Návrh modelu sociální služby DENNÍ STACIONÁŘ

Transkript

1 Návrh modelu sociální služby DENNÍ STACIONÁŘ

2 Model služby byl navržen v rámci Závěrečné zprávy č. 5 projektu Evaluace poskytování sociálních služeb v MSK, CZ.1.04/3.1.00/A

3 Dle 46 zákona, odst. 1, zákona o sociálních službách: V denních stacionářích se poskytují ambulantní služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení, a osobám s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Jedná se o ambulantní službu sociální péče. Vymezení typických nepříznivých situací, na které služba reaguje: Službu denního stacionáře využívají převážně lidé se zdravotním postižením, kteří se ocitli v nepříznivé sociální situaci, protože potřebují vysokou míru podpory, pomoci a péče další osoby při naplňování svých potřeb. Jedná se o lidi, kteří z tohoto důvodu, nemohou využívat v plné míře běžné zdroje společenského prostředí tak, jako jejich vrstevníci z běžné společnosti. Cílová skupina a její potřeby Dle platné legislativy jsou to lidé s potřebou zajištění pravidelné pomoci druhé osoby, kteří mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení, nebo mají chronické duševní onemocnění. Jako významné se při nastavení cílové skupiny ukazuje to, že je žádoucí významně zohlednit věk uživatelů služeb denního stacionáře v návaznosti na to, jakými způsoby následně služba reaguje na zjištěné konkrétní potřeby uživatelů. Současně je zřejmé, že pokud jsou cílovou skupinou lidé se zdravotním postižením, pak se v denních stacionářích jedná o lidi se středně těžkým, těžkým, hlubokým mentálním postižením, s kombinovaným postižením, s poruchami autistického spektra. V případě, že jsou cílovou skupinou senioři, pak se jedná o seniory, kteří mají zhoršený zdravotní stav, což v důsledku znamená, že potřebují vysokou míru podpory, pomoci a péče při naplňování svých potřeb. Oblasti potřeb uživatelů denních stacionářů, na které služba reaguje 1 Seberealizace Zajištění a kontakt se společenským prostředím Osobní hygiena Zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu Komunikace Samostatný pohyb Stravování Bezpečí (rizika) Schopnost při uplatňování práv, oprávněných zájmů Péče o zdraví V denních stacionářích je nutné pracovat s klienty s ohledem na jejich aktuální potřeby (místo stanovených diagnóz). Přestože je zřejmé, že při naplňování potřeb je kladen důraz pokud možno na všechny výše zmíněné oblasti, je důležité akcentovat některé z nich v návaznosti na cílovou skupinu. Jako klíčová se přitom ukazuje nutnost reagovat na potřeby SEBERALIZACE a ZAJIŠTĚNÍ KONTAKTU SE SPOLEČENSKÝM PROSTŘEDÍM. 1 Konkrétní rozpracování dílčích potřeb je součástí kap. 2.9 Závěrečné zprávy

4 V oblasti potřeb, kterým je potřeba v návaznosti na jednotlivé cílové skupiny věnovat pozornost je důležité mít na zřeteli následující: Cílová skupina děti se zdravotním postižením Při poskytování služeb této cílové skupině se jeví jako klíčové a nezbytné pracovat s naplňováním potřeby KOMUNIKACE především s ohledem na nutnost nastavení funkčního komunikačního systému, včetně alternativní a augmentativní komunikace. Jedině tak může být dále poskytována adekvátní podpora ze strany služby, rodiny, blízkých osob, přátel, kamarádů, lidí v okolí atd. Cílová skupina dospělí lidé se zdravotním postižením Při práci s touto cílovou skupinou se ukazuje jako nezbytné posílit oblast naplňování potřeby SCHOPNOSTI UPLATŇOVAT PRÁVA A OPRÁVNĚNÉ ZÁJMY, kdy předpokladem je mj. právě funkční způsob oboustranné komunikace s uživatelem služby. Jedná se o náročný, ale důležitý proces, kdy poskytovatel pracuje s tím, že sociální služba umožňuje uživateli získat kompetence v této oblasti (v různém rozsahu, v různých situacích, různými formami). Cílová skupina senioři, kteří potřebují péči druhé osoby Práce s touto cílovou skupinou v rámci denních stacionářů by měla bezezbytku reflektovat a cílit na komplexní výčet potřeb, lze však akcentovat zvýšenou potřebu BEZPEČÍ. Ukazuje se, že právě potřeba naplnění bezpečí je jednou z těch, která je pro lidi seniorského věku klíčová pro další spolupráci v rámci poskytování sociální služby 2. Napříč všemi cílovými skupinami je významná i potřeba SAMOSTATNOSTI a SEBEOSLUHY, kdy se poskytovatelé snaží reagovat na běžné životní potřeby, které klient nezvládá, ale je nutné posílit nebo udržet jeho schopnosti v daných úkonech (hygiena, přijetí stravy, mobilita, používání kompenzační pomůcky, apod.) Úhrada a provoz služby Dle vyhlášky č. 505/2006 Sb. 12 vyhlášky, bodu č. 2, písmene c) a d) je maximální výše úhrady stanovena následovně: Maximální výše úhrady za poskytování sociálních služeb v denních stacionářích činí 130 Kč za hodinu, podle skutečně spotřebovaného času nezbytného k zajištění úkonů, za úkony uvedené v odstavci 1 písm. a), b) a d) až g); pokud poskytování těchto úkonů, včetně času nezbytného k jejich zajištění, netrvá celou hodinu, výše úhrady se poměrně krátí, za úkon uvedený v odstavci 1 písm. c) o 170 Kč denně za celodenní stravu v rozsahu minimálně 3 hlavních jídel, o 75 Kč za oběd, včetně provozních nákladů souvisejících s přípravou stravy. Reálná výše úhrady v jednotlivých denních stacionářích je stanovena na základě individuálních zkušeností jednotlivých poskytovatelů ve vztahu k finančním možnostem uživatelů či jejich opatrovníků a reálným možnostem poskytovatele při ekonomickém zajištění služby. Maximální výše úhrady za poskytování péče stanovená vyhláškou (130,- Kč/hodina) a doporučená minimální výše úhrady stanovená poskytovatelem dotace ze státního rozpočtu (90,- Kč/hodina) je pro většinu uživatelů služeb nedosažitelná. Poskytovatelé služeb v Moravskoslezském kraji na tuto situaci reagují snížením úhrady a to nejčastěji v rozpětí od 30,- Kč/hodina do 70,- Kč/hodina. Ceník služeb se také odvíjí od náročnosti personálního zajištění služby v návaznosti na potřeby cílové skupiny. 2 pozn. především ve významu bezpečná služba, tj. transparentní, důstojná, respektující ad.

5 Provoz Provoz denních stacionářů musí být zajištěn v kvalitním prostředí, které umožní důstojné naplňování potřeb uživatelů služby. Prioritně se jedná, vzhledem k potřebám cílové skupiny, o bezbariérové prostředí se zajištěním dostatečné světelnosti, tepla a prostoru. Velikost prostoru by měla odpovídat potřebám cílové skupiny, i vzhledem k předpokládaným rizikům v rámci poskytované péče, včetně srozumitelné struktury prostoru. Prostředí, včetně hygienického zázemí musí podporovat důstojnost uživatele a maximálně umožňovat podporu samostatnosti. Nezbytné je zajištění pomůcek např. pro polohování, možnost pohybu, zajištění komunikace a dalších, vždy s ohledem na potřeby konkrétních uživatelů služby Optimální provozní doba Provozní doba denních stacionářů by měla vycházet z potřeb klientů a pečujících osob, které jsou pravidelně zjišťovány. Nejvhodnější nastavení provozní doby pro služby denních stacionářů je v pracovních dnech v době mezi hod. Nastavení rozpětí provozní doby je ze strany služby pravidelně ověřováno a v případě vyhodnocení objektivní změny potřeb uživatelů dochází ke změnám provozní doby. Optimální výsledek práce služby směrem k uživatelům Optimálním výsledkem poskytování sociální služby denních stacionářů směrem k uživateli je: - předcházení institucionalizaci a sociálnímu vyloučení, podporovat naplňování principu normality - v co nejvyšší možné míře podpořit uživatele v tom, aby mohl využívat běžně dostupné zdroje komunity nikoliv skupinově, ale co nejpřirozenějším způsobem - zvyšování kvality života - podpora stávajících a zvyšování schopností, dovedností, kompetencí - rozvoj sociálních dovedností - aktivní a smysluplné vyplnění dne s respektem k věku uživatele

6 Co potřebujeme k dosahování cílů služby, tj. optimálního výsledku práce směrem k uživatelům Můžeme identifikovat následující základní potřeby v rámci dosahování cílů služby: potřeba optimálního objemu finančních prostředků v návaznosti na stabilitu zajištění služby potřeba zajištění kvalitního, multidisciplinárního týmu potřeba zajištění kvalitních bezbariérových prostor pro poskytování služby potřeba dostatečného množství kompenzačních a didaktických pomůcek potřeba dalších zdrojů na rozvoj a zdokonalování služby potřeba opory v místní komunitě, samosprávě, krajské správě potřeba multidisciplinární spolupráce v komunitě a okolí potřeba spolupráce napříč veřejnými službami sociální pracovník pracovníci v sociálních službách KLIENT fyzioterapeut ergoterapeut canisterapeut hipoterapeut psycholog spec. pedagog Optimální poměr přímé práce s klientem na administrativu Zde vnímáme za podstatné vymezit, co považujeme za přímou práci s uživatelem a co považujeme za administrativní práci. Za přímou práci s uživatelem jsou považovány následující činnosti: - zajištění přímé obslužné péče, tj. praktické naplňování individuálních plánů - příprava činností pro práci s uživateli, příprava aktivit, plánování, administrativní práce spojená se záznamy o uživatelích (docházka, zápisy v rámci individuálního plánování, příprava, provedení aktualizace a vyhodnocení individuálního plánu, apod..) - Významnou činností přímé práce s uživateli jsou procesy sociální práce realizované sociálním pracovníkem, které přímo souvisí s poskytováním sociální služby. Například jednání se zájemci o službu, uzavírání smluv, práce se smlouvami (změny, ukončování, apod.). Významnou součástí přímé práce směrem k uživatelům je spolupráce s opatrovníky ve prospěch konkrétních uživatelů.

7 Za administrativní práci jsou považovány následující činnosti: - personální agenda (plánování směn a provozu, plány práce, vzdělávací plány apod.) - ekonomická agenda (zpracování vyúčtování klientů, příjem plateb, účtování, příprava rozpočtů, vedení cash flow atd.) - administrativu spojená se zvyšováním kvality služby tvorbou a aktualizací podkladů pro práci s kvalitou, koncepční a rozvojové plánování a analýzy, - vyřizování administrativních záležitostí směrem k veřejným institucím (statistiky, apod.), příprava a administrace projektů, jejich vyhodnocení. V případě, že takto budeme vnímat rozložení přímé práce a administrativy, pak můžeme uvažovat o následujících poměrech: Návrh počtu uživatelů na 1 úvazek pracovníka v přímé péči Optimální varianta děti do 26 let lidé aktivního věku do 60 let senioři nad 60 let Základní varianta děti do 26 let lidé aktivního věku do 60 let senioři nad 60 let Krizová varianta děti do 26 let lidé aktivního věku do 60 let senioři nad 60 let 1,5 klienta 2 klienti na 1 úvazek pracovníka v přímé péči 1,2 1,5 klienta na 1 úvazek pracovníka v přímé péči 2,5 3 klienti na 1 úvazek pracovníka v přímé péči 2,8 klienti na 1 úvazek pracovníka v přímé péči 2,2 klienti na 1 úvazek pracovníka v přímé péči 3,5 klientů na 1 úvazek pracovníka v přímé péči 4-5 klientů na 1 úvazek pracovníka v přímé péči 3,3 klienta na 1 úvazek pracovníka v přímé péči 4,5 5 klientů na 1 úvazek pracovníka v přímé péči Komentář: vzhledem k tomu, že klienti potřebují vysokou míru podpory, není velmi reálné zvyšování počtu klientů na jednoho pracovníka uváděné v krizové variantě. Často je využíván management v rámci přímé péče např. v situacích účasti pracovníků přímé péče na vzdělávacích aktivitách, dlouhodobé pracovní neschopnosti, dovolené atd. Varianty jsou nastaveny na skutečnost, že se ve stacionáři nacházejí klienti s těžkým a středně těžkým kombinovaným postižením, PAS a problémovým chováním a s jiným těžkým postižením, případně senioři. U dětí a dospělých osob do 26 let je významným faktorem také věkové složení, které determinuje požadavky na počet pracovníků. Počet pracovníků bude jiný u dětí mladšího věku a jiný u osob vyššího věku (kolem 20 let). U dospělé klientely a seniorů denního stacionáře je zapotřebí nižšího počtu klientů na jednoho pracovníka zejména z těchto důvodů: - potřeba většího personálního zajištění služby je z důvodu náročné manipulace, přesunu klientů za použití zvedacích zařízení je v mnoha případech nutná pomoc dvou až tří pracovníků v případě agresivního, autoagresivního chování je nutné zajistit bezpečnost daného klienta i ostatních klientů prostřednictvím 2-4 pracovníků.

8