Železnice Ruska. Přeprava cestujících, mil. 1418,8 +81,3 106,1 Obrat cestujících, mlrd. osobokilometrů, v tom:

Transkript

1 Železnice Ruska Uplynulé 20. století bylo stoletím bouřlivého rozvoje výstavby železnic. Rusko, zaostávající za Evropou a Severní Amerikou, vybudovalo za třičtvrtě století na své celé ekonomicky aktivní části železniční síť. Od první železnice spojující dvě města ve vzdálenosti 650 km se rozšířila síť železnic až na 147 tisíc kilometrů, v rámci Ruské federace pak na 86 tisíc kilometrů. Za tato léta se železnice nejen budovaly, ale také se dále rozvíjely. Zvýšila se jejich kapacita, technická vybavenost a byly zavedeny nejnovější prvky řízení, posílila se vědecká a vzdělávací základna, operativně byly odstraňovány následky zničení částí z doby 2. světové války a jiných válek. Dokonce i v období hospodářských reforem, kdy se snížily objemy přeprav a odvětví se ocitlo ve složitých finančních podmínkách, postupovala elektrifikace železnic, byly zaváděny nové systémy komunikace, řízení přeprav bylo vybavováno výpočetní technikou, zlepšovaly se vnitrooborové hospodářské vztahy. Hospodářské výsledky Po obrovském propadu objemu přeprav v posledních třech letech minulého století pracovala železniční doprava dynamicky, plně zabezpečovala potřeby obyvatelstva a podniků v oblasti přeprav, takže rok 2000 byl aktivním. Odvětví si udrželo své místo jako nejdůležitější v celém komplexu dopravy země a zajišťovalo 43% přeprav cestujících a 81% dopravy nákladů v rámci všech pozemních druhů dopravy. Základní výrobně hospodářské ukazatele jsou uvedeny v tabulce 1. Tabulka 1 Ukazatele Skutečnost 2000 K roku , - % Přeprava cestujících, mil. 1418,8 +81,3 106,1 Obrat cestujících, mlrd. osobokilometrů, v tom: 167,0 + 26,0 118,4 dálkové přepravy 116,2 +23,1 124,8 příměstská doprava 50,8 +2,9 106,0 Objem přepravených nákladů, mil.tun 1042,6 +106,0 111,3 Obrat nákladů, mlrd. tkm 1373, ,6 114,0 Kontingent, tisíce osob: 1294,7 +47,4 103,8 v tom přepraveno 1091,8 + 32,9 103,1 Průměrná mzda v přepravě, rublů x) ,2 Příjmy z přepravy, mil. rublů xx) ,8 Provozní náklady, mil. rublů xx) ,9 Zisk z přeprav xx) ,8 x) Průměrná měsíční mzda, mzda bez započtených pohyblivých složek za rok 1999 xx) Operativní údaje 1

2 Osobní doprava Doprava cestujících v roce 2000 v oblasti dálkových přeprav se zvýšila na všech železnicích a v celé síti pak v průměru o 23,9%, v příměstské dopravě o 4,5%, včetně plnění Severokavkazské, Povolžské a Sverdlovské dráhy. V tabulce 2 jsou obsaženy údaje o osobní dopravě a počtech cestujících na železnicích v roce Tabulka 2 Dráha Přeprava cestujících v tis.osob Obrat cestujících v mil. osobokilometrů celkem v % k r.1999 celkem v % k r.1999 Oktjabrská , ,7 Kaliningradská , ,4 Moskevská , ,4 Gorkovská , ,6 Severní , ,9 Severokavkazská , ,4 Jihovýchodní , ,3 Povolžská , ,5 Kujbyševská , ,3 Sverdlovská , ,5 Jihouralská , ,3 Západosibiřská , ,2 Krasnojarská , ,1 Východosibiřská , ,8 Zabajkalská , ,1 Dálně-východní , ,1 Sachalinská , ,4 Celkem , ,4 Celkový počet cestujících přepravených v příměstské dopravě se zvýšil o 6%. Zároveň se však zmenšil ve srovnání s rokem 1999 na Jihovýchodní, Povolžské a Sachalinské dráze. V oblasti dálkových přeprav se tento objem zvýšil o 24,8%, a to na všech drahách, přičemž k největším přírůstkům (26,7-34,3%) došlo na Severní dráze, Severokavkazské, Krasnojarské, Sverdlovské, Gorkovské, Západosibiřské a Povolžské dráze. Průměrná obsazenost osobního vozu dálkové přepravy vzrostla na všech drahách, kromě Zabajkalské a Sachalinské, i v celé siti o 2,4 osoby, tedy dosáhla úrovně 30,3 cestujících v jednom voze. V příměstské dopravě se obsazenost vozů snížila, jen v Severokavkazské, Jihovýchodní, Povolžské a Sachalinské dráze, i v síti jako celku činila 29,9 cestujících, tj. o 1,1 osoby více než v roce Toto však nestačilo k zajištění potřeb 2

3 obyvatelstva, pokud jde o cesty po železnicích, a v důsledku toho byly zaváděny další vlaky. Celkem bylo vypraveno v roce 2000 ve stanicích vlakotvorby i obratu o 18,8 tisíce více osobních vlaků (7%), než v roce Zvýšení počtu osobních vlaků nemělo vliv na úroveň plnění jízdního řádu v železniční síti (tabulka 3). Tabulka 3 Ukazatele Plnění jízdního řádu v síti, % ,- k r.1999 Odjezdy 99,6 99,6 - Průjezdy 99,3 99,5 0,2 Příjezdy 97,7 97,7 - Nákladní doprava Ze 42 skupin vlaků operativního určení požadavky odesílatelů na přepravu zařazené do plánu byly splněny ve všech ukazatelích, s výjimkou kamenného uhlí, železné rudy a rud barevných kovů, umělých hnojiv, cementu, stavebních materiálů, rašeliny, břidlice, cukrové řepy a smíšených nákladů. Více, než se plánovalo, bylo přepraveno: obilovin - o 2,8 milionu tun; železných kovů - o 2,6 milionu tun; železného šrotu - o 2,1 milionu tun; dřevařských produktů - o 1,7 milionu tun; chemikálií a soli - o 1,5 milionu tun. Nicméně byl překročen objem roku 1999 ve většině oblastí a rovněž v přepravě ropných produktů, kamenného uhlí, rudy, železných kovů, chemických a minerálních hnojiv, dřevařských a mlýnských produktů, chemikálií, sody a dalších. Plnění základních ukazatelů práce železnic (nákladů a objemu přepravy zboží) jsou uvedeny v tabulce 4. V roce 2000 naložily ruské železnice do zemí SNS 1057,6 tisíc vozů (6% celkového objemu nakládky ruských železnic), což je oproti roku 1999 více o 4,8%. Ke snížení nakládky došlo jen pro Bělorusko (tempo snižování roste), Moldavsko, Ázerbajdžán, Gruzii a Uzbekistán. Nakládky směrem do zemí SNS se prováděly na všech drahách. Kolem 80% nákladů přepravovaných do zemí SNS bylo naloženo na těchto drahách: Moskevská dráha (23%), Jihovýchodní dráha (20%), Západosibiřská dráha (18%), Povolžská dráha (6%), Jihouralská dráha (6%) a Severokavkazská dráha (5,9%), přičemž na všech drahách, kromě Moskevské, nakládka vzrostla. Železnice zemí SNS naložily pro Rusko 1055,5 tisíc vozů, neboli o 35% více než v roce Hlavními odběrateli nákladů ze států SNS jsou Sverdlovská dráha (28%), Jihouralská dráha (24%), Moskevská dráha (11%), Západosibiřská dráha (10%) a Severokavkazská dráha (6%) (objem nákladů těmto drahám vzrostl o 59%; resp. 112%; 33%; 29%; 9%). Ostatním drahám (kromě Východosibiřské) objem nákladů poklesl. Z celkového objemu nákladů 72% pochází z Kazachstánu, 17% z Ukrajiny a 8% z Běloruska. Tabulka 4 Objem nákladů v tunách Obrat nákladů v mld. tarifních tkm 3

4 Dráha celkem v % k r.1999 celkem v % k r.1999 Oktjabrská , ,1 Kaliningradská , ,6 Moskevská , ,0 Gorkovská , ,5 Severní , ,3 Severokavkazská , ,5 Jihovýchodní , ,3 Povolžská , ,9 Kujbyševská , ,6 Sverdlovská , ,6 Jihouralská , ,4 Západosibiřská , ,9 Krasnojarská , ,9 Východosibiřská , ,5 Zabajkalská , ,6 Dálně-východní , ,1 Sachalinská , ,9 Celkem , ,0 Činnost vozového parku V tabulce 5 jsou uvedeny hodnoty kvalitativních ukazatelů práce vozového parku. Střední doba oběhu železničního vozu v síti se oproti roku 1999 snížila o 9,5 hod, tj. o 4,5 %. Vyšší byla jen na drahách Oktjabrskaja a Povolžská. Oběh se zkrátil u všech druhů vozidel, s výjimkou mrazírenských. Hlavní vliv na zrychlení oběhu vozidel mělo zkrácení doby nutné k nakládce a zejména doby pobytu v technických stanicích. Průměrná doba prostoje při jedné nakládací operaci se snížila o 1,8 % a v jedné technické stanici o 5,1 %. Prostoje vozů při jedné nakládací operaci se snížily na všech drahách, kromě Oktjabrské, Povolžské, Kujbyševské, Sverdlovské a Zabajkalské. Na jednu technickou stanici se tato doba snížila na všech drahách, kromě Moskevské, Severní, Sachalinské a Oktjabrské. Podíl oběhů prázdných vozů na celkovém oběhu se snížil ze 40,2 na 39,5 %. Snížení bylo dosaženo na většině drah a ve značné míře (1,7 až 2,6 %) na Gorkovské, Moskevské, Východosibiřské, Dálně-východní, Sachalinské a Severokavkazské dráze. Průměrná brutto hmotnost nákladního vlaku se zvýšila na všech drahách, s výjimkou Kujbyševské a Jihouralské; nejvíce se zvýšila na Oktjabrské dráze (o 74 tun), Západosibiřské (o 72 tun), Dálně-východní (o 68 tun), Zabajkalské a Moskevské (o 51 tun). V elektrické trakci se hmotnost vlaku pohybovala na úrovni 3514 tun (+ 30 tun), u motorové trakce 2960 tun (+ 24 tun). 4

5 Průměrná denní produktivita lokomotiv dosáhla 1353 tisíc tkm brutto, čímž překročila o 38 tisíc tkm brutto plánovanou hodnotu a o 34 tisíc tkm brutto úroveň v roce Tento ukazatel, jak k úrovni v roce 1999, tak k plánované hodnotě, poklesl pouze na Severokavkazské a Kujbyševské dráze. Tabulka 5 Ukazatele +,- k roku 1999 celkem rok 2000 Oběh vozu, za 24 hod 8,60-0,39 Oběh vozu za 24 hod, v tom: 206,3-9,5 v provozu 45,7-1,1 na zastávkách 8,3 + 0,2 při nakládce a vykládce 73,4-3,0 v technických stanicích 78,9-5,6 Prostoj vozu, hodin: při jedné nakládací operaci 39,46-0,71 v jedné technické stanici 6,03-0,31 Procento oběhu prázdných vozů k celkovému oběhu 39,5-0,7 Produktivita vozu, tkm netto Střední hmotnost vlaku brutto, tun Průměrné denní využití lokomotivy, km 500,9 + 5,7 Produktivita lokomotivy, tis. tkm brutto Průměrná rychlost jízdy nákladních vlaků, km/h: na trati 38,6 + 0,1 technická 45,7 + 0,5 Činnost nejdůležitějších překládkových stanic Na nejdůležitějších překládkových stanicích se v roce 2000 zpracovalo v průměru 137,8 tisíce železničních vozů za 24 hodin, což je o 9,6 tisíce vozových jednotek (o 7%) více, než v roce Doba prostoje tranzitních vozů ve vlacích připravených k odbavení činila 2,24 hodiny, neboli 17,8% celkové doby pobytu ve stanici u tranzitních vozů s překládkou. Prostoj vozů s překládkou činil 12,53 hod, což bylo o 0,12 hod méně, než v roce Prostoj tranzitních vozů s překládkou se snížil na sedmi drahách, na Oktjabrské se však zvýšil o 2,75 hodiny. V tabulce 6 jsou uvedeny hodnoty za všechny dráhy o prostojích tranzitních vozů v překládkových stanicích. 5

6 Tabulka 6 Dráha s vykládkou ,- k 1999 Doba prostoje, hod bez vykládky ,- k 1999 Oktjabrská 11,67 14,42 2,75 2,47 2,79 0,32 Moskevská 10,19 10,65 0,46 3,07 2,91-0,16 Gorkovská 12,98 11,73-1,25 1,74 1,50-0,24 Severní 12,03 12,06 0,03 1,97 1,96-0,01 Severokavkazská 17,23 16,64-0,59 3,22 3,26 0,04 Jihovýchodní 13,77 12,14-1,63 1,68 1,50-0,18 Povolžská 14,31 12,76-1,55 2,03 2,75 0,72 Kujbyševská 14,44 13,41-1,03 1,56 1,39-0,17 Sverdlovská 10,65 10,39-0,26 2,26 2,00-0,26 Jihouralská 12,39 12,58 0,19 1,37 1,25-0,12 Západosibiřská 11,94 11,06-0,88 1,91 1,56-0,35 Krasnojarská 12,89 13,77 0,88 0,38 1,09 0,71 Východosibiřská 15,74 16,99 1,25 2,18 2,03-0,15 Zabajkalská 14,82 16,40 1,58 1,69 1,71 0,02 Dálně-východní 19,47 20,36 0,89 2,02 1,35-0,67 Celkem 12,65 12,53-0,12 1,97 1,82-0,15 Opravy a údržba technických prostředků Rychlé zvyšování přepravních čiností vyžaduje zvláštní pozornost oblasti údržby technických prostředků. Nákup vozového parku prakticky neovlivňoval obnovu vozového a lokomotivního parku, proto se největší pozornost věnovala opravám a modernizaci. Údaje o směrování prostředků do generálních oprav základních fondů jsou uvedeny v tabulce 7 k 1. lednu Tabulka 7 Ukazatele K 1. lednu 2001 r k r v % Generální opravy (celkem) mil. rublů ,2 169,8 Hospodářství 6

7 Traťové ,9 169,3 Budov a vybavení 2 214,4 135,3 Lokomotivní 5 403,4 177,4 Vozové 4 649,3 207,1 Osobní 1 883,6 170,1 Elektrifikace a napájení elektrickým proudem 1 184,0 148,6 Signalizace a spojů 912,7 152,1 Ostatní 1 081,9 144,5 Dráha Oktjabrská 3 579,1 148,1 Kaliningradská 162,1 161,6 Moskevská 4 852,1 191,6 Gorkovská 1 746,3 164,6 Severní 2 205,6 208,1 Severokavkazská 2 131,9 187,4 Jihovýchodní 1 881,1 167,6 Povolžská 1 728,7 177,2 Kujbyševská 2 166,2 161,1 Sverdlovská 2 644,4 178,1 Jihouralská 1 972,6 185,6 Západosibiřská 4 129,9 167,7 Krasnojarská 1 412,0 154,7 Východosibiřská 2 305,1 158,3 Zabajkalská 2 084,8 137,5 Dálně-východní 1 924,6 169,1 Sachalinská 140,7 251,3 V tabulce 8 jsou uvedeny ukazatele oprav nákladních vozů. Tabulka 8 Druh oprav ,- k r.1999 Průběžné opravy s odstávkou 2 430, ,5 78,5 7

8 Opravy v depech 384,5 370,1 96,2 Generální opravy v depech ,7 V tabulce 9 jsou uvedeny informace o opravách železničních vozů v depech podle jednotlivých drah. Tabulka 9 Dráha Plnění Výsledek, % plán 1999 Oktjabrská ,4 79,4 Kaliningradská ,0 92,3 Moskevská ,2 102,0 Gorkovská ,0 102,0 Severní ,0 96,0 Severokavkazská ,7 100,8 Jihovýchodní ,5 100,2 Povolžská ,4 100,1 Kujbyševská ,2 88,7 Sverdlovská ,0 94,9 Jihouralská ,0 98,3 Západosibiřská ,6 101,3 Krasnojarská ,1 98,1 Východosibiřská ,7 111,6 Zabajkalská ,3 79,0 Dálně-východní ,4 96,4 Síť celkem ,2 96,2 V tabulce 10 jsou údaje o generálních opravách vozového parku v závodech MPS. Tabulka 10 Ukazatele Roky k r. 1999, % 8

9 Elektrické hnací jednotky (celkem) ,7 Motorové lokomotivy (celkem) ,3 Elektrické sekce (celkem) ,8 Vlaky s dieselovým pohonem (celkem), sekce ,8 Nákladní vozy (inv. park) ,9 Osobní vozy (inv. park) ,4 Z nichgenerální ,3 Generální nebo obnovovací ,7 Opravy osobních vozů v depech ,4 Traťové práce a průběžné opravy tratí Úkoly stanovené kolegiem MPS pro oblast údržby sítě se plní s výjimkou středních oprav. V roce 2000, ve srovnání s rokem 1999, se snížil objem plnění prací spojených se středními a údržbovými opravami tratí (tabulka 11). Tabulka 11 Druhy prací Uvedeno do provozu, km ročnímu úkolu Procento k 1999 Generální opravy:zesílené 1897,1 100,7 135,6 na nových kolejích 2536,3 103,0 105,7 na starých tratích 2157,1 100,5 111,8 Střední opravy 6382,2 99,7 99,7 Modernizační opravy 2876,8 110,0 81,9 Pokládka nových bezstykových kolejí 3382,8 102,4 141,2 Pokládka nových železničních úseků 3770,6 101,1 143,2 Bez ohledu na již provedené práce v oblasti oprav nedošlo ke zlepšení ukazatelů jejich technického stavu. Celkové bodové hodnocení stavu tratí je o 3,3 % vyšší a k 1. lednu 2001 dosáhlo hodnoty 62 bodů. Počet kilometrů hlavních tratí s neuspokojivým hodnocením se zvýšil o 17,5 % a činil 859 km (0,7 % celkové délky tratí). Zvýšení délky tratí s neuspokojivým hodnocením je 6 krát vyšší na Povolžské dráze, 4,4 krát vyšší na Zabajkalské, 3,6 krát na Západosibiřské dráze, 3,3 krát na Dálně-Východní dráze a 2 krát větší na Kujbyševské dráze. 9

10 Celkový počet úseků, na nichž je třeba snížit rychlost jízdy vlaků, činil k 30. prosinci ,7 tisíce, přičemž se to týkalo 2,2 tisíce kilometrů tratí. Ve srovnání se stejným obdobím v roce 1999 se délka tratí s omezenou rychlostí jízdy vlaků snížila o třetinu. Celkový rozsah těchto úseků se snížil na Gorkovské, Severokavkazské, Jihovýchodní, Jihouralské, Západosibiřské a Krasnojarské dráze. Produktivita práce V uplynulém roce se produktivita práce zvýšila o 11,4 %. V zásadě došlo k tomuto růstu díky zvýšení objemu živé práce o 14,8 %. Oproti plánu se produktivita práce zvýšila o 1,9 % (tabulka 12). Ve srovnání s rokem 1999 se produktivitaq práce zvýšila na všech drahách. přitom plán temp růstu nebyl splněn na těchto drahách: Severokavkazská (98,3 %), Kujbyševská (98,6 %), Jihovýchodní (99,3 %) a Zabajkalská (99,5 %). Využívání limitů investic Pro posílení materiálně technické základny a sociální oblasti železniční dopravy v roce 2000 bylo věnováno ze všech zdrojů financování celkem milionů rublů, neboli 99,3% z ročního plánu. Z nich 96,8% tvořily vlastní prostředky, 0,1% - prostředky z federálního rozpočtu, 1,1% - prostředky z rozpočtů jednotlivých subjektů federace a místních rozpočtů a 2% - půčky. Prostředky z centrálních zdrojů MPS byly využity na 98,4% (tabulka 13). Tabulka 13 Ukazatele Využito Rok 2000 Získání, vynaložení, % Získání, vynaložení v roce 1999, % Investice, mlrd. rublů ,6 99,3 107,1 Z nich na:investiční výstavbu ,8 101,1 110,6 nákup vozového parku 6 711,9 84,2 86,9 zprovoznění základních fondů ,9 78,3 126,6 v tom výrobního charakteru ,2 76,3 123,6 Tabulka 12 Dráha Počet pracovníků v přepravě, tis.os. Produkce v mld. tkm Produktivita práce, tis. tkm 2000 % k % k % k

11 Oktjabrská 103,8 101,3 147,2 108, ,2 107,4 Kaliningradská 5,7 101,0 1,9 115,7 342,4 114,6 Moskevská 122,7 104,4 152,1 114, ,6 109,8 Gorkovská 71,1 101,6 115,2 121, ,6 119,1 Severní 65,0 103,7 121,8 111, ,5 107,4 Severokavkazská 75,1 106,5 70,9 114,9 943,8 107,9 Jihovýchodní 66,3 101,4 88,5 111, ,4 110,0 Povolžská 45,3 104,3 58,7 118, ,0 113,8 Kujbyševská 69,6 103,1 117,1 113, ,4 110,0 Sverdlovská 88,5 103,1 157,0 120, ,1 117,1 Jihouralská 71,9 102,9 127,7 118, ,3 114,8 Západosibiřská 94,0 101,2 191,4 116, ,7 114,8 Krasnojarská 37,3 103,8 63,0 113, ,7 109,4 Východosibiřská 47,9 105,3 93,8 114, ,5 108,6 Zabajkalská 52,2 103,4 112,1 109, ,5 106,0 Dálně-východní 63,0 104,7 92,9 116, ,9 111,0 Sachalinská 4,5 102,5 1,0 106,0 221,0 103,4 GUP "Refservis" 7,9 89, Síť celkem 1 091,8 103, ,3 114, ,8 111,4 Prioritami v tomto odvětví jsou cíle hospodářského charakteru, na něž připadá podíl 84% všech vynaložených prostředků. Tyto tvoří 91,1% ročního limitu, neboli ,2 milionu rublů. V roce 1999 bylo pro tyto cíle využito ,7 milionu rublů, neboli 107% ročního objemu. Plnění ročního plánu v subjektech výrobního charakteru překračuje o více než 10% Severní dráha, Kujbyševská, Sverdlovská, Západosibiřská a Dálně-Východní dráha. Plánované úkoly nesplnily dráhy Severokavkazská (99,7%), Jihouralská (96,8%) a Sachalinská (94,5%). V roce 2000 bylo využito na plnění federálního programu "Hospodářský a sociální rozvoj Dálného Východu a Zabajkalska v letech " celkem 2608,8 milionu rublů, přičemž byl plně finančně zajištěn celý rozsah plněných prací. Je třeba zdůraznit, že tento jednotný program, kterému byly věnovány prostředky z federálního rozpočtu ve výši 90 milionů rublů, byl vyčerpán ve výši 18 milionů rublů. Na federální program Konstrukce a výroba osobních železničních vozů nové generace bylo využito 2976,4 milionu rublů a profinancováno bylo 3251,1 milionu rublů. Pro splnění tohoto programu na 100% byly naplánovány i vlastní zdroje. Federální program "Výstavba bytů pro obyvatelstvo přesídlené z oblasti Dálného Severu" byl splněn na 98%. Při uskutečňování tohoto programu se využívají jen vlastní prostředky, i když při jeho tvorbě se plánovalo využít prostředky z federálního rozpočtu. 11

12 Program "Zvyšování bezpečnosti železniční dopravy" byl splněn na 103%, "Zavádění technických prostředků a technologií šetřících zdroje" byl splněn na 97% a financování s tím souvisejících prací bylo splněno na 98%; program "Informatizace" byl splněn na 99%, "Modernizace prostředků komunikace na železnici prostřednictvím radiového spojení" byl splněn na 98%; "Rozvoj telekomunikací" byl splněn na 98%; "Vybavení speciálního vozového parku s vlastním pohonem systémy bezpečnosti" byl splněn na 80%; "Obnova prostředků napájení elektrickým proudem" byl splněn na 100%; "Vybavování technikou modernizovaných vlaků" byl splněn na 92%; "Obnova a rozvoj prostředků automatizace železnic a telemechanizace" byl splněn na 77%. Celkem bylo ze všech finančních zdrojů proinvestováno v průběhu roku ,9 mil. rublů, neboli 78% plánovaného objemu (tabulka 14). V roce 2000 bylo elektrifikováno 691 km železničních tratí, položeno bylo 555 km mezinárodních kabelových linkových spojů, staniční úseky byly prodlouženy o 49,2 km, elektrickou centralizací byly vybaveny 223 výhybky a autobloky 30 km tratí. Na výstavbu objektů sociální oblasti bylo vynaloženo ,4 milionu rublů, neboli 16% celkového objemu investic vynaložených za rok. Do užívání bylo předáno 405,1 tisíce metrů čtverečních obytné plochy, neboli 6591 bytů. Náklady na uvedení do užívání činily 25% celkových vynaložených prostředků na sociální potřeby. Kromě toho byly vybudovány obytné domy jako náhrada za původní zdrojů (koupě, podíl, atd) 50,6 tisíc metrů čtverečních, neboli 778 bytů. Získány byly prostředky na výstavbu bytů od obyvatelstva ve výši 240 milionů rublů. Do užívání bylo předáno 6 nemocnic, 721 lůžek, 4 polikliniky s možností návštěvy 905 pacientů během jedné pracovní směny a jedna škola pro 981 žáků. Na obnovu hospodářsví Čečenské republiky bylo využito 582,3 milionů rublů. Z nich tvořily investice do objektů výrobního charakteru 103,1 milionu rublů. Z těchto prostředků bylo vybudováno 115 elektrických výhybek v Gudermese, byla vybudována strážní stanoviště na mostech přes řeky Terek, Sunža a Argun, ochrana míst přechodů přes řeky Bělka, Džalka, Sunža a Aksej, bylo vybudováno reléové poloautomatické zařízení na úseku Prochladnaja - Iščerskaja, vybavení radioreléových stanic typu R-414 na úseku Iščerskaja-Uzlovaja, bylo vybudováno spojení DPR na úseku Gudermes-Groznyj; na generální opravy objektů výrobního charakteru bylo vynaloženo 392,2 milionu rublů, bylo vynaloženo 33,5 milionu rublů na NDS, výdaje na údržbu železničních vozů přebudovaných na obydlí běžencům a vojenským strukturám činily 32,5 milionů rublů, zálohové platby na nákup materiálů a zařízení činily 20,1 milionů rublů, snížení zadluženosti v oblasti mezd útvaru v Gudermese činilo 33,8 milionu rublů a na nákup vozového parku, techniky a zařízení zničeného v době války bylo vynaloženo 47,1 milionu rublů. Tabulka 14 Dráha Hlavní úkol mld. rublů Uvedeno do provozu Plnění v % Oktjabrská 1 420, ,5 124,0 Kaliningradská 64,0 68,0 106,3 12

13 Moskevská 3 369, ,0 103,1 Gorkovská 666,2 756,9 113,6 Severní 663,3 949,1 143,1 Severokavkazská 1 712, ,8 111,3 Jihovýchodní 642,6 865,8 134,7 Povolžská 830,6 840,9 101,2 Kujbyševská 944, ,2 119,3 Sverdlovská 1 018, ,0 112,0 Jihouralská 666,1 653,9 98,2 Západosibiřská 857,6 1078,5 125,8 Krasnojarská 830,7 856,9 103,2 Východosibiřská 1 031, ,0 117,6 Zabajkalská 660,4 526,3 79,7 Dálně-Východní 1 556, ,4 114,5 Sachalinská 253,0 300,2 118,7 Součet za dráhu , ,4 112,3 Součet za organizaci , ,6 63,9 Celkem za MPS , ,0 78,3 Pramen: Železnodorožnyj transport č. 4/2001, str. 2-8 Překlad: Petr Zitko Korektura: ODIS 13