Karel Kysilka Obyvatelstvo městečka Napajedel na přelomu let 1869/1870 Zpracováno na základě popisních archů ze sčítání lidu 1869 (SOkA Uherské

Transkript

1 Karel Kysilka Obyvatelstvo městečka Napajedel na elomu let 1869/1870 Zpracováno na základě popisních archů ze sčítání lidu 1869 (SOkA Uherské Hradiště) Berlín 2005

2 Úvod Na začátku roku 1870 na základě zákona z března 1869 bylo v celém Rakousko-uherském mocnářství provedeno sčítání lidu podle stavu k Zákon určoval, že následná statistická šetření mají zachytit stav obyvatelstva v desetiletých obdobích a to vždy k poslednímu prosinci posledního roku dekády. Samotné provedení šetření zajišťovaly obce, sčítací jednotkou se stala domácnost. Dotazníky byly buď vyplňovány majitelem domu nebo "sčítacími komisaři" na základě ústního sdělení sčítaných osob. O způsobu, jak bude provedeno, rozhodovala velikost lokality a edevším vzdělanostní úroveň obyvatelstva. Zpracování výsledků nebylo prováděno centrálně. Obecní úřady ve formě tabulek sumarizovaly esně určené údaje a jejich kombinace a analogickým způsobem postupovaly i okresní, krajské a zemské úřady. Se sčítáním obyvatel bylo spojeno i sčítání domů včetně jejich základních charakteristik a také sčítání dobytka Zákon byl velmi detailní a vedle obecných ustanovení, kdy se má sčítání obyvatel provádět, určoval způsob provádění a zpracování výsledků, čímž znemožnil použít jiné metody, které se v praxi osvědčily mnohem lépe a vedly ke kvalitnějším výsledkům. Do sčítacích archů směly nahlížet neúřední osoby - majitelé domů ebírali vyplněné oznamovací lístky od nájemníků, část zpracování prováděli obecní úředníci. Nedostatečně byla chráněna osobní data, ale současně nebyla možnost v odpovídající míře provádět revizi údajů a také tresty za uvedení nesprávných údajů byly stanoveny íliš nízké. Velké diskuse byly vedeny o termínu, ke kterému mělo být sčítání prováděno. Myšlenka, aby se sčítání konalo během jednoho tzv. rozhodného dne, se prosadila na mezinárodních statistických kongresech již v letech 1853 a Otevřena zůstala otázka, který den v roce je nejvhodnější vzhledem k co nejesnějšímu zachycení rozmístění obyvatelstva a jeho ekonomické aktivity. Většina evropských států sčítala obyvatelstvo v posledním měsíci kalendářního roku - v prosinci. K prvnímu, ípadně 2. prosinci probíhalo sčítání v Německu a Švýcarsku, k 15. prosinci na. v Bosně. Některé státy naopak preferovaly sčítání v jarních měsících. Nejméně vhodné pro zachycení obyvatelstva se ukázaly být letní měsíce - vrcholily sezónní migrace stavebních a zemědělských dělníků, mnozí z nich nocovali v provizorních stavbách a ístřešcích, ve stodolách, ale i kupkách sena (to vše prakticky znemožňovalo tyto osoby později vyhledat a korigovat jimi poskytnuté údaje), studenti dleli na prázdninách, zámožné vrstvy trávily čas na letních bytech apod.. Zákon z roku 1869 pak určil za rozhodný den 31. prosinec (podobně jako ve Švédsku, Belgii, Holandsku, Španělsku, Itálii a dalších státech). Nicméně ani tato volba nebyla optimální. Měla nesporné výhody - bylo velmi snadné propočítat věk obyvatel a jednoduchým výpočtem zjistit i počet osob o něž vzrostlo obyvatelstvo v obci irozeným írůstkem nebo migrací. Údaje o irozené měně obyvatelstva (t.j. o počtu narozených a zemřelých) byly tehdy za menší obce zveřejňovány pouze sumárně za kalendářní rok. V době, kdy bylo nutno vše propočítávat ručně, nebyla tato skutečnost zanedbatelná. Proti tomuto datu však hovořily značné nevýhody. Především docházelo ke zkreslení hospodářské aktivity obyvatelstva - zcela ustal stavební ruch i výroba v odvětvích stavebních hmot a vodní doprava. Také v ostatních odvětvích průmyslu byla zaměstnanost ovlivněna ročním obdobím. Se závěrem roku končily na venkově smlouvy děvečkám a čeledínům, ve městech sloužícím. Poslední den měsíce i čtvrtletí znamenal i ukončení mnoha nájemních smluv, proto ne vždy bylo možno všechny osoby, které patřily k těmto skupinám obyvatel, zastihnout na novém místě. Stejně tak jejich bývalí domácí nebyli mnohdy schopni o nich sdělit nutné informace. K tomu se družily i věci zcela prozaické - podhorské a horské oblasti se ocitly pod sněhem a tudíž byly dopravně velmi obtížně ístupné, čímž vznikaly další problémy i vyplňování a prověřování údajů, na obchůzku sčítacího obvodu bylo málo času, neboť dny patřily k nejkratším v roce. O specifických problémech spojených s oslavou silvestrovské noci snad není nutno se podrobněji zmiňovat. 1 1 Zpracováno dle Veřejná správa č /2000. ii

3 Archy popisní či sčítací elaboráty měly 4 strany. Úvodní strana obsahovala označení země, politického okresu, místní obce, číslo popisné a počet nájemníků v domě bydlících. Dále devítibodové ponaučení k vyplňování údajů a varování ed uvedením nepravdivých údajů či nesplněním povinností podle zákona. Strana dvě a tři byla rozdělena do 13 sloupců, které byly edepsány k vyplnění následujících údajů o každé osobě v domě bydlící: a) pořadové číslo b) íjmení, křestní jméno, predikát a řád šlechtický c) pohlaví d) rok narození e) náboženství f) rodinný stav g) a h) blíže rozváděly povolání nebo zaměstnání osoby. První sloupeček specifikoval úřad, živnost či řemeslo bydlícího, zatímco druhý sloupec měl blíže rozvést postavení v zaměstnání naíklad zdali zapsaný provozuje zaměstnání jako samostatný nebo či jako pomocník, je-li vlastník či pachtýř, podnikatel nebo vedoucí dílny, továrny, mistr, tovaryš, nádeník nebo učeň. i) místo narození (země, okres, osada) k) domovská íslušnost (s rozdělením na domácí a cizí) l) ítomný (na čas ítomný či trvale ítomný) m) neítomný (na čas neítomný či trvale neítomný) n) poznámka měly se zapsat tělesné vady (na. slepý, hluchoněmý), bližší vztah k vojsku, uvedení domovské obce, či místo pobytu v ípadě neítomnosti. Čtvrtá strana se týkala sčítání dobytka a domácího zvířectva. Zvířectvo bylo sčítáno za celý dům dohromady, bez rozdělení na jednotlivé nájemníky. Uváděli se koně (hřebci kobyly valaši hříbata), muly, mezci a osli bez rozdělení pohlaví, hovězí dobytek (býci, krávy, voli, telata), buvoli, ovce, kozy a veový dobytek (bez rozdělení pohlaví) a včelí úly. 2 První strana popisního archu s uvedením země, okresu, obce, č.p. budovy a ponaučením pro sčítané osoby 2 Údaje ze čtvrté strany sčítacího archu nebyly sledovány. iii

4 Základní data z dějin Napajedel v letech zřízení soudního okresu v Napajedlích, který tvořil část okresního hejtmanství. v Holešově.Prvním soudcem byl J. Stavělík. starostou Napajedel zvolen Jan Maruštík, napajedelský mlynář do Napajedel išel soudce Josef Kubíček. do úřadu nastoupil nový starosta Napajedel Josef Hložek. ( ) i požáru, který vznikl v č.p. 292 vyhořelo 15 domů za palírnou. ( )další požár vypukl v č.p. 155 na Zábraní popelem lehl 21 dům. sňatek dcery majitele panství Žofie ze Stockau za chorvatského bána Josefa Jelačiče dosavadní správní organizace byla zrušena, z okresního soudu se stal smíšený okresní úřad sňatek Bedřicha ze Stockau s Matyldou, hr. Chorynskou ( ) narozena dcera Pavlína Bedřicha a Matyldy Stockauových. ( ) slavnostní otevření nové školní budovy do cukrovaru zakoupeny první parní stroje a postaven tovární komín. rozšíření školní budovy. ( ) narozena druhá dcera Marie Bedřicha a Matyldy Stockauových novým starostou Josef Fila. v Napajedlích založena továrna na výrobu sýrů polenského podnikatele Karla Varhánka ( ) vypukl požár v č.p. 300 na Záhumení a shořelo 28 budov (květen 1863) byl založen požár ve stodole usedlosti č.p. 276 na Záhumenní, i němž lehlo popelem celkem 43 stavení na Zábraní a na Chmelnici estavba pivovaru na parní pohon. do úřadu soudce okresního soudu v Napajedlích nastoupil Josef Jahn. (červenec) Jiří a Františka ze Stockau podali žádost k císaři o eměnu alodního panství napajedelského na svěřenecký statek, která byla císařem zamítnuta další požár se rozšířil z čísla 51 u Solárny vyhořelo 13 stavení. zřízen první hudební a pěvecký spolek v Napajedlích. ( ) zemřel spolumajitel napajedelského panství, Jiří Adolf, hrabě ze Stockau ve věku 58 let zrušen hraběcí patronát nad školou, která byla eměněna na obecní. ( ) velké mrazy zničily úrodu. ( ) po bitvě u Tovačova (15.7.) do Napajedel vtáhla pruská vojska. ( )v Napajedlích pobývá pruský generál Adolf von Bonin opětovné oddělení politické správy od soudních institucí. Napajedelský soudní okres byl začleněn do uherskohradišťského hejtmanství ve funkci starosty Josefa Filu nahradil Antonín Lubinka. založení čtenářského spolku. i požáru vyhořelo 27 domů a zemřelo 5 lidí. zrušeno vyučování němčině v napajedelské škole. ( )založena rolnická záložna v Napajedlích. iv

5 Sčítání lidu k v Napajedlích Vyplňování popisních archů v Napajedlích probíhalo v prvních dnech roku Nejpozdější vyplněné datum na sčítacích arších je 21.ledna Vyplňovali je stanovení sčítací komisaři, kteří navštívili jednotlivé domácnosti a s jejich pomocí byly jednotlivé údaje doplněny. V některých ípadech byly archy zřejmě edány k samostatnému vyplnění některým domácnostem, jež skýtaly záruky spolehlivého, správného a úplného ehledu sčítaných osob. Stalo se to v ípadě obyvatel zámku pravděpodobně vyplňoval ředitel panství Diebl, svůj arch popisní vyplnil okresní soudce Jahn a někteří další úředníci. V souhrnu je možno říci, že popisní archy byly v Napajedlích vyplněny ehledně, úplně, byť s některými chybami. Nejčastěji se chybovalo v údajích o povolání jednotlivých osob a jejich postavení v zaměstnání. Týkalo se to zejména záměny údajů sloupců g) a h), kdy na. údaj o postavení v zaměstnání byl jednom v tom, podruhé v onom sloupci. Chyby byly v domovské íslušnosti, která v některých ípadech, stejně jako místo narození, nebylo vyplněno. Podobně to bylo s uvedením místa, kde se měli neítomní zdržovat. Největší problémy měli sčítací komisaři pravděpodobně s údaji o osobách íslušných k činné vojenské službě, kteří měli být uváděni zvlášť a nepatřili ani k ítomnému, ani neítomnému obyvatelstvu. Údaje ve velké většině byly vyplněny česky, i v ípadě některých německých a židovských rodin. Na druhé straně údaje o sloužících u vrchnosti či u některých úředníků byly zapsány německy, i když se zcela jistě jednalo o Čechy. Přestože dnem sčítání byl určen poslední den roku 1869, došlo v některých ípadech i k zapsání dětí, které se narodily až po Novém roce. Oficiální sumáře ze sčítání uvádějí, že Napajedla měla k obyvatele, kteří žili v 522 domech. Při sumarizaci údajů jsem došel u počtu obyvatel k číslu o 24 osob nižšímu. Diference není velká a mohlo k ní dojít chybou i sumarizaci tehdejších dílčích údajů, které byly samozřejmě prováděny ručně, avšak i v mém ípadě mohla chyba vzniknout, protože v jednom ípadě byla spodní část archu utržena a mohla obsahovat další 2-3 jména a v jednom ípadě chyběl celý popisní arch č.p Jak jsem se již výše zmínil, chyby vznikly i iřazením několika vojáků v činné službě k ítomnému obyvatelstvu. V dalších statistických údajích budeme vycházet z mnou zjištěného počtu obyvatelstva 3017 osob. Ani počet domů se nezdá být stoprocentně správný. U některých osob (celkem tři rodiny), uvedených na prvních třech listech, není uveden dům, v němž bydleli. Jedna z těchto rodin je rodina panského hajného Grance, která pravděpodobně bydlela na prusinské hájence, která pak ale neměla iděleno popisné číslo. Dále zcela chybějí údaje o domě č.p. 290, buď byly později ztraceny nebo nebyly nikdy vyplněny. Na místě podsedku č.p. 315 bylo jen zbořeniště a sedm domů nebylo obydleno (č.p. 75,92,93, 347, 458, 459 a 460). Podle struktury bylo 29 půllánů (1 prázdný), 26 čtvrtlánů, 127 podsedků (2 prázdné a 1 zbořený), 298 domků (z toho 2 prázdné). Ostatních domů bylo 42, z nichž 22 patřilo velkostatku (jeden prázdný správní budova cukrovaru), 16 dráze, jeden silničnímu fondu, jeden byl ve vlastnictví Moravské země (solárna č.p. 17) a dále tu byla fara a škola. Protože i sčítání v r se počet domů neuváděl, poslední známý stav je k roku Tehdy v Napajedlích bylo 412 domů. Za 35 let vzrostl jejich počet o 110 domů, tj. o více než jednu čtvrtinu. Přítomné obyvatelstvo V prvé řadě je třeba uvést, že sčítání lidu v Rakousku-Uhersku až do roku 1910 uváděla ítomné civilní obyvatelstvo. Neítomní, stejně jako vojáci v činné službě nebyli v souhrnech za obce uvedeni. 3 Jednotlivé popisní archy však uvádějí ještě navíc i osoby neítomné buď dočasně nebo 3 V současných sčítáních lidu se eviduje tzv. bydlící obyvatelstvo, tj. obyvatelstvo s trvalým pobytem v obci, bez ohledu na to, zda k okamžiku sčítání bylo ítomno či neítomno. v

6 trvale, jichž bylo v Napajedlích 229. Jednalo se téměř bez výjimky o učně, kteří byli v učení v jiném místě, o tovaryše na vandru, studující, pomocníky v rozličných živnostech, děvečky a čeledíny ve službě. Jako neítomný byl ale uveden i pozdější napajedelský právník Valentin Stopka (č.p. 59), který pobýval v Hradišti, profesor ve Veselí n.m. Hynek Vostatek (č.p. 462), žurnalista Vilém Singer z č.p. 89, uváděný v Bzenci, či Vilém Krupica z č.p. 223, který z neznámého důvodu sloužil v ruské armádě. NAPAJEDELSKÉ OBYVATELSTVO K Obyvatelé dle pohlaví Obyvatelé dle domovského práva Celkem z toho: Napajedla Cizí Mužů Žen Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Přítomni z toho naroz. v Napajedlích Neítomni Vojáci v č. sl Celkem Vojáci byli sčítáni ve svých posádkách a uváděni v souhrnu (také z důvodu utajení) za každou zemi mocnářství celkem. Jednotlivé sčítací operáty však uvádějí i vojenské osoby. V Napajedlích celkem bylo zaregistrováno 38 osob ve vojenské činné službě ve věku 20 až 30 let. V roce 1868 byla v Rakousku zavedena tříletá všeobecná branná povinnost pro muže mezi 21 až 24 lety stáří. Nejvíce vojáků, dvacet devět, bylo skutečně v odvodním věku, tj. narození mezi léty Přesto edstavovali pouhou jednu čtvrtinu mužské populace odpovídajících ročníků. Proč tomu tak bylo? Existovalo velké množství výjimek pro odklad nebo osvobození od vojenské služby. Narukovat nemuseli majitelé zemědělských hospodářství, ženatí živitelé rodin, synové starých a nemocných rodičů, odklad měli tovaryši, úředníci, učitelé. Takových bychom napočítali kolem třiceti. Dalších třicet tovaryšů bylo na vandru, většinou daleko od domova. Tím podíl vojáků v činné službě stoupá ibližně na jednu polovinu. Napajedla se nacházela ve vojenském a verbovacím okrese 3. pěšího pluku arcivévody Karla, který zahrnoval celý jih a jihovýchod Moravy. Proto nejvíce odvedenců sloužilo v jeho posádkách v Brně a Kroměříži. Pár napajedelským mládenců sloužilo u dalších jednotek na. u 2. pluku v Aradu, 71. p.p. v Bratislavě nebo Trenčíně, u 62. p.p. v Sedmihradsku či u 16. p.p. v Linci. Několik bylo u zákopníků a pionýrů, po. u hulánů a dragounů. Jeden sloužil u c.k. mariny. Domovská íslušnost Dalším hlediskem, které sčítání lidu zachycovalo, bylo dělení obyvatelstva podle tzv. domovské íslušnosti na domácí a cizí (espolní). V Napajedlích žily dvě třetiny domácích obyvatel a jedna třetina s cizí domovskou íslušností. Domovská íslušnost byla založena na zákoně o domovském právu z roku Zákon dával právo rakouským státním íslušníkům vůči své domovské obci zdržovat se neetržitě v této obci a (ať by se nacházel kdekoliv), žádat svou obec o pomoc, kdyby zchudl či byl jinak neschopný. 4 Domovského práva se nabývalo narozením, vdáním se, ijetím do svazku domovského a nabytím veřejného úřadu v obci. Žena následovala vždy domovskou íslušnost svého manžela, rovněž tak nezletilé děti. Domovská íslušnost v obci pak dávala zejména osobám mužského pohlaví další práva na. právo volební do obecních samospráv, i dodržení další podmínky, kterou bylo placení ímé daně v obci. Obec mohla udělit domovské právo cizím íslušníkům svým rozhodnutím. Z celkového počtu ítomných bylo 2098 obyvatel s napajedelskou íslušností a 919 lidí s íslušností v jiné politické obci. 4 Viz OSN, díl VII, str. 820 vi

7 Velká většina napajedelských íslušníků byla taky v Napajedlích narozena a vyrostla zde (1755 obyvatel, tj. 84%). Ze zákona dostali napajedelskou íslušnost také všichni veřejní a státní úředníci v čele s okresním soudcem a berným, duchovní, lékař a učitelé. Napajedelskou íslušnost měl i majitel panství Bedřich ze Stockau s celou svou rodinou. Většina řemeslníků byla domácích některá společenstva se dokonce bránila ílivu cizích mistrů (platilo to zejména pro řezníky, kteří vzali mezi sebe z cizích pouze Antonína Mezírku ze Zlína, jehož žena ale pocházela z Napajedel). Z živnostníků bylo espolních pouze 17% (zejména drobní krejčí, malí ševci, íslušníci strojírenských řemesel) a z těch s napajedelskou íslušností se v Napajedlích narodily čtyři pětiny. O některé řemeslníky na druhé straně měla obec jistě zájem, a proto zřejmě bez problémů jim udělila domovskou íslušnost. Týkalo se to s velkou pravděpodobností malíře pokojů Poláška, knihaře Barviče či puškaře Plašila, který išel do Napajedel až z východočeské Solnice. Přespolních s cizí domovskou íslušností byla zhruba jedna třetina ze všech ítomných obyvatel. Mužů bylo něco málo es čtyři sta, žen téměř pět set. Z celkového počtu 919 obyvatel s cizí íslušností bylo 245 dětí do 14 let, dospělých celkem 674. Sociální struktura těchto obyvatel ve srovnání s napajedelskými íslušníky byla dosti odlišná, která vyplývala z toho, že většina z nich žila v Napajedlích jen dočasně. Zatímco mezi dospělými obyvateli s napajedelskou íslušností bylo 32% svobodných, u těchto cizích podíl svobodných esahoval 41%. Rovněž byl podstatně vyšší podíl osob, vykonávající závislá povolání. Mezi cizími íslušníky bylo pouze 17 živnostníků, 4 hospodští (většinou nájemci) a dvanáct rolníků. Zato evažovali mezi muži různí pomocníky i živnostech, tovaryši a učni, pacholci i hospodářstvích, nádeníci, zaměstnanci velkostatku, železničáři, dělníci v cukrovaru a pivovaru. Mezi ženami cizí íslušnosti evládaly ženy v domácnosti, které se staraly o hospodářství. Služebné, děvečky ve službě, kuchařky a kojné se rekrutovaly zejména z espolních. SLOŽENÍ NAPAJEDELSKÉHO OBYVATELSTVA S CIZÍ DOMOVSKOU PŘÍSLUŠNOSTÍ Mužů Žen Celkem Celkem z toho nad 14 let v tom svobodných Živnostníci (mistři) a hostinští Rolníci Železničáři Pomocníci, tovaryši a učni Pacholci, nádeníci, děvečky, služebné, kuchařky Stálí pracovníci na velkostatku a v zámku (vč. cukrovaru a pivovaru) V domácnosti (hospodyně a i hospodářství) Nespecifikováno Základní demografické charakteristiky Obyvatelstvo Napajedel bylo poměrně velice mladé. Průměrný věk činil 27,7 roku, z toho u mužů 27,1 roku a u žen 28,2 roku. Bylo to způsobeno vysokým podílem dětí do 15 let, kterých bylo více než jedna třetina všeho ítomného obyvatelstva ( ,7%). Dětí ve věku mezi šesti a deseti lety, které navštěvovaly napajedelskou obecní školu, bylo asi 320,. Starší děti do 15 let jen zřídka pokračovaly ve školní docházce. Sčítací operáty zaznamenávají pouze dva takové ípady Frantíka Cibulku z č.p. 212 a Toníka Sudolského z č.p Na třicet dětí bylo v učení, většinou u místních řemeslníků, jen jeden byl u kloboučníka ve Starém Městě, jeden ve Vídni se učil stolařem a jeden řezníkem ve Vizovicích (Jan Vitásek, Jiří Stancel a Josef Stach). Většina dětí musela vypomáhat v hospodářství u rodičů nebo už byla ve službě či dvě dvanáctiletá děvčata již dokonce pracovala v továrně. vii

8 V produktivním věku bylo 58,2% obyvatel a podíl starých lidí nad 60 let jen mírně evyšoval 6%. Tyto demografické poměry svědčí o progresivní rostoucí populaci 0-10 s vysokým podílem -30,00% -20,00% -10,00% 0,00% 10,00% 20,00% 30,00% dětské složky a stále ještě nízkým podílem Svobodní Ženatí Vdovci Svobodné Vd Vdovy starých lidí, který byl ovlivněn dosud vysokou úmrtností. Trend ke zvýšení podílu starších osob nastoupil pravděpodobně až v následujícím desetiletí zvyšující se úrovní lékařské péče. věk Muži Ženy 81 a více PŘÍTOMNÉ OBYVATELSTVO PODLE VĚKOVÝCH SKUPIN A RODINNÉHO STAVU Věk Muži Ženy Celkem Svobodní Ženatí Vdovci Celkem Svobodné Vdané Vdovy a více nezjištěno Celkem (Věk 0 = ročník narození 1869, věk 5 = roč. nar. 1864) Nejstaršími obyvateli Napajedel byli Ignác Lorenc, devadesátiletý výměnkář z č.p.272, manželé František a Eleonora Silnuškovi, oba dva 83letí výměnkáři z č.p.360 a vdova Kateřina Pašteková, stejně stará výměnkářka z č.p V židovské rodině Singerů z půllánu č.p. 89 byla uvedena na sčítacím listě matka hospodáře, jedenadevadesátiletá Amálie Singrová, která však byla uvedena mezi neítomnými. V Napajedlích se kolem roku 1870 v průměru rodilo ročně kolem dětí a umíralo mezi 80 a 90 osobami. Věkové poměry v r byly negativně ovlivněny rokem 1866, kdy úmrtnost byla podstatně vyšší v důsledku epidemie cholery po odchodu pruských vojsk v srpnu až září. Celkový počet zemřelých v Napajedlích v tom roce esáhl 150 osob. Poměrně ekvapující byl vysoký podíl žen, které tvořily téměř 55% ítomného obyvatelstva. Při podrobnějším pohledu na tabulku 1 však zjistíme, že téměř 200 mužů bylo neítomno v učení, za výdělkem nebo v armádě. V Napajedlích se zdržoval velký počet žen cizí domovské íslušnosti (497 žen proti 422 mužům). Tento rozdíl tvořily zejména sloužící, hospodyně, kuchařky a děvečky v hospodářství, jak jsme se již výše zmínili. Připočteme-li neítomné muže a naopak vyloučíme-li tento ebytek žen cizí domovské íslušnosti, podíl obou pohlaví byl zcela vyrovnán. Pouze u dětí do 10 let byl podíl chlapců vyšší než podíl děvčat. Sňatky v mladém věku do 19 let byly výjimkou - v této věkové kategorii jen 11 dívek (6 % ve věkové kategorii 16 až 19letých) bylo vdaných. Mezi mládenci v tomto věku nebyl ženatý ještě ani jediný viii

9 Naproti tomu jedna polovina žen ve věku let, a dokonce stále ještě 20 % třicetiletých žen zůstávalo svobodnými. Svobodných mužů ve věku let byly plné 2/3. Mezi čtyřicátníky se však nenašla už ani desetina svobodných. První vdovy mezi ženami se začínají objevovat až ve věku let s jednou výjimkou. Mezi čtyřicátnicemi je již pětina vdov, u padesátnic es čtyřicet procent a u šedesátiletých je již počet vdov dvakrát vyšší než počet vdaných žen. Naproti tomu vdovců žilo v Napajedlích jen pár. Pokud muž ovdověl, a to i ve věku nad šedesát let, snažil se co nejrychleji ještě jednou oženit a, pokud byl aspoň trochu zachovalý (a movitý), nebyl problém, najít si svobodnou nebo ovdovělou nevěstu o dvacet i více roků mladší. Náboženské vyznání, národnost a obcovací jazyk Pokud se týká náboženského vyznání, Napajedla byla téměř zcela katolická. Po někdejší českobratrské obci ze 16. století, kdy se k nekatolickému vyznání hlásila evážná většina obyvatel městečka, nebylo už ani památky. V roce 1869 byl činil podíl katolíků 97 %. Od poloviny 19. století se v Napajedlích začali usazovat íslušníci židovské komunity, v evážné míře obchodníci a rolníci z okolních měst se silnou židovskou menšinou. Do Napajedel icházeli edevším z Holešova (obchodníci Samuel Volf a Löbl Štern, zakladatel koželužny Mořic Zwillinger, hospodáři Josef Kapp a Vilém Hönig), z Bzence (rodina Leopolda Singera, který zakoupil jeden z největších půllánů v Napajedlích, č.p. 89), z Lipníka nad Bečvou (Grünberger, nájemce panské palírny, a Donath Grünbaum, podsedník v č. 187). Obchodník s kůžemi Adolf Nussbaum išel z Uherského Ostrohu a Isaak Mayer, rovněž obchodník, z Brodu. V Napajedlích žila rodina řezníka Františka Kohna, jež již počátkem první čtvrtiny 19. století konvertovala ke křesťanství. 5 Josef Hrbáček, hlídač na dráze, byl rovněž židovského vyznání, ke kterému pravděpodobně konvertoval až po sňatku. V r židovskou víru vyznávalo celkem 75 napajedelských obyvatel. Evangelického vyznání byla rodina cihláře Josefa Sauermanna a k tomuto vyznání náležel také dělník v cukrovaru Arnošt Cibule. K ortodoxnímu vyznání se ihlásil učeň na dráze Lazar Nenadenich, jenž byl pravděpodobně Srbem z Banátu. PŘÍTOMNÉ OBYVATELSTVO DLE NÁBOŽENSTVÍ vyznání Římsko-katolické ,1% Evangelické 5 0,2% Izraelitské 75 2,5% Ortodoxní 1 neuvedeno (pravděp. izrael.) 5 0,2% Národnost obyvatel (či tzv. obcovací jazyk) byla zjišťována až počínaje sčítáním lidu v roce Přesto jsme se pokusili na základě některých indicií, ke kterým patřilo místo narození či íslušnost, křestní jméno a íjmení a sociální postavení, vymezit národní íslušnost napajedelských občanů. Výsledek ekvapivě odpovídal národnostní struktuře ze sčítání v r Přes 95% obyvatel Napajedel byli Češi. Němců bylo pravděpodobně 2,5% - u 74 osob se dá edpokládat německá národnost. 5 Domnívám se, že František Kohn byl synem nebo vnukem Izáka Kohna, nájemce panské hospody v Tlumačově, z jehož rodu pocházel i pozdější arcibiskup olomoucký dr. Theodor Kohn ( ). ix

10 Vnitřní dvě strany popisního archu k č.p. 265 zámek. Podívejme se podrobněji, kdo k ní náležel. Především majitel panství, Bedřich hrabě ze Stockau (*1831 v Napajedlích), syn Jiřího Adolfa ze Stockau ( ) a Františky, rozené hraběnky z Fünfkirchen ( ) 6. Po své babičce z otcovy strany, Tereze Amalii Matyldě, princezně meklenbursko-střelické, byl sízněn s většinou evropských královských a knížecích rodů, po matce v něm kolovala štýrská krev Rottalů, majitelů napajedelského panství v letech 1611 až V roce 1857 se oženil se svou sestřenicí Matyldou Chorynskou z Ledské 7, s níž měl dvě dcery, jedenáctiletou Paulínu 8 a desetiletou Marii 9.Ve starém zámku (č.p. 72) bydlela Marie Terezie, hraběnka Strachwitzová, 10 sestra Bedřicha ze Stockau, s dcerou Annou (*1851). Německé národnosti byla rovněž většina sloužících na zámku i u hraběnky Strachwitzové (klíčnice Klotilda Slepitzka, Anna Mückstein, kočí Preklisch z Lednice, revírní František Roit z jižních Čech, hraběcí myslivec Antonín Sander, pravděpodobně z Duchcova, komorné Augustina Fluger, Wilhelmina Sladek a Anna Kane). K německému obcovacímu jazyku by se byla pravděpodobně ihlásila většina úředníků, počínaje ředitelem velkostatku Dieblem, soudcem Jahnem a celou jeho rodinou, berním Haraschinem, správcem pivovaru Grohmannem, jakož i ednostou stanice Frolbachem a konče některými jejich podřízenými. Většina stálých zaměstnanců cukrovaru pocházela z německy mluvících oblastí Čech, Moravy a Slezska.Němcem byl i zámecký kaplan Alois Linhart a jeho sestra Anna, která mu vedla domácnost. Většina těchto osob nezůstala v Napajedlích trvale a dříve nebo později se zase odstěhovala. Úředníci do dalšího působiště, hraběcí služebníci odešli na 6 Františka Stockauová není uvedena ve sčítacích operátech ani jako neítomná. 7 Matylda Chorynská z Ledské ( Napajedla Papa), dcera Bedřicha, hraběte Chorynského na Veselí, a Marie, roz. Esterházy z Galanty, jejíž matka, Marie Terezie Thurn-Taxis, byla nevlastní sestrou Jiřího Adolfa ze Stockau. 8 Paulína von Stockau (* Napajedla ), manželka Mořice, hraběte Esterházy 9 Marie Terezie von Stockau (* Napajedla-1941), manželka Aristida Baltazzi, pozdějšího spolumajitele napajedelského panství. 10 Marie Terezie von Stockau (*1833), manželka Mořice, hr. Strachwitz. Strachwitzům až do r patřilo panství Šebetov na Boskovicku. Mořic a Terezie Strachwitzovi měli tři děti uvedenou Annu, syna Mořice (*1852) a Františku (*1857). x

11 jiná panství svých zaměstnavatelů. Jedna z mála rodin, která v Napajedlích žije dodnes, je rodina hraběcího cihláře Josefa Sauermanna, či ve Zlíně ještě v době 2. světové války žili potomci berního Haraschina. Počet Židů podle národnosti se zhruba kryje s těmi, kteří byli izraelitské víry. K židovské národnosti musíme počítat i konvertity ke křesťanství, jimiž byli obchodník Herman Braun a řezník František Kohn, oba původem z Holešova, kteří estoupili ke katolickému náboženství i s celými rodinami. Z dalších národností uvádějí sčítací operáty padesáti osmašedesátiletou Karolínu Hemri z Bretninu ve Francii, vychovatelku Anny Strachwitzové, Chorvata Štefana Stakoviče z Poizendorfu, kočího v hraběcí službě, a výše zmíněného Srba Nenadeniche [Nenadeniče]. PŘÍTOMNÉ OBYVATELSTVO DLE NÁRODNOSTI národnost česká ,2% německá 74 2,5% židovská 69 2,3% francouzská 1 chorvatská 1 srbská 1 Původ napajedelských obyvatel podle místa narození Necelé dvě třetiny obyvatel (64,8%) byly narozeny v Napajedlích, dalších 11,7% pocházelo z obcí napajedelského soudního okresu, zejména ze sousedních obcí Kvítkovic, Otrokovic, Pohořelic, Halenkovic a Žlutavy. Z těchto pěti obcí pocházelo celkem více než 200 napajedelských obyvatel. Významný je počet osob narozených v Holešově (30) zejména holešovských Židů, kteří se usadili v Napajedlích (rodiny Volfů, Zwillingerů, Hoenigů, Kappů, Sternů a Braunů). Další Židé išli z Kunovic, Bzence, Uherského Brodu a Lipníku. Z Holešova pocházel i c.k. notář Josef Slavík. Ze Zlína se istěhovali zejména řemeslníci provazník Cipra, hostinský Roch, řezník Mezírka, knihař Barvič a ševci Medřický a Skyba. Obdobně tomu tak bylo i z Malenovic. V Uherském Hradišti se narodil ředitel velkostatku Diebl. Celkem jsme napočítali 348 míst na Moravě, ve Slezsku, Čechách, ale i v Uhrách, Rakousích, Štýrsku, Korutanech, Krajině, v Banátě, Chorvatsku, Německu, v Rusku a ve Francii, odkud pocházeli obyvatelé městečka v roce Jistě nikoho neekvapí, že většina těchto obcí ležela buď ímo, nebo jen pár kilometrů vzdálena od hlavní dopravní tepny té doby, Severní dráhy císaře Ferdinanda. Několik osob se išlo do Napajedel ze šebetovského panství Strachwitzů, úzké kontakty byly dosud na biskupský statek Skaličku u Hranic, jejímž majitelem byl kdysi starý hrabě Jiří ze Stockau, Kvasice a Zdounky a ze vzdálenějších míst na Jindřichův Hradec, Kostelec n.orl.(častolovice odkud pocházejí dnešní Forstovi,) a Zásmuky (rodina panského drába Círka) 11. PŘÍTOMNÉ OBYVATELSTVO PODLE MÍSTA NAROZENÍ Napajedla ,8% Morava ,6% Čechy 57 1,9% Slezsko 18 0,6% Země edlitavské 19 0,6% Uhry 19 0,6% Cizina 29 1,0% Neurčeno 104 3,4% Celkem ,0% 11 Panství častolovické i zásmucké držel Leopold hr. Šternberk, jemuž patřilo i sousední panství malenovické s Pohořelicemi. xi

12 Z dalších dědičných korunních zemí mocnářství pocházelo 19 obyvatel (z toho 14 z Vídně a Dolních Rakous), stejný počet byl z Uher, ponejvíce z dnešního Slovenska. 29 osob se narodilo v cizině, evážně v Německu (Prusko, Slezsko, Lippe, Durynsko). PŮVOD OBYVATEL NAPAJEDEL V R Zaměstnání obyvatelstva Z více než 3000 ítomných obyvatel byla výdělečně činná ibližně jedna třetina obyvatel (1116 ob.) Srovnáme-li tento počet s demografickou strukturou obyvatel, zjistíme, že z osob v ekonomicky aktivním věku (16 až 60 let), kterých bylo 1750, bylo výdělečně činných dvě třetiny. Pouze odhadujeme, že z mužů v ekonomicky aktivním věku bylo činných mezi 85-90%, u žen maximálně 30-40%. PŘÍTOMNÉ OBYVATELSTVO PODLE ZAMĚSTNÁNÍ Výdělečně Rodinní Celkem činní íslušníci V průmyslu a živnostech z toho obchodní živnosti V zemědělství, lesnictví Ve služeb. poměru (sloužící) Úředníci, učitelé, duchovní Samostatní, penzisté, lékaři Nádeníci Celkem a) zemědělství a lesnictví Zemědělskou výrobou jako hlavním zdrojem obživy se zabývalo asi 17% všech výdělečně činných obyvatel. Vysoký podíl zemědělců byl mezi původním lánovým obyvatelstvem plných 75% xii

13 půlláníků, čtvrtláníků, ale i podsedníků, provozovalo zemědělství jako své hlavní povolání. Mezi domkaři ale klesá podíl zemědělců pod jednu dvacetinu. Je to logické, uvědomíme-li si, že jen velké hospodářství (v podmínkách úrodné Moravy od 5 ha výše) bylo soběstačné, pokud se týká zajištění obživy hospodáře a jeho rodiny. Vedle rolníků se uvádí v městečku i jeden rybář a pouze jeden vinař. PODÍL ZEMĚDĚLSKÝCH A ŽIVNOSTENSKÝCH USEDLOSTÍ Počet Hlavní zdroj obživy Procentuální podíl usedlostí, v nichž je obydlených hlavním zdrojem obživy usedlostí zemědělství živnost zemědělství provozování živnosti půllány čtvrtlány % 17% podsedky % 21% domkaři % 52% celkem % 40% V těchto číslech nejsou uvedeny nádenické domácnosti, rodiny státních a velkostatkářských úředníků a služebníků, samostatné osoby, či železniční zřízenci, o nichž bude řeč později. Výše uvedená tabulka uvádí, jak se snižující se velikostí zemědělské usedlosti roste počet těch, jimž obdělávání půdy nemohlo zajistit řádné živobytí, a proto buď sami provozovali nějakou živnost nebo byli na ní z větší míry závislí tovaryši, pomocníci, učni. Největším zaměstnavatelem v Napajedlích byl velkostatek. V roce 1867 na celém panství vyplácel celkem 208 osob formou platů a mezd, důchodů, apanáže či penzí. 12 Vlastní velkostatek byl rozdělen do dvou správ, napajedelské a otrokovické. 13 Napajedelská správa zaměstnávala 47 osob na dvorech v Napajedlích, na Prusínkách, v Topolné, Halenkovicích a v Sušicích. V Napajedlích se nacházel hospodářský dvůr velkostatku v sousedství zámku, druhý byl na Prusínkách. Ředitelem celého velkostatku a zároveň napajedelské správy byl Jan Diebl, nar v Uh. Hradišti. Dalšími úředníky byli důchodní Ludvík Ritter z Kvasic, kontrolor Ignác Schleps z Břeclavi, Emanuel Gentner 14 od Čáslavi, adjunkt Viktor Matzner z Jaroměřic, a praktikant Arnold Hüttig z Haňšpachu. Velkostatek dále zaměstnával tři písaře (Fr. Danček z Bělova a Julius Kamenek z Biskupic u Brna a Josef Grohman z Kroměříře), hlídače Josefa Popelku a dráby Františka Kříže a Josefa Círka. Významné bylo i místo ovčáckého mistra, které vykonával František Lichtblau z Bohdalic. Od napajedelské správy byl oddělen vrchnostenský lesní úřad, v jehož čele stál hraběcí forstmistr František Drápal z Tovačova, jemuž pomáhali revírník František Roit z Chlumu v Čechách, myslivci Karel Granc a Antonín Sander a písař Adalbert Bartusch. Měl celkem 30 zaměstnanců a navíc dával práci desítkám nádeníků či pomocníků i práci v lese. Dalšími odbory velkostatku byly stavební úřad se 4 osobami, cukrovar s 11 pracovníky a pivovar s 10 zaměstnanci. b) průmysl a živnosti V polovině 19. století se začal původně evažující zemědělský charakter Napajedel pomalu měnit. Přes 40% všeho obyvatelstva Napajedel v roce 1869 bylo zaměstnáno v průmyslu a živnostech. V Napajedlích v té době již bylo několik průmyslových podniků. V rámci velkostatku pracoval jeden z nejstarších cukrovarů na Moravě. Byl založen již v roce V roce 1869 zaměstnával 8 stálých zaměstnanců a v době cukrovarnické kampaně nabíral další pracovníky z početné řady napajedelských nádeníků. Zpracovával cukrovou řepu, pěstovanou na 12 Sova, Osudy bývalého napajedelského panství z let 1750 až 1935, Kroměříž 1937, str Obě správy byly opět sloučeny v jednu od r Emanuel Gentner, nar. 1840, syn mlynáře ze Žleb. xiii

14 polích velkostatku, ale nakupoval ji i od rolníků z celého širokého okolí. Vyráběl se jak surový cukr, tak součástí cukrovaru až do r byla i rafinérie. Kolem roku 1870 se zpracovávalo es 1 mil. centů řepy, z nichž se vyrobilo kolem 100 tis. centů cukru. 15 Ředitelem cukrovaru až do roku 1873 byl zkušený Petr Sudek z Prahy. 16 Většinu spolupracovníků si ivedl zdaleka. adjunkta Klementa Mandlbleie, jenž pocházel od Opavy, strojníka Františka Kliera z Oseka u Duchcova a půdmistra Jana Finka 17 z Bělohradu. Druhým podnikem velkostatku byl pivovar. Výroba piva se v Napajedlích ipomíná již roku 1607, avšak skutečný rozvoj pivovarnictví nastal až íchodem Stockaů. Pivovar se nacházel v komplexu panských budov mezi Kaplí a středem městyse. V roce 1865 byl estavěn na parní pohon. Ze starého pivovaru zůstalo jen obydlí pro sládka a lékaře, bednárna s obydlím a sýpka. 18 V 70. letech měl průměrný roční výstav kolem 13 až 15 tis. věder piva. 19 Jeho správcem byl Rudolf Grohmann, rodem ze Zdounek. Před íchodem do Napajedel působil pravděpodobně v pivovaře v Šebetově u Boskovic, odkud išel na pokyn hraběnky Strachwitzové. Z Knínic, které leží v sousedství Šebetova, odkud pocházela Grohmanova manželka, se dostal do Napajedel i jeho bratranec Josef Valtus, jenž zde vykonával práci účetního. Druhého bratrance, Josefa Grohmanna ve funkci písaře si dovedl z Kroměříže. Vrchním sládkem pivovaru byl Jan Schamberger z Plzeňska. Rovněž ani jeden z šesti sladovnických pomocníků, kteří byli v pivovaře zaměstnáni, nepocházel z Moravy. Osazenstvo pivovaru doplňoval bednářský mistr Vincenc Zapletal z Brodku u Prostějova se čtyřmi pomocníky. Na pravém břehu Moravy pracovala také vrchnostenská cihelna. Cihlářem v ní byl Josef Sauermann, Němec, který nedlouho ed rokem 1869 išel se svou rodinou z vesnice Brake v dalekém kraji Lippe i řece Veseře v severovýchodním Německu. Při cihelně byla ještě kovárna a kamenická dílna, v níž byli zaměstnání synové panského ovčáka Lichtblaua. V roce 1865 byla postavena na náklady obce také obecní cihelna. Jejím správcem byl obecním výborem zvolen Josef Šebestík (č.p. 456) a po něm její správu evzal r Antonín Lubinka. Ve sčítacích operátech se uvádí asi 16 dělnic a jeden dělník v blíže nespecifikované továrně. Domnívám se, že mohlo jít o výrobnu sýrů, kterou r v Napajedlích založil polenský podnikatel Karel Varhánek. Napajedelský závod vyráběl v 60. letech všeliké sýry na způsob cizozemských 20. O dalších osudech továrny není nic známo, ale pravděpodobně r ještě pracovala. Někde na edělu mezi průmyslovou výrobou a řemeslnou provozovnou byla koželužna Mořice Zwillingera v severní části městečka v č.p Zwillinger pocházel jako většina napajedelských Židů z Holešova a do Napajedel išel po roce Ve své dílně, odkud se do dálky linul zápach z činěných kožek, zaměstnával jednoho tovaryše a šest pomocníků. Při Moravě, v místech, kde zleva itékal do řeky bezejmenný potůček z Boříčku, stály tři stavení Dvořákova mlýna, pily a strojírny. Nájemcem panského mlýna byl mladý, svobodný důstojník 62. pěšího pluku a zároveň mlynářský mistr Karel Dvořák z Moravského Krumlova, který zde hospodařil se svou sestrou Johannou a bratrem Kilianem 21. Ve mlýně pracovalo v roce 1869 osm tovaryšů a dva pomocníci. V době Dvořákovy neítomnosti vedl mlýn stárek František Remeš z Jeseníka nad Odrou. 15 Zemek a kol., Napajedla, minulost a současnost města, Napajedla 1972, str. 85. Naproti tomu V. Sova, Dějiny Napajedel a blízkého okolí, Uh. Hradiště 1928, na str. 65 uvádí zcela jiná čísla: Podle něj v kampani 1876/1877 bylo zpracováno 178 tis. q řepy a vyrobeno 23 tis. q cukru. 16 V. Sova, 1937, str. 220, uvádí jméno správce cukrovaru jako P.C.Schiedeck, po němž nastoupil v r Julius Sukup, syn prvního správce Aloise Sukupa. 17 V r byl vystřídán Karlem Müllerem. 18 V. Sova, 1937, str V roce 1875 se uvádí roční výstav 19 tis. hl piva srv. Zemek a kol.,1972, str OSN XXVI, str V r byl Kilián Dvořák, v křestní matrice uváděný jako syn mlynáře v Malenovicích, již ženatý s Ludvikou Maruštíkovou, dcerou býv. mlynáře v Napajedlích. xiv

15 V č.p. 183 se nacházela panská palírna, kterou vrchnost od počátku 19. století pronajímala. Od roku 1835 byla pronajata familiantu z Lipníka n.b Davidu Hermannovi, uváděnému také pod jménem Hermann Grünbaum,. V roce 1869 hospodařila v palírně Františka Grünbaumová, jeho vdova. 22 Významnou úlohu v hospodářství Napajedel po staletí hrály řemeslné cechy, které se po r eměnily v živnostenská společenstva. Napajedla byla vždy zemědělským městečkem, avšak velká část jeho obyvatel si vypomáhala provozováním řemeslné výroby. Přes 400 obyvatel a dvojnásobný počet členů jejich rodin bylo závislých na některém z řemesel. Řemeslo provozovalo jako hlavní způsob obživy 9 pololáníků a čtvrtláníků a 26 podsedníků. Mezi domkaři bylo řemeslníků již více než jedna polovina Nejvíce v Napajedlích bylo zedníků es stovku. Nepůsobila zde ale ještě ani jedna zednická či stavební firma. Zedníci byli tovaryši či pomocníci, kteří chodívali za prací do okolních měst, do Vídně i Uher. Jejich manželky v létě pracovaly na kousku pronajatého pole, či chodily na panské. Sami zedníci měli práci většinou jen es léto, a tak es zimu zvyšovali počet místní chudiny a protloukali se, jak se dalo. ŽIVNOSTI V NAPAJEDLÍCH V R (POČET FIREM MISTRŮ A CELKOVÝ POČET ZAMĚSTNANCŮ) živnost mistři zaměstnanci živnost mistři zaměstnanci Barvíř 1 3 Malíř 1 Bednáři 2 4 Mlynář 1 10 Cihlář 1 1 Obchodníci 9 Cukrář 1 Ševci Fotograf 1 Pekaři 3 9 Hodinář 1 Provazník 1 Hostinští 9 Puškař 1 Hrnčíři 1 3 Řemenář 1 1 Hrstkařka 1 Řezníci 6 9 Klempíř 1 5 Sedlář 1 2 Kloboučníci 2 3 Sklenář 1 1 Knihař 1 1 Soustružník 1 Koželuh 1 7 Stolaři Koláři 3 5 Tesaři 8 14 Kominík 1 2 Trafikantka 1 Kováři 7 8 Výtažný 1 1 Kožešníci 3 3 Zámečníci 7 11 Krejčí Zedníci 102 Celkem Nejpočetnější živnosti tvořili tradičně ševci a krejčí. Vedle krejčích si šitím vydělávaly v městečku i 22 švadleny a dvě krajkářky. K této skupině řemeslníků se řadili dále tři kožešníci (bratři Jan (č.p.12) a Josef (č.p.390) Silnuškovi a Antonín Vaculík z č.p. 9) a dva kloboučníci (Konrád Odstrčilík v č.p. 59 a František Tomaštík č.p. 85). Nejvýznamnější a jednou z nejstarších živností bylo řemeslo řeznické. Řezničtí mistři Ludvík Havránek (č.p. 89), Vincenc Sedláček (č.p. 107), Dominik Úředníček (č.p. 500), Jan Lorenz (č.p. 272), František Kohn (č.p.434) a Antonín Mezírka (č.p. 204) patřili k nejbohatším obyvatelům Napajedel. Pekařské řemeslo provozovali Josef Bureš (č.p.100), Alois Beneš se svými třemi syny (č.p.454) a František Janiš (č.p.503). Cukrovinky vyráběl Johann Hasse, původem z Birkenbrucku (dnes Brzeznik u Boleslawiece) v Dolním Slezsku. 22 V. Sova, 1937, str Podle Sovy se Grünbaumova manželka jmenovala Lisetta Haasová, za jejíž věno byla palírna koupena. xv

16 K významným řemeslníkům se v městečku počítali stolaři, tesaři, bednáři a koláři. Pro napajedelské rolníky pracovali sedlář, řemenář, košíkář a provazník. Strojírenská řemesla zastupovalo sedm zámečnických mistrů a jeden soustružník. Přítomnost puškaře Josefa Plašila, který se do Napajedel istěhoval až ze Solnice pod Orlickými horami, je ekvapující jen dotud, než si uvědomíme, že myslivost byla už tehdy v Napajedlích velmi populární. Poměrně rozvinutou strukturu řemesel doplňovali hodinář (Klement Strčálek, č.p. 505), malíř pokojů (Ignác Polášek z Uherského Brodu, č.p. 88), kominík Hynek Poslušný z Malenovic (č.p. 120), a knihař Antonín Barvič, jenž pocházel ze Zlína (č.p.422). Většina řemeslníků měla v domě krámek, kde prodávali své výrobky. Řezníkům sloužily masné lávky, které se nacházely i ulici z městečka ke Kapli. Obchod se smíšeným zbožím, textilem a dalšími výrobky byl plně v rukou napajedelských židů. V čísle 69 měl obchod Samuel Wolf, vedle něj v č.p. 70 Izák Mayer, v č.p. 97 Karel Singer, v č.p. 223 bydlel obchodník se smíšeným zbožím Löbl Štern a v č.p. 229 Hermann Braun. Dalšími obchodníky byli Jan Sedláček z Uher. Brodu (č.p. 91) a Markus Meitner z Přerova (č.p. 110). Vedle fary dodnes stojí budova ubytovacího hostince, který patřil velkostatku. Jeho nájemce František Cibulka, jenž išel do Napajedel z Přerova, vedle pohostinství provozoval i obchod. Obchodní firmu s vejci a sýrem vedl Michal Gerka. S vápnem ve velkém i malém obchodoval Petr Dostál, s kůžemi Adolf Nussbaum. Obchodní síť doplňovala hrstkařka (prodávala edevším potraviny, obilí, kroupy aj. v malém, po hrstích) Marie Steinhardt a trafikantka vdova Marianna Kostová. V roce 1866 se v Napajedlích ipomíná 10 hostinců. 23 Podle popisních archů se dopočítáme 9 hospod. Bývalý Kedrušův hostinec č.p. 63 měl v nájmu r Jan Gabrhelík, nar v Halenkovicích. Zájezdní hostinec č.p. 65 (tzv. hrubá hospoda) byla v nájmu Jakuba Poláška (nar v Olomouci). V čísle 102 byl hostinec Havránkův, kde již léta hospodařil starý František Havránek (nar. 1809). O pár domů dále v podsedku č.p. 109 se nacházel hostinec Františka Minaříka. Na opačné straně ulice v domě č.p. 154 byl hospodským Antonín Roch, původem ze Zlína. Bývalá panská pekárna v č.p. 212 byla eměněna na hostinec a později na hotel, jehož nájemcem se uváděl František Cibulka z Přemyslavic u Přerova. Za drahou v budově lázní (č.p. 346) byl hostinec, jehož nájemcem byl Ferdinand Šolc. Pod Kalvárií v dnešní Žerotínově ulici stálo řeznictví a hostinec Františka Kohna (nar. 1800). Jako hostinský se ve sčítacích arších uvádí i Karel Letocha v č.p Jde o dům v Bartošově ulici, který byl postaven pravděpodobně až po roce Jestli v něm byla hospoda, či Letocha vedl v nájmu hostinec v jiném domě, nemůžeme posoudit. c) státní úředníci, soukromníci, církevní a školní správa Třetí velkou skupinou obyvatelstva byla skupina státních a panských úředníků, učitelů, duchovních, lékařů, samostatných osob a lidí na penzi. Jistě ve velké míře tato skupina osob ovlivňovala kulturní a duchovní vývoj v Napajedlích. Od roku 1850 byla Napajedla sídlem soudního okresu, který byl původně částí politického hejtmanství holešovského. V letech 1855 až 1868 byly politické okresy zrušeny a místo nich politickou správu vykonávaly smíšené okresní úřady v sídlech soudních okresů. Tento systém se však neosvědčil, a proto od r se opět zavedla dvojí systém soudních a politických okresů. Od tohoto roku napajedelský soudní okres společně s hradišťským a ostrožským vytvářel politický okres uherskohradišťský, kam po právu náležel, spíše než do Holešova. Nejvyšším úředníkem v Napajedlích byl od r okresní soudce dr. Josef Jahn, padesátiletý vdovec, původem z města Hranic. 24 Při okresním soudě dále působil adjunkt (praktikant) Ferdinand 23 V. Sova, 1937, str V roce 1872 jej vystřídal soudce Emanuel Weidenhoffer z Německého Brodu, bratr Fanny Weidenhofferové, velké lásky Karla Havlíčka Borovského Soudce Weidenhoffer byl otcem dr. Emanuela Weidenfoffera (1874 Napajedla 1939 Salzburg), významného rakouského národohospodáře a novináře, poslance říšského sněmu v letech , poslance rakouského parlamentu od r. 1923, ministra financí Rakouské republiky v letech , odpůrce nacismu a neohroženého bojovníka za mír. xvi

17 Šimeček z Vyškovska a agendou pozemkového vlastnictví se zabýval František Sysel, jenž pocházel z Čankovic na Chrudimsku. Odborný personál doplňovali písař Ferdinand Wolf, prostějovský rodák, a kancelisté kurovický Jan Hubík a Valentin Šmolka (Smolka) z Kylešovic na Opavsku. Vedle okresního soudu v Napajedlích pracoval i berní úřad, jenž dohlížel nad vybíráním a účtováním ímých a neímých daní a poplatků. Mimo správu daní bylo úřadu svěřeno ještě vedení okresního katastru, rozvrhování pozemkové daně a částečná péče o dobývání dlužných veřejných částek. V čele napajedelského úřadu stál c.k. berní, jímž byl Josef Haraschin ze Brumovic u Krnova. K dispozici mu byli berní kontrolor Eduard Matoušek z Velké Bíteše, oficiál Jan Wolf z Brna, asistent Antonín Šnajbr (nebo Šnajdr) a úřední sluha Václav Gutmann (Kutman). 25 Dalším veřejným činitelem v Napajedlích byl c.k. notář Josef Slavík z Holešova, který sepisoval a vydával veřejné listiny svědčící o nejrůznějších právních skutečnostech a jednáních, zajišťoval jejich úschovu a ijímal k úschově nebo dalšímu postoupení peníze a cenné papíry. Spolupracoval s okresním soudem, zastupoval strany ed státními úřady a mohl rovněž působit jako obhájce ve věcech trestních. K ruce mu byl výkonný solicitátor Josef Přikryl, rodem z Kroměříže. Místo napajedelského poštmistra v době sčítání bylo neobsazeno. Poštmistr, Josef Šlossar z Hranic totiž nedlouho edtím odjel, a jak se zdá, natrvalo, do Ameriky. V Napajedlích zůstala jeho manželka Marie, syn Josef a dcery Amálie a Augustýna, která byla provdána za berního oficiála z Ostravy Jana Wolfa. 26 Na poště pracoval expedient Josef Jan Wellech, Šlossarův krajan z Lipníka a praktikant Jan Chorynský, pravděpodobně íbuzný Šlossarů, jakož i telegrafista Jan Jandl. Velký význam pro Napajedla měla železniční dráha, tzv. Severní dráha císaře Ferdinanda, vedoucí z Vídně do haličského Krakova. Práce na železniční stanici a i údržbě a dozoru trati poskytovala obživu několika desítkám napajedelských obyvatel. Na elomu 60. a 70. let došlo k rozšíření železnice o druhou kolej (stavba byla dokončena r. 1872). Přednostou napajedelské stanice dráhy byl Franz Frolbach, moravský Němec od Svitav. 27 K ruce mu byli úředníci Alois Knor z Brna a vídeňák Josef Waindl, dále účetní Hrbáček, expeditor František Hubík, syn kancelisty Jana Hubíka, skladník Josef Klimeš a dva sluhové, Zmrzlík a Hromádka. K napajedelské stanici íslušeli ještě další tři dozorci, sedm hlídačů, 9 strážných a dva železniční učni. K napajedelské inteligenci patřili dále duchovní a učitelé. Děkanem rozsáhlého napajedelského děkanátu byl šedesátiletý farář František Fadrus, rodem z Bojkovic. V Napajedlích nastoupil r po d.p. Erichu Lammelovi. 28 Druhým duchovním byl tehdy pětatřicetiletý kooperátor Hynek Sauer ze Zvole u Zábřeha na Moravě, pozdější významná napajedelská osobnost 29. Pravděpodobně zámeckým kaplanem byl Alois Linhart z Třebovic u České Třebové. Děkan Fadrus byl zároveň i nejvyšším edstaveným napajedelského školního okresu. V Napajedlích byla tehdy pouze obecná škola. Direktorem byl známý Bartoloměj Mannsfeld, kterému vypomáhal 25 Václav Gutmann, nar ve Žďáru nad Sázavou, syn tamějšího lékárníka. V r ve věku 57 let se mu narodil syn Bedřich. 26 Protože se poštmistr Šlossar z Ameriky nevrátil, byl nejpozději r novým poštmistrem jmenován Jan Wolf manžel Šlossarovy dcery a berní oficiál v Moravské Ostravě. Wolf byl pravděpodobně synem c.k. berního v Holešově. 27 Již počátkem roku 1870 byl vystřídán Antonem Hafnerem, rakouským Němcem z Korneuburgu 28 V. Prasek, Paměti městečka Napajedel a dědin k panství Napajedelskému ode dávna íslušných, Vel. Meziříčí 1881, str. 177, V. Sova, 1928, str. 91. Fr. Fadrus se stal konsistorním radou a arciknězem. Byl spoluzakladatelem Rolnické záložny v Napajedlích a čtenářského spolku. V r dal opravit kostel a r nechal věž opatřit hodinami. Zemřel r Hynek Sauer se stal kaplanem v Napajedlích r Roku 1884 se stal farářem po d.p. F. Fádrusovi. Byl hlavním zakladatelem Rolnické záložny. xvii

18 Leopold Červenka 30, jenž se později stal ředitelem první měšťanské školy v Napajedlích. Třetím učitelem byl doubravský rodák Josef Fila 31, syn napajedelského podsedníka Jana Fily. Židovská komunita neměla svého stálého rabína, patřila k židovské obci v Uherském Ostrohu, ale v modlitebně naproti kostela byla zřízena škola pro židovské děti. Učili na ní starý Adam Frankl z Kroměříže, ipomínající se v Napajedlích v letech 1860 až 1874 a Jindřich Šmíd z Holešova. Záležitosti obce od nového obecního zřízení v r řídil obecní výbor se starostou. V čele obce tehdy stál Antonín Lubinka 32, který na dobu necelých dvou let ( ) nahradil dlouholetého edchozího starostu Josefa Filu 33. Je zajímavé, že sčítací operáty tyto obecní funkce neuvádějí. Rovněž z operátů se nezvíme složení tehdejšího obecního výboru. Zajímavé je, že nejsou uváděni ani obecní funkcionáři, jako obecní tajemník či policajt-ponocný 34. V Napajedlích tehdy působil pouze jeden zároveň panský i obecní lékař, či spíše chirurg 35 téměř sedmdesátiletý Václav Dadák, nar. r v Ohrazimi na Prostějovsku. Lékárník Josef Jelínek z Hořic provozoval svou praxi v č.p ). Zdravotnický personál doplňovala zkoušená porodní babka Marie Schönová. Na stáří se v Napajedlích usadilo několik penzistů úředníků a důstojníků, vesměs vdovců a vdov. Patřili k nim naíklad Amálie Eberhard a Rozálie Klima, obě úřednice v penzi, Barbora Binarová, uváděná jako vdova po úředníkovi a důstojníci ve výslužbě hejtman Antonín Pynter (nar v Záhřebu), nadporučík František Daniel Derda (nar v Halenkovicích), Karl Jahn (nar v Berouně v Čechách), a poručík Wilhelm Hellmund (nar. r v Gothě), který se do Napajedel zatoulal z neznámých íčin až ze Saska. d) chudina Nádeníci byla kategorie pracovníků, nespecializujících se na žádné výrobní odvětví a živících se íležitostnou prací. Patřili k nejchudší vrstvě obyvatel. V Napajedlích se nádeničením živilo 196 lidí, s íslušníky svých rodin, kteří byli na nich závislí, tvořili ibližně 15% všeho obyvatelstva. Podíl nádeníků byl v Napajedlích velmi vysoký a svědčil o nízké průmyslově-ekonomické struktuře městečka.. 37 Příkladem takových nejubožejších obyvatel, o něž se musela obec starat, byly čtyři evidované žebračky, staré báby Veronika Vrzalová, Barbora Satorová, Barbora Kubíčková a slepá, sotva dvacetiletá Josefa Kovaříková. Mezi obyvateli byly dvě hluchoněmé osoby (nádeník František Lubinka a sluha na starém zámku František Přikrylek). Jan Odstrčilík z č. 372 byl oficiálně uznaným vojenským patentálním invalidou. Cílem této práce bylo ukázat možnosti využití výsledků sčítání lidu pro sociálně-demografický ehled stavu obyvatelstva v jednotlivé obci. Popisní archy jsou i důležitým pramenem pro genealogii. Je mi jasné, informace, které archy poskytují, jsou v jednotlivostech neesné, ale v celku vzniklé omyly, 30 Leopold Červinka, rodák z Droždína u Olomouce, působil v Napajedlích do konce března Vrátil se v r a až do byl ředitelem zdejší měšťanské školy. 31 Josef Fila, pozdější podučitel v Uherském Ostrohu, kde i zemřel. 32 Antonín Lubinka, podsedník z č. 240, nar Josef Fila, podsedník z č. 57, nar Starostou byl v letech a ). Prasek, 1881, str. 128, Zemek, str František Zelík, domkař z č. 94 je uváděn jen jako policejní sluha. 35 Podle V. Sova, 1928 str. 103 od r působil v Napajedlích lékař dr. J. Jelínek, od r 1872 kroměřížský dr. František Navrátil. 36 Podle V. Sova, 1928, str, 103 první lékárna byla zřízena r v č.p. 63. Lékárník Josef Jelínek, který působil v Napajedlích od r až do r. 1910, ji emístil do domu č.p. 90 a od r byla umístěna v č.p Fialová a kol., Dějiny obyvatelstva českých zemí, Praha 1996, str Podíl nádeníků v Rakousku- Uhersku r byl 8%, zatímco na. v Německu pouze 1%. xviii

19 chyby a neesnosti neekračují statistickou chybu a podávají poměrně esný obraz společnosti, či lépe řečeno dané komunity v určitém časovém okamžiku. Na druhé straně obraz, který výsledky jednotlivých sčítání mohou podat, je na rozdíl od matričních údajů, statický. Pro zachycení dynamiky vývoje společenské struktury je nutné zpracovat výsledky dalších sčítání, provést jejich následnou syntézu v období od roku 1850 až do roku 1910 minimálně a stanovit základní trendy společenského vývoje Napajedel v tomto období. xix

20 Příloha 1: Přehled původu napajedelských obyvatel podle soudního okresu a obce narození Soudní okres Počet ít. obyv. Soudní okres Počet ít. obyv. obec Napajedla ,8% Lipník 13 0,4% s.o.nap ,7% Přerov 13 0,4% Kroměříž 84 2,8% Klobouky 9 0,3% Holešov 53 1,8% Šternberk 8 0,3% Hradiště 44 1,5% Břeclav 7 0,2% Brod 29 1,0% Vsetín 7 0,2% Hranice 21 0,7% Blansko 6 0,2% Vizovice 21 0,7% Boskovice 6 0,2% Kojetín 19 0,6% Krumlov 5 0,2% Ostroh 19 0,6% Kostelec n.orl. 5 0,2% Zdounky 19 0,6% Jindř. Hradec 5 0,2% Olomouc 16 0,5% České Budějovice 5 0,2% Brno 14 0,5% Místek 4 0,1% Litovel 14 0,5% Strážnice 4 0,1% Prostějov 14 0,5% Kouřim 4 0,1% Místo narození Soudní okres Místo narození Soudní okres Kvítkovice Napajedla 63 Oldřichovice Napajedla 7 Otrokovice Napajedla 44 Blansko Blansko 6 Pohořelice Napajedla 39 Březolupy Hradiště Uherské 6 Holešov Holešov 31 Moštěnice Kroměříž 6 Halenkovice Napajedla 31 Bzenec Ostroh Uherský 6 Žlutava Napajedla 30 Vsetín Vsetín 6 Tlumačov Napajedla 21 Zlámanec Brod Uherský 5 Zlín Napajedla 20 Doubravy Brod Uherský 5 Malenovice Napajedla 15 Břeclav Břeclav 5 Bohuslavice Napajedla 15 Sušice Hradiště Uherské 5 Kroměříž Kroměříž 14 Hranice Hranice 5 Olomouc Olomouc 13 Kojetín Kojetín 5 Kvasice Kroměříž 12 Trubelice Litovel 5 Hulín Kroměříž 11 Otaslavice Prostějov 5 Brno Brno 10 Zborovice Zdounky 5 Bílovice Hradiště Uherské 10 Zdounky Zdounky 5 Spytihněv Napajedla 10 Pustějov Bílovec 5 Topolná Napajedla 10 J. Hradec Hradec Jindřichův 4 Šarovy Napajedla 9 Zásmuky Kouřim 4 Březnice Napajedla 9 Šebetov Boskovice 4 Lhota u Mal. Napajedla 9 Vel. Ořechov Brod Uherský 4 Veselí Ostroh Uherský 9 Uherský Brod Brod Uherský 4 Vizovice Vizovice 9 Bělov Kroměříž 4 Uherské Hradiště Hradiště Uherské 8 Místek Místek 4 Skalička Hranice 8 Salaš Napajedla 4 Tovačov Kojetín 8 Sazovice Napajedla 4 Lipník Lipník 8 Přerov Přerov 4 Záhlinice Holešov 7 Vlkoš Přerov 4 Litovel Litovel 7 Žerotín Šternberk 4