DIGITÁLNÍ KNIHOVNA MORAVSKOSLEZSKÉ POBOČKY ČESKÉ BOTANICKÉ SPOLEČNOSTI

Transkript

1 DIGITÁLNÍ KNIHOVNA MORAVSKOSLEZSKÉ POBOČKY ČESKÉ BOTANICKÉ SPOLEČNOSTI Skeny starších botanických prací Starší, převážně floristické práce botaniků, jsou nenahraditelným základem botanického bádání v regionech. Bohužel tyto články a publikace často už nejsou běžně dostupné v původní tištěné formě, ale kolují mezi botaniky v různých kopiích. Ale i možnost sehnat kvalitní kopii je stále menší a menší. Protože zachování povědomí o botanických poznatcích starších autorů považujeme za důležité, započali jsme projekt digitalizace vybraných botanických prací, které se váží k regionu severní Moravy a Slezska digitalizace Moravskoslezská pobočka České botanické společnosti digitalizované dílo: Gogela F. (1906): Květena Beskyd moravských. Čas. Vlasten. Spol. Mus. Olomouc, 23:

2 Květena Beskyd moravských. Píše František Gogela. (Část další.) Z pyskatých rostou na půdách lesních a ve křovištích: po horstvu karpatském daleko rozšířená, statná, žlutě kvetoucí šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa L.), oponec obecný (Olechoma hederacea L.), konopice pýřitá (Oaleopsis pubescens B.), či stec horní (Stachys alpina L.) a lesní (Stachys alvatica L.), hluchavka blamatá (Lamium maculatum L.), bílá (L. album L.), pitulník (L. galeobdolon Cr.) a zběhovec plazivý (Ajuga reptans L.), ve křovištích vlhkých, pobřežních pak konopice žlutá (O. speciosa M.); na místech travnatých: bukvice lékařská (Betonica officinalis L.), černohlávek obecný (Prunella vulgaris L.) a porůznu šalvěj luční (S. pratensis L.); na bařinatých: máta lesní (Mentha silvestris L.), přeslenatá (M. verticiliata L.), porůznu mokřadní (M. paludosa S.) a vodní (M. aquatica L.), karbinec obecný (Lycopus eutopaeus L.) a šišák obecný (ScutelIari~ galericulata L.); na stráních a mezích: dobromysl obecná (Origanum vulgare L.), douška mateří (Thymus serpyllum L.), pamětník (Calamintha acinos CL),. stoříšek (C. clinopodium Sp.), šalvěj přeslenatá (S. verticillata L.) a zběhovec lesní (A. genevensis L.); na rolích: máta rolní (M. arvensis L.), konopice polní (O. tetrahit L), čistec bahenní (St. palustris L.), hluchavka objímavá (L. amplexicaule L.) a nachová (Lpurpureum L.), velmi porůznu pak čistec rolní (St. annua L.), a na půdách zvláště vápenatých konopice šírolistá (O. ladanum L.) ; na návsích velmi porůznu: šanta kočičí (Nepeta cataria L.), šedivka černá (BaIIota nigra L.) a srdečník (Leonurus cardiaca L.); v okolí Vsetína rovněž vzácně vyskytuje se šalvěj lesní (S. silvestris L.), čistec německý (St. germanica L.), černohlávek dřípatý (P. laciniata P.) a kalamandra (Teucrium chamaedrys L.); na Kotouči: douška kalamandrovitá (Thymus chamaedrys fr.) a čistec přímý (St. recta L.); pod Smrkem nedávno objevena byla nová pro území f10ravy kalamandra šalvěj ovitá (T. scorodonia L.), žlutě kvetoucí (Steidler). Z kokrhelovitých vidíme z jara ve vlhkých lesích a křovištích příživný pod bílek (Lathraea squamaria L.) barvy růžové; na lukách světlík luční (Euphrasia Rostkoviana H.) a tuhý (E. stricta H.), kokrhel malokvětý (Rhinanthus minor E.), větší (R. major E.) a všivec lesní (Pedicularis silvatica L.), na mokřadech lučních všivec bahenní (P. palustris L.), na rolích mezi obilím černýš rolní (Melampyrum arvense Ll a kokrhel huňatý (R. viiiosus P.), na průhonech zdravínek (Euphrasia odontites L.), po lesích a houštinách černýš hajní (M. nemorosum L.). Černýš hřebenitý (M. cristatum L.) objevuje se v okolí Rožnova a Vsetína. Kokrhel úzkolistý (R. serotinus Sch.) na Kotouči a některých lučinách beskydských. Z krtičníkovitých jsou četné rozrazily; na vlhčinách r. dollško!istý (Veronica serpyllifoiia L.), ve příkopech a bařinách r. potoční (V. beccabunga L.), vodní (V. anugaiiis L.) a místy štítnatý (V. sclltellata L.), na rolích r. rolní (V. arvensis L.), trojprstý (V. triphyllos L.), Tournefortův (V. Tourneforfii Om.) a břečtanolistý (V. hederaefolia L. ), na půdách lesních a horských r. lékařský (V. officinalis L.) a horní (V. montana L.), na Kotouči a Strážnici u Stař ič e r. ožankolistý (V. teucrium

3 - 55- I.) a v okolí Vsetína porůznu r.. rozprostřený (V. prostrata L.) a lesklý I V, polita fr.).. Na stráních horských náprstník hlinožlutý (Digitalis :li l1l>igua M.), po lesích a houštinách krtičník hliznatý (Scrophularia II od osa L.), porůznu pak v horstvu vyšším k. žlaznatý (S. scopolii H.) ;I lia bařinách k. čtyrkřídlý (S. alata O.); na písčitých a kamenitých piidách nábřežních hledík menší (Antirrhinum orontium L.), lnice II lcnší (Linaria minor D.), divizna malokvětá (Verbaseum thapsus L.) a rudovlná (V. nigrum L.); na mezích a pokrajích rolních lnice obecná (Linaria vulgaris M.), na půdách rolních porůznu zvěšinec menší (Linaria elatine M.) a huňatý (L. spuria M.). Velmi zajímavým zjevem jest v údolí Ostravice v Samčance rostoucí ve příkopech kejklířka žlutá (Mimulus luteus L.), páchnoucí pižmem. Kokotice větší (Cuscuta major DC.) oplétá různé rostliny, a k. menší (c. epithymum' M.) zvláště jetele. Svlačec rolní (Convolvulus arvensis L.) rozplazuje se po rolích a s. větší (C. sepium L.) oplétá vlhké houštiny. V houštinách vlhkých pobřežních vyskytuje se také potměchuf (Solanum dulcamara L.); v sečích lesních rulík (Atropa belladonna L.), na obdělaných i pustých místech lilek obecný (Solanum nigrum L.); kustovnice (Lycium barbarum L.) roste v okolí Štramberka, Vsetína, Rožnova a jinde porůznu; blín (Hyoscyamus niger L.). jest vzácný a vyskytuje se ve Stařiči na hřbitově, v okolí hukvaldského hradu a jinde pořídku a nestále. Na mokrých místech lučních vyskytuje se vachta třílistá (Menyanthes trifoliata L.), která zvláště hojna jest nedaleko ostravického farního kostela. Z hořeli zasluhuje nejpřednější zmínky hořec tolitový, (Oentiana asclepiadea L.), který zdobí lučiny beskydské, vystupuje až na temena nejvyšší; pod Smrkem kvete i bíle; hořec tolitový jest rostliňa vysokých Beskyd a roste výminkou také v lese Rovni u PalkovÍc a poskrovnu na Babí hoře u Hukvaldů; na lukách náhorních nalezneme hořec karpatský (O. carpatica W.), na místech mírně vlhkých porůznu hořec hořepník (O. pneumonanthe L.), na místech suchých, svazích, púdách vápenatých hořec brvit)' (O. ciliata L.), místy na travnatých prlthonech h. křížatý (O. cruciata L.); bezpochyby že se v území tomto vyskytuje i h. tupolistý (O. obtusifolia W.), kvetoucí již v červnu; v pasekách roste zeměžluč obecná (Erythraea centaurium P.) a na vlh činách zeměžluč nízká (E.. ramosissima P.). Z brutnákovitých objevují se po lesích a lesních houštinách pomněnka lesní (Myosotio silvatica H.) a plícník tmavý (Pulmonaria obscura DM.), v hájích a vlhkých křovinách a nábřežích kostival lékařský (Symphytum officinale L.) a hlíznatý (S. tuberosum L.), na mokřinách pomn ě nka bahenní (M. palustris R,), na půdách rolních pomněnka prostřední (M. intermedia Lk.), kamejka rolní (Lithospermum arvense L.) a místy pomněnka měňav á (M. versicolor Srn.) a prlina rolní (Lycopsis arvensis L.), na suchých stráních hadinec obecný (Echiuni vulgare L.), na půdách písčitých pomněnka tuhá (M. arenaria Schr.), na Kamenné II Staři č e a porllznu jinde voskovka menší (Cerinthe minor L.): užanka l ékařská (Cynoglossum officinale L.), pomněnka řídkokvětá (M. sparsiflora M.), trsnatá (M. caespitosa Seh.) udávají se pro okl)lí Vsetína,

4 - 56- p. srstnatá (M. hispida Schl.) a plícník úzkolistý (P. angustifolia L.) pro Kotouč a pipla osmáhlá (Nonnea pulla DC.) pro okolí Rožnova. Brčál menší (Vinca minor L.) roste na půdách lesních a místy hojně kvete.. Tolita lékařská (Vincetoxicum officinale M.) roste na Kotouči a jinde v okolí Štramberka. Ptačí zob (Ligu strum vulgare L.) v obvodu vysokých Beskyd nikde planě neroste; objevuje se u Vsetína a ještě na dolním svahu kopce Hradiska u Kozlovic; jasan stepilý (fraxinus excelsior L.) jest všude obecný strom. Bublinatka obecná (Utricularia vulgaris L.) objevuje se v tůních poříčí Ostravice a Olešné Iv okolí Místka, však nekvete. Z prvosenkovitých uvedeme především sedmikvítek obecný (Trientalis europaea L.) roste dosti četně na půdách rašelinných a horských holinách travnatých mezi borůvčím, počíná svými bílými hvězdicemi kvésti asi v polovici června a z obvodu nejvyšších Beskyd nevystupuje; jest to rostlinka drobná, ú1hledná. Na lesních lukách vlhkých, po lesích jest velmi hojna prvosenka bledožlutá (Primula elatior J.) a vystupuje v horách i do značné výše: za to neroste v nejvyšších Beskydách petrklíč (P. officinalis J.), tento rozšířen jest od západu ještě ke Vsetínu a Rožnovu; na půdách vlhkých rozšířeny jsou vrbina penízková (Lysimachia nummularia L.) a obecná (L. vulgaris L.) a na vlhkých půdách lesních v. hajní (L. nemorum L.), která také v horstvu značně vystupuje; na půdách rolníeh hojná jest drchnička rolní (Anagallis arvensis L.); pro okolí Vsetína udává se drobýšek nejmenší (Centunculus minimus L.) I U pramenů, potůčků l a na mokřinách lesních, i mokrých skalách všude obecný jest mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium allernifolium L.), - ještě i na samém temeni Smrku; po lesích roztroušeně roste pižmovka (Adoxa moschatellina L.), na mokrých lukách lepá bělokvětá tolije (Parnassia palustris L.Y, na Kotouči pak lomikámen vždy živý (Saxifraga dizoon J.) a drobounký I. trójlaločný (S. tridactylites L.). Tučníkovité/milují většinou suché, kamenité a výslunné půdy a jsou zde rozchodník ostrý (Sedum acre L.), šestiřadý (S. sexangulare L.) a úzkolistý (S. boloniense t.ois.), na Kotouči a v okolí r. bílý (S. album L.), tamtéž a pořídku ještě na hukvaldském hradě a Babí hoře netřesk skalní (Sempervivum soboliferum S.); n. střešrií (S. teclorum L.) viděti místy na střechách. Z jabloňovitých: hruška (Pirus communis L.) a jablot1 (P. malus L.), hloh prav)' (Crataegus oxyacantha L.) a jeřáb obecný (Sorbus aucuparia L.). Z růžovitých jest tavolník jilmový (Spirae ulmaria L.) u břehů a ve vlhkých houštinách všude obecný, jen místy vyskytuje se tužebník (S. filipendula L.); tav. utlatný (S. aruncus L.) miluje lesní rokle, břehy horských potoků a příkré vlhké stráně, - rostlina statná listem i květem velmi ozdobná; ve vlhkých křovištích kuklík obecný (Oeum urbanum L.); k. potoční (O. rivale L.) vyskytuje se porůznu u břehů a na mokrých lukách. Mochny milují po většině míšta suchá a výslunná:

5 57 nátržník (Potentilla tormentilla Schr.), mochna stříbrná (P. argentea L.), tmavá (P. opaca L.); v okolí Tiché na místech skalnatých porůznu m. přímá tp. obscura W.), v okolí Vsetína m. šedivá (P. canescens B.) a bílá (P. alba L.), v okolí Štramberka m. písečná (P. arenaria B.); na místech vlhčích m. plazivá (P. replans L.) a husí (P. anserina L.), travnaté pak temeno Radhoště zdobí h10rská m. zl atá (P. aurea L.) Jahod ník obecný (fragariavesca L.) a truskavec (f. elatior Ehr.) jsou všude rozšířeny. Ostružinníky obývají stráně, seče a lesy; malinník (Rubus idaeus L.), o. řasnatý (R.' plicatus I W. & N.) vzpřímený (R. nessensis W. H.), pestrý (R. bifrolls V.), chlupatokmenný (R. villicaulis K), bělostn)' (R. montanus Lib.), žlábkovaný (R. su1catus V.), žlaznatý (R. hirtus W. & K.), místy Bellardův (R. Bellhdii W. & N.), Bayerův (R. Bayeri f.). velkolistý (R. macrophyllus W. & N.), ve křovištích, pak vlhkých a místy na rolích o. polní (R. caesius L.) se sivě ojíněnými plody. Kontryhel obecný (Alchemilla vulgaris L.) vy ~ tupllje na horských lučinách značně vysoko; k. polní (A. arvensis Sc.) objevuje se porůznu na půdách pí sečných ; na travnatých mezích a úklonech roste řepík lékařský (Agri monia cupatoria L.), na stráních sulch)tch a po nábřežích krvavec obecn)' (poterium sanguisorba L.), na lukách mírně vlhkých, úrodných toten lékařský (Sanguisorba officinalis L.). Na plané růže jest území Beskyd bohato. Ze skupiny Callicae roste velkokvětá a nízká růže rakouská (R. austriaca Cr.) v okolí Stařiče; ze skupiny Caninae: růže plstnatá (R. tomentosa Cr.) ve tvaru cinerascens D. M. nedaleko čeladenských hutí a. cuspidatoides Cr. v houštinách I poříčí Ostravice; keře růže rezavé (R. rubiginosa Cr.) a silněvonné (R. graveolens Or.), rostoucí na kamenitém pobřeží Ostravice, za horkých dnů již zvláštní vůní svého lupení se prozrazují, což tím spíše posířehneme, když jejich list v prstech rozetřeme; první má květy živě růžové, druhá pak bílé s nádechem slabě růžovým; středním asi jic9tvarem jest růže rnalokvětá CR. micrantha Cr.) v okolí Frýdlantu. Růže planá (R. canina Cr.) roste ve množství tvarů velmi měnlivých: Linneana J. B. K, biserrata Mer., dumalis B., dumetorum Th., urbica Lem., glauca VilI. a coriifolia Fr. Ze skupiny Cinnamomeae roste růže Ipřevisbl. (R. pendulina L.) v horských lesích, roklích, u břehů bystřin, jest obyčejně bezostenná (tedy "růže bez trní"), má květ tmavě ' růžový la šípky převislé, podlouhlého tvaru ; růži pak skořicovou (R. cinnamomea L.) lze často viděti pěstovanou ve plotech, zahradách a na hřbitovech. Mandloňovité: trnka (prunus spinosa L.), střemcha (p. padus L.), slíva (P. insititia L.), švestka (P. domestica L.), třešně (p. avium L) a višně (P. cerasus L. '. Z motýlokvětých na půdách rolních tolice dětelová (Medicago IlIplllina L.), komonice lékařská fmelilotus officinalis D.), jetel polní <Trifolillm agrarillm L.), rolní (T. arvense L.), vikev úzkolistá (Vicia :Illg'llstifolia R), ptačí (V. cracca L.), huňatá (V. villosa R.), srstnatá IV, hir511ta K), čtyřsemenná (V. tetrasperma M,) a místy obilní (V. seg-cta lis Th.), hrách polní (Pisuml arvense L.), a někde ořeší (Lathyrus IllherosLls L.) ; pěstované: jetel luční (T. pratense L.), bob (Vici~ faba

6 příkop, : ] L.), vikev setá (V. sativa L.) a hrách do~ácí (P. sativu m L.), na půdách vápenných setý a planý vičenec (Onob[ ychis vicidefolia Sc.) ; na luč inách a travnatých úklonech kručinka barvířská (Oenista tinctoria L.), jehlice smrdutá (Ononis hircina J.), srp ovitá (Medicago fajcala L.), jetel chlumní (T. montanum L.) a ble, ožlulý (T. ochroleucum H.), štírovník obecný (Lotus corniculatus L.), čičorka pestrá (Coronilla varia L.), vikev plotní (V. sepium L.) a hracr.hor luční (Lath);rus prate nsis tolice1 L.) ; na vlhčinách a průhonech jetel nejlnenší (T. minus R.), zvrhlý (T. hybridum L.), plazivý (J. repens L.) a '\jahodnatý (T. fragiferum L.), v bařinách štírovník bařinný (L. uliginosus Schk.); ve křovi š tích a lesích kozinec sladkolistý (Astrag alus g lycyphyil1!ls 1 L.), hrachor les ní (L. silvestris L.) a jarní (L. vernus B.), místy pak vikev houštní (V. dumetorum L.) a hrachor černý (L. niger w.);\ na pokrajích lesních jetel zlatý (T. aureum P.) a prostřední (T. medium L.); na půdách šterkovitých a pustých jehlice obecná (O. spinosa L.), komonice bílá (M. afbus D.), a ve štěrku př i Ostravici vikev Ihrachorovitá (V. lathyroides L.); místy vyskytuje se janovec obecný (Sarothamnus vulgaris W.), na. násypech železničních úročník lékařský U\nthyllis vulneraria L.), v okolí Stařiče jestřabina lékařská (Oalega offinaii ~ L.), u Vsetína pak hlodáš (Ulex europaeus L.), komonice vysoká (M.! a1tissimusth.) a vikev ten ~ kolistá (V. tenuifolia R), v okolí Halenkova a v Kavalčankách jetel kaštanový (T. spadicéum L.). \ Srstka (Ribes grossularia L.) rostf:: v norstvu planě, po lesích nejvyšších Beskyd meruzalka horská (R alpiqum), na Smrku i m. skalní (R. petraeum W.) a v zahradách m. červená (R rubrum L.) a porů z nu černá (R. nigrum L.). Čarovníky milují stinné, vlhké lesy a křovi š tě, a jsou tu: č. o becný (Circaea lutetiana L.), horský (C. alpina L.)! a místy prostřední (C. intermedia Ehrh.). Vrbky: u břehů, o na místech vlhkých v. malokvětá (Epilobium parviflorum Schr.), růžová (E. ~ oseum Schr.) a bahenní (E. palustre L.), porůznu v. tmavá (E. obscuruln Schr.), při Ondřejnici v. chlupatá (E. hirsutum L.), u Vsetína v. La~ayova (E. Lamyi Schr.); na Ondřejníku a Smrku v. tříhranná (E. trigonum Schr.); v říčním štěrku pobře ž í Ostravice a Lubiny v. rosmarýnolis ~ á (E. Dodonaei V.); v půdách kamenitých v. kopečná (E. collinum Om.); v lesích v. chlumní E.) montanum L.), v sečích v. úzkolistá (E.! angustifolium L.). Pupalka obecná (Oenothera biennis L.) se vyskytuje v poříčích a na železničních násypevch. h t "č' Ol š' O t' \ k t O.. d' tl ' UnIe pon I e ne a s ravlce vyls Y UJI se vo ni ros lily: stolístek přeslenatý (Myriophyllum 'verticillatum L.) a klasnatý (M. spicatum L.). Svída obecná (Com us sanguinea L.) roste ve křovinách,. dřín (Cornus mas L.), porůznu v zahrádách. Půdy lesní na mnohých místech popíná brečlan (Hedera helix L.), kvetoucí v zámeckém parku na Hukvaldech. (Příště dále.)