Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 6. schůze

Transkript

1 11. funkční období Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 6. schůze

2

3 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY SENÁT 11. funkční období Těsnopisecká zpráva 6. schůze

4

5 Pořad 6. schůze 1. Senátní tisk č. 81 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 2. Senátní tisk č. 69 Zpráva vlády o přejímání legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii za rok Senátní tisk č. 88 Vládní návrh na vyslovení předchozího souhlasu s návrhem rozhodnutí Rady, kterým se stanovuje víceletý rámec pro Agenturu Evropské unie pro základní práva na období Senátní tisk č. 77 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů 5. Senátní tisk č. 84 Návrh zákona o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě) 6. Evropský senátní tisk č. J 030/11 Sdělení Komise Právo EU: lepší výsledky díky lepšímu uplatňování 7. Senátní tisk č. 74 Závěry ze zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 9. a 10. března Senátní tisk č. 86 Prohlášení vedoucích představitelů 27 členských států, Evropské rady, Evropského parlamentu a Evropské komise - Římské prohlášení (25. března 2017) 9. Informace vlády ČR o pozicích vlády a programu jednání Evropské rady, která se koná dne 29. dubna Evropský senátní tisk č. N 027/11 Návrh směrnice Rady, kterou se mění Směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o dočasné používání všeobecného mechanismu přenesení daňové povinnosti ve vztahu k dodání zboží a poskytnutí služeb nad určitou prahovou hodnotu 11. Senátní tisk č. 72 Návrh kandidáta na člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů 12. Senátní tisk č. 79 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění zákona č. 298/2016 Sb. 13. Senátní tisk č. 82 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů 14. Senátní tisk č. 337 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Pařížská dohoda 15. Evropský senátní tisk č. N 005/11 Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o rámcích pro preventivní restrukturalizaci, druhé šanci a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice 2012/30/EU 16. Evropský senátní tisk č. N 022/11 Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o boji proti praní peněz prostředky trestního práva Evropský senátní tisk č. N 023/11 Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a konfiskaci 1

6 17. Senátní tisk č. 43 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva Rady Evropy o prevenci terorismu (Varšava, 16. května 2005) 18. Senátní tisk č. 44 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dodatkový protokol k Úmluvě Rady Evropy o prevenci terorismu (Riga, ) 19. Senátní tisk č. 46 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva Rady Evropy proti obchodování s lidskými orgány (Santiago de Compostela, ) 20. Senátní tisk č. 78 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 21. Senátní tisk č. 38 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Komplexní hospodářská a obchodní dohoda mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé 22. Evropský senátní tisk č. N 001/11 Návrh nař. EP a Rady, kterým se mění nař. (EU)2016/1036 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy EU, a nař. (EU)2016/1037 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy EU 23. Evropský senátní tisk č. N 029/11 Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o respektování soukromého života a ochraně osobních údajů v elektronických komunikacích a o zrušení směrnice 2002/58/ES (nařízení o soukromí a elektronických komunikacích) 24. Evropský senátní tisk č. N 009/11 Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti Evropský senátní tisk č. N 010/11 Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov 25. Evropský senátní tisk č. N 011/11 Návrh nař.ep a Rady o správě ener.unie, kterým se mění směr.94/22/es,směr.98/70/es,směr.2009/31/es, nař. (ES)663/2009, nař.(es)715/2009, směr.2009/73/es,směr.2010/31/eu,směr.2012/27/eu,směr.2013/30/eu a směr. Rady (EU)2015/652 a zrušuje nař.(eu)525/2013 Evropský senátní tisk č. N 012/11 Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění) 26. Evropský senátní tisk č. N 013/11 Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o rizikové připravenosti v odvětví elektřiny a zrušení směrnice 2005/89/ES Evropský senátní tisk č. N 014/11 Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o vnitřním trhu s elektřinou (přepracované znění) 2

7 Evropský senátní tisk č. N 015/11 Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady kterým se zřizuje Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (přepracované znění) Evropský senátní tisk č. N 016/11 Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (přepracované znění) 27. Senátní tisk č. 72 Návrh kandidáta na člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů 28. Senátní tisk č. 76 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů 29. Senátní tisk č. 14 Petice za zachování svépomocné rodičovské ubytovny spravované neziskovými organizacemi Nadačním fondem Klíček a Sdružením Klíček ve Fakultní nemocnici v Motole 30. Senátní tisk č. 80 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů 31. Senátní tisk č. 83 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů 32. Senátní tisk č. 85 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů 33. Senátní tisk č. 10 Návrh senátního návrhu zákona senátorky Jitky Seitlové a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů 34. Návrh usnesení Senátu Parlamentu České republiky k poskytnutí pomoci krajanům ze Srbska 3

8 11. funkční období Obsah 6. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze 19. dubna Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (senátní tisk č. 81)... 3 Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová... 3 Senátorka Alena Dernerová... 3 Senátor Jan Horník... 5 Senátor Vladimír Plaček... 5 Senátorka Zuzana Baudyšová... 5 Senátor Peter Koliba... 6 Senátor Lumír Kantor... 6 Senátor Miloš Vystrčil... 7 Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera... 8 Senátor Jan Veleba Senátor Jaroslav Větrovský Senátorka Daniela Filipiová Senátor Jiří Čunek Senátor Václav Homolka Senátorka Daniela Filipiová Senátor Jiří Carbol Další část schůze řídil místopředseda Senátu Ivo Bárek Předseda Senátu Milan Štěch Senátor Miloš Vystrčil Další část schůze řídil předseda Senátu Milan Štěch Senátor Jan Veleba Senátor Jan Horník Senátor Vladimír Plaček Senátor Peter Koliba Další část schůze řídil místopředseda Senátu Ivo Bárek Předseda Senátu Milan Štěch Senátor Zdeněk Nytra Další část schůze řídil předseda Senátu Milan Štěch Senátor Jan Horník Senátor Lumír Kantor Senátorka Alena Dernerová místopředsedkyně Senátu Miluše Horská Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Senátorka Alena Dernerová I

9 2. Zpráva vlády o přejímání legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii za rok 2016 (senátní tisk č. 69) Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Senátor Luděk Jeništa Senátor Jiří Dienstbier Vládní návrh na vyslovení předchozího souhlasu s návrhem rozhodnutí Rady, kterým se stanovuje víceletý rámec pro Agenturu Evropské unie pro základní práva na období (senátní tisk č. 88) Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Senátor Tomáš Grulich Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 77) Senátor Jiří Oberfalzer Další část schůze řídila 1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská Senátor Miroslav Nenutil Senátorka Božena Sekaninová Senátor Radko Martínek Senátor Miroslav Nenutil Senátor Radko Martínek Senátor Jiří Oberfalzer Senátor Miroslav Nenutil Senátor Jiří Oberfalzer Návrh zákona o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě) (senátní tisk č. 84) Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Senátor František Bublan Senátor Jaroslav Větrovský Sdělení Komise Právo EU: lepší výsledky díky lepšímu uplatňování (evropský senátní tisk č. J 030/11) Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Senátor Luděk Jeništa Senátor Luděk Jeništa Závěry ze zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 9. a 10. března 2017 (senátní tisk č. 74) II

10 Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Senátor Luděk Jeništa Senátor Jiří Dienstbier Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Prohlášení vedoucích představitelů 27 členských států, Evropské rady, Evropského parlamentu a Evropské komise - Římské prohlášení (25. března 2017) (senátní tisk č. 86) Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Senátor Luděk Jeništa Informace vlády ČR o pozicích vlády a programu jednání Evropské rady, která se koná dne 29. dubna Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Senátor Luděk Jeništa Předseda Senátu Milan Štěch Senátor Miloš Vystrčil Senátor Václav Láska Další část schůze řídil místopředseda Senátu Ivo Bárek Senátor Jiří Dienstbier Senátorka Jitka Seitlová Senátor Lumír Aschenbrenner Senátor František Bublan Senátor Luděk Jeništa Senátor Miloš Vystrčil Senátor Vladimír Plaček Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Senátor Luděk Jeništa Návrh směrnice Rady, kterou se mění Směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o dočasné používání všeobecného mechanismu přenesení daňové povinnosti ve vztahu k dodání zboží a poskytnutí služeb nad určitou prahovou hodnotu (evropský senátní tisk č. N 027/11) Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš Senátor Libor Michálek Senátor Lumír Aschenbrenner Volba člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (senátní tisk č. 72) Senátor Luděk Jeništa Václav Pelikán Lenka Procházková Senátor Luděk Jeništa Senátor Luděk Jeništa Další část schůze řídil místopředseda Senátu Jaroslav Kubera III

11 12. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění zákona č. 298/2016 Sb. (senátní tisk č. 79) Poslanec Petr Kudela Senátor Miroslav Nenutil Senátor Jaromír Strnad Senátor Jiří Carbol Senátor Tomáš Jirsa Senátor Jan Horník Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Senátor Petr Vícha Senátor Petr Vícha Senátor Michael Canov Senátor Jiří Oberfalzer Senátor Jiří Carbol Senátorka Renata Chmelová Další část schůze řídil místopředseda Senátu Jiří Šesták Senátor Jaroslav Doubrava Senátor Radko Martínek Senátor Jiří Růžička Senátor Miroslav Nenutil Senátor Ladislav Václavec Senátor Jan Žaloudík Senátor Václav Láska Senátor Jan Veleba Senátorka Šárka Jelínková Předseda Senátu Milan Štěch Senátor Zdeněk Nytra Další část schůze řídil předseda Senátu Milan Štěch Místopředseda Senátu Jiří Šesták Senátor Jiří Vosecký Senátor Lumír Kantor Senátor Libor Michálek Senátor Miloš Vystrčil Senátor Jan Horník Další část schůze řídila 1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská Předseda Senátu Milan Štěch Poslanec Petr Kudela Další část schůze řídil předseda Senátu Milan Štěch Senátor Miroslav Nenutil Další část schůze řídila 1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská Senátor Jan Horník Senátor Jiří Oberfalzer Senátor Radko Martínek Senátor Michael Canov Senátor Libor Michálek Senátor Jiří Carbol Senátor Jiří Oberfalzer Senátor Miloš Vystrčil IV

12 Senátor Miroslav Nenutil Senátor Miroslav Nenutil Senátor Miroslav Nenutil Senátor Miroslav Nenutil Senátor Miroslav Nenutil Senátor Miroslav Nenutil Senátor Miroslav Nenutil Senátor Miroslav Nenutil Senátor Miroslav Nenutil Poslanec Petr Kudela Senátor Miroslav Nenutil Poslanec Petr Kudela Poslanec Petr Kudela Senátor Miroslav Nenutil Senátor Miroslav Nenutil Senátor Miroslav Nenutil Senátor Jaroslav Větrovský Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 82) Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Senátor Jan Látka Další část schůze řídil místopředseda Senátu Jiří Šesták Senátor Petr Vícha Senátorka Jitka Seitlová Senátorka Jitka Seitlová Senátorka Jitka Seitlová Senátor Jaroslav Větrovský Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Senátor Jan Látka Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Pařížská dohoda (senátní tisk č. 337) Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Senátorka Jitka Seitlová Senátor Zdeněk Brož Senátor Tomáš Jirsa Senátorka Jitka Seitlová Další část schůze řídila 1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská Místopředseda Senátu Jiří Šesták Senátor Petr Orel Další část schůze řídil místopředseda Senátu Jiří Šesták Senátor Tomáš Jirsa místopředsedkyně Senátu Miluše Horská Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Další část schůze řídil místopředseda Senátu Ivo Bárek V

13 15. Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o rámcích pro preventivní restrukturalizaci, druhé šanci a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice 2012/30/EU (evropský senátní tisk č. N 005/11) Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Senátor Jiří Dušek Balíček pro boj proti finanční trestné činnosti a financování terorismu (evropský senátní tisk č. N 022/11, č. N 023/11) Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Senátor Tomáš Grulich Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva Rady Evropy o prevenci terorismu (Varšava, 16. května 2005) (senátní tisk č. 43) Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Senátor Miroslav Antl Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dodatkový protokol k Úmluvě Rady Evropy o prevenci terorismu (Riga, ) (senátní tisk č. 44) Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Senátor Miroslav Antl Senátor František Bublan Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva Rady Evropy proti obchodování s lidskými orgány (Santiago de Compostela, ) (senátní tisk č. 46) Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Senátor Miroslav Antl Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (senátní tisk č. 78) Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček Senátor Ladislav Kos Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Komplexní VI

14 hospodářská a obchodní dohoda mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé (senátní tisk č. 38) Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček Senátor Ladislav Kos Senátor Lubomír Franc Senátor Jiří Dušek Další část schůze řídil místopředseda Senátu Jaroslav Kubera Návrh nař. EP a Rady, kterým se mění nař. (EU)2016/1036 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy EU, a nař. (EU)2016/1037 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy EU (evropský senátní tisk č. N 001/11) Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček Senátor Libor Michálek Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o respektování soukromého života a ochraně osobních údajů v elektronických komunikacích a o zrušení směrnice 2002/58/ES (nařízení o soukromí a elektronických komunikacích) (evropský senátní tisk č. N 029/11) Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček Senátor Libor Michálek Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (evropský senátní tisk č. N 009/11, č. N 010/11) Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček Senátor Jaroslav Doubrava Senátor Miloš Vystrčil Senátor František Bradáč Senátor Miloš Vystrčil Senátor Jaroslav Doubrava Senátor Jaroslav Doubrava Balíček obnovitelné zdroje a správa energetické unie (evropský senátní tisk č. N 011/11, č. N 012/11) Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček Senátor Jaroslav Doubrava Senátor Jaroslav Doubrava Senátorka Jitka Seitlová Senátorka Jitka Seitlová Balíček pro trh s elektřinou (evropský senátní tisk č. N 013/11, č. N 014/11, č. N 015/11, č. N 016/11) Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček VII

15 Senátor Jaroslav Doubrava Senátor František Bradáč Návrh kandidáta na člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (senátní tisk č. 72) Senátor Luděk Jeništa den schůze 20. dubna Jednání zahájila a řídila 1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská Senátor Luděk Jeništa Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 76) Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Senátor Peter Koliba Senátorka Milada Emmerová Senátor Jan Žaloudík Místopředseda Senátu Ivo Bárek Senátorka Alena Dernerová Senátor Lumír Kantor Senátor Peter Koliba Senátor Vladimír Plaček Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Senátor Peter Koliba Petice za zachování svépomocné rodičovské ubytovny spravované neziskovými organizacemi Nadačním fondem Klíček a Sdružením Klíček ve Fakultní nemocnici v Motole (senátní tisk č. 14) Senátor Zdeněk Berka Bronislava Urbánková Lukáš Bozděch Pavel Budinský Marek Šedivý Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Jiří Královec Další část schůze řídil místopředseda Senátu Jiří Šesták Markéta Královcová Senátor Jan Veleba Senátor Jiří Oberfalzer Senátor Václav Láska místopředsedkyně Senátu Miluše Horská Senátorka Daniela Filipiová Další část schůze řídil místopředseda Senátu Ivo Bárek Senátor Hassan Mezian Senátorka Eva Syková Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík VIII

16 Jiří Královec Další část schůze řídil místopředseda Senátu Jiří Šesták Senátor Zdeněk Berka Další část schůze řídil místopředseda Senátu Ivo Bárek Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 80) Poslanec Pavel Čihák Senátor Zbyněk Linhart Senátor Petr Holeček Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 83) Poslanec Jan Birke Senátor Jiří Cieńciała Senátor Michael Canov Senátor Zdeněk Brož Senátor Miroslav Nenutil Poslanec Jan Birke Senátor Jiří Cieńciała Další část schůze řídil místopředseda Senátu Jaroslav Kubera Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 85) Poslanec František Vácha Senátor Jaroslav Malý Senátor Jaroslav Malý Senátor Václav Homolka Návrh senátního návrhu zákona senátorky Jitky Seitlové a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 10) Senátorka Jitka Seitlová Senátor Jiří Burian Senátor Jiří Carbol Senátor Jiří Burian Senátor Zdeněk Papoušek Senátor Petr Vícha Senátor Jiří Dienstbier Senátor Jiří Carbol IX

17 Senátor Zdeněk Papoušek Senátorka Jitka Seitlová Senátor Jiří Burian Senátor Jiří Burian Senátorka Jitka Seitlová Senátor Jiří Carbol Senátorka Jitka Seitlová Senátorka Jitka Seitlová Senátor Jiří Burian Senátor Jiří Burian Návrh usnesení Senátu Parlamentu České republiky k poskytnutí pomoci krajanům ze Srbska Senátor Tomáš Grulich Senátor Jaromír Jermář Senátor Jaroslav Doubrava X

18 Těsnopisecká zpráva z 6. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze 19. dubna 2017 (Jednání zahájeno v 9.03 hodin.) Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, prosím, ukončete rozhovory, posaďte se na svá místa. Vítám vás všechny na 6. schůzi Senátu. Tato schůze byla svolána na návrh Organizačního výboru podle 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána ve středu 29. března Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři a senátorky: Václav Hampl, Eliška Wagnerová a Ivo Valenta. Prosím vás nyní, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami, pokud jste tak již neučinili. A připomínám, že náhradní karty jsou v předsálí Jednacího sálu. (Stále velký hluk v sále.) Vážené kolegyně, vážení kolegové, prosím vás, abyste se ztišili, nehodlám vás překřikovat. A žádám naše spolupracovníky z organizačního odboru, aby v předsálí zjednali klid. Kdo tam nepatří, ať odejde a ať tam pracovníci Senátu nevedou rozhovory a neruší jednání. A nyní podle 56 odst. 4 určíme dva ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovateli 6. schůze Senátu byli senátoři Jaromír Strnad a Jaromíra Vítková. Má někdo z vás připomínky k tomuto mému návrhu? Není tomu tak, přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 6. schůze Senátu byli senátoři Jaromír Strnad a Jaromíra Vítková. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 1 registrováno 67, kvórum pro přijetí 34, pro návrh 66, proti nikdo. Návrh byl schválen a ověřovateli této schůze Senátu byli určeni senátoři Jaromír Strnad a Jaromíra Vítková. Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 6. schůze Senátu. Upravený a doplněný návrh pořadu 6. schůze Senátu v souladu s usnesením Organizačního výboru vám byl rozdán na vaše lavice. Připomenu, že výbor pro záležitosti Evropské unie vzal na vědomí senátní tisk č. N 006/11, N 007/11 a N 008/11, které byly původně navrženy k projednání. Proto Organizační výbor navrhl tyto tisky vyřadit z pořadu schůze. Volební komise neobdržela žádný návrh na člena Národní rozpočtové rady. Proto i tento bod Organizační výbor navrhl vyřadit. Dnešní jednání zahájíme projednáním bodu ministryně Michaely Marksové, která přednese i dva body ministra Jana Chvojky. Jedním z nich je i senátní tisk 1

19 č. 88, který je doplněn na pořad schůze. Jedná se o předchozí souhlas s návrhem rozhodnutí Rady Evropské unie. Dále Organizační výbor navrhuje předřazení senátního tisku č. 77, kterým je původně senátní novela zákona o státní službě, před tisk č. 84 návrh zákona o zahraniční službě, jelikož spolu legislativně souvisejí. Následuje bod ministra zahraničních věcí, který také zastoupí předsedu vlády s informacemi o Evropských radách. Pak projednáme bod ministra financí. Je to senátní tisk č. N 027/11. Odpoledne zahájíme projednáním novely zákona o registru smluv, tisk č. 79. Následoval by blok ministra životního prostředí a blok ministra spravedlnosti, popřípadě blok ministra průmyslu a obchodu. Ve čtvrtek bychom projednali bod ministra zdravotnictví a poté petici za zachování ubytovny Klíčku v nemocnici v Motole, případně další neprojednané body, zejména poslanecké návrhy obsažené v tiscích č. 80, 83 a 85. A jako poslední změnu Organizační výbor navrhuje doplnit bod Návrh usnesení Senátu Parlamentu České republiky k poskytnutí pomoci krajanům ze Srbska, a to na poslední místo. Tento bod navrhla Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí. Má někdo z vás nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu této schůze? Pan místopředseda Senátu Jaroslav Kubera. Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera: Dobrý den, vážený pane předsedo, navrhuji, abychom vyřadili z dnešního programu bod č. 14. Je to senátní tisk č. 337, vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací Pařížská dohoda. Projednání ve výborech ukazuje, že to není zdaleka tak jednoduché, kromě toho se předpokládá, že Spojené státy od té dohody odstoupí, takže se hodí vyčkat. Předseda Senátu Milan Štěch: Není žádná rozprava, prosím. Jenom se předkládají návrhy. Děkuji. A jenom jsem ještě opomněl zmínit, že jako poslední bod před polední pauzou zařadíme volbu člena rady Ústavu pro studium totalitních režimů. A já se ptám, jestli jsou ještě nějaké návrhy na změnu či doplnění pořadu schůze. Není tomu tak. Takže nyní přistoupíme k hlasování. Nejdříve budeme hlasovat o návrhu, který nyní přednese pan místopředseda Jaroslav Kubera. To znamená vyřadit z pořadu bod číslo 14 v písemném návrhu. Jedná se o senátní tisk č Přizvu k hlasování. Přítomno 70, kvórum pro přijetí 36. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 2, registrováno 70, kvórum pro přijetí 36, pro návrh 28, proti 30. Návrh byl zamítnut. Vzhledem k tomu, že jiné návrhy nebyly, budeme hlasovat o pořadu schůze tak, jak byl navržen Organizačním výborem, a tak jak máte písemně k dispozici na vašich lavicích. Jsou nějaké námitky? Nejsou. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 3, registrováno 71, kvórum 36, pro návrh 67, proti 1. Návrh byl schválen. Děkuji vám. Budeme se schváleným pořadem šesté schůze Senátu řídit. Nyní projednáme 2

20 1. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (senátní tisk č. 81) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 81. Já nyní mezi námi vítám paní ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou a zároveň ji žádám, aby nás seznámila s návrhem zákona. Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Dobrý den, vážený pane předsedo, vážené senátorky a senátoři. Obsahem této novely je několik věcí. Zaprvé se jedná o zavedení nové dávky, dávky otcovské poporodní péče jako nové dávky nemocenského pojištění, kde je cílem větší podpora otce v zapojení do péče o malé dítě. Je to jenom pro tatínky, kteří odvádějí pojištění a jsou tedy nemocensky pojištěni. Ta dávka je poskytována po dobu jednoho týdne v období šestinedělí. Je to ve výši 70 procent toho tzv. denního vyměřovacího základu, což je stejné, jako když je matka na té tzv. mateřské a pobírá peněžitou pomoc v mateřství, taktéž z nemocenského pojištění. Zároveň tento zákon obsahuje úpravu výše nemocenské u pojištěnce, který se podílel na provádění záchranných nebo likvidačních prací jako člen jednotky sboru dobrovolných hasičů obce nebo jako člen nějaké ostatní složky integrovaného záchranného systému, který není v této složce v pracovněprávním nebo služebním vztahu. A právě v té situaci, kdy ta pracovní neschopnost, příp. karanténa vznikla následkem provádění nějakého zásahu, tak potom výše té nemocenské bude u těchto pojištěnců činit 100 procent toho tzv. denního vyměřovacího základu. Dále je ještě zde změna, která zmírňuje podmínky pro poskytování sirotčího důchodu, kde se vlastně zkracuje ta povinná doba pojištění pro toho zemřelého rodiče. To vychází z praxe, z toho, jak dostáváme žádosti o zmírnění tvrdosti zákona v případě sirotčích důchodů, kde se ty podmínky v minulých letech zpřísnily. A pak ještě se zde dílčími úpravami reaguje v dalších zákonech na zavedení těchto opatření. Ty úpravy jaksi reagují na změny v organizaci a provádění sociálního zabezpečení, služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů a také se jedná o úpravy v zákoníku práce. Nabytí účinnosti zákona je v průběhu roku 2018, a to prvním dnem 9. kalendářního měsíce, následujícího po jeho vyhlášení. To je kvůli tomu, aby se Česká správa stihla dostatečně připravit. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, paní ministryně. Prosím vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VZSP. Přijaté usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 81/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Alena Dernerová, kterou prosím, aby nás nyní seznámila se zpravodajskou zprávou. Senátorka Alena Dernerová: Děkuji, pane předsedo, paní ministryně, kolegyně a kolegové, dobré ráno. Paní ministryně přiblížila to, o co se v zákoně jedná. Ten zákon spojuje tři věcné celky, které mezi sebou navzájem nesouvisí. Jedním z nich je tedy ta otcovská poporodní péče, o které jsme docela 3

21 diskutovali na zdravotním výboru, a řeknu také poznatky, kdy tedy část nás říká: Ano, když se nám narodilo dítě, tak si naši muži vzali dovolenou a byli s námi týden doma. Mnohým to přišlo i dlouho, protože jsme říkali: Tak konečně potom, když odejde do té práce, tak budeme mít skutečně svůj systém a starost o dítě pro nás bude prioritní, protože žena se stará i o toho muže více než o to dítě. A pak samozřejmě jsme rozebírali situaci, kdy jsme říkali: Část rodin, valná část těch rodin je single. To znamená, že matka je s dítětem, otec je někde jinde. Je pravdou, že ta matka mu dá nakonec rodný list, takže na tu správu sociálního zabezpečení jde a ty peníze potom bude čerpat. Ale doufejme, že s tou matkou a s dítětem bude doma. Říkali jsme také, že v podstatě by to mělo třeba narovnat vztah mezi otcem a tím dítětem. Většinou jsme si mysleli, že u tak malých dětí ten vztah tam nemůže nějak za ten týden s tím otcem vzniknout rychle. Spíše tedy že to dítě bývá partnerem až kolem třetího roku věku. Na druhé straně samozřejmě zazněly názory, že někteří zaměstnavatelé odmítali dát tu dovolenou, pokud se dítě narodilo, pokud je žena po císařském řezu, komplikovaném porotu, tak chce, aby ten muž jí třeba doma pomáhal. Dalším argumentem byla, že řada zemí EU prostě tu otcovskou dovolenou zavedenou má, nebo poporodní péči, a my ne. Pravdou je, že tyto země nemají tak košatý systém dlouhé mateřské dovolené, jako máme my. Je pravdou, zkonstatovali jsme, že časy se mění, protože řada otců zůstává na mateřské a žena vydělává. Takže to je jedna oblast. Druhá oblast, která se týká, jak řekla paní ministryně, právě těch dobrovolných složek integrovaného záchranného systému, s tím jsme souhlasili naprosto všichni. Pokud tito lidé jsou účastníci toho výjezdu a jsou potom následně v karanténě, nebo byli nějakým způsobem poraněni, tak jim náleží 100 procent vyměřovacího základu. A třetí oblast byla oblast ročního důchodu. Tam se měnilo pouze to, že pokud se jedná o jedince, kterému je 38 let stár a méně, a má v péči dítě a tento člověk zemře, tak to dítě má nárok na sirotčí důchod, pokud tento člověk odváděl do pojistného systému alespoň jeden rok. A pokud je to starší člověk 38 let, tak alespoň dva roky. Takže náš výbor po té diskusi, která se hlavně točila kolem otcovské poporodní péče, nakonec přijala souhlasné stanovisko. S tím, že se spíš dával akcent na hasiče, než tu poporodní otcovskou péči. Takže přečetla bych 37. usnesení z 5. schůze výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, který se konal 12. dubna A to k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. A další související zákony, senátní tisk č. 81. Po odůvodnění zástupkyně předkladatele Ing. Ivy Merhautové, MBA, náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí, zpravodajské zprávě senátorky Aleny Dernerové a po rozpravě výbor doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Určuje zpravodajkou výboru pro jednání o návrhu zákona na schůzi Senátu mě, tedy Alenu Dernerovou, a pověřuje předsedu výboru, senátora Petera Kolibu, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu Milanu Štěchovi. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také vám děkuji, paní senátorko, a prosím vás, abyste se posadila ke stolku zpravodajů a plnila úkoly garančního zpravodaje. Ptám se, zda někdo navrhuje podle 107 jednacího řádu, aby Senát vůli návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak, takže otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Pan senátor Jan Horník. 4

22 Senátor Jan Horník: Vážená paní ministryně, vážený pane předsedo, vážení kolegové a kolegyně. Já budu velmi stručný. Já mám jenom dotaz. Samozřejmě tak, jak se ta společnost vyvíjí směrem, doufám tedy, že dopředu, tak přicházejí i různé takovéto sociální možnosti, vlastně do společnosti, do sociálního systému dostávat další finanční prostředky. A já si vzpomínám velmi dobře, když byly volby, asi mám dojem, že to byl rok 2008, všichni slibovali. A teď nevím, jestli to bylo 8, nebo 6, to se omlouvám. Vzpomeňte si, kdo jste tady byl v té době, tužkovné a další věci, z kterých potom najednou byl velký problém vyskákat ven, protože ten systém ekonomický na to neměl. A můj dotaz je, protože těchto věcí postupně přibývá, můj dotaz je, jestli Česká republika, její ekonomika na to bude mít. Já se totiž obávám, že vzniká pořád čím dál tím víc neziskových organizací a dalších společenství, kde jsou lidé, kteří vlastně žijí jenom z toho systému. De facto tomu systému vůbec v žádném případě nepomáhají tím, že by něco vyráběli, že by něco konali pro dobro společnosti. A naopak mi to připadá, že se malinko na tom zní to možná pejorativně trochu přiživují. Ale samozřejmě přiživovat se můžou, pokud ta ekonomika na to má. Ten můj dotaz je: budeme na toto všechno v budoucnosti mít? I když samozřejmě já mužům přeji, aby mateřskou dovolenou mohli mít. Nevím, jestli mám říkat, že je dobře, nebo špatně, že jsem to u tří dětí neměl. Dovedu bez toho žít a taky jsem se dostal až do této doby bez velké újmy. A snad bez újmy i moje děti. To, co tady říkala kolegyně Dernerová, tak ve třech letech začíná dítě, možná trošku dřív, doopravdy toho otce vnímat. A teprve potom následně otec může děcku skutečně hodně zkušeností předávat. Takže já jsem v tomto takový rozporuplný, a proto se zdržím hlasování. Ale prosím odpovědět na to, jak dalece budeme na všechny tyhle sociální záležitosti mít finanční prostředky. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. A nyní vystoupí pan senátor Vladimír Plaček. Senátor Vladimír Plaček: Dobré dopoledne, vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já bych chtěl vysoce ocenit zájem vlády ohledně našich hasičů, členů Sboru dobrovolných hasičů, kteří v součinnosti s hasiči z Hasičského záchranného sboru, coby profesionály, odvádějí perfektní práci při záchraně životů, majetku, a při tom sami riskují své zdraví. Dokonce někdy i život. A připadlo mi za celou tu dobu velice nespravedlivé, když ve chvíli, kdy se něco nepříjemného těmto lidem při zásahu stalo, že byli kráceni na nemocenské na těch 60 % vyměřovacího základu. Takže těch 100 % vyměřovacího základu je určitě ocenění jejich aktivity, jejich činnosti, která si určitě zaslouží úctu. Já bych dokonce uvažoval i o tom, že by i naštěstí takovýchto případů není mnoho tito lidé, kterým se toto stane v době pracovního volna nebo svátku, a byli ošetřeni v nemocnici, by neměli platit ani tzv. regulační poplatek. Takže ještě jednou chci velice ocenit úsilí vlády o naše sbory dobrovolných hasičů. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji a nyní vystoupí paní senátorka Zuzana Baudyšová. Senátorka Zuzana Baudyšová: Vážený pane předsedo, vážení kolegové, vážená paní ministryně, otevřeli jsme zajímavou otázku, zda podpořit i muže na mateřské dovolené. A velmi jsem souhlasila s kolegou Horníkem, zda Česká 5

23 republika si může takovou benevolenci a benefit dovolit. Jinak, co se týká maminek, tak u maminek bych řekla, že určitě záleží, zda mají svůj protějšek a stvořitele dítěte jako člověka chovného nebo tažného. Pokud je to tatínek tažný, tak určitě má velmi důležitou roli. Pokud takový není, tak se domnívám, že ten týden by se ženy možná přiklonily, aby radši tatínek šel do práce. Čili jde o to, zda je to dávka obligatorní, nebo fakultativní. A domnívám se, že jde o dávku fakultativní, kde se každá maminka s manželem nebo s partnerem mohou dohodnout, zda ano, či ne. Jinak by bylo zajímavé statistické šetření mezi matkami a otci, jaký je přístup z většího měřítka. To znamená statistické šetření, ale na to není ani čas, ani chuť. Takže uvidíme, co tato novela přinese. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. A nyní vystoupí pan senátor Peter Koliba. Senátor Peter Koliba: Dobré ráno, vážený pane předsedo, vážené paní ministryně, vážené paní senátorky, páni senátoři. Mně nedá, jako porodníkovi, se nepřipojit do té diskuse. Samozřejmě nesouhlasím zcela se vším rozdáváním různých sociálních dávek, hlavně lidem, kteří nepracují. Tady bylo jasně zdůrazněno, že se to týká mužů, kteří jsou v pracovním poměru. Druhá otázka je, kolik dětí se ročně v České republice narodí. Jestli to víte? Je to asi sto tisíc dětí. A třetí otázka je to, že asi 20 % porodů je císařským řezem. To znamená, jsou to maminky, které jsou po operačním porodu. Je to snad i v některých regionech, oblastech v Praze, krajských městech víc. Já osobně, přestože nesouhlasím s rozdáváním společných peněz, tak se přimlouvám, že tuto dávku vidím jako racionální a nápomocnou taky porodnosti jako takové, o kterou máme zájem. Podporuje mladé lidi, podporuje mladé muže, kteří pracují, takže já si myslím, že v kontextu všech těch sociálních dávek tuto dávku vidím jako racionální. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji a nyní má slovo pan senátor Jan Hajda. Ne? Tak to byl omyl a vystoupí pan senátor Lumír Kantor. Senátor Lumír Kantor: Dobrý den, paní ministryně, vážení kolegové, pane předsedo. Jenom stručně k tomu, o čem tady začal mluvit pan kolega Koliba. On ještě ten další trend bude takový, že se bude zkracovat období, kdy jsou děti a maminky na porodnici, protože takový trend je docela běžně ve světě. Teď už pouze 6 hodin jsou maminky; třeba za 6 nebo 4 hodiny odchází domů, takže tam si myslím, že u průměrně inteligentního otce to může mít velký význam, a to alespoň u průměrně fungující rodiny, že bude doma, po císařském řezu se také bude chodit dřív výhledově během let. Myslím si, že je to celkem prozřetelná věc. Můj názor na to je, že podpořím. Každopádně tam jaksi přítomnost toho otce je psychologickými průzkumy prokázáno, že přítomnost otce má impakt i v období kolem toho porodu a po porodu, pokud je s tím dítětem déle než obvykle třeba, nebo by téměř vůbec, takže tam to význam určitě nějaký má. Také si myslím, že otázka by spíš ještě měla směřovat někam úplně jinam, a to, že v době, kdy ještě fungovala celkem běžně dětská centra nebo mohu říct v době, kdy byly kojenecké ústavy, není to tolik let zpátky, bylo těch dětí nejvíc v posledních desetiletích historie v těchto kojeneckých ústavech, a přitom máme jednu z nejdelších mateřských nebo rodičovských dovolených. Ta chyba je ještě někde jinde, než jenom v tom, jestli rodiče jsou s dítětem nebo ne. Fyzicky jsou s dítětem, ale nevím, jak dalece jsou s tím dítětem mentálně a 6

24 psychicky. To je velká otázka. Ale to je úplně na jinou diskusi a mně to připadá ale jako důležité. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji a vystoupí nyní pan senátor Miloš Vystrčil. Senátor Miloš Vystrčil: Vážená paní ministryně, vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové. Vždycky takové nejvíce problematické pro zákonodárce je, když předkladatel zákona velmi chytře do jedné novely dá věci velmi prospěšné a důležité a zároveň věci, se kterými člověk bytostně nesouhlasí, nebo je považuji za zbytné. A to je přesně případ tohoto zákona v mém případě, kdy já velmi podporuji to, aby byli dobrovolní hasiči zrovnoprávněni s těmi profesionálními, a aby v případě, že dojde k nějakému úrazu nebo jiné události, při zásahu také dostávali stoprocentní náhradu řekněme, kterou si zaslouží za svůj zásah a tady já to zrovnoprávnění dobrovolných hasičů a profesionálních hasičů jednoznačně podporuji. A na druhé straně pokud se týká toho názoru na zavedení dávky otcovské poporodní péče, tak tady já velmi pochybuji o tom, že to opatření je rozumné, a to nejen z toho důvodu, že nás ročně může stát až téměř miliardu korun a není vůbec jisté, že ten stát na to dlouhodobě bude mít, ale také z toho důvodu, že i když se přes toto překlenu, tak mi to opatření tak, jak je zavedeno, připadá nelogické, resp. bych byl velmi rád, kdyby třeba ještě v rámci rozpravy paní ministryně na některé mé dotazy reagovala. Pokud si vzpomínám na doby, což je velmi dávno, kdy jsem byl tím očekávajícím tatínkem, ale nyní jsem si to mohl připomenout, neboť teď nějak také rodí nebo budou rodit moje dcery, nebo má dcera, tak vždycky takovéto nejtěžší období je období předporodní, porodní a bezprostředně poporodní. Proto se ptám, proč tam je možnost, aby to mohl čerpat někdo až do šesti týdnů. Nerozumím té lhůtě, proč je tam taková velká lhůta, proč to není, když už nám jde o tu výchovu, o to, aby byla matka s otcem a s dítětem, proč je to uděláno tak, že tam je taková doba, aby si to někdo mohl vzít třeba až pátý týden po porodu, v době, kdy už všichni jsou v pořádku Ptám se, zda ministerstvo práce a sociálních věcí tuto věc promýšlelo. Druhá věc je pochopil jsem, že není možné, aby si to třeba tažný otec vzal v době těsně před porodem. Samozřejmě nikdo neví, kdy se bude rodit, ale ta doba těsně předporodní je doba pro matky poměrně velmi obtížná, zvláště když se třeba starají ještě o dítě další, které mají. Tam přesně by pomoc otce byla velmi potřebná. Aby byl doma, staral se, přebaloval atd. a pochopil jsem, že s něčím takovým sociálně demokratická ministryně práce a sociálních věcí nepočítá. Počítá s tím, že matka těsně před porodem je zcela happy, zcela v pořádku, úplně v pohodě a všechny domácí práce a věci s tím spojené bude lehce zvládat. Čili se ptám, proč to není tak, že by se třeba, když už to někdo chce zavést, se to mohlo týkat tady té doby těsně před porodem. Věřím, že mi to bude vysvětleno. Pak mi není úplně jasné, jestli se to týká dne porodu. Jestli se ta možnost týká dne porodu. Protože jedna z věcí, která je tedy docela moderní, je to, že dneska ti otcové chtějí být u porodu, tzn., jestli se možnost vzít si dovolenou vztahuje i na den porodu. Není mi úplně jasný výklad nebo já to nejsem schopen z toho návrhu zákona vyčíst. A poslední věc, která mě zajímá, jestli se to týká i otců, kteří jsou třeba sice biologickými otci, ale jinak v podstatě s tou rodinou a s tou matkou nemají vůbec nic společného. Protože s ní nežijí, neplatí atd. atd. To znamená, jak toto je řešeno, jestli i v případě těch chovných otců nebo otců, kteří se jen tak někde 7

25 náhodou objevili a pak zmizeli, se také týká možnost, aby si následně vzali týden poporodní dovolené a trávili týden poporodní dovolené úplně někde jinde než matka, protože jsou náhodou biologickými otci. Čili věřím, že paní ministryně na všechny tyto mé otázky odpoví, rád si ty odpovědi poslechnu a bohužel musím říci, že zatím můj pocit právě díky tomuto opatření navrhované v zákoně je takový, že byť velmi podporuje dobrovolné hasiče, tak mi to neumožní pro zákon hlasovat. Jedinou možností je, že bychom zákon pustili do podrobné rozpravy, a tam bychom opatření, které zavádí dávku otcovské poporodní péče, vypustili. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji a nyní vystoupí pan místopředseda Jaroslav Kubera. Prosím. Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera: Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové. Pan Vystrčil už část řekl, ale úplně ji nedokončil. Problém je daleko hlubší, ten problém je o tom, čí je dítě. Zda dítě je za prvé rodičů, a potom teprve státu. Nebo zaprvé státu, a potom teprve rodičů. Kdysi tomu tak nebylo. Dokonce jsou země, kde neexistují žádné rodičovské, žádná pro porodní opatření, a přesto mamina při sklizení pole porodí a pokračuje dále v práci, zatímco tažný otec dítě drží. A naše pokusy o to, že podporou porodnosti přečíslíme ty národy, které rodí mnohem více než my a kromě toho o kvalitě se tady nemluví. Už jsem tady jednou řekl, že výroba dětí za účelem zisku není to, co potřebujeme, protože děti, které se narodí, by měli právě zajistit to, aby starší generace přežila. A pokud to budou děti, jejichž rodiče, prarodiče a někdy už to je dlouho, takže už praprarodiče nikdy nepracovali, tak oni také nikdy nebudou pracovat. Mimochodem, je to i o rodinných přídavcích. Rodinné přídavky by měly být pouze na první dítě. Na druhé dítě už polovina a na třetí dítě už nic, protože třetí dítě už si může dovolit ten, kdo je dobře zabezpečen, nedejbože, čtyři a pět už si může dovolit ten, který opravdu může dát dětem výchovu, vzdělání a podobné věci. Takže nechávat to vzpomínám si, když jsme tady probírali, jestli když bere maminka rodičovskou, může dávat dítě do školky, protože zákon původně byl myšlen tak, že rodičovská je na to, že pečuje celodenně a řádně, pamatuji si to řádně, pamatuji si tu citaci, celodenně a řádně o to dítě. Pak se to postupně změkčilo, protože nejmenovanou babičku, senátorku nebudu ji jmenovat už nebavilo pořád hlídat, kdykoliv si mladí vzpomenou, protože si zvykli, jako: babi, my máme problém, tak si vezmi dítě. Musím říci, že v naší rodině to je obráceně, my se o naši vnučku pereme, takže oni nemají žádný problém nám ji předat, navíc jsme strašně rádi, protože je to naše dítě, na kterém jsme ani nemuseli příliš pracovat, udělali to za nás jiní, a je velmi milá. Nakonec se tedy řeklo, že může dávat dítě do školky na dva dny. A jestli se mýlím, tak mě paní ministryně opraví. Teď se to upravilo tak, že ho tam vlastně může dávat pořád. A ještě k tomu my můžeme za školku ovšem účtovat pouze polovinu neinvestičních nákladů za minulý rok, což nemá vůbec žádnou spojitost, takže nemůžeme účtovat ani tuto úplatu, protože kdysi předchůdkyně ministryně školství paní ministryně Buzková řekla, že sice o úplatě ve školce rozhoduje ředitel, ale poté si vydala vyhlášku, kde polovinu rodičů osvobodila a druhou polovinu, řekla, že to může být jenom ta polovina neinvestičních nákladů za minulý rok, což opravdu hlava nebere, to nemá vůbec žádnou souvislost, takže v jedné školce, kde měli provozní, tak platí víc, a jsou to úplně dvě stejné školky. Ale takových věcí je v naší legislativě spousta. 8