EUROBAROMETR 67.2 JARO 2007 NÁRODNÍ ZPRÁVA ČESKÁ REPUBLIKA. Standard Eurobarometer VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ V ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE

Transkript

1 Standard Eurobarometer European Commission EUROBAROMETR 67. VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ V ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE JARO 007 NÁRODNÍ ZPRÁVA Standard Eurobarometer 67 / Spring 007 TNS Opinion & Social ČESKÁ REPUBLIKA Tento výzkum byl zadán a koordinován Generálním ředitelstvím pro komunikaci. Tato zpráva byla zpracována pro Zastoupení Evropské komise v České republice. Dokument nereprezentuje stanoviska Evropské komise. Názory a interpretace v něm obsažené reprezentují výhradně pohled autora.

2 Obsah SHRNUTÍ... ÚVOD NÁZOROVÉ KLIMA V ČESKÉ REPUBLICE Zájem o politiku Spokojenost s životní situací a očekávání do budoucnosti.... Situace České republiky ve srovnání s Evropskou unií.... Problémy, kterým čelí Česká republika IMAGE EVROPSKÉ UNIE Atributy, které popisují EU Celkový image EU.... Hodnoty evropských občanů.... Názory na rozšíření EU v roce Je členství v EU dobrá věc?.... HISTORIE A BUDOUCNOST EU Hlavní výsledky evropské integrace Pocity spojené s budoucností EU Evropská pospolitost Postoje k vybraným skutečnostem evropské agendy Stěžejní úkoly EU v nadcházejících letech.... NÁZORY NA FUNGOVÁNÍ EU.... Poměry v EU.... Účast na evropských záležitostech Důvěra v instituce Rozhodování v EU Informovanost o evropských politických záležitostech GLOBALIZACE Příležitosti a hrozby spojené s globalizací Změna klimatu... 5 ZÁVĚR... 6 TECHNICKÉ SPECIFIKACE... 8 DOTAZNÍK... 50

3 Shrnutí Názory na život v České republice Česká veřejnost je se svojí životní situací převážně spokojena. Součet odpovědí velmi spokojen a spíše spokojen se v České republice pohybuje kolem 80 % stejně jako v průměru za celou Evropskou unii. Nejspokojenější jsou obyvatelé Dánska, Nizozemska, Švédska, Finska a Lucemburska. Výrazně se liší mínění Maďarů, kde je přesně polovina spokojena a polovina ne, a Bulharů s téměř dvoutřetinovým podílem nespokojených. Ve zlepšení podmínek svého života obecně věří 7 % Čechů (na jaře 005 to bylo %, na podzim téhož roku 7 %, na jaře %, na podzim 006 %). Průměr v EU 7 je i zde znatelně vyšší (7 %). Více než polovina Čechů (5 %) si myslí, že se jejich životní podmínky nezmění, % čeká zhoršení, % neví. Přes příznivý vývoj ekonomiky poklesl optimismus Čechů vůči vývoji ekonomické situace ve vlastní zemi. Zlepšení v tomto směru očekává % Čechů (na jaře 005 to bylo % a na podzim 005 % a na podzim %). Průměr EU 7 činí 8 %. Situace České republiky ve srovnání s Evropskou unií Češi hodnotí svoji situaci v mnoha ohledech spíše skepticky. Nejsou v tomto směru žádnou velkou výjimkou, protože skeptická stanoviska převládají v celé Evropské unii. Kupříkladu v oblasti národní ekonomiky si třiapůlkrát víc Čechů myslí, že situace v jejich zemi je horší než v ostatních státech EU (7 %), než že je lepší (0 %). I v průměru celé EU 7 takové skeptické názory převažují, avšak jen mírně (9 % : 7 %). Na druhé straně ve srovnání s průměrem za nových členských zemí se česká názorová situace jeví jako optimistická v průměru za NČZ vidí situaci ekonomiky své země jako aspoň trochu lepší než v ostatních státech EU pouhých %. Problémy, kterým čelí Česká republika Podobně jako v ostatních zemích Evropské unie patří dlouhodobě v České republice k nejožehavějším tématům nezaměstnanost. Ekonomické oživení v ČR se však zřetelně projevilo na aktuálním vývoji veřejného mínění. Podíl občanů, kteří řadí nezaměstnanost mezi dva nejvýznamnější problémy, nyní v průměru EU 7 činí pouhých %. V České republice znamenal rok 005 pokles těchto obav dokonce o osm procentních bodů na úroveň 0 %, v roce 006 dále na % a na jaře 007 na historické minimum: %. Zhruba stejné procento Čechů považuje za jeden z hlavních problémů ekonomickou situaci v zemi ( %). V názorech české veřejnosti se po roce znovu projevila politická diskuze o českém zdravotnictví. Zatímco debata o způsobech financování zdravotní péče a o vlastnických vztazích vůči jejím poskytovatelům (zejména nemocnicím) vynesla problémy zdravotnictví na první příčku českého žebříčku v druhé polovině roku 005, spory o spoluúčast pacientů ji tam vrátily na jaře 007. V současné době vnímá zdravotnictví jako jeden z nejdůležitějších problémů 9 % Čechů dvojnásobně víc než v průměru EU 7 (8 %). Rozdíly mezi tím, jak problémy zdravotnictví vnímá průměrný Čech a průměrný Evropan, se tedy znovu zvětšily.

4 Největší problémy v ČR - časový vývoj 60% 5% 50% 0% 0% 0% 9% % 6% 0% 7% % % 8% % % 6% 5% % 0% 0% % % % 9% % % % % 9% 8% % % 0% 0% jaro 00 podzim 00 jaro 005 podzim 005 jaro 006 podzim 006 jaro 007 Zdravotnictví Nezaměstnanost Kriminalita Ekonomická situace Image Evropské unie Česká veřejnost se podle názoru na celkový image EU dělí na tři skupiny. Největší tvoří ti, v nichž vzbuzuje EU pozitivní představy (5 %). Pro třetinu je image EU neutrální ( %) a pro pětinu negativní ( %). V názorech na to, jaké atributy Evropskou unii popisují, je Česká republika v mnoha ohledech typickým představitelem skupiny nových členských zemí. Ve srovnání s průměrem EU 7 považují Češi EU relativně často za moderní, demokratickou a současně ochranářskou. Pozitivní image se projevuje i v tom, že jen 7 % Čechů považuje EU za nevýkonnou. V názorech, zda k atributům EU patří technokracie, se Češi přibližují průměru EU 7 a jsou znatelně kritičtější než občané z ostatních nových členských zemí. Atributy, které popisují EU ČR EU 7 NČZ Moderní Demokratická Ochranářská Nevýkonná Technokratická

5 Hodnoty evropských občanů Respondenti Eurobarometru uváděli, zda jejich představy o vybraných pojmech jsou pozitivní nebo negativní. Na základě získaných výsledků lze tyto pojmy rozdělit do několika skupin. První tvoří konkurenceschopnost, společnost - firma, volný trh a flexibilita. V těchto případech převažují v ČR i v EU 7 pozitivní představy nad negativními třikrát až čtyřikrát. Tyto pojmy pozitivně hodnotí především lidé, kteří se hlásí k pravici. Do druhé skupiny můžeme zařadit sociální stát a odbory. Pozitivní představy jsou ve vztahu k nim zhruba dvakrát častější než negativní a jsou frekventovanější u levicově orientovaných občanů. Za povšimnutí stojí, že sociální stát vyvolává daleko méně negativních představ ve nových členských zemích (6 %) než ve starých členských zemích (EU 5: %). Třetí skupinu představují reformy, liberalizace a veřejná správa s jen mírnou převahou pozitivních dojmů. Zde se však názory Čechů s míněním panujícím v celé EU 7 částečně rozcházejí, v EU 7 by reformy měly de facto patřit do druhé skupiny. Rozdělení české veřejnosti podle pravo-levé osy se v této skupině projevuje zcela jasně, a to hlavně u pojmu reformy. Ten Čechům hlásícím se k levici přináší převážně negativní představy (5 % : 0 %), zatímco Čechům hlásícím se k pravici pak výrazně častěji pozitivní (6 % : 5 %). Rozšíření EU v roce 00 Eurobarometr položil občanům 5 starých členských zemí otázku, jaký vliv mělo rozšíření na Evropskou unii, a občanům 0 nových členských zemí paralelní otázku, jaký vliv mělo toto rozšíření na jejich konkrétní zemi. V deseti nových členských zemích si většina občanů myslí, že rozšíření mělo na jejich zemi pozitivní vliv (5 %). Platí to především o Polácích, Slovincích a Slovácích, zatímco Češi (9 %) se v hodnocení řadí spolu s Maďary a především Lotyši ke spíše opatrným. Ve starých členských zemích vypadá názorová situace podstatně jinak. Sečteme-li procento odpovědí vliv nebyl ani pozitivní, ani negativní a procento chybějících odpovědí, je patrné, že téměř polovina obyvatel EU 5 se nepřiklání ani k pozitivnímu, ani k negativnímu hodnocení tohoto rozšíření. Mezi těmi, kteří se v EU 5 k některému názorovému pólu přiklonili, mírně převažují odpovědi pozitivní (9 %) nad negativními ( %). Podpora členství v EU Zastoupení názoru, že členství v Evropské unii je dobrá věc, po určitou dobu pozvolna klesalo jak v průměru celé Evropské unie, tak v České republice. Tento negativní trend se na podzim 006 zastavil, v Evropské unii jako celku pozorujeme dokonce mírné zlepšení. V České republice je tomu ovšem jinak: Čechů, kteří si myslí, že členství ČR v Evropské unii je dobrá věc, znovu ubylo, nyní je jich 6 % ve srovnání s 5 % na podzim 006. V průměru EU 7 zastává názor, že členství jejich země v EU je dobrá věc, většina občanů (57 %). Na špici žebříčku pozitivního hodnocení členství své země v Evropské unii stojí dlouhodobě Holanďané, Irové, Lucemburčané, Španělé a Belgičané, z nových členských zemí pak Poláci, Rumuni, Slováci a Litevci. Podle téměř dvou třetin Čechů (6 %) má Česká republika ze vstupu do EU prospěch a výhody, zastánců tohoto názoru však poněkud ubylo. Třetina Čechů má opačný názor. České veřejné mínění se tak blíží spíše průměru EU 7 než názorovému klimatu v nových členských zemích. Hlavní výsledky evropské integrace Díky názorové situaci ve starých členských zemích se na první příčku žebříčku hlavních výsledků evropské integrace v průměru EU 7 řadí mír mezi členskými státy Evropské unie. Pro nové členské země včetně ČR je ovšem nejkladnějším důsledkem evropské integrace volný pohyb lidí, zboží a služeb v rámci EU z nabídnutého seznamu ho 5

6 vybraly téměř tři čtvrtiny Čechů (7 %). Necelé dvě třetiny vybraly z tohoto seznamu mír mezi členskými státy Evropské unie (6 %), třetina studentské výměnné programy jako je např. ERASMUS (5 %). Málo Čechů mezi nejkladnější důsledky evropské integrace řadí euro (9 %) a ještě méně jednotnou zemědělskou politiku EU (6 %). V souvislosti s 50. výročím Římských smluv se Čechům nejčastěji vybavuje naděje (5 %), druhou nejčastější asociací je ovšem nic (5 %). Toto zjištění svědčí o znalostním deficitu české veřejnosti. Třetí v pořadí jsou v ČR obavy ( %). V průměru nových členských zemích je druhou nejčastější asociací s výročím Římských smluv uspokojení. Hrdost spojená s výročím Římských smluv je v nových členských zemích poměrně častá ( %), českou veřejnost však rozhodně nezaplavila ( %). Pocity spojené s budoucností EU Pokud jde o budoucnost Evropské unie, jsou Češi téměř stejně optimističtí (66 %) jako průměr EU 7 (69 %). Zdaleka však nejsou tak optimističtí jako odpovídá průměru nových členských zemí (7 %). Nejoptimističtěji vidí budoucnost Evropské unie Poláci, Slovinci, Dánové a Estonci. V horizontu 50 let česká veřejnost očekává, že EU bude mít svou vlastní armádu (6 %) a díky euru silnější měnu než je dolar (56 %). Zatímco většina občanů EU 7 si myslí, že za dalších 50 let bude EU vedoucí diplomatickou silou na světě a bude mít svého vlastního prezidenta voleného přímo evropskými občany, Češi jsou v tomto ohledu poněkud skeptičtí. Postoje k vybraným skutečnostem evropské agendy Výraznou podporu české veřejnosti má společná obranná a bezpečnostní politika (87 %) i společná zahraniční politika členských států EU vůči ostatním zemím (68 %). Jen o málo nižší je podpora budoucího rozšiřování EU a evropské měnové unie. Přes poměrně ostré názory prezidenta Klause i rozhodující části české vládní koalice podporuje většina české veřejnosti i nadále myšlenku ústavy Evropské unie (55 %), tato podpora je ovšem o procentních bodů nižší než odpovídá průměru EU 7. Stěžejní úkoly EU v nadcházejících letech Hlavním úkolem evropských institucí by podle názorů české veřejnosti měl být boj se zločinem ( %) a otázky životního prostředí (0 %) obě tyto oblasti jsou pro Čechy podstatně důležitější než odpovídá průměru EU 7. Také sociální otázky, které se v českém žebříčku umístily na. místě ( %), jsou zde považovány za stěžejní úkol EU častěji než je tomu v evropském průměru. I mnohé další výzkumy veřejného mínění v České republice potvrzují, že boj proti kriminalitě, problematika životního prostředí a sociální otázky patří k dlouhodobým prioritám českých občanů. Na druhé straně imigrační otázky považuje veřejnost EU 7 za stěžejní úkol institucí EU častěji (9 %) než česká (7 %). Může to souviset se skutečností, že ČR zatím v Evropě stále nepatří k hlavním cílovým zemím imigrantů. Poměry v EU Evropská veřejnost se valnou většinou (75 %) domnívá, že největší země mají v EU nejvíce moci. Češi nejsou v tomto směru výjimkou ba naopak: myslí si to téměř devět z deseti českých občanů (88 %). To však není na překážku tomu, aby se většina Čechů cítila díky členství v EU bezpečněji (55 %) a ekonomicky stabilněji (5 %), téměř polovina pak stabilněji i politicky ( %). Jen třetina Čechů ovšem zastává názor, že zájmy jejich země jsou v EU dostatečně brány v úvahu ( %) v průměru EU 7 je to 5 %. 6

7 Účast na evropských záležitostech Podíl občanů ČR, kteří mají pocit, že rozumějí tomu, jak Evropská unie funguje, za poslední půlrok narostl ze % na %, průměr EU 7 činí %. Realizace Plánu D tedy v tomto směru přinesla určitou změnu. Většina Čechů však stále zastává opačný názor (55 %). Již počtvrté v řadě Eurobarometr potvrdil, že čeští občané mají jen zřídka pocit, že by jejich hlas měl v Evropské unii váhu. Zastoupení tohoto názoru dokonce o 6 procentních bodů pokleslo, znovu se jedná o méně než o pětinu populace (na jaře 005 to bylo 9 %, na podzim 005 pak 7 %, na podzim 006 % a na jaře 007 pouhých 8 %). I v celoevropském průměru je podíl takových názorů nízký, smýšlí tak 5 % občanů EU 7. Česká republika patří společně s Lotyšskem, Velkou Británií a Bulharskem k zemím, kde je nositelů pocitu, že by jejich hlas měl v Evropské unii váhu, vůbec nejméně. Existují ale státy, kde převažují opačné názory: Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Dánsko, Malta a Francie. Ještě méně Čechů (jeden ze šesti) se cítí velmi intenzivně zapojeno do evropských událostí, v průměru EU 7 tak smýšlí jeden ze čtyř. Výsledky signalizují, že v tomto směru má před sebou Evropská unie ještě řadu úkolů. Důvěra v instituce V situaci povolebního patu v druhé polovině roku 006 se důvěra v české ústavní instituce snížila a na této nízké úrovni zůstává. Zatímco v průměru EU 7 důvěřuje národním vládám i parlamentům více než 0 % občanů, v České republice důvěřuje vládě čtvrtina (7 %) a Poslanecké sněmovně Parlamentu jen asi pětina veřejnosti ( %). Jinak je tomu ovšem s důvěrou Čechů vůči Evropské unii ta je téměř dvoutřetinová (6 %) a dlouhodobě se udržuje na vyšší hladině než odpovídá průměru za všechny členské země EU. Nejdůvěryhodnější ze všech zkoumaných institucí Evropské unie se pro Čechy stala Evropská centrální banka, jejíž hodnocení se o 6 procentních bodů zlepšilo na 6 %. Všem ostatním sledovaných institucím Evropské unie nyní důvěřuje méně Čechů než před půl rokem: Evropskému parlamentu 58 %, Evropské komisi 56 %, Radě Evropské unie 5 %. Eurobarometr zjišťoval také důvěru v hlavní média tisk, rozhlas, televizi a internet. Jak v ČR, tak v EU 7 zaujal první příčku rozhlas, kterému důvěřují tři čtvrtiny Čechů a dvě třetiny všech občanů EU 7. Zatímco v Evropské unii jako celku lze pozorovat mírný nárůst důvěry v televizi a tisk, v ČR procento občanů, kteří jim důvěřují, pokleslo. Důvěra v internet postupně roste, což jistě souvisí s rozšiřováním okruhu jeho uživatelů. V ČR je ve srovnání s průměrem EU 7 (9 %) důvěra v internet neobvykle vysoká (6 %). Rozhodování v EU Veřejnost by ráda řadu oblastí života společnosti svěřila do kompetence Evropské unie. Největší podporu rozhodování na evropské úrovni v ČR vidíme v silových oblastech: v boji proti terorizmu (89 %), boji proti zločinu (78 %) i v obraně a zahraniční politice (7 %). K nim se pojí vědecký a technologický výzkum (79 %). V průměru EU 7 má tak vysokou podporu rozhodování na evropské úrovni jen v oblasti boje proti terorizmu. Také v oblastech ochrany životního prostředí, imigrace, ochrany spotřebitele, podpory regionům s ekonomickými problémy a energetiky většina Čechů (a s výjimkou ochrany spotřebitele i většina všech občanů EU) preferuje rozhodování na evropské úrovni. Převaha nositelů těchto názorů však již není tak markantní. Další skupinu oblastí tvoří hospodářská soutěž, boj proti nezaměstnanosti a vzdělávání. V ČR by rozhodování o nich ráda viděla na evropské úrovni téměř polovina občanů. V průměru EU 7 se názory na tyto oblasti velmi liší zatímco hospodářskou soutěž by do kompetence EU svěřila většina občanů EU 7, další dvě oblasti jen asi třetina. 7

8 Pokud jde o zdravotnictví a sociální péči, o důchody a především o daně, jasně dominují názory, že kompetence mají zůstat na národní úrovni. Veřejné mínění v České republice se v tomto směru od průměru EU 7 příliš neliší. Informovanost o evropských politických záležitostech Česká veřejnost se necítí být dobře informována o evropských politických záležitostech. Jen jeden Čech ze sta se domnívá, že lidé v České republice jsou v tomto směru informováni velmi dobře, další zhruba čtvrtina soudí, že jsou informováni spíše dobře. Negativní názory spíše ne dobře a vůbec ne zastávají v součtu dvě třetiny české populace. Informovanost české veřejnosti o evropských politických záležitostech velmi dobře spíše dobře spíše ne dobře vůbec ne neví, neodpověděl % % % 8% 55% Ve srovnání s ostatními zeměmi při tom patří Češi k relativním optimistům. V celé EU i v nových členských zemích je nositelů názorů, že veřejnost dané země je informována aspoň spíše dobře, přibližně pětina (EU 7: %, NČZ : %). Hlavním zdrojem informací o Evropské unii, její politice a institucích zůstává nejen pro české, ale obecně pro evropské občany televize, její význam však za poslední rok poklesl. Naopak roste význam internetu, který se propracoval na třetí příčku v žebříčku nejčastěji využívaných informačních zdrojů hned za deníky a předstihl tak rozhlas. Příležitosti a hrozby spojené s globalizací Ve srovnání s podzimem 005 přibylo lidí, kteří v globalizaci vidí na prvním místě příležitost pro firmy ze své země. Tento posun zaznamenal Eurobarometr v průměru za celou Evropskou unii (nyní %) a v rámci toho i v České republice (o 6 procentních bodů na %). Nejčastější první asociací s pojmem globalizace ovšem zůstává potenciální přesun některých společností do zemí s levnější pracovní silou (v ČR %, v EU 7 pak 5 %). Česká veřejnost má převážně pocit, že EU nás nepomáhá chránit před negativními důsledky globalizace (50 % proti 9 % opačných názorů). Za poslední půlrok se názorové klima v České republice v tomto směru výrazně posunulo negativním směrem na podzim 006 totiž ještě pozitivní názory převažovaly v poměru % : 7 %. Změna klimatu V celé Evropské unii jasně převládá názor, že EU by se měla urgentně zabývat globálním oteplováním. V průměru EU 7 tak smýšlí 88 % občanů, v České republice dokonce 9 %. V souladu s tím jsou názory na to, zda by Evropská unie měla zavést nová opatření, aby snížila emise skleníkových plynů nejméně o 0% do roku 00: v průměru EU 7 takové stanovisko podporuje 89 % občanů, v České republice 9 %. 8

9 Úvod Eurobarometr průběžně shromažďuje názory o evropských záležitostech v členských a kandidátských zemích Evropské unie a dvakrát ročně je zveřejňuje formou národních zpráv. Sběr dat pro průzkum Eurobarometru 67. probíhal v období od 0. dubna do 5. května 007 v 7 členských zemích Evropské unie, kandidátských zemích (Chorvatsku a Turecku) a v oblastech Kyperské republiky, které nejsou pod vládní kontrolou. Průzkum prováděl TNS Opinion & Social, konsorcium složené z Taylor Nelson Sofres a EOS Gallup Europe. V České republice průzkum probíhal od. dubna do. května 007 mezi 0 respondenty. Tato zpráva předkládá výsledky průzkumu Eurobarometru, který proběhl krátce po rozšíření Evropské unie o další dva nové členské státy Bulharsko a Rumunsko. Téma tohoto rozšíření nebudilo mezi českou veřejností příliš velkou pozornost jako. V některých zemích EU 5 bylo doprovázeno obavami z nárůstu migrace pracovní síly a ohrožení trhu práce EU, takové obavy se však zatím nepotvrdily. Pozornost Evropské unie se pod předsednictvím Německa soustřeďovala na problémy spojené s budoucností EU s důrazem na možnost přijetí nějaké varianty evropské ústavy. V České republice se pozornost i nadále orientovala především na vnitropolitické otázky. Druhá Topolánkova vláda, která získala důvěru mnoho měsíců po volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu, přišla s návrhem reforem daní, sociálních dávek a financování zdravotnictví. Jakkoli se pravicové části spektra návrh od počátku zdál málo razantní, vzbudil ve společnosti převažující odpor, jehož mluvčími se stali sociální demokraté, komunisté i mnohé odborové svazy. Problematika budoucnosti Evropské unie a role České republiky v ní, která z českého politického prostoru téměř úplně vymizela už na podzim 006, se do veřejné diskuse se vrátila, avšak v podobě, která není pro evropskou integraci příliš příznivá. Koaliční vláda se do značné míry ztotožnila s postoji prezidenta Klause. Jmenování Jana Zahradila zmocněncem předsedy vlády pro vyjednávání o dalším osudu Evropské ústavní smlouvy symbolizuje velmi zdrženlivý postoj české politické reprezentace k iniciativám německého předsednictví v této oblasti. Snad i v této souvislosti došlo k jistému ochlazení české veřejnosti ve vztahu k Evropské unii. Zastoupení názoru, že členství v Evropské unii je dobrá věc, znovu pokleslo a poprvé se dostalo pod úroveň poloviny odpovědí českých občanů (6 %). Přesto požívá Evropská unie jako taková poměrně velkou důvěru české veřejnosti (6 %) a její instituce se Čechům jeví jako důvěryhodnější než české ústavní instituce. Názory české veřejnosti jsou v této zprávě porovnávány nejčastěji s průměrem v 7 členských zemích Evropské unie (EU 7), v některých případech ale i s průměrnou hodnotou v nových členských zemích (NČZ ), průměrnou hodnotou starých členských zemí Evropské unie (EU 5) a také s míněním v jednotlivých členských, přistupujících a kandidátských zemích. Národní zprávu pro Zastoupení Evropské komise v České republice zpracoval Jan Herzmann. 9

10 . Názorové klima v České republice. Zájem o politiku Z průzkumu Eurobarometru opakovaně vyplývá, že česká veřejnost se politikou zabývá převážně příležitostně. Pouhých 5 % občanů ČR o sobě říká, že když se sejdou s přáteli, hovoří o politických otázkách často, 6 % příležitostně a 5 % nikdy. Obdobné bylo rozdělení odpovědí již na podzim 006 a dá se říci, že Češi jen mírně vybočují z průměru EU 7 o něco nižším zastoupením odpovědí nikdy. Průměr za EU 7 činí 8 %, ve nových členských zemích, které vstoupily do EU v letech 00 a 007, jde dokonce v průměru o 9 %. Pravděpodobně nepřekvapí, že politická témata poměrně málo zajímají nejmladší generaci: ve věku 5 let o nich při setkání s přáteli nikdy nediskutuje 6 % Čechů a jen % z nich volí toto téma často. Z českých žen o politice při setkání s přáteli nikdy nemluví 0 %, z mužů 8 %. Za pozornost stojí fakt, že ve frekvenci debat na politická témata není žádný podstatný rozdíl mezi příznivci a odpůrci EU. Poměrně malou politickou zainteresovanost Čechů potvrzuje i zjištění, že jen málo přes třetinu z nich (7 %), pokud mají nějaký vyhraněný názor, přesvědčuje aspoň čas od času své přátele, příbuzné nebo spolupracovníky, aby se k jejich názor připojili. V tomto směru za průměrem EU 7 v aktivitě zaostáváme, i když oproti podzimu 006 o procentní body ubylo odpovědí nikdy (tehdy tak odpovědělo %, na jaře % Čechů). Přesvědčujete své blízké o politických názorech? často někdy výjimečně nikdy ČR 7% 0% 5% 8% EU 7 % 8% 8% % 0% 0% 0% 0% 0% 50% 60% 70% 80% 90% 00% Rozdíly mezi různými skupinami obyvatel jsou podobné jako u předchozí otázky, objevil se však jeden nový poznatek: z příznivců české levice své přátele a známé o svých názorech nikdy nepřesvědčuje %, z příznivců pravice %. Ve skutečnosti se však jedná o tzv. falešnou korelaci, rozdíl je způsoben věkem. O svých názorech se totiž nesnaží své přátele a známé přesvědčit třetina věkové skupiny 55 a více let, v níž tvoří příznivci levice, včetně krajní, velmi podstatnou část. Poznámka: V průměru za EU 7 na tuto otázku % respondentů neodpovědělo, v ČR se takový respondent nevyskytl ani jeden. 0

11 . Spokojenost s životní situací a očekávání do budoucnosti Česká veřejnost je podle Eurobarometru již dlouhou dobu se svojí životní situací převážně spokojena. Ke spokojenější části obyvatel České republiky dlouhodobě patří mladší a vzdělanější lidé, podnikatelé a lidé s kladným přístupem k Evropské unii. Součet odpovědí velmi spokojen a spíše spokojen se v České republice pohybuje kolem 80 % stejně jako v průměru za celou Evropskou unii. Nejspokojenější jsou obyvatelé Dánska, Nizozemska, Švédska, Finska a Lucemburska. Výrazně se liší mínění Maďarů, kde je téměř přesně polovina spokojena a polovina ne, a Bulharů s téměř dvoutřetinovým podílem nespokojených. Intenzita pocitu spokojenosti Čechů s vlastní životní situací však za průměrem EU 5 stejně jako v minulosti poněkud zaostává. Po vstupu do EU se podíl velmi spokojených Čechů stabilizoval hodnota naměřená na jaře 007 je znovu %. Průměr Evropské unie je ovšem dlouhodobě nad hladinou 0 %.

12 Jste celkově se svou životní situací spokojen? velmi spíše spíše spokojen spokojen nespokojen Podzim ČR Podzim Podzim EU Podzim 006 EU zcela nespokojen neví, bez odpovědi % 68 % 6 % % 0 % % 69 % 6 % % 0 % % 69 % 5 % % 0 % % 69 % 5 % % % % 59 % 6 % % 0 % % 60 % 5 % % 0 % % 60 % % % 0 % % 59 % 5 % % % Ve výhledu na následujících měsíců je česká populace dlouhodobě o poznání pesimističtější než odpovídá průměru Evropské unie. V minulosti byl jedinou oblastí, kde byli Češi optimističtější než odpovídá průměru Evropské unie, vývoj ekonomické situace ve vlastní zemi. To však na jaře 007 už neplatí. Zlepšení v tomto směru očekává % Čechů (na jaře 005 to bylo %, na podzim 005 %, v průběhu celého roku 006 pak 6 %). Průměr EU 7 v současnosti činí 8 %. Podíl Čechů, kteří předpokládají zlepšení finanční perspektivy vlastní domácnosti, se již přes dva roky pohybuje kolem úrovně 0 %, v současné době činí 8 %. Česká republika tak za průměrem EU 7 (7 % očekávaného zlepšení), zřetelně zaostává. Eurobarometr opakovaně potvrzuje, že v oblasti zaměstnanosti hodnotí Češi vyhlídky na dalších měsíců rozporuplně, a to navzdory ekonomickému růstu a poklesu míry nezaměstnanosti. Zlepšení možností zaměstnání ve své zemi očekává v průměru % občanů EU 7, což představuje další podstatný nárůst. V České republice optimistický názor zastává 0 %, což je stejně jako na jaře 006 a o procentní body méně než na podzim 006. Pokud jde o jejich vlastní situaci týkající se zaměstnání, jsou v České republice lidé očekávající zlepšení zastoupeni prakticky stejně často jako ti, kteří se obávají zhoršení ( % : %). Průměr EU 7 vyjadřuje daleko více optimismu, poměr pozitivních a negativních očekávání je zde podobně jako vloni % : 8 %. Většina si ovšem i v této oblasti stabilně myslí, že se nic nezmění (v ČR jde o 6 %, v průměru EU 7 o 60 %). Ve zlepšení podmínek svého života obecně věří 7 % Čechů (na jaře 005 to bylo %, na podzim téhož roku 7 %, na jaře %, na podzim 006 %). Průměr v EU 7 je i zde znatelně vyšší (stabilně kolem 5 %, aktuálně 7 %). Více než polovina Čechů (5 %) si myslí, že se jejich životní podmínky nezmění, % čeká zhoršení, % neví.. Situace České republiky ve srovnání s Evropskou unií Po roce se Eurobarometr vrátil k otázce, jak občané EU hodnotí situaci ve vlastní zemi ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie. Výzkum se dotkl celé řady oblastí a v souhrnu ukázal, že Češi hodnotí svoji situaci v mnoha ohledech spíše skepticky. Češi ovšem v tomto směru nejsou žádnou velkou výjimkou, protože skeptická stanoviska převládají i v celé

13 Evropské unii. Racionální fakt, že ve skutečnosti nemůže být ve všech státech situace horší než v těch ostatních, v tom zjevně nehraje žádnou roli. Kupříkladu v oblasti národní ekonomiky si třiapůlkrát víc Čechů myslí, že situace v jejich zemi je horší než v ostatních státech EU. I v průměru celé EU 7 takové skeptické názory převažují, avšak jen mírně. Na druhé straně ve srovnání s průměrem za 0 nebo nových členských zemí se česká názorová situace jeví jako optimistická v průměru za NČZ vidí situaci ekonomiky své země jako aspoň trochu lepší než v ostatních státech EU pouhých %. Hodnocení situace české (v EU 7: národní) ekonomiky ve srovnání s ostatními státy EU mnohem lepší spíše lepší spíše horší určitě horší ČR EU5 006 EU7 007 stejná neví, neodpověděl % % 55 % % 7 % % % 9 % 5 % 8 % 6 % % 6 % 5 % 9 % % 8 % 8 % % % % 7 % 6 % 7 % Rozdíly v názorech občanů jednotlivých evropských zemí jsou dramatické. Zatímco v Lucembursku, Švédsku, Finsku, Holandsku, Irsku a Rakousku považuje za situaci národní ekonomiky za lepší než v jiných zemích EU 70 % občanů a více, ve většině nových členských zemí, a také v Řecku a Portugalsku, jde o 0 % a méně. Vymyká se Slovensko se %, jimiž se řadí před Francii a Itálii (viz mapa na následující stránce).

14 Příznivý vývoj české hospodářské situace, spojený s poklesem nezaměstnanosti, poněkud zlepšil názory Čechů na domácí situaci ve srovnání s ostatními zeměmi EU. Přesto však výrazně, v poměru :, převažují názory, že situace zaměstnanosti v ČR je horší než v ostatních zemích EU.

15 Hodnocení situace české (v EU 7: národní) zaměstnanosti ve srovnání s ostatními státy EU mnohem lepší spíše lepší spíše horší určitě horší ČR EU5 006 EU7 007 stejná neví, neodpověděl % % 7 % % % % % 9 % 5 % % % % % 6 % % % 7 % 8 % % 8 % 5 % 9 % 7 % 7 % Podobně je tomu i v oblasti sociálního zabezpečení. Zhruba čtvrtina Čechů si myslí, že situace v jejich zemi je lepší než jinde, téměř tři čtvrtiny si ale myslí, že je horší. Ve srovnání s průměrem EU 7 jsou v této oblasti Češi hodně (sebe)kritičtí v Evropské unii jako celku převažují názory, že národní sociální zabezpečení je lepší než v jiných zemích EU. O životních nákladech si necelá pětina Čechů (8 %) myslí, že situace v ČR je lepší než v ostatních zemích EU. Tendence myslet si, že moje země je na tom v oblasti životních nákladů hůře než ostatní, je v celé unii dost typická takový názor zastává v EU 7 v průměru 65 % občanů, v ČR dokonce 75 %. Velmi podobná je situace také v oblasti cen energie. I o těchto cenách si necelá pětina Čechů (8 %) myslí, že situace v ČR je lepší než v ostatních zemích EU. V celé EU 7 takový názor zastává 7 % občanů. Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou opět velmi značné. Polovina Lucemburčanů (50 %), jen o něco méně Rakušanů ( %) a Slovinců (0 %) si myslí, že situace v jejich zemi je lepší než v ostatních zemích EU. Na druhé straně 86 % Poláků, 8 % Bulharů a Maďarů, 8 % Portugalců a Řeků a 80 % Rumunů si myslí, že ceny energií jsou v jejich zemi horší než v ostatních zemích EU. Také v názorech na zdravotní péči patří Češi k hodně (sebe)kritickým. Pouhých 8 % z nich si myslí, že česká zdravotní péče je lepší než v jiných zemích EU, podle 6 % je horší. V celé EU 7 jsou názory téměř vyvážené, názor lepší zastává % a názor horší 8 %. Ještě kritičtější jsou názory Čechů na oblast poskytování důchodů: podle 5 % Čechů je situaci v oblasti poskytování důchodů v ČR lepší než v jiných zemích EU, podle 75 % je horší. V celé EU 7 je poměr těchto odpovědí 7 % : 56 %, mimořádně vysoké procento odpovědí lepší zjistil Eurobarometr v Lucembursku a Finsku (shodně 78 %), Holandsku (68 %) a Rakousku (66 %). Hodnocení situace českého (v EU 7: národního) sociálního zabezpečení ve srovnání s ostatními státy EU mnohem lepší spíše lepší spíše horší určitě horší stejná neví, neodpověděl ČR 006 % % 6 % 5 % 5 % 6 % 007 % 5 % 7 % 8 % 6 % % EU % 8 % % % 6 % 0 % EU % % 5 % 9 % 5 % 9 % 5

16 Naproti tomu český vzdělávací systém má v domácím prostředí dobrý zvuk. Většina Čechů si myslí, že je lepší než v ostatních státech EU, zatímco v průměru EU 7 mírně převažuje názor, že národní vzdělávací systém je horší než v ostatních státech. Je zajímavé, že názory na kvalitu českého vzdělávacího systému ve srovnání s ostatními státy EU jen mírné závisí na vzdělání. Mezi občany ČR, kteří ukončili školní docházku do 5. roku věku, a tudíž mají jen základní vzdělání, si 5 % myslí, že české školství je lepší než v ostatních státech EU. Mezi lidmi, kteří školní docházku ukončili mezi 6. a 9. rokem věku, tak smýšlí 57 % a mezi lidmi, kteří studovali déle, dokonce 60 %. Rozdíly v závislosti na věku respondenta přitom nejsou nijak zásadní. Hodnocení situace českého (v EU 7: národního) vzdělávacího systému ve srovnání s ostatními státy EU mnohem lepší spíše lepší spíše horší určitě horší stejná neví, neodpověděl ČR % 7 % 5 % 5 % % % % 7 % 5 % 5 % % % EU % % 0 % 0 % 9 % % EU % % 0 % % 8 % 9 % Eurobarometr se také ptal na vnímání kvality života ve srovnání s ostatními státy. Lze mít za to, že kategorie kvality života je svým způsobem agregátní a shrnuje v sobě mnohé další oblasti, na které se výzkum zaměřoval jednotlivě. V této důležité oblasti se Češi opět projevili jako (sebe)kritičtí: jen čtvrtina z nich si myslí, že česká kvalita života je lepší než v ostatních státech EU, téměř tři čtvrtiny soudí, že je horší. Hodnocení situace české (v EU 7: národní) kvality života ve srovnání s ostatními státy EU mnohem lepší spíše lepší spíše horší určitě horší ČR EU5 006 EU7 007 stejná neví, neodpověděl % 7 % 5 % 8 % 0 % % % 5 % 5 % % 9 % % 9 % % % % 7 % 8 % 9 % 9 % % 6 % 7 % 5 % I v této oblasti jsou rozdíly ve veřejném mínění mezi jednotlivými zeměmi zásadní. Zatímco v Lucembursku, Finsku, Rakousku, Belgii, Dánsku a Irsku se podíl občanů, kteří si myslí, že kvalita života v jejich zemi je vyšší než v ostatních zemích EU, pohybuje kolem 80 %, ve většině nových členských zemí, podobně jako v Portugalsku, jde o nejvýše 0 % - v Maďarsku dokonce pouhá %. Zajímavé je, že Slováci v tomto srovnání za Čechy znatelně zaostávají, zatímco v komparativním hodnocení vlastní ekonomiky Čechy předstihli. 6

17 Eurobarometr se ptal také na hodnocení veřejné dopravy. Ačkoli mnozí odborníci mají za to, že systém veřejné dopravy v ČR je v zásadě dobře koncipován, za lepší než v ostatních státech EU ho považuje % Čechů a za horší 5 % z nich. Údaje za EU 7 jsou jen o málo příznivější, ukazují poměr 6 % : %. Hodnocení situace českého (v EU 7: národního) životního prostředí ve srovnání s ostatními státy EU mnohem lepší spíše lepší spíše horší určitě horší stejná neví, neodpověděl ČR 006 % % % 9 % % % 007 % % % 0 % % % EU % 0 % 5 % 8 % 0 % 9 % EU % 6 % 6 % % 0 % 8 % Více než třetina Čechů si myslí, že české životní prostředí je lepší než v ostatních státech EU, většina ovšem zastává opačný názor. I zde se projevuje větší (sebe)kritičnost Čechů, protože v průměru EU 7 mírně převažují názory, že národní životní prostředí v zemi respondenta je lepší než v ostatních státech EU. Další oblastí, které se Eurobarometr věnuje, je znalost cizích jazyků. Třetina Čechů (5 %) si myslí, že je u nás lepší než v ostatních státech EU, většina má však opačný názor (58 %). Podobné hodnoty vykazuje Eurobarometr v průměru EU 7 ( % versus 5 %). Znalost 7

18 jazyků ve své zemi hodnotí jako lepší než v ostatních zemích EU především Lucemburčané (9 %), Holanďané (8 %), Dánové (79 %), Švédové (77 %) a Finové (7 %).. Problémy, kterým čelí Česká republika Podobně jako v ostatních zemích Evropské unie patřila dlouhodobě v České republice k nejožehavějším tématům nezaměstnanost. Ekonomické oživení se však zřetelně projevilo na aktuálním vývoji veřejného mínění. Procento občanů, kteří řadí nezaměstnanost mezi dva nejvýznamnější problémy, pokleslo v průměru EU 5 v roce 005 z jarních 50 % na %, na jaře 006 opět narostlo na 9 %, na podzim 006 znovu pokleslo na 0 %. Nyní v průměru EU 7 činí pouhých %. V České republice znamenal rok 005 pokles těchto obav dokonce o osm procentních bodů na úroveň 0 %, v roce 006 dále na % a na jaře 007 na historické minimum: %. Zhruba stejné procento Čechů považuje za jeden z hlavních problémů ekonomickou situaci v zemi ( %). V názorech české veřejnosti se však po roce znovu projevila politická diskuze o českém zdravotnictví. Zatímco debata o způsobech financování zdravotní péče a o vlastnických vztazích vůči jejím poskytovatelům (zejména nemocnicím) vynesla problémy zdravotnictví na první příčku českého žebříčku v druhé polovině roku 005, spory o spoluúčast pacientů ji tam vrátila na jaře 007. V současné době vnímá zdravotnictví jako jeden z nejdůležitějších problémů 9 % Čechů dvojnásobně víc než v průměru EU 7 (8 %). Rozdíly mezi tím, jak problémy zdravotnictví vnímá průměrný Čech a průměrný Evropan, se tedy znovu zvětšily a v českém žebříčku se zdravotnictví vrátilo na první příčku. Největší problémy v ČR - časový vývoj 60% 5% 50% 0% 9% % 8% 5% % 0% 0% 9% 0% 0% 0% % 6% 7% % % % 6% % % % 9% % % % % 8% % % 0% 0% jaro 00 podzim 00 jaro 005 podzim 005 jaro 006 podzim 006 jaro 007 Zdravotnictví Nezaměstnanost Kriminalita Ekonomická situace Několik let se česká populace lišila od průměru Evropské unie tím, že přikládala větší závažnost problematice kriminality a o poznání menší otázkám ekonomické situace. První z uvedených rozdílů se setřel již na jaře 006, ekonomické problémy už v současné době řadí mezi nejdůležitější jen nepatrně více Čechů než odpovídá průměru EU 7 (0 %). V některých dalších oblastech zůstávají rozdíly mezi veřejným míněním v České republice a názory v evropském průměru dosti patrné. V ČR se stabilizovalo mínění o naléhavosti V grafu jsou jako údaj na jaře 006 použity hodnoty zjištěné ve formě spontánních odpovědí. 8

19 problematiky penzí, které jsou vnímány jako klíčový problém téměř dvakrát častěji (0 %), než odpovídá průměru EU 7 ( %). Poměrně významný je i rozdíl ve vnímání imigrace a terorizmu: zatímco v EU 7 je mezi dva hlavní problémy řadí jeden ze sedmi, resp. osmi občanů, v České republice je to jeden z dvaceti v případě imigrace a dokonce jen jeden z padesáti v případě terorizmu. Eurobarometr tak potvrzuje poznatky některých jiných průzkumů veřejného mínění, podle nichž česká veřejnost hrozby terorizmu vnímá jako velmi vzdálené a abstraktní. Trend nárůstu povědomí o tomto problému, který signalizovala podzimní vlna Eurobarometru v loňském roce, se tak nepotvrdil. Jaké jsou dva nejdůležitější problémy, kterým v současnosti čelí Česká republika (vaše země)? Výběr z karty ČR EU 5 / EU Podzim Podzim Zdravotnictví 5 % % 9 % 8 % 6 % 8 % Kriminalita % 7 % 8 % % % % Rostoucí ceny, inflace % 6 % % % 6 % 8 % Ekonomická situace 8 % 6 % % % % 0 % Nezaměstnanost 0 % % % 9 % 0 % % Důchody, penze 9 % 9 % 0 % 0 % 0 % % Daně 6 % 9 % 9 % 7 % 7 % 8 % Bydlení 8 % 6 % 5 % 6 % 5 % 8 % Přistěhovalectví % 5 % 5 % % % 5 % Vzdělávací systém % 5 % % 7 % 7 % 9 % Ochrana životního prostředí % % 5 % % % 7 % Záležitosti týkající se energie - % 5 % - % % Terorizmus % 5 % % 0 % 5 % % Obrana, zahraniční vztahy % % % % % % Jiné % % % % % % Neví % 0 % % % % % Eurobarometr signalizuje, že rostoucí část občanů Evropské unie vnímá jako jeden ze stěžejních problémů růst cen a inflaci. V ČR je nárůst ještě markantnější než odpovídá průměru EU 5, resp. EU 7. Za rok 006 jsou v tabulce uvedeny průměry za EU 5, za rok 007 pak průměr za EU 7. 9

20 . Image Evropské unie. Atributy, které popisují EU V názorech na to, jaké atributy popisují Evropskou unii, je Česká republika v mnoha ohledech typickým představitelem skupiny nových členských zemí. Ve srovnání s průměrem EU 7 považují Češi EU relativně často za moderní, demokratickou a současně ochranářskou. Pozitivní image se projevuje i v tom, že jen 7 % Čechů považuje EU za nevýkonnou. V názorech na to, zda k atributům EU patří technokracie, se Češi přibližují průměru EU 7 a jsou znatelně kritičtější než občané z ostatních nových členských zemí. Atributy, které popisují EU ČR EU 7 NČZ Moderní Demokratická Ochranářská Nevýkonná Technokratická Vyhraněnější mínění o Evropské unii mají mladí Češi do let. Z nich ji za moderní považuje 87 % a za demokratickou 8 %. Současně ji ovšem v této věkové skupině považuje 6 % za ochranářskou, % za nevýkonnou a % za technokratickou. Poměrně obsáhle Eurobarometr zkoumal asociace, které si lidé spojují s Evropskou unií. Pro téměř dvě třetiny Čechů znamená Evropská unie svobodu pohybu - cestování, studia i práce kdekoli v Evropské unii. Tato dominantní asociace se však mírně oslabila možná v souvislosti s tím, že trh práce zatím není Čechům zcela otevřený. Svoboda pohybu je nejčastější asociací s Evropskou unií i v průměru EU 7 (5 %) a také v průměru nových členských zemích (6 %). Jedinou členskou zemí, kde je tato asociace výrazně méně častá, je Velká Británie ( %). Podobně jako v průměru EU 7 se v České republice více než třetina občanů Evropská unie asociuje s eurem, necelá třetina pak obecně s mírem. Na druhé straně si jen jeden z devíti Čechů spojuje Evropskou unii se ztrátou kulturní identity. Navzdory dlouhotrvající diskusi o evropském sociálním modelu stále klesá podíl Čechů, kteří si EU spojují se sociální ochranou teď už takovou asociaci má jen jeden ze 6 Čechů, což však není o mnoho méně než v celé EU 7. K celkem podstatné změně došlo v ČR v oblasti globální pozice EU. V minulosti si kolem čtvrtiny Čechů spojovalo Evropskou unii se silnějším slovem ve světě, v současné době poklesla frekvence této asociace na 9 %. Lze jen spekulovat, zda se v tom odráží nejednotný přístup členských zemí EU k Rusku nebo jiné politické události. 0

21 Co znamená Evropská unie pro své občany? ČR EU 5 / EU 7 5 Podzim Podzim Svoboda cestování, studia i práce kdekoli v Evropské unii 6 % 67 % 6 % 50 % 50 % 5 % Euro 9 % 5 % % 8 % 9 % 9 % Mír 7 % 0 % 7 % % % % Byrokracie 9 % 7 % 7 % % % % Větší kriminalita 6 % % 5 % 8 % 6 % 7 % Ekonomická prosperita 6 % 9 % % 8 % 8 % 0 % Demokracie 6 % 6 % % % % % Silnější slovo ve světě % 7 % 9 % 8 % 6 % 6 % Plýtvání peněz % 8 % 9 % % % 0 % Kulturní rozmanitost % 7 % 6 % 8 % 6 % 7 % Nezaměstnanost % % % 8 % 9 % % Nedostatečná kontrola na 7 % 0 % % % 9 % 0 % vnějších hranicích Ztráta kulturní identity % 9 % % % % % Sociální ochrana 0 % 9 % 6 % 0 % 0 % 0 % Jiné odpovědi % % - % % % Neví, neodpověděl % % % % % % V minulosti signalizoval Eurobarometr značný rozdíl mezi názory v evropském a v českém měřítku v otázce nezaměstnanosti. Zatímco v průměru EU 5 si více než třetina občanů spojovala Evropskou unii s nezaměstnaností, v České republice podíl takových názorů poklesl z % na podzim 005 na pouhých % na jaře 006. Teď se však změnily názory ve zbytku Evropy, takže v průměru EU 7 už si nezaměstnanost s Evropskou unií spojuje také jen % občanů. Rozdíly mezi novými a starými členskými zeměmi jsou přitom poměrně malé (EU 5: 5 %, NČZ : %). Sbližují se také české a unijní asociace s ekonomickou prosperitou. V minulosti si v ČR spojovalo s Evropskou unií o polovinu více lidí než v celoevropském průměru, v současné době činí rozdíl pouhé čtyři procentní body.. Celkový image EU Česká veřejnost se podle názoru na celkový image EU dělí na tři skupiny. Největší tvoří ti, v nichž vzbuzuje EU pozitivní představy (5 %). Pro třetinu je image EU neutrální ( %) a pro pětinu negativní ( %). Pozitivní představy vzbuzuje EU především u lidí do 9 let (ve věku 5 9 let 5 %, ve věku 0 9 let 5 %). Poněkud odlišné je rozložení názorů ve věkové skupině 55 a více let, kde je nejčastější neutrální image. Názory také velmi výrazně závisí na úrovni dosaženého vzdělání. Mezi těmi, kteří školní docházku ukončili do 5 let a mají tudíž jen základní vzdělání, si s EU spojuje pozitivní představy 7 %, neutrální 7 % a negativní 6 %. Z lidí, kteří studovali do 6 až 9 let svého věku, připisuje EU pozitivní image %, neutrální 5 % a negativní %. Nejpříznivější názory mají lidé, kteří studovali aspoň do svých 0 let, v českých poměrech tedy především vysokoškolsky vzdělaní: u 60 % z nich má EU pozitivní image, u 0 % neutrální a u 0 % negativní. 5 Za období podzim 005 a jaro 006 jsou uváděny údaje pro EU 5, za jaro 007 údaje pro EU 7.

22 Celkový image EU v ČR velmi pozitivní spíše pozitivní neutrální spíše negativní velmi negativní 7% % 6% 9% % Ve srovnání s průměrem celé EU 7 jsou však názory Čechů ještě poměrně zdrženlivé. Nelze přehlédnout ani skutečnost, že se image EU v očích Čechů mírně zhoršil, zatímco v EU 7 se naopak zlepšil. Jaké představy si spojujete s Evropskou unií? Velmi pozitivní Spíše pozitivní Neutrální ČR Podzim EU5 Podzim 006 EU7 007 Spíše negativní Velmi negativní Neví, neodpověděl 9 % 9 % % % % % 6 % 9 % % 7 % % - 7 % 9 % % % % % % % % % % %. Hodnoty evropských občanů V rámci Eurobarometru se respondenti vyjadřovali k řadě pojmů. U každého z nich uváděli, zda jejich představy o něm jsou velmi pozitivní, spíše pozitivní, spíše negativní nebo velmi negativní. Na základě získaných výsledků lze tyto pojmy rozdělit do několika skupin. První tvoří konkurenceschopnost, společnost - firma, volný trh a flexibilita. Ve všech těchto případech převažují v ČR pozitivní představy nad negativními třikrát až čtyřikrát a v EU 7 je tomu podobně. Zajímavé je, že u řady z nich je pozitivní vnímání ovlivněno politickou orientací. Kupříkladu společnost firmu vnímá pozitivně 7 % lidí, kteří se hlásí k levici, 80 % centristů a 89 % těch, kteří se hlásí k pravici. Do druhé skupiny můžeme zařadit sociální stát a odbory. Pozitivní představy jsou ve vztahu k nim zhruba dvakrát častější než negativní a jsou o poznání frekventovanější u levicově orientovaných občanů. Odbory budí pozitivní představy mezi 69 % Čechů, kteří se hlásí k levici, 66 % centristů a 60 % těch, kteří se hlásí k pravici. Za povšimnutí stojí, že sociální stát vyvolává daleko méně negativních představ ve nových členských zemích (6 %) než ve starých členských zemích (EU 5: %).

23 Jaké představy budí různé pojmy? Pozitivní Negativní Neví, neodpověděl Konkurenceschopnost ČR % 8 % % % % % EU % % 9 % EU % 8 % 9 % Společnost, firma ČR % 6 % 6 % % % 6 % EU % 9 % 0 % EU % 5 % % Volný trh ČR % 9 % % % 9 % % EU % 9 % 0 % EU % 6 % 8 % Flexibilita ČR % 5 % % EU EU % 7 % % Sociální stát ČR % 9 % 5 % EU EU % % 0 % Odbory ČR % 7 % 7 % % % 5 % EU % % 0 % EU % 9 % 0 % Reformy ČR % 8 % 9 % % % 5 % EU % 9 % % EU % 6 % 0 % Liberalizace ČR % % 7 % EU EU % 5 % 7 % Veřejná správa ČR % 8 % 5 % % 5 % 5 % EU % % 0 % EU % 8 % 9 % Globalizace ČR 006 % 5 % % 007 % 9 % 9 % EU % % 5 % EU % 9 % 5 % Protekcionizmus, ČR 006 % 67 % 9 % ochranářství % 57 % 8 % EU % % % EU % 8 % % Třetí skupinu představují reformy, liberalizace a veřejná správa s jen mírnou převahou pozitivních dojmů. Zde se však názory Čechů s míněním panujícím v celé EU 7 částečně rozcházejí, reformy by v EU 7 měly de facto patřit do druhé skupiny. Rozdělení české veřejnosti podle pravo-levé osy se v této skupině projevuje zcela jasně, a to hlavně u pojmu

24 reformy. Ten Čechům hlásícím se k levici přináší převážně negativní představy (5 % : 0 %), centristům mírně častěji pozitivní (5 % : %) a Čechům hlásícím se k pravici pak výrazně častěji pozitivní (6 % : 5 %). Poslední skupina sestává z globalizace a protekcionizmu ochranářství, které budí v ČR převážně negativní asociace, v průměru EU 7 však spíše představy pozitivní. Je třeba připomenout, že ještě před rokem převažovaly v EU 7 negativní představy spojované s oběma těmito pojmy.. Názory na rozšíření EU v roce 00 Rozšíření EU o 0 nových členských zemí v roce 00 je stále významným tématem veřejného mínění v celé Evropě. Eurobarometr položil občanům 5 starých členských zemí otázku, jaký vliv mělo rozšíření na Evropskou unii, a občanům 0 nových členských zemí paralelní otázku, jaký vliv měli toto rozšíření na jejich konkrétní zemi. Vliv rozšíření z roku 00 na EU a na nové členské země ČR: NČZ 0: vliv na ČR vliv na danou zemi Vliv byl tak pozitivní, jak jsem si myslel(a) Vliv byl pozitivní, ale já jsem neočekával(a), že to tak bude Vliv byl tak negativní, jak jsem si myslel(a) Vliv byl negativní, ale já jsem neočekával(a), že to tak bude Vliv nebyl ani pozitivní, ani negativní EU 5: vliv na EU 0 % 9 % % 9 % % 5 % 9 % 0 % 8 % 0 % 7 % 5 % 7 % % % Neví, bez odpovědi 5 % 8 % 5 % V deseti nových členských zemích si většina občanů myslí, že rozšíření mělo na jejich zemi pozitivní vliv, který spíše očekávali. Platí to především o Polácích, Slovincích a Slovácích, zatímco Češi se v hodnocení řadí spolu s Maďary a především Lotyši ke spíše opatrným. Ve starých členských zemích však názorová situace vypadá podstatně jinak. Sečteme-li procento odpovědí vliv nebyl ani pozitivní, ani negativní a procento chybějících odpovědí, je patrné, že téměř polovina obyvatel EU 5 se nepřiklání ani k pozitivnímu, ani k negativnímu hodnocení tohoto rozšíření EU. Mezi těmi, kteří se k některému názorovému pólu přiklonili, mírně převažují odpovědi pozitivní (9 %) nad negativními ( %)..5 Je členství v EU dobrá věc? Zastoupení názoru, že členství v Evropské unii je dobrá věc, po určitou dobu pozvolna klesalo jak v průměru celé EU 5, tak v České republice. Tento negativní trend se na podzim 006 zastavil, v Evropské unii jako celku pozorujeme dokonce mírné zlepšení. V České republice je tomu ovšem jinak: Čechů, kteří si myslí, že členství ČR v Evropské unii je dobrá věc, znovu ubylo, nyní je jich 6 % ve srovnání s 5 % na podzim 006. V celé Evropské unii zastává názor, že členství jejich země v EU je dobrá věc, většina občanů v průměru EU 7 celkem 57 % ve srovnání s 5 % na podzim 006. Na špici žebříčku pozitivního hodnocení členství své země v Evropské unii stojí dlouhodobě

25 Holanďané (77 %), Irové (76 %), Lucemburčané (7 %), Španělé (7 %) a Belgičané (70 %), z nových členských zemí pak Poláci (67 %), Rumuni (67 %), Slováci (6 %) a Litevci (6 %). Názor, že členství jejich země v Evropské unii je špatná věc, zastává v průměru EU 7 celkem 5 % - výrazně více je to ovšem v Rakousku (5 %), ve Finsku ( %), ve Švédsku ( %) a především ve Velké Británii (0 %). V České republice tento názor zastává jen % podobně tomu bylo už ve dvou předchozích Eurobarometrech (0 %). Podle téměř dvou třetin Čechů má Česká republika ze vstupu do EU prospěch a výhody, zastánců tohoto názoru však poněkud ubylo. Třetina Čechů má opačný názor. České veřejné mínění se tak blíží spíše průměru EU 7 než názorovému klimatu v nových členských zemích. Má Vaše země prospěch a výhody z členství v EU? ČR EU 7 NČZ Ano, má Ne, nemá neví, neodpověděl Názory na to, zda Česká republika má ze vstupu do EU prospěch a výhody, jsou zásadně ovlivněni vzděláním. Z občanů, kteří ukončili školní vzdělání do 5 let věku, si jen 7 % myslí, že ČR má ze vstupu do EU prospěch a výhody, téměř stejně častý je mezi nimi opačný názor (6 %). Mezi lidmi, kteří ukončili školní docházku ve věku 6 9 let, je poměr kladných a záporných odpovědí 59 % : 6 %, mezi těmi, kteří studovali aspoň do 0 let, je to 68 % : 9 %. Nejzřetelnější je pozitivní hodnocení přínosů vstupu do EU mezi studenty: podle 7 % z nich má ČR ze vstupu do EU prospěch a výhody, podle pouhých 8 % ne. 5