Slovo starostky. »erven 1999

Transkript

1 »erven 1999 Slovo starostky VÌt m v s u dalöìch LedËick ch novinek. I kdyû mï to mrzì, ÑSlovo starostkyì nebude znìt tentokr t asi p Ìliö vesele. Moûn je tomu tak i proto, ûe ho sepisuji nedlouho potè, co pracovnìci ObecnÌho adu vysadili v parëìku p ed prodejnou okrasnè ke e. Bohuûel si dal nïkdo tu pr ci, ûe nïkolik z tïchto ke Ìk vykopal a ukradl! To opravdu dvakr t nepovzbudì. Ve stejnèm tûnu mohu pokraëovat d l: st le jsou lidè, kte Ì nedovedou, nebo nechtïjì, pochopit v znam kontejner na t ÌdÏn odpad umìstïn ch vedle ObecnÌho adu. P estoûe je na nich jasnï naps no, kam pat Ì sklo barevnè a kam bìlè, je v kontejnerech neust le mìch no, a odvozci ho pak nechtïjì br t. Vrcholem vöeho je, kdyû v kontejnerech na sklo nenì jen (promìchanè) sklo, ale dokonce i odpad, kter se sklem nem nic spoleënèho! Tak jako nem m radost z ÑmÌchanÈho sklaì, nemohu ji mìt ani z volnï pobìhajìcìch ps, kter ch je v LedËicÌch st le dost. Nezbyde asi nic jinèho, neû mìsto neust lèho (a bezv slednèho) upozorúov nì zaëìt ukl dat pokuty. Stejn m zp sobem bude muset ObecnÌ ad zaëìt postupovat proti lidem, kte Ì st le nemajì nijak zajiötïnou likvidaci odpadu, Ëi kte Ì neopr vnïnï uûìvajì ve ejnèho prostranstvì k Ñusklad- Úov nìì nejr znïjöìch vïcì. BliûöÌ informace, jakè kroky ObecnÌ ad chyst, se dozvìte uvnit tïchto novinek. Abych ale nebyla jen pesimistkou. Jak se doëtete d le, dvakr t jsme si vyjeli na docela poda enè v lety ñ do Prahy do Country clubu CI 5 a do BabiËËina dolì, prohlubujeme spolupr ci s ledëickou ökolou a myslìm, ûe opravdov m potïöenìm n m m ûe b t naöe novï otev en a na novè sluûby pom ölejìcì knihovna... Na z vïr mi dovolte jednu prosbu: éijeme vöichni v jednè obci a hodnï z leûì pr vï na n s, jak bude vypadat! Neû se zaëneme zlobit na jinè, zamysleme se sami nad sebou, jestli bychom nemohli b t i my trochu ohleduplnïjöì. A pokud dokonce uvidìme takovèho mizeru, kter tah ze zemï ËerstvÏ zasazenè ke e, nem vejme nad tìm rukou. Jak bychom se zachovali, kdyby nïkdo kradl na naöì vlastnì zahradï? Ji ina Michovsk P ejeme vöem spoluobëan m, aby si p i dovolenkov ch toulk ch po vlastech Ëesk ch Ëi cizinou jaksepat Ì odpoëinuli a aby se do vöednìch dn vr tili op lenì, klidnì a zdravì.

2 ~ 2 ~ Malá ledčická kronika V kvïtnu, Ëervnu, Ëervenci a srpnu slavì v znamn ûivotnì jubilea: 50 let pan»ern Miloslav Ëp. 222 (10. 7.) panì Rousov Hana Ëp 208 (26. 7.) panì Sypeck Alena Ëp. 128 (6. 8.) 55 let pan Michl Jaroslav Ëp. 46 (12. 8.) panì K tïnov Marie Ëp. 95 (15. 8.) 60 let panì Kr lov VÏra Ëp. 189 (4. 6.) 65 let panì Kr lov Ji ina Ëp.132 (17. 6.) panì Tich Anna Ëp. 171 (3. 7.) 70 let panì Hinkeov Jarmila Ëp. 217 (3. 7.) panì Proch zkov Bohumila Ëp. 158 (2. 8.) 75 let pan Miler Josef Ëp. 202 (29. 8.) 80 let panì Srbov Boûena Ëp. 111 (3. 5.) 81 let panì Doökov Marta Ëp. 129 (12. 8.) 84 let panì Plickov R ûena Ëp. 135 (3. 8.) 86 let panì Plickov Anna Ëp. 90 (20. 5.) 87 let panì äourkov Roz lie Ëp. 17 (26. 6.) Vöem naöim oslavenc m p ejeme hodnï dalöìch spokojen ch let. Kostel nám opraví Èeskomoravská stavební spoleènost K informaci, kterou jsme v m poskytli v p edchozìch Led- Ëick ch novink ch, p id v me jeötï n sledujìcì: dne probïhlo v bïrovè ÌzenÌ, jehoû cìlem bylo vybrat firmu, kter opravì st echu a vnïjöì fas du kostela (vëetnï p ilèhlè m rnice). D le provede vöechny pot ebnè klempì skè pr ce a odvede deöùovou vodu od objektu. Do v bïrovèho ÌzenÌ se p ihl silo sedm firem. Z nich Ñtu pravouì vybìrala sedmiëlenn komise ve sloûenì: stavebnì technik pan LudvÌk (z stupce ArcibiskupskÈho vikari tnìho adu Pod ipsko), J. F rstov (vedoucì refer tu kultury na OkresnÌm adï), M. KuËera, J. Michovsk, R. Budka, M. Zemanov, I. Plickov. P i v bïru bylo rozhodujìcì, jakou cenu firma nabìzì, jakou poskytuje z ruku na svoje dìlo, jak je jejì zp sobilost k zad vanè pr ci (jakè jsou jejì zkuöenosti s opravami podobn ch objekt ), jak by p ijala spl tkov kalend, Ëi je-li pojiötïna. Nakonec byla vybr na praûsk firma»eskomoravsk stavebnì spoleënost, spol. s r. o., kter jiû opravovala r znè pam tkovè objekty. V souëasnè dobï pracuje na rekonstrukci kostela ve Velvarech. Za odvedenou pr ci v poûadovanèm rozsahu si bude Ëtovat p ibliûnï korun.

3 ~ 3 ~ Kulturní střípky Máme ve vsi knihovnu! Snad nebude velk m p eh nïnìm, kdyû 1. kvïten 1999 oznaëìme za jeden z v znamn ch dn v historii LedËic. V tom dni se n m totiû poda ilo otev Ìt v nov ch pïkn ch prostor ch kr snou ObecnÌ knihovnu. Otev enì bylo doprov zeno velice zajìmavou v stavkou z historie LedËic. Kdo se jì z Ëastnil, vì, jak mnohè fotografie zaujaly, jak si dìky nim n vötïvnìci (a n vötïvnice) p ipomìnali svè sousedy a minulost obce v bec. Vöem, kte Ì zap jëili fotografie a jinè expon ty a umoûnili tak v stavku p ipravit, dïkujeme. Zvl ötnì podïkov nì pat Ì panì Marii SirovÈ, kter vykonala velik kus pr ce v p vodnì knihovnï. JejÌ funkci p evzal a nov m knihovnìkem se po vyhodnocenì konkurzu, uspo danèm na toto mìsto, stal Tom ö KuËera. A kdy m ûete do knihovny p ijìt? Otev eno je kaûd Ëtvrtek mezi 15. a 18. hodinou. KromÏ p jëov nì knìûek chceme nabìdku sluûeb knihovny d le doplúovat a rozöi ovat. DÏti majì moûnost si v knihovnï prohlìûet dïtskè Ëasopisy, nebo hr t r znè spoleëenskè hry. V blìzkè budoucnosti se m ûeme tïöit na promìt nì videofilm nebo na moûnost posedït u poëìtaëe.»as od Ëasu budou po d ny besedy s r zn mi zn m mi osobnostmi. Cestovali jsme Country club CI kvïtna jsme navötìvili praûsk Country club CI 5. Z jem byl velik, a tak p istaven autobus byl zaplnïn do poslednìho mìsta. Ti, kdo v klubu CI 5 byli, neudïlali chybu. PosezenÌ bylo velmi p ÌjemnÈ, hr la ûiv hudba a kdo chtïl, mohl si i zatancovat. Nikomu se dom nechtïlo. ËtÏte, prosìm, LedËickÈ novinky a poslouchejte obecnì rozhlas! M ûete navrhnout i svè typy na v lety. V let do BabiËËina dolì Na 5. Ëervna byl p ipraven ve spolupr ci s ObecnÌm adem v NovÈ Vsi v let do BabiËËina dolì. Z jemc bylo opït dost. Na z kladï kladn ch ohlas a zkuöenostì bude ObecnÌ ad v po d nì podobn ch akcì pokraëovat. Pokud se tedy budete chtìt nïjakèho dalöìho v letu z Ëastnit i vy,

4 ~ 4 ~ Pohled do historie Ves LedËice pat Ì mezi nejstaröì obce v»ech ch. P vodnï se naz vala Ledce, ale protoûe ves byla menöì ve srovn nì s okolnìmi osadami, promïnil se p vodnì n zev bïhem doby ve zdrobnïlinu LeËice. PoprvÈ je ves zmiúov na roku 1226 jako majetek DoksanskÈho kl ötera. Bohuslav BalbÌn pìöe o zdejöìm kostele sv. V clava, ûe b val jiû v roce 1384 farnìm. Kronik August Sedl Ëek uv dì, ûe roku 1436 byla ves zastavena Janu Smi ickèmu ze Smi ic, p edstaviteli tzv. pohusitskè aristokracie. Pr vï zavröen husitsk revoluce totiû umoûnila nevìdan vzestup nïkter ch p ÌsluönÌk niûöì ölechty. Na p Ìklad Roûmberk, p n z Kunöt tu a pr vï zeman Smi ick ch. VojtÏcha Popela z Lobkovic, nejvyööìho kanclè e na dvo e Rudolfa II. Na poë tku roku 1609, kdy jì bylo jiû p es 40 let a tèmï ztr cela nadïji na dïdice, porodila syna V clava Eusebia Frantiöka. Ten v dospïlosti udïlal v cìsa sk ch sluûb ch z vratnou karièru a zdïdïn mi statky poloûil z klad obrovskèmu lobkovickèmu majetku. Po BÌlÈ Ho e (1621) obdrûel ZdenÏk VojtÏch Popel z Lobkovic mnoho poct a vyznamen nì. SlouûÌ mu ale ke cti, ûe se na pobïlohorsk ch konfiskacìch neobohatil. Polyxena ovöem levnï skupovala statky a dalöì majetek nekatolìk. Kdyû ZdenÏk VojtÏch r zem el, nechala jej Polyxena pochovat s velkou sl vou v kapucìnskèm kl öte e v Roudnici, kter spolu zaloûili. PolyxenÏ bylo jiû jednaöedes t let a tak p estala vyhled vat spoleënost a ûila v Roudnici v stranì. Roku 1628 jeötï darovala kostelu P. Marie VÌtÏznÈ vz cnou soöku tzv. PraûskÈho Jezul tka. P eûila svèho manûela o 14 let a syna V clava Eusebia o 11 let. Zem ela r v ctyhodnèm vïku 75 let. Roku 1556 byla seps na smlouva mezi kapitulou arcibiskupskou a kl öterem Doksansk m ze strany jednè a mezi Pavlem éô rsk m z Lovce, pìsa em menöìch desk zemsk ch, ze strany druhè, podle kterè obec LeËice se vöìm p ÌsluöenstvÌm leûìcìm v kraji ÿipskèm zastavena byla kr lem Ji Ìm z PodÏbrad panu Samuelovi z Hr dku. Po nïm pak ves p eöla na dalöì z stavnè drûitele. Teprve v roce 1616 spolu s Libkovicemi LeËice koupila Polyxena z Lobkovic a p ipojila je ke svèmu roudnickèmu panstvì, o Ëemû svïdëì znak Lobkovic RoudnickÈ vïtve na port le kostela sv. V clava v LedËicÌch. U osobnosti Polyxeny z Lobkovic je dobrè se chvilku zastavit. Byla to ûena opravdu mimo dn a ve svè dobï (konec 16., poë tek 17. stoletì) i nesmìrnï emancipovan. Poch zela z velmi v znamnèho öpanïlskèho rodu Manriquez de Lara. JejÌm prvnìm manûelem byl o 32 let staröì VilÈm z Roûmberka, kter ji uvedl do nejvyööì spoleënosti»eskèho kr lovstvì a mimo jinè jì vïnoval roudnick z - mek. Kdyû v r Polyxena ovdovïla, hr la i nad le d leûitou politickou roli. V roce 1603 se provdala za ZdeÚka

5 ~ 5 ~ PraûskÈ Jezul tko se do»ech dostalo v dobï Rudolfa II., kdy je dostala svatebnìm darem öpanïlsk princezna Marie Manrigue de Lara, kdyû si brala ËeskÈho ölechtice Vratislava z Pernötejna (r. 1556). O t icet let pozdïji Jezul tko vïnovala jejì dcera Polyxena z Lobkovic kostelu P. Marie VÌtÏznÈ, neboù nemïla dceru, jìû by mohla svatou soöku odk zat. Soöka vznikla asi ve 12. stoletì. TÏlÌËko vysokè pouh ch 45 centimetr je vyrobeno z d evïnèho j dra a domodelov no smïsì vëelìho vosku, plavenè k Ìdy a ûitnè mouky. Od tè doby, co pr Jezul tko uchr nilo Malou Stranu p ed morem, se mu zaëalo Ìkat MilostnÈ. UtÌkajÌ se k nïmu lidè, kterè potkalo neötïstì. Obzvl ötnì p ÌzeÚ pak pr projevuje dïtem. S Jezul tkem je spojen takè star zvyk oblèkat je a zdobit öperky. NejstaröÌ Ë st öatnìku, kterou Jezul tko vlastnì, poch zì z roku M takè öatiëky, kterè mu vïnovala Marie Terezie v den svè korunovace nebo öatiëky poslanè darem od ËÌnsk ch katolìk. Celkem jeho garderoba ËÌt 80 obleëk. DÌky nim je dnes MilostnÈ praûskè Jezul tko druhou nejlèpe oblèkanou soökou svïta. (Hned po bruselskèm ËurajÌcÌm chlapeëkovi.) Vr tìme se ale opït k naöì obci. Ke konci 18. stoletì byly LedËice farou p ÌsluönÈ do RaËinÏvsi a roku 1788 byly p ifa eny k»ernouëku. ZajÌmavÈ je, ûe aû do roku 1923 se n zev vesnice psal LeËice, od roku 1924 pak tak, jako dnes: LedËice. Blíží se vysvìdèení DrazÌ rodiëe dïtì ökolou povinn ch, a zvl ötï pak vy, kte Ì nem te p Ìmo jedniëk e! JeötÏ neû se podìv te na vysvïd- ËenÌ svèho dìtïte, pokuste se zamyslet. Tentokr t p Ìmo nad nìm. Nad ökol Ëkem a jeho nelehkou pracì. Kaûd z n s jistï mnohokr t zaûil tu horkou chvilku, kdy synovi Ëi dce i plnï jednoduch l tka ne a ne vlèzt do hlavy. Po t etìm, nebo ËtvrtÈm vysvïtlenì se n m zatmì p ed oëima a mìsto vlìdnèho a trpïlivèho p Ìstupu nastoupì k ik: ÑPaneboûe, po kom to dìtï je!ì Potomek zaëne bulit, protoûe nevì. My t Ìskneme uëebnicì a radïji odejdeme do jinè mìstnosti. To v lepöìm p ÌpadÏ. V tom horöìm d me dìtïti pohlavek a zv öen m hlasem mu ozn mìme, ûe nep jde za trest t den ven a bude se uëit tak dlouho, dokud to prostï nepochopìö Jedna star moudrost Ìk, ûe kdyû chceme jedn nì Ëi myölenì druhèho pochopit, mïli bychom b t v jeho k ûi. Zkusme to tedy. V û dnèm p ÌpadÏ nem ûeme roveú naöich znalostì a vïdomostì srovn vat se znalostmi naöich dïtì. Vtip je v tom, ûe ony se uëì vïci pro nï doposud nezn mè. My uû o nich urëitou Ñp ruì m me. Jakû takû se vyzn me v tom, kde se pìöe i Ëi y, zn me rozdìl mezi Karlem IV. a Masarykem. Naöe dïti jsou na tom jinak. Vöe, co ve ökole slyöì, slyöì poprvè. To, ûe pït kr t Ëty i je dvacet, je pro nï novinka. Z leûitost, ke kterè se musì pomalu a za pornèho p em ölenì dopracovat. ZatÌmco my si myslìme, ûe je to vïc naprosto bïûn a logick, nad kterou nenì pot eba p em ölet, dïtem to d zatracenou pr ci. Je to asi tak, jako kdyby se kdokoli z n s zaëal teô uëit ËÌnsky. P jde n m to pomalu, spoustu vïcì si nebudeme pamatovat v bec a u jin ch n m to d moc pr ce. NÏkdo se uëì cizì jazyk t eba pouh rok a domluvì se, jin öprt deset let a potom se stejnï bojì otev Ìt pusu. Samosebou, urëit okruh vïdomostì je pro budoucì uplatnïnì dìtïte d leûit. Ale stejnï d leûitè je, jestli z naöeho potomka vyroste bytost sebevïdom, nezakomplexovan, s darem orientovat se v problèmech, ËlovÏk, kter nebyl odmala p esvïdëov n, ûe je Ñblbejì a aù radöi mlëì. OstatnÏ, vzpomeúme si sami na sebe. Kolik Ëty ek Ëi pïtek jsme kdysi p inesli plnï zbyteënï. UrËitÏ zn me kaûd nïjakèho toho spoluû ka, kter se ve ökole troöku poflakoval, doma uëenì moc nedal, tenkr t pat il k pr mïru, ale dnes je z nïj spïön ËlovÏk. A vìte proë? UrËitÏ mimo jinè takè proto, ûe jej rodiëe p Ìliö nedusili kv li prospïchu. äkolnì zn mky sice ohodnotì znalost v p edmïtu, ale vïtöinou ne eknou nic o opravdovè osobnosti vaöeho dìtïte. Myslete na to pr vï teô, v dobï vysvïdëenì. Aù se naöim dïtem ve ökole da Ì, nebo neda Ì, vûdy bychom si mïli najìt chvilku na jejich povzbuzenì. Nemyslete si, i ony majì starosti. A pïknï velikè!

6 ~ 6 ~ Druhé pololetí ve škole Pomalu konëì ökolnì rok a to je Ëas ke zhodnocenì jeho druhè poloviny. O tè prvnì jsme psali v minul ch LedËick ch novink ch. TakÈ tïchto pït mïsìc dïti mïly plnè ruce pr ce, hodnï toho dok zaly, mnoh m potïöily. ProbÏhl plaveck v cvik, tentokr t s opravdu pïkn mi v sledky. PokraËovalo se v n vötïv ch divadelnìch p edstavenì. Pan Huöka instaloval do poëìtaëe v prvnì t ÌdÏ v ukov program pro zpest enì hodin ËeskÈho jazyka. PoËÌtaËovÈ hry jsou mezi dïtmi ve velikè oblibï. UËÌ se ovl dat poëìtaë pomocì eöenì vìce Ëi mènï sloûit ch kol, kvìz a her. Protoûe ökola nach zì neb valou podporu u ObecnÌho adu v LedËicÌch, mohly b t v tomto pololetì instalov ny do t Ìd ûaluzie, nakoupeny dalöì knihy a pom cky a zprovoznïn dalöì telefonnì p Ìstroj. PodÏkov nì pat Ì i Ëlen m podp rnèho a vzdïl vacìho spolku ÿip za klid plochy ökolnìho h iötï. V r mci oslav Dne ZemÏ dïti zasadily nïkolik stromk ñ jeden kaötan a vrby. Z nich dokonce jeden Ñpoml zkovnìkì. V dubnu kromï toho probïhl sbïr ûeleza a starèho papìru. DÏti nasbìraly p es jednu tunu odpadov ch surovin. Na z vïr Ëinnosti krouûku hudebnï pohybovè v chovy uspo dala panì Zemanov pro svè ÑtaneËniceì v let do Vin. V pr bïhu uplynulèho ökolnìho pololetì dïti p ipravily nïkolik kulturnìch program, se kter mi vystoupily p i otev- enì knihovny v naöì obci, vernis ûi v stavy o LedËicÌch a vìt nì obë nk. Letos poprvè dïti uspo daly i spoleënè z bavnè odpoledne pro sebe a svè maminky ke Dni matek. Po kr tkèm programu plnèm b sniëek, taneëk a pìsniëek MÌra M ller vylosoval t i maminky. Ty potom soutïûily v nïkolika disciplin ch ñ montovaly ml nek na maso, povlèkaly polöt ky, navlèkaly kor le, zatloukaly h ebìky a pletly culìky dlouhovlas m holëiëk m. Vöichni se n - ramnï bavili, byli milì a vst ÌcnÌ. äkolou se oz valy salvy smìchu. VÌtÏzn maminka ñ panì Kol ov ñ byla korunov na korunkou plnou srdìëek a dostala velik nskè lìz tko. Uû dnes se dïti tïöì na p ÌötÌ rok. To pr bude urëitï soutïûit pr vï jejich maminka. Dokonce by chtïly uspo dat podobnou soutïû pro tatìnky, aby jim to nebylo lìto. Za zmìnku stojì i n vötïva st edovïkèho mïsta Faber, postavenèho v Praze na LetenskÈ pl ni, kde byl p ipraven speci lnì program pro ökoly. DÏti vidïly pr ci nejr znïjöìch emeslnìk, sezn mily se se ûivotem i z bavou lidì ve st edovïku. PodobnÈ dojmy a poznatky dïti zìskaly i p i n vötïvï augustini nskèho kl ötera v Roudnici. Dostaly se na mìsta, kter nejsou bïûnï p Ìstupn, poznaly pr ci pam tk a sezn mily se s mnoha druhy architektonickèho, socha skèho i malì skèho umïnì. Ze vöech akcì po dan ch ökolou je pr bïûnï po izov na fotodokumentace a videoz - znamy pro kroniku ökoly. TakÈ v tomto pololetì naöe dïti uspïly ve v tvarn ch soutïûìch. NejvÏtöÌho spïchu dos hla Nikolka Cucov. Ta si pro kr snou k iöt lovou plastiku KyjovskÈho st Ìpku jela aû do Brna. Krist nka SalaËov a Renata Chmelov obst ly ve v tvarnè soutïûi ÑDÏti, pozor, Ëerven ì s dopravnì tèmatikou. Lenka Huökov zvìtïzila v celost tnì soutïûi ÑKr l JeËmÌnekì a zìskala pïknou cenu. Renata, ä rka, Lenka, Nikolka, Krist nka äkarohlìdov, AniËka, Maruöka a J ra Emmer obsadili p ednì mìsta v soutïûi vyhl öenè Ëasopisem OhnÌËek ÑM j hodn drakì a dostali kr snè upomìnkovè p edmïty. Co jeötï zb v v tïchto poslednìch ökolnìch dnech? SpoleËnÏ se vyfotografovat. Zavröit celoroënì pr ci krouûku nïmeckèho jazyka a maûoretek, poslat obr zky do soutïûì ÑMoje nejoblìbenïjöì hraëkaì, ÑOskar ñ ochr nce dïtìì a ÑJak bych chtïl str vit pr zdninyì. DÏti se jeötï vydov dì p i lehkoatletick ch z vodech, p i kter ch si otestujì, zda se v pr bïhu letoönìho ökolnìho roku zlepöila jejich fyzick kondice. Bude-li poëasì p t, vyrazì na jeötï jeden cyklistick v let do okolì LedËic. Potom uû p ijdou prvnì dny pr zdnin a s nimi jejich slavnostnì zah jenì spojenè s oslavami Dne dïtì. NezapomeÚte tedy vöichni, malì i vïtöì, p ijìt v sobotu 3. Ëervence ve 14 hodin na ökolnì h iötï. LouËÌme se s MÌrou, ä rkou, Renatou, Maruökou a MÌöou, protoûe odch zejì do ÑvelkÈì ökoly v Roudnici. P ejeme jim, aby naöli novè kamar dy a mïli bezvadnè uëitele. VÏ Ìme, ûe na ledëickou ökoliëku nikdy nezapomenou a ûe budou vzpomìnat jen v dobrèm. Kr snè pr zdniny, dïti, a aù v m nechybì zdravì, slunìëko, z bava a smìch.

7 ~ 7 ~ Aktualitky Spolek Øip o sobì dává vìdìt VzdÏl vacì a podp rn spolek ÿip, kter v naöì obci jiû nïkolik desìtek let pracuje, uspo dal dne 22. kvïtna svoji valnou hromadu, na kterou pozval jako hosta panì starostku. Na valnè hromadï byl, mimo jinè, zvolen nov v bor ve sloûenì: p edseda V clav Zeman (Ë.p. 60), Ëestn p edseda Josef Kr l (Ë.p. 224), mìstop edseda Ji Ì Buöil (Ë.p. 48), jednatel Ji Ì Kr l (Ë.p. 224), pokladnìk Jaroslav Jansa (Ë.p. 91), ËlenovÈ v boru: AntonÌn äkabraha (Ë.p. 4), Ji Ì Studen (Ë.p. 105), Vlastimil Voves (Ë.p. 14), Ji Ì Doöek (Ë.p. 103), VladimÌr Sirov (Ë.p. 148), LubomÌr Sirov (Ë.p. 52), Jaroslav KaÚka (Ë.p. 140). Byla takè domluvena brig da na klid ökolnìho h iötï a pomoc p i organizaci DÏtskÈho dne, kdy spolek zajistì oheú a obëerstvenì. Za obojì jim pat Ì dìk. Humanitární pomoc ObecnÌ zastupitelstvo v LedËicÌch touto cestou dïkuje vöem naöim spoluobëan m, kte Ì p ispïli sv m darem na Ëeskou humanit rnì pomoc Kosovu. JeötÏ po dlouhou dobu vöak bude zapot ebì v lkou zniëenè zemi pom hat. ObracÌme se proto na vöechny ochotnè lidi i dnes. Uv dìme ËÌslo konta Ñ»eöi Kosovuì, kam lze posìlat sebemenöì finanënì Ë stky: /0710. Vöem, kte Ì se k tèto v zvï p ipojì, p edem dïkujeme. V naöì obci darem p ispïli: pan Hol Ë.p. 109, panì Petr öov Ë.p. 220, panì Sirov Ë.p. 148, panì Jir nkov Ë.p. 175, panì Vereöov Ë.p. 146, panì Hor kov Ë.p. 157, panì Chmelov, pan SalaË Ë.p. 37, panì Koubov Ë.p. 145, panì Jansov Ë.p. 205, panì Petr kov Ë.p. 123, pan Michovsk Ë.p. 113, panì Veverkov, panì Sirov Ë.p. 52, panì Lipöov Ë.p. 203, panì Justov Ë.p. 33, panì Hillebrantov Ë.p. 66, panì Uhrov Ë.p. 68, panì KuËerov Ë.p. 73, panì Dudov Ë.p. 50, panì Plickov Ë.p. 90, panì Kr lov Ë.p. 132, panì Doökov Ë.p. 176, panì Holubov Ë.p. 20, panì Stejskalov Ë.p. 31, panì Klatovsk Ë.p Podìkování sponzorùm V LedËicÌch pracuje nov podnik s n zvem SAKRET, kter byl ofici lnï otev en 19. kvïtna. ÿeditelem podniku je Ing. Kareö. Jemu pat Ì velkè podïkov nì za sponzorsk dar deseti tisìc korun naöì Z kladnì ökole. PodÏkov nì pat Ì tèû podnik m: ñ»ez a. s., Elektr rna MÏlnÌk HornÌ PoËaply ñ UNILEVER PTZ ñ MPC spol s r. o., PÌskovna RaËinÏves ñ MEVA Roudnice nad Labem DÏkujeme tèû vöem obëan m LedËic, kte Ì na ökolu pamatujì sponzorsk mi a vïcn mi dary i neziötnou pomocì.

8 ~ 8 ~ Pùjdeme na ryby KË vybran ch za povolenì k rybolovu v katastru LedËice v loúskèm roce bude pouûito na n kup nov ch ryb do rybnìku Srb ku. TakÈ letos lze zakoupit ryb skè lìstky. DÏti do 18 let zaplatì 20 KË, dospïlì 100 KË. Pan Ji Ì Petr ö je ochoten pomoci dïtem a zaëìnajìcìm ryb m. R d jim poradì, jakou si obstarat v bavu, nauëì je, jak p ipravovat n vnady apod. Sbìrný dvùr Vybudov nì sbïrnèho dvora se ch lì ke konci. Vyû dalo si jiû nemalè finanënì n klady. Byla seps na smlouva se St edoëesk mi sbïrn mi surovinami a. s. v Kralupech nad Vltavou o sbïru nebezpeën ch a tïûko likvidovateln ch odpad (televizory, akumul tory, lednice, pneumatiky, z - ivky, atd.). Pro vaöi informaci uv dìme cenovou nabìdku, za kterou uveden firma odpad odveze a zlikviduje. Jde o opravdu nemalè sumy: ñ opot ebovanè pneumatiky ñ obaly od barev, olej atd. ñ barvy, lepidla, prysky ice ñ olovïnè baterie (akumul tory) ñ upot ebenè filtry a absorbënì hmoty ñ z ivky, v bojky ñ suchè baterie (monoël nky) ñ lèky ñ motorovè, p evodovè oleje 2,50 KË/kg 12 KË/kg 19 KË/kg zdarma 12 KË/kg 12,50 KË/kus 8 KË/kg 35 KË/kg 2 KË/kg ñ hydroxidy, kyseliny ñ pesticidy ñ lednice, mraz ky 16 KË/kg 39 KË/kg 378 ñ 628 KË/ks PrvnÌ t i mïsìce ode dne, kdy bude ledëick sbïrn dv r uveden do provozu, bude odvoz v öe uvedenèho odpadu hrazen z obecnìho rozpoëtu. Podle p edbïûn ch propoët p jde pravdïpodobnï o desìtky tisìc korun. Proto takè bude ve sbïrnèm dvo e umìstïna ÑkasiËkaì, kam budou moci obëanè dobrovolnï p ispït jakoukoliv finanënì Ë stkou. To se, samoz ejmï, net k soukromï hospoda ÌcÌch rolnìk ani podnikatel. Ti zaplatì plnou cenu, nebo budou muset dokladovat to, ûe na vlastnì n klady v öe uveden odpad likvidovali na k tomu urëen ch Ìzen ch skl dk ch Ëi u sbïrn ch firem. Po zkuöebnìm ËtvrtletnÌm provozu se obecnì zastupitelstvo na ve ejnèm zased nì dohodne o v öi p ÌspÏvk, kterè budou dopl cet vöichni obëanè, vyuûìvajìcì sluûeb sbïrnèho dvora. Vodovod v centru pozornosti Pr ce na vodovodu mohou opït pokraëovat. Ned vno byla totiû vyzkouöena ËerpacÌ stanice, kter m z sobovat vodojem. To bylo podmìnkou k zah jenì dalöìch ËinnostÌ. A pozor ñ v souvislosti s vodovodem znovu p ipomìn me: dodnes vöichni z jemci o vodovodnì p Ìpojku nedodali vyplnïnou svoji û dost na ObecnÌ ad. é dost o p Ìpojku si m ûete vyzvednout na ObecnÌm adï a vyplnïnou ji na ad vr tit. Ten uû vöe dalöì pot ebnè za ÌdÌ. Z roveú je t eba zaplatit p ÌsluönÈ poplatky, coû zdaleka neudïlali vöichni (ani ti, kte Ì jiû dnï podali û dost). Co nás èeká? ï Naöe obec se v brzkè dobï stane Ëlenem SpoleËnosti Pod ipskèho muzea ï 3. Ëervence od 17 hodin bude na h iöti ökoly uspo d na letnì taneënì z bava. K tanci i poslechu bude hr t country skupina Piknik. ï Na jednu ze srpnov ch nocì chyst obecnì zastupitelstvo v LedËicÌch spoleënï s PrvnÌ Neratovickou divadelnì spoleënostì p edstavenì pod öir m nebem ñ ÑBrouËciì. ï ObecnÌ ad se v lètï chyst natoëit dokument rnì film o LedËicÌch.

9 ~ 9 ~ Konèí prosby, nastupují tresty Trval problèm ñ odpad, odkl dacì plochy, dodrûov nì Ëistoty a po dku a pobìhajìcì psi ñ je po d aktu lnì. P estoûe v LedËicÌch m me ObecnÏ z vaznou vyhl öku, kterou jsme povinni vöichni respektovat, skuteënost je jin. Podle tèto vyhl öky kaûd musì doloûit, jak likviduje odpad ze svè dom cnosti. Vöem, kte Ì dosud nemajì ani jednu popelnici, nebo ji nenech vajì vyv ûet, ObecnÌho ad zaslal v zvu, aby doloûili, jak odpad ze svèho domu a dom cnosti likvidujì. O vöech, kte Ì na tuto v zvu nereagovali a nezmïnili svè poëìn nì, bude jednat p estupkov komise n sledujìcìm zp sobem: 1. Naposledy jim bude umoûnïno zaplatit poplatek za rok 1999, ovöem s 50% nav öenìm. 2. Bude jim uloûeno zaplatit 500,- KË za n klady, spojenè s ÌzenÌm p estupkovè komise. 3. Budou muset zaplatit pokutu 1000,- KË. Pokud by snad ani tato opat enì nepomohla a dotyën dom cnot poplatek nezaplatì, bude provedena exekuce. V p ÌpadÏ soukromèho podnikatele bude na tuto skuteënost upozornïn p Ìsluön éivnostensk ad. Ve ejn prostranstvì v obci nejsou majetkem jednotliv ch obëan, ale pat Ì ObecnÌmu adu. Z toho vypl v, ûe veöker p Ìpadn manipulace s tïmito plochami musì b t nejprve konzultov na s ObecnÌm adem. Ve vyhl öce m me uvedeno, ûe za jeden metr ËtvereËnÌ a jeden den vyuûitì se platì pït korun. ZatÌm nenì p Ìliö vûitè, aby lidè, kte Ì pot ebujì pouûìt ve ejnou plochu k uskladnïnì nïjakèho materi lu Ëi zaparkov nì stroje, jednali o tèto moûnosti s ObecnÌm adem. Pokud tedy mezi obëanem a ObecnÌm adem nebude uzav ena dohoda, dojde na pokutu. Pes je sice p Ìtel ËlovÏka, ale nem ûe volnï pobìhat po naöì obci. Na z kladï stìûnostì obëan byl pes panì»onkovè umìstïn do tulku v P edonìnï. ObecnÌ ad pl nuje smlouvu s tìmto tulkem, kter mu umoûnì v p ÌpadÏ pot eby umìstit vìce ps. Pobyt pejsk ovöem zaplatì jejich majitel! DalöÌm problèmem LedËic je vypouötïnì splaök z dom cnostì nebo p epad z odpadnìch jìmek p ed domy. Tento neövar je poruöenìm z kona a opït ho bude eöit p estupkov komise. Vöude, kde dosud u dom nejsou hygienicky odpovìdajìcì septiky, musì majitel zajistit odvoz fek liì a nevypouötït je do ulice. Finance na postavenì obecnì kanalizace v LedËicÌch nejsou a v dohlednè dobï ani nebudou. Co nám ještì dìlá ostudu? ï U h bitova, jak vöichni vìme, stojì kontejner na ukl d nì odpadu. P esto mnozì lidè h zejì uschlè kvïtiny, sklo, kvïtin Ëe, kalìöky od svìëek a podobnï za h bitovnì zeô. Je na n s vöech, abychom i toto pietnì mìsto udrûovali v ËistotÏ a po dku. Proto budou v okolì obou h bitov umìstïny jeötï dva sudy jako odpadnì koöe. Vyjdeme tak vst Ìc i p nì staröìch spoluobëan, pro nïû je pr kontejner p Ìliö daleko. ï Stalo se nehezk m a dokonce velmi nebezpeën m zvykem, ûe nïkte Ì mìstnì obëanè vyhazujì sv uhynul dom cì zvì ata do polì nebo do cest. Z mnoha hledisek je nutno mröiny likvidovat jejich sp lenìm Ëi zakop nìm do vyv pnïn ch jam. Nebo pomohou opït pokuty???

10 ~ 10 ~ Z veøejného zasedání obecního zastupitelstva Dne 19. kvïtna ve ejnï zasedalo obecnì zastupitelstvo; Ëast obëan na nïm ale byla mal. P itom Ëast na zased nì je tou nejlepöì p ÌleûitostÌ, dozvïdït se o dïnì v obci co nejvìc a mìt moûnost zeptat se na vïci, kterè n s zajìmajì a navrhnout sv eöenì. Na p ÌötÌm ve ejnèm zased nì, jehoû kon nì bude vëas ozn meno, Ëek me vïtöì Ëast spoluobëan. NynÌ alespoú mal v bïr informacì z poslednìho zased nì: ï Do konce Ëervna je jeötï moûnost vyj d it se k UrbanistickÈ studii obce LedËice. Studie byla pr vï na tomto jedn nì p edloûena. ï V souëasnè dobï vïtöina obcì prod v svè akcie. Mezi nimi jsou i LedËice. M me 435 akciì St edoëeskè energetickè spoleënosti s nomin lnì hodnotou 1000 korun, v souëasnè dobï nabìdka p edstavuje 2800 korun za akcii. U St edoëeskè plyn renskè m me 113 akciì, nomin lnì hodnota je taktèû 1000 korun, nabìdka dokonce 5800 korun za akcii. ï ObËany LedËic bude zajìmat, ûe obecnì zastupitelstvo mimo jinè schv lilo takè smïnnou smlouvu, kterou obec uzav ela s AntonÌnem SalaËem. Pan SalaË tak zìsk p du, p ilèhajìcìch k jeho nemovitosti, na druhè stranï uvolnì odpovìdajìcì kus pozemku mezi sv m domem a bytovkou, takûe opït bude moûno proch zet od ökoly kolem SalaËov ch nahoru k bytovce. ï ObecnÌ ad vyhl sil z kaz odbïru vody z obecnìch rybnìk v obdobìch sucha. Vöichni vïdì, jak mal p Ìtok m nap Ìklad rybnìk Pod UliËkou. OdbÏr vody bude moûn jen po dohodï s ObecnÌm adem. ï TÏlov chovn jednota Sokol LedËice si vzala za svè vybudov nì novèho h iötï. Dosud pouûìvanè Na Cik nce se octne za d lnicì a p Ìstup k nïmu by, zvl öù pro dïti a ml deû, ani nebyl bezpeën. Proto novè h iötï bude zbudov no poblìû b valè skl dky Na Skalce. ï SPT Telecom st le jeötï neopravil nedodïlky, kterè z staly po poloûenì kabel. ObecnÌmu adu to uû dvakr t jeho pracovnìci slìbili, ad se chyst ke t etìmu kolu jedn nì. Snad tedy do t etice... ï Plynofikace obce zatìm jeötï nezaëala, p esto ale ObecnÌ ad dopisem poû dal ÿeditelstvì d lnic, aby p i v stavbï d lnice, jdoucì kolem LedËic, jiû bylo pamatov no i na v stavbu chr niëky plynovodu. P edbïûn pl n na zah - jenì jejì v stavby poëìt s rokem ï ObecnÌ zastupitelstvo vzalo na vïdomì zpr vu o p ezkoum nì finanënìho hospoda enì obce za rok 1998 ñ toto p ezkoum nì bylo uzav eno bez v hrad. ï ObecnÌ zastupitelstvo schv lilo novè sloûenì p estupkovè komise. P edsedou komise je PhDr. Peter Blaûej, Ëleny komise pak Radek Budka a Marie Zemanov.

11 ~ 11 ~ Ludvík Lát Na leèické faøe VzpomÌnky far skèho syna, v»esk ch BudÏjovicÌch 1926, n kladem vlastnìm, ñ vytiskla knihtisk rna A. Vimra Moji rodiëe TatÌnek byl evangelick m far em v LeËicÌch, reformovanèho Ëili helvetskèho (öv carskèho) vyzn nì. BohoslovÌ studoval ve äv carsku a r d n m o äv carsku vypravoval. O lidech vìc neû o krajinï. Lidi velmi chv lil, jacì jsou laskavì, poctivì a pracovitì. Nic pr se mu tam mezi nimi nest skalo, mïli r di jeho a on je. Mnoho nesch zelo a byl by tam z stal u nich na dobro, tak ho p emlouvali, aby se stal far em u nich ve äv carsku. TatÌnek dost val Ëasto od sv ch öv carsk ch zn m ch dopisy a my hoöi se na nï vûdycky tïöili, vlastnï na ty öv carskè poötovnì zn mky. O krajin ch öv carsk ch tatìnek tak pïknï vypravovat nedovedl, jako o lidech. O öv carsk ch hor ch vypravoval jenom, kdyû jsme mu nedali pokoje, spìöe z donucenì neû z dobrè v le. Ztratil pr tam na nich svè vlasy a to ho mrzelo. Vystoupil pr jednou na jednu vysokou horu. Musil stoupat nïkolik hodin a tu se hodnï zapotil. Aby se ochladil, odloûil na vrcholu hory klobouk a v silnèm vïtru, kter tam v l, nastydl pr tak, ûe ho bolela hlava nïkolik let a vlasy jeötï v mlad ch letech mu vypadaly. Jinak byl tatìnek velice zdrav a siln muû. Podivovali jsme se Ëasto jeho sil ck m kousk m. Vyzvedl totiû v jednè ruce pytel obilì, Ëehoû nikdo z naöich zn m ch nedok zal. A jak umïl kosit obilì! Tu se mu û dn sek Ë nevyrovnal. TatÌnek r d v lètï pracoval na poli, mïliù jsme takè hospod stvì.»asto tatìnek celè dny tr vìval na poli a bylo proto mnoho nep ÌjemnostÌ. A hospod stvì p es to, ûe tatìnek s m hodnï pracoval a nïkdy d el od ËasnÈho r na do pozdnì noci, ned valo û dnèho uûitku, spìöe ökodu. Maminka plak vala, ûe pr vöecko prohospoda Ìme a mïla pravdu. Kdyû tatìnek po dvaceti letech vöecko prodal a kdyû zaplatil dluhy, nezbylo toho mnoho. Z liby v hospoda enì pohltila skoro celè maminëino jmïnì, kterè zdïdila po sv ch p telìch a zn m ch. Jedin uûitek, kter tatìnek ze svèho plahoëenì mïl, byl ten, ûe jsme mïli svè konï a sv j koë r. V leëickèm rozs hlèm sboru byla to v hoda velik. Byloù do nïkter ch obcì hodnï daleko, aû pït hodin pïöky a povoz ne vûdycky po ruce. Kv li nïmu se tedy otec nïkdy p Ìmo muëil. A co v tek i v Ëitek musil, chud k, slyöet od sv ch farnìk i od maminky! Dokud nemïli rodiëe hospod stvì, dost vali od Ëlen sboru, rolnìk a statk, hodnï Ëasto a hodnï mnoho d rk. SluûnÈ tatìnkovo nebylo velikè, ba v prvnìch lètech sbor v bec nemohl sluûnèho platiti. A tak posìlali na faru potraviny, jichû mïli doma hojnost. ChlÈb, mouku, brambory, vejce, m slo, dr beû, jehúata, k zlata, ba i ryby nosili k n m tak, ûe nebylo pot ebì nïco kdy kupovati do kuchynï, kromï ko enì, k vy, cukru a octa. Vöecko ostatnì bylo d v no co dar, Ñz l skyì. A coû teprve, kdyû se zabìjelo! NÏkdy nebylo ani moûno vöecko snìst, bylo nutno konservovat, udit a nakl dat, jak se jen dalo. Tomuto ötïdrèmu d v nì byl konec, kdyû tatìnek za penìze, kterè maminka zdïdila, koupil polnosti a zaëal hospoda it. Maminka nadarmo nena Ìk vala. JeötÏ dob e, ûe tatìnek poslechl, dokud mu dluhy nevzrostly p es p Ìliö. Toho se uboh maminka nejvìce ob vala, aby tïch dluh nebylo tolik, ûe nebude moûno je zaplatit. TatÌnka jsme mïli nejradïji, kdyû n m vypravoval, jak öel na studie. Jeho rodiëovè mïli nevelikè hospod stvì a na nïm z stal nejstaröì syn Jan. Druh syn Frantiöek öel na studie a stal se z nïho inûen r. Jedinou dceru vyvdali a nejmladöì syn AntonÌn, n ö tatìnek, se mïl uëit emeslu. A protoûe v p Ìbuzenstvu byl eznick mistr, dali AntonÌna k nïmu do uëenì. Ale tatìnkovi se eznictvì nelìbilo. Rozplakal pr se usedavï, kdyû mïl poprvè zabìt tel tko. I bïûel s pl Ëem dom a prosil, aby ho nenutili k tomu krvavèmu emeslu. ée radïji z stane doma a bude pom hat nejstaröìmu bratrovi. Kdyû tak plakal, zahlèdl dïdeëek, ûe po n vsi jde evangelick pan far. A protoûe u L t byli od star ch dob evangelìky, pozval pana far e, uû sta iëkèho p na, aby k nim zaöel a jim poradil. A pan far poradil. Hocha pr je ökoda na takovè emeslo, ûe m dobrou hlavu, uëenì ûe mu ölo lehce, a tak aù pr ho takè dajì na studie. Frantiöek ûe je inûen rem, p nem s pïkn mi p Ìjmy, ûe tedy m ûe bratrovi nïjak m groöem p ispïti, aby mohl vystudovat. N m, hoch m, se toto vypravov nì vûdycky n ramnï lìbilo, jak se z eznickèho uëednìka stal student a jak se potom tatìnek dostal do svïta, nejd Ìve do TÏöÌna, pak do VÌdnÏ a na konec aû do äv carska. A vûdycky jsme si tatìnka p edstavovali co malèho hocha, jak stojì v bìlè z stï e s ostr m, dlouh m noûem v ruce, m zabìt tel tko a nem ûe se k tomu odhodlat a pl Ëe a pl Ëe a pl Ëe. Tu jsme vûdycky tatìnkovi hladili ruce, lìbali ho na Ëelo a byli r di, ûe nemusì ezniëinu provozovat. pokraëov nì p ÌötÏ

12 ~ 12 ~ Jízdní øád * * * t c * * od Litomìøice pø Roudnice n. L Krabèice Èernouèek Ledèice Ledèice, rozc Nová Ves Veltrusy Odolena Voda pø Praha od * Nr N * Nr * N od Litomìøice pø Roudnice n. L Straškov Ledèice, rozc Nová Ves Veltrusy Odolena Voda pø Praha od od Roudnice n. L. pø Krabèice Èernouèek Ledèice Ledèice, rozc pø od 5 00 od Jevinìves pø Ledèice Ledèice, rozc Nová Ves Veltrusy Kralupy n. Vlt pø od 5 10 od Roudnice n. L Èernouèek 5 29 Ledèice Ledèice, rozc Ledèice 6 39 Èernouèek 6 45 Spomyšl 6 55 pø Lužec n. V. (Ve Spomyšli pøípoj na autobus smìr Mìlník) VysvÏtlivky: ñ jezdì v pracovnìch dnech * ñ nejezdì t ñ jezdì jen ve dnech, kdy nenì ökolnì vyuëov nì c ñ jezdì jen ve dnech ökolnìho vyuëov nì N ñ jezdì v p ed pracovnìm dnem ñ jezdì v nedïli a ve st tem uznan sv tek r ñ nejezdì Vyd v ObecnÌ ad LedËice; dö, ip; reg. Ë.: Sazba: AntonÌn Plicka, tel.: 0603/ , annatony@iol.cz