1/72. SH72120 F-86H Hog 1/72SH72167 F-86H Hog in ANG Service 1/72

Transkript

1 1/72 SH L Sare og 1/72 SH K NTO ll Weather ighter 1/72 SH H Hog 1/72SH H Hog in N Servie 1/72 SH72160 ell X-1 / 1/72 SH72158 X-1 Last Moel 1/72 SH Skystreak 1/72SH72173 Hawker Sea Hawk /RR Mk.101 1/72 SH72068 Hispano viaion Ha-220 Super Saeta 1/72 SH72075 H-37 Mojave 1/72 SH72177 M I.58 Puará In oreign Servie 1/72 History Notes researhe y Jorge Raul igari, uenos ires, rgentina In the mi 1960s the rgentine ir ore issue a speifiation for a new groun attak airraft that woul e apale of proviing lose air support for the rmy. The requirement was hane over to the ir ore owne ária Militar e viones (M). The proposal formally presente to the ir ore on January was for a twin-turoprop, two seat, low wing an T-taile airraft that woul e apale of low an slow flight in orer to aomplish its require mission. y ugust , the first prototype mae its initial flight, powere y arret TP-331-U303 engines. Two more protoypes woul follow ut prolems with the merian engine an some straine relations with the U.S. le to the aoption of renh Turomea ztazou engines. Shortly after, it was suggeste y the wife of one of the flight test pilots, 1st Lieutenant igier, that the airraft e name after the loal Quehua inian trie wor for fortress. This name, Puará, was aepte.the first proution example flew for the first time on Novemer , y whih time a Puará Task roup was preparing the ase they were estine to operate from: ase érea Militar (M) Reonquista, in the provie of Santa é. y the time the first two Puarás, -501 an -502 arrive at the ase on ugust , the ountry ha een steaily suffering from the infiltration of ommunist guerrillas, mainly from neighouring olivia, in the northern orer areas of rgentina. The rgentine rmy manage to get authorization to mount Operaión Inepenenia (Operation Inepenene) to remove the threat from rgentine soil. uring the suessful operation, four Puarás operate in support of the rmy from the Military viation Shool in the provine of óroa.tension with neighouting hile at the en of 1978 saw the ir ore eploy all it's Puarás to two ases in Patagonia: M Puerto Santa ruz in the provine of Santa ruz an M uerte eneral Roa in the provine of Rio Negro. ortunately ommon sense prevaile an the airraft returne to normal status shortly thereafter, ut the risis serve to prove that oth the airraft an personnel oul e onsiere operational.y 1982, the military government that ha overthrown the previous inept ivilian government was in eline an the rmy an Navy ommaners organize the taking of the Malvinas (alklan) Islans to improve their image, never antiipating that reat ritain woul mount a huge effort to retake the islans. No matter how just one may onsier the ause, it is very sa that suh a onflit oul have ever taken plae, an the ir ore was fore y the events to provie full support for the ensueing operations.fter the taking of the Islans in pril , it was foun that few omat airraft oul e sent to operate from them after apture, ue to inaequate failities an runways. However, the Puará was foun to e one of them, ue to it's ruggeness an strong unerarriage. In peaetime servie, the Puará was always left in a natural metal finish, ut all airraft operating in the war theater were orere to e amouflage, so they reeive a oat of light rown, light green an light lue. Only three Puarás were atually shot own uring omat: one y a Stinger missile, one y a Sea Harrier an the other y small arms fire.oreign operators are the Uruguayan ir ore an the Sri Lankan ir ore, the latter having seen omat themselves against Tamil reels an suffere the loss of two of its Puarás. olomia is returning the three Puarás that were onate y the rgentine overnment in 1989, ue to lak of spares an funs to maintain suh a small fore.proution ene in Otoer 1988, reahing 108 airraft an three prototypes. few airraft were elivere to the ir ore as late as 1996 however, with three airraft still remaining unelivere ue to lak of funs. Taking this into aount, there is no out the Puará will remain an rgentine ir ore asset for years to ome. Tehnial Speifiations: Span 47 ft 6 in (14,50 m), Length 46 ft 9 in (14.25 m), Height 17 ft 1 in (5.36 m), Maximum spee 466mph (750km/h), Range 2002 nautial miles (3710 km). Z V polovině šeesátýh let vyalo rgentinské vojenské letetvo novou speifikai na itevní letoun vhoný pro poporu pozemníh jenotek. Požaavek yl přeán továrně ária Militar e viones (M), která se ujala konstruke tohoto nového itevního letounu. Návrh formálně přeložený rgentinskému vojenskému letetvu ne 29.lena 1968 přestavil voumotorový, vousealový turovrtulový olnoplošník s oasními plohami ve tvaru T, který měl ýt shopen ojovýh operaí v přízemníh výškáh při snížené letové ryhlosti. První prototyp poháněný motory arret TP-331-U303 vzlétl 20.srpna Násleovala výroa alšíh vou prototypů. alší vývoj letounu I-58 yl ovlivněn prolémy s amerikými motory, a také vzrůstajíím napětím ve vztazíh s US, takže ylo rozhonuto o zástavě franouzskýh motorů Turomea ztazou. Kráte potom yl letoun na návrh manželky jenoho ze zkušeníh pilotů, 1.Lieutenanta igiera, pojmenován Puará, ož v jazye místního iniánského kmene Quehua znamená Pevnost.První sériový letoun vzlétl , a to v oě, ky yla připravována leteká záklana, ase rea Militar (M) Reonquista v provinii Santa é, ze které měly letouny I-58 Puará v uounu operovat. První va letouny Puará, -501 a -502, orazily na záklanu v oě, ky země trpěla pronikáním komunistikýh ojůvek, a to přeevším ze sousení olivie na severní hranii rgentiny. rgentinská armáa ostala souhlas s proveením operae Operaión Inepenenia, zaměřené na ostranění tohoto neezpečí z argentinského území. ěhem této úspěšné operae pak operovaly 4 letouny Puará ze záklany Leteké vojenské školy v provinii oróa. Kvůli napětí se sousení zemí hile yly konem roku 1978 všehny letouny Puará přesunuty na vě záklany v Patagonii. Napjatá situae se rzy uklinila a tak se letouny vrátily na svou půvoní záklanu. V roe 1982 značně poklesla popularita nové vojenské vláy, která svrhla přehozí ivilní vláu. Vojenská vláa hleala způso, jak zvýšit svoji popularitu mezi veřejností a tak armání a vojenské velení naplánovalo útok zaměřený na osazení alklanskýh ostrovů (Malvíny), na které si rgentina činila nárok. Při plánování této operae si veouí vojenští přestavitelé nijak nepřipouštěli možnost, že y se Velká ritánie oholala k masivnímu protiútoku, zaměřeném na zpětné oytí ostrovů. rgentinské vojenské letetvo ylo nueno se této pohyné operae aktivně zúčastnit. Po osazení alklanskýh ostrovů ylo zjištěno, že na Malvíny může ýt přesunuto pouze několik vojenskýh letounů, shopnýh ojovýh operaíh z oytého území. Neostatečná tehniká vyavenost záklaen a špatný stav letištníh ploh značně omezovala použití letounů k oraně získaného území, a tak letouny Puará yly jeny z mála strojů shopnýh operovat ze záklaen na Malvináh, a to přeevším pro svoji oolnou konstruki a pevný povozek V mírovýh oáh letouny Puará neyly opatřeny žánou kamufláží, a létaly v půvoní arvě kovu. Všehny letouny, které se zúčastnily ojovýh operaí, yly pole rozkazu přestříkány kamuflážními arvami, a to světle hněou, světle zelenou a světle morou arvou. ěhem ojovýh operaí v olasti Malvín yly sestřeleny pouze tři letouny Puará, jeen stroj raketou Stinger, jeen letounem Harrier, a jeen střelou ručníh zraní. Zahraniční uživatelé letounů Puará se staly vojenská letetva Uruguaye a Sri Lanky. Vojenské letetvo Sri Lanky letouny Puará nasailo v ojíh proti Tamilským reelům a ěhem ojovýh operaí yly va letouny Puará ztraeny. Tři letouny Puará yly věnovány v roe 1989 Kolumijskému letetvu, které je nyní vraí zpět o rgentiny a to z ůvoů neostatku náhraníh ílů a finančníh prostřeků nutnýh pro jejih úržu. Výroa letounů Puará yla ofiiálně ukončena v říjnu 1988, a elkový počet vyroenýh strojů osáhl počtu 108 kusů sériovýh strojů plus tři prototypy. Posleníh několik kusů ylo však oáno až v roe 1996, a tři alší stroje neyly osu okončeny pro neostatek finančníh prostřeků. Zá se, že letouny Puará nezmizí z vlastnitví rgentinského vojenského letetva ani v naházejííh léteh. Tehniké úaje: Rozpětí 14,50 m. élka 14,25 m. Výška 5,36 m. Max. ryhlost 750 km/ho. Max.olet 3710 km.

2 ÍLY - PRTS I-58 Puará, No 2203 (půvoně argentinský stroj -579), suarón e Operaiones speiales No 314, uerza érea olomiana. Kolumie zakoupila v rgentině tři Puary. I-58 Puará, No 2203 (originally rgentinean -579 mahine), suarón e Operaiones speiales No 314, uerza érea olomiana. olomia purhase three mahines form rgentina. M. ila/white H1/1 H8/8 H8/8 ila/white H1/1 ilá/white H1/1 arvy UNZ/ UNZ olors Černošeá/ LK RY Světle šeá/ LIHT RY Hliník/ LUMINIUM Černá pneu/ TIR LK H68/ 36 H314/ 314 H8/ 8 H77/ 137 PP P SH72177 M I.58 Puará In oreign Servie 2 Světle šeá Light gray H311/311 arva kovu Natural metal H8/8 SH72177 M I.58 Puará In oreign Servie 9

3 I-58 Puará, Z485, / osome own, V. ritánie, květen Půvoně argentinský stroj -515 yl ukořistěn na M Malvinas 14. červene 1982 a poté testován ve V. ritánii. V současnosti je vystavován v R Museum osfor. Velká ritánie ukořistila ve vále o alklany šest letounů I- 58, minimálně tři yly testovány v letu. M. I-58 Puará, Z485, / osome own, reat ritain, May Originally rgentinean mahine -515 was apture at M Malvinas on 14 July 1982 an later test flown in reat ritain. t present this mahine is in exhiit of R osfor Museum. uring the alklan onflit reat ritain apture six I-58 mahines an at least three of them were test flown. SSTV - SSMLY 1a 1 2a 2 pření/ront zaní/rr H8/8 2x sestava/2 PS Instrument panels an onsoles Paluní esky a konzole 3a H8/8 RONT RR RONT RR ilá/white H1/1 H8/8 H8/8 okpit parts íly v kokpitu STP 2 STP STP 2a STP 3a STP 3 Světle zelená Světle hněá Light reen Light rown H336/336 H27/44 Světle morá Light lue H314/314 SH72177 M I.58 Puará In oreign Servie 8 STP 3 SH72177 M I.58 Puará In oreign Servie 3

4 8 okpit interior Vnitřek kainy SSTV - SSMLY I-58 Puará, No 227, suarón éreo N 1 (taque), uerza eréa Uruguaya, Uruguayské letetvo zakoupilo v rgentině v roe 1982 šest Puar. M. I-58 Puará, No 227, suarón éreo N 1 (taque), uerza eréa Uruguaya, Uruguayan ir ore in 1982 purhase six mahines from rgentina. Střírna/Silver H8/8 INSRT WIHT (8 RMS) INTO NOS /vyvážit moel závažím (8 gramů) o špičky H8/8 9 H8/8 ilá/white H1/1 10 Up until 1982, the laning gear struts were painte in light grey S or in lustreless aluminium finish. fter the 1982 war, the laning gear struts were painte in very light green similar to the "uk gg lue". ll the laning wells an oors were painte in lustreless or flat aluminium. NOTS OUT OLOURIN poznámky ke zarvení ž o r yly vzpěry povozku natírány světle šeou S arvou neo měly matný hliníkový povrh. Po vále v r yly natřeny velmi světlou zelenou arvou poonou "arvě kahníh vaje". Povozkové šahty a kryty měly matný hliníkový povrh. 2x sestava/2 PS SH72177 M I.58 Puará In oreign Servie 4 Tmavá zelená Tmavá šeá ark green ark gray H302/302 H308/308 Světle šeá Light ray H311/311 SH72177 M I.58 Puará In oreign Servie 7

5 11 SSTV - SSMLY 16 SSTV - SSMLY Unerarriage wells an its oors inner sies Povozkové šahty a vnitřní strany krytů x sestava/2 PS 19 2x sestava/2 PS 15a 15 SH72177 M I.58 Puará In oreign Servie 5 SH72177 M I.58 Puará In oreign Servie 6