Doporučení expertní skupiny ve věci následného postupu při výběru vhodného klasifikačního systému pro datový standard ČR

Transkript

1 Doporučení expertní skupiny ve věci následného postupu při výběru vhodného klasifikačního systému pro datový standard ČR Duben 2019

2 1. vydání Název dokumentu: ČAS-P03-V09a-E3-R01-002_Doporučení expertní skupiny ve věci následného postupu při výběru vhodného klasifikačního systému pro datový standard ČR Agentura ČAS 2019 Tento dokument může být bezplatně šířen v jakémkoliv formátu nebo na jakémkoliv nosiči bez zvláštního povolení, pokud nebude šířen za účelem zisku ani materiálního nebo finančního obohacení. Musí být reprodukován přesně a nesmí být použit v zavádějícím kontextu. Bude-li tento dokument znovu vydáván, musí být uveden jeho zdroj a datum zveřejnění. Všechny obrázky, grafy a tabulky mohou být použity bez povolení, pokud bude uveden zdroj.

3 2 OBSAH OBSAH 1 PREAMBULE 2 2 ÚVOD 3 3 EXPERTNÍ DOPORUČENÍ, TÝKAJÍCÍ SE MOŽNÝCH SCÉNÁŘŮ VÝBĚRU VHODNÉHO ŘEŠENÍ PRO ČR 4 4 EXPERTNÍ DOPORUČENÍ, TÝKAJÍCÍ SE POŽADAVKŮ NA VHODNÉ ŘEŠENÍ PRO ČR 5 5 EXPERTNÍ DOPORUČENÍ, TÝKAJÍCÍ SE DALŠÍHO POSTUPU 6 6 ZÁVĚR 7 1

4 1 PREAMBULE 1 PREAMBULE Tento dokument vznikl jako společné dílo pracovní skupiny PS03 Datové a informační standardy České agentury pro standardizaci (dále jen PS03) a expertní skupiny při ČVUT. Jedná se o Dodatek k Rešerši a srovnání klasifikačních systémů stavebních prvků v kontextu informačního modelování staveb (BIM). Součástí rešerše byla analýza vybraných klasifikačních systémů s cílem poskytnout základní přehled dostupných klasifikačních systémů a identifikovat, do jaké míry jsou systémy a jejich struktura vhodné pro digitalizaci procesů v rámci zavádění principů BIM v ČR, zejména pak pro tvorbu datového standardu. Jelikož z provedené rešerše vyplynulo, že v současné době neexistuje takový klasifikační systém, který by plně uspokojoval veškeré požadavky spojené s informačním modelováním a evidencí staveb a že tudíž bude nutné, pro zajištění potřeb českého stavebního průmyslu a dalších přidružených oborů týkajících se celého životního cyklu staveb vybraný klasifikační systém dále adaptovat, přistoupili autoři rešerše k sepsání tohoto Doporučení. 2

5 2 ÚVOD 2 ÚVOD Řešitelský tým si je plně vědom složitosti problematiky výběru vhodného klasifikačního systému pro datový standard České republiky v kontextu informačního modelování staveb (BIM). Dá se předpokládat, že se vzrůstajícími možnostmi využití BIM budou vzrůstat i požadavky klíčových uživatelů na tento klasifikační systém. Je proto možné, že v určitém okamžiku již nebude efektivní dále rozšiřovat jeden konkrétní klasifikační systém, ale bude vhodnější začít budovat klasifikační soustavu, tedy takový model, kde hlavním nosným prvkem bude otevřený a flexibilní klasifikační systém, na který se budou moci napojovat další klasifikační systémy, úzce specializované na vybrané agendy státu. 1) 1) Například klasifikace pro statistické účely, informační systémy majetku státu, klasifikace staveb z pohledu požární ochrany, krizového řízení apod. 3

6 3 EXPERTNÍ DOPORUČENÍ, TÝKAJÍCÍ SE MOŽNÝCH SCÉNÁŘŮ VÝBĚRU VHODNÉHO ŘEŠENÍ PRO ČR 3 EXPERTNÍ DOPORUČENÍ, TÝKAJÍCÍ SE MOŽNÝCH SCÉNÁŘŮ VÝBĚRU VHODNÉHO ŘEŠENÍ PRO ČR Z pohledu výběru klasifikačního systému, jeho následné adaptace a budoucí udržitelnosti byly identifikovány tři možné scénáře, jak výběr a správu klasifikačního systému pro datový standard koncipovat. Jedná se o tyto varianty: A) Implementace mezinárodního klasifikačního systému do českého stavebního průmyslu Při aplikaci tohoto scénáře by se zástupci České republiky stali spolutvůrci mezinárodního klasifikačního systému, podíleli by se na jeho vývoji a adaptaci spolu s dalšími zainteresovanými subjekty. Zásadní podmínkou této varianty je navázání velmi úzké aktivní spolupráce s tvůrci KS, tak aby názor, který budou zástupci českého stavebnictví hájit, byl respektován a přijímán ostatními účastníky procesu. B) Vytvoření derivátu mezinárodního klasifikačního systému pro potřeby ČR Při aplikaci tohoto scénáře by se jednalo o jednorázové převzetí architektury a metodiky mezinárodního klasifikačního systému, včetně části obsahu a jeho následné přizpůsobení lokálním podmínkám v České republice. Další rozvoj klasifikačního systému by se již ubíral svou vlastní cestou, ideálně však v koordinaci s mezinárodním prostředím, tak aby se výrazněji neodchýlil od trendů převažujících v okolních zemích. C) Vývoj vlastního, lokálního klasifikačního systému pro český trh Při aplikaci tohoto scénáře by se pravděpodobně jednalo o výběr jednoho z lokálních klasifikačních systémů, vyvinutých pro úzce vymezené oblasti (např. systémy pro oceňování). Takovýto systém by bylo v první řadě nutné převzít od původního provozovatele, aby byla zajištěna jeho nezávislost. Následně by systém musel projít výraznějšími úpravami a rozšířením, tak aby vyhovoval i pro využití ostatními uživateli v kontextu celého životního cyklu staveb. Ve všech třech výše uvedených variantách by měla být implementace klasifikačního systému pro potřeby datového standardu stavebnictví v rukou nezávislé entity, která bude zajišťovat otevřenost a dostupnost klasifikačního systému pro celý stavební trh, tak aby výsledný systém nebyl předmětem trhu a konkurenčních vztahů. Tato entita by měla být zodpovědná za celý proces správy, především pak řízení změn, podpory a publikování dokumentace ke klasifikačnímu systému. 4

7 4 EXPERTNÍ DOPORUČENÍ, TÝKAJÍCÍ SE POŽADAVKŮ NA VHODNÉ ŘEŠENÍ PRO ČR 4 EXPERTNÍ DOPORUČENÍ, TÝKAJÍCÍ SE POŽADAVKŮ NA VHODNÉ ŘEŠENÍ PRO ČR Řešení pro ČR by mělo být doplněno metodickými dokumenty Klasifikační systém není jen číselník objektů, ale i metodika pro přiřazováním kódů objektům ve vazbě na objekty v modelu, metodika pro rozšiřování KS, metodika propojení KS na jiné systémy apod. Proto by měl být vypracován detailní metodický materiál s uvedením vhodných příkladů (dobrým vzorem mohou být např. materiály dánského klas. systému CCS). Řešení pro ČR by mělo být po metodické stránce komplexní mělo by umožňovat klasifikaci konkrétních prvků (elementů a objektů) do takové obecnosti, aby v budoucnu bylo umožněno klasifikovat nové výrobky a technologie a současně na pokud možno co největší vertikální podrobnosti (tj. např. nekončit jen u klasifikace stavebních objektů, ale specifikovat i konkrétní prvky apod.) Důležitá je zejména metodická stránka věci, samotné číselníky pak mohou být řešeny později nebo formou propojení různých KS systémů (zejména komplexních KS s jednoduššími KS se specifickými účely). Řešení pro ČR by mělo být pro koncové uživatele zdarma a veřejně dostupné. To výrazně přispěje k rozšíření KS do širší praxe. Na příkladu zahraničních KS je patrné, že dostupné KS mají mnohem větší uživatelskou základnu a tím i větší množství sekundárních zdrojů informací. Řešení pro ČR musí být realizováno s ohledem na okolní svět. Je třeba zajistit, aby bylo řešení pro ČR alespoň částečně kompatibilní s nejpoužívanějšími zahraničními KS. Nemělo by se stát, aby ČR šla opačným směrem, než zbytek světa. S tím souvisí také nutný překlad řešení pro ČR do anglického jazyka. Řešení pro ČR musí být strojově čitelné a zároveň srozumitelné. Strojová čitelnost KS je pro digitalizaci stavebnictví klíčová a jako nutnost je neoddiskutovatelná. Zároveň ale bylo zjištěno, že perfektní strojová čitelnost a komplexnost KS (příklad CCS/CoClass) může být pro stavební praxi komplikovaněji srozumitelná a tím i hůře přijatelná. Pokud nejsou dostupné nástroje, které díky strojové čitelnosti umožní uživateli s KS pracovat bez jeho hlubšího pochopení, je důležité, aby byla přijatelná míra srozumitelnosti zajištěna pomocí kvalitní podpůrné dokumentace. Součástí řešení pro ČR musí být také sjednocení používané terminologie. Toto je častý problém zahraničních KS, který snižuje jejich srozumitelnost. Obzvláště důležité je správně rozlišovat terminologii v případě adopce zahraničního KS. Řešení pro ČR by mělo respektovat existující klasifikační systémy (zejména české, ale i zahraniční). Bylo by vhodné zajistit jejich kompatibilitu s případným novým/adoptovaným KS (buď formou jejich adopce, nebo formou převodních tabulek). Řešení musí postihnout celý segment stavebnictví včetně dalších přidružených oborů týkajících se celého životního cyklu staveb. Toto je častý problém zahraničních KS, které postihují jen určité odvětví stavebního průmyslu (např. pozemní stavby) nebo jen určitý účel (např. oceňování stavební produkce) a neřeší jiné důležité oblasti v rámci celého životního cyklu. Řešení pro ČR by mělo při svém vývoji nebo adopci dbát na celý stavební průmysl, v případě omezených zdrojů alespoň po metodické stránce. 5

8 5 EXPERTNÍ DOPORUČENÍ, TÝKAJÍCÍ SE DALŠÍHO POSTUPU 5 EXPERTNÍ DOPORUČENÍ, TÝKAJÍCÍ SE DALŠÍHO POSTUPU 1) Jasně a úplně formulovat požadavky klíčových zainteresovaných subjektů na KS. Za jakým účelem bude KS (nebo celá klasifikační soustava) využíván? Musí reflektovat požadavky celého průmyslu. Definuje nejen požadovanou horizontální podrobnost, ale i její vertikální strukturu a případná variantní řešení. Různá odvětví mohou mít různé požadavky, ty mohou být i protichůdné. Jaké jsou funkční požadavky na KS (nebo celou klasifikační soustavu)? Tj. jednoznačně a do podrobnosti definovat, jaká funkční kritéria musí být bez naplněna, a to s výhledem do budoucnosti. Řešení pro ČR musí být dostatečně komplexní, aby bylo schopné reagovat na světový trend a aby bylo dlouhodobé. 2) Na základě jasně formulovaných požadavků vytvořit metodickou strategii řešení pro ČR. Nastínit strukturu požadovaného KS. Klasifikačním systémem v tomto kontextu není myšlen jen třídník objektů nebo jeden způsob popisu objektů, ale komplexní systém, popisující klíčovou klasifikaci a její vazbu na další KS. Zvolit relevantní zahraniční klasifikační systémy, které mají vhodnou strukturu a mohou posloužit jako vzor, případně k (částečné) adopci. Zvolit relevantní lokální, české KS a zahraniční KS, pro které by bylo vhodné zajistit kompatibilitu. Zaměřit se na řešení problematiky převoditelnosti a vztahů mezi existujícími KS. Tato otázka bude muset být, s ohledem na celosvětově nejednotnou v klasifikaci tak jako tak řešena. 3) Postupně začít s tvorbou řešení pro ČR. Zapojit velké množství aktivních partnerů z řad klíčových uživatelů. Řešení důsledně dokumentovat, zveřejňovat, připomínkovat a udávat verze. Širší veřejnosti představovat po metodické stránce kvalitní a dotažená řešení. (Důvěru uživatelů budí kvalitní, funkční a použitelný systém, který má budoucnost, nikoliv řešení, vykazující chyby, nesrozumitelnost, neúplnost). Z dlouhodobého a metodického hlediska se jako konzistentnější jeví tvorba datového obsahu po jednotlivých úrovních vertikální podrobnosti než po jednotlivých odvětvích. Je lepší zpracovat celé stavební odvětví na nižší podrobnosti, než detailně zpracovat pouze jeden segment (např. pouze pozemní stavby). Pro potřeby ověřování systému na pilotních projektech bude nutné zajistit plnou podrobnost potřebnou pro vybraná pilotní nasazení. 6

9 6 ZÁVĚR 6 ZÁVĚR Veškerá výše uvedená doporučení je nutno vnímat jako určité shrnutí klíčových aspektů, které by bylo vhodné za ideálních podmínek vzít při výběru KS v potaz. V praxi však nemusí být reálné takové podmínky a zdroje zajistit. Proto je plně na zvážení expertů České agentury pro standardizaci, jak tato doporučení využijí při dalších krocích vedoucích k výběru klasifikačního systému pro datový standard ČR a jeho další rozvoj. 7

10 6 POZNÁMKY 8

11 Zpracováno: Česká agentura pro standardizaci, PS03 Datové standardy a informační požadavky: Ing. Josef Žák, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební: Ing. Petr Matějka, Ph.D., FSv ČVUT (Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví)

12 Česká agentura pro standardizaci Biskupský dvůr 1148/5, Praha info@agentura-cas.cz