Rozměry drážek [mm] při počtu trubek trubky [mm]

Transkript

1 Ukázka

2 Tab. 2 Rozměry drážek pro trubky kladené pod omítkou Jmenovitá velikost Rozměry drážek [mm] při počtu trubek trubky [mm] ,5, nebo nebo , nebo nebo , nebo nebo Tab. 3 Rozměry kapes pro elektroinstalační krabice Typ krabice Rozměry kapsy [mm] KP 68/2 KU 68/ KU 68 KU 68/ KO 97 KR KO 100 KR KO 125 KR Poznámka: KP krabice přístrojová KU krabice univerzální KO krabice odbočná KR krabice rozvodná Velkou výhodou vodičů uložených v trubkách je možnost jejich výměny. Pokud je pamatováno na dostatečnou velikost trubek, je v budoucnu možné zesílení průřezu zatažených vodičů, což je výhodné zvláště u hlavních vedení. K dodatečnému rozšíření rozvodů v budoucnu se doporučuje klást navíc prázdné trubky. Základní prostorové požadavky na přípravu ukládání elektroinstalačních trubek a krabic jsou v tabulkách 1, 2 a 3. Montáž pod omítku vyžaduje v novostavbách rozdělení prací do následujících etap: vyznačení stavebních úprav, kladení trubek, popř. vodičů nebo kabelů a krabic, zatahování vodičů do trubek a zapojení rozvodek, montáž přístrojů a spotřebičů. Elektroinstalační trubky jsou vyráběny v nové rozměrové řadě podle normy IEC. Jejich přehled s hlavními rozměry je uveden v tabulce 4. Tab. 4 Elektroinstalační trubky z PVC s příslušenstvím Druh Parametr Jmenovitý rozměr [mm] Pevné trubky pro lehké vnější 16,0 20,0 25,0 32,0 40,0 50,0 63,0 mechanické namáhání vnitřní 13,7 17,4 22,1 28,6 35,8 45,1 57,0 Ohebné trubky pro lehké vnější 16,0 20,0 25,0 32,0 40,0 50,0 63,0 mechanické namáhání vnitřní 10,7 14,1 18,3 24,3 31,2 39,6 52,6 Ohebné trubky pro střed- vnější 16,0 20,0 25,0 32,0 40,0 50,0 63,0 ní mechanické namáhání vnitřní 10,7 14,1 18,3 24,3 31,2 39,6 52,6 13

3 2.5.1 Instalace elektrického vedení v zemi a dimenzování vodičů Hlavní zásady pro správné určení dimenze vodičů jsou uvedeny v ČSN V tabulce 7 jsou popsány základní referenční způsoby takového provedení a jejich písmenové přiřazení. Tab. 7 Vedení uložené v zemi Znázornění Popis způsobu uložení Referenční způsob uložení, který způsobu je třeba použít a podle kterého uložení se určí dovolený proud Vícežilový kabel v elektroinstalační trubce nebo v protahovacím elektroinstalačním kanále v zemi D Jednožilové kabely v elektroinstalační trubce nebo v protahovacím elektroinstalačním kanále v zemi D Jednožilové nebo vícežilové kabely přímo v zemi: bez přídavné mechanické ochrany 1), D s přídavnou 1) mechanickou ochranou D 1) Zahrnutí kabelů přímo uložených v zemi v tomto bodě je vyhovující, jestliže je měrný tepelný odpor půdy roven řádově 2,5 K m/w. Pro nižší měrné tepelné odpory půdy jsou dovolené proudy kabelů přímo uložených v zemi podstatně vyšší než těch, které jsou uloženy v trubkách nebo protahovacích kanálech. 20

4 4. INSTALACE DO STROPNÍCH DUTIN A PODLAH Elektrické rozvody zasahují většinou také do konstrukcí stropů a podlah, kde je třeba počítat s vlivy, kterým je vedení vystaveno a chránit ho tak, aby se nemohlo poškodit a nebylo nebezpečné okolí. Podle charakteru konstrukce, druhu vedení a způsobu jeho uložení to může být nebezpečí úrazu elektrickým proudem, požáru, chemického působení, zatékání vody (zvláště v podkroví), přetěžování vodičů u stropů se sálavým vytápěním a nebezpečí mechanického poškození v průběhu stavebních prací. Při montáži do stropů a podlah se vedení ukládají do omítky, do betonu, do dutin ve stropních konstrukcích nebo do podlahové vyrovnávací vrstvy. Uložení do omítky a do betonu bylo již popsáno dříve. Zbývá tedy zmínit se o uložení do dutin ve stropních konstrukcích a do podlahové vyrovnávací vrstvy. 4.1 Montáž vedení do dutin ve stropních konstrukcích a do podlah Typický příklad uložení vedení do odlehčovacích dutin ve stropu je na obrázku 14. Tento způsob ukládání se používal především u tak zvaných velkorozponových (to je s rozponem nosných, stěnových panelů nad 4 m) bytových panelových domů. V současnosti se tyto stavební systémy již nevyužívají, obvykle se bytové domy staví systémem vyzdívaného skeletu. Tento skelet se obvykle vytvoří jako monolitický, litý na stavbě. Obr. 14 Montáž vedení do dutiny stropní konstrukce 29

5 5.7 Nosné kabelové systémy Požadavky na jednoduché uložení, spolehlivé upevnění, kontrolovatelnost s možností doplnění dalších vedení vedlo k vytvoření širokého sortimentu nosných kabelových systémů. Tyto systémy nacházejí uplatnění zejména v průmyslových aplikacích a v technickém zázemí budov občanského vybavení, administrativních budov a též u rozsáhlých obytných budov. V průmyslových provozech jsou v převážné míře součástí rozsáhlých projektů. Podle provedení lze kabelové nosné systémy rozdělit na: kabelové žlaby, mřížové kabelové žlaby, kabelové žebříky, stoupací žebříky. Materiálem kabelových žlabů a žebříků je ocelový plech o tloušťce 0,75 až 2 mm podle požadované nosnosti. Povrchová úprava je provedena žárově buď Sendzimirovým postupem, nebo ponorem v zinkové lázni. V prvém případě vyhoví výrobky převážně suchému prostředí bez agresivních látek. Druhý způsob zaručuje tloušťku zinkové vrstvy 50 až 60 µm (350 až 400 g Zn na 1 m 2 povrchu) a je odolnější proti slabým chemickým vlivům a jiným atmosférickým vlivům urychlujícím korozi, takže výrobky lze užít ve vlhkém prostředí. Pro zvýšení odolnosti proti agresivním vlivům prostředí mohou být žárově zinkované díly opatřeny vrstvou vysoce mechanicky a v širokém spektru i chemicky odolné epoxidové pryskyřice. Tloušťka této zdvojené ochranné vrstvy je 240 až 250 µm. Ve zvláště expononaných prostorech (např. v silničních a dálničních tunelech) se používají nosné kabelové systémy z nerezové oceli. Bočnice mají zahnutý okraj kvůli vyztužení a ochraně hrany. Mřížové kabelové žlaby jsou vyrobeny z ocelových drátů bodově svařených a jsou pozinkovány. Pro aplikaci v agresivním prostředí mohou být dodány spolu s příslušenstvím s dodatečnou plastovou ochranou. Šrouby, matice, podložky jsou běžně dodávány žárově zinkované s minimální tloušťkou vrstvy 40 µm. Pro snazší orientaci uvádíme některé užívané definice vztahující se ke kabelovým lávkám a kabelovým roštům. Kabelové lávky nebo kabelové rošty soustava podpěr kabelů sestávající z úseků kabelové lávky nebo kabelového roštu a jiných součástí systému. Součást systému část použitá v rámci systému; součásti systému jsou tyto: a) úsek kabelové lávky nebo úsek kabelového roštu, b) armatura kabelové lávky nebo armatura kabelového roštu, c) podpěrné zařízení, d) příslušenství systému. Úsek kabelové lávky součást systému používaná pro podpěru kabelů sestávající ze základové části s přičleněnými bočními částmi nebo ze základové části upevněné k bočním částem. Úsek kabelového roštu součást systému používaná pro podpěru kabelů sestávající z podpěrných bočních a základové části s přičleněnými bočními částmi nebo ze základové části upevněné k bočním částem. 54

6 Příloha 1 Značky pro situační schémata V současnosti není zavedena evropská norma pro značky elektrických zařízení určených pro schémata. Existuje a za úhradu je možno používat Databázi IEC DB Graphical symbols for diagrams. Z tohoto důvodu a též pro úplnost informace uvádíme základní značky pro schémata z oblasti, kterou se tato publikace zabývá. 68

7 Tab. P2-2 Průřezy jader vodičů a jim přiřazené jmenovité proudy jističů Obvod Jmenovitý proud Průřez jader Cu vodičů vedení [mm 2 ] jističe s charakte- Referenční způsob Referenční způsob ristikou B [A] uložení B a C uložení A světelný 10 1,5 1,5 zásobníkový 10 1,5 1,5 pro chladničku nebo mrazničku 10 1,5 1,5 zásuvkový 16 2,5 2,5 pro pračku 16 2,5 2,5 pro myčku 16 2,5 2,5 pro bytové jádro 16 2,5 2,5 pro sporák do 10 kw 16 2,5 4 pro průtokový ohřívač vody do 6 kw 10 1,5 2,5 pro akumulační kamna do 6 kw 10 1,5 2,5 Tyto obvody by měly dodržet doporučenou maximální délku dle tabulky P2-3. Tab. P2-3 Maximální délky vedení s jádry z Cu bytových obvodů v závislosti na úbytku napětí Průřez Úbytek napětí Jištění Délka vedení Určení [mm 2 ] [%] [A] [m] 1, , světelné obvody 1, chladničky, mrazničky 2, bytová jádra atd. 2, automatické pračky, sušičky apod. 2, zásuvky obecně bytová jádra automatické pračky, sušičky apod zásuvky obecně V délce vedení je uvažován minimální počet přechodových odporů. Například při smyčkování se předpokládá průběžné připojování. 75