EUROBAROMETR 72 VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ V ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE PODZIM

Transkript

1 STANDARD EUROBAROMETER 72 / PODZIM 2009 TNS OPINION & SOCIAL Standard Eurobarometer European Commission EUROBAROMETR 72 VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ V ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE PODZIM 2009 NÁRODNÍ ZPRÁVA ČESKÁ REPUBLIKA Tento výzkum byl zadán a koordinován Generálním ředitelstvím pro komunikaci. Tato zpráva byla zpracována pro Zastoupení Evropské komise v České republice. Dokument nereprezentuje stanoviska Evropské komise. Názory a interpretace v EUROPEAN něm obsaţené reprezentují výhradně pohled autora. Commissio n 1

2 SHRNUTÍ... 3 ÚVOD NÁZOROVÉ KLIMA V ČESKÉ REPUBLICE Hodnocení situace v České republice Očekávání do budoucnosti Problémy, kterým čelí Česká republika Hodnoty a priority naší společnosti VZTAH K EVROPSKÉ UNII Hodnocení členství Asociace spojené s EU Důvěra v instituce CHARAKTERISTIKA A NÁZORY NA FUNGOVÁNÍ EU Fungování EU Charakteristika EU Hodnoty EU a priority EU EKONOMICKÁ KRIZE A SÍLA EU PŘI JEJÍM ŘEŠENÍ Fáze ekonomické krize Řešení ekonomické krize Vliv eura na ekonomickou krizi Ekonomické reformy BUDOUCÍ SMĚŘOVÁNÍ EU Priority EU Oblasti, na které by se EU měla zaměřit Úroveň rozhodování ZÁVĚRY TECHNICKÉ SPECIFIKACE DOTAZNÍK

3 Shrnutí Eurobarometr popisuje názorové klima v členských a kandidátských zemích Evropské unie. Tato zpráva nabízí přehled názorů občanů České republiky na různé aspekty EU a jejich vlastní ţivot a srovnává je s typickými postoji občanů Evropské unie. Upozorňuje rovněţ na nejdůleţitější rozdíly ve srovnání s jinými státy. Jedná se o jedenáctou zprávu od doby, kdy se Česká republika stala členem Evropské unie. Výzkum veřejného mínění, na jehoţ základě byla tato zpráva zpracována, se uskutečnil mezi 1056 občany České republiky v období od 30. října do 11. listopadu Hodnocení situace v České republice Hodnocení české národní ekonomiky není, stejně jako tomu bylo na jaře 2009, vůbec pozitivní. Dobrý stav české ekonomiky deklaruje pouhých 16 % Čechů, opak uvádí 84 % obyvatel České republiky. V tomto směru je národní ekonomika hodnocena hůře, neţ je průměr celé EU. V zemích staré Evropy (EU 15) můţeme po propadu hodnocení zaznamenaném na jaře 2009 vidět mírné zlepšení vnímání národních ekonomik. U nových členských zemí (NČZ 12) je situace jiná ekonomika si vede ještě o něco hůře neţ před půlrokem. Ani hodnocení evropské ekonomiky nedopadlo v ČR dobře jako dobrou hodnotí situaci jen 26 % populace, jako špatnou pak 71 % obyvatel. Češi jsou ohledně ekonomické situace Evropy pesimisté ještě hůře vnímají situaci občané jen 7 členských států celé EU 27. Ve vnímání stavu evropské ekonomiky je situace opačná neţ u národní ekonomiky. Nové členské země vidí hospodářství EU většinou lépe neţ země EU 15. I když obecné hodnocení situace národní (i evropské) ekonomiky nedopadlo příliš pozitivně, osobní finanční situace domácností je Čechy hodnocena dobře (62 %). Stejně jako v minulém šetření z jara 2009 se tedy ukazuje, ţe ani situace domácností ani osobní pracovní situace nejsou tak váţné, jak veřejnost deklaruje v obecných názorech na ekonomickou situaci. Očekávání do budoucnosti Očekávání ohledně situace národních ekonomik i evropského hospodářství jsou téměř ve všech zemích EU negativní. Větší důvěra je přitom kladena v ekonomiku evropskou i světovou, národní ekonomiky vzbuzují do budoucnosti spíše obavy. V České republice věří ve zlepšení národní ekonomiky pouze pětina (18 %) populace. Zhoršení české ekonomiky přitom očekává téměř polovina (43 %) osob. Češi více důvěřují evropské ekonomice největší podíl (43 %) populace si myslí, ţe zůstane stejná a podíl těch, kteří věří ve zlepšení, a těch, kteří se naopak obávají zhoršení, je 25 % : 29 %. Obecně jsou však Češi ve srovnání se zeměmi EU 27 spíše skeptičtější a ve zlepšení situace příliš nevěří. Ve srovnání s minulou vlnou šetření se naděje a obavy ohledně národního hospodářství příliš nezměnily. Co se týče evropské ekonomiky, sledujeme posun vnímání směrem k optimismu podíl odpovědí situace se zlepší vzrostl ve srovnání se situací na jaře 2009 o 5 procentních bodů. 3

4 Problémy, kterým čelí Česká republika Stejně jako v minulé vlně šetření se u české populace opět nejvíce projevily obavy z nezaměstnanosti a z celkové ekonomické situace. Nezaměstnanost i ekonomickou situaci jmenuje jako aktuální problém polovina (50 % resp. 53 %) populace ČR. Toto zjištění koresponduje s předchozími závěry o vnímání národní ekonomiky. Po prudkém vzestupu jmenování těchto oblastí, kdy ještě před rokem jmenovalo ekonomickou situaci jako problém 25 % a nezaměstnanost 17 % Čechů, se v době ekonomické a finanční krize tyto problémy dostaly podle české veřejnosti na čelo pomyslného ţebříčku. V tomto ohledu nejsou Češi výjimkou tyto aspekty jmenují jako dva nejzávažnější problémy obyvatelé většiny evropských zemí. Hodnocení členství v EU Pokud mají Češi hodnotit samotné členství své země v EU, pak největší část populace uvádí, že členství není ani dobrá ani špatná věc (46 %). Podíl těch, kteří mají za to, ţe členství v Unii je věc dobrá (40 %), však převaţuje nad těmi, kteří mají za to, ţe se jedná o věc špatnou (13 %). Celkový dojem je tedy v populaci pozitivní. Současně však zaznamenáváme pokračující pokles podílu pozitivních odpovědí. Před rokem toto stanovisko zastávalo 46 % osob, tedy o 6 procentních bodů více neţ v současnosti. Při hodnocení výhod a nevýhod našeho členství v Evropské unii je však situace odlišná většina populace uvádí, že členství přineslo České republice výhody. Jedná se o 63 % české veřejnosti. Ţe členství v EU nepřináší ţádné výhody, si myslí třetina (32 %) populace. Obecně vidí členství ČR v Evropské unii jako pozitivum i výhodu především mladší, vzdělanější lidé s vyšším ţivotním standardem a také voliči, kteří se zařadili na pravou stranu politického spektra. Tito lidé mají také častěji v EU i v její instituce obecně větší důvěru a jsou i pozitivnější v otázkách budoucího směřování Unie. Asociace spojené s Evropskou unií Nejčastější asociace s EU se váží k pojmu svoboda cestování, studia a práce. Tuto možnost uvádí více než polovina (55 %) české veřejnosti. Druhou nejčastější asociací je společná měna euro (32 %). Tyto dvě asociace jsou nejčastější i ve většině evropských zemí Češi svobodu cestování, studia a práce jmenují častěji, a naopak euro méně často, neţ je celoevropský průměr. Dalšími charakteristikami často spojovanými s Evropskou unií jsou silnější slovo ve světě (28 %), mír (25 %) a také negativní asociace plýtvání penězi (23 %). Celkově pozitivnější asociace mají lidé, kteří mají k Unii dobrý vztah, a především ti, kteří mohou ze jmenovaných hodnot těţit tedy mladí lidé a ekonomicky aktivní, zejména duševně pracující. Naopak starší obyvatelé, kteří nemohou výhod EU tolik vyuţívat, častěji spojují EU s negativními asociacemi, např.: větší kriminalitou, plýtvání penězi a nezaměstnaností. 4

5 Důvěra v politické instituce Češi mají tradičně velmi nízkou důvěru v národní politické instituce. V současné vlně Eurobarometru se toto zjištění potvrdilo v nízké důvěře v parlament důvěru mu projevuje jen 15 % populace, což je poloviční podíl než průměr za EU 27 (30 %). Sledujeme také pokles o 5 procentních bodů oproti jaru Na druhé straně důvěra ve vládu stále stoupá. Nyní jí důvěřuje 37 % Čechů, což je nadprůměrná hodnota. Stejně jako v minulém šetření se tak projevuje vliv nepolitické vlády J. Fischera, která se na rozdíl od vlád sloţených ze zástupců politických stran (nejméně důvěryhodné politické instituce v ČR) těší velké důvěře populace. V současné době věří Češi své vládě více neţ obyvatelé většiny evropských zemí. Evropské instituce jsou českou veřejností vnímány jako důvěryhodnější než národní parlament a vláda. Evropskému parlamentu důvěřuje 60 % Čechů a obdobný podíl (59 %) registrujeme i u Evropské komise. Zatímco nové členské státy věří více neţ země EU 15 evropským politickým institucím, v případě národních institucí je tomu naopak. Tam se projevuje nedůvěra NČZ 12 daleko silněji neţ u zemí staré Evropy. Fungování Evropské unie V České republice převažují lidé, kteří fungování EU nerozumějí. Tomu, jak funguje EU, rozumí 42 % české populace, kdežto opak tvrdí 55 % Čechů. V tomto směru se názory Čechů podobají spíše názorům zaznamenaným ve starých členských zemích EU 15, ve kterých obyvatelé vykazují vyšší míru nerozumění neţ v nových členských zemích. Ve srovnání s výzkumem z jara 2009 nedošlo k ţádnému výraznému posunu porozumění problematice EU. V případě otázky, zda jsou zájmy ČR v Evropské unii brány dostatečně v úvahu, odpovídá většina české veřejnosti (59 %), že nikoliv. Opak tvrdí 36 % populace. Zde se Česká republika názorově blíţí spíše zemím skupiny NČZ 12, které častěji neţ země EU 15 deklarují, ţe jejich národní zájmy jsou v EU hájeny nedostatečně. V celé EU 27 sledujeme trend poklesu názoru, ţe národní zájmy jsou v EU brány dostatečně v úvahu. Charakteristika Evropské unie Evropská unie znamená pro většinu jejích obyvatel především hospodářskou moc. V České republice tak uvedlo 44 % populace. Silné je i vnímání Unie pro její politický vliv. V ČR je to 42 % osob, coţ je po Švédsku a Dánsku třetí nejvyšší podíl z celé EU 27. EU si s jejím kulturním a vojenským vlivem mnoho lidí ani v ČR ani v zemích EU 27 nespojuje. Češi se staví pozitivně k dalšímu rozšiřování Evropské unie. Celkem 63 % Čechů je pro a 31 % je proti. Pro rozšiřování jsou především nové členské státy, země EU 15 se k rozšiřování staví spíše negativně. V celé EU tedy není ohledně rozšíření shoda. Jednotné názory na druhé straně panují s charakteristikou EU jako měnovou unií s jedinou měnou eurem. Souhlas deklaruje 6 z 10 Evropanů. Češi jsou mírně pro (55 %) a řadí se tak spíše k vlažnějším příznivcům eura. Největší optimismus ohledně měnové unie panuje v zemích eurozóny, tedy v zemích, kde jiţ bylo euro přijato. Mezi hodnotami, které EU reprezentuje, se nejčastěji objevují pojmy demokracie (45 % české veřejnosti), mír (41 %) a také lidská práva (34 %). 5

6 Řešení ekonomické krize Podle obyvatel zemí EU 27 i České republiky není ekonomická a hospodářská krize ještě překonána. Více neţ polovina osob v České republice (55 %) i v zemích EU 27 (54 %) má za to, ţe to nejhorší teprve přijde. Odpovídá tomu i relativně pesimistický pohled do budoucna, který obyvatelé evropských zemí deklarovali v jiných otázkách. Češi se od zbytku Evropy odlišují v důvěře v instituce, které se dokážou s ekonomickou krizí vypořádat. Téměř polovina (43 %) české veřejnosti jmenuje jako nejefektivnější instituci země G 20. To výrazně přesahuje celoevropský průměr důvěry v tuto instituci (18 %). Jako druhá nejčastěji jmenovaná instituce se umístila v ČR Evropská unie jmenovalo ji 16 % Čechů. Ve srovnání s ostatními zeměmi je to naopak nízký podíl osob. Nejméně Čechů pak věří, že ekonomickou krizi dokáže nejefektivněji řešit národní vláda. Jedná se jen o 6 % populace. Vláda má obecně velkou důvěru, především ve vnitrostátních záleţitostech, nicméně v řešení celoevropských ekonomických problémů jí Češi nedůvěřují. Z nabízených spíše makroekonomických opatření v boji proti ekonomické krizi byla všechna hodnocena jako efektivní. Nejvíce pokládala česká veřejnost za efektivní dohled EU nad poskytováním veřejných prostředků směřujících na záchranu finančních institucí (79 %). Následovala těsnější koordinace ekonomických a finančních politik členských států (77 %) a dozor nad aktivitami vlivných finančních skupin (74 %). Nejméně efektivní ze 4 nabízených moţností je podle české veřejnosti účinné posílení postavení EU při regulaci finančních služeb na globální úrovni (69 %). V oblasti mikroekonomické se pak podle Čechů má Evropská unie soustředit na podporu malých a středních podniků (59 %) a na podporu nezaměstnaných (26 %). Na třetím místě se umístila podpora a investice do vzdělání, odborné přípravy a výzkumu (23 %). Češi více neţ průměr EU 27 poţadují podporu malých a středních podniků a naopak vlaţněji neţ celoevropský průměr se staví k podpoře vzdělání a výzkumu. Vliv eura na ekonomickou krizi Šetření Eurobarometr zkoumalo i otázku, jaký vliv má společná evropská měna euro na mírnění dopadů ekonomické krize. Názory Evropanů nebyly jasně vyhraněné. K tomu, že euro obecně pomáhá mírnit dopad krize, se přiklánějí spíše obyvatelé zemí eurozóny, tedy zemí, kde již euro platí. Nicméně míra souhlasu není nijak vysoká (46 % souhlas : 44 % nesouhlas). Obyvatelé zemí, kde ještě euro zavedeno nebylo, jsou skeptičtější a mají za to, ţe euro dopady krize příliš nezmírňuje (33 % : 46 %). Češi jsou v tomto ohledu ještě pesimističtější a poměr souhlasných a nesouhlasných odpovědí je u nich 37 % : 56 %. Ekonomické reformy V otázce reforem je česká veřejnost nakloněna jejich prosazování a má za to, ţe naše země potřebuje více reforem, aby mohla čelit budoucnosti (65 %). Celkem 69 % Čechů si také myslí, ţe reformy, které přináší prospěch budoucím generacím, by měly být realizovány i za cenu jistých obětí generace současné. 6

7 Priority Evropské unie Pro českou veřejnost je jasnou prioritou Evropské unie ekonomické oživení. Uvádí to více než tři čtvrtiny (77 %) populace. Tato priorita je hlavní pro téměř všechny země EU 27 (69 %), Češi ji však uvádí častěji. Druhou nejčastěji jmenovanou prioritou je pak dosažení stability ve světě (47 % české populace) a třetí pak posílení růstu udržitelným způsobem (39 %). Nejméně by se podle české veřejnosti měla EU soustředit na boj proti změnám klimatu. Tuto oblast uvádí pouze 29 % Čechů. Konkrétní opatření V rámci ekonomického oživení by se Evropská unie měla soustředit především na zavedení silnějšího systému dohledu nad finančními trhy a institucemi (44 % Čechů) a také na omezení nadměrných deficitů veřejných financí v budoucnu (42 %). V tomto bodě se Češi řadí mezi 5 národů, které toto opatření prosazují nejvíce. Můţe to mít souvislost se současnými vládními opatřeními, jeţ by právě deficit veřejných financí měla udrţet na optimální výši. V porovnání s obyvateli EU 27 prosazují Češi více (47 %) podporu zemědělství jako opatření k posílení růstu trvale udržitelným způsobem. Češi si tedy uvědomují, ţe zemědělství v EU je tématem velmi kontroverzním, a udrţení vlastního zemědělství kladou na přední místa v ţebříčku opatření. Třetina populace (34 %) pak také k trvale udržitelnému růstu navrhuje povzbuzení lidí k podnikání. V rámci boje proti změnám klimatu by se EU měla podle Čechů zaměřit hlavně na rozvoj odvětví, služeb a technologií šetrných k životnímu prostředí (44 % české populace). Dalším důleţitým aspektem boje proti změnám klimatu je snížení emisí CO 2 z dopravy a výroby elektřiny (38 %). Nejmenší část populace (14 %) doporučuje zaměřit se na využívání jaderné energie. Úroveň rozhodování Poslední okruh témat zkoumal, jestli se mají oblasti ţivota Evropanů řešit spíše na národní nebo na celoevropské úrovni. Vzhledem k tomu, ţe institucím EU důvěřují lidé téměř ve všech zemích více neţ institucím národním, není překvapením, ţe většina témat by se podle obyvatel EU 27 měla řešit na evropské úrovni. Především se jedná o vědecký a technologický výzkum, obranu a zahraniční politiku, boj proti zločinu a také ochranu životního prostředí. Na národní úrovni by chtěli Evropané řešit především daně a důchody. Češi nejsou žádnou výjimkou a jejich pohled na úroveň řešení jednotlivých oblastí se neliší od pohledu všech obyvatel EU 27. 7

8 Úvod Eurobarometr průběţně shromaţďuje názory o evropských záleţitostech v členských a kandidátských zemích Evropské unie a dvakrát ročně je zveřejňuje formou národních zpráv. Sběr dat pro průzkum Eurobarometr 72.4 probíhal v období od 23. října do 18. listopadu 2009 v 27 členských zemích Evropské unie, 3 kandidátských zemích (Chorvatsku, Turecku a Bývalé jugoslávské republice Makedonii) a v Tureckém kyperském společenství. Průzkum prováděl TNS Opinion & Social, konsorcium sloţené z TNS plc a TNS opinion. V České republice průzkum probíhal od 30. října do 11. listopadu 2009 mezi 1056 respondenty. Názory české veřejnosti jsou v této zprávě 1 porovnávány nejčastěji s průměrem 27 členských zemích Evropské unie (EU 27), v některých případech s průměrnou hodnotou v nových (NČZ 12) a starých (EU 15) členských zemích Evropské unie a také s míněním v jednotlivých členských a kandidátských státech. Aktuální výsledky jsou rovněţ porovnávány s předchozími vlnami Eurobarometru a u vybraných otázek jsou na základě časového srovnání tvořeny časové řady. Minulá vlna šetření byla poznamenána končícím předsednictvím ČR v Radě EU a příchodem ekonomické krize do zemí střední a východní Evropy. Současná vlna šetření proběhla v době předsednictví Švédska, kdy ekonomická krize v západních zemích, jak se zdá, jiţ polevuje, ale ve východních ještě přetrvává. V tomto období se dokončení ratifikace Lisabonské smlouvy týkalo zejména Irska a České republiky. Irové se 3. října ve druhém hlasování vyslovili pro přijetí Lisabonské smlouvy a 10. října na základě tohoto hlasování ji podepsal i polský prezident L. Kaczyński. Po dlouhém váhání a dalších poţadavcích vznesených na poslední chvíli 3. listopadu Lisabonskou smlouvu podepsal také prezident ČR V. Klaus. Česká republika se tak stala poslední zemí, která tento zásadní smluvní dokument EU ratifikovala. Na počátku října se měly konat předčasné parlamentní volby, které měly ukončit mandát úřednické vlády J. Fischera. Nicméně po ústavní stíţnosti a zablokování moţnosti voleb Ústavním soudem se volby do Parlamentu ČR nekonaly. Parlamentní krize vyvolaná pádem vlády za doby našeho předsednictví v Radě EU tak pokračovala. V současné době se stále rozhoduje mezi dvěma tradičně nejsilnějšími stranami, ale na scénu vstoupily i nově vzniklé strany, které budou v případě naplnění svého voličského potenciálu oním rozhodujícím hlasem při tvorbě koaliční většiny. V polovině září se také rozhodlo, ţe v ČR nebude umístěn americký radar. Rozhodnutí vyvolalo protichůdné reakce, především vzhledem k tomu, ţe bylo některými politiky vnímáno jako vítězství Ruska. Ve vztahu k Rusku se do popředí stejně jako minulou zimu dostává otázka dodávek ruského plynu do Evropy. I kdyţ Ukrajina a Rusko uvádějí, ţe se krize opakovat nebude, země EU, které jsou na ruském plynu závislé, se o dodávky obávají. 1 Národní zprávu pro Zastoupení Evropské komise v České republice zpracoval Vojtěch Hündl. 8

9 1. Názorové klima v České republice 1.1 Hodnocení situace v České republice Pravidelně se v šetření Eurobarometru objevuje otázka na hodnocení názorů obyvatel České republiky (resp. zemí zařazených do šetření) na stav národní ekonomiky i jejich ţivotní úrovně. Vzhledem k výraznému posunu vnímání ekonomik jak národních, tak nadnárodních, zjištěném mezi šetřeními z podzimu 2008 a jara 2009 (tj. v době příchodu ekonomické a finanční krize) byly tyto okruhy zkoumány i v tomto šetření. Výsledky ukazují, že se situace v České republice ve srovnání s jarem 2009 nezlepšila. Hodnocení současné situace v ČR Osobní situace v práci 10% 46% 15% 6% 23% Finanční situace domácnosti 5% 57% 30% 6% 2% Situace evropské ekonomiky 2% 24% 56% 15% 3% Situace světové ekonomiky 2% 20% 58% 18% 2% Situace národní ekonomiky 15% 54% 30% Situace v zaměstnanosti 10% 54% 35% 0% 20% 40% 60% 80% 100% Velmi dobrá Spíše dobrá Spíše špatná Velmi špatná Neví, bez odpovědi Situace národní ekonomiky Situace české ekonomiky není hodnocena dobře. Za dobrou jí považuje jen 16 % populace (1 % jako velmi dobrou a 15 % jako spíše dobrou). Více neţ polovina (54 %) obyvatel povaţuje současnou ekonomickou situaci České republiky za spíše špatnou a velký je i podíl těch, kteří povaţují národní ekonomiku za velmi špatnou (30 %). Hodnocení národní ekonomické situace bylo zkoumáno ve všech členských zemích EU, stejně jako v dalších evropských zemích. Ve srovnání s dalšími státy je vnímání české národní ekonomiky spíše špatné. Ze starých členských států vnímají hůře neţ Češi ekonomiky svých zemí Francouzi dobrá (tj. velmi dobrá + spíše dobrá) je podle 15 % osob a Španělé s Portugalci (10 % resp. 9 %). Horší neţ v ČR je situace také v Řecku, Irsku a v nových členských státech: v Rumunsku, Bulharsku, Litvě a Lotyšskuem. Nejhůře je hodnocena národní ekonomika Maďarska za dobrou jí označují pouhé 3 % Maďarů. Lze konstatovat, že lépe jsou národní ekonomiky vnímány ve starých členských zemích EU 15 neţ mezi novými členskými zeměmi. 9

10 Obecně lze přijmout tvrzení, ţe vnímání situace národních ekonomik je stále špatné, a k velkým změnám oproti situaci z jara 2009 nedošlo. Velmi mírné zlepšení zaznamenáváme u zemí EU 15 a naopak mírné zhoršení lze sledovat u NČZ 12. Srovnání vývoje vnímání národních ekonomik ukazuje následující tabulka. Jak hodnotíte současnou situaci národní ekonomiky? velmi dobrá spíše dobrá spíše špatná velmi špatná neví, bez odpovědi Podzim % 37 % 47 % 13 % 1 % Česká republika Jaro % 57 % 24 % - Podzim % 15 % 54 % 30 % - Podzim % 27 % 46 % 23 % 3 % EU 27 Jaro % 19 % 53 % 25 % 2 % Podzim % 22 % 53 % 22 % 2 % Negativní pohled na českou národní ekonomiku je zřetelný ve všech skupinách obyvatelstva. Mírně pozitivnější názor na ni mají spíše mladší lidé, studenti a také osoby s deklarovaným vyšším sociálním statusem, horší naopak starší lidé s niţším vzděláním a niţším deklarovaným sociálním postavením. V České republice došlo na počátku krize k výraznému zhoršení vnímání situace národní ekonomiky. Důvodem byl především velký státní dluh a mediálně sledované uzavírání velkých podniků. I kdyţ v současné době vládnoucí úřednická vláda těšící se velké důvěře obyvatel provádí nezbytné kroky ke sníţení dopadů ekonomické krize, na vnímání hospodářské situace ČR se tento fakt zatím nijak neprojevil hodnocení situace zůstává stejné jako na jaře 2009, tedy špatné. Evropská ekonomika Stejně jako v předcházejících vlnách šetření je situace evropské ekonomiky vnímána českou populací lépe než situace národní ekonomiky. Přesto je však situace evropského hospodářství vnímána negativně. Evropskou ekonomickou situaci označují za špatnou (tedy spíše a velmi špatnou) téměř tři čtvrtiny (71 %) české populace. Češi se v hodnocení řadí k pesimistům. Hůře vnímá ekonomickou situaci Evropy jen 7 zemí EU 27 (Itálie, Španělsko, Francie, Portugalsko, Řecko, Maďarsko a Irsko). Potvrdil se trend z minulých šetření, ve kterých byly tyto země opakovaně nejpesimističtější k ekonomické situaci EU. V tomto bodě se Češi odlišují od NČZ 12, neboť lze říct, že lépe hodnotí ekonomickou situaci Evropy nové členské země EU (průměr hodnocení dobrá 42 %), kdeţto původní členové EU 15 hodnotí situaci hůře (průměr hodnocení dobrá 26 %). Z pohledu na hodnocení evropské ekonomiky se zdá, ţe občané nových členských států nemají tolik zkušeností s ekonomickou situací uvnitř EU, takže mají za to, že ekonomika EU je na tom o hodně lépe než jejich národní ekonomiky. Naproti tomu obyvatelé starých členských zemí s většími zkušenostmi zastávají názor, ţe situace evropské ekonomiky na tom není o tolik lépe neţ situace ekonomiky národní. Změna hodnocení ekonomické situace Evropské unie je pozitivní. Všechny země EU 27 včetně nových členských zemí hodnotí situaci ekonomiky EU o 6, resp. 4 procentní body lépe neţ na jaře 2009 (viz graf níţe). Situaci hodnotí lépe neţ před půlrokem především Němci a Britové (zlepšení o 10 procentních bodů), u ostatních sledovaných států převaţuje velmi mírné zlepšení (od 1 do 5 procentních bodů). Větší podíl negativních odpovědí ve srovnání s minulým šetřením registrujeme pouze u 5 zemí (Slovinsko, Irsko, Kypr, Dánsko a Portugalsko), ovšem jedná se opět pouze o mírné zhoršení. 10

11 Světová ekonomika Názory na ekonomickou a finanční krizi odráţí i další ukazatel jak občané jednotlivých zemí hodnotí stav světové ekonomiky. Ta, stejně jako situace národních ekonomik, není hodnocena žádným státem pozitivně. Češi se v tomto ukazateli nijak výrazně neliší od celoevropského průměru jako dobrou označuje světovou ekonomickou situaci jen o málo více než pětina (22 %) populace ČR. Negativně hodnotí světovou ekonomiku 76 % osob. Opět se zde setkáváme se skutečností, že Češi hodnotí stav světového hospodářství spíše jako země EU 15 a nikoliv jako NČZ 12. Jsou tedy pesimističtější, neboť nové členské země mají na světovou ekonomiku (stejně jako na evropskou) pozitivnější názor neţ staré země EU. Po poklesu v období podzim 2008 jaro 2009, kdy se mínění občanů všech států o světovém hospodářství velmi zhoršilo, se nyní zdá, jako kdyby krize jiţ končila. Nedošlo sice k obnovení původního stavu, nicméně téměř ve všech sledovaných zemích došlo oproti šetření z jara 2009 k nárůstu pozitivních odpovědí. Sice ne o mnoho, přesto se zdá, ţe se situace pozvolna zlepšuje. 60% 50% 40% 30% 20% 39% Hodnocení současné ekonomické situace - srovnání v čase (součet odpovědí "velmi dobrá" a "spíše dobrá") 29% 30% 23% 19% 20% 20% 19% 16% 51% 33% 52% 38% 29% 26% 26% 23% 42% 35% 32% 32% 28% 22% 20% 18% 19% 15% 10% 0% Podzim 2008 Jaro 2009 Podzim 2009 Podzim 2008 Jaro 2009 Podzim 2009 Podzim 2008 Jaro 2009 Podzim 2009 Národní ekonomika Evropská ekonomika Světová ekonomika ČR EU27 NČZ 12 Situace zaměstnanosti Situace ohledně zaměstnanosti je také tradičně součástí šetření Eurobarometr. Tento ukazatel pomáhá určit ekonomickou situaci hodnocených zemí. Obdobně jako u názorů na stav národního hospodářství je situace ohledně zaměstnanosti v ČR i EU 27 hodnocena špatně. V České republice hodnotí situaci zaměstnanosti pozitivně pouhá desetina (11 %) obyvatel. Je to jen o 2 procentní body méně, neţ je průměr EU 27, takţe Češi se nijak výrazně od zbytku Evropy neodlišují. Jako alespoň částečně pozitivní hodnotí situaci ohledně zaměstnanosti ve své zemi pouze Nizozemci (52 %), Lucemburčané (51 %) a částečně také Dánové (40 %). U ostatních zemí jasně převaţuje negativní hodnocení. 11

12 Situace zaměstnanosti je ve srovnání s podzimem 2008, tedy před nástupem ekonomické krize, velmi špatná, nicméně po prudkém poklesu na přelomu roku 2008/09 se již stabilizovala. Oproti minulému šetření se u většiny zemí téměř nezměnila u mnoha zemí se dokonce dá mluvit o velmi mírném zlepšení. Jak hodnotíte současnou situaci zaměstnanosti ve své zemi? velmi dobrá spíše dobrá spíše špatná velmi špatná neví, bez odpovědi Podzim % 41 % 46 % 10 % 1 % Česká republika Jaro % 53 % 31 % 1 % Podzim % 10 % 54 % 35 % - Podzim % 26 % 48 % 21 % 3 % EU 27 Jaro % 12 % 53 % 32 % 2 % Podzim % 12 % 54 % 31 % 2 % Zaměstnanost v České republice je obecně vnímána jako špatná. Poněkud lépe ji vnímají studenti, mladí lidé a osoby s vyšším vzděláním. I kdyţ se v současné době krize projevuje jiţ ve všech odvětvích, mladí lidé se méně často bojí ztráty zaměstnání a také případné rekvalifikace nebo stěhování za prací. I kdyţ ani jejich názory nejsou v ţádném případě pozitivní (jako dobrou hodnotí situaci zaměstnanosti 18 % studentů a 17 % osob do 24 let) jedná se o nejméně negativistickou skupinu. Naopak nejhůře hodnotí zaměstnanost lidé nad 55 let a osoby s niţším vzděláním. Oproti šetření z jara 2009 se však rozdíly mezi jednotlivými skupinami stále zmenšují. Zvláště patrné je to při pohledu regionálním v minulém šetření hodnotili Praţané jak situaci národní ekonomiky, tak zaměstnanosti lépe neţ osoby z ostatních regionů. Dlouhodobější krize však nakonec postihla i tradičně ekonomicky silný region hlavního města a Praţané jiţ dnes hodnotí situaci víceméně podobně jako celá ČR. Osobní situace v zaměstnání Kromě hodnocení celkové situace zaměstnanosti Češi také subjektivně hodnotili svou práci. Zde je situace poněkud odlišná. Téměř 9 osob z 10 (89 %) v České republice hodnotí obecně situaci zaměstnanosti jako špatnou, více než polovina (56 %) osob však zhodnotila osobní situaci ve svém zaměstnání jako dobrou. Ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi je osobní situace v práci hodnocena Čechy jako nadprůměrná. Lepší hodnocení osobní situace neţ ČR mají tradičně severské země (Dánsko, Švédsko, Finsko), země Beneluxu a také Rakousko, Německo a Velká Británie. U těchto zemí je podíl osob deklarujících pozitivní hodnocení více neţ 60 %. Naopak nejhůře je osobní situace v práci hodnocena Maďary (dobrá podle 20 %), Rumuny, Turky a Bulhary (32 % 34 %). Zde se opět Česká republika odlišuje od skupiny NČZ 12, jeţ se spíše vyznačuje negativním hodnocením osobní pracovní situace (43 % dobrá), a přibliţuje se spíše k zemím EU 15, které průměrně deklarují mírnou spokojenost (57 % dobrá). Po poklesu podílu spokojených se svojí prací zjištěném v minulém šetření se situace stabilizovala. V některých zemích dokonce spokojenost stoupá, nejvýrazněji v Německu a Velké Británii. V České republice se situace téměř nezměnila. 12

13 Finanční situace domácností Horší finanční situace domácností není poněkud překvapivě ani po delším trvání krize v České republice patrná. Pozitivní hodnocení tohoto aspektu deklaruje 62 % Čechů a 36 % má za to, ţe finanční situace domácností je špatná (jen 6 % uvádí, ţe je velmi špatná). Stejně jako u hodnocení osobní situace zaměstnanosti se hodnocení Čechů blíží spíše k průměru EU 27 neţ k hodnocení skupiny NČZ 12, ke které by měla mít teoreticky blíţ. Z nových členských zemí hodnotí lépe neţ Češi finanční situaci domácností jen Estonci (68 %) a Slovinci (65 %). Hodnocení současné ekonomické situace (součet odpovědí "velmi dobrá" a "spíše dobrá") Finanční situace domácnosti 49% 62% 64% Osobní situace v práci 43% 56% 54% Situace evropské ekonomiky 26% 29% 42% Situace světové ekonomiky 22% 19% 32% Situace národní ekonomiky Situace v zaměstnanosti 16% 23% 19% 11% 13% 10% ČR EU27 NČZ 12 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 13

14 1.2 Očekávání do budoucnosti Kromě hodnocení současného stavu ekonomiky a ţivotní úrovně obyvatel sleduje šetření Eurobarometr i vývoj, který obyvatelé zkoumaných zemí v příštím roce očekávají. Očekávání zvláště ohledně ekonomické situace nejsou pozitivní. Očekávání v následujících 12 měsících - Česká republika Osobní situace v práci 11% 57% 14% 18% Situace evropské ekonomiky 25% 43% 29% 3% Situace světové ekonomiky 27% 39% 31% 3% Finanční situace domácnosti 14% 60% 25% 1% Situace národní ekonomiky 18% 38% 43% 1% Situace v zaměstnanosti 17% 31% 51% 1% 0% 20% 40% 60% 80% 100% Lepší Stejná Horší Neví, bez odpovědi Pokud se zaměříme na budoucnost ekonomiky, pak můţeme konstatovat, ţe největší podíl obyvatel České republiky deklaruje, že očekává zlepšení v oblasti evropské (25 %) i světové (27 %) ekonomiky. K tomu je však třeba podotknout, ţe u těchto poloţek je i vyšší podíl osob (29 % resp. 31 %), které mají za to, ţe se situace zhorší. Situace národní ekonomiky je vnímána hůře zlepšení očekává celkem 18 % populace, nicméně více než dvojnásobek (43 %) se obává zhoršení. Češi jsou ve srovnání s Evropou pesimističtější očekávání výsledků národní, evropské i světové ekonomiky zaostávají za průměrem EU 27, ale i za průměrem NČZ 12. Nejlépe hodnotí výhled svých ekonomik Švédové, Dánové a Britové, nejhůře pak Chorvati. Ve srovnání se situací na počátku krize se očekávání obyvatel ČR ohledně národní ekonomické situace nezlepšilo. Podíl pozitivních i negativních očekávání je ve srovnání s jarem 2009 téměř beze změn. Situace je obdobná mezi novými členskými zeměmi, i v těchto zemích je stále patrný vysoký podíl negativních očekávání. Je tedy zřejmé, ţe krize je stále vnímána jako aktuální téma. 14

15 Optimističtější jsou očekávání spojená s evropskou ekonomikou. Očekávání jak Čechů, tak obyvatel většiny členských států vykazují zlepšující se tendenci. Podíl osob, které mají za to, ţe se situace evropské ekonomiky v následujícím roce zlepší, se v rámci celé EU 27 blíţí třetině (30 %), coţ je o 6 procentních bodů více neţ před půlrokem. I kdyţ jsou Češi stále ohledně evropské ekonomiky skeptičtí, i u nás můţeme sledovat postupné zlepšování situace (z 20 % na 25 %). Výhled ekonomické situace srovnání v čase Situace národní Ekonomická situace v EU ekonomiky ČR EU 27 NČZ 12 Ekonomická situace ve světě Jaro 2009 Podzim 2009 Jaro 2009 Podzim 2009 Jaro 2009 Podzim 2009 Lepší 17 % 18 % 20 % 25 % 22 % 27 % Horší 41 % 43 % 33 % 29 % 34 % 31 % Stejná 41 % 38 % 42 % 43 % 40 % 39 % Lepší 25 % 28 % 24 % 30 % 24 % 29 % Horší 34 % 31 % 28 % 21 % 30 % 24 % Stejná 36 % 37 % 38 % 38 % 36 % 36 % Lepší 18 % 20 % 24 % 29 % 24 % 29 % Horší 39 % 38 % 23 % 19 % 24 % 20 % Stejná 36 % 37 % 39 % 39 % 37 % 37 % Stejně jako u hodnocení současného stavu všech třech zkoumaných ekonomik, i při očekávání do budoucna můţeme vidět zřetelné rozdělení na EU 15 a NČZ 12. Zatímco situaci i výhled národních ekonomik hodnotí obyvatelé nových členských zemí jako horší neţ obyvatelé zemí EU 15, do Evropy vkládají větší naděje neţ staré členské státy. Naproti tomu země staré Evropy jsou pozitivnější v hodnocení současné ekonomiky i jejího výhledu a oproti NČZ 12 jsou mírně skeptičtější v hodnocení hospodářské situace EU. 15

16 Další zkoumanou oblastí je výhled na následující rok v možnostech zaměstnání. Očekávání Čechů jsou velmi negativní. Polovina populace (51 %) se domnívá, že se situace oproti současnému stavu ještě zhorší. Ve zlepšení přitom věří jen 17 % obyvatel. V tomto směru Češi sice patří k pesimističtějším Evropanům, nicméně ve srovnání s očekáváním občanů NČZ 12 jsou na 3. místě (lepší vyhlídky ohledně zaměstnanosti očekávají z NČZ 12 jen Slovinci a Poláci). Ve srovnání s minulou vlnou šetření téměř nedošlo k ţádnému posunu vnímání budoucnosti situace zaměstnanosti. S touto otázkou opět souvisí očekávání budoucnosti ohledně vlastní práce. Zde se znovu projevuje disproporce mezi očekávaným vývojem zaměstnanosti obecně (vnímána negativně) a očekáváním situace ve vlastní práci (hodnocena neutrálně). Češi totiž ve většině případů (57 %) deklarují, že za 12 měsíců bude situace v jejich práci stejná jako nyní. Desetina (11 %) populace očekává zlepšení své osobní pracovní situace a obdobný podíl naopak očekává její zhoršení. 16

17 Češi, stejně jako občané nových členských států, jsou ve svých očekáváních skeptičtější neţ země EU 15. Zatímco NČZ 12 mají očekávání neutrální (15 % : 17 %), staré členské státy mají poměr 20 % : 10 % ve prospěch optimistů. Finanční situace vlastní domácnosti není v Česku vnímána špatně, ale podle občanů se mírně zhorší. Zatímco zlepšení očekává jen 14 %, zhoršení finanční situace během roku očekává čtvrtina (25 %) osob. Ještě na jaře 2009 přitom očekávalo zhoršení finanční situace své domácnosti 18 % osob. Zatímco u mladých lidí v ČR převládá optimismus (23 % : 14 %), starší osoby se finanční situace své domácnosti obávají daleko více. Zlepšení své finanční situace také očekávají spíše podnikatelé a voliči pravice. Naopak voliči levice jsou ohledně finanční budoucnosti své domácnosti velmi skeptičtí. I v této oblasti je jasně vymezen rozdíl mezi novými a starými členskými zeměmi. Zatímco v zemích EU 15 převaţují, co se odhadů budoucí situace domácností týče, optimisté (22 % : 16 %) v NČZ 12 je téměř dvojnásobek negativistů (17 % : 30 %). 17

18 1.3 Problémy, kterým čelí Česká republika Z výzkumu předchozích témat jasně vyplynulo, ţe ekonomická situace a zaměstnanost jsou českou veřejností vnímány negativně. Toto hodnocení se samozřejmě projevilo i v otázce, jakým dvěma největším problémům v současné době země čelí. Nezaměstnanost Ekonomická situace Zvyšování cen, inflace Problémy, kterým země v současné době čelí (odpovědi s četností více než 5 %) Kriminalita Zdravotní systém Důchody, penze Daně 5% 8% 7% 13% 14% 14% 9% 12% 22% 19% 17% 19% 17% 21% 28% 40% 41% 50% 51% 49% 53% ČR EU 27 NČZ 12 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% Více než polovina osob uvedla, že v současné době je problémem pro ČR ekonomická situace (53 %) a nezaměstnanost (50 %). Po prudkém zvýšení četnosti jmenování těchto dvou problémů zaznamenaných na jaře 2009 oproti podzimu 2008 (u nezaměstnanosti se jednalo o nárůst 33 procentních bodů a u ekonomické situace o 25 procentních bodů) se trend zastavil a stabilizoval. Ve srovnání s jarem 2009 se počet osob jmenujících nezaměstnanost nezměnil a u ekonomické situace došlo jen k mírnému nárůstu o 8 procentních bodů. Hodnocení Čechů není v evropském měřítku ojedinělé. Nezaměstnanost jako současný problém jmenuje polovina (51 %) obyvatel Evropské unie. Ekonomická situace není v Evropě jmenována tak často jako u nás, nicméně je to se 40 % druhý nejčastěji jmenovaný problém. Zvyšování cen a inflaci jmenuje jako problém, kterému v současné době čelí ČR, pětina (22 %) populace. Je to téměř shodný podíl jako na jaře Ve srovnání se zeměmi EU 27 se jedná o relativně vyšší podíl, nicméně ve srovnání s novými členskými zeměmi není tento podíl tak vysoký. Dalšími problémy jmenovanými více neţ 10 % populace jsou kriminalita (17 %), důchody a penze (14 %) a zdravotní systém (13 %). Ani u ostatních jmenovaných problémů nedošlo oproti minulému stavu k výrazným změnám. Pořadí se změnilo jen minimálně a i absolutní počty osob jmenující dané problémy zůstaly shodné. 18

19 1. 4 Hodnoty a priority naší společnosti Kromě názorů na ekonomické problémy a na s nimi spojená témata jsou v šetření Eurobarometru zkoumány i postoje občanů ke směřovaní země a prioritám společnosti. Následující kapitola se nejdůleţitějším aspektům, na které by se daná země měla vzhledem k celosvětovým výzvám zaměřit. Aspekty, na které by se země měla zaměřit Sociální rovnost a solidarita Volný obchod / tržní hospodářství Ochrana životního prostředí Pokrok a inovace Kulturní rozmanitost, otevřenost vůči ostatním Tradice 20% 16% 14% 15% 10% 13% 46% 46% 40% 40% 30% 37% 31% 39% 30% 27% 34% 30% ČR EU 15 NČZ 12 0% 10% 20% 30% 40% 50% Nejvýše na žebříčku hodnot stojí v České republice i v celé Evropské unii sociální rovnost a solidarita. U nás ji mezi dvěma nejdůležitějšími aspekty jmenovala téměř polovina (46 %) populace, což je téměř shodný podíl jako v celé EU. Nejvíce by se na tento problém, podle svých obyvatel, měly soustředit Kypr, Řecko, Francie, Chorvatsko a Portugalsko. Jedná se o země, kde je ekonomická situace hodnocena hůře, a sociální solidarita je zde vyţadována jako kompenzace důsledků ekonomické recese. Poněkud překvapivě se na opačném konci pomyslné tabulky častěji pohybují nové členské země. Zřejmě proto, ţe tyto země prošly komunistickým reţimem, který pojem sociální rovnosti postavil na úroveň státní politiky, mají obyvatelé postkomunistických zemí s tímto termínem částečně spojené negativní asociace. Druhým nejčastěji jmenovaným problémem, na který by se Česká republika vzhledem ke světovým výzvám měla zaměřit, je volný obchod a tržní hospodářství (40 %). Češi tento cíl jmenují na druhém místě, stejně jako obyvatelé NČZ 12 (37 %). Státy EU 15 však staví tento cíl až na čtvrté místo za ochranu životního prostředí a pokrok a inovaci. Je tedy zřetelné, ţe země západu kladou na volný obchod a trţní hospodářství daleko menší váhu neţ nové členské země východu. 19

20 LV RO PL SK MT EE UK LT IE CZ DK DE BG IT NL SI HU BE AT SE LU FI ES EL PT FR CY Následující graf znázorňuje rozdíl umístění zemí v pořadí podle četnosti odpovědí sociální solidarita a volný obchod. Například Francie s 57% podílem osob, které upřednostňují sociální solidaritu, se umístila na třetím místě z 27 zemí EU. Zároveň se s 20 % osob podporujícími volný trh umístila na 27. místě stejného ţebříčku. Rozdíl v umístění je tedy 24 a to je hodnota, kterou má Francie ve svém sloupci Sociální solidarita vs. volný obchod Volný trh Solidarita Z grafu jasně vyplývá, že sociální solidarita je daleko větší prioritou pro země jižní Evropy a v menší míře také severských států (kromě Dánska). Na druhé straně, priorita volného trhu má větší váhu v postkomunistických zemích zvláště se jedná o Litvu, Rumunsko a Polsko. Češi se tedy mezi státy EU 27 řadí spíše k zastáncům volného trhu, i kdyţ důraz na solidaritu je u nich velmi zřetelný. Je však třeba konstatovat, že téměř ve všech zemích, kromě Litvy, Lotyška, Rumunska a Spojeného království mají procentuální převahu zastánci priority sociální solidarity. V České republice prosazují sociální solidaritu především starší lidé, osoby s niţšími příjmy a také voliči levice. Volný obchod zastávají naproti tomu mladší osoby, osoby s vyšším vzděláním a voliči pravice. Toto zjištění by nebylo tolik překvapivé, kdyby se neukázalo, ţe v celoevropském měřítku toto rozdělení tak úplně neplatí. Pokud bereme v potaz všechny země EU, pak je evidentní jen rozdělení na zastánce volného obchodu rekrutující se z voličů pravice a zastánce sociální solidarity z řad voličů levice. Jiné socio-demografické charakteristiky nejsou tak výrazné. Dalšími aspekty, na které by se podle české veřejnosti měl stát zaměřit, je ochrana životního prostředí (31 %) a pokrok a inovace (27 %). Tyto aspekty jsou Čechy upřednostňovány méně často než v EU 27. Češi vnímají ochranu ţivotního prostředí jako třetí nejdůleţitější cíl, který by měla naše společnost zdůrazňovat, nicméně mezi Evropany jsou v tomto ohledu Češi mezi méně přesvědčenými zeměmi (19. místo z 27 zemí). Stejnou příčku obsadili i u hodnocení zdůraznění cíle pokroku a inovace (19. místo z 27). U obou aspektů také došlo ke sníţení jejich důleţitosti. Pokles sice není nijak významný (4 procentní body), nicméně je sledovatelný. Nastavení priorit naší společnosti zkoumala také postojová otázka zaměřená na fungování státu a ekonomické směřování země. 20

21 Názory na fungování společnosti - Česká republika Volná hospodářská soutěž je nejlepší zárukou ekonomické prosperity. 14% 57% 20% 7% Stát příliš zasahuje do našeho života. 15% 44% 34% 6% Ekon. růst musí být pro ČR nejpřednější, i když to bude mít vliv na životní prostředí. 9% 38% 40% 10% 3% 0% 20% 40% 60% 80% 100% Rozhodně souhlasí Spíše souhlasí Spíše nesouhlasí Rozhodně nesouhlasí Neví V České republice si téměř tři čtvrtiny (71 %) obyvatel myslí, že volná hospodářská soutěž je nejlepší zárukou ekonomické prosperity. Rozhodně s tímto názorem souhlasí 14 % české veřejnosti, více než pětina (22 %) s tímto názorem nesouhlasí. Ve srovnání s minulou vlnou šetření sledujeme také nárůst kladných odpovědí (o 9 procentních bodů), takţe je zřejmé, ţe Češi se stále více přiklánějí k volnému trţnímu hospodářství jako k receptu na současnou ekonomickou krizi. V tomto názoru se Češi, stejně jako v šetření z jara 2009, řadí ke skupině nových členských zemí. NČZ 12 totiţ toto stanovisko podporují o něco silněji neţ země EU 15. Podíl kladných odpovědí v EU 15 je 64 %, zatímco průměr NČZ 12 je 70 %. Sice ne tak výrazná, ale přesto nadpoloviční většina (59 %) české veřejnosti má za to, že stát příliš zasahuje do našeho života. 4 z 10 Čechů mají opačný názor. Ani v tomto ohledu se Česká republika příliš od EU 27 neodlišuje (podíl kladných odpovědí v celoevropském měřítku je 61 %). Rozdíl je zde opět zaznamenán mezi novými a starými členskými státy. Zatímco NČZ 12 mají za to, ţe stát do ţivota svých občanů zasahuje v 54 % případů, obyvatelé EU 15 tento názor zastávají v 63 % případů. Je tedy vidět, ţe nové členské státy, zřejmě zvyklé velmi přísnému státnímu dozoru v minulých 40 letech, hodnotí tento problém jako menší neţ státy západního bloku, které mají se státním dozorem menší zkušenost. Poslední zkoumanou poloţkou je otázka, zda má ekonomický růst přednost před životním prostředím. V ČR s tímto názorem souhlasí 47 % populace a 50 % je proti. Oproti jaru 2009 zaznamenáváme nárůst kladných odpovědí o 8 procentních bodů (minule byl zaznamenán nárůst o 12 procentních bodů). Tímto nárůstem se hodnocení ČR dostalo na úroveň celé EU 27. Je tedy zřetelné, ţe v současné ekonomické situaci, která je hodnocena negativně, se ochrana ţivotního prostředí dostává stále více do pozadí. Ve srovnání s ostatními zeměmi EU je tedy Česká republika průměrná. Souhlas s tvrzením, že ekonomický růst musí být přednější i za cenu vlivu na životní prostředí, souhlasí více země NČZ 12 (54 %) než starých členské státy EU 15 (45 %). Nové členské země, jejichţ ekonomika je v současné době ve větších problémech neţ ekonomika zemí EU 15, mají z recese svého hospodářství větší obavy, a proto také deklarují větší ochotu riskovat ekonomický rozvoj i za cenu vlivu na přírodu. 21

22 2. Vztah k Evropské unii 2.1. Hodnocení členství Dlouhodobě jsou v šetření Eurobarometru zkoumány postoje obyvatel zemí EU 27 k jejich členství v Unii. Jedna otázka se týká hodnocení členství v EU (dobré vs. špatné) a další pak zda členství v EU přineslo zemím nějaké výhody či nikoliv. V České republice má větší podíl osob pocit, že členství naší země v EU je dobrá věc. Uvádí to 40 % české veřejnosti, přičemž opačný názor má 13 % populace. Pravdou ale je, ţe největší část populace si přínosem členství není jistá téměř polovina (46 %) uvádí, ţe naše členství v EU není ani dobrá ani špatná věc. Mezi členskými zeměmi se Češi řadí spíše k negativistům niţší podíl kladných odpovědí mají (tradičně) z celé EU 27 jen Britové, Maďaři a Lotyši. Naopak největší eurooptimisté, tedy lidé, kteří si myslí, ţe členství v EU je dobrá věc, jsou občané zemí Beneluxu a také Irska, Estonska a Slovenska. Obecně lze říct, že optimističtější jsou ve svém vztahu k EU spíše obyvatelé nových členských zemí (55 % : 10 % ve prospěch kladných odpovědí). U názorů veřejnosti starých členských zemí EU 15 je poměr méně pozitivní (52 % : 16 %). Navíc můžeme v České republice sledovat soustavný pokles kladných odpovědí. Maximum bylo zjištěno na jaře 2006, kdy byl podíl osob uvádějících, ţe členství v EU je dobrá věc, nadpoloviční (52 %). Od té doby dochází sice k pomalému, nicméně konstantnímu úbytku těchto osob. Nyní registrujeme další pokles o 2 procentní body ze 42 % na 40 %. 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 55% 52% 54% 56% 51% 53% Jaro 2006 Podzim 2006 Je členství Vaší země v EU dobrá věc? Zastoupení odpovědí "dobrá věc" 60% 62% 57% 58% 46% 45% Jaro 2007 Podzim % 57% 52% 53% 53% 55% 53% 55% 48% 46% 42% 40% Jaro 2008 Podzim 2008 Jaro 2009 Podzim 2009 ČR EU 25/27 NČZ 10/12 I když hodnocení samotného členství v EU není v České republice jasně pozitivní, velká část populace si myslí, že členství v Unii přineslo naší zemi výhody. Tento názor zastává 62 % české veřejnosti. Členství v EU nepřináší naší zemi ţádné výhody podle třetiny (32 %) osob. 22

23 Oproti minulému šetření došlo jen k minimální změně. O 1 procentní bod ubylo Čechů, kteří mají za to, ţe členství je pro nás přínosem a o 2 procentní body přibylo těch, kteří si myslí, ţe výhody ze členství nemáme ţádné. V tomto případě se názory Čechů pohybují někde uprostřed mezi členskými zeměmi. Nejsilněji vnímají výhody z členství v Unii Irové, Slováci a Estonci. Naopak nejméně výhod vidí v členství v EU obyvatelé Velké Británie, Maďarska a Lotyšska. Stejně jako v předchozí otázce, obyvatelé nových členských zemí vnímají přínosy a výhody členství v EU silněji než země EU 15. V nových členských zemích převaţují přínosy a výhody členství v EU u 65 % osob, zatímco v EU 15 u 55 % osob. Mladí lidé hodnotí naše členství v EU pozitivněji neţ starší generace. Kladněji také hodnotí naše členství lidé s vyšším vzděláním, s deklarovaným vyšším sociálním statusem a také voliči pravice. Negativněji se projevuje hodnocení u osob s niţším vzděláním a niţším sociálním statusem. Jedná se také častěji o voliče levice. Stejné rozloţení můţeme najít i u otázky ohledně přínosu našeho členství v EU. Skupiny osob, které mají za to, ţe členství v EU je dobrá věc, také častěji uvádějí, ţe toto členství nám přineslo výhody. Naopak lidé s negativnějším vztahem k EU mají častěji za to, ţe členství v EU nám výhody nepřineslo. Tyto výsledky se shodují se závěry dosaţenými v šetření z jara 2009 z hlediska socio demografických charakteristik nedošlo k ţádnému posunu vnímání přínosu EU. 23

24 2.2. Asociace spojené s EU Eurobarometr zkoumá EU nejen z hlediska jejího přínosu evropským zemím. Další okruh otázek zkoumá, jaké asociace si obyvatelé členských i nečlenských zemí spojují s EU. V současné vlně výzkumu nedošlo k výrazným změnám oproti minulému šetření a pořadí jednotlivých asociací zůstává téměř beze změny. Asociace spojené s EU - Česká republika a EU 27 Zastoupení odpovědí "dobrá věc" Svoboda cestování, studia i práce kdekoli v EU Euro Silnější slovo ve světě Mír Plýtvání penězi Demokracie Byrokracie Vyšší kriminalita Ekonomická prosperita Nedostatečná kontrola na vnějších hranicích Kulturní rozmanitost Nezaměstnanost Ztráta kulturní identity Sociální ochrana 32% 37% 28% 25% 25% 28% 23% 21% 22% 26% 22% 20% 22% 14% 19% 18% 19% 14% 18% 22% 16% 14% 12% 11% 9% 11% 55% 46% ČR EU27 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% Česká veřejnost si s pojmem Evropská unie nejčastěji spojuje pojem svobody cestování a práce kdekoliv v EU (tuto moţnost zmínilo 55 % obyvatel). Druhou nejčastější asociací je euro, které zmínila třetina osob (32 %). Pro více neţ čtvrtinu osob také EU reprezentuje silnější slovo ve světě (28 %) a mír (25 %). Pozitivní je, že asociace jako ztráta kulturní identity nebo nezaměstnanost jsou jmenovány jen menší částí obyvatel (12 % resp. 16 %). Nicméně jejich protipóly, tedy kulturní rozmanitost a ekonomická prosperita nejsou jmenovány o moc více lidmi. Kulturní rozmanitost si s EU spojuje 18 % Čechů a ekonomickou prosperitu jen o 1 procentní bod více. 24

25 Ve srovnání se všemi zeměmi EU 27 Češi častěji jmenují pojem svoboda cestování a práce. Zajímavostí určitě je, ţe nejčastěji tuto moţnost uvádějí země severní Evropy (Skandinávie, ale i pobaltské republiky). Tyto státy obsadily v top 10 zemí podle hodnocení tohoto aspektu 6 míst. Češi se umístili na 11. místě. Stejně jako v minulém šetření také tentokrát Češi častěji uvádějí pojem vyšší kriminalita (22 % oproti 14 % v EU 27). Zajímavá charakteristika zjištěná v minulém šetření tedy nebyla výkyvem. Nejvíce si spojují EU a vyšší kriminalitu Rakušané tuto asociaci uvedlo 50 % osob. Naopak méně často než EU 27 obyvatelé České republiky uvádějí asociace euro (o 5 procentních bodů), demokracie a kulturní rozmanitost (o 4 procentní body). Češi zatím nemají se společnou měnou takové zkušenosti jako země, kde je již euro zavedeno. Obecně můţeme vidět v NČZ 12 niţší míru asociace s tímto pojmem. Je to dáno právě malou osobní zkušeností občanů těchto zemí. Výjimkou je Slovensko a Slovinsko, kde je jiţ euro zavedeno obyvatelé těchto zemí nejčastěji uvádějí právě euro (61 % resp. 56 % osob), coţ je velmi častá asociace. Opakem jsou pak Britové na rozdíl od zemí EU 15 euro jmenují méně často opět díky osobní nezkušenosti s touto měnou. Asociace spojené s Evropskou unií ČR EU 27 Jaro 2009 Podzim Podzim Jaro Svoboda cestování, studia i práce kdekoli v EU 53 % 55 % 42 % 46 % Euro 28 % 32 % 33 % 37 % Silnější slovo ve světě 24 % 28 % 23 % 25 % Mír 18 % 25 % 25 % 28 % Plýtvání penězi 22 % 23 % 20 % 21 % Vyšší kriminalita 20 % 22 % 11 % 14 % Demokracie 24 % 22 % 22 % 26 % Byrokracie 23 % 22 % 19 % 20 % Nedostatečná kontrola na vnějších hranicích 14 % 19 % 12 % 14 % Ekonomická prosperita 16 % 19 % 16 % 18 % Kulturní rozmanitost 12 % 18 % 19 % 22 % Nezaměstnanost 14 % 16 % 13 % 14 % Ztráta kulturní identity 11 % 12 % 10 % 11 % Sociální ochrana 7 % 9 % 10 % 11 % V časovém srovnání můžeme vidět, že se především zvýšil počet asociací uváděných obyvateli zkoumaných zemí. Zatímco na jaře 2009 uváděli Češi průměrně 2,9 poloţek, v současné době jsou to 3,2. Obdobná je situace v EU 27 (z 2,8 na 3,1). Zvýšení podílu jednotlivých asociací tedy souvisí spíše s celkovým nárůstem počtu odpovědí, než se skutečným posunem ve vnímání Unie. Výrazněji v ČR vzrostla pouze asociace s pojmem mír (o 7 procentních bodů) a kulturní rozmanitost (o 6 procentních bodů). U EU 27 nebyl posun u ţádné z poloţek vyšší neţ 4 procentní body. Při pohledu na rozdělení socio-demografických charakteristik konstatujeme, ţe především mladší lidé si s EU spojují euro, svobodu cestování a práce a také mír a kulturní rozmanitost. Starší osoby si s EU naopak tyto charakteristiky spojují méně a pro ně EU znamená častěji neţ pro mladé byrokracii, plýtvání penězi a ztrátu kulturní identity. 25

26 2.3. Důvěra v instituce Kromě hodnocení přínosu členství v EU a asociací s touto institucí se šetření Eurobarometr také pravidelně věnuje otázkám důvěry v národní i nadnárodní politické instituce. Důvěra v tyto orgány je zkoumána obecně, bez návaznosti na konkrétní témata. Důvěrou v jednotlivé orgány na národní, evropské i nadnárodní úrovni vzhledem k řešení ekonomické krize se zabývá jiná kapitola této zprávy. Důvěra v národní a evropské politické instituce odpovědi "důvěřuji" Evropský parlament Evropská unie Evropská komise 50% 48% 46% 53% 60% 58% 59% 58% 59% Národní vláda Národní parlament 15% 16% 22% 29% 30% 37% ČR EU 27 NČZ 12 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% Evropské politické instituce i Evropská unie jako celek jsou pro občany téměř všech zemí EU důvěryhodnější než národní politické instituce. Česká republika není výjimkou. Zatímco Evropskému parlamentu i Evropské komisi důvěřuje 6 z 10 Čechů (60 % resp. 59 %), naší vládě důvěřuje jen kaţdý třetí (37 %) a parlamentu pak dokonce jen 15 % osob. Jasně se také ukazuje diferenciace rozloţení důvěryhodnosti jednotlivých typů politických institucí vzhledem k postavení zemí v EU. Evropské politické instituce jsou důvěryhodnější pro nové členské státy (58 % resp. 53 %) než pro staré členské země (50 % resp. 46 %). Naopak národní politické instituce jsou důvěryhodnější pro země EU 15 (důvěra 29 % resp. 30 %) než pro nové členské státy (22 % resp. 16 %). Zde je v ČR poněkud odlišnější situace, jak bude dále vysvětleno. 26

27 Důvěra v národní instituce Do šetření byly zařazeny otázky ohledně důvěryhodnosti české vlády a parlamentu. Tyto instituce mají v České republice tradičně velmi nízkou důvěryhodnost. V současné době důvěřuje českému parlamentu jen 15 % populace a celkem 82 % mu nedůvěřuje. U vlády je ovšem situace jiná. Důvěru deklaruje 37 % osob a 61 % jí nedůvěřuje. V současnosti, kdy je vláda sloţená z osobností nespojených tak výrazně s politickými stranami pod vedením velmi populárního premiéra J. Fischera, se důvěra ve vládu v České republice velmi rychle zlepšuje. Již v šetření na jaře 2009 byl zaznamenán nárůst důvěry o 8 procentních bodů, a nyní je nárůst o dalších 9 procentních bodů. Na podzim 2008 patřila důvěra v českou vládu mezi nejniţší v EU. Nyní se pohybuje nad průměrem EU 27 a je dokonce vyšší než důvěra ve vlády zemí EU 15, které patřily z hlediska důvěryhodnosti k těm nevyšším. Z nových členských zemí deklarují vyšší důvěru jen Estonsko (47 %) a poněkud překvapivě i Bulharsko (44 %), kde se ovšem konaly volby a důvěra ve vládu velmi prudce vzrostla. Důvěra Čechů ve vlastní vládu je tedy v současné době nejvyšší za posledních několik šetření. 27

28 Naopak parlament ČR, který se již dlouho pohybuje hluboko v pásmu nedůvěry, si po zlepšení z minulého šetření opět pohoršil a důvěra v něj se propadla o 5 procentních bodů na 15 %. V tomto ohledu se český parlament řadí k nejhorším v Evropě méně důvěry mají ke svým parlamentům jen Chorvati (12 %), Poláci (11 %) Lotyši (7 %) a Litevci (6 %). Obecně lze říci, ţe národní instituce jsou hodnoceny lépe v zemích staré Evropy a především pak v severských zemích a v Rakousku a Lucembursku. Nové členské státy věří ve své národní politické instituce méně rychlý proces transformace, někdy poněkud neprůhledné praktiky účastníků politické scény v postkomunistických zemích a především pomalé tempo ekonomického růstu mohou být zdůvodněním tohoto faktu. Z hlediska socio-demografických charakteristik České republiky není velkých rozdílů mezi skupinami osob v jejich důvěře v parlament. Poněkud větší důvěru projevují mladší lidé a osoby s vyšším ţivotním standardem. Vládě více důvěřují spíše osoby nad 40 let, s vyšším vzděláním a také manaţeři nebo podnikatelé. Jsou to zároveň lidé s vyšším deklarovaným ţivotním standardem, coţ jsou do jisté míry totoţné skupiny. 28

29 Důvěra v evropské instituce Zatímco národním institucím důvěřují více země evropské patnáctky, evropské instituce jsou vnímány jako důvěryhodnější novými členskými zeměmi. V tomto šetření byly (kromě jiných) zařazeny instituce Evropského parlamentu a Evropské komise, a také důvěra v Evropskou unii jako celek. Evropská unie je Čechy vnímána jako důvěryhodná. Nadpoloviční většina osob (59 %) v ní důvěru má, zatímco opak deklaruje třetina (35 %) české veřejnosti. V rámci zařazení do celoevropského kontextu je to důvěra vysoká. Průměr celé EU 27 je 48 % důvěry a 40 % nedůvěry, coţ řadí ČR na 11. pozici mezi všemi členskými státy. Velmi důvěryhodná je Evropská unie pro Slováky, Estonce a obyvatele dvou nejpozději přijatých členů Bulharska a Rumunska. V těchto zemích se důvěra v EU blíţí (a v případě Slovenska přesahuje) 70 %. Češi tedy vnímají Evropskou unii ve srovnání s národními politickými institucemi jako důvěryhodnou instituci, navíc i ve srovnání s ostatními zeměmi EU 27 deklarují vyšší důvěru v EU jako celek. 29

30 Celkové hodnocení důvěryhodnosti jednotlivých evropských institucí nutně musí korespondovat s hodnocením důvěryhodnosti Evropské unie jako celku. I kdyţ většina lidí o Evropském parlamentu a Evropské komisi slyšela (v České republice 93 % resp. 83 %), o přesném fungování těchto institucí a jejich kompetencích toho nejspíše mnoho lidí příliš neví. Proto se hodnocení důvěryhodnosti těchto evropských institucí odráţí spíše v hodnocení, které lidé přisuzují EU celkově. Evropský parlament je jak Čechy, tak obyvateli zemí EU 27 i NČZ 12, vnímán jako ještě důvěryhodnější instituce neţ Evropská unie jako celek. Důvěru mu vyslovilo 60 % české veřejnosti a nedůvěřuje mu 32 % Čechů. V rámci EU 27 se jedná o poměr 50 % : 33 %. Česká republika tedy důvěřuje Evropskému parlamentu více než je průměrné hodnocení EU 27. Obecně opět platí, ţe nové členské státy důvěřují evropským institucím více neţ staré členské státy průměrný podíl občanů z NČZ 12, kteří Evropskému parlamentu důvěřují, je 58 %, tedy o 10 procentních bodů více neţ je průměr EU 15. Největší důvěru má Evropský parlament na Slovensku a v Lucembursku, kde důvěra překračuje 65 %. Oproti minulému šetření také výrazně přibylo kladných odpovědí - zatímco na jaře 2009 projevilo Evropskému parlamentu důvěru 49 % občanů, nyní je to jiţ 60 %. Tento trend odpovídá celkové změně v EU (nárůst o 2 procentní body), ale je ze všech sledovaných zemí nevyšší zaznamenaný. Češi tedy velmi silně posílili důvěru v tuto evropskou instituci. Evropská komise je Čechy hodnocena obdobně jako Evropský parlament důvěřuje jí 59 % populace oproti 28 % osob deklarujících nedůvěru. V pořadí zemí EU 27 jsou Češi v tomto ohledu na 7. příčce větší důvěru deklarují jen Slováci, Estonci, Portugalci, Nizozemci, Lucemburčané a Bulhaři. Stejně jako u důvěry v Evropský parlament došlo u české veřejnosti k výraznému nárůstu podílu osob důvěřujících Evropské komisi. V tomto případě se jedná dokonce o 13 procentních bodů. Tento nárůst je zdaleka nejvyšší v celé EU 27. Změna ve vnímání důvěry v evropské politické instituce je u Čechů velmi silná. Nejzásadnějším důvodem je ale fakt, ţe v minulém šetření Eurobarometru důvěra v obě instituce velmi poklesla takţe současné hodnoty se dostaly na úroveň zjištěnou na podzim Nejde tedy o významný nárůst důvěry, ale o vyrovnání výkyvu zaznamenaného na jaře Evropskému parlamentu i Evropské komisi důvěřují spíše mladí lidé neţ starší, pravicově orientovaní voliči a také lidé s vyšším deklarovaným sociálním statusem. Častěji se také jedná o studenty. Tyto skupiny mají všeobecně k EU pozitivnější vztah, a tak i evropské instituce jsou jimi hodnoceny lépe. Souvisí to především s tím, co pro Evropany EU znamená. Jak bylo jiţ dříve uvedeno, Evropská unie znamená pro své občany především svobodu cestování a práce kdekoliv v EU, coţ jsou atributy, které zajímají spíše mladé osoby a studenty. 30

31 3. Charakteristika a názory na fungování EU 3.1. Fungování EU Stejně jako v minulém šetření byly na podzim 2009 do výzkumu zařazeny otázky zkoumající, zda obyvatelé evropských zemí chápou, jak EU funguje a jestli jsou zájmy jejich země v rámci Unie dostatečně brány v úvahu. V České republice převažují lidé, kteří fungování EU nerozumějí. Celkem se jedná o 55 % populace, zatímco 42 % Čechů tvrdí, že fungování EU rozumí. Podíl osob, které fungování EU nerozumí, tedy není nijak významný, přesto je však ve srovnání s ostatními novými členskými státy skupiny NČZ 12 relativně vysoký. Stejně jako v minulé vlně šetření z jara 2009 se ukazuje, že obyvatelé NČZ 12 uvádějí, že rozumí fungování EU lépe než obyvatelé zemí EU 15. Zatímco poměr u nových členských států je 51 % : 39 % a převaţuje tedy porozumění, u zemí EU 15 je to 42 % : 51 % a převaţuje podíl osob, které fungování EU nechápou. Největší podíl osob, které uvádějí ţe Unii rozumí, se nachází v Lucembursku, na Kypru a na Slovensku podíly přesahují 60 %. Naopak nejméně osob, které rozumí fungování EU, je v Itálii a na Maltě méně neţ 35 % populace. Na Maltě ovšem došlo k výraznému propadu (o 40 procentních bodů), aţ další šetření ukáţí, zda jde o momentální výkyv nebo trend. 31