Pracovní právo. 1.1 Zákoník práce. Pomůžeme Vám lépe se zorientovat v bludišti zákonných norem a žádnou změnu nepřehlédnout!

Transkript

1 Přehled změn v mzdovém účetnictví a pracovním právu 1. Pracovní právo 1.1 Zákoník práce Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Dohoda o provedení práce 77 odst. 1 ZP předepsaná forma, ve které musí být uzavřena dohoda o provedení práce (stejně jako dohoda o pracovní činnosti) 1 Pracovní právo Upozornění na konkrétní právní úpravu Zákonem nebyla stanovena povinnost písemné formy. Dohoda o provedení práce musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Důvodem k zavedení povinné písemné formy u dohody o provedení práce bylo jednak posílit právní jistotu účastníků tohoto pracovněprávního vztahu, jednak zabránit existujícím snahám prostřednictvím ústních dohod o provedení práce dodatečně zakrývat výkon nelegální práce. V důsledku vložení nového odstavce v ustanovení 77 ZP a zrušení nadbytečného odstavce v ustanovení 76 ZP, došlo k jejich přečíslování. Zvýraznění změn pro rychlejší orientaci Příklad: Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o provedení práce jak v roce 2010, tak v roce 2011, v obou případech jen ústně. Ve vztahu k dohodě o provedení práce uzavřené v roce 2010 k žádnému porušení z jeho strany, co se týče formy předmětné dohody, nedošlo. Uzavřením dohody v jiné než písemné podobě v roce 2011 riskuje zaměstnavatel spor o platnost takové dohody a především pak uložení pokuty ze strany orgánu inspekce práce až do výše Kč. 75 ZP dohoda o provedení práce a maximální rozsah činnosti s ní spojený Pomůžeme Vám lépe se zorientovat v bludišti zákonných norem a žádnou změnu nepřehlédnout! Autor: JUDr. Petr Bukovjan

2 Sociální pojištění Přehled změn v mzdovém účetnictví a pracovním právu 2. Sociální pojištění 2.1 Nemocenské pojištění Nemocenské Podpůrčí doba u nemocenského Podpůrčí doba u poživatelů starobních a invalidních důchodů 28 odst. 1 ZNP zvláštní podpůrčí doba u poživatelů starobních a invalidních důchodů Podpůrčí doba u poživatelů starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně byla omezena a činila 70 kalendářních dnů. Tato podpůrčí doba se však počítá od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény a trvá nejdéle do dne, jímž skončilo zaměstnání, jde-li o zaměstnance (příp. skončilo pojištění, jde-li o OSVČ). Při více dočasných pracovních neschopnostech v jednom kalendářním roce se nemocenské vyplácí v tomto roce nejvýše po dobu 70 kalendářních dnů. Byla-li podpůrčí doba 70 kalendářních dnů vyčerpána v jednom kalendářním roce, nevzniká nárok na výplatu nemocenského od 1. ledna následujícího kalendářního roku, pokračuje-li dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa v tomto následujícím kalendářním roce. Poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu se nemocenské poskytovalo při téže pracovní neschopnosti nejdéle po dobu 81 kalendářních dnů a při více pracovních neschopnostech po dobu 81 kalendářních dnů v jednom kalendářním roce, a to od prvního dne pracovní neschopnosti. Toto omezení neplatilo, jestliže pracovní neschopnost vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání). Pro poživatele starobních důchodů a invalidních důchodů pro invaliditu třetího stupně platí vedle obecné podpůrčí doby v délce 380 kalendářních dnů ještě zvláštní (kratší) podpůrčí doba v rozsahu 70 kalendářních dnů (v období let 2011 až 2013 v rozsahu 63 kalendářních dnů). Uplynutím obecné podpůrčí doby končí výplata nemocenského, i když ještě zvláštní podpůrčí doba neuplynula. Zvláštní podpůrčí doba platí i v případě, že dočasná pracovní neschopnost vznikla pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, nebo v případě nařízené karantény. V období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náleží poživatelům uvedených důchodů vždy náhrada mzdy, platu nebo odměny od zaměstnavatele, a to i v případě, že zvláštní podpůrčí doba již v kalendářním roce uplynula. V období 2011 až 2013 činí podpůrčí doba u poživatelů těchto důchodů 63 kalendářních dnů a počítá se od 22. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény; jinak platí stejné zásady jako pro období Slovní popis ustanovení se zdůrazněním speciálního postupu v daném období 26 ZNP obecná podpůrčí doba Odkaz na související právní úpravu či hesla, která jsou potřeba prostudovat pro bližší pochopení dané problematiky Autor: JUDr. Jan Přib

3 Přehled změn v mzdovém účetnictví a pracovním právu 2 Sociální pojištění Důchodové pojištění Účast na důchodovém pojištění Účast společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditní společnosti na důchodovém pojištění 8 odst. 2 ZDPo podmínky účasti společníků, jednatelů, komanditistů a některých členů družstev na důchodovém pojištění Podmínkou účasti je zúčtování Podmínkou účasti je zúčtování příjmu za kalendářní měsíc ve výši příjmu za kalendářní měsíc ve výši aspoň Kč. aspoň Kč. Podmínkou účasti byla účast na nemocenském pojištění. 1) 1) Podmínkou účasti na nemocenském pojištění bylo dosažení příjmu za kalendářní měsíc ve výši aspoň 400 Kč. Společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, kteří mimo pracovněprávní vztahy vykonávají pro tuto společnost práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, jsou od roku 2009 (neboť od tohoto roku nejsou účastni nemocenského pojištění) účastni důchodového pojištění jen v těch kalendářních měsících, v nichž jim byl zúčtován příjem započitatelný do vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění aspoň ve výši rozhodného příjmu. Rozhodný příjem činí jednu čtvrtinu součinu všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, za který se posuzuje účast na důchodovém pojištění, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; rozhodný příjem se zaokrouhluje na celé stokoruny směrem nahoru. Výpočtem vychází, že v roce 2011 činí rozhodný příjem částku Kč. Je-li tedy uvedeným osobám v roce 2011 zúčtován v kalendářním měsíci příjem aspoň ve výši Kč, jsou tyto osoby v daném měsíci účastny důchodového pojištění a z tohoto příjmu zaplatí i pojistné na důchodové pojištění. Není-li v kalendářním měsíci zúčtován požadovaný příjem, nejsou v tomto měsíci účastny důchodového pojištění a z příjmu neplatí pojistné na důchodové pojištění. Podmínkou účasti je zúčtování příjmu za kalendářní měsíc ve výši aspoň Kč Příklad: Společník s. r. o. vykonává pro společnost práci za odměnu mimo pracovněprávní vztah. Výše odměny v roce 2011 činí Kč za kalendářní měsíc. Za červenec 2011 mu byla vyplacena odměna ve výši Kč. Tento společník bude účasten důchodového pojištění jen v červenci 2011 a z odměny Kč bude též zaplaceno pojistné. V ostatních měsících roku 2011 společník nebude účasten důchodového pojištění a z odměny ve výši Kč se pojistné na důchodové pojištění také odvádět nebude (celkem se tedy pojistné neodvede z částky Kč (tj. 11 x 6 000). 5 odst. 1 a 2 ZPSZ vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění 7 odst. 1 písm. a) a b) ZPSZ sazby pojistného na důchodové pojištění Příklad ilustrující použití v daném období a zdůrazňující rozdíly v aplikaci mezi obdobími Autor: JUDr. Jan Přib

4 Sociální pojištění Přehled změn v mzdovém účetnictví a pracovním právu 2.4 Organizace a provádění sociálního zabezpečení Oprávnění OSSZ kontrolovat správnost určení náhrady mzdy v počátečním období dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény 13 odst. 2 ZOPSZ oprávnění OSSZ ke kontrole pro účely správnosti odvodu pojistného na sociální zabezpečení Okresní správy sociálního zabezpečení jsou oprávněny kontrolovat správnost určení náhrady mzdy a jiných příjmů poskytovaných po dobu prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény u všech zaměstnavatelů za účelem určení správné výše pojistného. Okresní správy sociálního zabezpečení byly oprávněny kontrolovat výši dávek nemocenského pojištění, které od odváděného pojistného odečítaly organizace. Před rokem 2009 odečítali zaměstnavatelé, kteří měli charakter organizace (tj. měli více než 25 zaměstnanců) od odváděného pojistného na sociální zabezpečení úhrn dávek nemocenského pojištění, které zúčtovali svým zaměstnancům. Od roku 2009 odečítají zaměstnavatelé od odváděného pojistného polovinu náhrady mzdy a jiných příjmů, které v počátečním období dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zúčtovali svým zaměstnancům. Za účelem určení správné výše pojistného na sociální zabezpečení jsou okresní správy sociálního zabezpečení oprávněny kontrolovat i správnost určení výše této náhrady mzdy a jiných příjmů. Od roku 2011 se však toto oprávnění OSSZ týká jen zaměstnavatelů s průměrným měsíčním počtem zaměstnanců nižším než 26, kteří si pro kalendářní rok zvolili vyšší sazbu pojistného na sociální zabezpečení, tj. sazbu 26 %. Okresní správy sociálního zabezpečení jsou oprávněny kontrolovat správnost určení náhrady mzdy a jiných příjmů poskytovaných po dobu prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény u zaměstnavatelů s počtem zaměstnanců nižším než 26, kteří si zvolili vyšší sazbu pojistného. 7 odst. 1 písm. a) bod 2 a odst. 3 a 4 ZPSZ vyšší sazba pojistného 9 odst. 2 a 4 ZPSZ odečet poloviny zúčtované náhrady mzdy viz také hesla Sazby pojistného u zaměstnavatelů a Odečet zaměstnavatele od odváděného pojistného v části 2.3 Odkaz na související právní úpravu či hesla, která jsou potřeba prostudovat pro bližší pochopení dané problematiky Autor: JUDr. Jan Přib 3. Zdravotní pojištění Minimální vyměřovací základ OSVČ 3a odst. 2 ZPZP vyměřovací základ OSVČ

5 Přehled změn v mzdovém účetnictví a pracovním právu 3 Zdravotní pojištění Minimální měsíční vyměřovací základ Kč ,50 Kč ,50 Kč Kč Minimální záloha Kč Kč Kč Kč Minimální roční pojistné OSVČ Kč Kč Kč Kč Výše měsíčního minimálního vyměřovacího základu OSVČ pro roky vychází z 50% průměrné mzdy blíže viz komentář u předchozího hesla Maximální vyměřovací základ zaměstnance a OSVČ. Rozhodným obdobím pro placení pojistného OSVČ je kalendářní rok, za který se pojistné platí. Nejkratším poměrným obdobím je jeden kalendářní měsíc. Pokud tedy OSVČ provozuje samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní zdroj příjmů alespoň jeden den v kalendářním měsíci, považuje se z hlediska zdravotního pojištění za OSVČ po celý tento kalendářní měsíc, ovšem s povinností zaplatit i za tento měsíc alespoň minimální zálohu na pojistné. Jestliže OSVČ během rozhodného období změní zdravotní pojišťovnu, musí odvést těmto pojišťovnám poměrnou část pojistného, a to podle doby pojištění u každé z nich. Za měsíce, ve kterých bylo podnikání hlavním zdrojem příjmů, musí podnikatel odvést zdravotní pojišťovně, u které byl v té době pojištěn, pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu. V případě změny zdravotní pojišťovny je povinností osoby samostatně výdělečně činné oznámit nově zvolené zdravotní pojišťovně výši záloh vypočtených z vyměřovacího základu. Trvá-li nemoc pouze po část kalendářního měsíce, nemá OSVČ v tomto směru žádnou úlevu a pokud se jedná o hlavní zdroj příjmů, musí být i za tento měsíc zaplacena v roce 2011 alespoň minimální záloha Kč, jinými slovy musí být u OSVČ při odvodu pojistného dodržen minimální vyměřovací základ. Odlišně se postupuje v případě, kdy nemoc OSVČ trvá po dobu nejméně jednoho celého kalendářního měsíce. OSVČ není povinna platit zálohy za kalendářní měsíce, v nichž byla uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů. Tuto skutečnost však musí OSVČ zdravotní pojišťovně průkazně doložit (zpravidla kopií neschopenky), neboť za běžného stavu není zdravotní pojišťovně tato skutečnost známa, resp. ji nemůže předpokládat. Tuto okolnost lze sice dokladovat i se zpětnou platností, nicméně jejím opožděným oznámením vzniká problém jak na straně OSVČ, tak následně u zdravotní pojišťovny, kdy dodatečně dochází ke změně výše placené zálohy včetně navazujícího odvodu pojistného z minimálního vyměřovacího základu, platného pro OSVČ. Z obecného pohledu lze konstatovat, že pojistné se sice platí i za měsíce, kdy je OSVČ nemocná, nicméně zvýhodnění OSVČ spočívá ve skutečnosti, že pokud OSVČ měla nárok na výplatu nemocenského po celý kalendářní měsíc, nemusí být za tento měsíc dodržen minimální vyměřovací základ. Jestliže tento nárok na nemocenské není, musí být i v těchto měsících minimum dodrženo. Přeplatek OSVČ na pojistném za rok 2010 může vzniknout tím způsobem, že na základě příznivého vývoje ekonomických výsledků samostatné výdělečné činnosti za rok 2009 platila OSVČ v roce 2010 vysoké zálohy na pojistné, avšak v důsledku nepříznivého vývoje v roce 2010 jí vznikla povinnost zaplatit za tento rok nižší pojistné, třeba i v minimální povinné výši. V případě řešení přeplatku pojistného za rok 2010 lze v roce 2011 postupovat dvojím způsobem. OSVČ buď může požádat zdravotní pojišťovnu o převedení přeplatku na úhradu záloh na pojistné pro další období roku 2011 (vyznačit v Přehledu za rok 2010), anebo požádá o jeho vrácení, přičemž za podání žádosti se považuje i předložení Přehledu. Zdravotní pojišťovna je pak podle zákona povinna vrátit přeplatek do jednoho měsíce od jeho zjištění za předpokladu, že OSVČ nemá vůči zdravotní pojišťovně splatný závazek. 3 Příklad 1: OSVČ platila v roce 2011 měsíčně minimální zálohy Kč, za rok 2011 vykáže ztrátu. Minimální vyměřovací základ musí být respektován i v případech, kdy je za rozhodné období kalendářního roku vykázán příjem po odpočtu výdajů nižší, než zákonem stanovený minimální vyměřovací základ, nebo i za situace, kdy je OSVČ ve ztrátě. Zákonné minimum musí být dodrženo, zaplacené zálohy se nevracejí. Příklad 2: OSVČ platila od ledna 2011 minimální zálohy Kč a od měsíce podání Přehledu (březen 2011) pak Kč, za rok 2011 vykáže příjmy Kč a výdaje Kč. Pojistné za rok 2011 se vypočte následovně: P = 0,135 x 0,5 x ( ) = Kč Na zálohách bude za rok 2011 zaplaceno celkem Kč, doplatek činí Kč. Autor: Ing. Antonín Daněk

6 6 4 4 Daně z příjmů Přehled změn v mzdovém účetnictví a pracovním právu 4. Daně z příjmů Nezdanitelné části základu daně Úroky z úvěru či půjčky použitých na financování bytových potřeb 15 odst. 3 a 4 ZDP podmínky pro možnost uplatnění zaplacených úroků z úvěru či půjčky použitých na financování bytových potřeb jako nezdanitelných částí Zaměstnanec, který si u svého zaměstnavatele uplatnil snížení základu daně Nově je zaměstnanec v případě nezahájení stavby do čtyř let od uzavření úvěrové o úroky z úvěru použitého na nákup pozemku, musel plátci prokázat, že do 4 let smlouvy povinen sám podat daňové přiznání, ve kterém spolu s ostatními od uzavření úvěrové smlouvy zahájil stavbu. ZDP neupravoval řešení porušení zdanitelnými příjmy zdaní také částku odpovídající úrokům z úvěru, které si v minulých letech uplatnil u zaměstnavatele za účelem snížení základu daně. této podmínky. Pokud tedy tato podmínka nebyla prokázána, musel plátce zpětně přepočítat jednotlivá uplynulá zdaňovací období. Související výstavba musela být uskutečněna pomocí úvěru na financování Již nemusí být použit pouze úvěr na financování bytových potřeb. bytových potřeb. Zaměstnanec, který si u svého zaměstnavatele uplatnil snížení základu daně o úroky z úvěru použitého na nákup pozemku, musí plátci prokázat, že do 4 let od uzavření úvěrové smlouvy zahájil stavbu. Pokud nebyla podmínka zahájení stavby do 4 let od uzavření úvěrové smlouvy prokázána, musel do roku 2010 plátce zpětně přepočítat jednotlivá uplynulá zdaňovací období. Tento postup byl administrativně náročný a v některých případech i těžko proveditelný, protože zaměstnanec u plátce už po čtyřech letech nemusel pracovat. Od roku 2011 je zaměstnanec v případě nezahájení stavby do čtyř let od uzavření úvěrové smlouvy povinen sám podat daňové přiznání. V daňovém přiznání bude tento příjem (částka odpovídající úrokům z úvěru, které si v minulých letech uplatnil u zaměstnavatele za účelem snížení základu daně) vykázán jako ostatní příjem podle ust. 10 ZDP. Pokud zaměstnanec splní časový test a do čtyř let zahájí stavbu, bude snížení základu daně nadále uplatňovat u zaměstnavatele. Nárok na tuto nezdanitelnou částku musí poplatník plátci prokázat výpisem z listu vlastnictví a také stavebním povolením nebo ohlášením stavby, která byla na předmětném pozemku postavena. Pro možnost uplatnění nezdanitelné části základu daně ve výši zaplacených úroků zákon o daních z příjmů v ust. 15 odst. 3 a 4 stanoví následující podmínky: 1. Půjčka nebo úvěr musí být využity na financování bytových potřeb. 2. Fyzická osoba uplatňující odpočet musí být účastníkem smlouvy o financování bytových potřeb. Půjčka nebo úvěr musí být poskytnuty fyzické osobě. 3. Poplatník musí předmět bytové potřeby vlastnit a užívat jej k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomka, rodičů nebo prarodičů obou manželů. 4. Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně poplatníků v téže domácnosti, nesmí překročit za rok Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatněná částka překročit jednu dvanáctinu maximální částky za každý měsíc placení úroků. 5. Existuje-li více účastníků úvěrové smlouvy, může si úroky uplatnit jeden z nich nebo všichni rovným dílem. Autorka: Jaroslava Pfeilerová

7 Přehled změn v mzdovém účetnictví a pracovním právu 4 Daně z příjmů 7 Náklady zaměstnavatele Motivační příspěvek pro studenty 24 odst. 2 písm. zu) ZDP motivační příspěvek jako daňový náklad 25 odst. 1 písm. j) ZDP výdaje (náklady) nad limity stanovené ZDP nebo zvláštními předpisy nelze pro daňové účely uznat Původní právní úprava možnost daňového uplatnění tohoto příspěvku neobsahovala Do daňově účinných nákladů je nově možné v souladu s ust. 24 odst. 2 písm. zu) ZDP uplatnit motivační příspěvky poskytnuté na základě smluvního vztahu žákovi nebo studentovi připravujícímu se pro poplatníka na výkon profese, a to do výše Kč měsíčně, v případě studenta vysoké školy do Kč měsíčně. Motivačním příspěvkem se rozumí stipendium, příspěvek na stravování, ubytování nebo jízdné. Zaměstnavatel může do daňově uznatelných nákladů zahrnout motivační příspěvek poskytnutý na základě smluvního vztahu žákovi nebo studentovi připravujícímu se pro poplatníka na výkon profese, a to do výše Kč měsíčně, v případě studenta vysoké školy do výše Kč měsíčně. Částka motivačního příspěvku poskytovaná nad stanovený limit není pro zaměstnavatele daňovým výdajem. Podle ZDP se motivačním příspěvkem rozumí: stipendium, příspěvek na stravování, ubytování, vzdělávání ve vzdělávacích zařízeních související s budoucím výkonem profese, jízdné v prostředcích hromadné dopravy do místa vzdělávání a na pořízení osobních ochranných prostředků a pomůcek poskytovaných nad rámec zvláštních právních předpisů. Z hlediska studenta je obdržený příspěvek posouzen jako zdanitelný příjem plynoucí v souvislosti s budoucím výkonem závislé činnosti. Tento příjem zdaní poplatník ve vlastním daňovém přiznání nebo prostřednictvím budoucího zaměstnavatele. Příklad: Společnost Gama s. r. o. na základě smluvního vztahu vyplácela po celý rok 2011 motivační příspěvek studentovi střední školy ve výši Kč měsíčně. Daňově uznatelným nákladem společnosti bude částka ve výši Kč (2 000 x 12), částka nad limit ve výši Kč (1 000 x 12) společnost uplatnit nemůže. Student neměl v roce 2011 mimo motivační příspěvek žádný jiný zdanitelný příjem. U budoucího zaměstnavatele podepsal prohlášení poplatníka a požádal o roční zúčtování. Výpočet daňové povinnosti: Výpočet daňové povinnosti Částka v Kč Příjem Daň 15 % Sleva na poplatníka Sleva na studujícího poplatníka Daňová povinnost 0 4 Autorka: Jaroslava Pfeilerová

8 8 4 Daně z příjmů Přehled změn v mzdovém účetnictví a pracovním právu Správa daně ze závislé činnosti Řádné vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob (žlutý tiskopis MFin 5466) 38d odst. 10 ZDP povinnost plátce daně podat vyúčtování místně příslušnému správci daně (nestanoví však lhůtu ta je uložena DŘ) 137 DŘ lhůta pro podání vyúčtování do čtyř měsíců po uplynutí kalendářního roku 69 ZSDP vybíraní daně srážkou Porovnání lhůt pro podávání vyúčtování daně vybírané srážkou podle zákona o správě daní a poplatků platného do a daňového řádu, který nabyl účinnosti od : Vyúčtování za rok naposledy podávané v roce 2010 Postup platný poprvé pro vyúčtování za rok 2010 podávané v roce 2011 Zrušený zákon o správě daní a poplatků v ust. 69 stanovil lhůtu pro podání Daňový řád lhůtu stanovenou zákonem o správě daní a poplatků mění, stanoví vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou do třiceti dnů ode dne, v němž byl povinnost podat vyúčtování do čtyř měsíců po uplynutí zdaňovacího období. plátce povinen odvést poslední daňovou povinnost (tj. 31. ledna + 30 dnů). To znamená, že za rok 2010 bude s uplatněním 33 DŘ možné podat vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou do následujícího roku včetně. Vzhledem k tomu, že konec lhůty v letošním roce připadne na sobotu, posune se termín na nejbližší pracovní den tj Pokud je s vyúčtováním spojena i povinnost odvést daň je splatná poslední den lhůty pro podání vyúčtování. Platnými vzory tiskopisu pro podání jsou Vyúčtování č. 11, 12. Platný vzor tiskopisu pro podání je Vyúčtování č. 13. Hlavní procesní úprava pro vybírání srážkové daně je uvedena v ust DŘ. Při správě srážkové daně je však nutné využívat i jiná související ustanovení daňového řádu a také zákona o daních z příjmů. V souvislosti se změnami, které přinesl daňový řád, je daň z příjmů vybíraná srážkou na základě tvrzení plátce ve vyúčtování vyměřena. Také tento nový institut vyměření daně platí již za zdaňovací období roku Lhůtu pro podání vyúčtování nelze prodloužit ( 38d odst. 10 ZDP). Daňový řád umožňuje podat vyúčtování podle rozhodnutí plátce v listinné podobě nebo elektronicky DŘ daň vybíraná srážkou následující heslo Následné a dodatečné vyúčtování daně vybírané srážkou dle zvláštní sazby daně heslo Zdaňování členů statutárních orgánů českých právnických osob daňových nerezidentů tyto příjmy podléhají dani z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně a plátce je musí zahrnout do vyúčtování Pomůžeme Vám lépe se zorientovat v bludišti zákonných norem a žádnou změnu nepřehlédnout! Autorka: Jaroslava Pfeilerová