SITUAČNÍ A VÝHLEDOVÁ ZPRÁVA PROSINEC Vydalo Ministerstvo zemědělství Těšnov 17, Praha 1 internet: info@mze.

Transkript

1 MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ SITUAČNÍ A VÝHLEDOVÁ ZPRÁVA Vydalo Ministerstvo zemědělství Těšnov 17, Praha 1 internet: info@mze.cz ISBN PROSINEC 2011

2 ZDROJE INFORMACÍ, ZPRACOVATELÉ PODKLADŮ: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ Agritec, výzkum, šlechtění a služby s. r. o., Šumperk Český statistický úřad, Praha (ČSÚ) Evropská Komise (EK) Asociace pěstitelů a zpracovatelů luskovin (APZL) Evropská asociace pro výzkum luskovin (AEP) Ministerstvo zemědělství (MZe) Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) Podniky zemědělské prvovýroby České republiky Agriculture and Agri-Food Canada FAOSTAT Odbor rostlinných komodit MZe Odpovědná odborná redaktorka: Ing. Jana Potměšilová MZe Ředitelka odboru: Ing. Eva Divišová MZe Autorka touto cestou děkuje za spolupráci všem zpracovatelům podkladů. Situační a výhledové zprávy jsou pro všechny podnikatelské subjekty k dispozici na územních pracovištích Agentur pro zemědělství a venkov (AZV), Krajských agentur agentur pro zemědělství a venkov (KAZV), na pracovištích Agrární komory a v budově Ministerstva zemědělství. Dále jsou rovněž k dispozici na internetové adrese: www://eagri.cz/, navigace zemědělství, rostlinné komodity. Vydalo Ministerstvo zemědělství Těšnov 17, Praha 1 internet: info@mze.cz ISBN , ISSN , MK ČR E Tisk a distribuce TYPO J. Jehlička, Třebichovice 9, p. Libušín, typo.jj@volny.cz

3 PROSINEC 2011 SITUAČNÍ A VÝHLEDOVÁ ZPRÁVA LUSKOVINY

4 2 OBSAH Úvod Souhrn Zásahy státu a opatření EU u komodity luskoviny Pěstování luskovin na zrno ve světě Pěstování luskovin na zrno v České republice Hrách setý Fazol obecný Lupina Ostatní luskoviny Pěstování luskovin v systému ekologického zemědělství... 32

5 ÚVOD A SOUHRN 3 ÚVOD Tato Situační a výhledová zpráva Luskoviny navazuje na zprávy vydané v předchozích letech. Předkládané informace byly zpracovány z podkladů a údajů dostupných k , není-li uvedeno jinak. V první části jsou uvedena hlavní opatření státu vztahující se ke komoditě luskoviny. Ve druhé části je stručně popsána situace v pěstování luskovin na zrno ve světě a v EU. Ve třetí části zprávy je uveden vývoj pěstování luskovin na zrno v ČR a aktuální stav pěstování luskovin v systému ekologického zemědělství. SOUHRN Luskoviny jsou významnou a nezastupitelnou skupinou plodin. Z pěstitelského hlediska jsou pro středoevropské podmínky a Českou republiku důležité především hrách, bob, lupina, sója, čočka a vikev. U všech vyjmenovaných rodů se rozlišuje řada druhů, poddruhů, pěstitelských forem a variet. Existují stovky odrůd různého použití a uplatnění. Většina uváděných druhů má využití v potravinářství a krmivářství, kdy jsou předmětem zájmu semena (pojmově se pak jedná o luštěniny), nebo je používána zelená hmota formou celých nebo zpracovaných rostlin ve stadiu čerstvém, zavadlém nebo konzervovaném. U mnoha luskovin existuje i jiné uplatnění, např. v průmyslu farmaceutickém, ve škrobárenství aj. Luskoviny na zrno mají dnes významně menší intenzitu a rozsah pěstování než pěstování sóji, která je z hlediska využití zahrnována mezi olejniny. Rozvoj GMO odrůd u sóji umožnil prudký nárůst její produkce. Extrahované sojové šroty představují dnes hlavní zdroj bílkovin pro krmivářský průmysl ve světě. Spolu s tímto trendem dochází k výraznému snížení sklizňových ploch luskovin mírného pásma, zejména hrachu a bobu. Světová výměra luskovin na zrno (bez sóji) činí zhruba 71 mil. ha. Celková produkce semene luskovin dosahuje průměrně 61,5 mil. t při průměrném hektarovém výnosu kolem 0,9 t/ha. Celosvětově jsou nejvíce hospodářsky využívanými druhy luskovin sója (105 mil. ha), fazol (26 mil. ha), cizrna (12 mil. ha) a vigna (10 mil. ha). Následuje hrách (6 mil. ha), čočka (4 mil. ha), dále bob (2,5 mil. ha) a vikve a lupiny (jejich celkové plochy jsou relativně menší). Největší zastoupení mají luskoviny v Asii a v Africe, což odpovídá do značné míry využití jejich produkce ve výživě lidí. Ve většině zemí Asie jsou luštěniny hlavním zdrojem bílkovin. Indie je zemí s největší světovou výrobou i spotřebou luštěnin. Dominantním světovým vývozcem luštěnin je Kanada, která ročně exportuje přibližně 75 % své produkce do 150 zemí světa a reprezentuje tak 40 % světového obchodu s luštěninami. Zatímco ve Spojených státech amerických zaujímají luskoviny a sója kolem 18 % všech pěstovaných plodin a v Kanadě 7 %, v Evropské unii to jsou 2 % a v České republice dosahují luskoviny asi 1% zastoupení na orné půdě. Rozdíly jsou tedy poměrně značné a ve svém důsledku má tento trend zásadní vliv na udržování půdní úrodnosti. Úrodnost půdy se snižuje v důsledku malého zastoupení plodin s příznivým vlivem na půdu, mezi které luskoviny patří. Pěstování luskovin má v ČR dlouholetou tradici. Plochy luskovin byly v dávné minulosti několikanásobně vyšší než nyní. Nízké odbytové ceny, nedostatečná úroveň dosahovaných výnosů a nezájem krmivářského průmyslu jsou hlavními faktory, od kterých se odvíjí nízké zastoupení luskovin v osevních postupech na orné půdě. Pro klimatické a půdní podmínky ČR bude i v nejbližší budoucnosti hlavní luskovinou hrách, avšak velké rezervy pro tyto podmínky jsou i u bobu koňského a lupin. Osevní plochy hrachu, které se v ČR snížily již pod 30 tisíc ha, tak v současnosti nedosahují ani 1 % orné půdy. Některé luskoviny se pro účely statistiky už ani neevidují. Podle definitivních údajů ČSÚ o sklizni zemědělských plodin dosáhla v marketingovém roce 2010/11 produkce semene luskovin na zrno z výměry ha celkem t při průměrném výnosu 1,86 t/ha. Vzhledem k velmi nízkým dosaženým výnosům tak produkce meziročně klesla o t (tj. o 6 %). Pěstitelský rok 2010 byl pro pěstování luskovin poznamenán nepříznivým průběhem počasí. Chladné a deštivé počasí s následkem zpoždění vegetace v průběhu jara, přebytek vody,

6 4 nedostatek půdního vzduchu a místní poškození bouřkami v letních měsících znamenalo nepříznivé podmínky pro vývoj porostů, což se negativně projevilo na výnosech pěstovaných luskovin i kvalitě zrna. Průměrný výnos luskovin dosahující 1,86 t/ha a průměrný výnos hrachu na úrovni 1,98 t/ha jsou tak historicky nejnižšími hodnotami výnosů zaznamenaných od roku Z hlediska rentability pěstování luskovin byl rok 2010 nepříznivý. Velmi nízké výnosy u řady pěstitelů a relativně malý nárůst cen, tak nesporně přispěly k dalšímu výraznému propadu výměry luskovin v marketingovém roce 2011/12. Na rozdíl od roku minulého byly podmínky pro pěstování luskovin v aktuálním roce 2011 příznivé a to v průběhu jara i sklizně. V roce 2011 tak bylo dosaženo na území ČR rekordního výnosu hrachu nad 3 t/ha a podle informací pěstitelů z Jižní Moravy, kde jsou největší plochy hrachu, byla i velmi dobrá kvalita sklizené produkce. Na základě předpokladu ČSÚ a kvalifikovaného odhadu Agritec Šumperk by v marketingovém roce 2011/12 produkce luskovin sklizená z plochy ha měla dosáhnout t. U hrachu se předpokládá produkce ve výši t semene z plochy ha při průměrném výnosu 3,05 t/ha. Průměrné výnosy lupiny jsou dle ČSÚ odhadovány na 1,95 t/ha a výnosy ostatních luskovin na zrno by měly dosáhnout kolem 2,8 t/ha. Na základě aktuálních odhadů ČSÚ by z výměry ha mělo být sklizeno t lupiny. Podle výsledné bilance užití semene luskovin v marketingovém roce 2010/11 bylo z celkové nabídky t luštěnin spotřebováno t (27 %) ke krmnému užití a t (29 %) k potravinářskému užití. Vývoz dle statistiky ČSÚ dosáhl t. Na základě předpokladu bilance užití semene luskovin pro aktuální marketingový rok 2011/12 by mělo být z celkové nabídky t luštěnin spotřebováno zhruba t (27 %) ke krmnému užití a t (28 %) k potravinářskému užití. Předpokládaný vývoz luštěnin by měl dosáhnout odhadem cca t. ZÁSAHY STÁTU A OPATŘENÍ EU U KOMODITY LUSKOVINY Vnější obchodní politika a celní opatření Od vstupu České republiky do Evropské unie určuje výši dovozních cel Integrovaný tarif EU (TARIC), vydávaný v souladu s Nařízením Rady (EHS č. 2658/87). Cla a kvóty ve vnitřním obchodu mezi zeměmi EU byly zrušeny. Pro luskoviny jsou v EU klíčové zejména tarify uvedené v následující tabulce: KN kód Popis produktu Celní sazba Hrách Cizrna Fazole Čočka Bob 3,2 % Ostatní Lupina 2,5 % Vzhledem k neexistenci hraničních kontrol a celního řízení mezi státy EU vznikla povinnost evidovat daňové a statistické údaje. Nesplnění této povinnosti je sankcionováno. Statistikou vnitřního obchodu se zabývá systém INTRASTAT. Sledování se týká zboží, které bylo odesláno z České republiky do jiného členského státu EU nebo bylo přijato do České republiky z jiného členského státu EU. Systém Intrastat je povinný pro všechny členské státy EU, není však jednotný v oblasti sběru prvotních údajů (např. ve formě výkazu, v rozlišení obchodních transakcí, ve sběru některých údajů a způsobu jejich vykazování, ve výši prahů pro vykazování apod.).

7 ZÁSAHY STÁTU A OPATŘENÍ EU U KOMODITY LUSKOVINY 5 Se vstupem do EU Česká republika ukončila aplikaci mezinárodních dohod, které nebyly slučitelné s členstvím v EU. Vývoz by měl probíhat v rámci dohod WTO a dalších platných mezinárodních smluv EU. Případná ochranná opatření ze strany třetích zemí řeší Komise snahou o smírné řešení, případně Rada vyhlášením protiopatření. Česká republika si zachovala své členství ve Světové obchodní organizaci (WTO), ale zároveň respektuje skutečnost, že členem WTO je současně s členskými státy EU i samotná EU a že za ní jedná ve WTO Evropská komise. Na základě těchto skutečností jsou podmínky pro zahraniční obchodní operace českých dovozců a vývozců shodné s podmínkami nastavenými pro obchodníky z členských států EU. EU má rozsáhlý systém celních preferencí pro rozvojové země. Zejména významný je pro nejméně rozvinuté země, které mohou dovážet do EU veškeré zboží (kromě zbraní) neomezeně a bez cla. V současné době tento systém nahrazuje také dosud neuzavřené dohody o ekonomickém partnerství se skupinou AKT zemí (afrických, karibských a tichooceánských), které by měly nahradit ukončený předchozí systém spolupráce EU se zeměmi AKT. Obchodní vztahy EU se třetími zeměmi charakterizuje velký počet preferenčních dohod, meziregionálních iniciativ a jiných významných ujednání. Existují i samostatná obchodní ujednání o obchodu s některými zemědělskými výrobky. Privilegované jsou vztahy s geograficky a historicky nejbližšími partnery, členskými státy Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), které zahrnuje pouze Švýcarsko, Norsko, Island a Lichtenštejnsko. Česká republika přistoupila také k Dohodě o Evropském hospodářském prostoru (EHP), který zahrnuje Norsko, Island a Lichtenštejnsko, protože vazba EHP na vnitřní trh EU je velmi silná. Preferenční dohody uzavřela EU také s kandidátskými balkánskými zeměmi. Významnou oblastí, kde má EU sjednány dohody typu zóny volného obchodu, je oblast Středomoří (Maroko, Alžírsko, Tunisko, Libye, Egypt Izrael, Palestina, Libanon, Jordánsko, Sýrie, Turecko). V roce 2010 přibyly k Mexiku a Chile další země Jižní a Střední Ameriky, se kterými byla dokončena jednání o uzavření dohod o volném obchodu (Peru, Kolumbie, Panama, Guatemala, Honduras, Kostarika, Nikaragua, Salvador). Dohody o volném obchodu, sjednané se zmíněnými středoamerickými zeměmi, obsahují závazek, že tyto země odstraní cla na dovoz luštěnin během deseti let, některé druhy fazolí jsou však z liberalizace vyňaty. Clo na osivo hrachu a fazolu obecného je již v současnosti nulové. Peru má u luštěnin zařazených pod KN kód 0713 dovozní clo 0 % (osivo) nebo 17 %. Sjednaná dohoda o volném obchodu předpokládá postupné odstranění 17% cla do 3 10 let. Desetiletá lhůta platí i pro neseťový hrách. Dohoda vyjednaná s Kolumbií předpokládá odstranění cel na suché luštěniny u osiv ihned, u ostatních luštěnin postupně v průběhu tří let. Některé druhy fazolí jsou však z liberalizace vyňaté. S Jižní Koreou byla v roce 2010 podepsána dohoda o volném obchodu a jednání o takových dohodách byla zahájena s dalšími zeměmi jihovýchodní Asie. Dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Korejskou republikou je již od 1. července 2011 prozatímně prováděna. Korejská strana se rozhodla svá cla na suché luštěniny liberalizovat, většinou však postupně, protože tato cla byla poměrně vysoká (607,5 % u některých druhů fazolí Vigna). Zajímavé je snížení cel pro potravinářský hrách již v roce 2012 z 27 % na 0 %. Po věcné stránce byla uzavřena jednání o Dohodě o volném obchodu také s Ukrajinou. Také zde se předpokládá, že Ukrajina postupně odstraní nejpozději do pěti let svá dovozní cla na luštěniny. Pětiprocentní clo u hrachu by mělo být odstraněno od počátku provádění dohody. Ve všech těchto dohodách se EU zavázala snížit dovozní clo pro bob a ostatní luštěniny ze stávajících 3,2 % na 0 ihned od začátku provádění dohod. V současné době probíhají jednání o zónách volného obchodu s řadou dalších zemí, např. se zeměmi Perského zálivu, Indií, jihoamerickými zeměmi ze sdružení Mercosur a s Kanadou. Dohody o partnerství a spolupráci, uzavřené s Čínou, Ruskem a dalšími zeměmi Společenství nezávislých států, nemají charakter dohod o volném obchodu.

8 6 Podpůrné programy pro rok 2011 I. Přímé platby Rostlinná výroba, včetně pěstování luskovin, je v ČR v podmínkách Společné zemědělské politiky EU podporována systémem tzv. přímých plateb SAPS a Top-Up. 1. Jednotná platba na plochu zemědělské půdy (SAPS) Od roku 2004 aplikuje ČR spolu s některými dalšími členskými státy EU (Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Slovensko, Polsko a od roku 2007 i Rumunsko a Bulharsko) zjednodušený systém přímých podpor zemědělcům formou jednotné platby na plochu zemědělské půdy (Single Area Payment Scheme - SAPS). V rámci tohoto systému se veškeré nárokové přímé platby z unijních zdrojů pro ČR sečetly do jedné obálky, která se rozdělila podle počtu oprávněných hektarů využívané zemědělské půdy. Platba se poskytuje na každý hektar oprávněné zemědělské půdy bez ohledu na to, co je na ní pěstováno (tzv. decoupling), na základě podmínek daných příslušným vládním nařízením. K praktické realizaci systému SAPS bylo vydáno nařízení vlády č. 47/2007 Sb., o stanovení některých podmínek při poskytování jednotné platby na plochu zemědělské půdy a některých podmínek poskytování informací o zpracování zemědělských výrobků pocházejících z půdy uvedené do klidu. Dle čl. 122 nařízení Rady (ES) č. 73/2009 je novým členským státům včetně ČR umožněno aplikovat SAPS do konce roku Podmínky poskytnutí platby jsou následující: - minimální celková výměra zemědělské půdy žadatele/zemědělského podniku je 1 ha - registrace půdního bloku v evidenci zemědělské půdy dle uživatelských vztahů (tzv. LPIS) nejméně od data podání žádosti do kalendářního roku - půda musí být zemědělsky obhospodařována - musí být dodržovány podmínky dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) po celý kalendářní rok na všech půdních blocích, popřípadě dílech půdních bloků vedených v evidenci na žadatele - podpora se poskytne pouze na zemědělskou půdu, která je v evidenci vedena jako způsobilá, tj. k byla udržována v dobrém zemědělském stavu Počínaje rokem 2009 je příjem těchto plateb podmíněn souborem definovaných povinných požadavků na hospodaření (SMR Statutory Management Requirements), které spolu s GAEC tvoří kontrolou podmíněnosti, tzv. cross-compliance. Výsledky kontrol dodržování stanovených požadavků se promítnou do výše dotace. Definované povinné požadavky na hospodaření vycházejí ze směrnic a nařízení, týkajících se ochrany vod a ochrany životního prostředí, ochrany veřejného zdraví a zdraví zvířat a rostlin a identifikace a evidence zvířat a dobrých životních podmínek zvířat. Pro nové členské státy byl dohodnut systém postupného navyšování přímých plateb (systém phasing-in). V roce 2004 se jednalo o 25 % plné výše plateb, v letech 2005 až 2007 se platby zvyšovaly o 5 %. Od roku 2008 jsou každoročně zvyšovány o 10 % až do dosažení plné výše plateb v roce Přehled základních ukazatelů SAPS v rámci ČR je uveden v tabulce viz níže.

9 ZÁSAHY STÁTU A OPATŘENÍ EU U KOMODITY LUSKOVINY 7 Srovnání obálek a sazeb SAPS v letech Rok Nařízení vlády Úroveň plateb EU-15 (%) Obálka SAPS (mil. EUR) Sazba (EUR/ha) Směnný kurz (CZK/EUR) Sazba (CZK/ha) / ,940 56,41 32, , / ,296 71,42 29, , / ,457 88,89 28, , / , ,40 27, , / , ,160 24, , / , ,426 25, , / , ,072 24, , / , ,32 24, ,50 Pramen: Ministerstvo zemědělství 2. Národní doplňkové platby k přímým podporám (Top-Up) Současně se systémem přímých plateb ve formě SAPS z rozpočtu EU jsou zemědělcům vypláceny národní doplňkové platby (Top-Up) z českých národních zdrojů. Na základě přístupové smlouvy a nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, v platném znění, je umožněno přímé podpory dorovnávat z vlastních zdrojů o max. 30 % plné sazby, respektive v roce 2005 do 60 %, v roce 2006 do 65 %, v roce 2007 do 70 %, v roce 2008 do 80 % a v roce 2009 do 90 % výše sazby platné v EU ke dni V případě, že v roce 2003 byl v novém členském státě Evropské unie aplikován systém obdobný přímé podpoře ve starých členských státech Evropské unie (EU 15), lze aktuální podporu navýšit až do úrovně roku 2003 se zvýšením o 10 %, maximálně však do 100 % unijní sazby, platné ke dni Výše sazby plateb Top-Up je každoročně stanovována v závislosti na počtu žadatelů, resp. zjištěné výměře oprávněné pro poskytnutí platby Top-Up, počtu velkých dobytčích jednotek (v případě platby na přežvýkavce) nebo množství tun (v případě platby na brambory pro výrobu škrobu), dále závisí na výši maximální obálky, případně i maximální sazby na jednotku, které byly schváleny pro daný sektor Evropskou komisí a zejména závisí na množství prostředků alokovaných ze státního rozpočtu. Sazby plateb Top-Up jsou taktéž ovlivněny výší směnného kurzu Kč/, který je zveřejněn Evropskou komisí poslední pracovní den před 1. říjnem daného kalendářního roku. Top-Up jsou poskytovány v souladu s nařízením vlády č. 112/2008 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství. Toto nařízení vlády bylo novelizováno nařízením vlády č. 87/2011, ze dne , které pro rok 2011 vytváří legislativní předpoklady pro realizaci Top-Up pro následující citlivé sektory: chmel, brambory pro výrobu škrobu, přežvýkavci, krávy bez tržní produkce mléka, ovce a kozy. Podmínkou pro poskytnutí Top-Up je přiznání platby v rámci SAPS. Srovnání sazeb a celkového množství vyplacených finančních prostředků v platbách Top-Up v oblasti rostlinné výroby v letech Kalendářní rok Top-Up v oblasti RV Počet ha Sazba Kč/ha Celkem vyplaceno Kč 2005 některé plodiny na orné půdě , , některé plodiny na orné půdě , , orná půda k , , zemědělská půda , , zemědělská půda , , zemědělská půda ,66 514, Pramen: Ministerstvo zemědělství

10 8 Výplatu přímých podpor SAPS a Top-Up administruje a provádí Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), na jehož webových stránkách ( je možné získat podrobné informace o podmínkách výplaty těchto podpor. Upozorňujeme všechny potenciální žadatele na možnost zpracovat tzv. Jednotnou žádost (JŽ) v elektronické podobě na webových stránkách SZIF prostřednictvím Portálu farmáře SZIF. Tento portál nabízí možnosti, které mají žadatelům o dotace především zjednodušit a zrychlit provádění některých úkonů spojených s Jednotnou žádostí (JŽ). Jedná se zejména o podání JŽ na SAPS, Dojnice, SSP, STP, Top-Up, LFA, Natura 2000 a AEO, u nichž je žadateli umožněno využití elektronických předtisků žádostí pro následné podání. II. Národní podpory A/ Dotační programy ministerstva zemědělství Usnesením č. 238 z 96. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ze dne byly schváleny Dotační programy zemědělství pro rok 2011, poskytované podle 2 a 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství. Na základě tohoto schváleného materiálu pak Ministerstvo zemědělství vydalo Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok 2011 na základě 2 a 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství. Oblasti luskovin se dotýkají zejména následující podpůrné programy: 3. Podpora ozdravování polních a speciálních plodin Účelem je zvýšení kvality rostlinné produkce cestou náhrady chemického ošetření a prevence šíření hospodářsky závažných virových a bakteriálních chorob a chorob přenosných osivem a sadbou. 3.d. podpora tvorby rostlinných genotypů s vysokou rezistencí k biotickým a abiotickým faktorům a diferencovanou kvalitou obilovin včetně kukuřice, malých zrnin, olejnin, luskovin, brambor, pícnin, zelenin, chmele, révy vinné a ovocných dřevin. Podpora do výše 80 % prokázaných vyjmenovaných nákladů (viz část D Zásad). Program může být v průběhu roku modifikován dle případných připomínek Evropské komise. 9. Poradenství a vzdělávání 9.A. Speciální poradenství 9.A.b. Speciální poradenství pro rostlinnou výrobu Podporováno je vydávání publikací doporučovaných odrůd a souvisejících informací, poskytovaných pěstitelům zdarma, pořádání výstav pěstovaných rostlin, podpora pořádání seminářů a školení pro pěstitelskou veřejnost a podpora zajištění samostatných odrůdových zkoušek registrovaných odrůd polních plodin za účelem zajistit získání a šíření informací o pěstitelských vlastnostech registrovaných odrůd polních plodin. 9.F. Podpora poradenství v zemědělství 9.F.e. Regionální přenos informací prostřednictvím Krajských informačních středisek pro rozvoj zemědělství a venkova regionální a cílený přenos informací o realizaci společné zemědělské politiky, zajišťovaný prostřednictvím Krajských informačních středisek pro rozvoj venkova a zemědělství (KIS). Podpora je poskytnuta formou dotace do hospodářského výsledku (dříve neinvestiční). Výše podpory je Kč na žadatele. 9.F.i. Odborné konzultace podpora poradenství v zemědělství zaměřená na odborné konzultace formou telefonického, elektronického, písemného či osobního kontaktu časově limitovaného (do 60 minut), které pomohou tazateli, tj. mikro, malým a středním podnikům, zodpovědět jednotlivý odborně zaměřený dotaz provozního charakteru.

11 ZÁSAHY STÁTU A OPATŘENÍ EU U KOMODITY LUSKOVINY 9 9.H. Podpora marketingu a propagace na vybraných mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí podpora marketingu a propagace vystavovatelů z České republiky, jejich výrobků, případně služeb na vybraných mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí. 10. D. Podpora evropské integrace nevládních organizací Účelem je zlepšení efektivnosti a odborné úrovně činnosti nevládních organizací formou podpory integrace v rámci ES. Předmět dotace je podpora vstupu, členství, zastoupení členství a činnosti českých stavovských agrárních nevládních organizací (u členů řádných i přidružených)v mezinárodních nevládních organizacích (podpora rozvoje demokratické občanské společnosti), za které se z hlediska tohoto dotačního programu pro rok 2011 považují: Konfederace mladých farmářů (CEJA) Evropská konfederace zemědělských producentů (COPA) Všeobecný výbor pro zemědělské družstevnictví EU (COGECA) Konfederace potravinářských sdružení EU 15 (CIAA) Konfederace evropských vlastníků lesů (CEPF) Evropská federace obecních lesů (FECOF) Asociace evropských regionů horských oblastí (EUROMONTANA) Sdružení evropských vinařských regionů (AREV) 10.E.c. Podpora České technologické platformy pro ekologické zemědělství Účelem je podpora činnosti technologické platformy zaměřená na posílení funkčnosti, budování vnitřní struktury, personálního zajištění a zapojení do národních i evropských struktur. Informační a propagační činnost sloužící k propagaci cílů, aktivit a výsledků práce platformy, včetně zajištění přenosu informací mezi vědou, výzkumem a zemědělskou a podnikatelskou praxí z oblasti ekologického zemědělství a produkce. 13. Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu Účelem dotace je zvýšení kvality zpracování zemědělských produktů, zvyšování konkurenceschopnosti potravinářských podniků, respektive krmiv na evropském trhu, hlavně s ohledem na jakost, nezávadnost a dohledatelnost výrobků. Zabezpečení funkčnosti a účinnosti jakostních systémů (včetně Integrované prevence a omezování znečištění). Dotaci lze poskytnout pro : - modernizaci a rekonstrukci výrobních zařízení, - zavádění nových technologií, - zlepšení a racionalizaci postupů zpracování zemědělských produktů, - investice ke zlepšování a monitorování kvality potravinářských výrobků, respektive krmiv - zavádění technologií šetrných k životnímu prostředí, - zavádění technologií souvisejících s dohledatelností potravinářských výrobků, respektive krmiv Dotace je určena pro subjekty s více než 250 osobami nebo ročním obratem přes 50 mil. EUR. Podpora do výše 25 % prokazatelně vynaložených nákladů dle předloženého projektu (minimální hodnota nákladů 1 mil. Kč/1 projekt/ 1 příjemce) je poskytnuta formou dotace na pořízení dlouhodobého hmotného majetku (dříve investiční).

12 10 B/ Podpory Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) Investiční programy PGRLF jsou podpory podnikání zaměřené zejména na realizaci dlouhodobých investičních záměrů s ohledem na restrukturalizaci a zvýšení efektivnosti, modernizaci, snížení výrobních nákladů, zlepšení jakosti a další rozvoj zemědělských subjektů. Podpory se nejčastěji poskytují ve formě záruky na úvěr (garance) nebo subvence části úroků z úvěrů (dotace) podnikatelským subjektům v oblasti zemědělství a průmyslu zabývajícího se zpracováním produkce ze zemědělské výroby. Podpora se poskytuje pouze na investice, které nejsou považovány za přijatelné výdaje v rámci Programu rozvoje venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Podporu PGRLF, a.s. mohou pěstitelé luskovin využít zejména v rámci níže uvedených programů: Zemědělec Cílem Programu je vytvořit předpoklady pro rozvoj zemědělských subjektů, kdy příjemce Podpory investuje zejména do strojního zařízení, vybavení či technologických celků, přičemž podporovaná investice musí sloužit ke snížení výrobních nákladů, modernizaci či zlepšení jakosti. Podpora nákupu půdy Cílem programu je přispět k řešení přechodného nedostatku vlastních finančních zdrojů zemědělských prvovýrobců za současné finanční a hospodářské krize a umožnit tím nákup nestátní zemědělské půdy, jako primárního výrobního prostředku zemědělských prvovýrobců. Podpora pojištění Účelem podpory je zpřístupnění pojistné ochrany širokému okruhu zemědělců, a tím dosažení vyššího zajištění podnikatelských aktivit proti nepředvídatelným škodám. Účelem podpory je částečná kompenzace pojistného vynaloženého na zemědělské pojištění formou úhrady části nákladů prokazatelně vynaložených na platbu pojistného u pojištění plodin a hospodářských zvířat. Provoz Cílem programu je přispět k řešení přechodného nedostatku vlastních finančních zdrojů na provozní účely u zemědělských prvovýrobců a podnikatelů zabývajících se hospodařením v lese. Program podpora krátkodobého financování Cílem programu je přispět k řešení přechodného nedostatku vlastních finančních zdrojů u zemědělských prvovýrobců způsobeného dlouhou dobou splatnosti faktur ze strany zpracovatelů zemědělských produktů a tím také částečně umožnit zpracovatelům disponovat s finančními prostředky bez nutnosti čerpání provozních úvěrů, tedy sekundárně dochází k úspoře finančních prostředků také na straně zpracovatelů zemědělských produktů. Aktuální informace k uvedeným programům jsou k dispozici na internetových stránkách: III. Program rozvoje venkova (PRV) na období PRV navazuje na opatření v rámci Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství (OP RVMZ) a Horizontálního plánu rozvoje venkova (HRDP na období ) s doběhem jejich financování z těchto programů do roku Program rozvoje venkova ČR na období vychází z nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, o podpoře rozvoje venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, a zejména navazuje na Národní strategický plán rozvoje venkova (NSPRV), schválený vládou usnesením č. 499 ze dne 10. května Národní strategický plán rozvoje venkova ČR vychází z hlavních strategických priorit EU pro roky Cílem PRV je rozvoj venkovského prostoru formou trvale udržitelného rozvoje, zlepšení stavu životního prostředí a snížení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření, zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství, lesnictví a potravinářství. Evropskou komisí byl Program rozvoje venkova schválen dne 23. května Dotace z PRV ČR jsou spolufinancovány z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a ze státního rozpočtu.

13 PRODUKCE LUSKOVIN NA ZRNO VE SVĚTĚ 11 Program rozvoje venkova se zaměřuje na čtyři klíčové oblasti, tj. Osy I IV, jejichž cílem je zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví, zlepšování životního prostředí a krajiny, kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova. Čtvrtá průřezová osa LEADER klade důraz na vytváření a rozvíjení místních partnerství venkovských subjektů a tím přispění k realizaci priorit os I, II a především osy III. Mezi základní priority Programu rozvoje venkova mimo jiné patří: - modernizace, inovace a kvalita, - biologická rozmanitost, zachování a rozvoj zemědělských a lesnických systémů s vysokou přírodní hodnotou a tradičních zemědělských krajin, - podmínky růstu a kvalita života na venkově. Podpora z EAFRD na celé programovací období let by měla dosáhnout 2,8 mld.. Pěstitele luskovin je možné podpořit v rámci opatření I Modernizace zemědělských podniků (podpora investic do strojů a staveb v rámci rostlinné výroby), I Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům a II.1.3. Agroenvironmentální opatření (v rámci titulu ekologické zemědělství a integrovaná produkce zeleniny, a to konkrétně fazol a hrách). Úplné znění Pravidel, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova ČR pro období , jsou k dispozici v elektronické podobě na internetové adrese Ministerstva zemědělství ( Příjem žádostí na projektová opatření Programu rozvoje venkova probíhá třikrát ročně v předem stanovených termínech na Státním zemědělském a intervenčním fondu (SZIF). PRODUKCE LUSKOVIN NA ZRNO VE SVĚTĚ Nejpěstovanější luskovinou ve světovém měřítku je sója. Z hlediska hospodářského významu a užití zejména pro produkci jedlého oleje se sója zahrnuje mezi olejniny. Celosvětová výměra sóji by podle odhadu USDA z října 2011 měla v marketingovém roce 2011/12 dosáhnout 104,7 mil. ha a celosvětová produkce 258,6 mil. t. Globální spotřeba sóji na úrovni 262 mil. t by nicméně v tomto roce měla převýšit produkci a světové zásoby sóji by tak měly poklesnout na 63 mil. tun. Světová sklizňová plocha ostatních luskovin na zrno činí dle statistiky FAO kolem 71 mil. ha, z toho nejvíce plochy zaujímá fazol (26 mil. ha), cizrna (12 mil. ha), vigna (10 mil. ha). Následuje hrách (6 mil. ha), čočka (4 mil. ha), dále bob (2,5 mil. ha) a vikve a lupiny (jejich celkové plochy jsou relativně menší). Přes 50 % světových sklizňových ploch luskovin na zrno se nacházejí v Asii (37 mil. ha) a cca 28 % v Africe (20 mil. ha). Intenzita pěstování je však na těchto nejlidnatějších kontinentech nedostatečná a dosahované výnosy velmi nízké (v průměru 0,5 0,8 t/ha). Celková světová produkce semene luskovin dosahuje cca 61,5 mil. t při průměrném hektarovém výnosu kolem 0,9 t/ha. Zemí s největší světovou výrobou luštěnin kolem 13,7 mil. t je Indie. Tato země se zároveň řadí na 1. světovou příčku co do jejich spotřeby. Indie je tak i největším světovým dovozcem luštěnin při celkovém objemu dovážených luštěnin okolo 1,5 mil. t. Světový obchod s luštěninami se za posledních 20 let více než ztrojnásobil. Jeho výše závisí každoročně na úrovni produkce luštěnin v zemích s převahou poptávky a na jejich finančních možnostech. Aktuálně patří mezi největší vývozce luštěnin Kanada s cca 2 mil. t (tj. cca 28 % světového vývozu ročně), Čína (0,8 mil. t 12 %), USA (0,6 mil. t 10 %) a Myanmar (0,5 mil. t 7 %). Mezi největší dovozce luštěnin patří Indie, dovážející cca 1,5 mil. t semene 21 % světového dovozu), Turecko (0,3 mil. t 5 %), Egypt (0,29 mil. t 4 %) a USA (0,27 mil. t 4 %). Každoroční globální užití luštěnin činí zhruba 60 mil. t. Z tohoto množství představuje potravinářské užití k lidské výživě zhruba 65 % (převážně v rozvojových zemích), krmné užití cca 25 % (zejména v rozvinutých zemích) a zbylých 10 % připadá na osivo a ostatní účely.

14 12 Fazol je po sóji nejrozšířenější luskovinou na světě. Světová produkce fazolu se měnila v průběhu posledních deseti let, přičemž celkový trend narůstal z úrovně 16 mil. t v roce 1998/99 na 19,2 mil. t v roce 2002/03. V současnosti je celosvětově dosahováno produkce kolem 20 mil. t fazolu. Hlavními produkčními státy jsou Brazílie, Myanmar, Indie, USA, Mexiko a Čína. Světový obchod s produkcí fazolu v posledních 10 letech vzrostl na úroveň přesahující 3 mil. t. Mezi pět největších světových vývozců fazolí patří Čína, Myanmar, USA, Kanada, a Argentina, které dodávají na světový trh cca 80 % globálního vývozu fazolí, tj. cca 2,6 mil. t. Mezi 5 největších dovozců fazolí patří Indie, Brazílie, USA, Velká Británie a Japonsko. Nejvyšší průměrná spotřeba fazolu je dlouhodobě na jihoamerickém kontinentu ve výši cca 15 kg na obyvatele a rok. Světová produkce semene hrachu kolísá v rozmezí zhruba mil. t. Hrách na zrno je v současnosti nejvíce pěstován v Severní Americe, Asii, a Evropě. Jedny z největších ploch jsou v Kanadě, Číně, Rusku a Indii. Celková globální spotřeba semene hrachu by měla činit kolem 12 mil. t, světový obchod se semenem hrachu kolísal v posledních deseti letech mezi 2,2 3,6 mil. t. Čína je největším světovým producentem bobu (kolem 1,8 mil. t), její produkce je však málo vyvážena. Austrálie, Velká Británie a Francie jsou hlavními světovými exportéry bobu především na Střední východ (Egypt). Největší pěstitelské plochy lupiny dosahující cca 483 tis. ha jsou uváděny v Austrálii. V Evropě se významnější plochy lupiny nachází zejména v Německu a Polsku. Největší plochy pěstování čočky jsou v Indii (1,4 mil. ha), Kanadě (936 tis. ha) a Turecku (210 tis. ha). Pěstování luskovin na zrno v Kanadě Kanadský průmysl luskovin v uplynulých dvaceti letech významně vzrostl a Kanada se v globálním měřítku stala hlavním hráčem v oblasti produkce luskovin i obchodu s nimi. Luskoviny se pěstují na více než farmách. Kanada je dominantním vývozcem luskovin. Exportuje ročně přibližně 75 % své produkce do 150 zemí světa. Je největším světovým vývozcem čočky a hrachu a patří mezi pět největších vývozců fazolu. Reprezentuje 40 % světového obchodu s luskovinami. Přibližně 75 % kanadské produkce luskovin na zrno se každoročně vyváží do 150 zemí světa. Kanada jakožto hlavní světový exportér luštěnin má především 2 odbytiště: krmivářský trh v EU a potravinářský trh na Indickém subkontinentu. Kanadská produkce hrachu dosahuje % světové produkce při relativně dobrých výnosech přes 2 t/ha. Celkový vývoz hrachu představuje zhruba 50 % celosvětového vývozu semene hrachu. Zhruba 70 % pěstovaných odrůd patří k žlutozrnným typům, zbylých 30 % tvoří zejména zelenozrnné odrůdy. V kanadských provinciích Québec a Ontario se pěstuje hlavně fazol v široké škále barevných typů, v provincii Manitoba fazol bílý, hrách a čočka. Největším producentem hrachu, čočky a cizrny je provincie Saskatchewan, v Albertě se s využitím závlah pěstuje fazol, hrách, čočka a cizrna. Ve srovnání s ostatními zeměmi pěstujícími luskoviny na zrno má Kanada určité konkurenční výhody. V důsledku chladnějšího podnebí omezujícího výskyt chorob a škůdců a výhodných cen zemědělské půdy mohou kanadští farmáři produkovat luskoviny ve vysoké kvalitě s relativně nízkými náklady. Produkce luskovin v Kanadě vrcholila v roce 2009/10, kdy dosáhla přes 5 mil. tun. V průměru se kanadská produkce pohybuje mezi 4 5 mil. tun ročně.

15 PRODUKCE LUSKOVIN NA ZRNO VE SVĚTĚ 13 Plochy, výnosy a produkce luskovin v Kanadě Plodina 2008/ 09 Skliz. plocha (tis. ha) 2009/ / / 12* 2008/ 09 Průměrný výnos (t/ha) 2009/ / / 12* 2008/ 09 Celková produkce (tis. t) 2009/ / / 12* Hrách ,26 2,27 2,28 2, Čočka ,49 1,57 1,46 1, Fazol ,12 1,96 2,00 1, Cizrna ,30 1,89 1,67 1, Celkem ,79 1,92 1,85 1, Pramen: Agriculture and Agri-Food Canada Poznámka: * odhad k V roce 2011/12 by celková produkce luskovin na zrno měla podle odhadů Statistics Canada dosáhnout cca 3,9 mil. tun, což představuje pokles o přibližně 26 % ve srovnání s rokem 2010/11 (5,3 mil. tun). Tento pokles je způsoben zejména výrazným poklesem osevních ploch hrachu a čočky. V roce 2010/11 bylo dosaženo produkce cca 3 mil. tun hrachu, což znamenalo pokles produkce o 11 % oproti roku 2009/10 a to hlavně kvůli redukci osevních ploch v Saskatchewanu. U žlutosemenného hrachu došlo k poklesu, naproti tomu u zelenosemenného hrachu k nárůstu produkce. Celková osevní plocha poklesla v důsledku nižších cen. V roce 2011/12 se odhaduje další pokles produkce o 29 % na cca 2 mil. tun a to opět v důsledku dalšího snižování osevních ploch v Saskatchewanu. Pokud se tyto odhady naplní, bude to nejnižší produkce od roku 2003/04. U žlutosemenného hrachu je očekáván pokles na 1,8 mil. tun a u zelenosemenného hrachu nárůst na 0,3 mil. tun. Celková sklizňová plocha poklesla o 32 %, avšak výnosy by podle odhadů mohly překročit pětiletý průměr. U nabídky se následkem nižší produkce očekává pokles o 32 % na 2,7 mil. tun. Očekáváno je též snížení domácí spotřeby. Průměrná cena by ve srovnání s rokem 2010/11 měla vzrůst díky nižší kanadské nabídce na trhu. U kanadského exportu dojde podle prognózy k výraznému poklesu na 2 mil. tun a to v důsledku nižší poptávky po žlutosemenném hrachu v Indii, Bangladéši a Pákistánu díky tamním rekordním úrodám luskovin. Naproti tomu v USA bude produkce hrachu v roce 2011/12 významně nižší (0,4 mil. tun). Vývoj průměrných farmářských cen luštěnin v Kanadě Plodina Průměrná cena (CAD/t) 2008/ / / /12* Hrách Čočka Fazol Cizrna Pramen: Agriculture and Agri-Food Canada Poznámka: * odhad k V roce 2010/11 stoupla produkce čočky v Kanadě díky prudkému nárůstu osevních ploch a výnosů. Rozloha osevních ploch vzrostla o 45 % na rekordní úroveň. Naproti tomu v roce 2011/12 se i přes dosažené rekordní výnosy předpokládá nižší produkce následkem prudkého snížení osevních ploch oproti roku minulému. Pokles rozsahu sklizňových ploch činil 24 % a to především v oblasti v Saskatchewanu. Export by dle prognózy měl vzrůst v důsledku stoupající poptávky z Turecka a z Jižní Ameriky. Naopak u vývozu do zemí EU-27 se dá očekávat omezení v důsledku nízkých limitů obsahu glyfosátu stanovených pro import čočky. Prognóza průměrné ceny předpokládá, že dojde k nárůstu oproti roku 2010/11. Ceny bude poněkud stlačovat vzrůstající exportní konkurence USA a Austrálie na společných trzích. V roce 2010/11 došlo k nárůstu produkce fazolu na 254 tis. tun v důsledku rozšíření osevních ploch v Ontariu. Naopak v roce 2011/12 se očekává pokles produkce o 43 % na 146 tis. tun a to kvůli

16 14 prudkému snížení rozsahu sklizňových ploch v Ontariu až o 40 % následkem výskytu nadměrné vlhkosti v mnoha pěstitelských oblastech. Rovněž výnosy budou nižší než v minulém roce. U nabídky se předpokládá pokles o 26 %. Export poklesne kvůli limitům vývozu do EU a USA. Prognóza produkce v USA počítá s poklesem o 37 % na 0,9 mil. tun. Průměrná cena všech typů fazolu by v roce 2011/12 měla dosáhnout rekordní úrovně. Pěstování luskovin na zrno v zemích Evropské unie V EU zaujímají luskoviny plochu v rozsahu 1 7 % orné půdy. Hlavní luskoviny pěstované v EU se v kontextu evropské legislativy v rámci SZP nazývají proteinové plodiny. Jedná se konkrétně o hrách, bob a lupinu, tj. plodiny bohaté na bílkoviny využívané jak k průmyslové výrobě krmných směsí tak i krmiv pro hospodářská zvířata na farmách. Pěstování proteinových plodin je v současné době ve státech EU na ústupu, na čemž má podíl snižující se ekonomická atraktivita sektoru i současná obchodní politika. Aktuální vývoj trhu proteinových plodin je v EU nepříznivý především z hlediska potřeby bílkovinných komponentů do krmných směsí. Evropský trh proteinů je tak ohrožen deficitem proteinových komodit. Více než 75 % bílkovinných surovin (>15 % N látek v sušině) pro využití v krmivářském průmyslu je v současnosti zajišťováno dovozem sóji a sójových pokrutin. EU je vysoce závislá na jejich importu především z USA a Jižní Ameriky. Světová produkce sóji je navíc stále více založena na GMO odrůdách, které nejsou povoleny, či podléhají různým limitům, což pro EU představuje jistou konkurenční nevýhodu. Tato obrovská závislost na dovozu spolu s nestabilitou světových cen ponechává EU ve velmi zranitelné pozici a tento trend tak představuje závažné riziko především pro sektor živočišné produkce, který je závislý na dodávkách surovin pro výrobu krmiv. Pěstování proteinových plodin ve vyšší míře může přispět k obohacení nabídky bílkovin a pro EU představuje příležitost přinášející řadu ekonomických, ekologických a agronomických výhod. Na základě odhadů Evropské Komise ze září 2011 klesly celkové plochy proteinových plodin v EU 27 v roce 2011 meziročně o 10 %, tj. na celkovou plochu 1,13 mil. ha. Produkce proteinových plodin v aktuálním m.r. poklesla o 1,6 % oproti loňskému roku a má činit pouhých 2,827 mil. tun, z toho produkce hrachu činí zhruba 1,605 mil. t, produkce bobu cca 1,143 mil. t a produkce lupiny cca 78 tis. t. Nejvyšší průměrné výnosy proteinových plodin jsou letos předpokládány v Belgii 4,38 t/ha, ve Francii 3,51 t/ha a ve Velké Británii 3,44 t/ha. Největší plochy proteinových plodin se nachází ve Francii, Velké Británii, Španělsku, Německu a Itálii. Produkce těchto pěti států tvoří cca 80 % veškeré produkce EU. Meziroční pokles ploch proteinových plodin byl zaznamenán u všech hlavních druhů: u hrachu z 697 tis. ha v roce 2010 na 670 tis. ha v roce 2011 (tj. o 3,9 %), u bobu z 500 tis. ha v roce 2010 na 397 tis. ha v roce 2011 (tj. o 20,7 %) a u lupiny ze 66 tis. ha v roce 2010 na 63 tis. ha v roce 2011 (tj. o 5 %). EU je tradičně převážně producentem hrachu určeného k výrobě krmiva pro hospodářská zvířata. Hrách je pěstován nejvíce ve Francii, Španělsku a Německu. V těchto zemích plochy zaujímají kolem 70 % plochy hrachu v EU. Plochy hrachu v EU mají v posledních letech sestupnou tendenci. Zatímco v severozápadní Evropě došlo od roku 2000 k významnému poklesu ploch hrachu až o 26 %, ve Španělsku (s nižším výnosovým potenciálem) se naopak výměra hrachu zvýšila přes 200 %. V evropských zemích se na rozdíl od České republiky zahrnuje peluška jako barevně kvetoucí hrách do výměry hrachu. Více než 90 % produkce semene hrachu se využívá ke krmení zejména prasat a v menším rozsahu drůbeže. Pokles ploch hrachu vyrovnával dosud nárůst u bobu, který je druhou nejpěstovanější luskovinou a je též pěstován po celé Evropě. Ostatní luskoviny jsou více specifikovány do určitých regionů, vikev a cizrna je produkována výhradně ve Španělsku a v zemích u Středozemního moře, lupina zejména v Německu a Polsku. Bob je v pořadí druhou nejvíce pěstovanou luskovinou v EU. Plochy bobu se nacházejí nejvíce ve Velké Británii a Francii, jejichž podíl zaujímá cca 60 % z celkové plochy bobu v EU. Pěstování bobu má v EU delší tradici s tím, že je v jihoevropských zemích využíván k lidské výživě a ve většině ostatních zemí ke krmení skotu a okrasného ptactva (drobnosemenný bob, tzv. holubí). Ve V. Británii, v Itálii a Španělsku se většinou vysévá na podzim, ve Francii, Německu, ve střední a východní Evropě se vysévá na jaře.

17 PRODUKCE LUSKOVIN NA ZRNO VE SVĚTĚ 15 Pěstování lupiny je v EU na vzestupu od počátku devadesátých let. Současné odrůdy tzv. sladkých lupin s minimálním obsahem hořkých látek jsou užívány téměř výhradně ke krmení zvířat. Velká množství semene lupiny úzkolisté (modré) jsou dovážena z Austrálie. V roce 2011 činila výměra lupiny v EU zhruba 78 tis. ha, s největším podílem v Německu (21 tis. ha) a Polsku (20 tis. ha). Sklizňové plochy, výnosy a produkce proteinových plodin v zemích EU v marketingovém roce 2011/12 Země Proteinové plodiny celkem Plocha (tis. ha) Produkce (tis. t) Výnos (t/ha) Belgie 2 7 4,38 Bulharsko 4 7 1,63 Česká Republika ,70 Dánsko ,20 Německo ,75 Estonsko ,48 Irsko Řecko ,76 Španělsko ,19 Francie ,51 Itálie ,96 Kypr 0 1 1,79 Litva 3 4 1,62 Lotyšsko ,54 Lucembursko 0 1 2,88 Maďarsko ,05 Holandsko Rakousko ,80 Polsko ,72 Portugalsko 4 2 0,70 Rumunsko ,56 Slovinsko 2 6 2,58 Slovensko ,75 Finsko ,42 Švédsko ,69 Velká Británie ,44 EU ,50 Pramen: Evropská komise, září 2011 Podpory pěstitelům luskovin v EU V zemích EU, které aplikují jednotný systém plateb na farmu v jeho plné formě (země EU 15, Slovinsko a Malta) je pěstování luskovin podporováno formou přímých plateb, které sestávají ze dvou úzce spjatých částí: z jednotné platby na farmu a z prémie na pěstování luskovin. Klíčovým prvkem reformy podpor z roku 2005 je převedení téměř všech druhů přímých plateb v rostlinné i živočišné výrobě do jednotné platby na farmu (SPS). To je podpora, v rámci které zemědělec obdrží podporu odpovídající úrovni jeho přímých plateb za Komisí stanovené referenční období. Tato platba by měla být vyplácena bez ohledu na to, jaké plodiny farmář pěstuje, čímž dochází k plnému oddělení plateb od produkce a pěstitel se tak může rozhodovat podle signálů na trhu, jaké spektrum plodin si sám zvolí. Na základě nařízení Rady č. 73/2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES)

18 16 č. 1782/2003 ( Health Check ) je povinnost plného začlenění proteinových plodin do režimu jednotné platby platná od roku Členským státům je nicméně umožněno, aby se případně rozhodly o dřívějším datu pro jejich začlenění. Pro roky 2009, 2010 a 2011 je poskytován k jednotné platbě na farmu ještě plošný příplatek, tzv. prémie na pěstování proteinových plodin, ve výši 55,57 EUR/ha, avšak nejvýše na tzv. maximální garantovanou plochu hektarů. Při překročení této výměry je příplatek poměrně krácen. Toto finanční zvýhodnění mělo původně za cíl udržet stávající produkci bílkovinných plodin jako zdroje surovin pro krmení hospodářských zvířat. Prodloužení aplikace této podpory do roku 2011 by nicméně mělo umožnit přizpůsobení producentů na plné začlenění do režimu jednotné platby. PĚSTOVÁNÍ LUSKOVIN NA ZRNO V ČESKÉ REPUBLICE Z pěstitelského hlediska jsou pro středoevropské podmínky a Českou republiku důležitými luskovinami především hrách, lupina, bob, sója, čočka a vikev. U všech vyjmenovaných rodů se rozlišuje řada druhů, poddruhů, pěstitelských forem a variet. Většina uváděných druhů má využití v potravinářství a krmivářství, kde jsou předmětem zájmu semena (pojmově se pak jedná o luštěniny), nebo je používána zelená hmota formou celých nebo zpracovaných rostlin ve stadiu čerstvém, zavadlém nebo konzervovaném. Jedna z nejvýznamnějších předností luskovin je jejich meliorační a výživný/zúrodňující dopad na půdu, kdy dochází k poutání vzdušného dusíku kořenovou soustavou a spolu s příznivým účinkem na půdní strukturu k výrazně obohacujícímu efektu v rotaci kulturních plodin na zemědělské (orné) půdě. Pěstování luskovin má v ČR dlouholetou tradici. Plochy luskovin byly v dávné minulosti několikanásobně vyšší než nyní. Rovněž struktura využití luskovin byla jiná, převažovalo krmivářské využití nad potravinářským. V posledních letech se nicméně luskoviny v ČR, ale i ve většině evropských zemí, dostávají do útlumu a menšího pěstitelského zájmu. V posledních zhruba deseti letech převládl vůči pěstování luskovin v ČR konzervativní přístup, neboť na rozdíl od obilovin a řepky se nedařilo u luskovin dosahovat vyšších výnosů, dobré kvality produkce a příznivé realizace na trhu. V ČR poklesly plochy luskovin až na úroveň kolem 1 % orné půdy a v EU na 2 3 % orné půdy. Toto výrazné omezení ploch bohužel není většinou kompenzováno růstem výnosů. Hlavní překážkou rozšiřování ploch luskovin je silná konkurence ze strany importu sojových bobů, či jejich pokrutin do EU a ČR a jiné převážně ekonomické faktory včetně nízké úrovně farmářských cen. V minulých letech stagnovala výměra pěstování luskovin na zrno na úrovni kolem 30 tis. ha. V roce 2011 však došlo podobně jako v roce 2008 k dalšímu výraznému propadu osevní plochy luskovin na ha. Celkem tak v roce 2011 luskoviny zaujímaly 0,9 % z 2,49 mil. ha orné půdy v České republice. V roce 2011 činil hrách s osevní plochou ha převážnou část výměry luskovin pěstovaných na zrno (77 %). Osevní plocha lupiny klesla ha (7 %) a plocha ostatních luskovin na zrno (mimo sóji) byla ha (16 %).

19 PRODUKCE LUSKOVIN NA ZRNO V ČESKÉ REPUBLICE 17 Plochy, výnosy a produkce luskovin na zrno celkem Rok Plocha osevu (ha) Plocha sklizně (ha) Prům. výnos (t/ha) Produkce (t) 1990/ , / , / , / , / , / , / , / , / , / , / , / , / , / , / , / , / , / , / , / , / , / * 2,60* * Pramen: ČSÚ Poznámka: * kvalifikovaný odhad Agritec s.r.o., ČSÚ, MZe ČR Podle definitivních údajů ČSÚ bylo v marketingovém roce 2010/11 ze sklizňové plochy ha celkem sklizeno t semene luskovin při průměrném výnosu 1,86 t/ha. Meziročně tak klesla celková produkce semene luskovin o t (o 6,3 %). Chladné a deštivé počasí s následkem zpoždění vegetace v průběhu jara, přebytek vody, nedostatek půdního vzduchu a místní poškození bouřkami v letních měsících znamenalo v minulém roce nepříznivé podmínky pro vývoj i sklizeň porostů. Vlivem tohoto negativního průběhu počasí dosáhly výnosy luskovin rekordně nízké úrovně a poškozena byla i kvalita semen. Na rozdíl od roku minulého byly povětrnostní podmínky pro pěstování luskovin v aktuálním marketingovém roce 2011/12 převážně příznivé ve většině pěstitelských oblastech ČR. Setí luskovin proběhlo v období března až dubna do půdy dobře připravené s dostatkem půdní vláhy. Porosty měly dobré podmínky pro vzcházení, nasazení květů a lusků. S ohledem na příznivý vývoj klimatických podmínek lze obecně na našem území očekávat nadprůměrný výnos semen luskovin. Pro aktuální marketingový rok 2010/11 je na základě kvalifikovaného odhadu předpokládán vzestup produkce luskovin na t při výnosu 2,6 t/ha. Výnosy hrachu by podle odhadu ČSÚ měly dosáhnout rekordní úrovně 3,05 t/ha, průměrný výnos lupiny je podle ČSÚ odhadován na 1,95 t/ha a výnos ostatních luskovin je odhadován na 2,8 t/ha. Zastoupení luskovin v krajích ČR podle osevní plochy V roce 2011 byl v jednotlivých krajích zaznamenán meziroční pokles ploch všech druhů sledovaných luskovin. Plochy hrachu nejvíce klesly v Jihomoravském a Královéhradeckém a Středočeském kraji, kde byl zaznamenán i největší úbytek plochy lupiny. Je patrné, že tento výrazný pokles výměry luskovin je do jisté míry důsledkem nepříznivých výsledků sklizně minulého roku s velmi nízkou úrovní průměrných výnosů.

20 18 Tradičně největší osevní plochy luskovin má kraj Jihomoravský, Středočeský, Vysočina a Jihočeský. Pozice Jihočeského kraje však byla tento rok vzhledem k velkému propadu ploch hrachu výrazně oslabena a jeho místo nahradil kraj Pardubický. Osevní plochy luskovin na zrno podle krajů v roce 2011 (v ha) Kraj Hrách setý Lupina Ostatní luskoviny Luskoviny celkem Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika Pramen: ČSÚ Zahraniční obchod luštěnin v České republice Dovoz a vývoz luštěnin za marketingové roky 2008/ /11 (v tunách) Položka Název DOVOZ VÝVOZ cel. saz. komodity 2008/ / / / / / Hrách 1 141, , , , , , Cizrna 234,9 296,4 402,2 42,1 126,9 72, Fazole 7 647, , , , , , Čočka 6 219, , , , , , Bob koňský 172,4 9,9 15,1 201,4 223,0 234, Luštěniny ostatní 10,7 15,0 2,4 29,1 20,0 24, Luštěniny celkem , , , , , ,8 Pramen: ČSÚ, statistika zahraničního obchodu Dovoz a vývoz luštěnin za kalendářní roky (v tunách) Položka Název DOVOZ VÝVOZ cel. saz. komodity Hrách 851, , , , , , Cizrna 231,6 281,4 314,7 41,5 47,6 63, Fazole 7 210, , , , , , Čočka 6 559, , , , , , Bob koňský 40,9 174,2 8,9 235,8 184,3 192, Luštěniny ostatní 11,9 20,0 0,9 70,9 29,09 20, Luštěniny celkem , , , , , ,1 Pramen: ČSÚ, statistika zahraničního obchodu V rámci dovozu luštěnin do ČR převažuje dovoz jedlých luštěnin tj. fazolu a čočky v objemech kolem t fazolu a t čočky. Tento import jedlých luštěnin má určitý vliv na domácí spotřebu v potravinářství a projevuje se také v reexportu především na Slovensko, kam exportujeme zhruba tun fazolu i čočky. Čočka se do ČR importuje především z Kanady, fazol obecný hlavně z Etiopie, Číny a Maynmaru, ostatní druhy fazolu hlavně z Číny.