EUROBAROMETR 71 VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ V ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE. Standard Eurobarometer

Transkript

1 Standard Eurobarometer European Commission EUROBAROMETR 71 VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ V ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE JARO 2009 Standard Eurobarometer NÁRODNÍ ZPRÁVA Standard Eurobarometer 71 / Spring 2009 TNS Opinion & Social EXECUTIVE SUMMARY ČESKÁ REPUBLIKA Tento výzkum byl zadán a koordinován Generálním ředitelstvím pro komunikaci. Tato zpráva byla zpracována pro Zastoupení Evropské komise v České republice. Dokument nereprezentuje stanoviska Evropské komise. Názory a interpretace v něm obsažené reprezentují výhradně pohled autora.

2 Eurobarometr popisuje názorové klima v členských a kandidátských zemích Evropské unie. Tato zpráva nabízí přehled názorů občanů České republiky na různé aspekty Evropské unie a jejich vlastní život a srovnává je s typickými postoji občanů Evropské unie. Upozorňuje rovněž na nejdůležitější rozdíly ve srovnání s jinými státy. Jedná se o desátou zprávu od doby, kdy se Česká republika stala členem Evropské unie. Výzkum veřejného mínění, na jehož základě byla tato zpráva zpracována, se uskutečnil mezi 1094 občany České republiky v období od 13. do 26. června 2009, tedy v době končícího českého předsednictví v Radě Evropské unie. Hodnocení situace České republiky Hodnocení situace národní ekonomiky je v České republice jasně negativní. Za spíše dobrou ji označuje jen pětina obyvatel (19 %), za špatnou 81 %. Výsledky jsou srovnatelné s průměrem ostatních evropských států, avšak v České republice jde o výraznější propad hodnocení než ve většině členských zemí EU. Podobně špatně jako národní ekonomiku hodnotí Češi i ekonomiku evropskou a světovou a také situaci zaměstnanosti. Ve všech případech se veřejné mínění v ČR oproti poslední vlně průzkumu výrazně zhoršilo. Během uplynulých 8 měsíců se u nás naplno projevily dopady hospodářské krize, které na podzim 2008 nebyly, na rozdíl od jiných evropských zemí, tolik pociťovány. HDP se v Česku propadlo z růstu 3,1 % na podzim 2008 na pokles -3,4 % v prvním čtvrtletí 2009 a míra nezaměstnanosti se za stejné období zvýšila z 5 % na více než 8 %. Při hodnocení hospodářské situace se lidé řídí spíše těmito makroekonomickými ukazateli, které se k nim dostávají z médií v podobě negativních zpráv a pesimistických předpovědí než osobní situací. Finanční situace vlastní domácnosti a osobní situace v zaměstnání jsou v ČR totiž hodnoceny převážně pozitivně (u finanční situace vlastní domácnosti převažují pozitivní hodnocení v poměru 57 % : 18 %, u osobní situace v zaměstnání 64 % : 35 %) a za posledního půl roku se jejich hodnocení zhoršilo jen velmi mírně. Očekávání do budoucnosti Lidé v České republice se obávají, že se ekonomická situace v naší zemi v příštím roce ještě zhorší. Myslí si to 41 % našich občanů. Stejný podíl však zastává názor, že bude stejná. Ve zlepšení věří 17 % populace. V Evropské unii jako celku jsou lidé o něco optimističtější. Zlepšení očekává čtvrtina (25 %), zhoršení třetina (34 %) a největší část evropské veřejnosti si myslí, že ekonomická situace zůstane stejná (36 %). V zemích západní Evropy, které ekonomická krize zasáhla dříve než východoevropské, byli lidé na podzim 2008 ohledně ekonomického vývoje skeptičtější, avšak nyní věří více ve zlepšení hospodářství. Také v očekávání vývoje evropského a světového hospodářství převažují v České republice pesimistické názory nad optimistickými. Největší množství lidí si však myslí, že se evropské a světové hospodářství v příštím roce nezmění. Horší je výhled do budoucna, pokud jde o situaci zaměstnanosti. Trojnásobně u nás převažují lidé, kteří ve výhledu na následující rok očekávají zhoršení (47 % : 15 %). Zbylých 37 % si myslí, že bude v následujících 12 měsících stejná. Očekávání vývoje celkové situace můžeme opět srovnat s očekáváními v osobní rovině. Názory na osobní situaci v zaměstnání i finanční situaci vlastní domácnosti zůstaly od 2

3 podzimu 2008 stabilní. Největší část české populace si v těchto případech myslí, že se situace nezmění. Problémy, kterým čelí Česká republika Ekonomická situace a situace zaměstnanosti jsou v České republice považovány za špatné a lidé nadále očekávají jejich zhoršení. To se odráží také v identifikaci problémů, kterým naše země v současnosti čelí. Mezi dva nejzávažnější problémy polovina lidí (50 %) zařadila nezaměstnanost a necelá polovina (45 %) také ekonomickou situaci. Ještě před půl rokem byly přitom tyto dvě oblasti hodnoceny jako výrazně méně závažné. Hospodářství tehdy mezi největší problémy ČR řadila čtvrtina (25 %) populace a nezaměstnanost jen 17 %. Za další problémové oblasti jsou u nás považovány rostoucí ceny (23 %), zdravotnictví (18 %) a kriminalita (17 %). Nárůst obav z nezaměstnanosti a vývoje hospodářské situace je celoevropský, v EU jsou za největší dva problémy považovány rovněž nezaměstnanost (49 %) následovaná ekonomickou situací (42 %). Novou dimenzí tohoto Eurobarometru je zařazení výhledu Evropanů do vzdálenější budoucnosti. Jde např. o odhad problémů, kterým budou země čelit přibližně za 20 let, v roce Oproti záležitostem, které obyvatele České republiky trápí v současné době (nezaměstnanost, rostoucí ceny, zdravotnictví), jsou v delším časovém výhledu chápány jako nejvíce problémové důchody (27 %), přistěhovalectví (20 %) a stav životního prostředí (19 %), tedy sféry, které dnes patří k málo významným. Rovněž ekonomická situace (20 %) bude podle české veřejnosti stále patřit k problémovým oblastem. Obyvatelé ČR jsou kritičtí k českému systému sociálního zabezpečení. Jen 15 % lidí si u nás myslí, že by náš systém sociálního zabezpečení mohl sloužit jako vzor pro ostatní země a dvě třetiny to odmítají (68 %). Český systém je také převážně považován za příliš nákladný (59 % : 24 %) a podle většiny (55 % : 33 %) neposkytuje dostatečně široké krytí. Lidé v západní Evropě naproti tomu hodnotí svůj sociální systém převážně dobře. Většina (56 %) lidí v zemích EU 15 si myslí, že by jejich systém sociálního zabezpečení mohl sloužit jako vzor dalším státům a lépe je hodnocena i jeho finanční nákladnost a šíře krytí. Hodnocení členství v EU V České republice převažuje názor, že členství naší země v EU je dobrá věc. Myslí si to 42 % české veřejnosti, opačný názor zastává 13 % lidí. 43 % pak uvádí, že členství v EU není ani dobrá, ani špatná věc. Zastoupení názoru, že členství v Evropské unii je dobrá věc, má v České republice v posledních 3 letech klesající tendenci. Od jara 2006 pokleslo z 52 % na aktuálních 42 % a převážná část lidí dává neutrální hodnocení. Celounijní průměr je přitom od jara 2006 stabilní a pohybuje se okolo 55 % a u nových členských zemí jako celku ještě o něco výše. Češi tak patří v evropském srovnání ke kritičtější části. Jinak tomu je u hodnocení výhod a nevýhod členství. Téměř dvě třetiny obyvatel ČR (63 %) zastávají názor, že má naše země ze vstupu do Unie převážně prospěch a výhody. Opačného mínění je jen 29 % lidí. Zemí, ve které lidé oceňují výhody z členství v EU nejvíce, je Slovensko (80 % populace). Členství ČR v EU hodnotí lépe lidé, kteří mohou spíše využívat výhod z něj plynoucích. Jedná se častěji o mladší a vzdělanější populaci a z hlediska povolání manažery, studenty a osoby samostatně výdělečně činné. Nejméně nakloněni českému členství jsou důchodci. 3

4 Významný vliv má také politická orientace. Členství v EU považováno za dobrou a výhodnou věc hlavně lidmi pravicově orientovanými. Příznivci levice jsou k EU o poznání kritičtější. I v této vlně Eurobarometru se tak potvrdilo, že Češi mají dlouhodobě odlišné názory od svých politických elit. Pravicoví voliči hodnotí členství naší země v EU výrazně pozitivněji než příznivci levice, zatímco pravicová ODS je k EU mnohem skeptičtější než levicová ČSSD. Poměry v EU V České republice si lidé s EU spojují nejčastěji svobodu cestování, studia i práce kdekoli v Unii (tuto možnost zmínilo 53 %). Druhou nejčetnější asociací je společná měna euro, uváděná ve 28 %. Dále následuje několik asociací vybraných čtvrtinou až pětinou populace: demokracie (24 %), silnější slovo ve světě (24 %), byrokracie (23 %), plýtvání penězi (22 %) a vyšší kriminalita (20 %). Negativní asociace si s EU spojují častěji lidé starší a levicově orientovaní než mladší a pravicoví. Pokud jde o vnímání vlivu České republiky v Evropské unii a zohledňování národních zájmů, jsou Češi poměrně skeptičtí. Převažují názory, že hlas ČR v EU nemá váhu (50 % : 45 %) a že zájmy ČR nejsou v Unii brány dostatečně v úvahu (56 % : 37 %). Tento skeptický pohled sdílí Češi s občany většiny nových členských zemí a zdá se, že pocit silného členství závisí do jisté míry na čase. Zeměmi, ve kterých lidé pociťují silně svoji roli v EU, jsou především Švédsko, Německo, Dánsko, Francie a země Beneluxu. Veřejné mínění v České republice zůstalo v tomto ohledu stabilní i přes půlroční předsedání země Evropské unii. Lidé tak zřejmě naše předsednictví vnímali spíše jako jednání ve věcech týkajících se celé Unie (narostl například podíl lidí, kteří si s EU spojují silnější slovo ve světě) než jako posílení role České republiky v EU. Budoucnost EU Budoucnost Evropské unie vidí Češi pozitivně. Dvě třetiny obyvatel ČR (67 %) jsou, pokud jde o budoucnost EU, optimisté, necelá třetina (30 %) jsou pesimisté. Optimistická očekávání převažují ve všech členských zemích EU a ČR leží poblíž evropského průměru, který je 64 % : 29 %. Pokud jde o výhled do vzdálenější budoucnosti, převládá v České republice názor, že Evropská unie bude za 50 let pravděpodobně vedoucí diplomatickou silou na světě. Myslí si to 44 % lidí a 40 % je proti. Obyvatelé ČR také věří v hospodářskou sílu EU: většina nesouhlasí s tím, že bude EU za 50 let jen druhořadou ekonomickou silou (55 %), souhlasí necelá třetina (29 %). Zajímavé je, že si převážná část české i evropské veřejnosti myslí, že EU za 50 let zdaleka překročí limity evropského kontinentu. Předpokládá to v ČR i v EU jako celku shodně 43 % lidí, s tvrzením nesouhlasí 38 %, resp. 37 %. Důvěra v instituce Češi mají dlouhodobě nízkou důvěru v národní politické instituce. Vládě u nás v červnu důvěřovalo 28 % populace a 70 % jí nedůvěřovalo. V případě parlamentu převažovala nedůvěra ještě výrazněji: 78 % : 20 %. Oproti předchozím několika šetřením však letos důvěra ve vládu a parlament stoupla (o 8 procentních bodů v případě vlády a o 4 v případě parlamentu). Je možné, že nárůst důvěry vůči české vládě je spojen s působením přechodné vlády Jana Fischera, který se sám těší velké důvěře obyvatel ČR. Lidé mohou 4

5 vnímat úřednickou (a tedy nepolitickou) vládu lépe, neboť není tolik spojena se spory stran a osobností české politiky a má oproti vládě Mirka Topolánka podporu širšího politického spektra. V Evropské unii své národní vládě a parlamentu důvěřuje průměrně třetina lidí (32 %), nedůvěru projevuje 63 %, resp. 61 % veřejnosti. Obecně platí, že státy EU 15 mají v národní politické instituce vyšší důvěru než nové členské (a především postkomunistické) země. Ve srovnání s nízkou důvěrou obyvatel České republiky k národním politickým institucím je důvěra chovaná k evropským politickým institucím výrazně vyšší. Vůči Evropské unii obecně i jejím dvěma institucím, Evropskému parlamentu a Evropské komisi, u nás převažuje důvěra. Lidé v tradičních zemích EU 15 věří více vlastním politickým institucím a méně Evropské unii a u nových, zejména postkomunistických zemí, je tomu naopak. Přestože mají obyvatelé zemí východní Evropy častěji pocit, že jejich vliv na dění v EU je malý a že jsou nuceni přizpůsobovat své zájmy unijním, vnímají Evropskou unii pozitivně, mají k ní důvěru a považují členství v tomto svazku za výhodné. Evropská unie pro obyvatele nových členských zemí představuje ve srovnání s jejich národními politickými institucemi fungující a důvěryhodný útvar. Evropské unii a jejím institucím v ČR více důvěřují lidé mladší, vzdělanější a pravicově orientovaní. Postoje k vybraným tématům evropské agendy Evropskou měnovou unii se společnou měnou eurem podporuje polovina (51 %) české populace a 45 % je proti. Přesto patří Češi spíše k vlažnějším příznivcům, neboť v EU je průměrně 61 % lidí pro a třetina (33 %) proti. Největšími příznivci měnové unie jsou naopak Slováci (89 % veřejnosti ji schvaluje). V zemích eurozóny je podpora měnové unie silná, podporují ji více než dvě třetiny lidí (69 %) a proti je čtvrtina (26 %). V zemích nepoužívajících euro je poměr stoupenců a odpůrců vyrovnaný: 46 % : 45 %. Zdá se tak, že tam, kde bylo euro jako národní měna zavedeno, se osvědčilo a lidé ho přijali. Rozšiřování EU o další země je v Česku podporováno. Souhlasí s ním 54 % lidí a 39 % je proti. V Evropské unii celkově však převažuje odmítání v poměru 46 % : 43 %. Výrazný rozdíl je v názorech obyvatel nových a starých členských zemí. Lidé v NČZ 12 další rozšiřování EU převážně schvalují (64 % : 21 %), avšak v zemích EU 15 má veřejnost k přijímání dalších členů do Unie negativní postoj, odpůrci tam převažují v poměru 52 % : 38 %. Model vícerychlostní evropské integrace, tedy situace, kdy je rychlost budování Evropy odlišná v různých zemích, je v České republice i v EU převážně odmítán. Lidé v České republice si přejí, aby se některé oblasti rozhodovaly ve větší míře na celoevropské úrovni. Jedná se zejména o sféry bezpečnosti: boj proti terorismu a organizovanému zločinu, ale také v případech ochrany životního prostředí, zabezpečení plynulých dodávek energie a zajištění ekonomického růstu. Největší část lidí v České republice by si přála, aby se EU zaměřila na ekonomické (45 %) a sociální otázky (43 %). To není překvapivé, neboť lidé považují ekonomickou situaci a zaměstnanost za špatnou a řadí je také ke dvěma nejdůležitějším problémům země. 5

6 Ekonomické a sociální otázky jsou upřednostňovány také v Evropské unii jako celku, avšak s menší důležitostí než je tomu v Česku. Průzkum se nově věnoval otázce genderové rovnosti, tedy rovnocennému postavení mužů a žen ve společnosti. Češi jsou v tomto ohledu velmi konzervativní. Se stejným finančním ohodnocením žen za stejnou práci souhlasí 77 % obyvatel ČR a s rovným zastoupením žen v politice 64 %. Společně s Polskem, Maďarskem a Itálií je Česko na konci žebříčku všech členských a kandidátských zemí Unie. Role EU ve světě Výkonnost evropské ekonomiky je v Eurobarometru hodnocena lépe než ekonomika Ruska či Indie, srovnatelně s ekonomikou USA, avšak hůře než hospodářství Číny a zejména Japonska. Japonská ekonomika byla v tomto srovnání hodnocena nejlépe. Přesto však Evropskou unii v očích svých obyvatel charakterizuje nejlépe její hospodářská moc. Tento aspekt vnímá jako hlavní téměř polovina (45 %) evropských občanů. Necelá třetina (30 %) pak na EU vidí jako stěžejní její politický vliv. V České republice je Evropská unie vnímána skrze svou hospodářskou moc i politický vliv v podstatě stejně. Hospodářskou moc vybralo za nejvíce charakteristickou vlastnost EU 41 % české populace, politický vliv 39 %. Kulturní vliv a vojenská síla Unie jsou pro naše občany marginální, vybralo je 7 %, resp. 4 % lidí. Převážná část českých občanů si myslí, že se EU dostatečně angažuje, pokud jde o podporu a obranu lidských práv ve světě. Tohoto názoru je 49 % obyvatel ČR. Nedostatečné působení v oblasti lidských práv zmiňuje 38 %. Ve většině evropských států však převažují lidé s názorem, že toho Evropská unie nedělá ohledně podpory a obrany lidských práv dost. V průměru EU jde o 48 % lidí. Dostatečnou aktivitu Unie uznává 37 %. Obecně angažovanost Evropské unie na poli lidských práv považují za dostatečnou častěji obyvatelé nových členských zemí než zemí EU 15. Předsednictví ČR v EU O českém předsednictví EU byli podle očekávání nejvíce informováni čeští občané. 84 % jich zaznamenalo v médiích informace vztahující se předsednictví, 15 % nikoli. V celoevropském měřítku byla informovanost na nižší úrovni. V průměru o něm měla informace třetina (34 %) obyvatel EU a téměř dvě třetiny neměly (63 %). Z ostatních členských států EU zaznamenali informace o českém předsednictví nejčastěji obyvatelé Slovinska a sousedního Slovenska. Častěji byli informováni obyvatelé v nových členských zemích (45 %) než v EU 15 (30 %). Ve srovnání se situací na podzim 2008, kdy byla stejná otázka položena v době předsednictví Francie, je současná informovanost slabší. Tehdy měla o francouzském předsednictví informace polovina (50 %) evropské veřejnosti. Lze spekulovat, nakolik je nižší informovanost mezi evropskými občany zapříčiněna poklesem zájmu o české předsednictví z důvodu politické nestability ČR. Pravděpodobně v tom však hraje roli také fakt, že Francie je v evropském měřítku významnější zemí. Přesto však byla informovanost Evropanů o českém předsednictví v jeho průběhu (již zmíněných 34 %) větší než před jeho započetím na podzim loňského roku, kdy dosahovala 19 %. 6

7 Evropská identita Nejdůležitějším základem evropské identity jsou pro obyvatele ČR i EU demokratické hodnoty. Ty zařadilo mezi dva hlavní prvky tvořící evropskou identitu 43 % českých a 41 % evropských občanů. Následují čtyři oblasti s podobným významem: vysoká úroveň sociální ochrany, společná historie, společná kultura a geografie. Nejdůležitějšími charakteristikami, pokud jde o to být Čechem/Češkou, jsou pro obyvatele ČR být narozen/a v České republice a cítit se jako příslušník českého národa a podobná je situace i v Evropské unii jako celku. Ve volbě dalších významných faktorů však již existují mezi českým a evropským veřejným míněním větší rozdíly. Češi častěji zdůrazňují, aby člověk, má-li se považovat za příslušníka našeho národa, vyrůstal v České republice a ovládal český jazyk. Evropané dávají naopak větší důraz než Češi na uplatňování občanských práv v dané zemi, například práva volit, a také na to být křesťanem. I v případě evropské identity jsou názory na prvky, které ji tvoří, podobné. Má-li být člověk Evropanem, měl by se podle největší části české populace za Evropana považovat a narodit se v Evropě. Stejně jako u národní identity, také u evropské Češi častěji zdůrazňují vyrůstání v některé evropské zemi a Evropané naopak uplatňování občanských práv a křesťanství. V České republice se přibližně třetina (31 %) lidí cítí být do velké míry jako Evropané a další téměř polovina (47 %) do jisté míry. Pětina lidí se evropsky téměř nebo vůbec necítí (22 %). Nejsilnější vztah mají lidé pochopitelně ke své zemi a k regionu, ve kterém žijí. Imigrace a etnické menšiny Češi se v evropském srovnání ukázali být k cizincům poměrně nepřátelsky naladění. Většina lidí si myslí, že přítomnost lidí z jiných etnických nebo národnostních skupin zvyšuje nezaměstnanost (65 %) a také že imigranti těží ze zdravotnických a sociálních služeb více, než přispívají na daních (57 %). V evropském měřítku přitom dává zvyšování nezaměstnanosti za vinu přistěhovalcům jen přibližně polovina populace (49 %). Převážná část evropské veřejnosti se domnívá, že přistěhovalci mohou hrát důležitou roli při rozvoji většího porozumění a tolerance vůči zbytku světa, že lidé z odlišných národnostních a etnických skupin obohacují kulturní život v zemi a že imigranti jsou potřební na práci v určitých odvětvích hospodářství. Češi jsou však v těchto případech skeptičtí a převažuje u nich nesouhlas. S tvrzením, že příchod imigrantů do Evropy může být účinným řešením problému stárnutí evropské populace, převažuje nesouhlas v ČR i EU. 7