R E G I O N A L S U S T A I N A B L E E N E R G Y P O L I C Y. Regionální mapa obnovitelných zdroju energie. 1. Půdní fond. Červenec 2012 Praha

Transkript

1 R E G I O N A L S U S T A I N A B L E E N E R G Y P O L I C Y Regionální mapa obnovitelných zdroju energie 1. Půdní fond Červenec 2012 Praha w w w. r e s t e p. c z

2 Úvod Půda má kromě produkce plodin mnoho dalších funkcí (transformace živin, filtrace vody, produkce biomasy, prostředí půdního edafonu apod.) a její přítomnost je jednou ze základních podmínek života na Zemi. Zdroj:

3 Metodologie Metodiku výpočtu zpracovala Česká zemědělská univerzita (ČZU) spolu s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy(vúmop, v.v.i.) Pravidla produkce biomasy musí zohledňovat místní podmínky a zásady správné pěstební praxe. Zpracování problému je rozděleno do třech fází: 1) Kvantifikace potenciálu krajiny 2) Kvantifikace limitů pro udržitelný rozvoj 3) Parametrizace výstupů

4 Metodologie Základem je katalog vhodných plodin a dřevin s ohledem na potravinovou a energetickou bezpečnost Katalogizovány všechny významné a relevantní plodiny a dřeviny jak pro produkci potravin, tak pro energetické účely Katalog obsahuje: údaje o výnosu plodin a dřevin na základě nové metodiky využívající systému BPEJ, základní produkční charakteristiky(fyzikální vlastnosti půdy, klimatické faktory, produkční faktory, charakteristika porostu a jeho bonitace), degradační dispozice plodin a dřevin Konkrétně: Hlavní/Vedlejší produkt, Výnos biomasy, Výhřevnost, Produkce energie, Možnosti využití, Omezení GAEC a další

5 Schéma řešení

6 R E G I O N A L S U S T A I N A B L E E N E R G Y P O L I C Y Regionální mapa obnovitelných zdroju energie 2. Půdní fond rizika a degradace Červenec 2012 Praha w w w. r e s t e p. c z

7 Úvod Půda má kromě produkce plodin mnoho dalších funkcí (transformace živin, filtrace vody, produkce biomasy, prostředí půdního edafonu apod.) a její přítomnost je jednou ze základních podmínek života na Zemi. Zdroj:

8 Metodologie Příprava a zpracování prostorových dat o stavu půdy z hlediska degradačních procesů a rizik, které potenciálně hrozí v důsledku jejich působení a zpracování prostorových dat míry ohrožení z hlediska kvality půdy, zejména při nekontrolovaném prosazování některých energetických plodin. všechny vrstvy v této kategorii jsou vrstvami VÚMOP

9 Metodologie 2.1. Degradovaná půda dnes Trvale zamokřené půdy - podle HPJ Periodicky zamokřené půdy podle HPJ Plochy vysýchavých půd a půd ohrožených nedostatkem vláhy

10 Metodologie 2.2 Degradovaná půda rizika Pedokompakce: potenciální zranitelnost spodních vrstev půdy utužením potenciální zranitelnosti ornice a podorničí Acidifikace: Potenciální zranitelnost půd acidifikací Vodní eroze: Erodovatelnost půdy vyjádřená K faktorem Přípustná ztráta půdy vodní erozí s ohledem na dlouhodobé zachování funkcí půdy a její úrodnosti Maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace (Cp) Potencionální ohroženost zemědělské půdy vodní erozí vyjádřená dlouhodobým průměrným smyvem půdy Větrná eroze: Potencionální ohroženost zemědělské půdy větrnou erozí Potencionální ohroženost orné půdy větrnou erozí Dehumifikace: Průměrný obsah humusu v půdě Znečištění půdy: -??? plochy obtížně zpracovatelných půd

11 Metodologie 2.3 Degradovaná půda doporučení plochy vhodné pro výstavbu vodních nádrží stanovištní a půdní podklady pro zatravňování stanovištní a půdní podklady pro zalesňování

12 R E G I O N A L S U S T A I N A B L E E N E R G Y P O L I C Y Regionální mapa obnovitelných zdroju energie 3. Lesní těžební zbytky Červenec 2012 Praha w w w. r e s t e p. c z

13 Úvod Lesní těžební zbytky (LTZ) vznikají v průběhu těžby kulatiny (surové kmeny s průměrem nad 7cm) jedná se o větve a stromové vršky s průměrem do 7cm. Zdroj:

14 Úvod Plocha lesa v ČR je ha (32,8 % rozlohy ČR) Teoretická produkce LTZ činí t Tato produkce má energetický potenciál GJ Zdroj: ÚHUL Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem

15 Metodologie Metodiku výpočtu zpracoval Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHUL) Zpracování problému je rozděleno do dvou fází: 1) Kvantifikace LTZ vhodných pro energetické účely 2) Určení potenciální vhodnosti odběru LTZ Dle aktuálních lesních hospodářských plánů (LHP) je provedena analýza výhledů mýtních těžeb a přepočtem je vyjádřeno odpovídající množství LTZ Zpracovány dvě varianty: 1) Varianta 1 vyjadřuje dostupné množství LTZ, kdy jsou vyloučeny lesy nevhodné z hlediska legislativy. Nezahrnují lesy ochranné a lesy 1. zón národních parků (NP), 1. zón chráněných krajinných oblastí (CHKO), národních přírodních památek (NPR) a přírodních památek (PR). 2) Varianta 2 (BIO) snižuje dostupné množství LTZ z varianty 1 tím, že vybírá pouze určité typy lesů jako vhodné k odebírání lesních zbytků. K legislativním omezením se přidávají omezení environmentální a technická a vybírají pouze určité soubory lesních typů (SLT), které by neměly být negativně ovlivněny odebíráním LTZ.

16 Metodologie Pro dlouhodobou predikci lze vycházet z celonárodního průměru produkce LTZ 0,45 t/ha lesního porostu Pro detailnější pojetí jsou lesní porosty děleny do třech kategorií rizik odběru LTZ (není součástí výstupu) Riziko přijatelné Riziko podmíněně přijatelné Riziko nepřijatelné

17 Vstupní data SLT (ÚHUL) LHP (ÚHUL) Vyloučení využití lesů s legislativním omezením Vyloučení využití lesů s environmetálním omezením Výměra lesů (ÚHUL) Dlouhodobá produkce LTZ

18 Výstupní data RESTEP Provozní hledisko - realná dostupnost hmoty v daném roce Územní V1 Sušina V1 Nehroubí V1 Hmotnost V1 Výhřevnost BIO Sušina BIO Nehroubí BIO Hmotnost BIO Výhřevnost Délka cest Hustota cest Vzdálenost Kvalita pokrytí Investiční hledisko-dlouhodobá predikce jednotka katastr [tsuš] [m3] [t] [GJ] [tsuš] Celkem k.ú xxx xxx xxx xxx xxx xxx xxx xxx xxx xxx xxx xxx [m3] [t] [GJ] [m] [m/ha] [m] % hmotnost Výhřevnost les (ha) využití LTZ (t) (GJ) ,5 xxx 10(ha) x 1(-) x 0,45(t/ha) x 12(GJ/t) = 54 GJ

19 R E G I O N A L S U S T A I N A B L E E N E R G Y P O L I C Y Regionální mapa obnovitelných zdroju energie 4. Rychle rostoucí dřeviny Červenec 2012 Praha w w w. r e s t e p. c z

20 Úvod, Problematika RRD RRD záměrné pěstování především, topolů a vrb na vhodných zemědělských plochách a trvalých travních porostech pro produkci biomasy jako OZE Rozhodující pro výběr vhodné plochy jsou trofické, hydrické, klimatické podmínky, dosažitelnost plantáže a místo spotřeby biomasy Klady: Zápory: - stabilní dodávky - náročná příprava - 7 obmytí po 3 letech - skladovací prostory - technická zvládnutelnost - vyšší vstupní investice - možnost skladování - nejisté dotace - podporuje stabilitu krajiny

21 Pěstování RRD a zkušenosti ze světa Světový pěstitelé a výnosnost[t(suš)/ha/rok]*: Velká Británie(9-15), Švédsko (10), Irsko (13) - velmi záleží na místních podmínkách (podnebí, půda, klon RRD ) - doporučený roční úhrn mm - pro výsadbu je vhodná plocha 5 ha a více z logistických důvodů - optimální ph se pohybuje mezi 5,5-7 - malé pozemky jsou hůře dostupné pro techniku - rychlost sklizně se pohybuje 4-6 ha/den - suchý 1kg biomasy obsahuje cca 19 MJ energie *Reference: Short Rotation coppice willow- best practicece guidelines, Ireland (2011) Best practice guidelines for applicants to Defra s energy crops scheme (2004) Willows for energy and phytoremediation in Sweden

22 Metodologie kód BPEJ pro ČR Klimatický Region (KR) Hlavní Půdní Jednotka (HPJ) sklon a expozice skeletovitost a hloubka půdy X.XX.XX HPKJ hlavní půdně klimatická jednotka

23 Metodologie ACTA PRUHONICIANA (VÚKOZ), Havlíčková, Weger, podle HPJK se determinuje výnosnost v zájmovém území dle tabulky průniků klimatického regionu (KR) a hlavní půdní jednotky (HPJ)

24 Metodologie HPKJ rozděleno do 6 tříd výnosnosti * Čísla vychází z výnosů biomasy doporučených klonů RRD podle tabulky VÚKOZ

25 Limitující podmínky pro RDD Sklonitost limitující pro techniku a míru obdělávání, zvyšuje náklady pěstitele (u velkých plantáží podíl mechanizovaných prací až 90%!!!) Expozice souvisí s KR, např.: u jižního svahu dochází k vysychání půdy což je u RRD nežádoucí Hloubka půdy minimální hloubka po zorání je 40 cm pro sázení řízků Skeletovitost není problém v případě, že nezpůsobuje Vysychání půdy

26 Vstupní data BPEJ (VÚMOP) LPIS (MZe) Tabulka průniků (VÚKOZ) limitující podmínky

27 Výstupní data v RESTEP

28 Předpokládaná podoba výstupu Interaktivní mapa ČR vykreslení zájmového území do tabulky podílu zastoupení jednotlivých skupin výnosu na půdních blocích energetický potenciál cílových skupin výnosu v GJ procentuální podíl plochy v oblasti

29 R E G I O N A L S U S T A I N A B L E E N E R G Y P O L I C Y Regionální mapa obnovitelných zdroju energie 5. Řasy a sinice Červenec 2012 Praha w w w. r e s t e p. c z

30 Úvod do problematiky Řasy- autotrofní formy rostlin žijící ve sladké i slané vodě Sinice autotrofní, prokaryotické organismy princip: při přísunu H2O, CO2 a světelné energie probíhá růst biomasy a produkce O2 produkce biomasy s vysokým podílem škrobu a bílkovin vyžití na výrobu bio olejů a bioetanolu jako OZE, další využití je v potravinářství, kosmetice a odpadovém hospodářství nejvíce probádané v našich podmínkách jsou zelené řasy rodu Chlorella Jedná se záměrnou produkci biomasy ve vymezených oblastech s využitím spalinového CO2

31 Úvod do problematiky Princip produkce biomasy: O2 odpadní CO 2 H2O, nutrienty BIOREAKTOR BIOMASA BIOPALIVA

32 Zkušenosti Zahraničí: - bioreaktory a otevřené vodní plochy Klötze (Německo), Colorado, Hawai (USA) - menší účinnost (vyšší % O2) - délka kultivační sezóny je dána intenzitou slunečního svitu - výhoda probublávání CO2-1t biomasy spotřebuje 1,83t CO2 Reference: Microalgae for biofuels production and environmental applications, Polish Academy of Sciences (2010) U nás: MBÚ AV Nové Hrady - výzkum, trubicové bioreaktory - nižší náklady (50x plocha, 100x produkce) - klima jižních Čech 25-30t/ha za kultivační sezónu 150 dní TERMIZO Liberec (2006), spalovna - sycení bioreaktoru odpadním CO2 - produkce 1 kg suché hmoty spotřebuje cca 2kg CO2 (uvolní 2,5 kg O2)

33 Zkušenosti USA Německo Česká republika

34 Vstupní data bodové zdroje CO2 LPIS (Mze) Intenzita slunečního znečištění (ČHMÚ) svitu (ČHMÚ)

35 Výstupní data

36 Očekávané výstupy Potenciál vyprodukované biomasy v t podle množství a lokalizace bodových zdrojů CO2 na plochu (ha) pro vhodná území

37 R E G I O N A L S U S T A I N A B L E E N E R G Y P O L I C Y Regionální mapa obnovitelných zdroju energie 6. Větrná energie Červen 2012 Praha w w w. r e s t e p. c z

38 Úvod Realizovatelný potenciál větrné energie v ČR je za současných podmínek na úrovni cca 2750 MW instalovaného výkonu. (David Hanslian, Ústav fyziky atmosféry AV ČR )

39 Úvod Rychlost větru stoupá s výškou (v závislosti na drsnosti povrchu) Všeobecně platí, čím větší výška tím silnější a stabilnější větrné charakteristiky. 300 m 100 m Výkon větru stoupá s třetí mocninou rychlosti P=1/2 q.v 3.S 10 m

40 Úvod Využití větrných elektráren je v současnosti vzhledem k účinnosti a dosažitelnosti omezena na střední výšky (cca od 30 do 150 m). V malých výškách je vzhledem k drsnosti povrchu nízká energie větru, navíc značně ovlivněná prostředím (každý strom, budova zvyšují tření => menší potenciál v intravilánu => omezeno na méně výkonné aplikace). Pro velké výšky (cca od 150 m výše) zatím neexistují vyhovující technologie ty jsou ve vývoji

41 Metodologie Samotný výpočet energie větru má svá omezení (problém turbulencí, matematické řešení rovnice proudění apod.) Ústav fyziky atmosféry (ÚFA) provádí výpočet pomocí modelu VAS/WAsP pro výšku 100 m nad povrchem Pomocí stejného modelu je stanovena energie větru v 10 m PROBLEMATICKÉ V této výšce je třeba uvažovat se značným omezením výpočtu (vliv překážek, efektivní povrch atd.) Extrapolace dat z modelu na hladinu 300 m

42 Metodologie 300 m 200 m 100 m 0 m EXTRAPOLACE ÚFA model VAS/WAsP ovlivnění drsností povrchu NUTNÉ MĚŘENÍ Potenciál větru pro výrobu energie ve výšce 100 m (a výše) Vrstva odvozena ze sítě bodů 100 x 100 m (výstup z modelu) Vstupní data = vstupní data do modelu: Meteorologická měření DMT Landuse

43 Očekávané výstupy Vrstva potenciálu větrné energie ve výšce 100 m a 300 m Výstupní hodnoty: Výkon větru (kw) Rozložení rychlosti větru v roce (počet bezvětrných dní) Průměrná rychlost větru (m/s)

44 Vstupní data Hustota výkonu větru ve 100 m v gridu 100 x 100 m Hustota výkonu větru ve 300 m v gridu 100 x 100 m Poskytovatel dat:

45 Výstupní data Území s dostatečným větrným potenciálem pro výstavbu klasických větrných elektráren Potenciál výroby energie z větru ve 300 m na základě specifické technologie Resp. Relativní výroba energie z klasických větrných elektráren na danou plochu

46 R E G I O N A L S U S T A I N A B L E E N E R G Y P O L I C Y Regionální mapa obnovitelných zdroju energie 7. Potenciál energie ze Slunce Červenec 2012 Praha w w w. r e s t e p. c z

47 Úvod V České republice je průměrná intenzita slunečního záření odhadována na kw/m2 za rok. Počet slunečních hodin je v průměru hodin ročně.

48 Metodologie Fototermika Zdroj: Pro odhady na úrovni ČR lze vyjít ze statistické praxe IEA-SHC (International Energy Agency - Solar Cooling and Heating Programme) Doporučuje pro odhad instalované kapacity solárních kolektorů hodnotu 0,7kWt/m2 => odhad výroby tepelné energie ze solárních kolektorů*: 350 kwh/m2/rok pro ploché kolektory 550 kwh/m2/rok pro vakuové trubkové kolektory 280 kwh/m2/rok pro staré typy kolektorů * Ing. Bufka, Ministerstvo průmyslu a obchodu

49 Metodologie Fotovoltaika Zdroj: Legislativa zákon 180/2005 Sb. 3 odst. 5: V případě elektřiny vyrobené využitím energie slunečního záření se podpora vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny s instalovaným výkonem výrobny do 30 kwp, která je umístěna na střešní konstrukci nebo na obvodové zdi jedné budovy spojené se zemí pevným základem evidované v katastru Pro odhady na úrovni ČR lze vyjít ze statistické praxe: Zkratku Wp (watt peak) můžeme volně přeložit jako maximální výkon v tomto případě tedy maximální výkon, kterého je schopen konkrétní solární systém dosáhnout. Výkon solárních elektráren je běžně udáván v kwp (platí, že 1 kwp se rovná Wp). 1 instalovaný kwp je schopen vyrobit přibližně kwh/rok a zabere mezi 8 10 m 2 plochy. FOTOVOLTAIKA = 14% 1 kwp = 1 000kWh/rok = 3600 MJ/rok

50 Metodologie Zdroj: FOTOVOLTAIKA FOTOTERMIKA = 14% = 40% 1/8 kwp = 125kWh/rok = 450 MJ/rok 0,7 kwt => 570 kwh/rok = 2052 MJ/rok

51 Popis dat struktura Sluneční záření: Na základě zkušeností konstanty pro jednotlivé technologie Půdorysná plocha Půdorysná plocha = výměra staveb (stavebních parcel) Počet střech

52 Interaktivita Ve výstupu možno zvolit uživatelem: Účinnost kolektorů pro fotovoltaiku (přednastaveno 14%) Typ kolektoru pro fototermiku => změna konstanty pro výpočet (280kWh/m2/rok, 350kWh/m2/rok, 550kWh/m2/rok) Procento využití půdorysné plochy možno navolit dle druhu pozemku Instalovaný výkon/plocha (fotovoltaika/fototermika) na jedné střeše

53 Vstupní data Půdorysná plocha staveb Počet střech (ZABAGED) Hodnoty slunečního záření (konstanty)

54 Výstupní data RESTEP Území Fototermika Fotovoltaika Územní jednotka katastr Počet budov (střech) v k.ú. Půdorysná plocha budov v k.ú. (m2) Kolektorová plocha pro fototermiku (m2) Teoretický potenciál pro fototermiku (odvozen z plochy) (kwh/rok) Výroba (GJ/rok) Instalovaný výkon (kw) Teoretický potenciál pro fototermiku (odvozen z instalace na střeše) (kwh/rok) Výroba (GJ/rok) Počet instalovaných výkonů pro fotovoltaiku (-) Teoretický potenciál pro fotovoltaiku (odvozen z plochy) (kwh/rok) Výroba (GJ/rok) Instalovaný výkon (kw) Teoretický potenciál pro fotovoltaiku (odvozen z instalace na střeše) (kwh/rok) Výroba (GJ/rok) Celkem sluneční energie Výroba (GJ/rok) Celkem k.ú. XXX XXX XXX XXX XXX XXX XXX XXX 1000 (m2) x 0,3 x 350 (kwh/m2/rok) = kwh/rok {(1000 (m2) x 0,3)/8} x 1000 (kwh/kwp/rok) = kwh/rok

55 R E G I O N A L S U S T A I N A B L E E N E R G Y P O L I C Y Regionální mapa obnovitelných zdroju energie 8. Vodní energie Červenec 2012 Praha w w w. r e s t e p. c z

56 Úvod Hydrologickou síť České republiky tvoří přes 76 tisíc km vodních toků, významné vodní toky dosahují délky přes 15 tisíc km. Úhrnná délka drobných vodních toků činí přes 60 tisíc km. Zdroj: ČHMÚ

57 Úvod Hydroenergetické inženýrství pracuje s tlakem vody, který je získáván jako výškový rozdíl mezi hladinou vody a umístěním turbíny Využití energie proudu v: Malých vodních elektrárnách (MVE) průtoky v řádu desítek m3/s, spád v řádu desítek m Mini mikro piko elektrárny (MMP) průtoky v řádu desetin m3/s, spád v řádu jednotek m

58 Metodologie Problematika Vzorec pro určení výkonu vodní elektrárny (MVE) P = k.q. H P - výkon [kw] k - konstanta (pro MVE 5-7, podle účinnosti soustrojí a použité technologie) Q - průtočné množství vody, průměrný průtok [m3/s] H - spád využitelný turbínou [m] Spád H Rozdíl výšek vodních hladin Průtok Q Průtokem označujeme průtočné množství vody v daném využitelném profilu. Z hlediska využitelnosti vodní energie jsou nejdůležitější M-denní průtoky. Lze použít i průměrný roční průtok Qa.

59 Metodologie Určení průměrného ročního průtoku Qa pro toky na povodích IV. řádu Český hydrometeorologický ústav má cca 500 vodoměrných stanic (tzv. pozorované profily). K těmto stanicím jsou evidovány údaje, mimo jiné i Qa a plocha povodí vodoměrné stanice. Hodnoty Qa v nepozorovaných profilech v povodí vodoměrných stanic odvozeny metodou analogie Qa NP QaPP = f SNP SPP QaNP průměrný roční průtok v nepozorovaném profilu QaPP průměrný roční průtok v pozorovaném profilu SNP plocha povodí nepozorovaného profilu SPP plocha povodí pozorovaného profilu Metoda vychází z měřených dat

60 Metodologie

61 Metodologie Qa PP Qa NP S PP S NP

62 Popis dat struktura Výstupní vrstva povodí IV. řádu s průměrným ročním potenciálem výroby energie. Vrstva tvořena ze dvou parametrů spád H, průtok Qa Výšky terénu DMT, zdroj dat ministerstvo zemědělství Průtoky v pozorovaných profilech Qa, zdroj měřených dat ČHMÚ data uveřejněná na internetu ( Průtoky v nepozorovaných profilech Qa, výpočet VÚMOP, v.v.i.

63 Vstupní data Vodní toky (DIBAVOD) Povodí IV. Řádu (DIBAVOD) Data z vodoměrných stanic Výpočet odhadu průtoků Digitální model terénu(mze) Povodí vodoměrných stanic (DIBAVOD)

64 Výstupní data RESTEP Tok ID Název Povodí řád max h (m n.m.) min h (m n.m.) H (m) sklon (průměr) Délka toku (m) Qa (m3.s-1) Pa (kw) bezejmenný IV (-) x 120 (m) x 2 (m3.s-1) = 1200 (kw)

65 R E G I O N A L S U S T A I N A B L E E N E R G Y P O L I C Y Regionální mapa obnovitelných zdroju energie 9. Emise a skleníkové plny Červen 2012 Praha w w w. r e s t e p. c z

66 Úvod, Problematika Emise a skleníkové plyny vznikají v atmosféře především spalováním tuhých a fosilních paliv, dále také díky chladícím zařízením, zemědělství apod. Skleníkové plyny : CO, NOx, SO2, TZL, VOC a další Emise: CO2, CH4, N2O

67 Legislativa Kjótský protokol (1997) závazek signatářských států snížit své emise skleníkových plynů v období o 5,2% (ČR 8%) oproti stavu z roku 1990 Evropská rada přijala rozhodnutí č.280/2004/es, uděluje tzv. emisní povolenky nástroj pro snížení emisí skleníkových plynů 85,8 mil. povolenek pro ČR ČR zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a vyhláška MŽP ČR č. 356/2002 Sb. O emisních limitech Národní Inventarizační Systém (NIS) implementace 2005, koordinátor ČHMÚ obsahuje REZZO 1-4

68 Emise CO2 v ČR emise v roce 2009 dosáhly 73,8 mil.t CO2 (méně než je předpoklad)

69 Metodologie Emise CH4 CO2 N2O Skleníkové plyny NOx SO2 CO VOC TOC * průměrná cena za GJ tepla v ČR v roce 2011 GJ 530 CZK*

70 Metodologie (BAT/ČR) BAT Emise (kg) CH4 N2O CO2 xxx xxx xxx Skleníkové plyny (kg) CO SO2 NOx VOC TZL xxx xxx xxx xxx xxx * průměrná cena za GJ tepla v ČR v roce 2011 GJ 530 CZK*

71 Metodologie / ,991

72 Vstupní data bodové zdroje síť monitorovacích mapa ČR znečištění (ČHMÚ) stanic (ČHMÚ) (ZABAGED)

73 Výstupní data

74 Očekávané výstupy - Znečišťovatel, lokalita - podíl znečištění/gj - zastoupení emisí a s.plynů - Druh paliva - Výroba tepla a el. Energie - a další

75 R E G I O N A L S U S T A I N A B L E E N E R G Y P O L I C Y Regionální mapa obnovitelných zdroju energie 10. Obyvatelé a spotřeba energií Červen 2012 Praha w w w. r e s t e p. c z

76 Úvod Energetická bilance občana ČR Copyright 2011, ČTPB

77 Metodologie Problematika Vychází z počtu obyvatel Z technických parametrů budov za ČR Průměrná spotřeba na obyvatele Teplo = 16,26 GJ/rok Elektrická energie = 4,94 GJ/rok PHM = 22,06 GJ/rok Počet obyvatel x konstanta = spotřeba (GJ/rok) pro dané k.ú. Počet domů napojených na plyn, vodovod atd. v daném k.ú. (TPB)

78 Popis dat struktura Data z Českého statistického úřadu: Databáze demografických údajů za obce ČR Registr sčítacích obvodů a budov (RSO) - adresní struktura - Technické parametry budov za ČR

79 Očekávané výstupy Data jsou vztažena ne jednotku k.ú. Výstupem je přehledná tabulka: Průměrná spotřeba tepla, elektrické energie, PHM (GJ/rok) Počet domů napojených na plyn, vodovod, odpad Přehled o způsobu vytápění budov v daném k.ú.

80 R E G I O N A L S U S T A I N A B L E E N E R G Y P O L I C Y Regionální mapa obnovitelných zdroju energie 11. Biodiverzita Červen 2012 Praha w w w. r e s t e p. c z

81 Úvod Na území ČR se nacházejí zvláště chráněná území o rozloze ,4 km2 tj. 15,1 % území.

82 Úvod Podle velikosti se dělí na: Velkoplošná Národní parky NP 4, celková rozloha 1182,3 km2 Chráněné krajinné oblasti CHKO 25, celková rozloha ,4 km2 Maloplošná 1971 chráněných území o celkové rozloze 886,7 km2 ve 4 kategoriích: Národní přírodní rezervace NPR Národní přírodní památka NPP Přírodní rezervace PR a přírodní památka PP

83 Metodologie Problematika Návrh struktury a spolupráce na řešení s organizací DAPHNE Několik typů ochrany (různá kvalita zpracování podkladů) => budoucí rozvoj a doplnění Typy ochrany: 1) Zvláštní územní ochrana 2) Obecná územní ochrana 3) ÚSES (Územní Systém Ekologické Stability) 4) Zvláštní druhová ochrana 5) Další zákonná ochrana 6) Ostatní

84 Metodologie Zvláštní územní ochrana základní kámen jasně vymezená Jedná se o NP, CHKO, NPR, NPP, PR, PP + jejich ochranná pásma Natura 2000 rozdělena dle předmětu ochrany Ochrany v jednotlivých územích budou napojeny na druhy OZE (např. solar v intravilánu v CHKO), bodová škála vhodnosti umístění z hlediska Biodiverzity Obecná územní ochrana (Významný krajinný prvek VKP) implementace na úrovni metodiky (textová část) ÚSES zatím nezpracovaná digitální data implementace na úrovni metodiky (textová část) Zvláštní druhová ochrana (lokality ohrožených, silně ohrožených a kriticky ohrožených druhů) po výběru zájmového území pouze informovat o výskytu lokality Další zákonná ochrana (přírodní parky, památné stromy) po výběru zájmového území pouze informace o výskytu lokality Ostatní (Geoparky, migračně významná území, přírodní biotopy) po výběru zájmového území pouze informace o výskytu lokality

85 Popis dat struktura Veškerá potřebná data poskytuje Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR) Zpracování a příprava dat organizace DAPHNE Data v různém stupni kvality a přesnosti (různá pro druhy ochrany)

86 Očekávané výstupy Několik vrstev (dle typu ochrany) Ve vybraném území škálou bodů (1-3) vyjádřena vhodnost umístění jednotlivých druhů OZE. Tabulkový přehled výskytu památných stromů, míst se zvláštní druhovou ochranou, geoparků

87 R E G I O N A L S U S T A I N A B L E E N E R G Y P O L I C Y Regionální mapa obnovitelných zdroju energie 12. Logistika Červenec 2012 Praha w w w. r e s t e p. c z

88 Úvod V rámci vrstvy Logistika bude zpracována infrastruktura ČR včetně dálničních, silničních sítí, železnic, vodních cest, polních a lesních cest. Zastoupení jednotlivých segmentů dopravy: Silniční síť zdroj: ŘSD km Železniční síť zdroj: SŽDC km Lodní doprava zdroj: ŘVC 355 km Lesní a polní cesty zdroj: ČSPOP cca km 52,8% 9% 0,38% 37,82% Vrstva bude zpracována jako podpůrná pro rozhodování co odkud kam a jakou nejlepší cestou

89 Úvod Vrstva předpokládá zahrnutí těchto sítí: Silniční síť Železniční síť Lodní doprava Lesní, polní cesty - dálnice - elektrifikované - řeky - 1L - rychlostní.k. - bez elektrifikace - plavební kanály - 2L1 - silnice 1.tř. - vlečky - jezy - 2L2 - silnice 2.tř. - přístavy - 3L - silnice 3.tř. - 4L AUTO VLAK LOĎ TRAKTOR

90 Vstupní data dopravní síť železniční síť vodní cesty?lesní a polní cesty? (ŘSD, ZABAGED) (ZABAGED) (ZABAGED) (ÚHÚL)

91 Výstupní data Příklad: nejvhodnější řešení VLAK: 50 km doprava tovaru Z: Chrudim Do: Polička Jak: AUTO LOĎ VLAK TRAKTOR

92 Očekávané výstupy Interaktivní mapa ČR s vyhodnocováním nejvhodnějšího řešení Uživatel má požadavek přepravy tovaru z A do B lokalizace trasy určení dopravního prostředku délka trasy

93 R E G I O N A L S U S T A I N A B L E E N E R G Y P O L I C Y Regionální mapa obnovitelných zdroju energie Děkuji za pozornost - diskuse Červenec 2012 Praha w w w. r e s t e p. c z