Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 12. schůze

Transkript

1 11. funkční období Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 12. schůze

2

3 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY SENÁT 11. funkční období Těsnopisecká zpráva 12. schůze

4

5 Pořad 12. schůze 1. Senátní tisk č. 223 Závěry a pokyny Evropské rady ze 14. a 15. prosince Evropský senátní tisk č. K 085/11 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance Roční analýza růstu n rok Evropský senátní tisk č. K 087/11 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Budoucnost potravinářství a zemědělství 4. Senátní tisk č. 233 Návrh zákona o změně některých zákonů upravujících počet členů zvláštních kontrolních orgánů Poslanecké sněmovny 5. Problematika GDPR - ochrana osobních údajů 6. Evropský senátní tisk č. K 067/11 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Vyrovnaná a progresivní obchodní politika k využití potenciálu globalizace 7. Senátní tisk č. 232 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů 8. Zpráva Mandátového a imunitního výboru o výsledku zkoumání, zda byl senátor Jan Sobotka platně zvolen 9. Slib senátora 10. Změny v orgánech Senátu 11. Změna zasedacího pořádku 12. Senátní tisk č. 217 Zpráva o životním prostředí České republiky Senátní tisk č. 215 Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změn přílohy III Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu, přijaté v Ženevě dne 5. května Evropský senátní tisk č. K 078/11 Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Hodnocení programu Copernicus v polovině období ( ) 15. Evropský senátní tisk č. N 075/11 Návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 904/2010, pokud jde o certifikované osoby povinné k dani Evropský senátní tisk č. N 076/11 Návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o harmonizaci a zjednodušení určitých pravidel v systému daně z přidané hodnoty, a která zavádí konečný systém zdanění obchodu mezi členskými státy 16. Evropský senátní tisk č. N 083/11 Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnici 2009/33/ES o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel 1

6 17. Evropský senátní tisk č. K 077/11 Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění programů Galileo a EGNOS a o činnosti Agentury pro evropský GNSS 18. Evropský senátní tisk č. N 080/11 Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1073/2009 o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy Evropský senátní tisk č. N 081/11 Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 92/106/EHS o zavedení společných pravidel pro určité druhy kombinované přepravy zboží mezi členskými státy 19. Senátní tisk č. 192 Petice "Za urychlení dostavby rychlostní silnice R6 Praha - Karlovy Vary - Cheb" 20. Senátní tisk č. 208 Návrh senátního návrhu zákona senátora Vladimíra Plačka a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony 21. Senátní tisk č. 225 Návrh senátního návrhu zákona senátora Vladimíra Plačka a senátorky Aleny Dernerové, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů 22. Senátní tisk č. 209 Návrh senátního návrhu zákona senátora Milana Štěcha a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů 23. Senátní tisk č. 206 Návrh senátního návrhu zákona senátorky Aleny Dernerové a senátora Vladimíra Plačka, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů 24. Senátní tisk č. 207 Návrh senátního návrhu zákona senátorů Vladimíra Plačka a Jiřího Voseckého, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů 2

7 11. funkční období Obsah 12. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze 15. února Předseda Senátu Milan Štěch... 1 Senátor Petr Vícha... 2 Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch Informace vlády ČR o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala ve dnech prosince 2017 (senátní tisk č. 223)... 3 Předseda vlády ČR Andrej Babiš... 3 Senátor Luděk Jeništa... 6 Místopředseda Senátu Jiří Šesták... 7 Senátor Miloš Vystrčil... 7 Senátor Jiří Vosecký... 8 Senátor Jiří Dienstbier místopředsedkyně Senátu Miluše Horská Senátorka Jitka Seitlová Další část schůze řídila 1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská Senátor Václav Homolka Senátor Zdeněk Brož Senátor Tomáš Jirsa Senátorka Zuzana Baudyšová Místopředseda Senátu Jiří Šesták Předseda vlády ČR Andrej Babiš Senátor Miloš Vystrčil Předseda vlády ČR Andrej Babiš Senátor Luděk Jeništa Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance Roční analýza růstu na rok 2018 (evropský senátní tisk č. K 085/11) Předseda vlády ČR Andrej Babiš Senátor Vladimír Plaček Senátor Jiří Vosecký Senátor Jiří Oberfalzer Předseda vlády ČR Andrej Babiš Předseda Senátu Milan Štěch Senátor Jiří Vosecký Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera Předseda vlády ČR Andrej Babiš Předseda vlády ČR Andrej Babiš Předseda vlády ČR Andrej Babiš Předseda vlády ČR Andrej Babiš I

8 Senátor Vladimír Plaček Senátor Vladimír Plaček Další část schůze řídil místopředseda Senátu Ivo Bárek Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Budoucnost potravinářství a zemědělství (evropský senátní tisk č. K 087/11) Ministr zemědělství ČR Jiří Milek Senátor Petr Orel Senátor Jan Veleba Návrh zákona o změně některých zákonů upravujících počet členů zvláštních kontrolních orgánů Poslanecké sněmovny (senátní tisk č. 233) Poslanec Jan Chvojka Senátor Miroslav Nenutil Senátor Hassan Mezian Poslanec Jan Chvojka Problematika GDPR - ochrana osobních údajů Senátor Zbyněk Linhart Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar Senátor Miloš Vystrčil Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera Senátor Michael Canov Senátor Pavel Štohl Senátor Jaroslav Větrovský Senátorka Renata Chmelová Senátor Jiří Růžička Senátor Miloš Vystrčil Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar Senátor Miloš Vystrčil Senátor Zbyněk Linhart Další část schůze řídil místopředseda Senátu Jaroslav Kubera Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Vyrovnaná a progresivní obchodní politika k využití potenciálu globalizace (evropský senátní tisk č. K 067/11) Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner Senátor Libor Michálek Senátor Jiří Oberfalzer Senátor Jiří Oberfalzer Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů II

9 (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 232) Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Senátor Peter Koliba Senátor Radek Sušil Senátor Vladimír Plaček Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Senátor Peter Koliba Zpráva Mandátového a imunitního výboru o výsledku zkoumání, zda byl senátor Jan Sobotka platně zvolen Senátor Jiří Oberfalzer Senátor Jiří Oberfalzer Slib senátora Senátor Václav Láska Změny v orgánech Senátu Senátor Luděk Jeništa Změna zasedacího pořádku Senátor Ivo Valenta Zpráva o životním prostředí České republiky 2016 (senátní tisk č. 217) místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Senátor Jan Látka Senátor Miloš Vystrčil Senátor Petr Vícha Senátor Petr Vícha Senátorka Jitka Seitlová Senátorka Anna Hubáčková Senátor Zbyněk Linhart Senátor Tomáš Jirsa místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Senátor Jan Látka Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změn přílohy III Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu, přijaté v Ženevě dne 5. května 2017 (senátní tisk č. 215) místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Senátor Jan Látka Senátor Jan Látka III

10 14. Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Hodnocení programu Copernicus v polovině období ( ) (evropský senátní tisk č. K 078/11) místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Senátor Jiří Dušek Senátor Jiří Dušek Balíček k DPH (evropský senátní tisk č. N 075/11, č. N 076/11) Ministryně financí ČR Alena Schillerová Senátor Libor Michálek Senátor Pavel Štohl Senátor Miloš Vystrčil Ministryně financí ČR Alena Schillerová Senátor Miloš Vystrčil Ministryně financí ČR Alena Schillerová Senátor Libor Michálek Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2009/33/ES o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel (evropský senátní tisk č. N 083/11) Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Senátor Petr Orel Senátor Petr Orel Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění programů Galileo a EGNOS a o činnosti Agentury pro evropský GNSS (evropský senátní tisk č. K 077/11) Ministr dopravy ČR Dan Ťok Senátor Jiří Dušek Senátor Jiří Dušek Společná pravidla mezinárodní přepravy (evropský senátní tisk č. N 080/11, č. N 081/11) Ministr dopravy ČR Dan Ťok Senátor Jaroslav Doubrava Senátor František Bradáč Ministr dopravy ČR Dan Ťok Senátor Jaroslav Doubrava Další část schůze řídil místopředseda Senátu Jiří Šesták Petice "Za urychlení dostavby rychlostní silnice R6 Praha - Karlovy Vary - Cheb" (senátní tisk č. 192) Senátor Zdeněk Berka Senátor František Bradáč IV

11 Senátor Miroslav Nenutil Ministr dopravy ČR Dan Ťok Martin Hurajčík Senátorka Zdeňka Hamousová Předseda Senátu Milan Štěch Senátorka Jitka Seitlová Senátor Jaroslav Větrovský Senátor Jiří Oberfalzer Senátor Jiří Oberfalzer Ministr dopravy ČR Dan Ťok Martin Hurajčík Senátor Zdeněk Berka Návrh senátního návrhu zákona senátora Vladimíra Plačka a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony (senátní tisk č. 208) Senátor Vladimír Plaček Senátorka Božena Sekaninová Senátor Miloš Vystrčil Senátorka Božena Sekaninová Senátorka Božena Sekaninová Další část schůze řídila 1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská Návrh senátního návrhu zákona senátora Vladimíra Plačka a senátorky Aleny Dernerové, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 225) Senátor Vladimír Plaček Senátorka Alena Šromová Senátorka Alena Dernerová Senátorka Daniela Filipiová Senátor Miloš Vystrčil Senátorka Alena Dernerová Další část schůze řídil místopředseda Senátu Jaroslav Kubera místopředsedkyně Senátu Miluše Horská Senátorka Daniela Filipiová Další část schůze řídila 1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera Senátor Miloš Vystrčil Senátor Miloš Vystrčil Senátor Vladimír Plaček Senátor Jan Žaloudík Senátor Lumír Kantor Senátorka Daniela Filipiová Senátor Václav Láska V

12 Senátorka Eva Syková Senátor Vladimír Plaček Senátor Hassan Mezian Senátor Vladimír Plaček Senátorka Alena Šromová Senátorka Zdeňka Hamousová Senátor Jiří Dienstbier Další část schůze řídil místopředseda Senátu Ivo Bárek Návrh senátního návrhu zákona senátora Milana Štěcha a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 209) Předseda Senátu Milan Štěch Senátor Miroslav Nenutil Senátor Zdeněk Nytra Senátor Jiří Dienstbier Senátor Michael Canov místopředsedkyně Senátu Miluše Horská Senátor Zdeněk Nytra Senátor Ladislav Kos Senátor Miloš Vystrčil Senátor Tomáš Grulich Senátor Jiří Dienstbier Senátor Miroslav Nenutil Senátor Michael Canov Předseda Senátu Milan Štěch Předseda Senátu Milan Štěch Senátor Miroslav Nenutil Předseda Senátu Milan Štěch Senátor Miroslav Nenutil Návrh senátního návrhu zákona senátorky Aleny Dernerové a senátora Vladimíra Plačka, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 206) Senátorka Alena Dernerová Senátorka Božena Sekaninová Senátorka Daniela Filipiová Senátor Zdeněk Nytra Senátorka Alena Dernerová Senátorka Alena Dernerová Senátor Hassan Mezian Senátorka Milada Emmerová Senátor Zdeněk Nytra VI

13 Senátorka Alena Dernerová Senátorka Božena Sekaninová Senátorka Božena Sekaninová Senátorka Božena Sekaninová Senátorka Alena Dernerová Další část schůze řídil místopředseda Senátu Jaroslav Kubera Návrh senátního návrhu zákona senátorů Vladimíra Plačka a Jiřího Voseckého, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 207) Senátor Vladimír Plaček Senátorka Božena Sekaninová Senátorka Božena Sekaninová Senátorka Božena Sekaninová Senátorka Božena Sekaninová Senátor Vladimír Plaček Senátorka Božena Sekaninová Senátor Vladimír Plaček VII

14 Těsnopisecká zpráva z 12. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze 15. února 2018 (Jednání zahájeno v 9.04 hodin.) Předseda Senátu Milan Štěch: Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, vítám vás na 12. schůzi Senátu Parlamentu České republiky. Prosím vás, abyste zaujali svá místa, ukončili rozhovory a věnovali se pořadu 12. schůze. Tato schůze byla svolána na návrh Organizačního výboru podle 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána ve středu 24. ledna Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři a senátorky: Václav Hampl, Karel Kratochvíle, František Čuba, František Bublan, Jan Horník, Jiří Cieńciała, Lumír Aschenbrenner a Jan Hajda. Vás všechny přítomné nyní žádám, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami; pokud jste opomněli si je vzít, připomínám, že v předsálí Jednacího sálu jsou k dispozici náhradní karty. A nyní podle 56 odst. 4 určíme dva ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovateli 12. schůze Senátu byli senátor Pavel Štohl a senátorka Daniela Filipiová. (Senátorka Filipiová v té chvíli nebyla v Jednacím sále přítomna.) Paní kolegyně Filipiová zatím není přítomna, proto bych prosil organizační odbor doplnit další jméno. (Z pléna sděleno, že senátorka Filipiová je v objektu Senátu.) Paní senátorka Filipiová je přítomna v objektu Senátu a může tuto funkci v plném rozsahu plnit. Jsou nějaké připomínky? Pokud ne, přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 12. schůze Senátu byl senátor Pavel Štohl a senátorka Daniela Filipiová. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 1 registrováno 61, kvórum pro přijetí 31, pro návrh 61, proti nikdo. Návrh byl schválen a ověřovateli 12. schůze Senátu byli určeni senátor Pavel Štohl a senátorka Daniela Filipiová. A nyní přistoupíme ke schválení pořadu 12. schůze Senátu. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud rozhodne o stížnosti na průběh doplňovacích voleb do Senátu až dnes během dne, navrhuji zařadit původní první čtyři body, které souvisejí se slibem senátora Jana Sobotky a jeho zařazení do výboru, aktuálně jako poslední čtyři body této schůze. Předpokládám, že předseda mandátového a imunitního výboru poté, kdy výbor obdrží usnesení Nejvyššího správní soudu a ověří mandát nově zvoleného senátora, vystoupí a následně operativně navrhne projednání zmiňovaného bodu 1

15 na plénu Senátu tak, aby se pan senátor mohl plně zapojit do práce Senátu v co možná nejbližším termínu. Dále navrhuji na pořad doplnit dva návrhy zákonů z lednové schůze sněmovny. Jedná se o senátní tisk č. 232, což je zákon o léčivech; a senátní tisk č. 233 návrh zákona o změně některých zákonů upravujících počet členů zvláštních kontrolních orgánů Poslanecké sněmovny. Jsou to doporučení schválená Organizačním výborem. Na žádost výboru pro romské záležitosti navrhuji doplnit na pořad schůze body Balíček k DPH evropské tisky č. N 075/11 a N 076/11 a evropský tisk č. K 087/11. Na žádost výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí navrhuji zařadit na naše jednání bod Problematika GDPR ochrana osobních údajů. Vzhledem k tomu, že volební komise opět neobdržela od prezidenta republiky návrh na nového člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, navrhuji tuto volbu vyřadit z pořadu schůze. Takto upravený a doplněný návrh pořadu 12. schůze Senátu (včetně žádostí o pevné zařazení) vám byl rozdán na lavice. Takže vše bylo projednáno a jsou to návrhy Organizačního výboru. (Prosil bych pořadatele v předsálí zjednat klid.) Má někdo z vás nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu této schůze? Hlásí se pan senátor Petr Vícha. Senátor Petr Vícha: Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové. Dostal jsem informaci, že pan premiér je již zde. Navrhuji tedy takovouto změnu programu. Aby jako bod č. 1 a 2 byly body původně v tomto seznamu 2 a 3. Jako třetí pevně zařazený by byl senátní tisk č. K 087/11, který je uveden jako první, a následně jako bod č. 4 pevně zařazený navrhuji bod, který máme v seznamu pod č. 7 senátní tisk č. 233 pana poslance Chvojky. Děkuji. Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Budeme o tom hlasovat. Kdo další navrhuje doplnění či změnu pořadu této schůze? Není tomu tak, takže můžeme přistoupit k hlasování. Budeme nyní hlasovat o návrhu pana senátora Petra Víchy. Připomenu, aby prvním bodem, který budeme projednávat, byl bod na vašem písemném podkladu, tzn. v písemném návrhu pořadu 12. schůze Senátu, a to bod 2, tzn. tisk č Jako druhý bychom projednali bod 3 původního návrhu tisk K 085/11. Jako třetí bod bychom projednali tisk, který byl na prvním místě a má označení K 087/11, a jako 4. bod bychom poté projednali původní bod 7 jedná se o tisk č Pak by samozřejmě pokračovaly ostatní body, jak bylo písemně navrženo. V tuto chvíli vás žádám, abychom hlasovali o tom návrhu, jak ho předložil pan senátor Petr Vícha a jak jsem ho teď znovu zopakoval. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 2 registrováno 69, kvórum 35, pro návrh 67, proti nikdo. Návrh byl schválen. A nyní navrhuji, abychom hlasovali o pořadu schůze en bloc, protože jiné návrhy na změnu či doplnění nebyly. A budeme hlasovat o pořadu schůze ve 2

16 znění v duchu přijatého předchozího hlasování. Rozumíme si všichni? Všechno jasné? Takže zahajuji hlasování o pořadu 12. schůze en bloc. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č registrováno, kvórum 35, pro návrh 69, proti nikdo. Návrh byl schválen a my se budeme tímto pořadem řídit. Přehodím si podklady Nyní projednáme bod, kterým je 1. Informace vlády ČR o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala ve dnech prosince 2017 (senátní tisk č. 223) Informaci jste obdrželi jako senátní tisk č S Informací nás seznámí předseda vlády Andrej Babiš, kterého mezi námi vítám. Pane předsedo vlády, máte slovo. Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Dobrý den, vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dovolte mi představit vám výsledky prosincového zasedání Evropské rady. Jsem velice rád, že pan prezident vyhověl mé žádosti a jmenoval vládu již 13. prosince, abych se mohl zúčastnit této velice důležité Rady, protože evropská agenda je pro naši zemi velice důležitá. Před zasedáním Rady jsem se zúčastnil jednání s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem a je velice dobré a potěšitelné, že pan Tusk má stejný názor na kvóty a na migraci jak je názor V4. To znamená, že říká, že kvóty jsou neefektivní a rozdělují Evropu. Stále prosazujeme naši tezi a strategii, že chceme řešit problémy ilegální migrace mimo Evropu, na to konto ještě před zasedáním Rady bylo zasedání V4, kde jsme se domluvili, že společně poskytneme italskému fondu 35 mil. euro na boj proti pašerákům, na zastavování migrace z Afriky a následně jsme se zúčastnili setkání s předsedou Evropské komise Junckerem a italským premiérem Gentiloni. Určitě se chceme také přesvědčit o tom, kam ty peníze šly. Domníval jsem se také, že se to promění na nějakou vojenskou techniku, ale peníze jsou určené na pomoc Libyi v boji proti pašerákům. Agenda Evropské rady samozřejmě tato diskuse o migraci byla formou neformální večeře, ta trvala až do půlnoci de facto a je jednoznačné, že názory jsou různé a vystoupení některých zástupců jako Řecka, Itálie nebo i Švédska byla velice kategorická v náš neprospěch. Na druhé straně předsedové vlád V4 jednoznačně velice tvrdě vystoupili a jasně jsme řekli, že není možné, aby se znovu stalo, co se stalo, že na úrovni premiérů na Evropské radě máme nějaký názor a potom na úrovni ministrů vnitra jsme přehlasováni. A to je jednoznačně problém, o kterém jsem mluvil následně v lednu, kdy jsem se vrátil do Bruselu a měl jsem bilaterální jednání s předsedou Komise Jean-Claude Junckrem a místopředsedou Timmermansem a také s vyjednavačem brexitu Michelem Barnierem o tom, že pokud by se to mělo stát, tak je to absolutně nepřijatelné. A znovu to jenom posílí hlasy o czexitu, o dalších zemích, které na to mají jiný názor. My jsme si dělali analýzu, kdo se k tomu jak staví, my máme jasný plán, jak s tím bojovat. Já jsem navštívil i předsedu vlády, když jsem byl v Bulharsku na oficiální návštěvě. Bulharsko má předsednictví, je to velice 3

17 důležité a myslím si, že máme jasný plán, které země přesvědčovat a argumentovat. Protože hlasy, že my dostáváme nějaké peníze, to je pravda, evropské fondy, ale také platíme do Unie a také z naší země odchází každý rok já jsem si nechal udělat takovou tabulku na dividendy 230 miliard. Takže nikdo nemůže říct, že my jsme nějací chudí příbuzní v Evropě, a za to, že dostáváme peníze, tak musíme všechno akceptovat. Já bohužel jsem se musel ze zdravotních důvodů omluvit z mnichovské konference, kde jsem měl mít schůzku s Marc Ruttem, ale toho uvidím na Evropské radě, nebo Sebastianem Kurzem. Jenom do Nizozemska, které je velice aktivní a říká: Dostáváte peníze, musíte brát migranty, tak jenom do Nizozemska za rok 2016 odešlo 90 miliard dividend. Takže migrace je pro nás zásadní, kvóty se nesmí zopakovat. My uděláme pro to maximum. A také budeme získávat další spojence. A samozřejmě je to o nějakých vztazích a o bilaterálních jednáních. A na to se také chci soustředit. Proto jsem šel také do Davosu, kde jsem potkal desítky premiérů, a chceme být aktivní. Takže se soustředíme na získávání nových spojenců. Ohledně obrany prosincová Evropská rada zahájila takzvanou stálou strukturovanou spolupráci obrany, to je takzvané PESCO. Je to další projekt spolupráce v obraně. Já samozřejmě stále na těch jednáních kritizuji to, že obrana Evropského kontinentu je nedostatečná, že Schengen, jaký máme, je nelogický. Není logické přece, že je Řecko v Schengenu, a Chorvatsko a Rumunsko a Bulharsko není v Schengenu. Že by v Schengenu měly být veškeré evropské země. Také je důležité, aby konečně Frontex bojoval aktivně proti pašerákům. My stále říkáme oficiálně, to je to řešení. Pašeráci vydělali za rok 2016 podle Europolu 2,7 mld. euro. A podle mého názoru a podle našeho stanoviska je aktivita Frontexu a obrany Evropského kontinentu nedostatečná. Jak funguje Schengen, jsem se přesvědčil 1. ledna, když jsem řídil z Rakouska domů, že každé auto na hranici před Mnichovem bylo vizuálně kontrolováno. Bylo tam asi dvacet německých policistů, kteří nás kontrolovali, každé auto vizuálně. Tak to bychom potřebovali mít asi v Katánii, na Sicílii, a to není. A my na to stále poukazujeme, a to si myslím, že je hlavní řešení migrace. To, že jsme dali Turecku 3 miliardy euro a že to nějak funguje, je jasné. Podobný projekt by měla Unie realizovat s Libyí a Tunisem. A to je ta strategie realizovat to mimo Evropský kontinent. Kvóty jsou neakceptovatelné. My jsme v absurdní situaci, kdy máme nejmenší nezaměstnanost v Evropě 2,4 % a na tu sestřičku z Ukrajiny čeká naše nemocnice rok. I když jsme teď navýšili kvótu zpracování, protože na schůzku na našem velvyslanectví na Ukrajině se čekalo 150 dní, takže jsme navýšili tu kapacitu. Ale považuji to za absurdní, že sestřička čeká rok na povolení, a do Evropy přicházejí tisíce ilegálních migrantů. Dále na Evropské radě byl Eurosummit o budoucnosti eurozóny. Já jsem tam také aktivně vystoupil. A Eurosummit byla jednoznačně situace taková, že ty země, které plní kritéria Maastrichtu, a které mají nízké zadlužení a mají dobré rozpočty, si stěžují na ty země, které to neplní. A říkají: My budeme sdílet to riziko s vámi, až když zlepšíte vaše hospodaření. A ty země, které to neplní, říkají: Ne, nejdřív to budeme sdílet, až potom se polepšíme. Takže eurozóna má svoje problémy. Výsledky eurozóny jsou horší než u některých zemích, které nejsou v eurozóně. Já myslím, že naše výsledky v eurozóně můžou být příkladem pro ostatní země po všech stránkách. Eurosummit vlastně byl poprvé na úrovni Evropské rady. Prezident Macron tam vystoupil, že by chtěl, aby se to opakovalo. To je určitě dobrý nápad, aspoň vidíme, my, kteří nejsme v eurozóně a za naši vládu myslím můžu říct, že se 4

18 tam nechystáme a nechceme tam jít, protože vidíme ty velké problémy, tak pokud se to bude opakovat, tak to bude jedině dobře. My jsme včera jako vláda odsouhlasili fiskální pakt. Jsme poslední země v Evropě a prosím vás, nemá to nic společného s naším vstupem do eurozóny. Nechceme vstupovat, nevidíme k tomu důvod, je to nevýhodné. My jsme přijali jenom hlavu 1 a 2, a my také nemůžeme být v Evropě na všechno negativní. Nemá to na nás žádný dopad, a proto jsme to změnili teď, nemělo by to být schváleno ústavní většinou, ale prostou. Takže doufejme, že i z hlediska naší image, abychom nebyli jenom negativní, znovu opakuji, nemá to žádný dopad, tak že to projde a i Senát bude k tomu pozitivní, protože nemá to žádný dopad na nás. Ohledně brexitu, to je samozřejmě záležitost, která je velice diskutovaná. My jsme solidární vůči Irsku, všichni, a taky říkáme, my jsme solidární vůči Irsku, brexitu, tak buďte solidární v kvótách vůči V4. Samozřejmě brexit bude velice složitý. A od roku 2021 evropský rozpočet přijde o 11 miliard. Samozřejmě znamená to změnit 700 smluv, takže bude to ještě na dlouho. Je otázka i pozice premiérky Mayové, jak to interně zvládne. A bůhví, co se ještě může stát. Naše strategie vůči Evropské unii je, že chceme být aktivní. Chceme být aktivní v Dublinu 4 a kvótách. A taky chceme být aktivní ohledně rozpočtu. My jsme teď hodnotili evropské fondy. Já považuji za absurdní, že my dneska konstatujeme, že 11 miliard, co máme, chceme přesunout, protože máme např. Program 14 miliard na internet, který nikdo nečerpá, a teď jsme zjistili, že budou potřeba jenom tři. Na druhé straně máme požadavky o 2 miliardy navíc do zdravotnictví, 4 miliardy v ICT projektech a my víme přesně, na co potřebujeme ty peníze z Evropy, ale ta Evropa nám to nadiktuje. Takže ten Program nám nadiktovali podle jejich představ 22 % ESF, sociální fond. Ale to bylo v čase, kdy jsme měli nezaměstnanost 9,5 %. Dneska máme 2,4. Máme skvělý program na chůvy 300 milionů. Nikdo to nečerpá. Nikdo ani pořádně neví, na co to je. Doufejme, že paní Němcová to teď vyzkoumá. A my teď chceme přesunout 11 miliard z těch fondů, které nečerpáme, na ty, které čerpáme. To bychom chtěli, nebo je převést. A my se musíme zeptat Evropské unie. Takže tady pro mě je to absurdní situace, kdy Evropa nám mluví do všeho, místo toho, aby naslouchala nám. My jsme se domluvili, že napíšeme dopis na komisařku Creţu, protože my potřebujeme souhlas. A je to takové zvláštní. Takže napíšeme dopis a já osobně tam půjdu vyjednávat, aby nám vyhověl. Oni nám vlastně mluví i do staveb, oni nám mluví do všeho. A pro nás perspektivně, když se budeme bavit o tom dalším období 21 28, tak přes prsty, když to spočítám, dostaneme 500, odvedeme 350, rozdíl je 150 děleno 7 je 20 něco. Ročně. A my určitě chceme bojovat za to, abychom na to příští období měli hlavní slovo. Hlavní slovo, ne, aby nám to diktoval úředník z Bruselu. A to bylo stejné s tím mým projektem reverse charge, který jsme stále nedokončili. A my dneska můžeme být příkladem výběru daně v Evropě. My jsme snížili VAT gap ze 70 miliard na 40, na 9,5 %, to se nikomu nepovedlo. A já jsem i informoval na Evropské radě, že naše veřejné finance jsou ve skvělé formě. A že možná některé členské země by se mohly u nás učit. Některé dokonce už to chtějí. Ale mimo Evropu Ukrajina by chtěla EET, Arabské emiráty mluví o kontrolním hlášení, atd. Takže to jsou věci, které si myslím, že bychom změnit v Evropě a že Evropa potřebuje reformu a musí být aktivní. Vybírání další taková věc zajímavá předseda komise, jak se to vybírá. No, podle Lisabonské smlouvy o tom mají rozhodovat předsedové vlád a prezidenti Evropské rady. Ale zavedl se 5

19 takový pojem spitzenkandidat. Co je to spitzenkandidat? No spitzenkandidat je, že nějakým způsobem to předseda Evropského parlamentu s nějakou velkou zemí prosadil a řekne: Ten Juncker je nejlepší kandidát. To, že Cameron hlasoval proti a Orbán taky, tak na to se nebral ohled. A to jsou věci, které my musíme změnit v Evropě. Není možné, aby nám Evropská komise stále tady něco předkládala. Jak máme nosit zbraně, jak máme další věci Takže my si myslíme a já si to myslím hlavně, že my potřebujeme reformu Evropské unie. A členské státy a prezidenti a premiéři musí mít hlavní slovo. Ne stále Evropská komise. A to je podle mě situace, která by se měla změnit. Takže větší vliv členských zemí, větší vliv na dohodu o partnerství. A nejsme v pozici skutečně, že bychom museli tam někoho prosit. Dostáváme peníze, ale tady investovali zahraniční investoři a ty dividendy končí v těch členských zemích. A to, že platí naše lidi o čtvrtinu méně, tak to všichni víme. I když dneska ty platy jdou nahoru. Takže to jsou věci, které my chceme změnit, chceme být aktivní, chceme získávat spojence. A já osobně se v tom angažuji aktivně. A samozřejmě, pokud naše vláda bude fungovat dál, tak určitě v tom chceme pokračovat. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane předsedo, posaďte se u stolku zpravodajů. Informaci projednal výbor pro záležitosti Evropské unie. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 223/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Václav Hampl, který je omluven, a zastoupí ho pan senátor Luděk Jeništa. Pane senátore, prosím vás o vaše vystoupení. Senátor Luděk Jeništa: Děkuji, dobrý den, vážený pane předsedo, vážený pane premiére v demisi, milé kolegyně, kolegové. Vzhledem k tomu, že pan premiér tady řekl prakticky drtivou většinu informací, které mám i já ve své zpravodajské zprávě, tak je nebudu opakovat. Pan premiér samozřejmě přidal i některé názory svoje vlastní, postoje vlády, což si myslím, že je také velmi pozitivní, informovat Senát o tomto. Já jenom bych si dovolil doplnit takovou aktuální a z mého pohledu poměrně zajímavou věc, která se týká brexitu. Nebyla diskutována přímo na této Evropské radě, ale byla schválena plénem Evropského parlamentu. A týká se to rozdělení případně uvolněných 73 křesel v Evropském parlamentu, kterými v současné době disponuje Británie. Z těchto 73 křesel bylo navrženo, že 27 křesel bude rozděleno mezi 14 zemí, které jsou v parlamentu vzhledem k počtu obyvatel takzvaně podreprezentovány. Netýká se to tedy České republiky. A zbývajících 46 křesel by mělo sloužit jako rezerva pro případné nové členy Evropské unie. Protože samozřejmě v evropské smlouvě je, že plénum nesmí mít více než 750 členů plus předsedu. Takže těch 46 křesel by bylo připraveno pro nové členy. Bylo řečeno také, že nejblíže ke vstupu do Unie mají Srbsko a Černá Hora. Ale připadal by ten vstup v úvahu nejdříve, optimisticky, v roce Údajně. Tak to je jenom takové zajímavé doplnění usnesení pléna. Já už jenom konstatuji, že tento materiál byl na Evropském výboru prodiskutován a výbor přijal usnesení, že bere tento materiál na vědomí. To je z mé strany zatím vše. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Ano, děkuji, pane zpravodaji, prosím vás, abyste také vzal místo u stolku zpravodajů. A nyní otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Jako první pan místopředseda Jiří Šesták. 6

20 Místopředseda Senátu Jiří Šesták: Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, vážené kolegyně, vážení kolegové. Pozorně jsem poslouchal řeč pana premiéra a v řadě případů musím souhlasit i s jeho postojem třeba k uprchlické krizi, kdy je třeba řešit situaci tam, kde kritická situace vzniká a kdy i říká, že Česká republika je připravena na řešení konfliktů v těch daných místech. A pomoci v těch daných místech tak, aby se uprchlická vlna nezvedala a nepokračovala dál do Evropy. A v té souvislosti bych se rád zeptal pana premiéra na konkrétní situaci a na konkrétní opatření jeho vlády. V posledních dnech jsme svědky bezprecedentních náletů syrského a ruského letectva ve Východní Gutě a provincii Idlíb. Je tam bombardováno civilní obyvatelstvo, školy, nemocnice, jsou tam srovnávány celé bloky obytných domů. Jenom za jeden den tam bylo zabito 234 lidí, z toho velká část dětí. Je používaná zakázaná munice, barelové bomby, chemické zbraně. Tyto boje provádí ve spolupráci Rusko, Írán, Asadův režim a Hizballáh. Je mrtvých v daném místě, zraněných, lidí je vyhnáno ze svých domovů. Ti lidé jsou buď ve vnitřní migraci v tomto regionu, nebo ve vnější, že se dostávají do jiných států a samozřejmě částečně i do Evropy. Vše nasvědčuje tomu, že tyto země, které provádějí toto bombardování, to dělají i s úmyslem, aby se tito lidé buď zlikvidovali, nebo aby se dostali do pohybu, a to znamená, aby šli do Evropy. A teď by mě zajímalo, jak naše Česká republika, vláda pana premiéra k aktivitě těchto ozbrojených sil bude zaujímat své konkrétní stanovisko na poli diplomatickém? A jak se připravuje řešit tuto situaci, která nastala, která eskaluje? A není to jenom jediná, připravuje se podobný velký problém na hranicích s Izraelem, kde Írán koncentruje síly a kde Izrael je za poslední desetiletí možná nejvíc ohrožen. Takže rád bych znal konkrétní opatření české vlády na tuto konkrétní situaci, i jakou roli a jaké postavení zaujme česká diplomacie. Děkuji vám. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, nyní vystoupí pan senátor Miloš Vystrčil. Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, vážené kolegyně, kolegové, dámy a pánové. Já v reakci na projev pana premiéra bych si dovolil položit takové čtyři otázky, s tím, že někde to budou i poznámky. Ta první je, že podle mých informací by o Dublinu IV mělo být jednáno někdy v červnu tohoto roku, tak jsem se chtěl zeptat, jakým způsobem se vláda na toto jednání připravuje, zda máme již vyjednánu spolupráci s některými dalšími členskými zeměmi, abychom tam dokázali prosadit své názory. Druhá otázka, nebo to je spíš možná poznámka, se týká toho stěžování si pana premiéra na to, jak nemůžeme převádět peníze evropské z jednoho účelu na jiný účel. Toto je stanoveno naší Dohodou o partnerství, kterou jsme podepsali s EU v době, kdy pan premiér byl ministrem financí a vláda rozhodla o tom, jak ta Dohoda o partnerství bude vypadat. Důsledkem této dohody je, že některé přesuny nemůžeme dělat bez souhlasu Evropské komise. Takže tam je to taková nějaká pro mě akceptovatelná sebekritika. Třetí věc, kterou mám, je, že je tady před námi období , které máme vyjednávat. Já bych se velmi přimlouval za to, aby v rámci jednání, zejména z hlediska využití těch evropských peněz, kterých nevíme, kolik bude, byli do těchto jednání zapojeni i lidé z praxe, kteří například píší projekty, nebo se podílejí přímo na tom čerpání, neboť ta administrativa spojená s tím čerpáním prostředků neuvěřitelně narůstá. V současné době se nám u některých 7

21 operačních programů daří nastavovat takové podmínky čerpání, že ti lidé vůbec neví, podle čeho a jakým způsobem jsou ty jejich projekty hodnoceny. Já osobně se za tímto účelem setkám i s paní ministryní pro místní rozvoj, protože skutečně někdy není ani jasné, která podmínka je podmínka, která se hodnotí, a která podmínka je podmínka, která je vylučovací, že už dál ten člověk nemůže ten projekt prosazovat, neboť už byl vyřazen z té soutěže. Je v tom docela veliký chaos, který, řekněme, rok od roku narůstá, přestože my jsme se například na našem výboru snažili to čerpání zjednodušit. A poslední věc, kterou tady mám, a to bych se také pana premiéra chtěl zeptat, zejména poté, co jsem si přečetl některé pozice vlády již k návrhům směrnic či nařízení. Ty směrnice a ta nařízení nevznikají tak, že by je najednou někdo v Evropské komisi vymyslel. Ta vznikají tak, že existují různé komise, kde my máme své zástupce, úředníky, kteří obsah té směrnice a zejména nařízení připomínkují. Typicky se budeme bavit o Obecném nařízení na ochranu osobních údajů. A v rámci těch připomínek to potom funguje tím způsobem, že pokud ten úředník najde spojence a v rámci těch 28 členských zemí EU, tak může to projednávání zastavit nebo velmi významně po dobu toho nařízení ovlivnit. Já si vůbec nejsem jistý, že toto se děje. A pokud potom dochází k nějakému konfliktu, tak se to rozhoduje na Radě ministrů. Já bych velmi prosil, tady to není kritika, protože já bližší informace nemám, abychom se na tento proces projednávání těch věcí daleko více soustředili, protože potom si stěžovat na něco, co už je přijaté nebo co už musíme implementovat, je pozdě. Takže to je moje taková čtvrtá poznámka, případně i dotaz, zda tato vláda, byť je v demisi, počítá s tím, že bychom daleko zodpovědněji začali přistupovat k těm procesům, kde se ty směrnice či nařízení projednávají a vyjednává jejich obsah. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, nyní je přihlášen pan senátor Jiří Vosecký. Senátor Jiří Vosecký: Dobrý den, pane předsedo, dobrý den, pane ministře, dámy a pánové. Já bych navázal na Miloše Vystrčila. To, co tady bylo řečeno, s tím souhlasím. Já jsem totiž jeden z těch praktiků, který ty peníze čerpá. Řekl bych, že jich není málo. Je nás tady celkem dost, tamhle Zbyněk a další. Ono, všechnu vinu, která tady byla, říkala, že všechno je z Bruselu, ono, já bych řekl, že až tak na ten Brusel házet nemůžeme. Z velké části jsme si to zavinili sami. Je to přesně to, co říkal Miloš Vystrčil. Zaprvé jsme nepřipomínkovali, zadruhé nevíme vůbec, jestli zodpovědní lidé do toho Bruselu jezdili nebo nejezdili, protože ty věci se připomínkují, pak když se to připomínkovalo v rámci místních samospráv, s ministerskými úředníky, tak starostové poukazovali na spoustu chyb, které v těch věcech jsou, načež ministerstvo nějak rozhodlo, i proti vůli samospráv. Takže je to prostě, když to řeknu, kritika na Brusel dobrá, ale ona by ta kritika měla být taky na nás, protože my jsme z větší části, to, v jakém stavu jsme si to zavinili sami. A proto bych poprosil, když bude nové plánovací období, které se teď připravuje, které se tvoří, bylo by dobré, aby úředníci, kteří to měli na starost a byli kontrolováni, protože jsou za to placeni, aby podávali zprávy, aby těch zpráv chodilo víc, protože jinak se nedobereme dobrému konci. To je o tom. Vezměte si, že GPR a ministerstvo, mám dojem, školství, to jsem četl, připravilo pro školy 90stránkový elaborát. Co to je za hloupost? Vždyť ti naši úředníci jsou horší, jsou papežštější než papež. To je základní problém, který je. Je zapotřebí úředníky trochu krotit. Máme plnit jenom to, co po nás Brusel chce. Ne abychom domýšleli další a další 8

22 věci. Další problém, který tady je, který já mám ještě od starostů, je, máme úřad pro kontrolu výběrových řízení, ÚOHS. Ten vám napíše nějaké stanovisko a auditní orgán ministerstva financí řekne: To nás nezajímá. My máme vlastní názor, vlastní výklad toho zákona. A prostě my toto nebereme To jsou základní věci, které jsou. Úředníci ČR neberou v úvahu legislativu a stanoviska úřadů, které jsou k tomu kompetentní a zodpovědné. To je další problém, který je. Takže my si musíme spoustu věcí vyřešit tady, když je vyřešíme, bude to v pořádku. Těm samosprávám a všem, kteří čerpají, se život ulehčí. Souhlasím s tím, co tady bylo řečeno, že stav je velmi komplikovaný a složitý. Z jedné strany je to v určité chvíli dobře, protože když by to bylo strašně jednoduché, tak ty žádosti se budou podávat ve větším množství, není zaručena kvalita žadatelů. Takže nějaké síto by tam mělo být, aby prostě kvalita žadatelů byla zaručena, ale zase se to nesmí přehánět. A pak, řekněme si úplně na rovinu, já spolupracuji v rámci přeshraniční spolupráce s Německem i s Polskem, nezažil jsem ani v Německu ani v Polsku, že by někdo někdy někoho udal do Bruselu, případně udal nějakého starostu a podobně. To je prostě česká specialita. S tou se asi budeme muset srovnat. Ale bohužel je to špatné. Tady je zapotřebí v novém plánovacím období připravit a komunikovat to se samosprávami, protože ty samosprávy dole v terénu vidí přesně, co chtějí. Jestliže to zase necháme na úřednících z ministerstva, oni nám nadiktují věci a pak to zase bude fungovat. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Jiří Dienstbier. Senátor Jiří Dienstbier: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové. Já jsem se chtěl vyjádřit ke dvěma věcem. Jedna ta otázka je migrace. Zaznělo tady, jaká je pozice vlády ČR. Ona ta pozice je dlouhodobě v zásadě stejná. Já i souhlasím s těmi základními předpoklady, že se má migrace řešit ve zdrojových zemích. Ideální by bylo samozřejmě, kdyby nikdo nemusel ze svého domova utíkat, kdyby se ty problémy vyřešily tam, stejně tak je samozřejmě potřeba bojovat proti pašerákům, je potřeba chránit vnější hranici EU. Otázka je, co když tato všechna opatření selžou a ti migranti přece jenom přes to všechno přijdou, i když se tato politika dělat bude. I tady souhlasím s tím, že ty kvóty nefungovaly, že to nebylo ideální řešení. Na druhou stranu, já jsem ještě nikdy nezaznamenal návrh ČR na komplexní celoevropské řešení tohoto problému. Nebyly to desítky policistů nebo vojáků v jednotlivých zemích na migrační trase, není to ani humanitární pomoc, kterou ČR posílala. To všechno je dobře. Ale ve vztahu ke kvótám, teď i k Dublinu IV, vlastně slyšíme kritiku, ale ne komplexní představu, jak solidárním způsobem na evropské úrovni tento problém vyřešit, což já považuji za velký problém. Druhá věc, která tady od pana premiéra zazněla, byla určitá kritická výhrada k většinovému rozhodování na radě. To je téma, které se objevuje v poslední době velmi často. Ozývá se, že přece se nemůžeme nechávat přehlasovat v klíčových věcech. Já bych tady jenom upozornil na určité riziko toho postoje, že by se všechno mělo hlasovat jednomyslně, pokud možno. Teď pomíjím primární evropské právo, tam je rozlišeno, kde se hlasuje jednomyslně, kde se hlasuje kvalifikovanou většinou. Ta kvalifikovaná většina je tam přece proto, aby to vůbec bylo funkční, protože pokud se přijímají třeba harmonizační opatření ve vztahu k vnitřnímu trhu, tak představa, že by se všechno mělo hlasovat jednomyslně, tak by také nemuselo být nikdy nic. A kdekdo si stěžuje, že ta EU nefunguje, přitom my tady vlastně vznášíme požadavek, který kdyby se 9

23 měl důsledně uplatňovat, tak definitivně fungovat nebude. Je to asi, jako kdybychom tady si na národní úrovni vznesli požadavek, že ke každému zákonu musíme mít souhlas všech 14 krajů. Přijali bychom vůbec nějaký zákon někdy? Dost o tom pochybuji. Takže jenom varuji před populistickými tvrzeními toho, že ke všemu musí být náš souhlas na evropské úrovni. Myslím si, že bychom tím definitivně odsabotovali myšlenku evropské integrace. Spíše je potřeba to, co už tady také zaznělo, kvalifikovaně vyjednávat, protože žádné klíčové rozhodnutí se neděje bez naší účasti. Musím říct, že kultura jednání na evropské úrovni je podstatně vyšší než kultura politického jednání u nás. Jsou naprosto výjimečné případy, kdy některý stát je přehlasováván, přestože v tom daném případě ta možnost hlasování kvalifikovanou většinou je. Jsou to doopravdy mimořádné případy, kdy se to nedaří vyřešit jinak. Jinak ta evropská kultura doopravdy směřuje k tomu, aby názory odůvodněné, dobře vysvětlené, dobře podané názory kteréhokoliv členského státu byly slyšeny. To je spíše ta cesta kvalifikovaně vyjednávat, než si stěžovat na rozhodování kvalifikovanou většinou. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. S přednostním právem paní místopředsedkyně Miluše Horská. 1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Vážení páni předsedové, milé kolegyně, kolegové. Já se velmi ohrazuji proti tomu, že EU zapříčinila špatné čerpání z evropských fondů naší země, protože je to evergreen. V tom prvním období jsme to dotáhli tak daleko, že jsme to Evropě osladili, v tomto druhém období, přestože vláda pod panem premiérem Babišem maká, tak jenom například ve školství se nejenom nečerpá, školy, které dostaly tvrdou podmínku, proinkluzivní, z ČR, kterou jsme byli zadresovat do Bruselu, tak se prostě za to čtyřleté období nestaví. To, že nečerpáme peníze na vysokorychlostní internet, je naše prohra. Na nás se řítí nutnost elektronizace ve všech oblastech, jenom co nám teď dělá za potíže zdravotnictví. Takže to, co EU nařizuje, my si to nechytáme, tak jak říkali naši předřečníci, tak to je prostě náš handicap. Chůvy, které se objevily v zákoně, ve školském zákoně, pro dvouleté děti, nebo v dětských skupinách, to je nový terminus technicus, který se zde trošku násilně zavádí. My nevedeme osvětu k tomu, abychom ty peníze čerpali. Člověk často, ten zájemce, musí lovit. Není nikdo, kdo by mu v tom v té naší zemi poradil a pomohl. Ale jednu věc. Díky tomu, že nečerpáme a jsme na chvostě čerpání mezi státy EU, tak by mě prostřednictvím pana předsedajícího, vážený pane předsedo, zajímalo, jestli už se připravujeme na to, že nepřijdou do toho společného ranku peníze britské, jestli se náhodou nemůže stát v tom vyjednávání, když my neustále nečerpáme a to čerpání si protahujeme, žádáme, vymýšlíme si, jsme takoví ti zlobilové, ale řekla bych, že z vlastní vůle, jestli se neocitneme v nějakém jiném ranku, jestli už i na to myslíme, abychom byli tedy těmi partnery, kteří jednají. A jestli tedy ten náš hlas, tak jak tady zaznělo, jestli bude slyšet i směrem třeba k tomu, jak my si sami, Česká republika, dojednáme smlouvy další spolupráce s Velkou Británií, protože si myslím, že to je na programu dne. A pokud máme být plnohodnotnými státy, jak v Evropě do čeho mluvit, tak se podle toho máme taky chovat. A druhá moje poznámka. Prosila bych pana předsedu vlády, zda by nás mohl seznámit nebo podat informaci o tom, že EU podpořila myšlenku, aby se 10

24 východní Jeruzalém stal hlavním městem Palestiny. Myslím, že kolem toho byla vášnivá debata, že bychom se to možná mohli také dozvědět. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Já také děkuji. Nyní vystoupí paní senátorka Jitka Seitlová a my se vystřídáme v řízení, neboť já jdu na tiskovou konferenci. Tak... Senátorka Jitka Seitlová: Vážený pane předsedo, již odcházející, vážená paní místopředsedkyně, vážený pane premiére vlády v demisi. Také se připojím k plejádě dotazů, která na vás padla. Mám dva. První se týká otázky související s naší bezpečností, migrací. Ráda bych navázala na svého předřečníka, pana senátora Dienstbiera. Ano, všichni víme, že to je velmi náročné téma, velmi složité téma. Dohodli jsme se na tom, tady je takový názor všeobecně přijímán, že se zejména v těch zemích, kde problémy vznikají, má situace řešit s naší pomocí. Měla jsem teď možnost být na zajímavém jednání v Senátu, kde byli zástupci ministerstev, Evropské komise a dalších odborníků na rozvojovou pomoc. Upozorňovali na to, že peníze, které ČR posílá právě z těchto důvodů do Libye, jsou penězi, které mohou tuto zemi destabilizovat, vůbec nepůsobí ve prospěch toho, co je deklarováno jako cíl. Chtěla bych se tedy zeptat, jestli o této situaci jste informován, protože další peníze, které mají být zaslány k účelům, o kterých jsem hovořila, se chystají. Je to několik set milionů. Ta varování právě ze strany zástupce Evropské komise byla velmi naléhavá. Domnívám se, že je třeba dále se zasadit o to, aby pomoc byla v rámci celé EU více koordinována. Pak mám druhý dotaz. Ten se týká, když dovolíte, vašeho vystoupení. Mám tu materiál 223, který neobsahuje žádné informace o eurozóně výslovně, ale vy jste tady velmi silně, jednoznačně řekl, že my nechceme do eurozóny. Možná to byla jenom zkratka pro nás senátory, ale byla bych ráda, abyste situaci blíže vysvětlil, protože se domnívám, že zatím tady panoval názor, že není v této věci rozhodnuto, že spíš o tom bude vedena diskuse. Drtivá většina našich podnikatelů říká, že by to bylo pro naši zemi výhodné. Je to otázka. Možná jste jenom zkráceně řekl momentální váš nebo postoj vlády. Děkuji. Další část schůze řídila 1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. 1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, paní senátorko. A slovo má nyní pan senátor Václav Homolka. Senátor Václav Homolka: Děkuji za slovo. Paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové. Pan premiér je zde dnes poprvé, slyšel od nás už hodně nápadů, návrhů a kritik, jak by se co dalo řešit. Nechci jednání nijak zdržovat a ani nebudu nějak zvlášť radit. Ale také tady zazněly názory, že hodně si můžeme sami zde u nás za to, jak se z Evropy zákony nebo různé názory k nám dostávají a my pak chceme s těmito směrnicemi pracovat podle svého. Chtěl bych panu premiérovi jenom říci, že by měl odlišit, jestli se mu dostávají návrhy a výzvy o následcích nějakých činů a neřeší se příčiny. Vzpomenu jenom Sýrii. Dobře, můžeme souhlasit, že nyní se tam nějak bombarduje. Ale to jsou následky všeho toho, co se tam událo, kdo tam začal bombardování, kdo bez souhlasu OSN, bez souhlasu legitimní vlády atd. A 11