnosti rozhodující. Co není spočteno, s tím se v dnešní době nepočítá. Pokud trh s prostředky, jejichž cena nás zajímá, neexistuje, pak je vynakládáno úsilí k získání metod pro odvození peněžní hodnoty. Přírodní prostředí v celém svém rozsahu, od divočiny po města, poskytuje mnoho funkcí prospěšných životu. Netržní metody hodnocení vyrůstají z přání zahrnovat přírodní prostředí do rozhodovacího procesu v rámci komunit (Wolf, 2007) a učinit tak rozhodování udržitelnější (EFTEC, 2005), což je důležité zejména v dnešní době všeobecného rozvoje, aby bylo možno vymezit mantinely a např. určit, kde a za jakých podmínek je možno stavět a kde je třeba zachovat prostředí ve stavu co nejbližším přírodnímu. Metod pro finanční vyjádření různých hodnot stromů existuje relativně velké množství, základní otázkou ovšem stále zůstává, co a za jakým účelem na stromech hodnotíme. Podobně uvažuje i Cullen (2007), když říká: Vtip nespočívá v tom, které jednotlivé přínosy či funkce stromů jsou zahrnuty v konkrétní analýze, ani jakými jmény je nazýváme. Vtip je v tom, že stromy rostoucí mimo les mohou poskytovat širokou škálu výhod a užitků a ty z nich, které chceme hodnotit, musejí být specifikovány a také musí být zvolena metoda citlivá k těmto vybraným hodnotám. Rozdělení hodnot stromů v prostředí České republiky přináší dikce zákona č. 114/1992 Sb., která definuje účel oceňování dřevin v 8 a 9 způsobem, který v praxi vyústil v chápání dvojí stránky hodnoty: Hodnota společenských funkcí, zahrnující veškeré parametry, kterými mimolesní vegetace pozitivně zasahuje do života lidí (obyvatel prostoru) Hodnota biologických funkcí, zahrnující oblasti formování životního prostředí, tedy definující hodnotu biologicky atraktivních prvků 11

12 Určitý rozpor pojetí těchto dvou hodnot vyvstává především u soliterních stromů. Zatímco u porostu stromů a porostu keřů (vč. popínavých dřevin) lze jejich prostorové rozložení chápat současně jako faktor, který pozitivně ovlivňuje jak jejich vnímání ze strany člověka, tak i jejich hodnotu ve vztahu k životnímu prostředí, u soliterních stromů se tyto dvě hodnoty mohou podstatným způsobem míjet. Parametry, které na jednu stranu společenskou hodnotu snižují (poškození nosných prvků kmene, přítomnost dutin, infekce dřevními houbami) mohou podstatným způsobem zhodnocovat strom ve vztahu k hodnotě biologické (Kolařík, 2010). Podobné rozdělení uvádí i Howard (2011), když říká, že v mnoha směrech jsou ekologické i environmentální hodnoty stromu považovány za shodné, což nemusí být vždy vhodné pro zjednodušení hodnocení. Dále uvádí, že ekologická hodnota stromu je primárně přiřazována přínosům plynoucím pro okolní floru a faunu a environmentální hodnota vyvstává z vlastností stromů, které zmírňují dopady lidské činnosti. Takto popsané rozdělení hodnoty stromu na část společenských funkcí a ekologických/biologických funkcí bude preferováno i v následujícím textu Typy metodik pro určování hodnoty Cullen (2007) vysvětluje, že hodnota není hmotná, ani daná vnitřní vlastnost. A protože hodnotu nemůžeme přímo změřit, musíme hledat jiné skutečnosti, které nám poskytnou vodítka pro odvození hodnoty v konkrétním případě. Jinými slovy, musíme se přiblížit k hodnotě skrze další skutečnosti. Odborníci na přírodní zdroje a ekologičtí ekonomové představili více či méně komplikovaná schémata, která jsou nazývána přístupy či metodami, a bývají uspořádána podle zdroje dat a jejich vlastností. Odborní hodnotitelé majetku naopak spoléhají na jednodušší rozdělení do tří skupin podle typu dat (spíše než jejich původu) nebo podle druhu jejich analýzy: Přístup porovnávání cen neboli tržní přístup zvažuje a porovnává prodejní ceny podobného zboží či služeb na obdobných trzích. Příjmový přístup, jinak také metoda budoucích přínosů zvažuje data o tržbách (nebo prospěších či příjmech) a výdajích. Nákladový přístup, či nákladově odpisový přístup bere v potaz současnou cenu výměny (pořízení) mínus odpisy či znehodnocení. Takové rozdělení je v profesionální praxi oceňování všeobecně a celosvětově přijímáno (Cullen, 2007). 12

13 3.4. Metody oceňování stromů v České republice Historie oceňování dřevin v České republice Podrobnější rozbor tématu poskytuje text Reše (2009), ze kterého uvádím pouze stručný výtah: oceňování vzrostlých stromů podle ceníku okrasného školkařského zboží (Velkoobchodní a maloobchodní ceny 1961, ceník č. 6 MZLVH) zmíněný ceník byl doplněn Výměrem A2/1965 MZLVH, kterým byla rozšířena cenová křivka u listnatých stromů až do obvodu 80 cm (oproti původním 16 cm), u jehličnanů až na výšku 900 cm (oproti původním 200 cm) stanovil tehdejší pražský podnik Sady, lesy a zahradnictví, p. hl. m. Prahy (SLZ), v rámci volné tvorby cen (obdoba dnešních smluvních cen), maloobchodní ceny okrasného školkařského zboží OŠZ 1/1967, kterým byly stanoveny maloobchodní ceny výpěstků pro přesazování. Na tento ceník navázaly další: Podnikový ceník vzrostlých okrasných stromů a keřů, který navazoval na výměr A2/1965 MZLVH a stanovil ceny parkové zeleně i ceny stromů a porostů v účelových rekreačních lesích a byl, v rámci volné tvorby cen, schválen plánovacím odborem NVP Podnikový ceník SLZ, s podstatně vyšší cenovou hladinou a stanovením způsobu výpočtu cen u stromů s obvodem kmene větším než 130 cm, dodatečně až do 700 cm obvodu kmene. Okresních a městské vyhlášky o zeleni, které obsahovaly i ceník vzrostlých stromů (např. v Ostravě, Chebu, Karviné, Hradci Králové - ceníky byly totožné a vznikly zjednodušením a úpravou ceníku A2/1965, respektive ceníku SLZ. K ceníkům byly připojeny soubory kriterií, respektive normativů pro jejich použití systém přirážek a srážek ze základní ceny. Přirážkami se zohledňovala kvalita biologická, historická a podle zastoupení zeleně v dané oblasti. Srážkami bylo možno zohlednit zdravotní stav, umístění v ucelených výsadbách apod. 13

14 vznikla metodika ČÚOP (později AOPK ČR) z několika důvodů: - potřeba vyčíslit společenskou hodnotu v poměrně velkém počtu případů neoprávněného kácení dřevin rostoucích mimo les. - ceníky jako součásti okresních nebo městských vyhlášek nebyly z hlediska legislativně právního uznány za právoplatné, protože neměly oporu ve vyšším obecně platném právním předpisu. - v roce 1992 byl přijat zákon č. 17/1992 Sb. o životním prostředí, který formuloval v 10 právní pojem ekologické újmy (jako ztrátu nebo oslabení přirozených funkcí ekosystémů, vznikající poškozením jejich složek nebo narušením vnitřních vazeb a procesů v důsledku lidské činnosti ), kterou bylo potřeba kvantifikovat. V témž roce byl přijat zákon č. 114/1992 Sb., který specifikoval ochranu dřevin rostoucích mimo les a v 9 náhradní výsadba a odvody, odst. (3) potvrzuje zmocnění k vydání zvláštního zákona, který stanoví výši odvodů, podmínky pro jejich ukládání i případné prominutí. Ke stanovení výše odvodů byla vypracována J. Grulichem metodika jako součást návrhu zákona o odvodech, který nebyl dodnes schválen. Metodika ohodnocování byla poskytnuta samostatně všem referátům životního prostředí okresních úřadů a magistrátům statutárních měst k použití ve správním a trestně správním řízení proběhla v rámci SZKT aktualizace metodiky oceňování dřevin M. Pejchalem a P. Šimkem vypracován algoritmus pro zpracování metodiky oceňování dřevin, který byl prezentován na seminářích v Plzni a následně v Liberci J. Kolařík zpracoval pro město Brno upravenou metodiku oceňování stromů vycházející z metodiky ČÚOP a doplněnou o další kriteria, na jejím základě vznikl návrh upravené metodiky AOPK ČR (verze 2006), včetně počítačového programu zpracovali J. Machovec s J. Grulichem metodiku oceňování trvalé zeleně (vegetačních prvků), kterou předali AOPK ČR. 14

15 K posledně zmíněným metodikám se následně uskutečnila diskuse v AOPK ČR. K metodice AOPK ČR prezentoval písemně připomínky P. Bulíř z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., který se zabývá problematikou oceňování dřevin na principu Kochovy metody z Německa Současný stav hodnocení stromů v ČR Od různého právního statusu dřevin v ČR se odvíjí dva základní přístupy k hodnocení stromů (Kolařík, 2005): a) Strom jako majetková hodnota - uplatňuje se především v případech prodeje a koupě věcí (stromy jako součást pozemku, či samostatné věci - sazenice), dále pro stanovení základu daní, stanovování výše náhrady při vyvlastnění, určování výše hmotné škody jako měřítka společenské nebezpečnosti u trestných činů a často také při vyčíslení majetkové újmy při poškození či zničení dřeviny jako předmětu vlastnického práva. Základní metodou vyčíslování majetkových hodnot je v liberálním hospodářském systému metoda směnná, neboli shoda prodávajícího a kupujícího na ceně obchodovaného statku. Tato metoda se využívá především při prodeji a koupi. Vedle smluvní metody je v některých případech nutno cenu stanovit autoritativně. Jde jednak o případy, kde shoda stran není možná (např. vyvlastnění), anebo tam, kde je dán veřejný zájem na objektivizaci výsledné ceny. Institut úředně stanovených cen je zakotven v zákoně o oceňování majetku (zák. č. 151/1997 Sb.) a konkretizován v jeho prováděcí vyhlášce (č. 387/2011 Sb.). Pro okrasné dřeviny stanoví zákon o oceňování použití nákladové metody, přičemž však prováděcí vyhláška stanoví ceny okrasných dřevin ve své příloze (ta obsahuje tabulku základních cen a pravidla pro jejich modifikace na základě zdravotního stavu dřeviny a polohového koeficientu). b) Strom jako prvek životního prostředí Kromě toho, že jsou stromy předmětem soukromoprávních vztahů, jsou rovněž významným prvkem životního prostředí, konkrétně přírody a krajiny. Jako takové plní celou řadu nezastupitelných funkcí, ať již ekologických, tak i hygienických, estetických a dalších. Jestliže není jednotná právní praxe ani při stanovování majetkové hodnoty dřevin, je určování environmentálních hodnot stromu teprve problematické (Kolařík, 2005). 15

16 Konkrétní metody oceňování stromů v ČR Následuje výčet se stručnou charakteristikou. Podrobněji se budu věnovat metodám, které umožňují i zjišťování ekologických hodnot stromů. Všechny metody jsou využitelné také pro zjišťování ceny ostatních dřevin (keře, liány) a většina také pro oceňování porostů. A) Stanovení ceny podle vyhlášky č. 387/2011 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb. (zákon o oceňování majetku) Jak bylo uvedeno výše, jde o metodu používanou pro zjištění majetkové hodnoty. - hlavní parametry výpočtu: taxon a věk (základní hodnota z tabulky), srážky za stav stromu a úprava polohovým koeficientem B) Kochova metoda (Bulíř, 2009) Principem metody je zjištění nákladů investovaných do konkrétního jedince na jeho dopěstování do dospělosti mínus srážka za věk, defekty a poškození vzniklá před okamžikem, ke kterému hodnotu stanovujeme. Jde o metodu nákladovou, běžně používanou v Německu a testovanou v ČR. - hlavní parametry výpočtu: cena výsadby (sazenice, doprava, vlastní výsadba, další materiál) a cena veškeré péče (obě ceny jsou průměrovány a podrobeny úpravě pomocí úrokové míry) dávají základní hodnotu, která je snížena o srážky (za věk, defekty a poškození), které se určují tabulkově či výpočtem C) Metodika oceňování trvalé zeleně (vegetačních prvků) Jako základní bodová (cenová) jednotka byl zvolen jeden m 3 objemu hodnoceného vegetačního prvku, jeho biologicko-funkční kvalita a trvanlivost (Pittnerová 2008). - hlavní parametry výpočtu: průměr kmene, tvar koruny, věková kategorie, vegetační stupeň, sadovnická hodnota, perspektiva, poloha (Pittnerová, 2008). D) Metodika AOPK ČR Vychází z předešlých verzí metodiky ČÚOP (verze z roku 1993 a novelizace z roku 2005), a jelikož je hlavním tématem této práce, bude detailně představena v následující kapitole 4. Materiál a metodika 16

17 E) Upravená Hesenská metodika (hodnocení biotopů) Tato metoda se věnuje určení ekologické hodnoty území a je použitelná i pro jednotlivý strom, pokud ho uvažujeme za součást biotopu, proto se jí budu zabývat trochu podrobněji. V přístupu podle hesenské metody se problém hodnocení a oceňování dělí na složku objektivizovatelnou stanovení vnitřní hodnoty biotopů na základě jejich vzájemného porovnání souborem kriterií a proměnnou složku společenského ocenění hodnotového bodu biotopu (Seják et. al., 2003). Metoda vychází z vytvoření seznamu biotopů, které se vyskytují na určitém území. V ČR byl využit katalog přírodních a přírodě blízkých biotopů NATURA 2000 a k němu byly doplněny biotopy přírodě vzdálené, antropogenní. Bodová hodnota pro každý z biotopů je získána na základě interdisciplinární spolupráce ekologů různých specializací a ekonomů. Expertní bodování vychází z hodnocení osmi následujících ekologických charakteristik pro každý z biotopů. Každá charakteristika může získat bodové hodnocení od jednoho do šesti bodů (vyloučeno bylo použití nuly). 1. zralost biotopu 2. přirozenost biotopu 3. diverzita struktur biotopu 4. diverzita druhů biotopu 5. vzácnost biotopu 6. vzácnost druhů biotopu 7. citlivost (zranitelnost) biotopu 8. ohrožení množství a kvality biotopu Pro získání bodové hodnoty biotopu je součet bodů za prvé čtyři charakteristiky násoben součtem bodů za druhé čtyři charakteristiky a výsledný počet vztažen k maximálně možnému počtu bodů (576). Bodová hodnota pro každý biotop (nejnižší hodnotu 3 body/m 2 mají zcela odpřírodněné, antropogenní biotopy např. betony, asfalty, zastavěné plochy, zatímco nejvyšší bodovou hodnotu nad 70 bodů/m 2 mají nejkvalitnější přírodní biotopy) je převedena na peníze násobením bodu průměrnými společenskými náklady na obnovení přírodních struktur (v Hesensku to bylo v 90. letech 0,62 DM/hodnotový bod) (Seják, 2003). Konkrétní příklady použití metody pro výpočet ekologické újmy vzniklé dočasným či trvalým odstraněním stromů uvádí Kolařík (2005). 17

18 3.5. Metody oceňování stromů ve světě Na začátek je třeba zdůraznit, že se nejedná o konečný výčet všech metod. Zaměřila jsem se spíše na příklady nejčastějších a nejdostupnějších metod, které jsem se pokusila rozdělit do dvou skupin podle hodnot stromů, které vyčíslují Metody oceňování společenské hodnoty stromů V metodách se většinou neuvádí, které konkrétní hodnoty oceňují. Jde tedy nejspíše o hodnotu celkovou, ale po bližším prozkoumání parametrů analýzy nám vyjde zaměření převážně na hodnoty společenské, i když použití parametrů určujících velikost stromu okrajově hodnotí i jisté součásti ekologické či přesněji environmentální hodnoty (zjednodušeně lze říct, že větší strom má většinou výraznější ekologické působení). Základem pro ostatní metody mohla být nejjednodušší rovnice výpočtu: Hodnota = základní hodnota nebo cena náhradní výsadby taxon stav umístění (Kielbaso, 1979). Běžně používané metody a jejich parametry výpočtu podle Hegedüse (2011): USA: CTLA (Council of Tree and Landscape Appraisers) - Guide for Plant Appraisal (Rada pro hodnocení stromů a krajiny - Průvodce oceňováním rostlin) plocha kmene ve výšce 1,4 m základní cena taxon stav umístění Austrálie: Revidovaná Burnleyova Metoda objem stromu základní hodnota očekávaná délka života forma a vitalita umístění Velká Británie: Helliwellova metoda Amenity Valuation of Trees and Woodlands (Oceňování okrasných stromů a lesů) velikost stromu (plocha průřezu korunou) očekávaná délka života důležitost v krajině přítomnost dalších stromů vztah k osídlení forma speciální faktory převedení na peněžní hodnotu 18

19 Velká Británie: CAVAT Capital Asset Value for Amenity Trees (Hodnota investic do okrasných stromů) základní hodnota podle plochy kmene faktor umístění a přístupnosti faktor funkčnosti faktor vhodnosti a vybavenosti faktor předpokládaného bezpečného života stromu Nový Zéland - STEM - Standard Tree Evaluation Metod (Standardní metoda ohodnocování stromů) [součet bodů za 20 atributů (540 možných) velkoobchodní cena cena výsadby + cena péče] faktor pro převod na maloobchod (navrženy dva) Španělsko - Norma Granada (Granadská norma) (faktor hodnoty podle velikosti a druhu velkoobchodní cena stav) [1 + předpokládaná délka života + (estetická hodnota + vzácnost druhu + vhodnost umístění + zvláštnost)] Německo: Kochova metoda cena výsadby + cena následné péče (první 3 roky) + cena ošetřování po zbytek života Podrobnější popis jednotlivých metod hlavně z hlediska použitých parametrů lze nalézt ve stejném článku Hegedüse (2011), kde dále srovnává dvě metody používané v Maďarsku (Radó metoda, Párkányi metoda) Srovnání metod mezi sebou prováděli Watson (2002) (CTLA, STEM, Helliwellova metoda, Norma Granada a Burnleyova metoda) a Sarajevs (Sarajevs 2011) (CAVAT, Helliwellova metoda a i-tree metoda). Sarajevs (2011) upozorňuje, že žádná z metod není schopna zevrubně kvantifikovat biodiverzitu nebo socio-kulturní výhody stromů, přestože tyto součásti hodnoty jsou často považovány za nejdůležitější pro společnost Metody oceňování ekologické hodnoty stromů Pokud jsou si metody určování společenské hodnoty v základních rysech podobné, u metod určování ekologické hodnoty stromů naopak můžeme mluvit o 19

20 zásadní odlišnosti, která se hlavně projevuje v objektu hodnocení - tedy ve specifikaci ekologické hodnoty stromů. Na tu se totiž můžeme dívat z více hledisek: ekologická hodnota stromu jako mikrohabitatu (biotopu) - tedy prostředí pro život dalších organismů (jiné) ekologické vazby stromu na okolí - ovlivňování půdy, cyklů živin, vodní bilance, okolních stromů... V obcích i v krajině může být ocenění ekologické hodnoty stromu z pohledu mikrohabitatů (nebo také biologicky atraktivních prvků) velmi důležitým doplňkem určení společenské hodnoty stromů, protože takový aspekt není běžně v metodách hodnocení uvažován. Konkrétních metod pro oceňování jen nebo hlavně ekologické hodnoty stromů existuje pouze malý počet, podle mého průzkumu to jsou: Hesenská metoda z Německa- oceňování z pohledu biotopů, princip byl vysvětlen výše na upravené české verzi v kapitole Současný stav hodnocení stromů v ČR Franks a Reevesova metoda: A Formula for Assessing Ecological Value of Trees (Vzorec pro stanovování ekologické hodnoty stromů) z USA Specialist Survey Method - SSM (Metoda odborného posouzení) autorů Faye a De Berkera z Velké Británie (1997) - tato metoda slouží pouze ke zhodnocení biologické hodnoty stromu, ale ne už k jejímu ocenění První metodou se již netřeba více zabývat, druhá metoda, nejspíše nejstarší návrh pro určení ekologické hodnoty, přestože nedopracovaná do detailů je i dnes inspirací pro další hodnotitele (doplněná o jeden parametr použita Howardem (2011)) a třetí zmíněná byla zase inspirací pro novou verzi metodiky posuzované v následující kapitole této práce. Proto následuje stručný popis dvou metodik. A Formula for Assessing Ecological Value of Trees (Vzorec pro stanovování ekologické hodnoty stromů) (Franks and Reeves 1988) Tato metoda navrhuje způsob určení dolarové (peněžní) hodnoty pro jakýkoliv zvolený strom na základě významu jeho vlivu na půdu, živiny, ochranu vod, užití zvířaty a vlastností lokality. Posouzení ekologických efektů je převedeno na jednoduché 20

21 aritmetické kroky, jejichž výsledkem je vyčíslení dolarové hodnoty ekologických přínosů stromu. Výpočet začíná určením počáteční hodnoty stromu, která vyjadřuje hodnotu stromu s maximálním ekologickým významem. Jako způsob určení navrhují autoři konsensus ekologicky uvědomělých osob na ceně, kterou by byly tyto osoby nebo ekologicky orientované organizace ochotny zaplatit za zachování stromu. V další části práce ovšem autoři určují počáteční hodnotu stromu pomocí plochy průřezu kmene v prsní výšce, což zdůvodňují tím, že počáteční hodnota je v zásadě proporcionální k velikosti, protože velké stromy mají větší vliv na ekosystém, než stromy malé. Počáteční cena je poté redukována podle významu stromu na ovlivňování lokálních a vzdálených skutečností a také podle očekávané doby, po kterou bude strom stát. Mezi lokální efekty stromu autoři zahrnují: Vliv na erozi půdy Recyklace živin (podle vlastností půdy) Perkolace vody (strmé svahy, roviny, bažiny) Využití zvířaty (potrava, odpočinek, hnízdění) Vzácnost a původnost druhu stromu Umístění v porostu (uzavřený porost, solitera, jiný) Mezi vzdálené efekty stromu řadí: Prevence povodní Zanášení nádrží Využití migrujícími ptáky Jednotlivé efekty se bodují (1-5 bodů) a podle zjištěného počtu bodů se přiřadí redukční koeficient (0,1-1), který má stejný rozsah i pro očekávanou dobu, po kterou bude strom stát (do 5 let, 5-9 let, let, let, více než 30 let). Autoři upozorňují, že takový systém hodnocení má být používán kvalifikovaným ekologem, který má zkušenosti s posuzováním efektů stromů na edafické a hydrologické vlastnosti prostředí a na biologická společenstva. Většina bodování je 21

22 velmi závislá na úsudku, proto musí být hodnotitel zkušený. V mnoha případech bude zapotřebí konzultace více ekologů z jednotlivých specializaceí (Franks a Reeves, 1988). Metodu rozšířil Howard (2011) o další prvek hodnocení počtu druhů fauny a flory, které se nacházejí na konkrétním stromě. Jmenovitě se zajímal o lišejníky a bezobratlé a vytvořil koeficient s rozsahem 2-0,1; kdy 2 znamená nalezení více než 600 druhů, hodnota 1 např. náleží 200 nalezených druhů a stromy s mají přiřazen koeficient 0,6. SSM - Specialist Survey Method (Metoda odborného posouzení) (Fay a de Barker, 1997) V posledních letech se pozornost při péči o stromy stále více upírá nejen na stromy samotné, ale i na další organizmy, které jsou na stromy ve svém životním cyklu bezprostředně vázány. Tento přístup ke stromům byl velkou měrou zpopularizován britskou organizací Ancient Tree Forum. Pro možnost akceptovat nejrůznější typy habitatů, které stromy v procesu svého stárnutí vytvářejí, byla pro English Nature vytvořena metodika nazývaná Specialist Survey Method (SSM). Tato metodika je využívána v několika stupních - jak pro sběr dat o zajímavých stromech zainteresovanou laickou veřejností, tak v plném rozsahu pro profesionální průzkumy populační dynamiky porostů starých stromů. Praktickým výstupem je sestavování individuálních plánů péče o staré stromy a jejich porosty. Plný text s popisem metody SSM lze získat na stránkách Natural England (Natural England, 2006). Účelem průzkumů tohoto typu je primárně získat přehled o potenciálních místech, kde lze očekávat výskyt určitých organizmů, které jsou svým životním cyklem či jeho částí spojeny s předmětnými stromy. Přímé prokázání existence určitých organizmů je většinou značně problematické a vyžaduje několikaleté sledování. Průzkumy tohoto typu umožňují tato náročná sledování lokalizovat na místa, kde byl určitý typ habitu zjištěn v reprezentativním rozsahu. Druhým, neméně podstatným účelem je získat podklad pro srovnání hodnoty jednotlivých stanovišť z ekologického hlediska. Tato srovnání probíhají nejen na úrovni národní, ale i mezinárodní (Kolařík et. al., 2008). Je třeba zdůraznit, že metoda neumožňuje vyčíslení hodnoty v penězích. Metodika má tři úrovně podrobnosti. Ve všech úrovních se data dělí do dvou skupin - informace o místě a informace o samotném stromu. 22

23 V úrovni tři jsou data o místě rozdělena do 14 vyplnitelných kolonek, které obsahují informace o názvu, lokaci, identifikaci typu a četnosti proběhnutých šetření a legální a biologický status dřeviny. Data o stromu obsahují pět hlavních kategorií s mnoha kolonkami: data (taxon, dendrometrie), forma růstu, habitaty stromu, asociace stromu a ošetřování stromu. V úrovni 2 se vyplňuje pouze 8 kolonek dat o místě a snížený počet kolonek ve všech pěti kategoriích dat o stromu. Úroveň 1 vyžaduje vyplnění jen jednoduchých informací zatržením kolonek. Obsahuje vysvětlující obrázky a je určena dobrovolníkům (Fay a de Barker, 2003). Jelikož části této metodiky postihující hodnocení habitatů se staly inspirací pro výpočet biologické hodnoty stromu metodikou AOPK ČR, budu se jimi zabývat podrobněji. Metoda u každého typu habitatu hodnotí jak jeho umístění na stromě, tak četnost výskytu. Hodnocené typy habitatů (Fay a de Barker, 1997): Stav borky - oblasti mrtvé, odchlíplé, uvolněné či úplně chybějící o velikosti alespoň 30 x 30 cm Výtoky mízy - jako následek poranění a probíhající houbové aktivity v živých pletivech stromu. Může mít různé projevy - suché usazeniny, mokré, lepivé či bublající výtoky - typ výtoku se také eviduje. Rozštěpené či nalomené větve (zůstávající v koruně, opřené o zem či jinou větev) - eviduje se počet takových větví s průměrem nad 15 cm Poranění po odlomení větve - čerstvé zatržení či již částečně zavalené rány ( jizvy ) a poranění v důsledku úderu blesku Živé pahýly - započtou se pahýly s průměrem nad 15 cm v místě odlomení Dutiny na kmeni a kosterních větvích - eviduje se rozsah Otvory ve kmeni a kosterních větvích - do velikosti 15 cm Vodní kapsy - zapíše se počet Hniloba - eviduje se počet a typ rozkladu Mrtvé dřevo spojené se stromem - evidují se jednotky (1m tloušťky 15 cm) Mrtvé dřevo v okolí stromu - na zemi, také se zaznamenává v jednotkách Dále se zaznamenává přítomnost plodnic hub, epifytů a poloparazitů a známek přítomnosti bezobratlých a obratlovců (Fay a de Barker, 1997). 23

24 4. Materiál a metodika Úkolem této části bakalářské práce je představit (a v dalších kapitolách analyzovat) dvě poslední verze metodiky AOPK ČR. Jde o aktuálně používanou verzi z roku 2009 a zatím pro praxi nepředstavený koncept z roku Základním principem výpočtu ceny dřeviny je nákladový způsob s úpravou hodnoty podle jejího aktuálního stavu a umístění Historický vývoj metodiky AOPK ČR I když historie vývoje oceňování dřevin v ČR byla probrána výše (viz kapitola Historie oceňování dřevin v České republice), Kolařík (2009) uvádí následně pár hlavních bodů, týkajících se vývoje metodiky AOPK ČR v posledních 17 letech: První konzistentní verze stávající metodiky byla rozšířena v roce 1993 pod hlavičkou tehdejšího Českého ústavu ochrany přírody (ČÚOP). Kolektiv autorů sestavil logickou konstrukci výpočtu hodnoty dřevin (keřů, popínavek, soliterních stromů a stromových porostů), jejíž intencí bylo vyplnit určitou legislativní mezeru, kterou představuje 9 a 86 zákona č. 114/1992 Sb. Účelem metodického předpisu je vyčíslení společenské (ekologické) hodnoty dřevin rostoucích mimo les (viz 3 odst. 1 h) včetně vyčíslení případně vzniklé újmy pro stanovení adekvátních kompenzačních opatření. Tato metodika se během následujících cca 15 let v oboru rozšířila a stala se v podstatě jediným byť neoficiálním metodickým předpisem, používaným orgány ochrany přírody a soudními znalci pro výpočet hodnoty dřevin v dané legislativní souvislosti. Verze 1993 ovšem vykazovala řadu nedokonalostí, které ztěžovaly její využívání (nebyla nikdy řádně opublikovaná a šířila se tak v různých opisech; neprošla odbornou oponenturou a nebyla nadále vyvíjena; postrádala kompletní technickou zprávu - odborná veřejnost nebyla informovaná o zdrojových datech; nebylo v ní řešeno odpovídajícím způsobem konstatování stavu hodnocené dřeviny; nebylo dostatečně řešené doporučení modifikace ceny dřeviny podle prostředí, ve kterém žije a zcela chyběla průběžná aktualizace hodnot dřevin vzhledem k inflaci měny). Jako reakce na potřeby oboru byla tato metodika poprvé novelizovaná v roce 2005 v rámci publikace Péče o dřeviny rostoucí mimo les II (Kolařík et. al., 2005) vydané Českým svazem ochrany přírody (ČSOP) Vlašim ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). Kolektiv autorů tehdy přistoupil k aktualizaci textu metodiky v několika oblastech (podrobný popis uživatelského rozhraní, tedy získávání nutných dendrometrických veličin a zaokrouhlování v jednotlivých výpočetních 24

25 krocích; zpřesnění a doplnění modelu výpočtu ideálních objemů korun stromů, ovšem stále s využitím tabulkových hodnot původní metodiky; zavedení popisu hlavních diagnostických charakteristik stromů vč. jejich vlivu na úpravu hodnoty; zavedení principu propočtu bodové hodnoty s finálním přepočtem bodů na jejich finanční vyjádření v závislosti na aktuální inflaci měny; vyjádření modifikace hodnoty dřeviny v závislosti na polohovém koeficientu). Součástí tohoto kroku novelizace bylo i vytvoření volně šiřitelného databázového programu, který umožňoval výpočet hodnoty stromů bez nutnosti ruční kalkulace. I po této novelizaci ovšem v metodice zůstávala řada problémů, které nebylo možné řešit bez systémového zásahu do vlastního principu metodiky výpočtu (především nejasnosti v systému kalkulace tabulkových hodnot absence zdrojových dat; obtížná využitelnost metodiky pro výpočet hodnoty porostů z důvodu značného metodického zjednodušení) Z těchto důvodů byla v roce AOPK ČR zadaná kompletní novelizace, jejímž řešitelem se stala společnost Safe Trees, s.r.o. Dosud poslední verze tohoto nejrozšířenějšího metodického postupu měla za úkol vyjasnit systém kalkulace bodové hodnoty dřevin a kalkulaci ideálních objemů korun stromů a také zpřesnit systém výpočtu hodnoty porostů stromů. Výsledek této novelizace byl odborné veřejnosti předložen po zapracování konstruktivních připomínek oponentů na odborném semináři v únoru Princip výpočtu hodnoty dřevin Vlastní přístup k výpočtu hodnoty dřevin a typ vegetace, který dle této metodiky je možné oceňovat, vychází z definice zákona č. 114/1992 Sb. Rozsah prvků, které je možné dle aktuální verze (2009) hodnotit vychází z 3 odst 1 h): dřevina rostoucí mimo les (dále jen dřevina ) je strom či keř rostoucí jednotlivě i ve skupinách ve volné krajině i v sídelních útvarech na pozemcích mimo lesní půdní fond. Z uvedené logiky je tedy možné oceňovat: soliterní stromy porosty stromů porosty keřů a popínavých dřevin Vlastní princip výpočtu je definovaný 8 odst. 1, kde je popisován postup orgánu ochrany přírody při povolování kácení dřevin, kdy má dojít k vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin a 9 odst. 1: Orgán ochrany přírody může ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu ke 25

26 kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin. Současně může uložit následnou péči o dřeviny po nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na dobu pěti let. A dále pak v 86, kde je v odstavci 1 a 2 v souvislosti s nedovolenými zásahy (poškozením) dřevin konstatováno: (1) Kdo poškodí, zničí nebo nedovoleně změní části přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona, je povinen navrátit ji do původního stavu, pokud je to možné a účelné. O možnosti a podmínkách uvedení do původního stavu rozhoduje orgán ochrany přírody. (2) Jestliže uvedení do původního stavu není možné a účelné, může orgán ochrany přírody uložit povinnému, aby provedl přiměřená náhradní opatření k nápravě. Jejich účelem je kompenzovat, byť jen zčásti, následky nedovoleného jednání. V dané souvislosti se autorský kolektiv rozhodl pro výpočet hodnoty dřevin nákladovou metodou. V dané souvislosti ovšem prostý nákladový výpočet nepostačuje, protože je nutné vzít v úvahu parametr dlouhověkosti především u stromů. Při vyjádření hodnoty např. káceného stromu pouhým nákladovým propočtem by logicky ke kompenzaci jeho funkčního a estetického významu došlo až po uplynutí časového období rovnajícího se jeho současnému věku. Výsledkem by bylo, že aplikací pouze nákladového kalkulačního vzorce by několik lidských generací prožívalo újmu na životním prostředí po dobu, než nově vysazený strom doroste velikosti stromu odstraněného. Logickým východiskem z této situace byla volba postupu kompenzace vznikající újmy v akceptovatelném časovém úseku, který byl stanoven na 5 let. Zjednodušeně je tedy výše vznikající újmy počítaná systémem nelze kompenzovat výsadbou jednoho stromu, je tedy třeba vysadit stromů více. Vlastní kalkulace bodové hodnoty stromů, nutných pro kompenzaci funkčního a estetického významu odstraňovaného (či poškozeného) stromu vychází z modelové výsadby vzrostlých alejových stromů, jejichž plocha kmene (ve výšce 1,3 m) po uplynutí 5letého období plně vynahradí plochu kmene stromu odstraňovaného (Kolařík, 2009). 26

27 4.3. Postup výpočtu hodnoty soliterního stromu verzí metodiky z roku 2009 Kapitola obsahuje stručný popis postupu výpočtu spolu s komentářem použitých vstupních parametrů. Konkrétní a názorný postup i s ukázkami hledání parametrů v jednotlivých tabulkách poskytuje metodika samotná (Kolařík et. al., 2009), která je ke stažení na stránkách AOPK ČR (AOPK, 2011). Vstupní parametry: Taxon stromu Průměr (obvod) kmene ve výšce 1,3 m Výška stromu Výška nasazení koruny Průměr koruny Zdravotní stav Fyziologická vitalita Objem koruny odebrané nevhodným řezem (pokud je hodnocen) Polohový koeficient (umístění stromu) Podle taxonu zařazujeme strom do kategorie rychlosti růstu (rychlerostoucí a ostatní), určíme regenerovatelnost a jedince s jiným tvarem koruny. Jiným tvarem koruny se myslí takový, který je odlišný od běžných tvarů, které jsou v metodice definovány - kuželovitý, zaoblený, kulovitý a sloupovitý. Seznam taxonů je rozdělen pouze do dvou tříd z hlediska rychlosti růstu na dřeviny rychle rostoucí a ostatní, což autoři zdůvodňují skutečností, že v případě střední třídy (dřeviny středně rychle rostoucí) byly zjištěny naprosto minimální rozdíly v bodové hodnotě na konci modelového výpočtu (Kolařík, 2009). Následují čtyři parametry velikosti stromu: průměr (může se určit pomocí obvodu) - v kombinaci s kategorií rychlosti růstu slouží k odečtení základní bodové hodnoty stromu a také určuje tabulkový objem koruny výška stromu, výška nasazení koruny a průměr koruny - určují skutečný objem a tvar koruny (kromě kuželovitého - stanovuje se prostým odhadem) 27

28 Několik důvodů, proč byl podle autorů pro definici funkčního a estetického významu stromu využit právě průměr kmene (následně upravovaný objemem koruny a stavem stromu na základě diagnostických charakteristik) (Kolařík, 2009): Metodické hledisko. Jedním z hlavních účelů metodiky je požadavek, aby více hodnotitelů u jednoho stromu došlo ke srovnatelným výsledným hodnotám. Je proto nutné minimalizovat vliv parametrů, které lze jen velmi obtížně kvantifikovat. Proto byl odmítnut princip kalkulace hodnoty stromu výhradně na základě objemu jeho koruny, což je parametr, který je v konkrétním případě v důsledku asymetrie koruny, volných prostorů v koruně apod. v podstatě vyloučené stanovit s odpovídající přesností. Praktické hledisko. Měření průměru (či obvodu) kmene ve výčetní výšce je především v oblasti lesnických průzkumů velmi přesně definovaným parametrem a je součástí všech běžných inventarizací. Tím se tento parametr liší od dalších hodnot, na nichž jsou založené alternativní oceňovací předpisy, jako je věk dřeviny či objem jejího asimilačního aparátu. Poté co z tabulek odečteme skutečný a tabulkový objem koruny, porovnáme je, a pokud je skutečný objem nižší, upravíme proporcionálně základní bodovou hodnotu stromu. Pokud je např. skutečný objem koruny o 17 % menší než tabulkový objem, snížíme základní bodovou hodnotu také o 17 %. Parametry koruny se nezjišťují u mladých stromů s průměrem kmene do 9 cm, u stromů, u kterých je koruna v pravidelném intervalu a technologicky odpovídajícím způsobem tvarovaná a u taxonů, u nichž je v tabulce taxonů uvedeno jiný tvar koruny. V případě těchto stromů a v případech, kdy parametry koruny nejsou známé (např. v případě oceňování pokácených stromů), postupuje se při výpočtu tak, jako by objem koruny odpovídal tabulkové hodnotě (Romanský, 2009). Autoři k porovnávání velikosti korun vysvětlují, že tabulky objemů korun byly sestaveny po statistickém zpracování z databáze ks stromů z reálných průzkumů realizovaných v prostředí měst i krajinných struktur, a že úprava bodové hodnoty stromů v tomto kroku také probíhá pouze směrem dolů nejsou tedy bodově zvýhodňované stromy, jejichž objem koruny je větší, než objem tabulkový (Kolařík, 2009). 28

29 V souladu s osvědčeným postupem aplikovaným již ve verzi 2005 je stav stromů popisován dvěma hlavními diagnostickými charakteristikami (Kolařík, 2009): Fyziologická vitalita hodnota charakterizující životaschopnost stromu, dynamiku průběhu jeho fyziologických procesů. Charakterizuje tedy strom z pohledu dynamiky jeho reakcí na změny životního prostředí, jeho schopnosti adaptovat se a bránit se stresovým faktorům. Zdravotní stav hodnocení mechanického stavu dřeviny, tedy stavu jeho nosných prvků a rozsahu jejich narušení či poškození. Strom je chápán jako statický prvek a tento parametr definuje rozsah jeho narušení ve vztahu k myšlenému ideálu. Kombinace těchto dvou parametrů udává koeficient (rozsah 1-0,02) pro úpravu doposud získané bodové hodnoty. Rozsah hodnot stejně tak jako postup jejich stanovení je podrobně rozebrán v knize Péče o dřeviny rostoucí mimo les II (Kolařík et. al., 2005). V případě, že je stav stromu narušený nevhodným řezem, použijeme pro úpravu odhadnutý objem odebrané části koruny. V terénu je třeba odhadnout objem koruny, který byl nevhodným zásahem odebraný. Používá se metoda kvalifikovaného odhadu hodnotitelem, a to v celých desítkách procent. Procento odebrané části koruny upravíme koeficientem, zjištěným z tabulky podle stupně regenerovatelnosti hodnoceného taxonu a podle fyziologické vitality daného jedince. Výslednou procentuální hodnotou upravíme i bodovou hodnotu získanou dosavadním postupem (Kolařík et. al., 2009). Tento rozdíl nám také určuje cenu újmy vzniklé nevhodným řezem či obdobným poškozením koruny. Jedním z nejdiskutovanějších parametrů je využití tzv. polohového koeficientu, resp. typu zeleně z přílohy č. 37 k vyhlášce č. 3/2008 Sb. v aktuálním znění k charakterizování změny hodnoty dřeviny ve vztahu ke stanovišti, na kterém roste. Autorský kolektiv došel k přesvědčení, že s využitím čistě nákladového principu výpočtu hodnoty dřevin není možné definovat takový koeficient, který by byl: průkazný a odborně podložený snadný pro zjištění jednoznačný pro popis pro využívání širokou odbornou i laickou veřejností 29

30 Proto přistoupil ke kroku, kdy využil koeficient z obdobného oceňovacího předpisu (ovšem určeného pro jinou legislativní souvislost), který je stanovený v podstatě arbitrárním způsobem. A vyhnul se tak zavádění nové, velmi obtížně obhajitelné veličiny. Stávající postup považuje za optimální a jeho využívání v praxi se od roku 2005 nesetkalo s většími problémy (Kolařík, 2009). Pro přepočet bodové hodnoty na cenu v Kč se použije každoročně uváděná cena bodu. Ta je vypočtena počínaje rokem 2008 na základě indexu průměrné míry inflace, uváděného každoročně Českým statistickým úřadem. Výsledná cena v Kč se zaokrouhluje matematicky na celé koruny (Kolařík et. al., 2009). Součástí předaného řešení grantového úkolu byla kromě Technické zprávy a Uživatelské příručky i novelizovaná verze volně šiřitelného programu pro výpočet hodnoty dřevin (MyPrice v. 2.0) a internetová kalkulačka pro výpočet hodnoty soliterních stromů. Tyto programy vznikly na základě zadání Ministerstva životního prostředí ČR (Kolařík, et. al. 2009) a jsou dostupné na webových stránkách AOPK ČR (AOPK, 2011) Postup výpočtu hodnoty soliterního stromu verzí metodiky z roku 2010 Jak již bylo uvedeno v kapitole 3.2. Hodnota stromu, podle dikce zákona č. 114/1992 je hodnota stromu oceňovaná touto metodikou chápána ze dvou stránek: Hodnota společenských funkcí Hodnota biologických funkcí (definovaná pro potřeby oceňování hodnotou biologicky atraktivních prvků) Také bylo zmíněno, že rozpor při určování těchto dvou pojetí hodnoty je zásadní u soliterních stromů. Parametry, které na jednu stranu společenskou hodnotu snižují (poškození nosných prvků kmene, přítomnost dutin, infekce dřevními houbami) mohou podstatným způsobem zhodnocovat strom ve vztahu k hodnotě biologické. Stávající použitý model, definující základní bodovou hodnotu stromů, vycházel dosud čistě z popisu jejich rozměru a pěstebního stavu. Hodnota biologická tedy byla v podstatě zanedbána. Výsledkem tohoto stavu bylo, že především u senescentních stromů docházelo k významnému snižování jejich základní bodové hodnoty i v lokalitách, kde popisované poškození nemuselo mít negativní vliv na celkové funkční vyznění stromu. 30