Vývoj ekonomiky a hospodářské politiky Běloruska

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Bankovnictví a pojišťovnictví Vývoj ekonomiky a hospodářské politiky Běloruska Bakalářská práce Autor: Hanna Hudkevich Bankovní management, Investiční bankovnictví Vedoucí práce: Ing., Jan Šolta Praha 2011

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl/a veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen/a se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze, Hudkevich Hanna 2

3 Poděkování Děkuji všem, kteří svými radami a materiály přispěli k tomu, abych mohla napsat tuto bakalářskou práci. Zvláštní poděkování patří vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Janu Šoltoví za cenné připomínky a rady k obsahu práce. 3

4 Obsah Úvod 1. Vývoj ekonomiky Běloruska Přehled ekonomického vývoje do roku Obyvatelstvo Národní hospodářství Inflace Zahraniční obchod Hospodářská politika Ekonomické reformy Reforma bankovního systému Měnová politika Fiskální politika Celní politika Zahraničí politika Postavení Běloruska ve světě Mezinárodní vztahy v období Mezinárodní vztahy v období Vztahy s Českou republikou Běloruska republika a NATO Vztahy s východními zeměmi Závěr 4

5 Úvod. Cílem této bakalářské práce je popsat vývoj ekonomiky a hospodářské politiky Běloruska v komparaci s dalšími vybranými součástmi světové ekonomiky. V této práci je prozkoumáno období od roku 1991 po rok Toto období je mnou zvoleno z důvodu získaní Běloruskem nezávislosti v roce 1991 a jeho následujícím vývoji jako samostatné země. Běloruská republika se nachází ve východní Evropě. Na severozápadě Bělorusko hraničí s Litvou a Lotyšskem, na východě s Ruskem, na jihu s Ukrajinou a na západě s Polskem. Bělorusko spojuje státy bývalého Sovětského svazu se západní Evropou, coţ je prospěšné pro obchodní činnost, ale zeměpisná poloha země často přinášela náročné otázky pro běloruskou politiku. Ekonomická situace ve státě vţdy byla sloţitá a sporná. Mezinárodní společnost se dívala na dění v Bělorusku různě, ale nejčastěji měla kriticky poznámky. V této práci budou objasněny některé sloţky ekonomického vývoje, dějiny hospodářské politiky a mezinárodní působení Běloruska. Metodologie práce: V zájmu naplnění cíle práce byla tato bakalářská práce rozdělená do 3 částí: 1. Vývoj ekonomiky Běloruska- na začátku této časti je krátký přehled rozvoje ekonomiky země jako součásti Sovětského svazu. Dále je charakterizováno obyvatelstvo země, migrační procesy, demografická situace, vývoj národního hospodářství a jeho struktura, vývoj hrubého domácího produktu, inflační procesy v zemi a příčiny jejich vzniku, zahraniční obchod, hlavní obchodní partnery Běloruska, sloţky exportu a importu. 2. Hospodářská politika- v této části práce se budu věnovat politice prováděnou běloruskou vládou od roku 1991 a provedeným reformám. 3. Postavení Běloruska ve světě-v této časti jsou popsány mezinárodní vztahy Běloruska se zeměmi světa a s mezinárodními organizacemi. 5

6 1. Vývoj ekonomiky Běloruska. 1.1 Přehled ekonomického vývoje do roku ledna roku 1919 dočasná sovětská vláda Běloruska oznámila manifest o vyhlášení sovětské socialistické republiky Bělorusko (SSRB). Sjezd Sovětů přijal Ústavy BSSR. Základní zákon uplatnil diktaturu proletariátu a stanovil nejdůleţitější úkoly - přechod od kapitalismu k socialismu, odstranění vykořisťování člověka člověkem, zrušení soukromého vlastnictví půdy, lesů, vody, výrobních prostředků a jejich přeměna na veřejný majetek. Práci vyhlásili primární povinnosti občanů. Ústava BSSR legalizovala rovnost občanů bez ohledu na jejich národnost nebo rasu, svobodu projevu, bezplatné vzdělávání. Nejvyšší moc v zemi patřila sjezdu Sovětů. 16. ledna roku 1921 byla podepsána dohoda mezi RSFSR a BSSR, ve které Rusko uznalo suverenitu Běloruska. V tuto dobu Stalin navrhuje zahrnout sovětské státy do RSFSR na právech autonomních republik. Myšlenku sdruţení široce propagovali mezi obyvatelstvem Běloruska. Na běloruském sjezdu sovětů, který se konal prosince 1922 se delegáti shodli na potřebě vytvoření SSSR. Všesvazový sjezd sovětů, který se otevřel 30. prosince 1922, přijal Deklaraci a Smlouvu o vzniku Svazu sovětských socialistických republik v soustavě RSFSR, USSR, BSSR a ZSFSR. Svaz přispěl k národní a statní konsolidaci svých obyvatelů. Nicméně, praxe ukázala, ţe on byl neschopen řešit národní otázku v plném rozsahu. Silná centralizace moci ve skutečnosti vedla ke Stalinské automatizace Sovětského svazu. 1 Vstup BSSR do SSSR splnil očekávání pro teritoriální rozšíření republiky. 3. března 1924 území Sovětského Běloruska se zvýšilo na 110 tisíc km2, tj. více neţ zdvojnásobilo, a počet obyvatel na 4,2 milionu. V listopadu 1926 Politbyro se rozhodlo o připojení do BSSR Gomelského a Rechitského kraje. Jako výsledek, druhé rozšíření zvětšilo území BSSR o km2 a počet obyvatelů o 649 tisíc lidí. Území BSSR po dvou rozšířeních činilo km2 s populací 5 milionů lidí. 1 ZELINSKIJ,D;PINCHUK,V.Istoriya Belarusi (XX-nachalo XXI).c2000 6

7 Roku 1921 byla přijata Nová ekonomická politika (NEP), která zavedla jednotnou potravní daň. Rolníci získali právo nakládat s jejich produkty, které zůstaly po zdanění. Zavadění NEP v Bělorusku se shodovalo s převodem pozemků rolníkům. V září 1922, předsednictvo Centrálního výkonného komitétu BSSR přijalo zákon, který prohlásil svobodu volby způsobů vyuţití půdy. Vláda dovolila předání pozemků do pronájmu, vyuţiti námezdní práce a podpořila vývoj druţstev. Pronájem v zemědělství nezískal velké rozšíření. V roce 1925 pronájem pouţívali 7,7%, v roce % rolníků. V roce 1929 v zemědělství pracovali 81,1 tisíc námezdních pracovníků. Rychle roste počet kooperaci. V roce 1929 existovalo sdruţení: melioračních, semenářských, strojních, úvěrových, atd. Spotřební druţstva činili 30% populace. Během NEP existovalo soukromé, druţstevní a státní obchodovaní. V soukromým majitelům patřilo 90% obchodních společností. Zahraniční obchod byl uskutečňován přes komisariát zahraničního obchodu RSFSR. Byl zaveden nový systém řízení velkého znárodněného průmyslu. Stát samostatně řešil koho zvolit do vedení podniku. Výrazný rozvoj malých podniků byl jeden ze zvláštností Běloruska. V roce 1923 mělo Bělorusko 3212 soukromých podniků s ročním obratem ve výši 5432,1 tisíc rublů, probíhal proces sdruţení malých průmyslových podniků. V tuto dobu byly obnoveny a postaveny desítky továren a závodů. Během pouhých několika let bylo postaveno 106 nových podniků. Běloruský průmysl nebyl vyspělým, stavěl se na základě místních surovin. V roce 1926 malý průmysl zaměstnával 73% pracovníků a představoval 58% HDP. V roce 1926 stát si stanovil cíl zvýšit daně, vytlačit z trhu male podniky, sníţit poskytování peněţních a komoditních úvěrů soukromým obchodníkům. To vedlo k omezení činnosti soukromých průmyslových a obchodních podniků. V letech počet soukromých obchodníků klesl o více neţ 5 tisíc. V říjnu 1939 bylo přijato rozhodnutí o zapojení Západního Běloruska do BSSR. V důsledku toho, území BSSR se zvýšilo na km2, obyvatelstvo dosáhlo 10 mln. 200 tisíc lidí. 22. června 1941 začala Velká vlastenecká válka. Na okupovaném území Běloruska nacističtí útočníci ustanovili okupační reţim. Tři dny před okupací, v tragické pro lidi období, představitelé republiky bez vyhlášení evakuace, tajně opustili město v noci z 24. na 7

8 25. června. 2 V době okupace bylo v Bělorusku zaloţeno více neţ 260 táborů smrti. V kaţdém okrese byly provozovány koncentrační tábory, věznice a ghetta. K 28. červenci 1944 Bělorusko bylo osvobozeno od německých útočníků. Za dobu války bylo zničeno a spáleno 209 měst, včetně Minsku, 200 sídel, průmyslových podniků, všechny elektrárny, zabito lidí, spáleno spolu s lidmi 628 vesnic, z nichţ 186 nebylo obnoveno. Na pomoc přišli sovětské republiky. V roce 1944 sovětská vláda přidala na obnovu hospodářství BSSR 490,7 milionu rublů, v roce ,2 miliardy rublů. V roce BSSR obdrţela 37 kovodělných továren, kompletní sady strojů pro automobilové, cyklistické a strojové továrny v Minsku, sklárny ve Vitěbsku, atd. Tisíce odborníků národního hospodářství přijelo z Ruska, Ukrajiny a dalších republik. Na oplátku tisíce chlapců a dívek z Běloruska jeli na těţbu dřeva, výstavby, obnovu dolů. 3 K červenci 1945 v republice bylo obnoveno více neţ 8000 průmyslových podniků a dílen. V únoru 1946 bylo obnoveno více neţ 10 tisíc km. ţeleznic, 1735 mostů, začaly pracovat 72 elektrárny. Přesto v záři 1946, kdy byl přijat pětiletý plán obnovy a hospodářského rozvoje pro BSSR , ekonomika republiky byla v těţkém stavu. Průmysl produkoval jen 20% předválečného objemu. Lidé zoufale potřebovali bydlení, oblečení, obuv a další základní potřeby. Ale uţ na konci roku 1950, průmysl BSSR překonal předválečnou úroveň HDP o 15%. Vedoucím odvětvím průmyslu se stálo strojírenství. Automobilové továrny vyrobili 2400 vozidel, cyklistické jízdních kol, traktorový závod vyrobil prvních 36 vozů. Zvýšila se výroba stavebních hmot, výroba elektřiny překonala předválečnou úroveň o 47%. Počet zaměstnanců se zvýšil z 610 na 1038tisic, z nichţ 346 tisíc bylo zaměstnáno v průmyslu, 67 tisíc - ve stavebnictví, 141 tisíc - v dopravě, 124 tisíc - v oblasti vzdělávání a kultury, 90 tisíc - v obchodovaní, 66 tisíc - v zemědělství. V továrnách pracovali inţenýrů a technických pracovníků. V nástupné pětiletce ( ) v Bělorusku začali fungovat 150 velkých průmyslových podniků a více neţ 200 středních a malých. Mezi tyto patřili: Minské loţiskové a hodinářské továrny, továrna vytápěcího zařízení, továrna výroby šicích strojů v Orše, tkalcovna hedvábí 2. ZELINSKIJ,D;PINCHUK,V.Istoriya Belarusi (XX-nachalo XXI).c ZELINSKIJ,D;PINCHUK,V.Istoriya Belarusi (XX-nachalo XXI).c2000 8

9 ve Vitěbsku, apod. Během pěti let hrubá průmyslová produkce se zdvojnásobila, nadále rostl těţký průmysl. Výroba uţitkových vozidel se zvýšila 5,4 krát, kovoobráběcích strojů - 2,4 krát, elektrické energie - 2,5 krát. V roce 1955 bylo na jednoho obyvatele vyprodukováno téměř dvakrát více spotřebního zboţí, neţ v roce Sloţitější otázkou byla obnova zemědělské výroby. Během let okupace stali nepouţitelnými stovky tisíc hektarů zemědělské půdy. Počet venkovského obyvatelstva během války výrazně poklesl. Vláda přijala opatření k posílení zemědělství. Kolchozy obdrţeli 160 tisíc tůn obilí, 122 tisíc koní a 113 tisíc různého skotu, takţe obdrţeli kolem 5 tisíc zemědělských strojů. Nehledě na některé úspěchy, běloruské zemědělství, ve mnohých důleţitých odvětvích, nezvládlo úkol pětiletého plánu. 4 V polovině 60. let byly provedeny důleţité ekonomické reformy. Stát umoţnil podnikům nakládat s určenou částkou svých zisků, vytvořil fondy: rozvoje výroby a zlepšení technologií, sociálně-kulturních aktivit a bydlení. Činnost podniků začali hodnotit počtem prodané produkce. Stát přijal opatření ke zvýšení investic do zemědělské produkce, zvýšil dodávky zemědělské techniky pro kolchozy, zvýšil pořizovací ceny na zemědělské produkty o více neţ 50%. Byly odepsány dluhy za zakoupené vybavení, sníţeny daňové povinnosti kolchozů vůči státu. Vědecký a technologický pokrok zasáhl průmysl, v zemi se rychle rozvíjí strojírenství, energetika, do hospodářských procesů zaváděli nejnovější dosaţení vědy a techniky. V podnicích republiky bylo zaloţeno kolem 200 výrobních linek, začalo se vyrábět téměř 300 nových typů strojů. V 70. aţ 80. letech Běloruské hospodářství sníţilo tempo růstu. V roce 1982, průměrný roční růst národního důchodu činil 3,4%. Vědecký a technologický pokrok zasáhl průmysl. Obrovské finanční prostředky byly investovány do nových výstaveb, které často zůstávali nedokončené. Technická úroveň Běloruska zaostávala od úrovně průmyslově-vyspělých zemí. Zemědělství Běloruska zpomalilo rozvoj zemědělské výroby, rostl počet ztrátových zemědělských podniků. 4 ZELINSKIJ,D;PINCHUK,V.Istoriya Belarusi (XX-nachalo XXI). 9

10 Od poloviny 80. let z iniciativy nového vedení KPSS v čele s M. S. Gorbačovem, v Sovětském svazu začalo období radikálních ekonomických, politických a sociálních změn. Začal převod podniků, společností a celých odvětví národního hospodářství na samostatné financovaní. Splnění nových úkolů v Bělorusku bylo komplikováno černobylskou havárii na jaře roku V zóně radioaktivního zamoření bydleli 2 milióny 100 tisíc lidí a nacházelo se více neţ 20% zemědělské půdy. Celkové náklady spojené s přesídlením lidí, kompenzace za opuštěné domy a ztracené vybavení, atd., představovaly 16 národních ročních rozpočtů Běloruska. Přesto v letech , národní hospodářství Běloruska mělo docela rychlé tempo růstu. Průmysl země zvýšil produkci o 26%, produktivita práce se zvýšila o 30,1%, byly taky jisté pokroky v zemědělství. Na začátku 90. let vznikla těţká ekonomická situace: padal národní důchod, sniţovala se výroba, rostla nezaměstnanost, zhoršovala se sociální situace občanů. Vedení státu vidělo východ z krize, pomoci zavadění trţních vztahů. V říjnu 1990 Rada ministrů BSSR schválila program přechodu k trţnímu hospodářství. Tento program předpokládal vytvoření trţních ústavů, privatizaci, de-monopolizaci, změnu systému státní regulace ekonomiky. 1.2 Obyvatelstvo. Bělorusko, jako ostatní státy SNS, proţívalo těţkou demografickou krizi. Demografické procesy v republice jde popsat sníţenou plodnosti, vyšší úmrtnosti, postupným nárůstem počtu dětí narozených mimo manţelství, rostoucím záporným saldem migrace a dalšími negativními demografickými procesy. Graf 1:Počet narozených a zemřelých v Bělorusu (tisíc člověk). Zdroj: SHAHOTKO,L.Naselenie Belorussii nakanune permisi.demoskop Weekly. 10

11 Obyvatelstvo Běloruska v poválečné době roste rychlým tempem, sniţuje se úmrtnost, roste délka lidského ţivotu. Na začátku roku 1990, počet obyvatelstva byl větší neţ , v lidí.v tuto dobu mnoho občanů začínají opouštět stát, je to vyvoláno ekonomickou a politickou nestabilitou. Hodně lidi opouštějí zemi kvůli černobylské havárii. Bělorusko opustilo lidí. Největší částka lidských zdrojů imigruje do Izraele a USA. Stanovení Běloruské Republiky suverénním státem vyvolává návrat těch, kteří odešli ve své době k práci v republikách Sovětského svazu. V roce 1992 se pozoroval postupný pokles plodnosti a mírný nárůst úmrtnosti. Prudce se sníţil odliv obyvatelstva z venkovských oblastí, přičemţ migrační saldo v roce 1992 a 1993 se dokonce stálo pozitivním. Jedná se o unikátní případ, protoţe poprvé v poválečném období příliv zahraničních migrantů v běloruské vesnici se stal větší neţ počet těch, kdo ji opouštěl. Do venkovských oblastí přejíţdějí nejen občané ze sousedních zemí, ale také občané, kterých se dotkla nezaměstnanosti ve městech. Lékaři se potkávají s váţným problémem pro bezpečné mateřství - nezletilém těhotenstvím. Jeho úroveň v roce 1992 byla 110 těhotenství na 1000 dívek ve věku 15 19let. Ve většině západních zemí tento ukazatel se pohyboval kolem 5-25 těhotenství na 1000 dívek ve věku let. 5 V 1993 počet obyvatelstva Běloruska činí 10mln 319 tisíc lidí, to je maximum za celou historii. Ale pozitivní dynamika se zvrátila. Poprvé v poválečné historii úmrtnost se stala vyšší neţ porodnost: na tisíc obyvatelů se narodilo 11,5 lidí a 12,6 zemřelo. To je jen začátek vylidňování začíná absolutní pokles obyvatelstva, probíhá zhoršení zdravotního stavu. Mezi hlavní příčiny smrti, podle oficiálních statistik Ministerstva statistiky a analýzy Běloruska patří: na prvním místě nemoci krevního oběhu (stejně jako ve všech vyspělých zemích) - 629,2 na 100 tisíc obyvatel, na druhém místě - zhoubné nádory (185,5 na 100 tisíc), třetí místo - velký věk. Ještě jedním z faktorů poklesu obyvatelstva je pokles plodnosti v tomto období, příčinou toho nazývají pokles ţen ve fertilním věku let. Kromě toho, na pokles narozených, 5 ZAGORSKAYA,M Itogi.Demograficheskaya situaciya 11

12 zapůsobili špatné sociálně-ekonomické podmínky a vysoká míra ekonomické aktivity ţen. Při plánování narození dítěti, rodiny začaly odkládat to na lepší časy. V 1995 zafixírován největší počet mladé úmrtnosti, během let suverenity Běloruska, zemřelo 13,3 dětí do 1 roku na tisíc ţivě narozených. Výrazně se zvýšilo tempo růstu obyvatelstva starších věkových skupin (65 let) a sníţení podílu dětí. To je důkaz stárnutí populace rok přinesl vysoký počet lidi se sexuálně přenosnými infekcí, bylo zaznamenáno vypuknutí infekce HIV mezi uţivateli drog, zaregistrováno HIV-pozitivních lidi. Zaznamenána nejvyšší míra nezaměstnanosti v letech suverenity - 4% ekonomicky aktivního obyvatelstva. V roce 1999 v Bělorusku proběhlo sčítaní lidů, podle získaných údajů v zemi ţije více neţ 130 národností: 81% populace- Bělorusy, 11% - Rusy, téměř 4% - Poláci, 2% - Ukrajinci, 0,3% - Ţidé, 1,7%-ostatní. Tabulka 1:Migrační výměna Běloruska s SNS a pobaltskými státy (osoby). Stát Přibylo Ubylo Migrační výměna Migrační saldo Celkem s SNS a pobaltskými státy Rusko Kazachstán Ukrajina Moldavsko Zakavkazské státy Státy Střední Asii Pobaltské státy Zdroj: ZLOTNIKOV,A.Demograficheskoe iymerenie sovremennoj Belarusi s. 6 ZAGORSKAYA,M Itogi.Demograficheskaya situaciya 12

13 Graf 2:Dynamika celkového,přirozeného a migračního přírůstku Běloruska (tisíc člověk). Zdroj: SHAHOTKO,L.Naselenie Belorussii nakanune permisi.demoskop Weekly. V Bělorusku napočítali 981 obyvatel, kterým je vice neţ 100 let, z nichţ jsou muţi pouze 104. Třetí část stoletých ţije ve městě, ostatní na venkově. Zafixována nejvyšší úroveň chudoby domácností ve městě 40,4% domácností má příjmy pod hranicí ţivotního minima, na venkově - 50,2% : Váţným problémem pro lidskou reprodukci, je prudký nárůst úmrtnosti. Průměrná doba ţivotu je 69 let. Vláda poprvé začíná váţně přemýšlet o tom, ţe demografická krize v zemi můţe vést k intenzivní ztrátě práceschopných. Alexandr Lukašenko dává vládě příkaz, aby se připravil Národní program demografické bezpečnosti na léta Kdyţ konečně došlo na diskusi o skutečném dokumentu, hlava státu prohlásil, ţe první předloţený návrh neobstojí. Příprava dokumentu, který podepíše hlava státu, bude trvat sedm let. 7 V roce 2002 byla zaznamenána velmi nízká míra porodnosti - 8,9 na tisíc obyvatelů a velká míra úmrtností - 14,8 na tisíc obyvatelů. 7 ZAGORSKAYA,M Itogi.Demograficheskaya situaciya 13

14 Od roku 2003 porodnost začíná pomalu růst, počet potratů se sníţil. Pokles populace je doprovázen demografickým stárnutím. V Bělorusku hlavním faktorem stárnutí je sníţení počtu dětí v populaci, v důsledku nízké porodnosti se zvyšuje úmrtnost, zejména práceschopných muţů. Zvyšuje se věk vstupu do prvního manţelství. Pokud v roce 1990, ve věku let do prvního manţelství vstoupilo 20,4% muţů, v roce ,7%. Mezi ţenami, respektive 11% a 15,5%.Jedno dítě má 61,7% rodin, 33,6% - dva, 4,9% - tři nebo více. Zvyšuje se úmrtnost z nehod, otrav a zranění. Z těchto důvodů, v roce 2003 zemřelo 44% muţů a 32,9% ţen v ekonomicky aktivním věku let. Prudce vzrostla úmrtnost muţů kvůli otravě alkoholem. V roce 2005 poprvé počet dětí ve věku 0-16 roků byl niţší neţ počet osob ve věku 60 let a starší, tohle svědčí o tom, ţe v zemi se posílil proces absolutního stárnutí populace. V souladu s klasifikací OSN, obyvatelstvo je povaţováno za staré, kdyţ podíl osob starších 65 let je 7%. Podíl této části obyvatelstva v Bělorusku je 14%. Vláda přijímá opatření ohledně zlepšení situace v oblasti bydlení, jeţ zahrnuje právo rodin s mnoha dětmi, které potřebují lepší podmínky pro bydlení, k mimořádnému zařazení do seznamů pro lhotní půjčky na výstavbu (rekonstrukci) nebo na nákup bytů. 1.3 Národní hospodářství Po rozpadu Sovětského svazu, kaţdá bývalá sovětská republika se stala nezávislým státem s vlastním národním měnovým systémem a musela najít cestu z ekonomické krize. Rozpad jednotného hospodářského prostoru měl negativní charakter. Ekonomické vztahy mezi bývalými sovětskými republikami byly zničeny. Došlo k poklesu ukazatelů průmyslové výroby a zemědělství. To vedlo k prudkému poklesu příjmů. Rozpad Sovětského svazu znamenal, ţe kaţdá bývalá sovětská republika, která se stala nezávislou zemí, by měla najít svou cestu z krize. Východ z krize v Bělorusku byl spojen s vyvinutím programu přechodu od administrativněvelitelského systému ekonomického řízení k trţní ekonomice. Byly zavedeny trţní ceny pro 14

15 většinu zboţí a sluţeb, bylo dovoleno pronajmutí a osobní pracovní činnost, došlo ke stanovení podnikatelských, bankovních a komerčních struktur, začal se proces privatizace. Protoţe reformace národního hospodářství Běloruska v tomto období běţela pomalu, nezcela promyšleně a efektivně, v letech průmyslová výroba v zemi poklesla více neţ o 30%. Prudce poklesly příjmy, které neodpovídali nákladům. Hlavním důvodem byl růst cen na potraviny, na nejnutnější zboţí a sluţby. V roce 1994 pod úrovní ţivotního minima, ţilo více neţ 60% populace. Tabulka 2: Změna ekonomických ukazatelů Běloruska ( ) HDP,% 98,8 90,4 92,4 88,3 89,6 Průmyslová výroba,% Zemědělská výroba,% 99,0 90,8 90,6 85,4 88,3 95,1 91,5 103,7 85,6 95,3 Zdroj:zpracováno podle údajů Národního statistického úřadu ( V polovině let hlavním úkolem státního programu se stál výstup ekonomiky z krize, který navrhnul prezident Běloruské republiky Alexandr Lukašenko. 8 Tento program zahrnoval nejen zastavení poklesu výroby, ale také zajištění výrobního růstu. V roce 1996 byla zpracována Národní strategie trvalého rozvoje Běloruska do roku Na prvním Běloruském národním shromaţďování v říjnu 1996 byly schváleny Zásadní pokyny sociálně-ekonomického rozvoje v Běloruské republice na léta Za hlavní cíle byli přijati: růst exportu běloruského zboţí, výstavba bytů pro občany, poskytování obyvatelům dostatečného mnoţství potravin. V roce 1997 hospodářský výkon Běloruska se zvyšuje. HDP vzrostl o 10%, růst průmyslové výroby činil téměř 16%, růst kapitálových investic - 19,5%, výstavba bytů - 26,6%. Sníţila se nezaměstnanost, zabezpečen téměř kompletní výběr daní, domácí dluh je malý a vnější skoro není. Celkové makroekonomické ukazatele Běloruska v roce 1997 byly nejlepší ze všech zemí SNS. 8 FOMIN,V;PANOV,S;GANUSHENKO,N.Istoriya Belarusi s. 15

16 Tabulka 3: Změna ekonomických ukazatelů Běloruska ( ) HDP % 102,8 111,4 108,4 103,4 105,8 Průmyslová výroba,% Zemědělská výroba,% 103,5 118,8 112,4 110,3 107,8 102,4 95,1 99,3 91,7 109,3 Zdroj: zpracováno podle údajů Národního statistického úřadu ( Makroekonomická politika roku 2001 byla zdravější a přispívala k trvalé udrţitelnému růstu, neţ předtím. Toto období bylo doprovázeno vyššími investicemi a restrukturalizací podniků. Podíl Běloruska na globální ekonomice je velmi malý, ale v SNS podíl zemi je dost velký - na celkovém HDP SNS to bylo 2,9%, v průmyslové výrobě - 3,9%. Na začátku roku 2001 v Bělorusku bylo zaregistrováno více neţ firem nestátního vlastnictví a téměř 200 tisíc soukromých podnikatelů. Podniky nestátního vlastnictví v tuto dobu produkovali kolem 40% průmyslové produkce. Spustil se proces privatizace, jeho cílem bylo zavést ve výrobě účinné metody řízení podniku. Přesto, soukromý sektor byl podřízen státnímu zájmu. 9 Veřejné financování velkých průmyslových podniků a zemědělských druţstev mělo důleţitý význam. Nejvýznamnějších výsledků bylo dosaţeno ve stavebnictví, které je povaţováno za prioritní oblast pro hospodářský rozvoj. V roce 2001 v Bělorusku byl navřen projekt na provedení integrace - sblíţení a sjednocení v uzavřený celek v hospodářské sféře se zeměmi SNS, především s Ruskem. Běloruská republika se stala prvním státem v postsovětském prostoru, který splnil hlavní úkoly sociálněekonomického rozvoje SNS pro období , překonal krizové tendence v ekonomice, a v roce 2000 dosáhl úrovně průmyslové výroby roku FOMIN,V;PANOV,S;GANUSHENKO,N.Istoriya Belarusi s. 16

17 Národní shromáţdění v roce 2001 schválilo hlavní body programu sociálněekonomického rozvoje Běloruska na období Tyto roky byly nejdůleţitějším krokem k dosaţení strategického cílu sociálně-ekonomického rozvoje zvýšení blahobytu lidí a přiblíţení jeho úrovni k úrovni obyvatelů ekonomicky-vyspělých evropských států 10 V roce 2002 HDP činil 98,4% oproti roku 1991, průmyslová produkce 113%, výroba spotřebního zboţí - 121%, zemědělská produkce byla pouze 77% ve srovnání s rokem 1992, investice do základního kapitálu - 51%. HDP na jednoho obyvatele činilo 1425 dolarů. Charakteristickým rysem odvětvové struktury ekonomiky v Bělorusku je vysoký podíl sluţeb. V roce 2002, podíl sluţeb na HDP byl 53%, zatímco podíl průmyslu-30%, zemědělství, lesního a rybolovného hospodaření- 11%, stavebnictví-6%. Hlavním hospodářským odvětvím Běloruska je průmysl. V celkovém objemu průmyslové produkce v roce 2002, podíl palivo-energetického průmyslu představoval 23%, hutního- 3%, chemického a nafto-chemického-12%, strojírenského a zpracování kovů- 22%, lesního, dřevozpracujícího a papírenského průmyslu-5%, průmyslu stavebního materiálů- 4%, lehkého průmyslu-7%, potravinářského-18 %. Palivo-energetický průmysl zahrnuje továrny, které těţí a zpracují ropu a rašelinu, a vyrábějí elektřinu. Výkonnost běloruských továren zpracovávajících ropu je tůn za rok. Vlastní těţba ropy nepřekročují tun ročně, při spotřebě ve výši tun ročně, většina ropy pro zpracování pochází z Ruska. Elektricko-energetický průmysl zahrnuje: tepelné elektrárny a vodní elektrárny s celkovou výkonnosti 7,8 milionu kw. Více neţ 80% paliva spotřebovaného běloruským energetickým systémem je dováţeno z Ruské federace. Strojírenský a kovodělný průmysl vyrábí širokou škálu produktů: kovodělný a dřevozpracující stroje, elektrické motory, nákladní automobily, autobusy, traktory, televizory, ledničky, pračky apod. Suroviny pro všechny kovodělný podniky jsou dováţené z Ruska a Ukrajiny. 10 FOMIN,V;PANOV,S;GANUSHENKO,N.Istoriya Belarusi s. 17

18 Strojírenský a kovodělný průmysl určil vývoj technického pokroku v zemi, byly vyškoleny stovky kvalifikovaného personálů, technických pracovníků, vznikly technické vzdělávací instituce. Chemický a petrochemický průmysl vyrábí hnojiva, syntetické smoly a plast, chemické vlákna a niti, pneumatiky, chemikálie pro domácnost, atd. Bělorusko produkuje aţ 600 kg různého hnojiva na jednoho obyvatele. Dřevozpracující a papírenský průmysl je jedním z nejstarších průmyslových odvětví v Bělorusku. Export lesní produkce je zdrojem příjmů valuty pro stát. Bělorusko vyváţí do SNS a do zemí Evropy (Německo, Francie, Dánsko, Finsko, Polsko atd.): nábytek, tapety, táry, překliţky, dřevovláknité desky. Výsadba lesů se koná kaţdoročně na ploše ha, vysekávají se ha. Celková zásoba dřeva v lesích Běloruska je vice neţ 1,1 miliardy m 3. Kaţdoroční přirůst výsadby činí m 3, kácení dřeva pro údrţbu lesa přináší mln. m 3. Na celistvých kaceních ročně je sklizeno kolem m 3. Potravinářský průmysl vyrábí hlavně masové, máslové a mléčné výrobky, cukr, chléb a pečivo, těstoviny, cereálie, alkoholické a nealkoholické nápoje, tabákové výrobky. Tabulka 4: Dynamika vybraných druhů potravinářského průmyslu (v tisících tun) Masová 889,1 380,3 345,0 479,0 produkce Mléčná 1776,0 799,0 953,7 1122,0 produkce Konzervy 788,7 309,9 456,6 488,0 Chleb a pečivo 1583,0 1036,0 866,0 661,0 Zdroj: Nacionalnyj statisticheskyj komitet Respubliky Belarus.Statisticheskij ezhegodnik.2006 Lehký průmysl Běloruska zahrnuje textilní,oděvný, pletařský, obuvní, koţedělní a koţešinový průmysl. V roce 1990 výrobky lehkého průmyslu představovaly 17,2% z celkového objemu průmyslové výroby zemi. V následujících letech, pod vlivem prohloubení krize, 18

19 objem výroby lehkého průmyslu prudce poklesl v roce 1995, oproti úrovni roku 1990 byl jen 46,6%, zatímco podíl lehkého průmyslu v celkové průmyslové výrobě se sníţil na 8%.Po roku 1995, v odvětví začala růst výroba, během dalších 3 let produkce vzrostla 1,7 krát. V roce 2005 Běloruská republika zvýšila objem výroby v průmyslu 2,5 krát ve srovnání s rokem 1995, v zemědělství - 1,2 krát. Po počtu vyrobeného masa, mléka, brambor, na jednoho občana, Bělorusko bylo na prvním místě v SNS. Účinná politika zemědělsko-průmyslového rozvoje dosáhla ziskovosti v zemědělství. Reálná mzda, ve srovnání s rokem 1995, v roce 2005 se zvýšila 3,5 krát. V roce 2005 průměrná velikost mzdy: v ekonomickém sektoru byla 250 dolarů, ve veřejném sektoru - 225, v zemědělském sektoru 135. Hrubý domácí produkt v roce 2005 vzrostl v porovnání s rokem 2004 o 9,2%. Běloruská republika zůstává lídrem v tomto ukazateli mezi svými nejbliţšími sousedy. Ekonomického růstu bylo dosaţeno bez výrazného zvýšení spotřeby pohonné-energetických zdrojů, o čemţ svědčí sníţení energetické kapacity HDP v roce 2005, ve srovnání s rokem 2004 o 6,1%. Průmysl Běloruska je hlavní sloţkou hospodářského růstu. V roce 2005 objem průmyslové produkce vzrostl ve srovnání s rokem 2004 o 10,4%. Tabulka 5 : Změna ekonomických ukazatelů Běloruska ( ) HDP, % 104,7 105,0 107,0 111,4 109,4 Průmyslová výroba, % Zemědělská výroba, % 105,9 104,5 107,1 115,9 110,5 101,8 100,7 106,6 112,6 101,7 Zdroj: zpracováno podle údajů Národního statistického úřadu ( 19

20 Graf 3 : Vývoj HDP ( ). 120 HDP HDP Zdroj: zpracováno podle údajů Národního statistického úřadu ( Modernizace technologie a modernizace ekonomiky a výsledné sníţení materiálové a energetické náročnosti výroby, zvýšení konkurenceschopnosti podniků jsou hlavní priority v hospodářství Běloruska. 1.4 Inflace. Inflace znamená růst všeobecné cenové hladiny.všeobecnou cenovou hladinu by šlo popsat jako průměrnou cenou hladinu v ekonomice.její růst neznamená,ţe musí růst ceny všech statků a sluţeb.některé mohou stagnovat nebo dokonce i klesat,ale v průměru ceny rostou.při inflaci vlastně klesá kupní síla peněz,rostou-li ceny,pak za stejný obnos peněz si můţeme koupit méně. 11 Předpoklady inflace v Bělorusku vznikli na počátku 90. let. Struktura výrobního sektoru, která byla zaměřena na levné zdroje energie, vysokou stupeň monopolizace a militarizace 11 PAVELKA, Tomáš,Makroekonomie,3.vydaní(2007) 278 str. ISNB

21 ekonomiky, dominaci růstu těţkého průmyslu nad výrobou spotřebního zboţí, neefektivnost zemědělství a zaostalost sektoru sluţeb, technologickou a infrastrukturní nepruţnost v oblasti cenové liberalizace a otevření ekonomiky v 90. letech, byly hlavními inflačními faktory. Také je třeba poznamenat iracionální investiční politiku s charakteristickou pro ni dlouhodobou výstavbou a plýtváním prostředky po různých objektech. Vznikla nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou. Začali se zvyšovat ceny, spotřební koš na počátku 90. let se skládal na 80% z deficitního zboţí. Narůst inflačních procesů sníţil počet solventních firem, vzrostl objem firemních dluhů, počet nerentabilních organizací, sníţila se investiční aktivita v ekonomice. K hlavním příčinám inflace v Bělorusku můţeme patří: 1:Krize v oblasti výroby, která měla charakter deficitů, technologickou zaostalost a spoustu dluhů; 2. Monopolní charakter běloruské ekonomiky bránil její rychlé a efektivní restrukturalizaci; 3. Reţim malé spolupráce s mezinárodním trhem, domácí export byl zaměřen především na ruský trh kvůli nízké konkurenceschopnosti zboţí na světovém trhu, nesoulad nízké kvality a vysoké ceny nabízených produktů; Od začátku radikálních ekonomických reforem, ve vývoji inflace jsou vidět 4 periody. Důvodem rozdělení do různých období jsou značné rozdíly tempa inflace v průběhu let. První období ( ) bylo nejtěţší v souvislosti s prohlubující ekonomickou krizi. Kvůli narušení hospodářských vztahů s republikami bývalého Sovětského svazu, zničení jednotné zóny rublu, přechodu na národní měnu, výstavby státních institucí. Tyto procesy spolu s růstem expanzivní měnové politiky vedly v letech k hyperinflaci, míra inflace v tomto období byla vice neţ 2000%. V zemi byl deficit státního rozpočtu. Významně ovlivnila inflaci politika měnového kurzu, která byla extremně devalvována. Hodně vysokým za těchto podmínek bylo inflační očekávání, coţ neustále tlačilo ceny. Toto období poznamenáno bezohledným nahromaděním vnějšího dluhu státu. Druhé období (listopad ). Makro-hospodářská politika prošla změnami, které umoţnili zpomalení inflačních procesů ve statě.v roce 1995, úroveň inflace se sníţila na 291%, v roce 1996 byla zaznamenána nejniţší úroveň inflace za poslední roky-139%. V podstatě, tohoto bylo dosaţeno díky zpřísnění měnové politiky. Ale zároveň, 21

22 úroveň zdanění zůstala beze změny, nebyla pozměněna výdajová část rozpočtu ve směru jeho sníţení, pro vice efektivnější vyuţití, toto dostalo výrobce (zejména vývozce) do těţké situace a prohloubilo pokles výroby. Cílem měnové politiky státu v tomto období byla stabilizace kurzu běloruského rublu. Předpokládalo se, ţe stabilizace běloruského rublu povede k řešení všech makroekonomických problémů, včetně potlačovaní inflace. Provádění politiky stabilizaci měnového kurzu ve světové praxi, zpravidla, by mělo byt provedeno společně s politikou potlačení inflace, ale v dlouhodobém horizontu tento nastroj je bezperspektivný. Devalvace běloruského rublu na domácím trhu a jeho přehnaná hodnota vůči dolaru, vytvořila situaci, která přivedla k finanční krizi a rostoucí inflaci na konci roku 1996.Také v tomto období váţný problém pro ekonomiku Běloruska představuje výplata vnějších a vnitřních dluhů. Třetí období ( ). Vyskytuje se posílení inflačních procesů. Významný dopad na vývoj inflačních procesu v Bělorusku v roce 1997 mělo zvyšovaní cen, především na dodávané z Ruska palivo-energetické zdroje, intenzivní růst peněţní zásoby, devalvace běloruského rublu. Míra inflace několikanásobně překročila cílovou hodnotu (v roce 1998, tempo růstu indexu spotřebitelských cen bylo 9%, proti plánovaným- 1,5%, v roce %, proti 1%). V roce 1998, značné zvýšení inflace ovlivnily vnější faktory, především finanční krize v Rusku. Prohloubení problému s inflaci v roce 1999, bylo způsobeno probíhající měnovou politikou, která byla charakterizována nadměrným kreditováním státních programů v oblasti bytové výstavby a zemědělského průmyslu. Situace se zhoršovala detektivním zachováním měnového kurzu běloruského rublu na nadhodnocené úrovni, coţ přivedlo ke vzniku rozlišných kurzu a vzniku stínového trhu. Inflace v roce 1999 vzrostla na nejvyšší úroveň v tomto období - 350%. Čtvrté období ( ) - období klesající inflace. V roce 2000 došlo k přechodu na rozumnější měnovou politiku. Inflace se sníţila na 208%. Byla vyřešena důleţitá otázka pro ekonomiku Běloruska- odstraněny různé kurzy běloruského rublu. Oficiální kurz běloruského rublu devalvoval vice neţ 3,5 krát. Toto umoţnilo zavést jednotný kurz, který se tvořil na základě nabídky a poptávky. Spolu s velkým pozitivním dopadem na ekonomiku, tento proces měl i negativní dopad: výrazně zvýšili se náklady na import, coţ spolu s významným zvýšením cen na ropu a ropné látky na světovém trhu způsobilo zvýšení nákladů na výrobu, a tedy zvýšilo i ceny na běloruské výrobky. Rok 2001 byl poměrně úspěšný ohledne růstu cen, i kdyţ Bělorusko stále má nejvyšší tempo růstu mezi zeměmi bývalého sovětského svazu. V roce 2001 růst indexu spotřebitelských cen byl 146,0%, v roce ,8%, v roce

23 125,4%, v roce ,4%. K omezení inflace v roce 2004 přispělo sníţení míry devalvace běloruského rublu vůči zahraničním měnám, především vůči americkému dolaru. Klíčovou roli při omezení devalvačních a inflačních procesů v zemi, sehrálo skončení pouţívaní kreditů Národní banky pro financovaní deficitu státního rozpočtu. Inflace v Bělorusku v roce 2005 byla na rekordně nízké úrovni za celou tu dobu- 8%, index spotřebitelských cen činil 103,1%. Index spotřebitelských cen je nejpouţívanější cenový index pro zjišťování inflace Tabulka 6 : Změna indexu spotřebitelských cen ( ) Index spotřebitelských cen, % Zdroj: zpracováno podle údajů Národního statistického úřadu ( Graf 4: Vývoj indexu spotřebitelských cen ( ) Index spotřebitelských cen Index spotřebitelských Zdroj: zpracováno podle údajů Národního statistického úřadu ( 23

24 1.5 Zahraniční obchod. Běloruská republika je malá průmyslová země s omezenými přírodními zdroji, proto velkou roli hraje aktivní zahraniční obchodní činnost a do značné míry určuje celkový charakter vývoje ekonomiky. Po rozpadu Sovětského svazu, Bělorusko se musilo začlenit do celosvětového ekonomického systému, jako nezávislý stát. Ale Bělorusko ignorovalo vytvoření národních priorit v zahraničně ekonomických aktivitách, coţ přirozené vedlo ke sníţení velikosti HDP a zvýšení záporného salda zahraničního obchodu.v letech v země byl prudký pokles objemu exportu a importu, způsobeny přerušením starých hospodářských vztahů a sníţením výroby, konkurenceschopnost domácího zboţí byla velmi nízká, coţ ovlivnilo zahraničně-obchodní ukazatele Běloruska. Tabulka 7: Zahraniční obchod Běloruské republiky Rok Vývozní kvóta se státy,% Dovozní kvóta se státy,% Obrat Obchodní SNS Mimo všechny SNS Mimo všechny zahraničního bilance SNS SNS obchodu k HDP,% k HDP,% ,5 21,0 62,5 46,6 14,8 61,4 123,9 +1, ,3 17,3 45,6 34,9 17,9 52,8 98,4-7,2 Zdroj: DAVYDENKO,E.Exportnyj potenciál Respubliky Belarus v usloviyah rosta mezhdunarodnoj konkurencii.bankovskyj věstník.[ Od roku 1995 do roku 1998 se vyskytuje tendence poklesu vývozní kvóty se zeměmi vzdáleného zahraničí. To je spojeno s vícenásobným zdraţením surovin, materiálů, energetických medii, a tudíţ sníţení konkurenceschopnosti běloruských výrobků, se stavem výrobní a technologické základny průmyslových podniků a s nepříznivým pro exportéry měnovým kurzem. Ale objem vývozu se zeměmi SNS vzrostl, Bělorusko zaměřilo svůj zahraniční obchod na rozsáhlý ruský trh, který v této době neměl vysoké nároky na kvalitu zboţí. Období do roku 1998 je charakterizováno růstem importu, především kvůli vývoji obchodních vztahů s Ruskem. Největší objem importu byl zaznamenán v roce

25 V roce 1998 došlo k poklesu objemů exportu a importu kvůli krizi v Rusku, sníţila se poptávka jak po průmyslovým výrobkům, tak i po spotřebnímu zboţí. Ruská krize ukázala, ţe vzniklá vysoká závislost zahraničního obchodu na trhu jednoho státu, udělala ekonomiku Běloruska velmi citlivou pro vnější šoky.. V důsledku normalizace v roce 2000, situace na ruském trhu a problémy s zahraničním obchodem v Bělorusku byli překonány. Avšak podstatné změny v struktuře exportu a importu nenastali. Běloruská republika zůstává jednou z nemnohých zemí SNS, která stalé nejvíce obchodu má se zeměmi blízkého zahraničí, hlavním obchodním partnerem zůstalo Rusko. Sloţky exportu a importu za desetiletou dobu se skoro neměnili. Hlavním vývozním zboţím byli naftové výrobky, dusíkatá hnojiva, draselní hnojiva, pneumatiky, chemické vlákna, ţelezo, chladící vybavení, televizory, traktory, nákladní auta, jízdní kola, nábytek. Hlavním importním zboţím byla nafta, elektřina, přírodní plyn, syntetický kaučuk, motory, automobily, rostlinné oleje. V letech dochází k oţivení obchodních vztahů se zeměmi blízkého a vzdáleného zahraničí, značně vrostl objem vývozu do zemi mimo SNS. Graf 5: Komoditní struktura vývozu a dovozu v roce 2005 Zdroj:.( 25

26 V roce 2005 Bělorusko realizovalo obchod se 174 zeměmi po celém světě, vyváţila do 137 zemí světa a dováţila výrobky ze 158 zemí. Největší zahraniční obchody Bělorusko provádí s Ruskem, Nizozemskem, Velkou Británii, Ukrajinou, Polskem, Německem, Činou, Litvou, Lotyšskem, Francií, Itálii, USA a Brazílií. Do Ruska Bělorusko exportuje potravinářské výrobky, traktory, ledničky, televizory, pneumatiky, nábytek a další zboţí pro domácnost. Rusko dováţí ropu a ropné produkty, zemní plyn, elektřinu, co tvoří v běloruském importu vice neţ 50%. Druhé místo v zahraničním obchodě obsazuje Nizozemsko. Hlavní vývozní sloţkou jsou ropné produktů, hodnota jich vývozu v roce 2005 v tuto zemi dosáhla 2,212 mln.usd. Hlavním dovozním zboţím byly leky, krmiva pro zvířata, chemické suroviny, zemědělské zařízení. Třetí místo obsazuje Německo (v roce 2005 export sestavil 708,3 mln.usd a import-1121,0 mln USD). Do Německa se vyváţí ropné produkty, dřevo, traktory, ledničky a oblečení, dováţí -auta a prostředky letecké a vodní dopravy. Obrat zahraničního obchodu s Ukrajinou v roce 2005 činil 1801,6 mln.usd (dovoz-907,8 mln.usd, vyvoz-823,9 mln.usd). Na Ukrajinu Bělorusko vyváţíí ropné produkty, traktory, nákladní auta, polymery etylenu, koks, asfalt, ledničky, syntetický vlákna. V dovozu převaţuje uhlíkový ocel, kukuřice, feroslitiny, trouby ze ţeleza, cyklické uhlovodíky. Hlavní komoditní toky v zahraničním obchodu Běloruské republiky jsou rozděleny podle kontinentu: Evropa-vice neţ 76,3%, Asie-11,9%, Severní a Jiţní Amerika-6,8%, Afrika-1%. To znamená, ţe nejrozsáhlejší obchodní vztahy Bělorusko má na evropském kontinentu. Evropská unie je nejdůleţitějším obchodním partnerem zemi po Rusku, podíl zemí EU v celkovém objemu zahraničního obchodu Běloruska činí 32,5%. V roce 2005 obchod s EU byl charakterizován dynamickým růstem objemů jak exportu, tak importu. V roce 2005 ve srovnání s rokem 2004, objem obchodu vzrostl o 29,3% a činil kolem 10,6 mld. USD. Celkový vývoz do EU vzrostl o 2,075 mld. USD, v největších objemech export se zvýšil do Nizozemska(na 1483,9 mln.), Německa(na 192,1mln), Británii(na 368 mln) a do Francii(na 170,1 mln).v roce 2005, jako v roce 2003 a 2004 se obchodní bilance se zemi EU vykázala kladné saldo pro Bělorusko. Velký význam pro republiku má rozvoj zahraničního obchodu se sluţbami, jako nejslibnější a rychle rostoucí sektor vnějších ekonomických vztahů. V letech v zahraničním obchodu se sluţbami se zachovává stabilně kladné saldo. V obchodu se sluţbami Běloruska 26

27 s jinými zeměmi, saldo v roce 2005 činilo 886,1 mln. USD (se zeměmi SNS-237,2 mln., se zeměmi mimo SNS-648,9 mln.). Tabulka 8: Hlavní ukazatele zahraničního obchodu (v milionech USD) Objem zahraničního obchodu Běloruské republiky Vývoz zboží Dovoz zboží Saldo Se zeměmi SNS Vývoz zboží Dovoz zboží Saldo Z nich s Ruskem Vývoz Dovoz Saldo Se zeměmi mimo SNS Vývoz zboží Dovoz zboží Saldo Zdroj:.( Běloruská republika zaujímá aktivní roli v mezinárodní dělbě práce. Koeficient mezinárodní dělby práce se určuje podílem země na světovém exportu a podílem země na světovém HDP. Bělorusko má ten koeficient vysoký, coţ muţe svědčit o zranitelnosti ekonomiky. Roste ukazatel vývozu na jednoho obyvatele a exportní výkonnost, která je měřena důchodem na jednoho obyvatele z kaţdého vývozního procenta HDP. Ale účinnost Běloruského exportu je stalé poměrně nízká, kdyţ jí porovnáme s výkonnosti zemi s malou ekonomikou v západní a severní Evropě DAVYDENKO,E.Exportnyj potenciál Respubliky Belarus v usloviyah rosta mezhdunarodnoj konkurencii.bankovskyj věstník. 27

28 Tabulka 9. Účast Běloruské republiky v mezinárodní dělbě práce. Rok Podíl na Podíl na Koeficient vývoz na důchod na jednoho obyvatele světovém exportu,% světovém HDP,% mezinárodní dělby práce jednoho obyvatele z každého vývozního procenta HDP,% (USD/ob.) ,12 0,04 3, , ,13 0,05 2, , ,15 0,07 2, ,7 Zdroj: DAVYDENKO,E.Exportnyj potenciál Respubliky Belarus v usloviyah rosta mezhdunarodnoj konkurencii.bankovskyj věstník. 2. Hospodářská politika. 2.1 Ekonomické reformy. Program ekonomických reforem trhu v Bělorusku, přijaty v roce 1990, určil strategické směry hospodářského a sociálního rozvoje: vytvoření zcela nového sociálně-ekonomického systému a efektivní struktury ekonomiky, zaloţené na zavadění moderních technologií, odpovídajících skutečným potřebám společnosti a schopném k trvalému provozu v trţních podmínkách a integraci do světové ekonomiky; transformace vlastnických vztahů; rozvoj podnikání a formovaní konkurenčního prostředí; liberalizace zahraničního obchodu; ochrana ţivotního prostředí; právní zajištění trţních reforem a garance osobních práv a svobod občanů, jejich sociální ohraná. Pro úspěšný rozvoj trţní ekonomiky státem je prováděna liberalizace různých odvětví ekonomiky, státní majetek se transformuje do akciového a soukromého, probíhá formování nových druhů hospodářství při aktivní účastí vlády. Privatizace v Bělorusku probíhá ve dvou směrech: malá privatizace se týká oblasti obchodu a sluţeb, malých průmyslových a stavebních podniků, které se nachází ve vlastnictví 28

29 obci; velká privatizace se týká velkých státních podniků, jedná se o převod státního majetku do akciového nebo soukromého s cílem zvýšit efektivitu výroby. Reforma státního majetku v Běloruské republice začala v roce 1991 a pokračuje dodnes. Základními právními předpisy reformy státního majetků byli zákony: O odstátnění a privatizace státního majetku v Běloruské republice, O akciových společnostech, společnostech s ručením omezením a společnostech se zvýšenou odpovědnosti. O privatizačních šekách, O podnikách, O vlastnictví, O cenných papírech. Nejvíce aktivně, proces privatizace prorazil v oblasti obchodu, dopravy, sluţeb, lehkého, dřevozpracujícího a potravinářského průmyslu. V letech v Bělorusku bylo odstátněno 8343 objektů, z nichţ 4100 bylo zreformováno, coţ představuje 15,3% z celkového počtů podniků v republice. Na jejich základě bylo organizováno 1978 akciových společnosti, v aukci a prostřednictvím konkurzu je prodáno 1398 objektů, 724 bylo koupeno pracovními kolektivy. Při tom v průmyslu zreformováno 543 objektů, ve stavebnictví- 292, ve sféře obchodu-1267, v oblasti stravování-254, ve sféře obsluhy domácností-459, v zemědělském sektoru-763 objektů, 522 objektů je privatizováno v jiných odvětvích národního hospodářství. 2.2Reforma bankovního systému. Dvoustupňový bankovní systém v čele s Národní bankou v Bělorusku, po získání nezávislosti celkem odpovídal světovým standardům. Právním základem činnosti Národní banky je kodex Běloruské republiky, který vstoupil v platnost od 1. Ledna 2001 a určuje hlavní cíle její činnosti: zabezpečení vnější a vnitřní stability běloruského rublu, likvidita, úvěruschopnost a bezpečnost fungovaní bankovního systému. K 1. lednu 2003, v zemi provozovali činnost 28 bank s 482 pobočkami, z toho 23 banky s účasti zahraničního kapitálu a 5 bank se 100% zahraničním kapitálem.v souladu s Instrukci o postupu státní registrací a udělovaní licencí bankám a nebankovním finančním institucím (schválena 28. června 2001), byla určena maximální velikost účasti zahraničního kapitálu v bankovním systému Běloruska. Velikost je schválena vedením Národní banky ve spolupráci s prezidentem a má byt zveřejněna v oficiálním vydaní Národní banky. V 2003 roce výše zahraničního kapitálu v bankovním systému Běloruska činila 8,7%. 29

30 Většina bank na území republiky jsou univerzální, Národní bankou nebyli zaregistrovaný ţádné nebankovní kreditně-finanční instituce. Z hlediska technické vybaveností platebního systému bankovní systém Běloruska má vedoucí pozici mezi zeměmi SNS. Systém norem a proces dohledu na bankovní činnost odpovídá mezinárodním standardům a doporučením Basilejského výboru. 2.3 Měnová politika Měnová politika znamená ovlivňování ekonomiky prostřednictvím peněţního trhu.provádí ji zpravidla téměř vţdy centrální banka konkrétní země,a to většinou nezávisle na vládě.základním cílem centrálních bank,a tedy i měnové politiky,bývá udrţovat cenovou stabilitu,neboli nízkou míru inflace 13 Měnová politika běloruské vlády se odlišuje svou jedinečnosti mezi bývalými sovětskými zeměmi. Růst spotřebitelských cen v letech byl velmi vysoký. Bělorusko v rozporu se zákonem emitovalo peníze pro krytí neefektivních vládních výdajů, tím obkládala obrovskými inflačními daněmi obyvatelstvo. Vláda a Národní banka dosáhli pochybného ekonomického růstu. Navzdory dosaţeným pokrokům v letech v měnové politice, tempo růstu cen je i nadále nepřijatelně vysoké. Liberalizace operací na devizovém trhu a přechod Národní banky na fixovaný měnový kurz od roku 2001, značně sníţila tempo devalvace běloruského rublu, ale stability narodní měny dosaţeno nebylo. Platební neschopnost a nedostatek provozního kapitálu u podniků, podmíněné nízkou účinnosti hospodaření, vytváří stalou poptávku po finančních prostředcích. S cílem zabránit krachu nerentabilních podniku a sníţení pracovních míst, vláda pouţívá emisní kreditovaní. Národní banka je nucena financovat nedostatek státního rozpočtu. Vláda také přinucuje komerční banky vydávat kredity pro státní programy. 13 PAVELKA, Tomáš,Makroekonomie, 3.vydaní str. 30