Defibrilátory mohou zachránit život výsledky anketního šetření únor 2012

Transkript

1 Defibrilátory mohou zachránit život výledky anketního šetření únor 2012 Brno e tane prvním mětem v Čeké republice, kde budou ytematicky na veřejná míta rozmítěny přítroje loužící k záchraně lidkých životů, nazývané automatizované externí defibrilátory (). Jejich účelem je rychle obnovit rdeční činnot v případě náhlé zátavy oběhu. Rozmítění přítrojů bude zároveň doprovázeno informační a ovětovou kampaní, jejímž cílem bude upozornit veřejnot na tyto přítroje. Zajímalo ná, jak tato plánovaná opatření hodnotí veřejnot. Chtěli jme zjitit nejen znaloti Brňanů o tomto přítroji a názory na jeho rozmítění, ale i jejich ochotu putit e v případě nutnoti do záchrany lidkého života, ať už použitím přítroje, nebo něj. Proto byla vypána na toto téma krátká anketa, protřednictvím které dotali obyvatelé měta možnot vyjádřit vůj názor. Anketa byla zveřejněna v litopadu 2012 v Brněnkém Metropolitanu a repondenti ji mohli vyplnit také v papírové podobě v Urban Centru na Mečové ulici. V rozšířené podobě, která byla obohacena o několik dalších otázek, byla anketa také umítěna na webových tránkách měta Brna Protřednictvím výuky a univerzitních webových tránek byli na anketu upozorněni i tudenti brněnkých univerzit. Anketa byla ukončena na konci ledna Na okraj poznámka o výhodách a nevýhodách běru informací pomocí ankety: anketní šetření v podobě dotazníku uveřejněném na internetu, v novinách či u příležitoti výtavy má vé výhody a nevýhody. Mezi výhody patří rychlý a levný běr materiálu nevyžadující velký výzkumný aparát. Anketa vybízí k zodpovězení píše aktivnější či nějak zaintereované repondenty, kteří bývají otevřenější a kritičtější. Nevýhodou ankety je, že ji vyplní jenom čát z těch, kterým je určena, a zpracovatel nemůže vědět, která je to čát. V žádném případě tedy nelze výledky ankety považovat za reprezentativní výzkum určité populace, například všech obyvatel měta. Jinými lovy, výledky ankety nelze jednoznačně zobecnit na celou cílovou kupinu, pro kterou je anketa určena. Nicméně naznačené trendy vzešlé z výledků ankety mohou být zajímavé jako určitý vtup do problému očima veřejnoti. Ankety e zúčatnilo 598 repondentů, kterým velmi děkujeme. Ze zpracovaných dotazníků byla většina vyplněna elektronicky protřednictvím webových tránek. Opět zdůrazňujeme, že vzhledem k způobu běru dat anketa (viz výše) a také k tomu, že na anketu byli upozorněni univerzitní tudenti, tedy relativně zaintereovaní repondenti, nelze výledky jakkoliv zobecňovat na celou brněnkou populaci a utvářet z nich všeobecné závěry. Vzhledem k relativně vyokému počtu oob, které e rozhodly na anketu zareagovat, však považujeme výledky ankety za cennou zpětnou vazbu. Demografické charakteritiky repondentů Mezi odpovídajícími mírně převažovali muži (53,5 %). Z hledika věku e šetření zúčatnily více mladší věkové kupiny (devět z deeti repondentů bylo mladší 45 let, nejvíce repondentů mělo 20 až 24 let, což ukazuje, že velkou čát repondentů tvořili právě vyokoškolští tudenti). Nejmladšímu repondentovi bylo 12 let a nejtaršímu 77 let. Pře polovinu repondentů mělo ukončené vyokoškolké vzdělání (tedy titul Bc., nebo Mgr.) a dvě pětiny měly úplné třední vzdělání maturitou. Ve zdravotním oboru, nebo oboru pojeném e zdravotnictvím pracuje či pracovala jedna pětina repondentů. 1

2 Tabulka č. 1: Demografické charakteritiky repondentů Ukazatel Charakteritika Počet repondentů Ab. % Počet repondentů celkem Pohlaví ženy ,2 muži ,5 nezjištěno 2 0,3 Věk do 15 let 1 0, let , let 55 9, let 11 1, let 3 0,5 76 a více let 3 0,5 nezjištěno 23 3,8 Vzdělání základní 10 1,7 úplné třední maturity vyučen/a 7 1,2 úplné třední maturitou ,2 vyokoškolké ,6 jiné 6 1,0 nezjištěno 2 0,3 Práce ve zdravotnictví ano ,1 ne ,8 nezjištěno 1 0,2 Krátká anketa byla otevřena zahřívací otázkou na znalot pojmu reucitace, na kterou 99 % repondentů odpovědělo právně: tedy, že e jedná o život zachraňující úkony tlačování hrudníku (nepřímá maáž rdce), příp. umělé dýchání. Druhá otázka již přešla k věci: jakou znalot reucitace repondenti mají. Na výběr měli repondenti více možnotí odpovědí (mohli i vybrat více variant odpovědi). Odpovědi na tuto otázku potvrdily, že repondenti e rekrutovali z nějakým způobem zaintereované populace tři čtvrtiny repondentů byly v reucitaci proškoleny, téměř jedna polovina o ni lyšela (z médií, z dolechu, od známých, ve škole, v práci apod.), jedna čtvrtina ji viděla provádět jinými oobami a dokonce čát repondentů (15 %) již někdy reucitovala, což je ice relativně vyoké čílo, odpovídá to však tomu, že jedna pětina repondentů pracuje, nebo pracovala ve zdravotnictví. 2

3 Graf: Setkal/a jte e někdy reucitací? (repondenti mohli uvét i více odpovědí) byl/a jem v reucitaci proškolen/a lyšel/a jem o ni (z médií, z dolechu, od známých, ve škole, v práci apod.) viděl/a jem provádět jinými oobami ANO NE ám/a jem už reucitoval/a 0% 20% 40% 60% 80% 100% Třetí otázka ankety zjišťovala znalot ituace, kdy je nutné zahájit reucitaci. Repondenti opět mohli uvét více možných odpovědí, neboť právné varianty odpovědi byly dvě: potižený je v vědomí a po uvolnění dýchacích cet nedýchá a také potižený je v vědomí a po uvolnění dýchacích cet nedýchá normálně. První variantu odpovědi zvolila většina repondentů (96 %), druhou variantu odpovědi zvolila pouze polovina repondentů. Několik málo repondentů (celkem 8) by zahájilo reucitaci už jen při tavu vědomí, kdy potižený normálně dýchá. Graf: V které z těchto ituací je nutné reucitaci provádět? (můžete uvét i více odpovědí) potižený je v vědomí, po uvolnění dýchacích cet nedýchá potižený je v vědomí, po uvolnění dýchacích cet nedýchá normálně ANO NE potižený je v vědomí, po uvolnění dýchacích cet normálně dýchá 0% 20% 40% 60% 80% 100% Velmi důležitá pro ná byla i čtvrtá otázka na všeobecnou ochotu v případě nutnoti provét reucitaci. Většina repondentů deklaruje, že reucitaci by byla ochotna provét (dvě třetiny repondentů rozhodně ano a jedna třetina píše ano). Jen malá čát (6 % repondentů) by váhala, případně na tuto věc nemá janý názor. 3

4 Analogická otázka v druhé půlce dotazníku zjišťovala, ochotu reucitovat pomocí automatizovaného externího defibrilátoru (). Pře polovinu repondentů deklaruje, že rozhodně ano, jedna třetina píše ano, což je o něco méně ouhlau, než u otázky na reucitaci. Graf: Srovnání ochoty provét reucitaci v případě nutnoti ( pomoci a pomocí ) rozhodně ano píše ano píše ne rozhodně ne nevím, nepřemýšlel jem o tom, záleží na okolnotech pomocí Je zřejmé, že úkonem reucitace e pojí řada otázek, které vtupují do proceu rozhodování, zda reucitaci zahájit či ne. Proto jme e ptali i na možné obavy. Nejvíce repondentů (více jak jedna třetina) e bojí, že by vým zákrokem potiženému ublížilo, třetina e obává, že by mohli ublížit obě, a jedna čtvrtina deklaruje, že pokud jde o reucitaci, nemá žádné obavy. Více jak jedna pětina e obává, že nepozná závažnot tavu potiženého, a 15 % repondentů e obává negativních právních důledků. Jeden z každých deeti repondentů e domnívá, že reucitaci zvládne někdo z přítomných lépe, a téměř tejný počet deklaruje, že by to nezvládl. Obavu z ohrožení vých blízkých má 8 % repondentů. Graf: Máte nějaké obavy či důvody, které Vám brání začít v případě nutnoti reucitací? Vyberte maximálně tři nejzávažnější: Ublížím vým zákrokem potiženému Ublížím obě/bojím e o ebe (riziko nákazy, zranění, vého ohrožení) Žádné obavy nemám Nepoznám, že je tav potiženého natolik vážný, že je nutné začít Negativní právní důledky Reucitaci určitě zvládne někdo jiný z přítomných lépe než já ám/a ANO NE Nedokážu to, nezvládnu to Ohrozím vé blízké (např. děti, které jou e mnou) 0% 20% 40% 60% 80% 100% 4

5 Jedním z apektů, který by mohl do proceu rozhodování vtupovat, je i ooba potiženého. Proto byly do ankety zařazeny otázky na ochotu reucitovat právě podle tohoto kritéria. Zajímalo ná, zda e tato ochota bude lišit v záviloti na tom, jetli e jedná o dítě či dopělou oobu, zda je potižený známý nebo cizí. Celkem nepřekvapivě lidé vyjadřují největší ochotu reucitovat vlatní dítě, partnera/ku a příbuznou oobu. O něco méně rozhodně převědčených je v případě známé ooby, kdy 15 % repondentů zvolilo variantu odpovědi píše ano. Téměř třetina repondentů zvolila tuto odpověď v případě cizího dítěte a polovina repondentů v případě cizí zraněné ooby (např. při autohavárii nebo jiném neštětí) cizí ooby (např. v obchodě, na ulici, v parku apod.) i zde je však ochota v oučtu odpovědí rozhodně a píše ano relativně vyoká. Tab.: Koho byte byl/a ochoten/na v případě nutnoti oživovat (reucitovat)? (v %) Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Nevím Vlatní dítě Příbuzný/á Partner/ka Známý/á, kolega či kolegyně (např. v práci) Cizí dítě Cizí zraněná ooba (např. při autohavárii nebo jiném neštětí) Cizí dopělá ooba (např. v obchodě, na ulici, v parku apod.) 95,0 94,1 94,1 81,5 68,8 40,9 35,4 3,2 4,9 4,0 15,4 27, ,3 0,2 0,3 0,3 1,0 1,2 3,9 6,0 0,7 0,2 0,3 0,2 0,7 0,8 1,0 1,0 0,5 1,2 1,8 2,3 5,4 7,2 Graf: Koho byte byl/a ochoten/na v případě nutnoti oživovat (reucitovat)? Vlatní dítě Partner/ka Příbuzný/á Známý/á, kolega či kolegyně (např. v práci) Cizí dítě Cizí zraněná ooba (např. při autohavárii nebo jiném neštětí) Cizí dopělá ooba (např. v obchodě, na ulici, v parku apod.) 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Nevím 5

6 Druhá polovina ankety e věnovalaa reucitaci automatizovaným externím defibrilátorem (). Tato čát dotazníku byla otevřena vyvětlující otázkou Slyšel/a jte někdy o automatizovaném externím defibrilátoru () jehož pomocí lze obnovit rdeční činnot? Repondenti i mohli vybrat i více možnotí odpovědí. O tomto přítroji doud nelyšelo 13 % repondentů, 55 % o něm již lyšelo a 54 % jej umí teoreticky požít, protože byli proškoleni, což můžeme považovat za velmi vyokou míru onámenoti přítrojem. Z tohoto úhlu pohledu jou zajímavé odpovědi na další otázku kým je k reucitac používáno? Správnou odpověď, tedy, že je používáno laikem vědkem událoti, uvedlo 8 z 10 repondentů. O tom, že mí požívat pouze pověřená ooba obluha přítroje je převědčen 1 repondent z deeti, a jen o něco méně repondentů e domnívá, že takovou oobou pověřenou obluhovat EAD je pouze lékař záchranné lužby. Graf: Kým je k reucitaci používáno? 2% 11% 8% Pouze lékařem záchranné lužby Laikem - vědkem událoti 79% Pouze pověřenou oobou obluhou přítroje Nevím Opět ná zajímalo i to, zda e ochota reucitovat pomocí liší podle ooby potiženého. I zde e jeví deklarovaná ochota reucitovat pomocí jako měrně vyoká u partnera, příbuzné ooby, vlatního dítěte ahá téměř ke 100 % repondentů (oučet odpovědí rozhodně a píše ano). I u cizího dítěte, cizí zraněné ooby a cizí ooby doahuje ouhla (rozhodně a píše ano) hranici 90 % repondentů. Graf: U koho byte byl/a ochoten/na v případě nutnoti provét reucitaci pomocí? Partner/ka Příbuzný/ /á Vlatní dítě Známý/á, kolega či kolegyně (např. Cizí dítě Cizí zraněná ooba (např. při Cizí dopělá ooba (v obchodě, na 0% 20% 40% 60% 80% 100% Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne nevím 6

7 Pokud porovnáme, jak repondenti odpovídali na tuto baterii otázek u reucitace pomoci a u reucitace, uvidíme zajímavý rozdíl ve variantě odpovědi rozhodně ano: o něco vyšší podíl repondentů je ochoten reucitovat než známe ooby (tj. partnera/ku, příbuznou oobu, vlatní dítě, známý/á), avšak cizí ooby (cizí zraněná ooba, cizí dopělá ooba) je vyšší podíl repondentů ochoten reucitovat (cizí dítě je přibližně tejně vyoký podíl repondentů ochoten reucitovat jak, tak ). Tab.: U koho byte byl/a ochoten/na v případě nutnoti provét reucitaci? Srovnání reucitace a (v %) Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Nevím Vlatní dítě 95 85,7 3,2 9,8 0,2 0,7 0,7 0,8 1 2,9 Příbuzný/á 94,1 87,3 4,9 9,2 0,3 0,8 0,2 0,3 0,5 2,4 Partner/ka 94,1 87,6 4 8,8 0,3 0,7 0,3 0,3 1,2 2,5 Známý/á, kolega či kolegyně (např. v práci) 81,5 80,3 15,4 15,4 1 1,5 0,2 0,3 1,8 2,4 Cizí dítě 68,8 70, ,8 1,2 2,6 0,7 0,9 2,3 4,1 Cizí zraněná ooba (např. při autohavárii nebo jiném neštětí) Cizí dopělá ooba (např. v obchodě, na ulici, v parku apod.) 40,9 65, ,9 3,9 2,4 0,8 1,2 5,4 5,4 35,4 65,1 50,3 26,6 6 4, ,2 5,1 Závěrečné dvě otázky e týkaly názorů na plošné rozmítění v Brně. Ve formulaci těchto otázek bylo zmíněno i to, že takové rozmítění bude doprovázeno vzdělávací a ovětovou kampaní, jako nedílnou oučátí tohoto projektu. Souhla (rozhodně a píše ouhlaím) takovým typem projektu vyjádřily čtyři pětiny repondentů. Jeden repondent z deeti tímto projektem neouhlaí (píše a zcela) a 8 % repondentů na tuto věc nemá názor. Graf: Jaký máte názor na plošné rozmítění v Brně na veřejná míta (a doprovázené vzdělávací kampaní)? 2% 8% 8% Je to velmi potřebné Je to píše potřebné 47% Je to píše zbytečné 35% Je to zcela zbytečné Nemám na to názor, nevím 7

8 Odpovědi na druhou otázku týkající e názorů na rozmítění v Brně měly podobu jednotlivých výroků a čtenář i měl vybrat ten, který nejlépe odpovídal jeho názoru, případně mohl napat vůj vlatní názor. Odmítavý potoj zaujala jen velmi malá čát repondentů (3 %), třetina repondentů plošné rozmítění považuje ice za zajímavý nápad, který e ale v praxi nebude používat. Více jak polovina repondentů projekt považuje za výborný nápad, který e čaem ovědčí v praxi. Jeden z deeti repondentů měl na věc jiný názor. Graf: Vyberte proím výrok týkající e plošného rozmítění po Brně (doprovázené vzdělávací kampaní), který nejlépe odpovídá Vašemu názoru Je to zbytečné vyhazování peněz, akorát to zničí vandalové, nikdo to nikdy nepoužije. Je to ice zajímavý nápad, ale ai e to v praxi nebude používat. Je to výborný nápad a čaem e v praxi určitě ovědčí. Mám jiný názor. Jiné názory repondentů nejčatěji odkazovaly na: nutnot efektivní informační kampaně ( Výborný nápad, ale je potřeba tuto možnot propagovat a umítění důkladně zveřejnit mezi občany měta Brna. ; Pro laiky výborná věc, ale jen aby věděli, že to někde je aby e to mohlo využít. ) kepi nad životnotí přítrojů, které budou terčem vandalů a zlodějů ( Sem tam to někdo bude chtít použít, ale bude problém zajitit, aby nebyly přítroje věčně zničené vandaly nebo rozkradené. ). Méně čato repondenti uváděli: abenci dlouhodobé ověty ( Chybí ověta a povinnot účatnit e v zamětnání povinného školení. Nikdo není připraven vzít rozhodování do vlatních rukou, pramení to z nejitoty. Základ by e měl vytvářet už na základních školách. Lidi by pak potupem čau ztratili otych. ); vhodnot invetovat protředky raději do jiných zdravotnických odvětví ( Peníze by e měly invetovat do důležitějších odvětví - 30 Kč poplatky za recepty, lékaře, poplatky za plomby u zubaře atd. Bez tohoto přítroje jme fungovali doud, ale zdravotní péče e nedožijeme ani důchodového věku. ); dobrou čaovou dotupnot záchranné lužby v Brně ( V Brně je to zbytečný, dojezdovot ZZS je všude do 10 min., než najdete přítroj, než ho naintalujete Tak i mylím, že je lepší po celou dobu reucitovat než čekat na výboj, který ještě nikdy přímo nezachránil nikomu život. ); polemiku nad vhodnotí tohoto přítroje při reucitaci ( nemá účinek na rdce, které nebije - z důvodu např. hypoxie, hypotermie, hypoglykémie, u těchto případů pouze oddaluje užití nepřímé rdeční maáže. Nepřímá rdeční maáž pomáhá i při rdeční arytmii, tudíž mylím, že přítroje jou zbytečné. ); zbytnot / nepotřebnot při reucitaci ( Když budu reucitovat, rozhodně nebudu přemýšlet, kde je. To člověka ani nenapadne!!! ); amozřejmot vybavení veřejných protrantví ( Už dávno měl být zaveden do praxe. ). 8

9 Na závěr můžeme krátce hrnout, že anketa olovila relativně velký počet oob, vyplnilo ji 598 repondentů. Na základě jejich věku i nejvyššího doaženého vzdělání a také na základě způobu běru dat uuzujeme, že e jednalo e zejména o tudenty brněnkých vyokých škol, kteří mají co do činění touto problematikou. Repondenti deklarují velmi vyokou onámenot reucitací a také vyokou ochotu reucitaci v případě nutnoti provét, a to píše pomoci automatizovaného externího defibrilátoru než jeho pomocí, což ukazuje na velký protor pro ovětu a další vzdělávání veřejnoti. Rozmítění automatizovaných externích defibrilátorů považuje větší polovina repondentů za výborný nápad, který e čaem v praxi ovědčí. Třetina repondentů projekt ice považuje za dobrý nápad, ale pochybuje o tom, že e bude v praxi využívat. Zbylá čát repondentů vyjadřuje větší či menší obavy z uvedení projektu do praxe, nejčatější obavy pramení z rizika krádeže či poškození vandaly. Eva Gregorová Kancelář trategie měta, Úek rozvoje měta MMB Anketa byla připravena ve polupráci e Zdeňkou Kubíkovou (Maarykova univerzita) a Barborou Zuchovou (Zdravotnická záchranná lužba JMK) 9