STAVEBNICTVÍ 1. Postavení stavebnictví v NH a základní trendy jeho vývoje

Transkript

1 II STAVEBNICTVÍ 1. Postavení stavebnictví v NH a základní trendy jeho vývoje 2. Stavební trh 3. Stavební produkce a ceny 4. Pracovníci a mzdy 5. Hospodářské výsledky

2 II - 1 POSTAVENÍ STAVEBNICTVÍ V NH A ZÁKLADNÍ TRENDY JEHO VÝVOJE V České republice, obdobně jako ve většině ekonomicky vyspělých zemí, patří stavebnictví mezi hlavní národohospodářská odvětví, a lze jej považovat za jeden z pilířů národní ekonomiky, když - vytváří přibližně 7 % hrubé přidané hodnoty (v běžných cenách), - zaměstnává kolem 9 % osob pracujících v civilním sektoru, vykazuje dlouhodobě stabilizovanou zaměstnanost, - po věcné stránce je hlavním tvůrcem budov a staveb, které jsou jednou z hlavních součástí hrubého fixního kapitálu; jeho tvorba je jedním z faktorů růstu výkonnosti celé ekonomiky. V průběhu transformace stavebnictví prokázalo schopnost adaptovat se na tržní podmínky: - vyrovnává se změnou poptávky, restrukturalizací výrobní základny, stejně jako - s nároky na vyšší kvalitu i architektonickou úroveň stavebních děl, - úspěšně sleduje evropské trendy ve všech hlavních oborech stavění Především ale stavebnictví - se opírá o vlastní výrobní a ekonomický potenciál i o know-how zahraničních partnerů, kteří jsou významnými vlastníky největších stavebních společností se sídlem v České republice, - vytvořilo tržní strukturu, z hlediska velikosti podniků i jejich organizačních právních forem, která je tvořená klasickými dodavatelsko odběratelskými sítěmi se širokým zázemím poddodavatelů, developerských firem, architektů, projektantů a s vazbami na aktivity v oblasti trhu pozemky a ostatními nemovitostmi, - významně se podílí na obnovování dynamiky celé české ekonomiky, - v řadě aktivit je na úrovni stavebnictví zemí Evropské unie, nebo se jí blíží. Nezanedbatelný je multiplikační efekt odvětví, spočívající v tom, že ovlivňuje jak poptávku po výrobcích ostatních odvětví (ve stavebnictví se spotřebuje ročně cca za 200 mld. Kč výrobků a služeb z jiných odvětví), tak následných služeb, spojených s údržbou stavebních děl. Podle výpočtů z národních účtů vyvolávající investice do stavebních prací více než trojnásobný růst produkce v celé ekonomice, růst zaměstnanosti a znamenají značné přínos do státního rozpočtu a dlouhodobé účinky na státní finance (splátky úvěrů) a službách. Stavebnictví také, zejména v dlouhodobějším horizontu, indikuje s časovým předstihem další vývoj celé ekonomiky. Ve struktuře produkce mají trvale výlučné postavení práce v tuzemsku - podíl stavebních prací v zahraničí a podobný podíl má nová výstavba (včetně rekonstrukcí a modernizací).

3 Nejsilnějším směrem výstavby v 2. polovině 90. let se staly inženýrské stavby, a to díky státním zakázkám na dopravní infrastrukturu. Toto postavení převzala inženýrská výstavba po nebytových nevýrobních budovách, které byly objemově nejsilnějším segmentem trhu v 1. polovině dekády, díky prudkému rozvoji bankovního sektoru; pokles jeho investičních aktivit částečně kompenzovaly investice zahraničních maloobchodních řetězců. Zahraniční investice se jeví dalším významným zdrojem financování investic a stavebních prací. Podíl bytové výstavby, který má v zahraničních ekonomikách obvykle vedoucí postavení, se v ČR stále pohybuje na nižší úrovni. I při postupně pozitivním vývoji rentability stavebních prací nadále přetrvává nízká úroveň dosahovaného zisku stavebních podniků. Přetrvává také nedostatek vlastního kapitálu, zvláště v malých a středních podnicích, což např. znesnadňuje jejich přístup k úvěrům a ztěžuje pozici v soutěžích o zakázky (u kterých jsou vyžadovány vysoké garance, příp. účast na financování výstavby). * * * Po roce 1990 došlo v důsledku transformačních změn k výraznému reálnému poklesu stavební produkce se dnem v roce V letech 1994 až 1999 měl vývoj cyklický charakter s růstem v letech a recesí v letech Rokem 2000 nastalo období oživení a růstu, který trval, přes určitý pokles dynamiky, i v dalších letech; v roce 2005, to je již šestý rok nepřetržitého růstu.

4 II - 2 STAVEBNÍ TRH II POČET A STRUKTURA STAVEBNÍCH PODNIKŮ Počet podniků s převažující stavební činností (OKEČ 45, dále stavební podniky), které byly registrovány Českým statistickým úřadem, přesáhl na konci roku tisíc subjektů a od té doby se pohybuje nad touto hranicí. Na konci roku 2002 bylo registrováno subjektů a během roku 2003 se tento počet ještě zvýšil, a to na Na celkovém počtu registrovaných hospodářských subjektů všech odvětví, kterých bylo k celkem , se stavební podniky podílely z 11 %. V roce 2004 se snížil počet jak registrovaných hospodářských subjektů ( ), tak stavebních podniků ( ), v roce 2005 opět zase vzrostl jak počet celkem registrovaných subjektů , tak subjektů s převažující stavební činností Počet a skladba stavebních podniků podle vybraných právních forem k počet % Subjekty v Registru ČSÚ ,00 - Subjekty s převažující stavební činností (OKEČ 45) ,29 - ze subjektů s převažující stavební činnosti 100,00 - Soukromí podnikatelé celkem z nich zapsaní v Obchodním rejstříku ,46 1,08 100,00 1,26 Obchodní společnosti celkem z nich akciové společnosti společnosti s ručením omezeným Družstevní organizace Státní podniky ,87 0,31 6,14 0,19 0,02 100,00 4,45 89, Podle vybraných právních forem bylo ke konci roku 2005 ve stavebním sektoru: soukromých podnikatelů (85,5 %), z toho zapsaných v obchodním rejstříku bylo (1,1 %), obchodních společností (6,9 %), z toho 824 akciových společností (0,3 %) a společností s ručením omezeným (6,1 %), družstevních organizací (0,2 %) a - 61 státních podniků (0,02 %). Počet a skladba stavebních podniků podle sektorů v roce 2005 počet % Celkem Veřejný sektor Soukromý sektor - pod zahr.kontr. S. domácností ,00 0,04 15,43 8,93 84,48

5 Podle sektorů bylo: podniků veřejného sektoru (0,04 %), podniků soukromého sektoru (15,4 %), z toho podniků pod zahraniční kontrolou (8,9 %) a podniků v sektoru domácností (84,5 %; sektor domácností zahrnuje, kromě domácností jako spotřebitelů, také podnikatele jako výrobce, podnikající podle živnostenského zákona). * * * Stavební podniky s 20 a více zaměstnanci podle sektorů počet počet % Nefin. veřejné podniky ,3 Nefin. soukromé podniky ,7 Nefin.soukr.p. pod zahr.kontr ,3 Sektor domácností ,8 Celkem ,0 Ve struktuře institucionálních sektorů podle metodiky národních účtů měly v posledních letech výrazně převažující podíl nefinanční soukromé podniky pod českou kontrolou. Narůstající byl význam nefinančních soukromých podniků pod zahraniční kontrolou, a to nejen v důsledku jejich rostoucího počtu, ale také proto, že šlo převážně o velké podniky.

6 Stavební podniky s 20 a více zaměstnanci podle právních forem Soukromé podniky Podniky celkem nezaps. zapsané v. o. s. s. r. o. akc. spol. družst. Ostatní p r o c e n t a - r o k ,6 7,5 1,7 1,2 73,9 13,6 0,8 0,5 nezaps. - podnikatelé - fyzické osoby, nezapsaní v obchodním rejstříku zaps. - dtto, zapsaní v obchodním rejstříku v. o. s. - veřejné obchodní společnosti Z celkového počtu stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci měly v letech 2002 a 2003 soukromé podniky podíl 98,6 %. V roce 2004 se tento podíl zvýšil o jednu desetinu procenta na 98,7%, ale v roce 2005 zase poklesl na 98,6% V roce 2005 bylo celkem stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci. Šlo především o společnosti s ručením omezeným, kterých v roce 2005 bylo (z celkového počtu stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci 74 %). Druhou početně nejvýznamnější kategorií byly akciové společnosti (339, tj. 13,6 %), za nimiž následovaly podniky soukromých podnikatelů, fyzických osob. Podniky ostatních právních forem byly, co do počtu, méně významné.

7 Počet stavebních podniků s 20* a více zaměstnanci Významné ekonomické postavení podniky s 20 a více zaměstnanci vyplývalo z jejich podílu na celkové stavební produkci (cca 70 %) i na celkové zaměstnaností. Jejich počet se v posledních letech ustálil nad hranicí subjektů, ovšem v roce 2004 téměř přesáhl subjektů a v roce 2005 přesáhl i subjektů.: Největšími stavebními podniky, podle ročního objemu tržeb, podle objemu aktiv, resp. podle počtu zaměstnanců v roce 2004 (údaje za rok 2005 budou zveřejněny v 2. polovině roku 2006), byly: Objem tržeb Objem aktiv Počet zaměstnanců pořadí mld.kč pořadí mld.kč pořadí Skanska CZ a.s.* 1. 29, , Metrostav a.s.* 2. 19, , Stavby silnic a železnic, a.s.* 3. 18, , STRABAG a.s , , ŽS Brno, a.s. 5. 8, , IMOS Brno, a.s. 6. 5, , HOCHTIEF VSB a.s. 7. 4, , GEOSAN GROUP a.s. 8. 4, , S u b t e r r a a.s.*** 9. 4, , VCES a.s , , TCHAS, spol. s r.o , , COLAS CZ, a.s , , SYNER, s.r.o , , UNISTAV a.s , , PSJ holding, A.S , , KONSTRUKTIVA KONSIT a.s , , Pražské silniční a vodohosp.stavby, a.s , , GEMO OLOMOUC, spol. s r.o , , SMP CZ, a.s , , BAK a.s , , VOKD, a.s , , Dálniční stavby Praha, a.s , , SWIETELSKY stavební s.r.o , , M - Silnice a.s , , P r ů m s t a v, a.s , , Elektrizace železnic Praha a.s , , NAVATYP a.s , , Energie - stavební a báňská a.s , , FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a.s , , Českobudějovické pozemní stavby spol. s r.o , ,

8 Struktura stavebních firem podle počtu zaměstnanců Podniky s: a více zaměstnanci procenta 19,3 19,1 19,8 20,0 24,3 25,0 43,9 45,5 46,0 45,5 43,8 43,6 22,4 22,0 22,1 22,3 20,5 20,3 13,1 12,3 11,6 11,3 10,4 10,2 0,8 0,8 0,7 0,6 0,6 0,6 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 Během 90. let se zvýšil podíl malých podniků (do 49 zaměstnanců) a snížil podíl středních a velkých podniků:

9 II - 3 STAVEBNÍ PRODUKCE A CENY II -3.1 OBJEM A STRUKTURA STAVEBNÍ PRODUKCE Vývoj objemu stavební produkce stálé ceny (ceny 2000) běžné ceny mld. Kč předch. r. = 100 mld. Kč předch. r. = ,9 105,3 259,7 109,3 283,8 109,6 295,7 113,8 290,9 102,5 311,2 105,2 317,0 108,9 346,8 111,4 347,7 109,7 394,3 113,7 362,1 104,2 422,7 107,2 Rok 2000 je možné považovat za první rok nového oživení stavebního trhu. Od té doby pokračoval růst objemu provedených stavebních prací již pátým rokem. Struktura stavebních prací podle druhu výstavby v zahraničí v tuzemsku z toho: novostavby (a) opravy a údržba ostatní práce v zahraničí v tuzemsku z toho: novostavby (a) opravy a údržba ostatní práce * % z celkového objemu provedených stavebních prací 2,0 1,3 1,1 1,4 1,5 98,0 98,7 98,9 98,6 98,5 74,1 23,0 0,9 2,3 97,7 84,7 12,2 0,9 73,4 24,3 1,0 72,7 25,2 1,0 76,1 21,7 0,8 % z objemu stav. prací provedených podniky s 20 a více zaměstnanci 1,4 1,2 1,5 98,6 98,8 98,5 84,1 13,5 1,0 83,5 14,3 1,0 84,4 12,9 1,2 78,2 19,5 0,8 1,6 98,4 85,4 11,7 1,3 (a) včetně rekonstrukcí a modernizací * údaje z celkového objemu provedených stavebních prací = odhad Trvale měly výraznou převahu práce v tuzemsku; podíl prací v zahraničí se pohyboval v na úrovni přes 1 %. Na pracích v tuzemsku měla již tradičně výraznou převahu nová výstavba, včetně rekonstrukcí a modernizací, s více než osmdesátiprocentním podílem. Z porovnání údajů z obou částí předchozí tabulky vyplývá, že podniky s 20 a více zaměstnanci se orientovaly více na novou výstavbu (jejich podíl na těchto pracích byl o +7,2 procentního bodu vyšší než podíl všech podniků), resp. také na práce v zahraničí (podíl vyšší o +0,1 p. b.), a méně na opravy a údržbu (kde byl jejich podíl o +7,8 p. b. nižší než podíl všech podniků).

10 Stavební produkce malých a velkých podniků 2000 Podniky s 19 a méně zaměstnanci Podniky s 20 a více zaměstnanci 2001 Podniky s 19 a méně zaměstnanci Podniky s 20 a více zaměstnanci 2002 Podniky s 19 a méně zaměstnanci Podniky s 20 a více zaměstnanci 2003 Podniky s 19 a méně zaměstnanci Podniky s 20 a více zaměstnanci 2004 Podniky s 19 a méně zaměstnanci Podniky s 20 a více zaměstnanci 2005 Podniky s 19 a méně zaměstnanci Podniky s 20 a více zaměstnanci * indexy b.c.= odhad mld. Kč b.c. Podíl v % Index, b. c.* 66,724 25,7 115,2 192,946 74,3 107,4 78,006 26,4 116,9 217,700 73,6 112,8 84,899 27,3 108,8 226,273 72,7 103,9 100,525 29,0 118,4 246,227 71,0 108,8 116,098 29,4 115,5 278,207 70,6 113,0 132,065 31,2 105,4 290,672 68,8 108,1 Podíl menších podniků měl v posledních letech růstový trend.v roce 2000 provedly podniky s 20 a více zaměstnanci cca 75 % objemu stavebních prací, v roce 2005 to bylo už jen 69 %. Struktura produkce podle velikosti podniku (podniky s 20 a více zaměstnanci) Počet zam.: a více procenta 3,8 3,9 4,3 4,1 5,2 4,9 14,8 15,4 16,3 15,7 15,7 14,5 16,8 17,9 17,3 17,6 16,9 15,3 35,5 31,2 30,7 28,5 27,6 26,2 7,8 7,2 8,2 8,4 8,9 10,5 21,3 24,4 23,2 25,6 25,8 28,6

11 Vývoj struktury produkce podle velikosti podniků odrážel změny, ke kterým v národním hospodářství došlo. Především se snížil podíl středních a velkých podniků ve prospěch podniků malých; největší podniky si však významný podíl na celkové produkci zachovaly. Struktura stavební produkce podniků s 20 a více zaměstnanci podle sektorů Nefin. podniky veřejné Nefin podniky soukromé Nef.p. pod zahr. kontrolou Sektor domácnosti procenta ,7 1,8 2,4 1,4 1,3 1,2 90,1 78,1 80,0 77,8 79,5 79,2 4,5 17,4 15,0 18,3 16,9 17,8 3,6 2,7 2,9 2,5 2,2 1,7 mld. Kč, běžné ceny , ,276 51,777 5,035 Většinové postavení, podle podílu na produkci, měly ze stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci nefinanční soukromé podniky (bez podniků pod zahraniční kontrolou), i když se jejich podíl od roku 2000 do roku 2005 snížil o více než 10 procentních bodů. Neustále rostl podíl podniků pod zahraniční kontrolou. Podíly ostatních dvou sektorů byly méně významné. Struktura stavební produkce podniků s 20 a více zaměstnanci podle právní formy podniků v % Soukromé podniky Podniky celkem nezaps. zaps. v. o. s. s. r. o. akc.sp. družst. ostatní 99,3 3,1 0,8 1,2 42,7 51,5 0,3 0,1 99,6 2,8 1,0 1,3 42,1 52,1 0,2 0,2 99,8 2,6 1,0 0,8 40,3 54,7 0,2 0,0 99,6 2,1 1,2 0,6 40,6 54,7 0,2 0,2 99,9 1,6 1,1 0,4 38,7 57,8 0,2 0,1 Vysvětlivky: nezaps. - podniky soukromých podnikatelů - fyzických osob, nezapsané do obchodního rejstříku zaps. - podniky soukromých podnikatelů - fyzických osob, zapsané do obchodního rejstříku v. o. s. - veřejné obchodní společnosti s. r. o. - společnosti s ručením omezeným Soukromé podniky produkovaly prakticky celou stavební produkci podniků s 20 a více zaměstnanci. Především to byly akciové společnosti s podílem, který v roce 2005 dosáhl téměř 58 % a který se během posledních tří let zvyšoval na úkor ostatních kategorií. Druhou právní formou stavebních podniků, která se významně podílela na stavební produkci, byly společnosti s ručením omezeným; jejich podíl se pohyboval pod 40 procenty. Podniky ostatních právních forem nebyly z tohoto hlediska významné a jejich podíly dosáhly společně necelých tři a půl procenta.

12 Podíl stavebních prací pozemních a inženýrských staveb pozemní stavby inženýrské stavby tuzemsko =100 58,1 40, NV O+Ú tuzemsko NV O+Ú tuzemsko NV =100 = 100 =100 =100 = 100 =100 =100 60,2 39,8 50,2 49,8 59,3 39,5 61,1 38,9 53,0 47,0 57,3 41,4 58,4 41,6 O+Ú = ,6 44,4 Poznámky: NV - nová výstavba včetně rekonstrukcí a modernizací Rozdíl podílů na pracích v tuzemsku tvoří ostatní práce Většinu stavebních prací provádí v tuzemsku podniky s 20 a více zaměstnanci. Zanedbatelný podíl z toho tvoří ostatní stavební práce. Práce pozemního stavitelství představují cca 57 %. Tento podíl se od roku 2001 do roku 2003 snížil z cca 64 na cca 58 %, v roce 2004 opět o 1 % vzrostl,ale v roce 2005 poklesl na již zmíněných 57,3 %. Práce inženýrského stavitelství tvoří zbývajících cca 41 % výroby. Převahu měly práce na nové výstavbě (včetně rekonstrukcí a modernizací),a to jak u pozemního tak i inženýrského stavitelství. Struktura stavebních prací podle směrů výstavby Celková produkce % z celkového objemu nové výstavby (vč. R a M) Budovy pro bydlení Budovy nebytové nevýrobní Budovy nebytové výrobní Stavby inženýrské Stavby vodohospodářské 15,4 19,4 27,5 35,6 2,1 15,0 16,4 33,7 33,7 1,2 15,5 17,0 30,4 35,8 1,3 17,3 16,2 29,5 35,4 1,6 18,6 18,5 22,5 38,9 1,5 Podniky s 20 a více zaměstnanci % z celkového objemu nové výstavby (vč. R a M) Budovy pro bydlení Budovy nebytové nevýrobní Budovy nebytové výrobní Stavby inženýrské Stavby vodohospodářské 13,8 19,7 28,1 36,5 1,9 13,2 16, ,7 16,8 31,7 36,8 1,0 15,9 15,8 30,6 36,4 1,3 Ve struktuře nové výstavby podle směrů: - převládaly od poloviny 90. let inženýrské stavby a výrobní nebytové budovy, jejichž podíly se pohybovaly kolem 30 %, v roce 2003 při převaze inženýrských staveb o 6 procentních bodů, v roce 2004 dokonce už o 16 procentních bodů - sestupný trend zaznamenala výstavba nebytových nevýrobních budov, jejíž podíl z přibližně čtvrtinového podílu v polovině 90. let klesl v současnosti asi na jednu šestinu, - významné změny prodělala bytová výstavba; po poklesu na 7 % v roce 1995 dosáhla v roce 2000 podíl 15 % a v roce 2004 přesáhla 18 %; přes toto zvýšení byl však podíl bytové výstavby stále pod úrovní většiny evropských zemí. 17,4 18,6 22,2 40,6 1,2

13 II POTENCIÁLNÍ PRVKY DYNAMIKY II Stavební povolení Počet vydaných stavebních povolení Počet v tisících meziroční změna (%) ,6 149,2 140,8 149,3 153,6 142,9 +1,2-12,0-5,6 +6,0 +2,9-7,0 Počet vydaných stavebních povolení od roku 1994 do roku 1997 plynule narůstal až na téměř 181 tisíc. Od roku 1998 se začal snižovat a v roce 2002 dosáhl jen cca 141 tisíc. V roce 2003 došlo k meziročnímu nárůstu na cca 149 tisíc (nárůst + 6 %), což bylo přibližně stejně jako v roce V roce 2004 se nárůst poněkud zmírnil ( + 2,9 %) a počet stavebních povolení nepřesáhl 154 tisíc, v roce 2005 počet stavebních povolení opět poklesl a nepřesáhl 143 tisíc.

14 Skladba vydaných stavebních povolení podle krajů Kraj: Pha StČ JČ PL KV ÚL LB KH PA Vys JM OL ZL MSl p r o c e n t a (počtu vydaných povolení) ,2 9,2 8,5 8,2 17,3 17,8 18,0 18,4 7,0 7,1 7,0 6,5 7,0 6,9 6,8 6,7 2,6 2,6 2,7 2,9 5,3 5,2 5,3 5,5 3,6 3,8 4,1 3,9 5,2 5,4 5,6 5,2 4,1 4,4 4,2 4,1 6,1 5,3 5,3 4,9 11,8 12,3 13,2 13,8 6,2 6,5 5,5 5,9 4,6 4,4 4,6 4,7 8,9 8,3 8,3 8,2 V krajském průřezu bylo nejvíce povolení vydáno ve Středočeském a v Jihomoravském kraji, nejméně v kraji Karlovarském. Jak je patrné z podílů jednotlivých krajů v jednotlivých letech, byla krajská struktura počtu vydaných povolení stabilizovaná. Počet vydaných stavebních povolení podle předmětu výstavby Bytové budovy Nebytové budovy O. ŽP Ostatní 2005 celkem nové změny celkem nové změny počet změna podíl ,8 33, ,2 11, ,5 22, ,8 18, ,8 7, ,7 10, ,6 23, ,95 24,9 Poznámka: Změny proti roku 2004 v %, podíly v % z celkového počtu vydaných povolení Nejvíce povolení bylo v roce 2005 vydáno na bytové budovy, téměř 48 tisíc, což je oproti předchozímu roku pokles o 6,8 %. Tento trend přetrvává již několik let. Stejně tak přetrvává i trend převahy změn dokončených budov (bytových), více než 31 tisíc (meziroční pokles o 9,5 %), počet povolení na novostavby také proti roku 2004 poklesl (o 1,2 % na cca 16,6 tisíc), lehce přesahuje třetinu všech povolení na bytové budovy. Na druhém místě, podle počtu, byla v roce 2005 ( stejně jako v roce 2004) povolení vydaná na stavby k ochraně životního prostředí, kterých bylo vydáno 33 tisíc, což je o 6,6 % méně než v předchozím roce. Počet povolení vydaných na nebytové budovy v roce 2005 také meziročně poklesl o - 12,8 %; ale podobně jako v případě bytových budov převažují především o povolení na změny dokončených staveb. Počet povolení na ostatní stavby také poklesl o téměř 3 %. V krajském pohledu bylo vydáno nejvíce povolení na bytové budovy ve Středočeském kraji a v Praze, 8.540, resp povolení. Zatímco ve Středočeském kraji byl počet povolení na novostavby a na změny dokončených budov přibližně v rovnováze, v Praze výrazně převládala povolení na změny dokončených budov. V ostatních krajích se počet vydaných povolení pohyboval od povolení v Karlovarském kraji po povolení v Jihomoravském kraji, i zde převažovala povolení na změny dokončených budov. Orientační hodnota vydaných stavebních povolení mld. Kč změna (%) ,96 236,38 242,21 286,23 315,07 325,82-3,7 +2,8 +2,5 +18,2 +10,1 +3,4

15 Orientační hodnota povolených staveb v běžných cenách od roku 1994 téměř plynule rostla (výjimkou byl rok 2000), na čemž měl podíl i růst cen stavebních prací. Nejvyšší relativní růst byl zaznamenán v letech V dalších letech došlo k výraznému snížení ročních nárůstů, což vzhledem k růstu cen stavebních prací znamenalo reálnou stagnaci,. Až v roce 2003 došlo opět k vysokému relativnímu růstu orientační hodnoty, a to o +18,2 %. V roce 2004 sice nebylo dosaženo takového procentuelního nárůstu, ale +10,1% lze prohlásit za růstový trend. V roce 2005 se růst orientační hodnoty staveb zpomalil na 3,4 %. Skladba vydaných stavebních povolení podle orientační hodnoty a krajů Kraj: Pha StČ JČ PL KV ÚL LB KH PA Vys JM OL ZL MSl p r o c e n t a (orientační hodnoty vydaných povolení ,5 15,1 16,3 11,9 12,5 12,0 12,9 13,6 4,8 4,2 4,7 4,2 5,4 5,0 5,0 5,7 2,2 2,2 2,6 1,9 6,6 4,7 4,6 6,1 3,2 2,2 2,4 2,3 4,3 3,6 4,2 3,8 3,5 2,9 3,9 4,1 4,9 4,2 3,7 3,6 9,5 9,3 9,0 10,3 4,2 4,2 4,2 4,6 4,2 3,4 4,0 3,8 7,5 7,9 7,7 7,3 Největší podíly na hodnotovém objemu vydaných povolení měl Středočeský kraj, 13,6 % a Praha, 11,9 %, (z vyššího podílu orientační hodnoty než počtu vydaných povolení zejména v Praze lze usuzovat na větší velikost a vyšší vybavenost povolených staveb). Z ostatních krajů se na hodnotě povolených staveb podílely nejvíce Jihomoravský a Moravskoslezský kraj, jejichž podíly dosáhly 10,3 resp. 7,3 %. Podobně jako krajská struktura počtu vydaných povolení i struktura orientační hodnoty stavebních povolení byla v podstatě stabilizovaná.

16 Orientační hodnota vydaných stavebních povolení podle předmětu výstavby Bytové budovy Nebytové budovy O. ŽP Ostatní 2005 celkem nové změny celkem nové změny mld. Kč změna podíl 97,3 +2,8 29,9 73,7 +6,2 22,6 23,5-6,8 7,2 108,6 +9,2 33,3 61,7 +9,6 18,9 46,9 +8,8 15,4 28,4 +13,7 8,7 91,5-4,7 28,1 Na objemu orientační hodnoty se třetinou podílely nebytové budovy a 30 procenty bytové budovy. V porovnání s rokem 2004 vzrostla v roce 2005 hodnota povolených nebytových budov o +9,2 % a bytových budov o +6,2 %. V porovnání s předchozím rokem nové bytové budovy tvořily více než 70% a navýšení oproti roku 2004 bylo +6,2 %. U nebytových novostaveb je podíl menší než 60% a v porovnání s rokem 2004 byl zaznamenán nárůst o +9,6 %. Orientační hodnota povolených staveb k ochraně životního prostředí přesáhla 28 mld. Kč. Na celkové hodnotě se tyto stavby podílely cca 9 % a proti roku 2004 došlo k nárůstu jejich hodnoty o necelých +14 %. Ostatní povolené stavby, jejichž podíl poklesl a činil 28,1 %, snížily proti roku 2004 svou hodnotu o -4,7 %. Průměrná hodnota připadající na jedno stavební povolení mil. Kč změna (%) ,356 1,584 1,720 1,917 2,051 2,279-4,8 +16,8 +8,6 +11,4 +7,0 +11,1 Průměrná hodnota jedné stavby (hodnota připadající na jedno povolení) od roku 1994 v podstatě rostla. Podobně jako v případě orientační hodnoty se i zde projevil vliv růstu cen stavebních prací. Průměrná hodnota připadající na jedno povolení podle předmětu výstavby Bytové budovy Nebytové budovy O. ŽP Ostatní 2005 celkem nové změny celkem nové změny mil.kč změna relace 2, ,3 88,9 4,435 +7,5 194,6 0,752 +3,3 33,0 4, ,3 185,7 6, ,7 268,0 3, ,9 132,2 0, ,8 37,0 2,570-1,9 112,7 Poznámka: změna proti roku 2004 v %; relace: celková průměrná hodnota = 100 Růstový trend se projevil také v případě průměrných hodnot jednotlivých druhů staveb. Průměrná hodnota bytových budov v roce 2005 dosáhla 2,279 mil. Kč a proti roku 2004 se zvýšila o +11,1 %. Průměrná hodnota bytové novostavby dosáhla 4,435 mil. Kč. Tuto relativně vysokou hodnotu ovlivňuje velkým podílem změny dokončených staveb, proto je celková hodnota relativně nízká. Obdobná je i situace u hodnoty nebytových budov, 4,232 mil. Kč -celkem. Také zde se výrazně projevil vliv podílu změn dokončených staveb (průměrná hodnota změny dosáhla 3,013 mil. Kč, průměrná hodnota novostavby 6,109 mil. Kč). Výraz-

17 ně nižší byla průměrná hodnota staveb k ochraně životního prostředí, přibližně třetina celkového průměru. V povolených bytových budovách by mělo vzniknout nových bytů, z toho v novostavbách , při změnách dokončených bytových budov nových bytů a v nebytových budovách dalších nových bytů. Proti roku 2004 by v bytových budovách mělo vzniknout o +4,1 % více nových bytů, z toho v novostavbách o +7,4 % a při změnách existujících budov o -11,3 %. V nebytových budovách se počet nových bytů proti předchozímu roku zvýšil o +5,8 %. II Zakázky na stavební práce Zakázky ke konci roku mld. Kč, běžné ceny C e l k e m 102, , , , , ,390 z toho v zahraničí tuzemsku Zakázky zahraniční tuzemské 2, ,033 2,5 97,5 3, ,670 2, ,081 2, ,862 procenta; zakázky celkem = 100 2,7 1,8 1,6 97,3 98,2 98,4 11, ,184 Od roku 1993, od kdy jsou zakázky statisticky sledovány (zakázky na práce charakteru hlavní stavební výroby ve stavebních podnicích s 20 a více zaměstnanci - OKEČ 451 a 452), do konce roku 2004 se stav zakázek v běžných cenách zvýšil téměř trojnásobně, z cca 71 mld. Kč na 212,5 mld. Kč.V roce 2005 objem zakázek poklesl. I přes zvýšení podílu zahraničních zakázek v roce 2004 na více než trojnásobek (což se přeneslo i do roku 2005), výrazně převládaly tuzemské zakázky. 5,3 94,7 11, ,040 5,5 94,5 Tuzemské zakázky ke konci roku... podle charakteru prací Nová výstavba * Opravy a údržba Ostatní práce Nová výstavba * Opravy a údržba Ostatní práce mld. Kč, běžné ceny 95, , , , , ,750 4,485 4,749 6,182 7,379 7,099 7,596 0,161 0,098 0,122 0,797 0,786 0,693 procenta; zakázky celkem = ,9 4,4 0,2 93,2 4,0 0,1 93,6 4,5 0,1 93,2 4,7 0,5 91,0 3,3 0,4 90,4 3,7 0,3 * včetně rekonstrukcí a modernizací Ze zakázek na práce v tuzemsku převažuje podíl zakázek na novou výstavby, včetně rekonstrukcí a modernizací.

18 Meziroční nárůsty objemů zakázek k podle směrů výstavby - - Tuzemské zakázky Nová výstavba+rekonstrukce+modernizace Celkem Zahr. celkem O + Ú Ost. p. Nová v. Byt. b. NB/NV NB/V Inž. s. VH s. p r o c e n t a - 3,3 +0,3-3,6 +7,0-11,8-3,9 +16,3 +13,9 +27,5-15,3-10,8 K se proti roku 2004 snížil celkový objem zakázek o cca -3,3% a přibližně stejným tempem poklesl i objem tuzemských zakázek a zakázek na novou výstavbu (vč. rekonstrukcí a modernizací). Oproti loňskému roku nedošlo k růstu ve všech směrech ani ve všech směrech nové výstavby. Největší pokles zaznamenaly inženýrské stavby o cca -15%, dále pak vodohospodářské stavy o -10,8%. Nadprůměrně vzrostl objem zakázek na nebytové výrobní a nevýrobní budovy. Struktura zakázek na novou výstavbu* ke konci roku... Budovy - bytové - nebyt. nevýrobní - nebytové výrobní Stavby inženýrské vodohosp. Budovy - bytové - nebyt. nevýrobní - nebytové výrobní Stavby inženýrské vodohosp mld. Kč, běžné ceny 13,636 28,062 11,003 40,517 2,169 14,3 29,4 11,5 42,5 2,3 13,234 26,849 8,956 59,807 1,977 18,506 29,115 7,525 70,352 2,279 20,455 40,998 8,701 74,109 3,422 22,053 33,384 12, ,508 3,275 procenta; nová výstavba + rekonstrukce + modernizace = ,9 24,2 8,1 54,0 1,8 14,5 22,8 5,9 55,1 1,8 13,8 27,8 5,9 50,2 2,3 11,4 17,3 6,2 63,4 1,7 25,637 38,011 15, ,785 2,920 13,8 20,5 8,3 55,9 1,6 * včetně rekonstrukcí a modernizací Ve struktuře zakázek došlo meziročně především ke snížení podílu zakázek na inženýrské stavby, a to o -7,5 procentních bodů. O desetinu bodu se snížil také podíl zakázek na vodohospodářské stavby. Podíly zakázek ostatních směrů nové výstavby se meziročně zvýšily, přibližně o + 2 %. Na konci roku 2005 se proti roku 2004 snížila průměrná velikost zakázky, z 13,707 mil. Kč na 12,536 mil. Kč, tj.cca o -8,5 %. V následujících 6 měsících, tj. v 1. pololetí 2006 mělo být z objemu zakázek v zásobě realizováno 41,7 % (z počtu 79,5 %), což bylo přibližně stejně, jako v předchozím roce. V dalším pololetí (tj. 2. pololetí 2006) má být realizováno dalších 30,4 % objemu (13,9 % počtu), tj. o něco více než v předchozím roce.

19 Podíly veřejného sektoru podle objemu v % Stav k Tuzemsko 64,6 69,9 72,5 71,2 77,1 69,1 Nová výstavba 64,8 70,2 72,3 71,1 77,1 68,5 Budovy bytové 48,9 42,9 47,4 35,1 37,9 20,6 Budovy nebyt.nevýr 59,8 61,9 58,8 58,2 61,4 56,9 Budovy nebyt. výr. 20,9 27,8 37,3 41,6 21,4 13,9 Inženýrské stavby 84,5 85,8 88,0 90,8 93,6 92,1 Vodohosp. stavby 81,1 86,1 76,0 90,4 90,3 89,2 Významné postavení si v roce 2005 zachoval jako zadavatel veřejný sektor, a to jak v nové výstavbě, tak v opravách a údržbě a v ostatních pracích; v nové výstavbě měl převahu zejména ve svých tradičních směrech výstavby, jako jsou inženýrské a vodohospodářské stavby. I když oproti předchozím letům se podíl veřejných zakázek prakticky ve všech oborech snížil.veřejné a soukromé zakázky se také lišily svou velikostí: průměrná velikost veřejné zakázky byla více než dvounásobná (19,9 proti 6,6 mil. Kč). II CENY STAVEBNÍCH PRACÍ Indexy ročního růstu cen stavebních prací; předchozí rok = 100,0 114,0 110,9 111,3 111,3 109,3 104,5 104,0 104,0 102,7 102,2 103,7 103,0

20 Po výrazném vzestupu cen stavebních prací na začátku 90. let (v návaznosti na všeobecný růst cen, který sledoval odstranění cenových diskrepancí z předchozího období centrálně řízené ekonomiky) se růstový trend sice zachoval, ale roční tempa růstu se postupně snižovala. Snižování probíhalo pozvolna s výjimkou skoků v letech 1994 a Rok 2004 přinesl v tomto směru změnu a to zvýšení růstového trendu o +1,5 procentního bodu, ale již v roce 2005 se tento zase snížil o +0,7 p.b.. Stejné období předch. r. = Ceny stavebních prací (OKEČ 45) 102,2 103,7 103,0-0,7 Ceny stavebních děl (CZ - CC) - budovy bytové - budovy nebytové nevýrobní - budovy nebytové výrobní - inženýrské stavby - vodohospodářské stavby 102,2 102,2 102,1 102,1 102,2 102,7 103,7 103,7 103,4 104,1 103,6 102,7 102,9 102,8 102,8 103,1 103,1 102,6-0,8-0,9-0,6-1,0-0,5-0,1 * rok 2003 Ceny stavebních děl (OKEČ 46) Ke zvýšení temp růstu došlo v roce 2004 ve všech směrech výstavby, naopak v roce 2005 došlo ke snížení temp růstu ve všech směrech výstavby: nejmarkantněji se meziročně zpomalil růst cen nebytových výrobních budov, o -1 p. b., naopak k nejmenšímu snížení resp. ke stagnaci došlo v případě cen vodohospodářských staveb, a sice o -0,1 p. b. Roční tempa růstu byla v jednotlivých směrech výstavby se pohybovala většinou v intervalu +2,6 až +3,1 %. V průběhu roku mělo tempo růstu snižující charakter ve všech směrech výstavby. Nejvyšších hodnot dosáhlo v 1. čtvrtletí. indexy cen přesáhly 104,0 (rozsah 104,0-104,4), a naopak ve 4. čtvrtletí byly hodnoty nejnižší ( rozsah 102,3-103,2).

21 II - 4 PRACOVNÍCI A MZDY II ZAMĚSTNANOST II Zaměstnanost v odvětví Pracovníci v odvětví stavebnictví Počet pracovníků Předch.obd. =100 Rok 1990 = 100 Podíl v % ,5-100,0 7, ,4-113,1 9, ,2 439,0 428,4 435,6 438,6 451,1 457,5-99,1 97,6 101,7 100,7 102,8 101,4 110,1 109,1 106,4 108,2 109,0 112,1 113,7 9,3 9,3 9,0 9,1 9,3 9,5 9,5 Průměrný počet osob pracujících ve stavebnictví se postupně zvyšoval z cca 200 tisíc v roce 1950 a v 70. letech překračuje 400 tisíc osob. V 2. polovině 90. let došlo k mírnému snižování, v posledních letech se počet opět mírně zvýšil a v roce 2004 přesáhl 450 tis. pracovníků a v roce 2005 se přiblížil ke 460 tis.. Změny byly ovlivňovány konjunkturálním vývojem, restrukturalizací firem a růstem produktivity práce. Zaměstnanost v ČR podle odvětví v roce 2005 (osoby s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve 4. čtvrtletí) tisíc osob % 2000 = 100 Stavebnictví 457,5 9,5 105,1 Zemědělství, myslivost, lesní hospodářství, chov ryb Těžba nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu, vody 144,5 52, ,1 73,5 3,0 1,1 27,5 1,5 62,5 95,3 100,1 95,0 Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží Ubytování a stravování Doprava, skladování, spoje Finanční zprostředkování Nemovitosti, pronájem, podnikatelské činnosti Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 612,1 181,1 356,8 98,2 304,1 339,7 306,4 322,7 189,6 12,7 3,8 7,4 2,0 6,3 7,1 6,4 6,7 3,9 97,4 103,7 98,0 104,8 107,0 105,4 99,8 106,5 98,9 C e l k e m 4 803,7 100,0 101,7

22 V roce 2005 se stavebnictví podílelo na zaměstnanosti (osoby s jediným nebo hlavním zaměstnáním v ČR) z 9,5% a počet pracovníků dosáhl 457,5 tisíc osob. V tomto roce počet zaměstnaných ve stavebnictví vzrostl o +6,4 tisíce osob a tento obor se tak zařadil k 8 růstovým odvětvím. Z hlediska podílu pracovníků ve stavebnictví byla Česká republika na srovnatelné úrovni např. s Itálií, Portugalskem, Německem, Rakouskem nebo Švýcarskem. Pracovníci (P) - zaměstnanci (Z) - podnikatelé (Po) ve vybraných odvětvích P Z Po tisíce tisíce % * tisíce bez Z. % ** Celkem v hlavním zaměstnání ve 4. čtvrtletí 4 803, ,4 83,8 724,6 547,8 75,6 Stavebnictví 457,5 292,7 64,0 160,6 134,3 83,6 Zemědělství, myslivost a související činnosti Těžba nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Obchod, opravy mot. vozidel a spotř. zboží Doprava, skladování a spoje Nemovitostí, pronájem, podnikatel. činnosti 144,5 52,2 1319,1 612,1 356,8 304,1 102,3 50,7 1221,3 461,9 310,9 198,2 71,0 97,1 92,6 75,5 87,1 65,2 23,3 1,5 90,7 141,4 43,5 102,1 Vysvětlivky: * z počtu pracovníků; ** podnikatelé bez zaměstnanců z počtu podnikatelů celkem Rozdíl mezi součtem počtu zaměstnanců a podnikatelů a počtem pracovníků jsou další kategorie pracovníků, jako např. členové produkčních družstev, počet pomáhajících rodinných příslušníků apod. Většina pracovníků ve všech odvětvích měla postavení zaměstnanců. V souhrnu za všechna odvětví ve 4. čtvrtletí 2005 tvořil podíl zaměstnanců na celkové zaměstnanosti 84 %. Ve stavebnictví byl podíl zaměstnanců již tradičně nejnižší ze všech odvětví, 62,4 % (292,7 tis. osob). Stavebnictví má své specifikum. Z celkového počtu 160,6 tisíc podnikatelů ve stavebnictví měli výraznou převahu podnikatelé bez zaměstnanců, kterých bylo 134,3 tisíc (tj. 83,6 % - téměř nejvyšší podíl ze všech oborů); na celkovém počtu podnikatelů bez zaměstnanců se stavebnictví podílelo téměř celou čtvrtinou. Podle odhadu FIEC (federace evropských stavebních zaměstnavatelských svazů Fédération de l Industrie Européenne de la Construction) se na začátku této dekády v členských zemích EU pohybovaly podíly zaměstnanců z celkového počtu pracovníků ve stavebnictví většinou nad úrovni České republiky. 19,7 1,2 61,6 43,3 33,2 84,4 84,5 80,0 67,9 30,6 76,3 82,7 Belgie Dánsko Finsko Francie 79 % 87 % 80 % 85 % Itálie Německo Portugalsko Rakousko 62 % 79 % 75 % 93 % Spoj. král. Španělsko Švédsko EU % 79 % 85 % 70 % Ve skladbě pracovníků českého stavebnictví podle pohlaví byl nadprůměrný podíl mužů: zatímco ve 4. čtvrtletí 2005 podíl mužů na úrovni celé ekonomiky dosáhl 56,7 % (pokles 11% proti roku 2004), ve stavebnictví to bylo 91,7 %. To odráželo, kromě jiného, vysokou fyzickou náročnost stavebních profesí a prací, jak vlivem hmotnosti stavebních materiálů a konstrukcí, tak vlivem charakteru pracovišť (provizória) a klimatu (práce v otevřeném prostoru). Vysoký podíl mužů má ve stavebnictví dlouhodobý charakter.

23 Věková struktura pracovníků stavebnictví v % let let let let 60 a více let 7,2 13,2 39,2 36,9 3,5 Věková struktura pracovníků stavebnictví byla přibližně shodná s průměrnou celoodvětvovou strukturou, resp. se strukturou ve zpracovatelském průmyslu. II Zaměstnanci v podnicích s 20 a více zaměstnanci Ve stavebních podnicích s 20 a více zaměstnanci se v roce 2005 průměrný evidenční počet zaměstnanců zvýšil proti roku 2004 přibližně o osob, tj. o +4,9 %. Stavebnictví je sezónním odvětvím, co znamená, že průměrné evidenční měsíční stavy zaměstnanců od počátku roku ( ) narůstaly až do srpna ( ), v následujících třech měsících se pohybovaly nad 166 tisíci osob, v závislosti na sezónních výkyvech produkce, v prosinci pak průměrný evidenční počet zaměstnanců klesl nad 162,5 tisíc osob. Zaměstnanci stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci pod právní formy Průměrný evidenční počet Index = 100 C e l k e m ,7 z toho soukromé podniky nezapsané v OR soukromé podniky zapsané v OR veřejné obchodní společnosti společnosti s ručením omezeným akciové společnosti ,1 99,3 106,9 107,2 100,7 družstevní organizace ostatní hospodářské organizace ,6 116,9 K nárůstu počtu zaměstnanců došlo u všech podniků kromě soukromých zapsaných v obchodním rejstříku. Struktura zaměstnanosti podle organizačně právní formy podniků Podniky soukromé Organizace nezaps. zapsané v. o. s. s. r. o. akc. sp. celkem družst. ostatní p r o c e n t a 5,2 1,5 1,1 50,9 40,1 99,1 0,7 0,2 5,3 1,5 1,1 51,6 39,0 99,0 0,7 0,3 4,8 1,5 1,1 52,8 38,6 99,1 0,6 0,3 4,7 1,6 1,0 52,7 38,6 99,0 0,6 0,4 4,3 1,6 0,8 53,8 38,1 99,0 0,5 0,5 3,7 1,5 0,6 55,3 37,3 98,9 0,6 0,5 Poznámky a vysvětlivky: Vzhledem k počtu subjektů nejsou údaje za kategorii státní podniky publikovány nezaps. - soukromé podniky nezapsané v obchodním rejstříku zapsané - soukromé podniky zapsané v obchodním rejstříku v. o. s. - veřejné obchodní společnosti s. r. o. - společnosti s ručením omezeným

24 Z tabulky vyplývá, že - více než polovina zaměstnanců pracovala ve společnostech s ručením omezeným a jejich podíl vzrostl, - necelých 40 % zaměstnanců pracovalo v akciových společnostech; jejich podíl se mírně snížil, - podniky nezapsané v obchodním rejstříku se na celkové zaměstnanosti podílely přibližně ze 4 % a jejich podíl má klesající tendenci, - podíly soukromých podniků zapsaných do obchodního rejstříku a veřejných obchodních společností byly v podstatě stálé, na úrovni kolem 1,5 % resp. 0,6% - podíly podniků ostatních právních forem, tj. družstevních a ostatních organizací, měly zanedbatelné podíly kolem půl procenta. Souhrnně lze konstatovat, že struktura zaměstnanosti podle právní formy podniků byla v porovnání s předchozím obdobím relativně neměnná. Při bližším zkoumání se dá konstatovat, že se nepatrně zvyšuje podíl společností s ručením omezeným na úkor akciových společností. Zaměstnanci podle velikosti podniků Zaměstnanci Dělníci Prům. evid. počet Index Struktura Prům. evid. počet Index Podíl = =100 Z=100 C e l k e m ,9 100, ,8 65,4 z toho podniky s a více zam ,3 104,3 101,2 103,1 99,6 31,2 43,2 6,4 7,3 12, ,1 103,9 101,3 102,9 98,6 70,9 67,5 60,5 57,9 50,8 Poznámka a vysvětlivka: Členění velikostních kategorií v tabulce odpovídá přibližně vymezení malých, středních a velkých podniků podle počtu zaměstnanců. Podíl = podíl dělníků ze zaměstnanců v roce 2005 V malých podnicích (s 20 až 49 zaměstnanci) bylo v roce 2005 zaměstnáno více než 30 % všech zaměstnanců, ve středně velkých podnicích (s 50 až 299 zaměstnanci) to bylo více než 43 % a ve velkých podnicích cca čtvrtina všech zaměstnanců. Proti struktuře z předchozího roku se v roce 2005 snížil počet zaměstnanců i dělníků ve velkých podnicích, a to ve prospěch především malých, ale i středních podniků: - počet zaměstnanců a jejich podíl na celkové zaměstnanosti v malých podnicích se zvýšil o cca tisíce, tj.. více než 9 %; počet dělníků se zvýšil cca o osob, tj. téměř o +9 %, - počet zaměstnanců a jejich podíl se ve středně velkých podnicích zvýšil o téměř +3 tisíce osob, tj. více než o +4 %; počet dělníků se zvýšil o cca osob, tj. téměř o +4 %, - počet zaměstnanců ve velkých podnicích se snížil o -191 zaměstnanců, tj. o -0,4 %; počet dělníků se snížil o -136 osob, tj. o 1,4 %. Největší podíl z počtu zaměstnanců měli dělníci v malých podnicích, více než 70 %. Ve středně velkých podnicích byl jejich podíl nižší než 70 % a ve velkých podnicích se pohyboval na úrovni cca 50 až 60 %, tento stav přibližně odpovídá předchozímu roku.

25 Zaměstnanost podle institucionálních sektorů 2004 Zaměstnanci Dělníci 2005 Zaměstnanci Index - 03 = 100 Dělníci Index - 03 = 100 Podíl ze zam. Nef. podniky veřejné , ,1 50,5 Nef. podniky soukromé , ,5 65,8 Podniky pod zahr. kontrolou , ,4 60,4 Sektor domácností , ,9 79,0 V roce 2005 došlo k růstu počtu zaměstnanců v podnicích téměř všech institucionálních sektorů, nejvíce v sektoru domácností, o +12,6 %. Výjimkou byl sektor nefinančních veřejných podniků, kde se počet zaměstnanců proti roku 2004 snížil o 2,9 %. Obdobný vývoj byl zaznamenán i v roce Podobně se vyvíjel i počet dělníků. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v sektoru domácností, a to +10,9 %. V sektorech soukromých nefinančních podniků a podniků pod zahraniční kontrolou se změna (nárůst) pohybovala kolem 6%. V nefinančních veřejných podnicích se počet dělníků snížil o 2,9 %. II M Z D Y II Mzdy v odvětví Průměrná měsíční mzda zaměstnanců podle odvětví v roce 2005 Mzda Růst Relace Kč % % Stavebnictví ,9 99,6 Zemědělství, myslivost, lesní hospodářství Chov ryb, rybolov Těžba nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu, vody Obchod, opravy motor. voz. a spotřebního zboží Ubytování a stravování Doprava, skladování a spoje Finanční zprostředkování Nemovitostí a pronájmy, podnikatel. činnosti Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby ,6 +4,0 +6,3 +4,6 +6,9 +3,8 +3,0 +6,0 +5,6 +8,0 +8,9 +4,7 +4,6 +6,0 72,9 84,0 118,2 93,7 127,1 100,1 70,4 108,1 196,6 111,1 117,2 90,3 92,1 82,1 C e l k e m ,5 100,0

26 V roce 2005 průměrná měsíční mzda ve stavebnictví: - dosáhla absolutní výše Kč, - proti roku 2004 se zvýšila o +892 Kč, tj. o +4,9 %, - ze 14 odvětví byla svou výší na 7. místě, meziročním tempem růstu na 8. místě a meziročním absolutním přírůstkem na 6. místě a II Mzdy v podnicích s 20 a více zaměstnanci Ve stavebních podnicích s 20 a více zaměstnanci vzrostla průměrná nominální měsíční mzda v roce 2003 o + 6,1 % a roce 2004 o + 6,2 %, rok 2005 přinesl také ale poněkud nižší růst + 3,8 %. U manuálně pracujících nominální měsíční mzda také vzrostla i když poněkud méně. Měsíční nominální mzda zaměstnanců a dělníků podle sektorů Mzdy zaměstnanců - celkem - p. nefin. veřejné - p. nefin. soukromé - p. pod zahr. kontrol. - sektor domácností Mzdy dělníků - celkem - p. nefin. veřejné - p. nefin. soukromé - p. pod zahr. kontrol. - sektor domácností Kč Rozdíl = ,8 105,9 103,7 104,6 104,6 102,5 103,8 102,6 101,8 104,0 - V roce 2005 nejvyšší absolutní výši i absolutní růst a dosáhla mzda v podnicích pod zahraniční kontrolou: absolutní přírůstek Kč, průměrná měsíční mzda Kč. Průměrná měsíční mzda v těchto podnicích také vysoko překročila celkový průměr, o +36,6 %. - Nejvyšší relativní přírůstek a 2. místo, co do absolutního přírůstku, byla mzda v nefinančních veřejných podnicích (tempo růstu +5,9 %, přírůstek Kč, průměrná výše mzdy v těchto podnicích byla o 2,1 % pod celkovým průměrem). - Nejnižší průměrná měsíční mzda a nejnižší meziroční absolutní přírůstek byly v sektoru domácností (tempo růstu +4,6 %, absolutní přírůstek 578 Kč, průměrná měsíční mzda Kč, o 30,5 % pod celkovým průměrem). Podobný vývoj zaznamenala také mzda dělníků. V porovnání se zaměstnaneckými mzdami byl ale jejich růst pomalejší. I tyto mzdy byly nadprůměrné v podnicích pod zahraniční kontrolou a v nefinančních veřejných podnicích. Celkově byla úroveň dělnických mezd na 80,9 % mezd zaměstnaneckých: nejvyšší podíl měly mzdy dělníků v podnicích pod zahra-

27 niční kontrolou, 93 %, naopak nejnižší v sektoru domácností, necelých 70 % (což souvisí i s velikostí a tudíž zaměstnaneckou strukturou podniků těchto sektorů). Poměrně vysoký podíl byl v nefinančních veřejných podnicích, 88,1 %, zatímco v nefinančních soukromých podnicích to byla 79,9 %. Měsíční nominální mzda zaměstnanců podle právní formy podniků Prům. měs. mzda Kč Index Přírůstek Relace %* = C e l k e m , ,0 Soukromé podniky celkem - soukromé podniky nezapsané v OR - soukromé podniky zapsané v OR. - veřejné obchodní společnosti - společnosti s ručením omezeným - akciové společnosti Družstevní organizace Ostatní hospodářské organizace * relace k celkovému průměru ,9 104,2 103,8 102,7 101,9 107,2 93,9 104, ,3 69,4 80,8 90,5 88,8 121,5 70,7 77,8 Podle organizačně právních forem podniků nejvíce, relativně i absolutně, vzrostla průměrná měsíční mzda v akciových společnostech, o +7,2 %, resp. o Kč. Její výše téměř dosáhla Kč a nad celkovým průměrem byla o +21 %. V podnicích ostatních organizačních forem nedosáhla měsíční mzda průměrnou výši: ve veřejných obchodních společnostech o 9,5%, ve společnostech s ručením omezeným o -11,2 %, v ostatních podnicích o cca % =100 rozdíl Měsíční mzda podle velikosti podniku Podniky s počtem zaměstnanců do více Z a m ě s t n a n c i ,1 101,7 102,9 102,2 103,0 102,6 104,3 101,7 106,4 111, Σ 05=1 0,78 0,83 0,88 0,93 0,93 0,98 1,06 1,07 1,26 1, =100 rozdíl Podniky s počtem zaměstnanců do více D ě l n í c i ,9 101,2 103,1 102,0 102,2 104,2 103,3 98,5 105,7 106, Σ 05=1 0,89 0,92 0,96 0,98 0,98 1,00 1,09 1,07 1,18 1,26 Vysvětlivky k předchozí tabulce:: 2005, mzda v Kč 04=100 - předchozí rok = 100 rozdíl - rozdíl mzdy v roce 2005 proti roku 2004 v Kč Σ 05=1 - celkový průměr v roce 2005 = 1

28 O měsíčních mzdách podle velikosti podniků lze konstatovat: Výše průměrné měsíční mzdy zaměstnanců jevila silnou závislost na velikosti podniku (podle počtu zaměstnanců): - mzda zaměstnanců v malých podnicích (s 20 až 49 zaměstnanci) dosáhla v roce 2005 jen cca 80 % celkového průměru, ve středně velkých podnicích (s 50 až 299 zaměstnanci) 88 až 98 % a ve velkých podnicích až 157 % celkového průměru, - mzda dělníků v malých podnicích dosáhla cca 90 % celkového průměru, ve středně velkých podnicích 96 až 100 % a ve velkých podnicích až 126 %. Patrná byla také závislost meziročního přírůstku mzdy zaměstnanců na velikosti podniku. Přírůstek se pohyboval od cca +254 Kč v malých podnicích přes cca +400 až +800 Kč ve středně velkých podnicích až k Kč v největších podnicích. Podobně tomu bylo i v případě mezd dělníků, když v malých podnicích přírůstek mzdy dosáhl cca +200 Kč, ve středně velkých podnicích až +600 Kč a v největších podnicích Kč. S velikostí podniku se také snižoval poměr měsíční mzdy dělníků a zaměstnanců, a to z cca 92 % v malých podnicích na 68 % v největších podnicích. II PRODUKTIVITA PRÁCE Produktivita práce (PP) v roce 2005 PP z hodnoty S (Kč) Meziroční tempo růstu (%) PP z hodnoty ZSV (Kč) Meziroční tempo růstu (%) ve srovnatelných cenách ,2 - - v běžných cenách , ,0 Ve vývoji produktivity práce (z hodnoty S ) došlo k obratu roku Po snížení o -0,8 % v roce 1999 se produktivita v roce 2000 zvýšila a růst byl dosažen i v dalších letech: v roce 2005 dosáhla Kč a proti roku 2004 vzrostla o +0,2 % (ve srovnatelných cenách), resp Kč, tj. +3,0 % (v běžných cenách). Znamenalo že nepředstihla růstu měsíční mzdy (který dosáhl +3,8 %). Produktivita práce podle institucionálních sektorů Nefin. p. veřejné Nefin. p. soukromé P. pod zahr. kontrolou Domácnosti Produktivita práce v tis. Kč v cenách roku index , , , ,2 P - M -3,6-4,6 +2,7-13,4 Vysvětlivky k předchozí tabulce: index - rok 2003 = 100 P - M - rozdíl tempa růstu produktivity a měsíční mzdy Nejvyšší produktivitu práce dosáhly podniky pod zahraniční kontrolou: v roce 2005 překročila 2,5 mil. Kč (ve srovnatelných cenách). Tempo růstu produktivity bylo nejvyšší právě v podnicích pod zahraniční kontrolou a přesáhlo +7 %.Přibližně o 1 mil.nižší než produktivita v podnicích pod zahraniční kontrolou byla produktivita v soukromých podnicích (1,5