UVB. Udržitelná výstavba budov. Přednáška č. 1. Ing. Michal Kraus, Ph.D. Katedra stavebnictví

Transkript

1 Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích Udržitelná výstavba budov Přednáška č. 1 Ing. Michal Kraus, Ph.D. Katedra stavebnictví

2 Úvod Ing. Michal Kraus, Ph.D. VŠTE v Českých Budějovicích Katedra stavebnictví info@krausmichal.cz (krausm@mail.vstecb.cz) www: Telefon: Kancelář: D206L Garant: Konzultační hodiny: prof. Ing. Ingrid Šenitková, CSc. - Přes e mail kdykoliv - Každý sudou středu od 11:25 do 12:55 - Každý sudý čtvrtek 08:00 do 09:30 - V jiný termín vždy po předchozí domluvě ( ) 2

3 Osnova přednášek OBSAH, ÚVOD, POŽADAVKY, ZELENÁ ARCHITEKTURA A UDRŽITELNÁ VÝSTAVA SYSTÉMY ENVIRONMENTÁLNÍHO HODNOCENÍ BUDOV PRINCIP MULTIKRITERIÁLNÍ HODNOCENÍ BUDOV NÁRODNÍ METODOU SBToolCZ URBANISTICKÁ KONCEPCE V UDRŽITELNÉ VÝSTAVBY, FAKTORY VÝBĚRU POZEMKU UDRŽITELNÝ NÁVRH BUDOV MATERIÁLOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ, ENVIRONMENTÁLNÍ ZNAČENÍ, EKODESIGN TECHNICKÉ SYSTÉMY BUDOVY A OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE ODPADOVÉ A ENERGETICKÉ HOSPODÁŘSTVÍ BUDOV VODA A JEJÍ FORMY V ENVIROSYSTÉMU BUDOV PROSTŘEDÍ BUDOV A VNÍMANÁ KVALITA VZDUCHU NÁVRH A DESIGN PROSTŘEDÍ BUDOV KONZULTACE A OBHAJOBA SEMESTRÁLNÍ PRÁCE OPAKOVÁNÍ A TREDY DO BUDOUCNOSTI 3

4 Předpoklady a požadavky Cílem předmětu je obeznámit studenty s udržitelnou výstavbou představující vývoj stavebnictví směrem k dosažení trvale udržitelného rozvoje společnosti z hlediska ekologického, sociálně ekonomického a kulturního. Základní principy a cíle udržitelné výstavby jsou formulovány v dokumentu Agenda 21. Předmět se zabývá zejména ekologickou a energetickou stránkou výstavby, možnostmi uplatnění zdravých a recyklovaných materiálů ve stavebních konstrukcích. Studenti se seznámí s multikriteriálním hodnocením budov metodikou SBToolCz....vhodně navrhovat taková řešení budovy, aby bylo požadavku udržitelné budovy dosahováno efektivně, tedy zejména s nízkou investiční náročností a s malou zátěží pro životní prostředí po celý životní cyklus budovy zvládnout vytváření celkové koncepce v přípravné fázi projektu zejména dobrou koordinací s koncepcí architektonicko-konstrukční, materiálovou, environmentální a provozní respektovat vyváženost objemového a konstrukčně technologického řešení všech prostorů a konstrukcí, při trvalé udržitelnosti budovy... 4

5 Předpoklady a požadavky Předpoklady (prekvizity) - Zvládnutí předmětu Stavební fyzika a Technická zařízení budov Hodnocení cvičení (0 30 bodů) - Zpracování a obhajoba semestrálního projektu Písemná zkouška (0-70 bodů) - Písemná zkouška z celé obsahové náplně předmětu přednášky) Hodnocení A (100-90), B (89,99-84), C (83,99-77), D (76,99 73) E (72,99-70), FX (69,99-30), F (29,99-0) 5

6 Předpoklady a požadavky Cílem předmětu je získat základní znalost a přehled v hodnocení komplexní kvality budov z hlediska kritérií udržitelné výstavby. Princip hodnocení je prezentován na metodě SBToolCZ, která hodnotí kvalitu budovy z environmentálních, socio-kulturních, ekonomických kritérií. Hodnocení cvičení (0 30 bodů) - semestrální projekt (25 bodů), obhajoba (5 bodů), - semestrální projekt nutno odevzdat do ISU do ! - obhajoba semestrálního projektu v rámci posledního výukového bloku Písemná zkouška (0-70 bodů) - písemná zkouška z celé obsahové náplně předmětu (přednášky). 6

7 Semestrální projekt Hodnocení objektu podle metodiky SBToolCZ pro bytové stavby ve fázi návrhu Vypracování, odevzdání a obhajoba semestrálního projektu: Hodnocení objektu podle metodiky SBToolCZ pro hodnocení bytových staveb ve fázi návrhu je nutnou podmínkou pro absolvování cvičení předmětu. Semestrální projekt bude zpracován na libovolný rodinný dům s nízkou spotřebou energie (projekt může být převzat z jiného předmětu) umístěný na přesně definované, reálné parcele. Rozsah a povinné členění semestrálního projektu je definováno metodikou SBToolCZ (zkrácená verze). 7

8 Semestrální projekt Hodnocení objektu podle metodiky SBToolCZ pro bytové stavby ve fázi návrhu Obsah semestrálního projektu Titulní strana a zadání semestrálního projektu Podrobný popis budovy a lokality Velikostní ukazatele budovy (zastavěná plocha, výkaz výměr, ) Výpočty a zdůvodnění hodnocení jednotlivých kritérií Shrnutí hodnocení dle tabulek metodiky SBToolCZ Závěr dokumentující dosažený stupeň kvality budovy Výkresová dokumentace Přílohy 8

9 Semestrální projekt Nezbytná vstupní data pro první fázi hodnocení dle SBToolCZ: 1. FÁZE: Architektonicko konstrukční studie objektu (velikostní ukazatele), Skladby jednotlivých konstrukcí. 2. FÁZE: Výkaz výměr jednotlivých konstrukcí (dle struktury hodnocení), Energetické posouzení objektu (protokol ENERGIE). Vstupní data 1. Fáze připravit do příštího cvičení!!! ( ) 9

10 Semestrální projekt - Do výpočtu svázané potřeby energií se zahrnují následující konstrukce: základové konstrukce, hydroizolace, podsypy, zásypy, nosné svislé a vodorovné konstrukce, i konstrukce předsazené, nosná konstrukce střešního pláště, střešní plášť, konstrukce schodiště, vnitřní dělící konstrukce (příčky), nenosné obvodové pláště, vnější povrchové úpravy, otvorové výplně v obvodových konstrukcích, tepelné a akustické izolace. - Do výpočtu se NEzapočítávají nášlapné vrstvy podlah, finální vnitřní, povrchové úpravy, vnitřní výplně otvorů, drobné klempířské prvky, systémy TZB. 10

11 Semestrální projekt - Pro hodnocení provozních emisí v důsledku spotřeby energie nutno vyjádřit dílčí množství dodané energie na systémové hranici budovy (Výstup z ENERGIE): roční spotřeba energie na vytápění Q fuel;h roční spotřeba energie na chlazení Q fuel;c roční spotřeba energie na větrání + zvlhčování Q Aux;Fan s + Q fuel;hum roční spotřeba energie na osvětlení Q fuel;light roční spotřeba energie na přípravu teplé vody Q fuel;dhw roční spotřeba energie na provoz energetických systémů Q fuel;aux 11

12 Semestrální projekt 12

13 Semestrální projekt Svázané emise CO 2,ekv 13

14 Semestrální projekt Svázané emise CO 2,ekv Výměra [kg] = m/v [kg/m 3 ] m = Jednotková svázaná produkce emisí CO 2.ekv [kg/kg] Katalog stavebních materiálů (nutná registrace) Nutno zohlednit předpokládané životnosti konstrukcí a materiálů. Pokud je životnost vyšší než 50 let, pak do výpočtu vstupuje hodnota 50 let. Životnost stavebních materiálů a komponentů 14

15 Semestrální projekt Výpočet vlastní hmotnosti oken 15

16 Historie zelených budov V čase ropné krize v 70. letech 20 století stoupá zájem o ochranu přírodních zdrojů, využívání obnovitelných zdrojů energie a zvýšení energetické účinnosti budov V 80. letech 20. stol. návrh budovy s co nejnižší spotřebou energie a neobnovitelných zdrojů - nízkoenergetické budovy Formálně v 90. letech 20. století zaveden pojem zelená budova 16

17 Požadavky na snižování energetické náročnosti Doprava 32% Budovy 40% Průmysl 28% Rozložení spotřeby energie v EU 17

18 Požadavky na snižování energetické náročnosti Průmyslová výroba 20% Doprava 20% Nová výstavba 20% Provoz budov 40% Spotřeba primární energie ve světě 18

19 Podpůrné organizace a programy Americký institut architektů (AIA) vytvořil Výbor pro životní prostředí (1989) Průvodce Environmentálních zdrojů vydané AIA, financovaný EPA (1992) EPA a americké ministerstvo energetiky - program ENERGY STAR (1992) První zelená budova vytvořená na základě místního programu zavedeného v Austinu (1992) Organizace US Green Building Council (USGBC) (1993) USGBC akreditační a certifikační program Leadership in Energy and Environmental Design (LEED), jehož pilotní verze 1.0. se používá od r Od roku 1998 existovala už podpora v rámci organizace World Green Building Council, tehdy tam patřilo: 1. U.S. Green Building Council 2. Green Building Council of Australia 3. Spain Green Building Council 4. United Kingdom Green Building Council 5. Japan Green Building Council 6. United Arab Emirates 7. Russia 8. Canada United Kingdom Green Building Council se také podílel na tvorbě často využívaného programu pro certifikaci budov - BREEAM (BRE Environmental Assessment Method). 19

20 Pojem zelená budova Podle EPA (U. S. ENVIRONMENTAL PROTECTION AGENCY) Zelená budova je budova navržena tak, aby byla zajištěna maximální účinnost v souvislosti s používáním zdrojů - energií, vody a materiálů, a s minimalizací dopadů budovy na lidské zdraví a životní prostředí v průběhu celého životního cyklu, tj. od pro-design, návrhu, realizace až po provoz, údržbu a obnovu. Podle WORLD GREEN BUILDING COUNCIL Zelené budovy jsou takové, které výrazně snižují nebo eliminují vliv na životní prostředí, tj. efektivně hospodaří s vodou, optimalizují energetickou účinnost, šetří přírodní zdroje, produkují méně odpadu a podporují vytvoření zdravější vnitřní klimatu pro uživatele ve srovnání s tradičními budovami. Stavební postupy jsou směrovány ke splnění udržitelného plánování lokalit, k využívání a ochraně vod, k zachování materiálů a zdrojů energií, energetické účinnosti budov a k vytvoření kvalitního vnitřního prostředí. 20

21 Pojem zelená budova Podle USGBC Podle zprávy zveřejněné v roce 2006, více než 70 procent z výzkumů zelených budov je zaměřených na výzkum energie a atmosféry. Dalším předmětem výzkumu jsou materiály a zdroje, jakož i kvalita vnitřního prostředí. Podle organizace BUILD GREEN Zelené budovy patří mezi ekologicky udržitelné stavby, které jsou navrhovány, realizovány a provozovány tak, aby byl zajištěn jejich minimální vliv na životní prostředí - takové budovy, dobře zrealizované, ušetří peníze, zvýší komfort a vytvoří zdravé prostředí pro její obyvatele. 21

22 Pojem zelená budova Podle publikace OECD Environmentally Sustainable buildings Zelená budova je environmentálně udržitelná budova, navržená, konstruována a provozována tak, aby se zajistilo minimalizaci celkových vlivů na životní prostředí. Podle knihy Green Building Design & Construction Guidelines (Raymond J. Cole, Kevin Connery, David Rousseau, Ian Theaker) Zelená budova redukuje environmentální dopad na ŽP - během celého životního cyklu; zabraňuje znehodnocování přírodních zdrojů, nadměrné spotřebě zdrojů, zvýšené produkci odpadů a znečištění a ochraňuje přírodní a neobnovitelné zdroje materiálů a energií a zdraví lidí Udržitelnost je uspokojování potřeb lidí v současnosti, aniž by byla ohrožena schopnost uspokojování potřeb budoucích generací. Několik mezinárodní dokumenty a deklarace formulují zásadní požadavky na udržitelný rozvoj. Jedním ze základních dokumentů vytvářejících rámec pro udržitelnou výstavbu je Agenda 21, která formuluje základní principy a cíle udržitelné výstavby. Zabývá se oblastmi procesu řízení, kvalitou výrobků a stavebních objektů, spotřebou zdrojů, vlivy výstavby na udržitelný rozvoj měst, ekologickou zátěží a sociálními, kulturními a ekonomickými otázkami. Definuje základní koncepci udržitelné výstavby, specifikuje její hlavní problémy a určuje výsledné úkoly pro jednotlivé účastníky procesu výstavby, včetně investorů a uživatelů. 22

23 Zelená výstavba Zelená výstavba je přirozenou reakcí na současný stav životního prostředí, který je důsledkem dlouhodobého působení lidské činnosti. Negativní trendy se projevují poškozením jeho složek (vzduch, voda, půda...) a výrazným vyčerpáváním materiálových a energetických zdrojů Přírodně přijatelná výstavba staví budovy ve vztahu k vnějšímu prostředí, a to ve formě: vlivu budovy na okolní prostředí a kvality vnitřního prostředí v závislosti na budově. Podle definice přírodně přijatelné výstavby mají být budovy stavět ve shodě s jejich vnějším světem. To se týká např. otázky likvidace budov, energetické spotřeby, hospodaření s vodou, zohledňování rovnováhy s okolním světem... 23

24 Zelená výstavba Problematika zelených staveb je v současnosti velmi aktuální na celém světě, důkazem toho je množství dokumentů vydaných různými organizacemi jako např. USGBC, EPA, OECD... Zelená budova je stavba, která je navrhovaná, realizována a provozována tak, aby byla zajištěna minimalizace dopadu na životní prostředí, maximální účinnost v souvislosti s využíváním zdrojů - energií, materiálů, vody a vytvoření kvalitního vnitřního prostředí. 24

25 Zelená výstavba Konvenční budovy Spotřebují: 65% elektrické energie 36% celkové energie 30% využití prvotních surovin 39% využití neobnovitelných zdrojů energií 17% pitné vody Vyprodukují 30% odpadů (136 milionů tun ročně) 38% emisí CO 2 25

26 Zelená výstavba Zelené budovy 9% 5% 6,6 % 50-80% 60% Snížení provozních nákladů Nárůst hodnoty nemovitostí Zvýšení návratnosti investicí Vyšší úspora energií na údržbě exteriéru Úspora volných zelených ploch 26

27 Zelená architektura Vize budoucnosti Jak bude vypadat zemědělství v roce 2060? Podle profesora Erica Ellingsena jako gigantická pyramidová farma na okraji města. Pyramidová farma je soběstačný ekosystém, který dokáže produkovat potraviny, ale také zpracovávat odpady. Vertikální farmy mohou fungovat na hydroponické bázi, tím uleví klasickým horizontálním farmám na venkově. Půda tak dostane možnost se zregenerovat. Zemědělská pyramida vertikální farma 27

28 Zelená architektura Vize budoucnosti Acacia tree tower. Stavba inspirovaná přírodou je výjimečná tím, že zabírá minimální zastavěnou plochu, skutečná užitná plocha se transformuje do rozsáhlého nadzemního komplexu. 28

29 Zelená architektura Vize budoucnosti Zelené mrakodrapy. Takzvané vertikální zemědělství se v poslední době stává poměrně oblíbenou vizí originálních a pokrokových architektů jako je Vincent Callebaut. Stavba se skládá ze dvou věží z oceli a skla, které na první pohled připomínají křídla motýla. Uvnitř těchto křídel by mělo být až 28 vertikálních farem, záhony, a dokonce i pastviny pro hospodářská zvířata. 29

30 Trvale udržitelný rozvoj... rozvoj, který uspokojuje potřeby současnosti bez toho, aby omezoval možnosti budoucích generací uspokojit jejich potřeby. Dle 6 Zákona o životním prostředí č. 17/1992 Sb.: Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů. 30

31 Koncept trvale udržitelného rozvoje Hlavní důvody vzniku jsou globální environmentální problémy: Klimatické změny vyvolané kyselými dešti Narušení ozonové vrstvy Desertifikace způsobená globálním oteplováním Nadměrná spotřeba způsobující vyčerpání přírodních zdrojů (deštné pralesy, fosilní paliva, zásoby ryb) a snižování biodiverzity, tj. rozmanitosti rostlinných živočišných a rostlinných druhů Hledání nových řešení, které pomohou lidstvu přežít: Prostřednictvím úspory energie Environmentálními způsoby zemědělství a lesnictví Orientací na způsoby využití obnovitelných přírodních zdrojů a jejich využívání v takové míře, která nezpůsobí jejich úplné vyčerpání Hledání způsobů jak se vyvarovat ekologickým katastrofám 31

32 Trvale udržitelná výstavba Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) vydala zprávu Evropské životní prostředí: Druhé hodnocení 12 klíčových environmentálních problémů 1. Klimatické změny 2. Vyčerpání stratosférického ozónu 3. Okyselování 4. Troposférický ozón 5. Chemikálie 6. Odpady 7. Biodiverzita 8. Vnitrozemské vodstvo 9. Mořské a přímořské životné prostředí 10. Degradace půdy 11. Městské životní prostředí 12. Technické a přírodní rizika 32

33 Trvale udržitelná výstavba Stavebnictví hraje klíčovou roli ve společensko-ekonomickém rozvoji každého území. V Evropské Unii tvoří sektor stavebnictví až 15 % HDP a zaměstnává 30 miliónů zaměstnanců (největší z průmyslových odvětví). Sektor stavebnictví a jeho produkce se v EU podílí: 40 % na celkové spotřebě energie a na 40 % veškerého odpadu vyprodukovaného lidmi. Zároveň produkuje přibližně 36 % emisí skleníkových plynů (CO 2 ). Vzhledem k významné míře na globální spotřebě energie a surovin je nezbytné se soustředit na otázku trvale udržitelného rozvoje v sektoru budov a s ním související lidské činnosti. 33

34 Trvale udržitelná výstavba Oproti ostatním průmyslovým odvětvím je stavebnictví specifické svou dlouhou životností výrobků staveb. S tím souvisí velká setrvačnost sektoru stavebnictví a nutnost přijmou změny v dostatečném předstihu. OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) v dokumentu: Environmentally sustainable buildings: Challenges and policies definuje z hlediska dopadu stavebního průmyslu na životní prostředí 3 klíčové body: Snižování emisí CO 2 v souvislosti se stavební činností. Minimalizace odpadu vznikajícího při stavební činnosti a demolicích. Kvalita vnitřního prostředí se snahou předcházet znečištění ovzduší. Trvale udržitelná koncept v architektuře se soustředí na část architektonického návrhu stavby, která souvisí s problematikou zdravých staveb a environmentálně vhodných přírodních materiálů a stavebních materiálů a jejich úkolem v procesu trvale udržitelného rozvoje. 34

35 Trvale udržitelná výstavba V roce 1987 Světová komise Organizace spojených národů pro životní prostředí a rozvoj (WCED) vydala studii Naše společná budoucnost, která poprvé definuje požadavky na zajištění trvale udržitelného rozvoje. O 5 roků později (1992) se konal v Rio de Janeiru summit OSN pod názvem United Nations Conference on Environment and Development (UNCED), kde byla přijata Agenda 21, která definuje základní koncepci udržitelné výstavby Cíle Agendy 21: Nalézt možnosti návrhu a výstavby budov a lidských sídel, které mají co nejmenší negativní dopad na životní prostředí. Zabezpečit základní životní potřeby člověka bez ohrožení potřeb budoucích generací a zachování různorodosti přírody a přirozené funkce ekosystémů. 35

36 Dokument Agenda 21 pro udržitelnou výstavbu Agenda 21 pro udržitelnou výstavbu byla vydána mezinárodní organizací CIB v roce 1999 jako reflexe na obecnou Agendu 21. Základní dokument v sektoru stavebnictví, který rozšiřuje závěry Agendy 21 a definuje základní cíle a úkoly pro stavebnictví. Dosažení úkolů a cílů se týká všech složek stavebního průmyslu a využívání jeho produktů (staveb). Agenda 21 pro udržitelnou výstavbu představuje koncepci trvale udržitelného rozvoje a udržitelné výstavby v kontextu sektoru stavebnictví. Hlavní otázky a úkoly jsou popsány na úrovni současné kvality vnitřního prostředí, vlivu města, spotřeby zdrojů, produkce výrobků, zátěže životního prostřední a sociálních a ekonomických aspektů. 36

37 Dokument Agenda 21 pro udržitelnou výstavbu Země s vyspělou ekonomikou věnují pozornost budování udržitelnějšího stavebního fondu formou modernizace, zavádění technických novinek a využíváním nových technologií. Země s rozvíjející se ekonomikou věnují pozornost sociální spravedlnosti a ekonomické udržitelnosti. Agenda 21 pro udržitelnou výstavbu má 3 hlavní cíle: Vytvoření globálního rámce a terminologie pro zkvalitnění všech národních a regionálních programů. Vytvoření agendy (programu) pro činnost CIB v dané oblasti a pro koordinaci práce CIB se specializovanými partnerskými organizacemi. Poskytnutí výchozího materiálu pro definici výzkumných a vývojových aktivit. 37

38 Základní principy udržitelného rozvoje Propojení základních oblastí života: ekonomické, sociální a životní prostředí, přičemž řešení zohledňující pouze jednu nebo dvě z nich není efektivní. Dlouhodobá perspektiva: každé rozhodnutí je třeba zvážit z hlediska dlouhodobých dopadů, je třeba strategicky plánovat. Kapacita životního prostředí je omezená: nejenom jako zdroje surovin, látek a funkcí potřebných k životu, ale také jako prostor pro odpady a znečištění. Předběžná opatrnost: důsledky některých našich činností nejsou vždy známé. Prevence: je mnohem efektivnější než následné řešení dopadů. 38

39 Základní principy udržitelného rozvoje Kvalita života: má rozměr nejen materiální, ale také společenský, etický, estetický, duchovní, kulturní a další. Lidé mají právo na kvalitní život. Sociální spravedlnost: příležitosti i zodpovědnosti by měly být děleny mezi země, regiony i mezi rozdílné sociální skupiny. Zohlednění vztahu lokální globální : činnosti na místní úrovni ovlivňují problémy na globální úrovni, vytvářejí je nebo je mohou pomoci řešit. Vnitrogenerační a mezigenerační odpovědnost: zabezpečení národností, rasové i jiné rovnosti, respektování práv všech současných i budoucích generací na zdravé životní prostředí a sociální spravedlnost. Demokratické procesy: Zapojením veřejnosti již od počáteční fáze plánování vytváříme nejen objektivnější plány, ale také obecnou podporu pro jejich realizaci 39

40 Agenda 2030 V září 2015 se na summitu OSN svět zavázal k tzv. Agendě 2030 V nedávné době došlo v ČR také k restrukturalizaci Rady vlády pro udržitelný rozvoj, která plní mj. funkci poradního orgánu vlády pro směřování k udržitelnému rozvoji České republiky Jde o 17 globálních cílů cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals), které představují program rozvoje do roku 2030: SDG 1: Vymýtit chudobu ve všech jejích formách všude na světě Do roku 2030 odstranit extrémní chudobu všude na světě; extrémní chudoba je v současnosti definována jako život za méně než 1,25 dolaru na den 40

41 Agenda 2030 SDG 2: Vymýtit hlad, dosáhnout potravinové bezpečnosti a zlepšení výživy, prosazovat udržitelné zemědělství Do roku 2030 vymýtit hlad a zajistit přístup všem lidem, zejména chudým a ohroženým, včetně malých dětí, k bezpečné, výživné a dostačující stravě po celý rok Počet podvyživených lidí v rozvojových zemích se od roku 1990 snížil téměř o polovinu, nicméně stále každý devátý člověk na světě trpí podvýživou. Naprostá většina hladovějících lidí přitom žije v rozvojových zemích (zejména v Asii a Africe), kde je zároveň největší přírůstek obyvatel 41

42 Agenda 2030 SDG 3: Zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoli věku První princip Deklarace Konference OSN o životním prostředí a rozvoji deklaruje, že:,,lidské bytosti stojí v ohnisku zájmu o trvale udržitelný rozvoj. Mají právo na zdravý a produktivní život, který je v souladu s přírodou. Do roku 2030 celosvětově snížit míru mateřské úmrtnosti na méně než 70 na 100 tisíc porodů Do roku 2030 ukončit epidemii AIDS, tuberkulózy, malárie a zanedbávaných tropických nemocí a bojovat proti hepatitidě, vodou přenášeným nemocem a ostatním přenosným nemocem 42

43 Agenda 2030 SDG 4: Zajistit rovný přístup k inkluzivnímu a kvalitnímu vzdělání a podporovat celoživotní vzdělávání pro všechny Do roku 2030 zajistit, aby všechny dívky a chlapci ukončili bezplatné, rovnoprávné a kvalitní primární a sekundární základní vzdělání, které bude mít odpovídající a efektivní studijní výsledky V rozvojových zemích navštěvuje v roce 2015 základní školu 91 procent dětí. V roce 2000 to bylo 83 procent dětí. 43

44 Agenda 2030 SDG 5: Dosáhnout genderové rovnosti a posílit postavení všech žen a dívek Celosvětově skoncovat se všemi formami diskriminace žen a dívek Eliminovat všechny formy násilí vůči ženám a dívkám ve veřejné i soukromé sféře, včetně obchodu s lidmi a sexuálního či jiného vykořisťování Rovnost mezi muži a ženami by měla být patrná nejen v právech a povinnostech, ale i v příležitostech k adekvátnímu rozvoji osobního potenciálu každého člověka 44

45 Agenda 2030 SDG 6: Zajistit všem dostupnost vody a sanitačních zařízení a udržitelné hospodaření s nimi Do roku 2030 zajistit univerzální a rovný přístup k bezpečné a cenově dostupné pitné vodě pro všechny Do roku 2030 podstatně zvýšit efektivitu využívání vody ve všech sektorech a zajistit udržitelný odběr a dodávky pitné vody tak, aby byl vyřešen nedostatek vody a podstatně se snížil počet lidí trpících jejím nedostatkem Do roku 2030 zajistit spravedlivě všem odpovídající sanitační a hygienická zařízení a skoncovat s vylučováním na volných prostranstvích, se zvláštním ohledem na potřeby žen, dívek a lidí v těžké situaci 45

46 Agenda 2030 SDG 7: Zajistit přístup k cenově dostupným, spolehlivým, udržitelným a moderním zdrojům energie pro všechny Zhruba každý pátý člověk na Zemi nemá přístup k elektřině. Tři miliardy lidí využívají na vaření a topení dřevo, uhlí, dřevěné uhlí a živočišný odpad. Do roku 2030 podstatně zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na celosvětovém energetickém mixu Do roku 2030 zlepšit mezinárodní spolupráci ve zpřístupňování výzkumu a technologií čisté energie, včetně energie z obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti a pokročilých a čistších technologií fosilních paliv; podporovat investice do energetické infrastruktury a technologií čisté energie 46

47 Agenda 2030 SDG 8: Podporovat trvalý, inkluzivní a udržitelný hospodářský růst, plnou a produktivní zaměstnanost a důstojnou práci pro všechny Udržovat ekonomický růst na hlavu v závislosti na podmínkách jednotlivých zemí, zejména minimálně 7procentní růst HDP ročně v nejméně rozvinutých zemích Postupně až do roku 2030 zlepšovat efektivní využívání globálních zdrojů ve spotřebě i výrobě a učinit vše potřebné pro to, aby ekonomický růst nebyl spojen s poškozováním životního prostředí, v souladu s desetiletým rámcovým programem trvale udržitelné spotřeby a výroby, v jehož čele stojí rozvinuté země 47

48 Agenda 2030 SDG 9: Vybudovat odolnou infrastrukturu, podporovat inkluzivní a udržitelnou industrializaci a inovace Rozvinout kvalitní, spolehlivou, udržitelnou a odolnou infrastrukturu, zahrnující i regionální a přeshraniční infrastrukturu, na podporu ekonomického rozvoje a zvýšené kvality života, se zaměřením na ekonomicky dostupný a rovný přístup pro všechny Výrazně zvýšit přístup k informačním a komunikačním technologiím a usilovat o poskytování všeobecného a cenově dostupného přístupu k internetu v nejméně rozvinutých státech do roku

49 Agenda 2030 SDG 10: Snížit nerovnost uvnitř zemí i mezi nimi Do roku 2030 postupně dosáhnout a udržet růst příjmů spodních 40 procent populace na úrovni vyšší než je celostátní průměr Do roku 2030 posilovat a podporovat sociální, ekonomické a politické začleňování všech, bez ohledu na věk, pohlaví, zdravotní postižení, rasu, etnický původ, náboženské vyznání a ekonomické či jiné postavení 49

50 Agenda 2030 SDG 11: Vytvořit inkluzivní, bezpečná, odolná a udržitelná města a obce Podíl městské populace ve světě neustále roste. Cíl, zajistit do roku 2030 všem lidem na planetě přístup k bezpečnému a cenově dostupnému bydlení a službám, není jednoduchý. Ještě stále se mnohá města nevypořádaly se slumy, kde žije 828 milionů lidí. Do roku 2030 zajistit všem přístup k odpovídajícímu, bezpečnému a cenově dostupnému bydlení a základním službám, zlepšit podmínky bydlení ve slumech 50

51 Agenda 2030 SDG 12: Zajistit udržitelnou spotřebu a výrobu Do roku 2030 dosáhnout udržitelného hospodaření s přírodními zdroji a jejich efektivního využívání Do roku 2030 výrazně snížit produkci odpadů s pomocí prevence, redukce, recyklace a opětovného používání Dosáhnout k životnímu prostředí šetrného nakládání s chemickými látkami a odpady během celého jejich životního cyklu, v souladu s dohodnutými mezinárodními rámci, a výrazně snížit jejich uvolňování do ovzduší, vody a půdy tak, aby se minimalizovaly nepříznivé dopady na lidské zdraví a životní prostředí 51

52 Agenda 2030 SDG 13: Přijmout bezodkladná opatření na boj se změnou klimatu a zvládání jejích dopadů Ve všech zemích zvýšit odolnost a schopnost adaptace na nebezpečí související s klimatem a přírodními pohromami Začlenit opatření v oblasti změny klimatu do národních politik, strategií a plánování 52

53 Agenda 2030 SDG 14: Chránit a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje pro zajištění udržitelného rozvoje Do roku 2025 předcházet a výrazně snižovat znečištění moří, zejména znečištění, které je způsobováno činností na pevnině, včetně odpadků a znečištění z živin Do roku 2020 udržitelně spravovat a chránit mořské a pobřežní ekosystémy, aby se zabránilo výrazným negativním dopadům, mimo jiné posilováním jejich odolnosti a opatřeními na jejich obnovu s cílem zajistit zdravé a produktivní oceány Minimalizovat a řešit dopady okyselování oceánů, mimo jiné prohloubováním vědecké spolupráce na všech úrovních 53

54 Agenda 2030 SDG 15: Chránit, obnovovat a podporovat udržitelné využívání suchozemských ekosystémů, udržitelně hospodařit s lesy, potírat rozšiřování pouští, zastavit a následně zvrátit degradaci půdy a zastavit úbytek biodiverzity Do roku 2020 zajistit ochranu, obnovu a udržitelné využívání suchozemských a vnitrozemských sladkovodních ekosystémů a jejich služeb, zejména lesů, mokřadů, hor a suchých oblastí Do roku 2020 podpořit zavádění udržitelného hospodaření se všemi typy lesů, zastavit odlesňování, obnovit zničené lesy a podstatně zvýšit zalesňování a obnovu lesů na celém světě Do roku 2030 bojovat proti rozšiřování pouští, obnovovat znehodnocenou půdu, včetně pozemků postižených rozšiřováním pouští, suchem či záplavami, usilovat o dosažení světa, ve kterém již nedochází k degradaci půdy 54

55 Agenda 2030 SDG 16: Podporovat mírové a inkluzivní společnosti pro udržitelný rozvoj, zajistit všem přístup ke spravedlnosti a vytvořit efektivní, odpovědné a inkluzivní instituce na všech úrovních Výrazně snížit všechny formy násilí a související míru úmrtnosti všude na světě Skoncovat se zneužíváním, vykořisťováním a obchodem s lidmi a všemi formami násilí na dětech a jejich mučení Do roku 2030 výrazně snížit pohyb nezákonných finančních prostředků a zbraní, usilovat o navrácení odcizeného majetku a bojovat proti všem formám organizovaného zločinu Podstatně omezit korupci a úplatkářství ve všech formách 55

56 Agenda 2030 SDG 17: Oživit globální partnerství pro udržitelný rozvoj a posílit prostředky pro jeho uplatňování Závěrečný cíl shrnuje, co bude agenda Cílů udržitelného rozvoje znamenat na světové úrovni a jak by se mělo globální partnerství vyvinout v příštích 15 letech. 56

57 Trvale udržitelná výstavba Ekologická architektura Pojem, který vznik v 70. letech 20. století jako reakce na ropnou (energetickou) krizi, která otevřela diskuzi a problematiku na téma úspory energie. Zabývá otázkami spojenými s výstavbou budov: Využívání přírodních materiálů a materiálů životními prostředí, ohleduplných k Zabránění ztrátám energie v budovách a snižování energetické náročnosti budov, Efektivní čerpání a využívání energie u přírodních a obnovitelných zdrojů, Zamezení nebo alespoň snížení znečišťování životního prostředí v průběhu procesu samotné výstavby, Co nejlepší začlenění architektury objektu do okolního prostředí bez narušení přirozeného biotopu. 57

58 Trvale udržitelná výstavba Udržitelná budova: Redukuje environmentální vliv na životní prostředí během celého jejího životního cyklu, Zabraňuje znehodnocování přírodních zdrojů, Zabraňuje nadměrné spotřebě zdrojů, Zabraňuje zvýšené produkci odpadů a znečištění životního prostředí, Ochraňuje neobnovitelné přírodní zdroje a zdraví lidí. 58

59 Trvale udržitelná výstavba Jak navrhnout udržitelnou budovu? Navrhnout budovu v souladu s okolním prostředím Využit slunečního záření Zvýšit tepelnou ochranu objektu Využít řízené větrání a zajistit vzduchotěsnost obalových konstrukcí. Zvolit optimální zdroj na pokrytí zbytkové potřeby tepla Volit nízko-teplotní topný systém pro distribuci tepla, zvolit energeticky úspornou výrobu teplé vody Naučit se, jak zelenou budovu provozovat 59

60 Trvale udržitelná výstavba Konstrukční řešení návrhu udržitelných budov Orientace ke světovým stranám zvětšení ploch zasklení orientovaných na jih, prostory, prostory s nižšími požadavky na orientovat na sever. Fotovoltaické články technologie určena na přeměnu zachycené sluneční energie na elektrickou energie, která se uskladňuje v akumulátorech nebo se dodává do veřejné elektrické sítě. Solární kolektory technologie určená na ohřev vody sluneční energií. Akumulační stěna - stěna určená k pasivními zachytávání sluneční energie, který se využívá k ohřevu místností objektu. Přerušení tepelných mostů kvůli únikům tepla (například lehkými předsazenými konstrukcemi balkónů, lodžií a pavlačí). 60

61 Trvale udržitelná výstavba Konstrukční řešení návrhu udržitelných budov Využívání přirozeného prouděné vzduchu úspora elektrické energie. Poměr plochy obálky budovy k jejímu objemu - čím větší plocha obálky budovy v poměru ku objemu, tím větší jsou tepelné ztráty. Tepelné čerpadla technologie určená na ohřívání jednoho média, kterým se vytápí (voda, plyn, ) druhým médiem, které má energetický potenciál a nachází se přímo v daném prostředí. Využívání zeminy jako tepelného izolantu zapuštění zeminy do terénu, respektive přihrnutí zeminy k objektu. Zvýšení tepelného odporu tepelných izolací kvůli snížení úniků tepla. 61

62 Trvale udržitelná výstavba Konstrukční řešení návrhu udržitelných budov Větrné generátory výroba elektrické energie pomocí větrné energie. Využívání přírodních materiálů lehce recyklovatelné, vysoká kvalita z hlediska zdravotního a estetického hlediska. 62

63 Trvale udržitelná výstavba Znázornění transformačního proces tradiční konvenční výstavby dle principů a požadavků trvale udržitelného rozvoje 63

64 Trvale udržitelná výstavba Základní aspekty trvale udržitelného rozvoje 64

65 Trvale udržitelná výstavba Hlavní úlohy trvale udržitelné výstavby budov Zdroje/dopady Současný stav Hlavní úlohy pro trvale udržitelnou výstavbu budov Energie Materiály Emise/ odpady Voda Rostoucí spotřeba energie Nekontrolovatelná spotřeba neobnovitelných přírodních zdrojů Vzrůstající znečištění prostředí Neefektivní spotřeba vody Zvýšení energetické hospodárnosti budov - opatření na úsporu energie (tepelná ochrana budov), - využívání obnovitelných zdrojů energie. Efektivnější využívání materiálů - minimální využívání neobnovitelných materiálních zdrojů, - kontrolované využívání obnovitelných materiálních zdrojů, - návrh a výstavba budov s dlouhou životností, - systémová obnova budov (demontovatelné a opakované využití prvků a konstrukcí), - využívání recyklovatelných materiálů. Omezení produkce emisí a odpadů - snížení produkce škodlivých emisí, - recyklace stavebních materiálů, - snížení produkce odpadů. Snížení spotřeby vody - snížení spotřeby pitné vody, - využívání dešťové vody z povrchového odtoku. Půda Urbanizace Prispievanie k trvalo udržateľnému rozvoju sídiel - efektivní využívání půdy, - strategie trvale udržitelného urbanistického rozvoje, - revitalizace urbanistických sídel. 65

66 Dotazy či připomínky: Děkuji za pozornost Ing. Michal Kraus, Ph.D. 66