METODY A TECHNIKY SOCIÁLNÍHO VÝZKUMU

Transkript

1 METODY A TECHNIKY SOCIÁLNÍHO Zimní semestr 2014/2015 PEF ČZU 2. cvičení zápočtový úkol, opakování předchozího cvičení, konceptualizace výzkumného problému, empirický model výzkumného problému sociologického výzkumu, operacionalizace Vyučující: Ing. Jakub Petr petr@pef.czu.cz Kancelář: PEF/E229

2 Podmínky k zápočtu Účast na cvičeních je nepovinná (docházka se nekontroluje) Zápočet A) úkol odevzdat v elektronické podobě nejpozději do 17.listopadu 2014 B) výsledek terénního výzkumu vložit ve formátu MS Excel (.xls) nejpozději do 23. prosince 2014 do systému Moodle Zkouška Je formou písemného testu

3 Zadání tématu: Měření důvěryhodnosti sociálního prostředí Každý student pomocí abstraktního myšlení vytvoří max. 15 proměnných. Z nich bude: 5 proměnných identifikačních max. 10 proměnných na téma měření důvěryhodnosti sociálního prostředí empirické zjištění hladiny sociální důvěry/důvěry mezi lidmi ve Vámi vybraném NUTS 3(kraj) LAU 1(okres) LAU 2 (obce) Výzkum bude proveden na populaci - obyvatelé ČR(občané ČR), přičemž jednotliví respondenti musí patřit do kategorií: 20-30, 31-40, 41-50, 51-60, 61-a více, tak aby v každé kategorii nebyl více, jak jeden respondent Úkol bude mít tuto strukturu: 1. návrh proměnných 2. operacionalizace proměnných 3. formulace otázek na proměnné pro použití v dotazovacím nástroji 4. formát kategorií odpovědi (ordinální/především uzavřené)

4 Měření důvěryhodnosti sociálního prostředí Každý student sám: Zápočtový úkol A) Provede 5 standardizovaných rozhovorů podle jednotně dané šablony pro všechny studenty, která bude k dispozici na moodle.czu.cz B) Každý student podle označení kódy přepíše odpovědi respondentů do sešitu MS Excel C) K rozhovorům pořídí nahrávku s respondentem, kterou bude schopen předložit pro případ kontroly

5 Obecná hypotéza pro nadcházející výzkum Sociodemografické a osobnostní charakteristiky respondenta mají vliv na jeho důvěru vůči ostatním (druhým) lidem v lokalitě, v němž respondent bydlí.

6 Opakování předchozího cvičení Co je sociologický výzkum? Stručně vysvětlete tyto pojmy: validita a reliabilita Mezi základní výzkumné procedury patří? Uveďte charakteristiky kvantitativního výzkumu? Uveďte charakteristiky kvalitativního výzkumu? Za kolébku vědeckého, metodicky a teoreticky podloženého sociologického kvalitativního výzkumu je považována jaká škola? Které z technik sběru dat jsou vhodné pro kvantitativní výzkum? Vyjmenujte a alespoň jednu blíže vysvětlete. Které z technik sběru dat jsou vhodné pro kvalitativní výzkum? Vyjmenujte a alespoň jednu blíže vysvětlete.

7 Konceptualizace výzkumného problému Konceptualizace: Stanovení základního pojmosloví Vymezování konceptů, tj. hypotetických a teoretických pojmů, kategorií, vztahů mezi nimi modelujících a reprezentujících systematicky určitý fenomén jev určitou část reality oblasti To znamená: Logická rozvaha předmětu a objektu Logický výzkum je ten, který A) vymezuje předmět sledovaného jevu B) ohraničí je C) nachází empiricky zachytitelné ukazatele D) určí objekty

8 Konceptualizace při KVN a KVL výzkumu 1. KVN výzkum: konceptualizace vychází z teoretických konceptů, které jsou již vypracovány Zdroje hledáme v knihovnách, nikoliv pouze na internetu 2. KVL výzkum: Konceptualizace vychází z mimovědeckých zdrojů (protože existující koncepty jsou málo rozpracované Konceptualizace se tedy liší dle zdrojů (vědeckých a nevědeckých, z nichž vychází

9 Konceptualizace výzkumného problému Potřeba konceptualizace?.ano Dalšími hledisky konceptualizace jsou: Složitost sledovaného jevu Existence sekundárních dat o sledovaném jevu Vypracovat konceptualizaci znamená Zorientovat se ve výzkumném úkolu (problému) Bohatě strukturované a propojené informace Proto je nutné konceptualizaci provést vždy

10 Konceptualizace výzkumného problému Postup při konceptualizaci výzkumného problému: Kulturní rozhled vysokoškoláků (VP) Na kulturním rozhledu dnešních vysokoškoláků se více podílí prostředí rodiny, ve které vyrůstají, než škola, kterou absolvovali (OH) Je třeba si ujasnit: jak zní obecná hypotéza jaký je předmět (co budeme zkoumat) jaký je objekt (na kom budeme zkoumat) na jaké vysvětlující proměnné rozložíme obecnou hypotézu na jaké vysvětlované proměnné rozložíme obecnou hypotézu

11 Postup při konceptualizaci výzkumného problému Kulturní rozhled vysokoškoláků (VP) Na kulturním rozhledu dnešních vysokoškoláků se více podílí prostředí rodiny, ve které vyrůstají, než škola, kterou absolvovali (OH) 1. Co? budeme zkoumat 2. Na kom? PŘEDMĚT výzkumu OBJEKT prostředí rodiny se nějak podílejí vysokoškolákův absolvovaná škola (více či méně) kulturní rozhled vysvětlující proměnné vysvětlované proměnné = nezávislé = závislé = činitelé = výsledek = ovlivňující = ovlivňované

12 Postup při konceptualizaci výzkumného problému Protože prostředí rodiny absolvovaná škola vysokoškolákův kulturní rozhled představují vždy skupinu proměnných (ne jednu proměnnou), hledáme teoretické koncepty, které nám pomohou tyto sociální jevy v jejich souvislostech analyzovat (rozkládat) hledáme najdeme KONCEPT REPRODUKCE KULTURNÍHO KAPITÁLU (P. Bourdieu, 1979)

13 Pierre Bourdieu ( ) byl francouzský intelektuál, sociolog a antropolog po studiích sloužil jako voják v Alžírsku, kde také později prováděl svoje výzkumy mezi berberskými Kabyly v sociologických úvahách se věnuje teorii jednání a sociologii kultury zavedl sociologické pojmy jako je habitus, nové formy kapitálu: sociální, kulturní, symbolický kapitál Habitus - strukturovaná sada dispozic a předpokladů, které jednotlivec získává zcela nevědomě v důsledku toho, že je vystaven společenským institucím a pravidlům

14 Zdroj obrázku:

15 Jaké OP 1, OP 2 a VnP byste doplnili, aby co nejlépe reprezentovaly VP co nejlépe ošetřily nebezpečí falešných korelací a zároveň byly měřitelné = je zapotřebí je jasně operacionalizovat Přirozený systém: Na kulturním rozhledu dnešních vysokoškoláků se více podílí prostředí rodiny, ve které vyrůstají, než škola, kterou absolvovali (OH) K vybraným proměnným vytvořte PH, korespondující s Vaším přirozeným systémem; nezapomeňte na operacionalizaci.

16 Empirický model výzkumného problému v sociologickém výzkumu Předpokládá konceptualizaci Pro naše účely KVN varianta Typický sběr primárních dat Používá standardizované techniky dotazování Provádí se v 11 krocích Jaké to jsou kroky?

17 Empirický model výzkumného problému v sociologickém výzkumu Logické kroky: 1. Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému (VP) 2. Formulace teoretické (obecné) hypotézy (OH) 2.a) Stanovení přirozeného systému (PS) 3. Formulace souboru pracovních hypotéz (PH) 4. Rozhodnutí o populaci a vzorku 5. Pilotáž (kontrola předmětu a populace) 6. Rozhodnutí o technice sběru dat 7. Konstrukce nástrojů sběru informací 8. Předvýzkum (kontrola výzkumného nástroje) 9. Sběr dat (sociální údaje) 10. Analýza dat.(sociální fakty) 11. Interpretace, závěry, příp. teoretická zobecnění (sociologické informace)

18 Empirický model výzkumného problému v sociologickém výzkumu Pro dobré navržení empirického modelu (EM) je potřeba provést konceptualizaci, a to: 1. formulovat obecnou hypotézu (OH), kterou bude možné a vhodné podrobit SEV 2. rozložit OH na 3 skupiny proměnných: Vysvětlující obsahové proměnné (OP 1 ) Vysvětlované obsahové proměnné (OP 2 ) Vnější proměnné (VnP) zvenčí ovlivňují vztah mezi proměnnými v přirozeném systému: OP 1 OP 2 (pokud nejsou VnP, hrozí zkreslení viz dále)

19 Přirozený systém Každý výzkumník vybírá jenom tu část reality, kterou považuje za relevantní. Nicméně výběr této části reality nemůže být arbitrární. Musí respektovat to, co je označováno za přirozený systém Přirozený systém je definován jako: soubor proměnných, které jsou navzájem spojeny mnoha vztahy. Naproti tomu počet vztahů spojujících jeden přirozený systém s jiným přirozeným systémem je veličinou nižšího řádu.

20 Přirozený systém - Disman jednotlivé křížky jsou spojeny mnoha vazbami. Můžeme si představit, že každý křížek je spojen se všemi zbývajícími křížky. Druhý přirozený systém je představován souborem mnoha malých kroužků, které jsou opět vzájemně spojeny mnoha a mnoha spoji. Ale existuje jenom jediný spoj mezi oběma systémy. Obecně není možné vysvětlit chování systému, který není informačně uzavřený. Informačně uzavřený je takový systém, který nemůže být ovlivněn ničím zvenku bez vědomí výzkumníka. Interpretace chování informačně otevřeného systému může vést k vážnému zkreslení. Když výzkumník správně vybere úplný přirozený systém, musí kontrolovat jenom několik málo vstupů, přicházejících z jiných přirozených systémů.

21 Rozklad/Redukce Operacionalizace Převedení obecných pojmů do roviny sledovaných znaků Převedení pojmů z teoretického do observačního jazyka Operacionalizace příklady: A) Pohlaví (M/Ž) B) Věk (kolik v tomto roce) C) Stupeň vzdělání (základní, vyučení, střední s maturitou, vyšší odborné, vysokoškolské Bc., vysokoškolské Ing./Mgr., vysokoškolské Ph.D. D) Obor vzdělání (humanitní, ekonomické, technické, lékařské, umělecké apod.) E) Zaměstnání dle převažovaného druhu (dle oborů, dle postavení v hierarchii řízení, dle OSVČ, zaměstnanec ) F) Náboženské vyznání dle druhu světového náboženství, dle formálního přihlášení až ortodoxní

22 Dotazník Konstrukce dotazníku technické parametry: Celkový rozsah dotazníku závisí na cíli výzkumu Formát dotazníku Sešit nebo arch papíru Grafická podoba členění textu vyplývá z otázek Počet otázek závisí na rozsahu a hloubce probl. Typy otázek otevřené/polootevřené/uzavřené Formát kategorií odpovědi Typy škál Tisk černobílý nebo barevný

23 Dotazník Formát - typy otázek: A) Uzavřené respondent vybírá jednu, případně několik alternativ odpovědí, které mu nabídl badatel. Uzavřená otázka nabízí určitý počet alternativ odpovědí (tyto alternativy musí vyčerpávat všechny možnosti pokud by respondent nenalezl alternativu, která se ho týká, neodpověděl by) B) Otevřené neobsahuje nabídku odpovědí a respondent na ni odpovídá zcela volně a dle svého uvážení vypíše odpověď. (odpověď sám formuluje)

24 Dotazník C) Polootevřené je kombinací (kompromisem) mezi uzavřenými a otevřenými. Respondenta se buď týká jedna z nabídnutých alternativ odpovědí, pokud ne, má prostor pro vypsání své volné odpovědi. Na konci výčtu možných alternativ je uvedena jako poslední: jiné..(vypište) D) Filtrační rozdělují soubor dotazovaných na dvě či více částí. Podle pokynů v seznamu otázek (dotazníku) přeskočí respondenti otázky, které se jich netýkají. E) Výčtové nabízí výčet alternativ odpovědí, přičemž je v instrukci uvedeno, zda si má vybrat jen jednu z nich, přesně určený počet (např. čtyři z nich) nebo libovolný počet

25 Chyby při tvorbě otázek Dvojité otázky tážeme se na dvě věci najednou: Dostačuje Vaše kvalifikace a praxe pro výkon Vaší funkce? Nejednoznačné otázky není jasné na co se ptáme: Do jaké sociální kategorie patří Vaši rodiče: horní vrstva, vyšší střední vrstva, střední vrstva, nižší střední vrstva, nižší vrstva?..slovo patří je v tomto kontextu nejednoznačné Použití cizích slov, odborných výrazů, nářečí, žargon, slang aj. Abstraktní otázky patří k obtížným, snažíme se jim vyhnout, např. témata jako je štěstí, láska, spravedlnost vyžadují vhodnou formulaci a vhodnou nabídku odpovědí

26 Chyby při tvorbě otázek Komplexní otázky zjišťují příliš mnoho věcí najednou (např.: Jaké plodiny jste pěstoval v minulém a letošním roce, jaké byly jejich výnosy a jak jste realizoval jejich výkup?) Sugestivní otázky formulace je návodná, napovídá odpověď nebo si ji vynucuje/citové zabarvení formulace (např.: Souhlasíte s názorem, že?) Citlivé/ohrožující otázky etnická příslušnost, náboženství, majetkové nebo finanční záležitosti apod.

27 Formát kategorií odpovědí Formát kategorií odpovědí na uzavřené otázky většina odpovědí jsou proměnné, které mají dvě nebo více kategorií. Závisí na tom, jakého druhu proměnná je: A) Proměnná nominální (oddělené nečíselné kategorie, jako je např. pohlaví: muž, žena) B) Proměnná ordinální (pořadové kategorie určitých hodnot, jako např.: velmi spokojený neutrální velmi nespokojený), škála s lichým nebo sudým počtem stupňů C) Proměnná intervalová (uspořádané kategorie, pro které jsou charakteristické stejné intervaly mezi stupni, např. časové údaje, stupně Celsia)

28 Formát kategorií odpovědí D) Proměnná poměrová (která je pouze intervalovým měřením s pevnou nulou kupříkladu věk, počet dětí v rodině atd.) Základní pravidlo zní, že při formulaci kategorií odpovědí si musíte umět představit všechny odpovědi připadající v úvahu a formulovat jasně, přesně a jednoduše

29 Formát kategorií odpovědí Formát kategorie odpovědí na otevřené otázky: zpravidla spočívá pouze v ponechání volného místa, kam respondent zapíše svou odpověď. Badatel může částečně regulovat délku respondentovy odpovědi tím, kolik místa mu na vypsání odpovědi ponechá určitě dostatečný prostor, jinak respondent odpověď zkracuje, může něco vynechat atd.

30 Zásadní pravidla pro tvorbu otázek a odpovědí: Pozor na standardizaci, získat validní a reliabilní údaje o problému Jasnost a srozumitelnost, maximální jednoduchost a stručnost Otázky: nezbytnost otázku položit a v jedné otázce jen jeden dotaz Odpovědi: nabídnout vyčerpávající výčet odpovědí, nabídnout vylučující se odpovědi, nabídnout vyrovnaný počet kladných i záporných odpovědí

31 DĚKUJI ZA POZORNOST A HEZKÝ ZBYTEK DNE

32 Odkaz na zdroje: Majerová, Věra a kolektiv. Sociologie venkova a zemědělství. 4. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta, ISBN Disman M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Karolinum, Praha, Ferjenčík J. Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Portál, Praha, 2000.